16.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 115/75

1)

Bezpečnost dopravních systémů byla vždy prioritním zájmem provozovatelů dopravy a klíčových zúčastněných stran, tj. veřejných orgánů a cestujících. Avšak nedávné teroristické činy v Londýně a v Madridu ukázaly, že je nutné více se zaměřit na bezpečnost dopravních systémů v celé EU. Výbor regionů vítá záměr Evropské komise vydat ke konci roku 2005 sdělení k tomuto tématu včetně otázky financování bezpečnostních opatření. Členské státy a jejich regionální a místní orgány by měly především zvážit, jak budou reagovat na toto sdělení, až bude napsáno.

2)

Výbor regionů vítá opatření, která jsou prováděna nebo plánována na úrovni EU a národních úrovních v oblasti letecké, námořní a přepravní bezpečnosti.

3)

Vlády členských států EU upozorňují na to, že hrozba teroristických útoků na civilní cíle bude s námi v dohledné budoucnosti stále. Tato hrozba se týká zvláště dopravních systémů, protože jsou to místa, kde se pravidelně shromažďuje velké množství lidí často bez možnosti systematických bezpečnostních kontrol.

4)

Na základě zodpovědnosti za řadu dopravních otázek musí místní a regionální vlády a příslušné veřejné orgány hrát klíčovou roli při snaze o zmírnění této hrozby a následků teroristického činu.

5)

Žádný dopravní systém nemůže být nikdy úplně bezpečný. Vždy bude existovat riziko teroristického útoku, a proto musí být vyvíjeny a/nebo aktualizovány strategie na snížení a řízení tohoto rizika. Na celém světě existují expertizy řízení rizika, které byly vyvinuty jako reakce na teroristické útoky minulých desetiletí i na útoky z 11. září a později. Problémem je, jak využít tyto expertizy ve složitých sítích jako jsou dopravní systémy, které mohou zahrnovat mnoho různých subjektů veřejného a soukromého sektoru, a jak financovat nutné změny ve stávajících postupech.

6)

Snadný přístup k efektivní dopravní infrastruktuře za rozumnou cenu je základní součástí života v členských státech EU. Občané EU jsou častými uživateli místních dopravních systémů, ale také jsou závislí na celosvětových dopravních a logistických sítích, které poskytují nejenom pracovní místa a obchodní příležitosti, ale jsou nepostradatelné i pro zásobování základním zbožím včetně potravin. Je třeba provést další opatření týkající se hrozby terorismu, ale tato nesmí vést k nepřiměřenému narušení dopravní sítě. Závažné a trvalé narušení, o které teroristé usilují, by mělo vážné důsledky pro hospodářský a sociální život EU.

7)

Tato zpráva se v žádném případě nesnaží pokrýt celý rozsah činností, které protiteroristická strategie zahrnuje. Soustřeďuje se na ty body, které jsou v kompetenci místních a regionálních orgánů, a především na ty, které se týkají provozování veřejných dopravních služeb. Přesněji, tato zpráva se snaží identifikovat některé problémy, na které by se tyto orgány měly soustředit (a v mnoha případech se jimi už zabývají) a specifikovat, jaká hodnota může být přidána k tomuto úsilí díky spolupráci s jinými členskými státy na úrovni EU.

1.1

Efektivní bezpečnost dopravních sítí závisí na velmi úzké spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami, od zaměstnanců pozemních dopravních služeb, jejich manažerů a politiků (místních, regionálních nebo národních), kterým se zodpovídají, až po policejní a výzvědné služby. Je důležité zajistit důsledný přístup k zastrašování a účinné kroky v případě incidentu a například zajistit, aby byla zároveň poskytnuta pomoc cestujícím, aby byly chráněny důkazy a co nejdříve obnoveny služby. Účast vrchního vedení všech zúčastněných stran je nevyhnutelná.

1.2

Taková spolupráce musí usilovat o rovnováhu mezi utajením tam, kde je to nutné, a sdílením informací mezi zúčastněnými stranami, členskými státy a veřejností, pokud je to možné. Tam, kde je přítomen soukromý sektor, například jako poskytovatel dopravních služeb nebo služeb, které jsou poskytovány v blízkosti dopravních center (např. úklidové služby nebo maloobchodníci/jiní podnikatelé využívající místo na nádražích), tam by měl být plně zahrnut do bezpečnostních strategií.

1.3

Tato spolupráce musí být také rozšířena mezi regiony členského státu a za jeho hranicemi v rámci EU, aby se mohly šířit osvědčené postupy a aby všechny příslušné zúčastněné strany od pohotovostních služeb po dopravní orgány byly v případě teroristického činu okamžitě informovány a mohly podniknout odpovídající kroky.

1.4

Kromě předcházejících incidentů v EU, zvláště vlakového pumového útoku v Madridu v roce 2004, by se EU měla snažit poučit od jiných zemí světa, které také zažily teroristické útoky, např. New York, Tokyo a Moskva (1). Také by mělo být vyvinuto úsilí o využití zkušeností v jiných sektorech (např. porovnat reakce leteckého a pozemního dopravního sektoru).

1.5

Základní prvky evropské kooperace v oblasti bezpečnosti dopravy již existují, ale toto úsilí je třeba zvýšit. Provozovatelé dopravy spolupracují prostřednictvím fóra jako je pracovní skupina pro bezpečnost Mezinárodní asociace veřejné dopravy (UITP – The International Union of Public Transport). Železniční policie a železniční společnosti v Evropě spolupracují přes COLPOFER (Collaboration des services de police ferroviaire et de sécurité), což je přidružený orgán Mezinárodního svazu železnic (UIC – International Union of Railways) (2). Policie železnic a metra v Nizozemí, Německu, Belgii, Itálii a Spojeném království sdílejí informace a osvědčené postupy a hledají oblasti spolupráce pomocí RAILPOLu. Holandská policie má předsednictví a vede sekretariát RAILPOLu, který dostává na svou činnost určitou finanční podporu od EU. Řada dalších členských států má zájem se k této skupině připojit a tento proces by se měl podporovat.

2.1

Dopravní a záchranné služby, které zasahovaly při nedávných útocích v Londýně, obdržely pochvalu za dobře organizovanou reakci. Zdá se, že to bylo díky odpovídajícímu výcviku a plánování pro mimořádné případy v různých službách. Efektivní využívání lidských zdrojů může zahrnovat vytváření týmů specialistů, včetně obětavé policejní práce v dopravních sítích, dopravní nebo policejní personál speciálně vyškolený na monitorování kamerových systémů (CCTV – closed circuit television).

2.2

Pravidelná školení zaměstnanců v dopravě včetně cvičení simulujících teroristické činy, kterých se účastní všechny zúčastněné strany jsou neocenitelná zvláště při zvládání bezprostředních následků útoku.

2.3

Plánování pro mimořádné případy se může týkat obnovení provozu po určitém incidentu až po kontinuitu obchodní činnosti. Tyto plány mohou být pravidelně nacvičovány a aktualizovány podle každodenních událostí jako jsou například poruchy zařízení nebo události u třetích stran (např. prasknutí vodovodního potrubí nebo vážné dopravní nehody). Podobně plánování pro mimořádné případy by mělo mít přeshraniční aspekt, například jasně určit zodpovědnosti v případě incidentu na hraničním přechodu nebo v jeho blízkosti, nebo poskytnout pomoc specialistů členskému státu, který tuto možnost nemá.

2.4

Odhad rizika je důležitou součástí plánování a školení. Zahrnuje monitorování celosvětových hrozeb, systematickou analýzu incidentů v minulosti pro poučení, odhad jednotlivých incidentů (např. opuštěné zavazadlo), pokud se vyskytnou, aby se minimalizovalo zbytečné přerušení provozu.

2.5

Cestující využívající služby veřejné dopravy a také ti, kteří cestují služebně, musí též hrát klíčovou úlohu. Potřebují však jasné a snadno dostupné informace, jak se například vyhnout způsobení poplachu, co mají dělat, jestliže zpozorují podezřelé chování, a co mají dělat v případě útoku. Tyto informace by měly být přístupné v přehledu v přepravních prostorách samotných a ve větších podrobnostech na příslušných internetových stránkách. Dále jsou nutné strategie k ujišťování cestujících o bezpečnosti sítě, například pomocí zjevné přítomnosti zaměstnanců/policie nebo pomocí reklamních kampaní (3).

2.6

Je rozumné provádět ve školách, v jiných vzdělávacích zařízeních a v závodech školení o možných teroristických útocích a o chování během nich, a také rozdávat prospekty a jiné názorné prostředky, aby se dosáhlo zvýšené pozornosti a zmírnily následky možné paniky.

3.1

Ukázalo se, že efektivní kamerové systémy a monitorování jsou velmi důležité jak pro zastrašování tak pro vypátrání zločinu. Tyto systémy musí vyhovovat určitým standardům a splňovat jasné provozní požadavky, aby umožňovaly například stahování dat a zároveň provádět monitorovací funkce. Firmy na nádražích a okolo nich nebo ty, které jsou součástí dopravní infrastruktury mohou mít také své vlastní kamerové systémy. Pokud jsou firmy řádně instruovány a vyškoleny, mohou se tyto zdroje stát dodatečnýma „očima a ušima“ a zvyšovat bezpečnost nejbližšího okolí dopravních systémů s malým dodatečným dopadem na běžný provoz firem.

3.2

Pružné mobilní sítě jsou také životně důležité. Ačkoliv za určitých okolností může být potřeba mobilní sítě zablokovat nebo vyhradit jejich použití záchranným službám, budou za běžných okolností hrát důležitou úlohu při zvládání incidentů. Například zaměstnanci pozemní dopravy v oblasti zasažené neštěstím budou potřebovat mobilní telefony ke komunikaci s řídícím centrem. Stejně tak cestující budou muset nutně komunikovat s přáteli nebo příbuznými, což by mohlo přispět ke snížení znepokojení a zmatku v případě neštěstí.

4.1

Při poskytování či zprostředkování služeb ve veřejné dopravě a infrastruktuře je důležité, aby byla ve smluvních podmínkách věnována plná pozornost závazkům souvisejícím s bezpečností. Rovněž by se měla vzít do úvahy i pružnost, se kterou je možné tyto závazky pozměnit, v návaznosti na změněnou bezpečnostní situaci.

4.2

Dopravní orgány a jiní uživatelé dopravních prostor by měli uvažovat o stavebním uspořádání existujících zařízení, např. dopravních terminálů a vozidel tak, aby bylo obtížnější uschovat bomby, aby se usnadnila evakuace a zredukovaly oběti a škody v případě exploze nebo jiné formy teroristického útoku. Tak například rozšířené používání skla a lehkých materiálů v nejnovějším vývoji stavebnictví, zvláště tam, kde jsou pohromadě provozní a obchodní prostory, nemusí být už považováno za vhodné. Zároveň se prokázalo, že zajištění dobré viditelnosti a eliminace míst k ukrývání se osvědčilo jako efektivní.

5.1

Opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravních sítí budou vyžadovat zvláštní zdroje. V mnoha případech budou tyto zdroje značné a/nebo dlouhodobé, např. složitější informační technologie, dodatečné železniční reverzní body, více autobusů, více personálu v dopravě a obětavá policejní práce, více školení a rozsáhlejší informační kampaně. Takové nové iniciativy mohou velmi překračovat dřívější investiční plány, které se soustředily převážně na obnovu dopravní infrastruktury a sítí. Je však možné, že v některých případech současné finanční procesy ke schválení investic do dopravy mnohdy nejsou vhodné pro získání finanční podpory pro bezpečnostní opatření.

5.2

Zatímco provozovatelé dopravních sítí ve veřejném a soukromém sektoru a ostatní důležité zúčastněné strany se musí přesně rozhodnout, co je pro ně nejlepší reakce, podstatné je, aby v okamžiku dohodnutí priorit nebyla zdržována implementace kvůli neshodám ohledně financování. Komise, členské státy a místní a regionální orgány by měly hrát důležitou úlohu při zajištění toho, aby tato klíčová otázka byla brána vážně.

5.3

Otázka financování musí být proto řešena hned zpočátku, zároveň s ostatními otázkami. Dále je třeba odhadnout potenciální náklady, ale je možné, že rozsah nezbytných opatření bude tak široký, že nebude možno převést veškeré náklady na bezpečnostní opatření na cestující, aniž by to vážně poškodilo přitažlivost veřejné dopravy. Je třeba zamezit velkému zvýšení cen jízdného v době, kdy je kvůli řadě politických důvodů (ekologických, zdravotních, ekonomických) nezbytné podpořit používání veřejné dopravy.

5.4

Při provádění odhadu nákladů by měly členské státy a veřejné instituce vzít v úvahu náklady na to, jestliže neudělají veškeré kroky ke snížení hrozby a zmírnění následků teroristického útoku. Kromě přímých nákladů na zranění a škody způsobené útokem, mohou tyto náklady zahrnovat ztrátu zisku z důvodu omezení turistického ruchu, cestování, investic a jiných ekonomických aktivit po delší období.

5.5

Možné následky lze výrazně zvýšit koordinovanými, případně simultánními útoky na vybrané rozhodující části jedné nebo více infrastruktur se záměrem maximalizovat narušení provozu a/nebo ztrátu životů a paniku. Dosah a význam jsou jasně demonstrovány v níže uvedené tabulce.

Hodnota ztrát v pøípadì incidentù

5.6

Je třeba uvést, že se zlepšením v bezpečnosti dopravních systémů je spojen i potenciální prospěch. Opatření na zastrašení teroristů odradí také ostatní osoby, které mají v úmyslu spáchat zločin jako krádež, vandalizmus a přepadení. Lépe navržené a monitorované dopravní terminály přinášejí zvýšení důvěry uživatelů a cestujících, což může vést k širšímu používání veřejné dopravy celkově. Zlepšené plánování pro mimořádné případy a praktická cvičení reakce při incidentech velkého rozsahu budou užitečné také v případě neštěstí nezpůsobených teroristy.

1.

VR vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby přiřadily otázce bezpečnosti dopravy nejvyšší prioritu. VR věří, že veřejné orgány všech úrovní – EU, národní, regionální a místní – integrovaly kompatibilní strategie odpovídající jejich odpovědnostem, jak reagovat na ohrožení bezpečnosti a jak zmírnit incidenty, které se vyskytnou.

2.

VR zdůrazňuje, že zatímco je třeba vytvořit nebo zlepšovat strategie bezpečnosti, je důležité, aby veřejné dopravní systémy dále efektivně fungovaly, protože kdyby nemohly, došlo by k nepříznivým sociálním, hospodářským a ekologickým důsledkům.

3.

VR vyzývá EU a členské státy, aby podpořily provozovatele veřejné dopravy a všechny zodpovědné orgány, aby navázaly užší spolupráci uvnitř členských států a mezi nimi, která by se zakládala na existujících sítích provozovatelů dopravy a dopravní policie.

4.

VR se domnívá, že tato spolupráce by se mohla soustředit na vytvoření principů sdílení informací, aby se zvýšilo povědomí o hrozbě terorismu, aby se umožnilo provádění odhadů rizika a poučení z předcházejících incidentů a umožnila se realizace osvědčených postupů v řadě sektorů.

5.

VR blahopřeje záchranným službám, provozovatelům dopravy a veřejnosti k jejich reakci na nedávné teroristické činy. VR zdůrazňuje, že tato reakce byla umožněna v neposlední řadě díky dobrému výcviku, plánování pro mimořádné případy a sdílení informací, a je přesvědčen, že spolu s dobrým stavebním uspořádáním a využitím odpovídajících informačních technologií jsou tyto prvky důležitou součástí každé strategie bezpečnosti dopravy.

6.

VR vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s operátory mobilních sítí a provozovateli veřejné dopravy a podporovaly je ve vývoji pružnějších služeb mobilních telefonů pro případ vážných incidentů ku prospěchu provozovatelů i cestujících. Navíc jakýkoliv návrh EU týkající se ukládání elektronických a telefonických dat pro účely bezpečnosti by neměl sloužit k oslabení existující příslušné legislativy členských států.

7.

VR připomíná EU a členským státům, že sektor silniční dopravy je velmi zranitelný teroristickými útoky a že je třeba provést výše uvedená doporučení na příslušných místech tohoto sektoru, a uvádí, že EHSV má v úmyslu zabývat se touto problematikou podrobně v právě připravovaném stanovisku.

8.

Vzhledem k tomu, že hrozba terorismu bude s největší pravděpodobností trvat i nadále, VR se domnívá, že dostatečná zlepšení strategie dopravní bezpečnosti nebudou možná bez značných dodatečných finančních zdrojů. VR proto vyzývá Komisi a členské státy, aby považovaly tuto otázku za velice urgentní a zajistily, aby nezbytné zvýšení bezpečnosti nebylo zpožděno v důsledku nedostatků ve finančním plánování.