(1)

Unie uzavřela Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „úmluva“) rozhodnutím Rady (EU) 2023/1075 (1), pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, a rozhodnutím Rady (EU) 2023/1076 (2), pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, a úmluva pro Unii vstoupila v platnost dne 1. října 2023. V současné má úmluva 39 smluvních stran (dále jen „smluvní strany“, včetně Unie a 22 členských států Unie.

(2)

Podle článku 14 statutu Rady Evropy má každý člen Rady Evropy ve Výboru ministrů Rady Evropy (dále jen „Výbor ministrů“) jednoho zástupce a každý zástupce má jeden hlas. Všechny členské státy Unie jsou členy Rady Evropy, a jsou tedy zastoupeny ve Výboru ministrů.

(3)

Podle čl. 76 odst. 1 úmluvy může Výbor ministrů, po konzultacích se smluvními stranami a po obdržení jejich jednomyslného souhlasu, vyzvat kterýkoli nečlenský stát Rady Evropy, aby přistoupil k úmluvě rozhodnutím dvoutřetinovou většinou hlasů ve Výboru ministrů, jak je stanoveno v čl. 20 písm. d) statutu Rady Evropy a formou jednomyslného hlasování zástupců smluvních stran oprávněných zasedat ve Výboru ministrů.

(4)

Dne 22. dubna 2020 se Výbor ministrů rozhodl vyzvat Tunisko, aby přistoupilo k úmluvě. Podle uvedeného rozhodnutím je tato výzva platná po dobu pět let od data přijetí rozhodnutí, tj. do 23. dubna 2025 (dále jen „lhůta“).

(5)

Dopisem ze dne 20. února 2025 požádalo Tunisko o prodloužení lhůty do 23. dubna 2027, aby mohlo dokončit své vnitřní postupy.

(6)

Očekává se, že Výbor ministrů na svém zasedání dne 23. dubna 2025 přijme rozhodnutí o prodloužení lhůty do 23. dubna 2027.

(7)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru ministrů, neboť prodloužení lhůty by mohlo mít pro Unii právní účinky. Prodloužení obnovuje výzvu k přistoupení k úmluvě určenou Tunisku, a znamenalo by navázání smluvních vztahů mezi Unií a Tuniskem v rámci úmluvy. Rozhodnutí o prodloužení by mohlo rovněž ovlivnit způsob, jakým jsou ve Výboru smluvních stran přijímána rozhodnutí.

(8)

Přistoupení Tuniska k úmluvě by bylo pro Unii přínosné, neboť by rozšířilo ambiciózní normy dotčené úmluvy na zmíněnou zemi. Postojem Unie by proto mělo být poskytnout Tunisku další dva roky na dokončení jeho vnitřních postupů.

(9)

Vzhledem k tomu, že Unie není členem Rady Evropy, ale všechny členské státy jejími členy jsou, vyjádří postoj Unie členské státy, jednajíce společně,