(1)

V souladu s čl. 19 odst. 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (3) Komise přezkoumala uplatňování a oblast působnosti uvedené směrnice a dospěla k závěru, že cíl spočívající v ochraně vkladatelů v Unii prostřednictvím zřízení systémů pojištění vkladů byl do velké míry splněn. Komise však také dospěla k závěru, že je třeba odstranit zbývající nedostatky v ochraně vkladatelů a zlepšit fungování systémů pojištění vkladů a zároveň harmonizovat pravidla pro zásahy systémů pojištění vkladů, které se netýkají výplaty náhrad.

(2)

Cílem přezkumu rámce Unie pro krizové řízení a pojištění vkladů je připravit půdu pro pokrok v prohlubování bankovní unie. Fungování systémů pojištění vkladů by proto mělo být dále harmonizováno.

(3)

Rámec Unie pro krizové řízení a pojištění vkladů by měl důsledně dodržovat zásady, že ztráty mají nést akcionáři a věřitelé a že na pomoc nebo záchranu úvěrových institucí v obtížích nemají být použity zdroje daňových poplatníků.

(4)

Nesplnění povinnosti úvěrové instituce hradit příspěvky do systémů pojištění vkladů nebo poskytovat informace vkladatelům a systémům pojištění vkladů by mohlo ohrozit cíl ochrany vkladatelů. Systémy pojištění vkladů nebo případně určené orgány by měly účtovat zákonnou úrokovou sazbu z výše příspěvků splatných z důvodu opožděné platby příspěvků. Je důležité, aby se zlepšila koordinace mezi systémy pojištění vkladů, určenými a příslušnými orgány při přijímání donucovacích opatření vůči úvěrové instituci, která neplní své povinnosti. Je nezbytné zajistit, aby systémy pojištění vkladů nebo případně určené orgány včas informovaly příslušné orgány o jakémkoli porušení povinností úvěrových institucí podle pravidel pro ochranu vkladů, aby příslušné orgány mohly využít svých pravomocí v oblasti dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4). S cílem zajistit, aby úvěrové instituce dodržovaly pravidla stanovená v této směrnici, by členské státy měly navíc stanovit vhodné sankce pro případy porušení těchto pravidel.

(5)

Na podporu dalšího sbližování postupů systémů pojištění vkladů a na pomoc systémům pojištění vkladů při testování jejich odolnosti by měl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5), vydat pokyny k provádění zátěžových testů systémů pojištění vkladů.

(6)

Podle směrnice 2014/49/EU jsou vklady některých finančních institucí, včetně investičních podniků, vyloučeny z krytí ze systémů pojištění vkladů. Finanční prostředky, které tyto finanční instituce obdrží od svých klientů a které uloží v úvěrové instituci jménem svých klientů v rámci provádění služeb, jež nabízejí, by však měly být za určitých podmínek chráněny.

(7)

Kategorie vkladatelů, kteří jsou chráněni systémem pojištění vkladů, vycházejí z cíle, jímž je ochrana retailových investorů, zatímco u profesionálních investorů se má za to, že takovouto ochranu nepotřebují. Veřejné orgány proto dosud byly z krytí ze systémů pojištění vkladů vyloučeny. Většinu veřejných orgánů (mezi něž v některých členských státech patří školy a nemocnice) však nelze považovat za profesionální investory. Je proto nezbytné zajistit, aby vklady retailových investorů, jako jsou místní orgány, malé veřejné subjekty a neziskové instituce kontrolované ústředními nebo národními vládními institucemi, mohly využívat ochrany poskytované systémem pojištění vkladů.

(8)

Aby se zajistilo, že vklady přijaté za účelem splnění minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (6) budou v plném rozsahu použity na úhradu ztrát a příspěvek na rekapitalizaci úvěrové instituce v případě jejího selhání, měly by být z krytí systémy pojištění vkladů vyloučeny. Aby bylo zajištěno rovné zacházení s těmito vklady na základě objektivních kritérií, měly by být vyloučeny z krytí systémy pojištění vkladů bez ohledu na to, zda orgán příslušný k řešení krize povolil jejich zahrnutí do výše kapitálu a způsobilých závazků.

(9)

Vklady plynoucí z určitých událostí, včetně operací fyzických osob s nemovitostmi týkajících se soukromých obytných nemovitostí nebo vyplacení některých pojistných plnění, mohou dočasně vytvářet vysoké vklady. Z tohoto důvodu směrnice 2014/49/EU ukládá členským státům povinnost zajistit, aby vklady plynoucí z těchto událostí byly chráněny i nad hranici 100 000 EUR po dobu nejméně tří měsíců, nejdéle však po dobu dvanácti měsíců od okamžiku připsání částky nebo od okamžiku, kdy se tyto vklady stanou z právního hlediska převoditelnými. V zájmu harmonizace ochrany vkladatelů v Unii a snížení administrativní zátěže a zvýšení právní jistoty v souvislosti s rozsahem ochrany těchto vkladů je nezbytné nad rámec limitu pojištění ve výši 100 000 EUR sjednotit jejich ochranu na minimální částku 500 000 EUR pro všechny dočasně vysoké zůstatky a pro vklady týkající se operací s nemovitostmi, a na maximální částku 2 500 000 EUR po harmonizovanou dobu šesti měsíců. Po provedení uvedené harmonizace členskými státy by tyto částky měly být pravidelně přezkoumávány, a to nejméně jednou za pět let. Komise by případně měla Evropskému parlamentu a Radě předložit návrh směrnice za účelem úpravy těchto částek s přihlédnutím k vývoji cen nemovitostí v různých členských státech a k potřebě zajistit proporcionalitu a rovné podmínky v celé Unii.

(10)

V průběhu operace s nemovitostmi mohou finanční prostředky před samotným vypořádáním operace projít různými účty. Proto by se za účelem jednotné ochrany vkladatelů, kteří provádějí operace s nemovitostmi, měla ochrana dočasných vysokých zůstatků vztahovat jak na výnosy z prodeje, tak na finanční prostředky uložené na nákup soukromé obytné nemovitosti v rámci předem určené krátkodobé lhůty.

(11)

Aby byla zajištěna právní jistota, pokud členský stát při výpočtu splatné částky umožňuje odpočet závazků vkladatele vůči úvěrové instituci, je nezbytné vyjasnit, že od způsobilých vkladů vkladatele lze odečíst pouze závazky, které se staly splatnými před tím, než se vklady staly nedisponibilními, a to pouze v rozsahu, v jakém je toto započtení přípustné podle platných zákonných a smluvních ustanovení.

(12)

Je nutné optimalizovat provozní kapacity systémů pojištění vkladů a snížit jejich administrativní zátěž. Z tohoto důvodu by mělo být stanoveno, že pokud jde o identifikaci vkladatelů, kteří mají nárok na vklady na účtech příjemců, nebo o posouzení, zda mají vkladatelé nárok na ochranná opatření pro dočasné vysoké zůstatky, zůstává i nadále povinností vkladatelů a majitelů účtů prokázat svými vlastními prostředky svůj nárok na tyto vklady.

(13)

Zatímco splatná částka by měla být zpravidla k dispozici do sedmi pracovních dnů, na některé vklady by se mohla vztahovat delší lhůta pro výplatu, protože vyžadují, aby systémy pojištění vkladů žádost o výplatu ověřily. V zájmu harmonizace pravidel v celé Unii by tato delší doba pro výplatu měla být omezena na 20 pracovních dnů ode dne, kdy dotčený systém pojištění vkladů obdrží příslušné informace nebo dokumentaci. Situace, kdy se použije uvedená delší lhůta pro výplatu, by měly být odlišeny od situací, kdy přijetí částek poskytnutých systémem pojištění vkladů ve lhůtách stanovených v této směrnici trvá déle kvůli provozním krokům, které musí vkladatel učinit.

(14)

Aby byl zajištěn soulad s omezujícími opatřeními Unie a jejich provádění, měly by úvěrové instituce vyčleňovat vklady, na něž se tato opatření vztahují, a systémy pojištění vkladů by měly po dobu platnosti těchto opatření vyplácení těchto vkladů pozastavit.

(15)

Administrativní náklady spojené s výplatou malých částek na účtech nevykazujících žádnou aktivitu mohou převýšit přínosy pro vkladatele. Je proto nezbytné stanovit, že systémy pojištění vkladů by neměly mít povinnost podnikat aktivní kroky směřující k výplatě vkladů na těchto účtech pod určitými prahovými hodnotami, které by měly být stanoveny na vnitrostátní úrovni. Mělo by však být zachováno právo vkladatelů nárokovat tuto částku. Pokud má tentýž vkladatel kromě toho i jiné aktivní účty, měly by systémy pojištění vkladů zahrnout částky z těchto účtů do výpočtu částky k výplatě.

(16)

Systémy pojištění vkladů mohou vkladatele vyplatit různými způsoby, od výplaty hotovosti až po elektronické převody. Aby však byla zajištěna sledovatelnost procesu vyplácení ze systémů pojištění vkladů a aby byly dodrženy cíle rámce Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, měli by být vkladatelé v případě, že výplata přesáhne částku 10 000 EUR, standardně vypláceni bezhotovostními převody.

(17)

Finanční instituce jsou z ochrany vkladů vyloučeny. Některé finanční instituce, včetně institucí elektronických peněz, platebních institucí a investičních podniků, však také ukládají finanční prostředky přijaté od svých klientů na bankovní účty, často dočasně, aby splnily povinnost ochrany těchto finančních prostředků v souladu s odvětvovými právními předpisy, včetně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (7), 2014/65/EU (8) a (EU) 2015/2366 (9). Vzhledem k rostoucí úloze těchto finančních institucí by měly systémy pojištění vkladů chránit tyto vklady za předpokladu, že tito klienti jsou zjištěni nebo zjistitelní.

(18)

Klienti finančních institucí ne vždy vědí, kterou úvěrovou instituci si jejich finanční instituce pro uložení jejich finančních prostředků vybrala. Systémy pojištění vkladů by proto neměly tyto vklady slučovat s vkladem, který by titíž klienti mohli mít ve stejné úvěrové instituci, ve které finanční instituce jejich vklady uložila. Úvěrové instituce nemusí vždy znát totožnost klientů, kteří mají nárok na částky na klientských účtech, ani nemusí být schopny kontrolovat a zaznamenávat individuální údaje těchto klientů. V závislosti na typu a modelu podnikání finanční instituce by mohly nastat případy, kdy by přímé vyplacení klientů mohlo ohrozit majitele účtu. Systémy pojištění vkladů by proto měly být schopny vyplatit částky na klientský účet, který majitel účtu otevřel v jiné úvěrové instituci ve prospěch každého klienta, pokud jsou splněna určitá kritéria. Aby se v těchto situacích předešlo riziku dvojí platby, měly by být veškeré nároky klientů v souvislosti s částkami, které jejich jménem drží majitel účtu, sníženy o částku, kterou systém pojištění vkladů těmto klientům vyplatil přímo. Evropský orgán pro bankovnictví by proto měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, které by upřesnily technické podrobnosti týkající se identifikace klientů pro účely výplaty, kritéria pro výplatu poskytnutou majiteli účtu ve prospěch každého klienta nebo přímo klientovi a pravidla pro zamezení vícenásobných nároků na výplatu témuž příjemci.

(19)

Při vyplácení vkladatelů mohou systémy pojištění vkladů narazit na případy, kdy existuje podezření na praní peněz. Systémy pojištění vkladů by proto měly pozastavit výplatu vkladatele, pokud jim bylo oznámeno, že finanční zpravodajská jednotka pozastavila bankovní nebo platební účet v souladu s příslušnými pravidly pro boj proti praní peněz.

(20)

Směrnice 2014/49/EU stanoví, že provádí-li systém pojištění vkladů platby v rámci postupů k řešení krize, má za dotčenou úvěrovou institucí pohledávku ve výši rovnající se částce, kterou vyplatil, a tato pohledávka má stejný stupeň priority jako pojištěné vklady. Toto ustanovení nerozlišuje mezi příspěvkem ze systému pojištění vkladů v případě použití nástroje otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů a příspěvkem ze systému pojištění vkladů na financování strategie převodu s následnou likvidací zbytkové části subjektu. V zájmu zajištění jasnosti a právní jistoty ohledně existence a výše pohledávky systému pojištění vkladů v různých scénářích je nezbytné upřesnit, že pokud systém pojištění vkladů přispívá k financování strategie převodu při řešení krize, jako jsou použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce nebo k financování alternativních opatření, jimiž se soubor aktiv, práv a závazků, včetně vkladů, úvěrové instituce převádí na příjemce, měl by mít tento systém pojištění vkladů pohledávku za zbytkovou částí subjektu v následném likvidačním řízení podle vnitrostátního práva. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé úvěrové instituce, kteří zůstali ve zbytkové části subjektu, fakticky absorbují ztráty uvedené úvěrové instituce, a že se zlepší možnost vymožení finančních prostředků pro systém pojištění vkladů v případě platební neschopnosti, měla by mít pohledávka systému pojištění vkladů stejný stupeň priority jako pojištěné vklady. V případě, že je použit nástroj otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů, tj. úvěrová instituce pokračuje ve své činnosti, má systém pojištění vkladů přispět částkou, o kterou by byly odepsány nebo konvertovány pojištěné vklady za účelem absorpce ztráty v této úvěrové instituci, pokud by pojištěné vklady byly zahrnuty do působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Příspěvek ze systému pojištění vkladů na řešení krize by proto neměl mít za následek vznik pohledávky za institucí v režimu řešení krize, neboť by tím byl negován účel tohoto příspěvku ze systému pojištění vkladů.

(21)

Aby se zajistilo sbližování postupů systémů pojištění vkladů a zvýšila právní jistota vkladatelů, kteří nárokují výplatu vkladů, a aby se odstranily provozní překážky pro systémy pojištění vkladů, je důležité stanovit přiměřeně dlouhou lhůtu, v níž mohou vkladatelé nárokovat výplatu svých vkladů, pokud systém pojištění vkladů v případě výplaty nevyplatil vkladatele ve lhůtách stanovených ve směrnice 2014/49/EU. Systém pojištění vkladů by měl každý takový nárok zvážit, a to i v případech, kdy žadatel dosud nebyl soudním rozhodnutím uznán za vkladatele.

(22)

Podle směrnice 2014/49/EU měly členské státy zajistit, aby nejpozději do 3. července 2024 dosáhly disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů cílové výše 0,8 % objemu pojištěných vkladů jeho členských institucí. Za účelem objektivního posouzení, zda systémy pojištění vkladů tento požadavek splňují, by mělo být stanoveno jasné referenční období pro určení objemu pojištěných vkladů a disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů.

(23)

V zájmu zajištění odolnosti systémů pojištění vkladů by měly jejich finanční prostředky pocházet ze stabilních a neodvolatelných příspěvků. Některé zdroje financování systémů pojištění vkladů, jako jsou finanční prostředky, které systém pojištění vkladů získal zpět proti svým pohledávkám vyplývajícím z jeho zásahů, jsou příliš podmíněné na to, aby mohly být zaúčtovány jako disponibilní finanční prostředky, které jsou způsobilé pro účely dosažení cílové výše systému pojištění vkladů. S cílem harmonizovat podmínky pro splnění cílové výše systémů pojištění vkladů a zajistit, že disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů budou financovány z příspěvků odvětví, by se měly odlišit finanční prostředky, které jsou způsobilé pro účely dosažení cílové výše, od finančních prostředků, které jsou považovány za doplňkové zdroje financování, jako jsou vypůjčené finanční prostředky vedoucí k dluhovým závazkům systému pojištění vkladů. Předvídatelné splátky úvěrů však lze plánovat a zohlednit v pravidelných příspěvcích členů systému pojištění vkladů, proto by dluhové závazky systému pojištění vkladů neměly být plně odečteny z dostupných finančních prostředků, které jsou způsobilé pro cílovou výši. Aby se posílil jednotný bankovní trh prostřednictvím pobídek k podpoře likvidity mezi systémy pojištění vkladů a usnadnilo se využívání dostupných finančních prostředků institucionálního systému ochrany uznaného jako systém pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU pro opatření institucionálního systému ochrany, která mají zabránit selhání členských institucí systému a zároveň zabránit dvojímu započtení, měla by se nesplacená pohledávka z úvěru poskytnutého jinému systému pojištění vkladů nebo z finančních prostředků jinak poskytnutých na účet institucionálního systému ochrany uznaného jako systém pojištění vkladů započítávat výhradně do cílové výše systému pojištění vkladů poskytujícího úvěr nebo účtu systému pojištění vkladů institucionálního systému ochrany uznaného jako systém pojištění vkladů.

(24)

V zájmu zajištění předvídatelnosti a právní jistoty, pokud jde o lhůtu pro dosažení cílové výše systému pojištění vkladů po použití finančních prostředků systému pojištění vkladů nebo zvýšení částky pojištěných vkladů, je nezbytné upřesnit lhůtu na doplnění, a to nejen v případě podstatného snížení disponibilních finančních prostředků, které má za následek, že disponibilní finanční prostředky jsou nižší než dvě třetiny cílové výše, ale také v případě menšího snížení, které má za následek, že disponibilní finanční prostředky jsou nižší než cílová výše, ale stále vyšší než dvě třetiny cílové výše. Aby se zabránilo procyklickým účinkům vysokého finančního zatížení bank, měla by být zachována šestiletá lhůta na doplnění v případě většího snížení bez ohledu na to, zda je příčinou těchto snížení zásah systému pojištění vkladů nebo podstatné zvýšení objemu pojištěných vkladů. V případě menších snížení by lhůta na doplnění měla být dva roky. Pokud je však snížení cílové výše velmi malé v poměru k nákladům na výběr příslušných příspěvků, měl by mít systém pojištění vkladů možnost prodloužit tuto dvouletou lhůtu o jeden rok.

(25)

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování, měl by Evropský orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem upřesňujících metodiku výpočtu disponibilních finančních prostředků způsobilých pro cílovou výši systému pojištění vkladů a podrobnosti postupu, který je třeba dodržet, aby byla po snížení cílová výše systému pojištění vkladů obnovena.

(26)

Disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů by měly být okamžitě použitelné pro případ náhlých výplat nebo jiných zásahů. Jelikož se v Unii používají různé postupy, je vhodné stanovit požadavky na strategii investování finančních prostředků systémů pojištění vkladů, aby se zmírnily případné negativní dopady na schopnost kteréhokoliv systému pojištění vkladů plnit svůj úkol. Pokud ke stanovení investiční strategie není systém pojištění vkladů příslušný, měl by orgán nebo subjekt v členském státě, který je za stanovení investiční strategie odpovědný, při stanovení této investiční strategie rovněž dodržovat zásady diverzifikace a investování do nízkorizikových aktiv. V zájmu zachování plné provozní nezávislosti a flexibility systému pojištění vkladů, pokud jde o přístup k jeho finančním prostředkům, by v případech, kdy členské státy umožňují, aby byly finanční prostředky systému pojištění vkladů uloženy u své národní centrální banky nebo státní pokladny, měly být tyto finanční prostředky jasně vyčleněny a odděleny pro účetní účely a měly by být snadno k dispozici pro použití systémem pojištění vkladů.

(27)

Evropský orgán pro bankovnictví by měl k zajištění toho, aby byly finanční prostředky systémů pojištění vkladů vhodným způsobem diverzifikovaně investovány a aby se sjednotily postupy, vydat pro systémy pojištění vkladů příslušné obecné pokyny.

(28)

Možnost stanovená ve směrnici 2014/49/EU zvýšit disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů prostřednictvím povinných příspěvků členských institucí do stávajících systémů povinných příspěvků, které členský stát vytvořil za účelem pokrytí nákladů spojených se systémovým rizikem, nebyla nikdy využita, a měla by být proto zrušena.

(29)

Je nezbytné posílit ochranu vkladatelů a zároveň zabránit nucenému prodeji aktiv systému pojištění vkladů a omezit případné negativní procyklické dopady napříč bankovním sektorem způsobené výběrem mimořádných příspěvků. Členské státy by proto měly mít možnost povolit svým systémům pojištění vkladů použití mechanismů alternativního financování ze soukromých zdrojů, které jim umožní kdykoli získat krátkodobé financování z jiných zdrojů než z příspěvků, a to i před tím, než použijí své disponibilní finanční prostředky a prostředky získané z mimořádných příspěvků. Vzhledem k tomu, že náklady a odpovědnost za financování systémů pojištění vkladů by měly nést především úvěrové instituce, měly by být mechanismy alternativního financování z veřejných prostředků povoleny pouze ve formě záruk nebo půjček pro systém pojištění vkladů se splatností nepřesahující šest let, a to jako poslední možnost a pouze v případě výplaty nebo příspěvku ze systému pojištění vkladů na řešení krize. To nebrání tomu, aby k zajištění včasného vyplacení pojištěných vkladatelů nebo příspěvku na řešení krize byly za výjimečných okolností využity krátkodobé úvěry z veřejných zdrojů před jinými mechanismy alternativního financování.

(30)

Ačkoli je primární úlohou systémů pojištění vkladů vyplácet pojištěné vkladatele, mohou být zásahy mimo oblast výplat pro systémy pojištění vkladů nákladově efektivnější a mohou zajistit nepřetržitý přístup ke vkladům tím, že usnadní strategie převodu. Systémy pojištění vkladů mohou být povinně nápomocny při řešení krize úvěrových institucí. V některých členských státech mohou navíc systémy pojištění vkladů financovat preventivní opatření k obnovení dlouhodobé životaschopnosti úvěrových institucí nebo alternativní opatření v případě platební neschopnosti. Tato preventivní a alternativní opatření mohou hrát účinnou roli pro zajištění kontinuity použitých nástrojů krizového řízení k zachování důvěry vkladatelů a zajištění finanční stability. Členské státy, které ve svém vnitrostátním právu nezavedly preventivní a alternativní opatření před dnem vstupu této směrnice v platnost, by proto měly zvážit vybudování nezbytné kapacity svých systémů pojištění vkladů a dalších relevantních orgánů s cílem provést tato opatření v budoucnu. Po posouzení připravenosti členských států a zkušeností s uplatňováním preventivních a alternativních opatření by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě své posouzení, případně spolu s legislativním návrhem. Přestože mohou preventivní a alternativní opatření výrazně zlepšit ochranu vkladů, je nezbytné, aby se na ně vztahovala odpovídající ochranná opatření, včetně harmonizovaného testu nejnižších nákladů, aby byly zajištěny rovné podmínky, účinnost a nákladová efektivita těchto opatření. Tato ochranná opatření by se měla vztahovat pouze na zásahy financované z disponibilních finančních prostředků systému pojištění vkladů, na něž se vztahuje tato směrnice.

(31)

Aby byl zajištěn jednotný přístup k uplatňování preventivních opatření systémy pojištění vkladů v celé Unii, měl by Evropský orgán pro bankovnictví vydat obecné pokyny, v nichž upřesní podmínky, které mají být uloženy úvěrovým institucím, jež mají prospěch z preventivních opatření, systémy, které mají systémy pojištění vkladů zavést za účelem odpovídajícího výběru a provádění preventivních opatření a sledování jejich rizik, a podrobná pravidla spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize, určenými orgány a příslušnými orgány.

(32)

Opatření, jejichž cílem je předejít selhání úvěrové instituce prostřednictvím dostatečně včasných zásahů, mohou hrát účinnou roli pro zajištění kontinuity použitých nástrojů krizového řízení k zachování důvěry vkladatelů a zajištění finanční stability. Tato opatření mohou mít různou podobu – jako opatření na podporu kapitálu prostřednictvím nástrojů kapitálu, včetně nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, nebo jiných kapitálových nástrojů, záruk nebo půjček. Systémy pojištění vkladů tato opatření používají různým způsobem. Aby byla zajištěna kontinuita nástrojů krizového řízení a aby byla preventivní opatření používána způsobem, který je v souladu s rámcem pro řešení krize a pravidly státní podpory, je nezbytné stanovit časový rámec a podmínky jejich použití. Preventivní opatření by měla být použita včas, aby se zabránilo zhoršení finanční situace úvěrové instituce. Nejsou vhodná, jakmile orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí o tom, že úvěrová instituce je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné a že neexistují žádná opatření, která by mohla jejímu selhání zabránit, a to bez ohledu na to, zda je řešení krize ve veřejném zájmu, či nikoli. Určené orgány by měly potvrdit, zda jsou pro provedení takového zásahu systémem pojištění vkladů splněny podmínky.

(33)

Aby se zajistilo, že preventivní opatření dosáhnou svého cíle, měly by být úvěrové instituce povinny předložit příslušnému orgánu oznámení, v němž uvedou opatření, která se zavazují přijmout. Toto oznámení by mělo uvádět všechny prvky, jejichž cílem je zabránit odlivu finančních prostředků a posílit kapitálovou a likviditní pozici úvěrové instituce a umožnit jí výhledově splnit všechny příslušné obezřetnostní a jiné regulatorní požadavky. Mělo by proto obsahovat opatření k získání kapitálu, včetně pravidel pro vydávání práv, dobrovolnou konverzi podřízených dluhových nástrojů, řízení závazků, prodej aktiv vytvářejících kapitál, sekuritizaci portfolií a zadržování zisků, včetně zákazu vyplácení dividend a zákazu nabývání podílů v podnicích. Kromě toho by měl být v oznámení podrobně popsán počáteční nedostatek kapitálu úvěrové instituce. Úvěrové instituce by měly během provádění opatření uvedených v oznámení rovněž posílit svou likviditní pozici a zdržet se agresivních obchodních praktik, rozdělování dividend nebo pohyblivé složky odměny, odkupu vlastních akcií a nákupu hybridních kapitálových nástrojů. Oznámení by mělo rovněž obsahovat strategii ústupu od přijatých podpůrných opatření. Úvěrová instituce by měla v přiměřeném časovém rámci poskytnout příslušnému orgánu plán reorganizace podnikatelské činnosti s cílem zajistit dlouhodobou životaschopnost. Nejlepší znalosti pro účely posouzení relevance a důvěryhodnosti opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti mají příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize. Aby mohl určený orgán systému pojištění vkladů, který úvěrová instituce požádá o financování preventivního opatření, posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky pro přijetí preventivního opatření, měl by příslušný orgán s určeným orgánem spolupracovat. Pokud příslušný orgán není přesvědčen, že plán reorganizace podnikatelské činnosti je věrohodný a proveditelný, mělo by být další poskytování finančních prostředků úvěrové instituci pozastaveno. Pro zajištění jednotného přístupu k uplatňování preventivních opatření v celé Unii by měl Evropský orgán pro bankovnictví vydat obecné pokyny, které úvěrovým institucím pomohou při vypracovávání plánu reorganizace podnikatelské činnosti.

(34)

Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, které obdrží podporu ze systémů pojištění vkladů ve formě preventivních opatření, splní své závazky, měly by si příslušné orgány od úvěrových institucí, které nesplnily závazky obsažené v oznámení nebo v plánu reorganizace podnikatelské činnosti, nesplatily částku, která jim byla poskytnuta v rámci preventivních opatření, nebo nesplnily strategii pro ukončení, vyžádat plán nápravných opatření. Pokud se příslušný orgán domnívá, že opatření obsažená v plánu nápravných opatření nejsou schopna dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti úvěrové instituce, nebo pokud úvěrová instituce plán nápravných opatření nedodrží, systém pojištění vkladů by neměl úvěrové instituci poskytovat žádnou další preventivní podporu a relevantní orgány by měly podle směrnice 2014/59/EU posoudit, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. Pro zajištění jednotného přístupu k uplatňování preventivních opatření v celé Unii by měl Evropský orgán pro bankovnictví vydat obecné pokyny, které úvěrovým institucím pomohou při vypracovávání plánů nápravných opatření.

(35)

Je nezbytné, aby příspěvek ze systému pojištění vkladů na alternativní opatření podléhal odpovídajícím zárukám, aby byly zajištěny rovné podmínky, účinnost a nákladová efektivnost těchto opatření. Systém pojištění vkladů lze použít k financování převodu nepojištěných vkladů a jiných nezajištěných závazků na příjemce pouze tehdy, pokud je převod nezbytně nutný a přiměřený, aby se zabránilo šíření krize, pokud by převod maximalizoval hodnotu aktiv při prodeji nebo pokud by zachování vztahů s klienty zachovalo důvěru. Systém pojištění vkladů by neměl být použit k převodu kapitálu nebo závazků, které mají podle vnitrostátních právních předpisů upravujících běžné insolvenční řízení nižší pořadí než běžné nezajištěné závazky.

(36)

Aby se zabránilo škodlivým účinkům na hospodářskou soutěž a vnitřní trh, je nezbytné stanovit, že by v případě přijetí alternativních opatření při platební neschopnosti měly příslušné subjekty zastupující úvěrovou instituci, jako je likvidátor, nucený správce, správce nebo jiný subjekt, nebo relevantní vnitrostátní orgán, přijmout opatření k uvedení činnosti úvěrové instituce nebo její části na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, přičemž by měly usilovat o co nejvyšší prodejní cenu. Úvěrová instituce nebo relevantní vnitrostátní orgán, nebo jakýkoli zprostředkovatel jednající jménem této úvěrové instituce nebo tohoto relevantního vnitrostátního orgánu, by měli uplatňovat pravidla, jež jsou přiměřená pro uvádění aktiv, práv a závazků, které mají být převedeny na potenciální kupující, na trh. Použití veřejných prostředků členského státu by mělo vždy i nadále podléhat v příslušných případech odpovídajícím pravidlům státní podpory v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(37)

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem systémů pojištění vkladů je chránit pojištěné vklady, měly by mít systémy pojištění vkladů možnost financovat jiné zásahy než výplaty pouze v případě, že je celková částka těchto zásahů nižší než výše pojištěných vkladů v dotčené úvěrové instituci.

(38)

Aby se dále zohlednila specifika institucionálních systémů ochrany uznaných za systémy pojištění vkladů a posílila se jejich účinnost, měla by směrnice 2014/49/EU stanovit možnost, aby systém pojištění vkladů poskytl půjčku nebo jinak dočasně převedl finanční prostředky upravené uvedenou směrnicí na účet institucionálního systému ochrany, který je pro účetní účely oddělen od účtu systému pojištění vkladů, za účelem poskytnutí finanční podpory členské instituci, a zejména za účelem zajištění její likvidity a solventnosti, aby se v případě potřeby zabránilo úpadku, a to v souladu s cíli čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10). To by mělo být možné v případech, kdy jsou poskytnuté prostředky zapotřebí k doplnění ostatních prostředků určených k zajištění likvidity a solventnosti přidružené instituce, aby se zabránilo jejímu úpadku, a mělo by to být podmíněno tím, že vyplacení do systému pojištění vkladů do sedmi pracovních dnů je v případě potřeby věrohodnou vyhlídkou.

(39)

V zájmu posílení harmonizované ochrany vkladatelů a upřesnění povinností v přeshraničních situacích v celé Unii by měl systém pojištění vkladů domovského členského státu zajistit výplatu vkladatelů nacházejících se v členských státech, ve kterých členské úvěrové instituce tohoto systému přijímají vklady a jiné splatné finanční prostředky tím, že nabízejí přeshraniční vkladové služby, aniž by byly v hostitelském členském státě usazeny. Pro usnadnění vyplácení poskytnutím informací vkladatelům, jakož i shromažďování a předávání příslušných dokumentů, by mělo být systémům pojištění vkladů hostitelského členského státu umožněno, aby byly pro vkladatele úvěrových institucí, které využívají volného pohybu služeb, kontaktním místem.

(40)

Spolupráce mezi systémy pojištění vkladů v celé Unii má zásadní význam pro zajištění rychlého a nákladově efektivního vyplacení vkladatelů v případech, kdy úvěrové instituce poskytují bankovní služby prostřednictvím poboček v jiných členských státech. S ohledem na technologický pokrok, který podporuje využívání přeshraničních převodů a identifikaci na dálku, by mělo být systémům pojištění vkladů domovského členského státu umožněno provádět přímé výplaty vkladatelům poboček nacházejících se v jiném členském státě za podmínky, že administrativní zátěž a náklady budou nižší, než kdyby výplatu provedl systém pojištění vkladů hostitelského členského státu. Tato flexibilita by měla doplnit stávající mechanismus spolupráce, podle kterého je systém pojištění vkladů hostitelského členského státu povinen vyplácet vkladatele v pobočkách jménem systému pojištění vkladů domovského členského státu. Aby byla zachována důvěra vkladatelů v systémy pojištění vkladů hostitelského i domovského členského státu, měl by Evropský orgán pro bankovnictví vydat obecné pokyny s cílem pomoci systémům pojištění vkladů účastnit se této spolupráce, mimo jiné též zahrnutím seznamu okolností a podmínek, za nichž by se systém pojištění vkladů domovského členského státu mohl rozhodnout vyplatit vkladatele poboček nacházejících se v hostitelském členském státě.

(41)

Úvěrové instituce mohou změnit příslušnost k systému pojištění vkladů nebo mohou být některé jejich činnosti přesunuty, čímž se pro ně stane příslušným jiný systém pojištění vkladů. Podle směrnice 2014/49/EU se příspěvky uhrazené úvěrovou institucí během dvanácti měsíců předcházejících změně členství v systému pojištění vkladů nebo přesunu činností převedou z původního systému pojištění vkladů do tohoto jiného systému pojištění vkladů v poměru k výši přesunutých pojištěných vkladů. Aby se zajistilo, že se na přesun příspěvků do přijímajícího systému pojištění vkladů nebudou vztahovat odlišná vnitrostátní pravidla týkající se fakturace nebo skutečného data uhrazení příspěvků, měl by původní systém pojištění vkladů vypočítat částku, která má být převedena, na základě splatných příspěvků, nikoliv příspěvků uhrazených.

(42)

Je nezbytné, aby byla vkladatelům v celé Unii zajištěna stejná úroveň ochrany, kterou jim nelze plně zaručit režimem posuzování rovnocennosti ochrany vkladatelů ve třetích zemích. Z tohoto důvodu by se pobočky, které se nacházejí v Unii a jsou pobočkami úvěrové instituce mající správní ústředí ve třetí zemi, měly připojit k systému pojištění vkladů v členském státě, ve kterém přijímají vklady. Tento požadavek by rovněž zajistil soulad se směrnicemi 2013/36/EU a 2014/59/EU, jejichž cílem je zavést spolehlivější obezřetnostní rámec a rámec pro řešení krize skupin ze třetích zemí poskytujících bankovní služby v Unii. Naopak by se mělo zabránit tomu, aby byly systémy pojištění vkladů vystaveny hospodářským a finančním rizikům třetích zemí. Vklady v pobočkách zřízených ve třetích zemích úvěrovými institucemi Unie by proto neměly být chráněny, pokud členské státy nerozhodnou, že vklady v těchto pobočkách mají být pojištěny.

(43)

Standardizované a pravidelné poskytování informací zvyšuje informovanost vkladatelů o ochraně vkladů. V zájmu uvedení požadavků na poskytování informací do souladu s technologickým vývojem by tyto požadavky měly zohlednit nové digitální komunikační kanály, jejichž prostřednictvím úvěrové instituce komunikují s vkladateli. Vkladatelům by měly být poskytovány srozumitelné a jednotné informace objasňující ochranu vkladů a zároveň by měla být omezena související administrativní zátěž pro úvěrové instituce nebo systémy pojištění vkladů. Evropský orgán pro bankovnictví by proto měl vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které by stanovily obsah a formát informačního přehledu pro vkladatele, který má být poskytnut vkladatelům, a vzorové informace, které jsou systémy pojištění vkladů, určené orgány nebo úvěrové instituce povinny sdělovat vkladatelům v určitých situacích, mimo jiné v případě fúzí úvěrových institucí, při určení, že vklady jsou nedisponibilní, nebo při výplatě vkladů finančních prostředků klientů.

(44)

Fúze úvěrových institucí nebo přeměna dceřiné společnosti na pobočku či naopak může mít dopady na klíčové prvky ochrany vkladatelů. Aby se zamezilo nepříznivým dopadům na vkladatele, kteří mají vklady v obou fúzujících uvěrových institucí a jejichž nárok na pojištění vkladů by byl v důsledku změn příslušnosti k systému pojištění vkladů snížen, měli by být všichni vkladatelé o těchto změnách informováni a měli by mít právo své finanční prostředky bez sankce vybrat nebo převést k jiné úvěrové instituci až do výše rovnající se pozbytému rozsahu pojištění vkladů.

(45)

Pro zajištění finanční stability, zamezení šíření krize a umožnění vkladatelům uplatnit v příslušných případech svá práva na výplatu vkladů by měly určené orgány, systémy pojištění vkladů a dotčené úvěrové instituce informovat vkladatele o tom, že se vklady staly nedisponibilními.

(46)

V zájmu zvýšení transparentnosti ku prospěchu vkladatelů a na podporu finanční stability a důvěry mezi systémy pojištění vkladů při plnění jejich mandátů by se měly zlepšit stávající požadavky na podávání zpráv. V návaznosti na stávající požadavky, které systémům pojištění vkladů umožňují vyžádat si od svých členských institucí veškeré potřebné informace nezbytné k přípravě výplat, by měly mít systémy pojištění vkladů rovněž možnost vyžádat si informace nezbytné k přípravě výplat také v rámci přeshraniční spolupráce. Členské instituce by měly mít povinnost poskytnout na žádost systému pojištění vkladů obecné informace o všech významných přeshraničních činnostech v jiných členských státech nebo případně ve třetích zemích. Obdobně by členské státy měly v zájmu poskytování přiměřeného rozsahu informací Evropskému orgánu pro bankovnictví o vývoji disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů a o použití těchto prostředků zajistit, aby systémy pojištění vkladů každoročně informovaly Evropský orgán pro bankovnictví o výši pojištěných vkladů a disponibilních finančních prostředků a oznamovaly mu okolnosti, které vedly k použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů za účelem výplat nebo jiných opatření. Aby se zohlednilo posilování úlohy systémů pojištění vkladů při řízení bankovních krizí s cílem usnadnit použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů při řešení krize, měly by orgány příslušné k řešení krize poskytnout v potřebném rozsahu systémům pojištění vkladů shrnutí plánů řešení krize úvěrových institucí s cílem zlepšit obecnou připravenost těchto systémů pojištění vkladů na poskytnutí finančních prostředků.

(47)

Technické normy ve finančních službách by měly usnadnit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů po celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž Evropský orgán pro bankovnictví disponuje, je efektivní a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí a které by předložil Komisi k přijetí.

(48)

Je-li tak stanoveno v této směrnici, měla by Komise přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. Tyto návrhy regulačních technických norem by měly stanovit technické podrobnosti týkající se identifikace klientů finančních institucí pro výplatu vkladů finančních prostředků klientů, dále kritéria a okolnosti pro výplatu majiteli účtu ve prospěch každého klienta nebo přímo klientovi a pravidla pro zamezení vícenásobným nárokům na výplatu témuž příjemci. Návrhy regulačních technických norem by měly rovněž upřesnit metodiku pro výpočet disponibilních finančních prostředků, které lze zahrnout do cílové výše, a postup pro doplnění prostředků systému pojištění vkladů.

(49)

Komise by měla v případech stanovených touto směrnicí přijmout návrhy prováděcích technických norem vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungováni EU v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Tyto návrhy prováděcích technických norem by měly stanovit obsah a formát informačního přehledu pro vkladatele a postup a obsah informací, které by měly být vkladatelům sděleny. Návrhy prováděcích technických norem by měly rovněž stanovit postupy, které je třeba dodržovat, pokud úvěrová instituce poskytuje informace svému systému pojištění vkladů a pokud systém pojištění vkladů nebo určený orgán poskytuje informace Evropskému orgánu pro bankovnictví, jakož i vzory pro poskytování těchto informací.

(50)

Aby pobočky zřízené ve členských státech, jejichž mateřská úvěrová instituce má správní ústředí mimo Unii a není členskou institucí systému pojištění vkladů zřízeného v Unii, mohly splnit požadavek na připojení se k unijnímu systému pojištění vkladů, měl by být takovýmto pobočkám poskytnut dostatečný čas k přijetí kroků nezbytných ke splnění tohoto požadavku.

(51)

Směrnice 2014/49/EU umožňuje členským státům uznat institucionální systém ochrany za systém pojištění vkladů, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 a je v souladu se směrnicí 2014/49/EU. S cílem zohlednit specifický model podnikání těchto institucionálních systémů ochrany, zejména význam preventivních opatření, která jsou jejich hlavním úkolem, je vhodné stanovit, aby členské státy mohly poskytnout institucionálním systémům ochrany delší lhůtu pro přizpůsobení se novým pravidlům. Tato možnost delší lhůty pro splnění požadavků zohledňuje čas, který institucionální systémy ochrany uznané za systémy pojištění vkladů potřebují k vytvoření finančních prostředků na účtu účetně odděleném za účelem poskytnutí finanční podpory členské instituci, a zejména k zajištění její likvidity a platební schopnosti, aby se v případě potřeby zabránilo úpadku.

(52)

Aby si systémy pojištění vkladů a určené orgány dokázaly vybudovat provozní kapacitu potřebnou k uplatňování nových pravidel stanovených v této směrnici pro používání preventivních opatření, je vhodné stanovit pozdější uplatňování těchto pravidel.

(53)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění jednotné ochrany vkladatelů v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z toho důvodu, že rozdílné vnitrostátní přístupy by mohly představovat rizika pro integritu jednotného trhu, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to tím, že se změní pravidla, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(54)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (11) a dne 12. června 2023 vydal své stanovisko (12).

(55)

Směrnice 2014/49/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

Článek 6 se mění takto:

6)

Článek 7 se mění takto:

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

8)

Článek 8 se mění takto:

9)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/2366/oj)."

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L, 2024/1640, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1640/oj)."

(*5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/9/oj).“"

10)

V článku 9 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

11)

Článek 10 se mění takto:

12)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/596/oj).“"

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

15)

Článek 14 se mění takto:

16)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

18)

Článek 16 se mění takto:

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

20)

Příloha I se zrušuje.