(1)

Dne 24. července 2024 podaly belgické orgány jménem společností Luminus, Norther a Ørsted (dále jen „žadatelé“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“) týkající se výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii, s výjimkou elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách Doel 4 a Tihange 3. Žádost splňuje formální požadavky stanovené v čl. 1 odst. 1 a příloze I prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2).

(2)

Společnost Luminus je z 68,63 % vlastněna společností Electricité de France („EDF“) Belgium SA, dceřinou společností skupiny EDF, a působí především na trzích s elektřinou a na trzích s plynem a energetickými službami ve Francii a Belgii.

(3)

Společnost Norther je z 50 % vlastněna společností Elnu NV, dceřinou společností společnosti Elicio SA-NV, plně vlastněnou společností Nethys SA-NV, a z 50 % společností Boreas Wind Offshore NV, plně vlastněnou dceřinou společností společnosti Eneco Wind Belgium NV. Společnost Eneco Wind Belgium NV je dceřinou společností společnosti Eneco BV, mezinárodního výrobce a dodavatele elektřiny, zemního plynu a tepla. Společnost Norther provozuje větrnou farmu na moři v Severním moři v rámci belgické výlučné ekonomické zóny.

(4)

Společnost Ørsted je součástí skupiny Ørsted, kterou z 50,12 % vlastní dánský stát. Společnost Ørsted v současné době nevyvíjí v Belgii žádnou činnost v oblasti výroby energie ani obchodování s ní, ale zvažuje zahájení činností v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Belgii.

(5)

K žádosti nebylo přiloženo odůvodněné a podložené stanovisko belgického orgánu pro hospodářskou soutěž.

(6)

V souladu s bodem 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU a vzhledem k tomu, že na základě čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce uvedené směrnice lze předpokládat volný přístup na trh, jak je rovněž uvedeno v (15). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, přijme Komise do 105 pracovních dnů prováděcí akt uvedený v článku 35 směrnice 2014/25/EU.

(7)

Dne 30. července 2024 Komise požádala belgické orgány, aby do deseti pracovních dnů potvrdily, že údaje poskytnuté žadatelům o podílech na trhu jsou platné, i když se liší od oficiálních údajů zveřejněných belgickou Federální komisí pro regulaci elektřiny a plynu (CREG). Dne 2. září 2024 Komise obdržela potvrzení orgánu CREG. Dne 28. listopadu 2024 Komise požádala belgické orgány o další vysvětlení, která byla poskytnuta dne 27. ledna 2025. V souladu s bodem 2 přílohy IV směrnice 2014/25/EU je proto lhůta pro přijetí prováděcího rozhodnutí stanovena na 6. března 2025.

(8)

Pro udělování zakázek na vykonávání činností souvisejících s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny podle čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/25/EU se použije uvedená směrnice, pokud není daná činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice.

(9)

Směrnice 2014/25/EU ukládá veřejným orgánům a podnikům ovládaným veřejnými orgány v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb disciplínu při zadávání zakázek, aby byl zajištěn volný pohyb zboží, svoboda usazování a volný pohyb služeb, jakož i dodržování zásad vyplývajících z těchto svobod. Důvodem této legislativní volby je podle 1. bodu odůvodnění směrnice skutečnost, že vnitrostátní orgány mohou i nadále ovlivnit jednání dotyčných subjektů, a uzavřenost trhů, na nichž subjekty v těchto odvětvích působí.

(10)

V souladu s čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na kterou se uvedená směrnice vztahuje, na žádost členského státu nebo zadavatele uvedenou směrnicí neřídí, pokud je tato činnost v členském státě, kde se vykonává, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

(11)

Přímé vystavení hospodářské soutěži musí být posuzováno na základě objektivních kritérií, která zohledňují specifické vlastnosti dotčeného odvětví. Toto posouzení je však omezeno krátkými platnými lhůtami a potřebou spoléhat se na informace, které má Komise k dispozici. Tyto informace pocházejí buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti se žádostí podle článku 35 směrnice 2014/25/EU a nelze je doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů (3).

(12)

Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posuzováno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující.

(13)

Pro účely posouzení, zda jsou příslušné činnosti vystaveny přímé hospodářské soutěži na trzích, jichž se toto rozhodnutí týká, se musí přihlížet k tržnímu podílu hlavních účastníků, jakož i k existenci a rozsahu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejího velkoobchodního prodeje v Belgii prostřednictvím veřejných režimů.

(14)

Jak připomněl Tribunál (4), důkazní břemeno o skutečnosti, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, nese žadatel, aby mohl využít výjimky z uplatňování směrnice 2014/25/EU. To znamená, že žadatel by měl ke své žádosti přiložit komplexní důkazy, které prokazují, že jsou splněny podmínky pro udělení výjimky.

(15)

Pro účely provedení článku 34 směrnice 2014/25/EU musí toto rozhodnutí stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, vystaveny na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu uvedeného ustanovení, takové míře hospodářské soutěže, která zajišťuje, že i v případě neexistence disciplíny při zadávání zakázek, kterou zavádějí podrobná pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená ve směrnici 2014/25/EU, bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčené činnosti probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(16)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z července 2024, na informacích předložených žadateli a na veřejně dostupných informacích. Může být revidováno, pokud by v případě podstatných změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU již nebyly splněny.

(17)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotyčný členský stát provedl ve vnitrostátním právu a uplatňuje příslušné právní akty Unie uvedené v příloze III směrnice 2014/25/EU, která zahrnuje, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny, směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (5).

(18)

Na základě informací, které má Komise k dispozici, Belgie směrnici (EU) 2019/944 provedla ve vnitrostátním právu a uplatňuje ji (6). V důsledku toho se přístup na relevantní trh považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

(19)

Podle žadatelů je relevantním produktovým trhem trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů. To je v souladu s rozhodovací praxí Komise, pokud jde o žádosti o výjimku týkající se výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny. Vymezením produktového trhu, které je zachováno v tomto rozhodnutí, není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže Unie.

(20)

V dřívějších rozhodnutích Komise shledala, že některé režimy subvencí nebrání závěru, že výroba elektřiny, při níž jsou využívány, může patřit na relevantní produktový trh. V prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2018/71 (7) určeném Nizozemsku Komise v 19. a 21. bodě odůvodnění uvedla, že elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů se prodává přímo na trhu a že nizozemský systém Stimulering Duurzame Energieproductie (SDE+) podporuje konkurenční nabídky, zatímco konkurenti se snaží minimalizovat své náklady (proto dostávají výkupní prémii). Komise proto usoudila, že elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů patří na stejný trh jako výroba elektřiny z konvenčních zdrojů. V prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/1499 (8) určeném Itálii Komise v 37. a 38. bodě odůvodnění poznamenala, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající některé režimy byla předmětem nabídkového řízení s vysokým počtem žadatelů. Bylo proto shledáno, že výroba elektřiny, která využívá těchto režimů, je součástí stejného trhu jako výroba elektřiny z konvenčních zdrojů. V prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/1500 (9) určeném Litvě Komise v 30. bodě odůvodnění uvedla, že elektřina vyrobená v rámci třetího režimu získává podporu v podobě prémie stanovené na základě výběrového řízení, a konstatovala, že je součástí stejného trhu jako výroba elektřiny z konvenčních zdrojů. V prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2022/1376 (10) určeném Dánsku Komise v 29. bodě odůvodnění shledala, že přidělování veřejných finančních prostředků podléhá hospodářské soutěži prostřednictvím nabídkového řízení, které sankcionuje chování výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud jde o jejich politiku v oblasti zadávání zakázek. V důsledku toho dospěla k závěru, že zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, která byla předmětem žádosti, patří na stejný trh jako zařízení na výrobu elektřiny z konvenčních zdrojů. V prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2023/1978 (11) určeném Německu dospěla Komise ve 47. bodě odůvodnění k závěru, že výroba a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů, na něž nejsou poskytovány žádné dotace nebo jsou poskytovány dotace přímo spojené s tržní cenou, jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(21)

Obecně Komise dospěla k závěru, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů může konkurovat výrobě elektřiny z konvenčních zdrojů, pokud nedostává dotace nebo pokud jsou dotace poskytovány prostřednictvím mechanismu, který zaručuje, že výše dotací je přímo vázána na tržní cenu. V řadě případů Komise zjistila, že existence nabídkového řízení zajišťuje, aby byly dotace vázány na tržní cenu.

(22)

Komise konstatuje, že výroba elektřiny je v Belgii podporována třemi kategoriemi režimů s odlišnými vlastnostmi. Jedná se o kapacitní mechanismus, režim dotací pro jaderné elektrárny Doel 4 a Tihange 3 prodloužený za rok 2025 (12) a režimy dotací pro elektřinu z obnovitelných zdrojů.

(23)

Žadatelé popisují situaci následovně. Belgie plánuje do roku 2025 uzavřít všechny jaderné reaktory na svém území s výjimkou dvou nejnovějších reaktorů, jednoho v Doelu a druhého v Tihange. Podle belgického provozovatele přenosové soustavy Elia (13) bude toto uzavření vyžadovat instalaci 2 až 4 GW dodatečné kapacity v období do roku 2030. Fungování velkoobchodních trhů však k těmto investicím dostatečně nemotivuje. Pro energetický systém je však nezbytné, aby byla k dispozici flexibilní kapacita. Z hlediska poptávky je třeba obnovitelné zdroje energie, které jsou nestálé a nahodilé, doplnit dostatečně flexibilními výrobními prostředky.

(24)

Žadatelé dodávají, že Belgie z tohoto důvodu zavedla kapacitní mechanismus. Pokud výrobce může zaručit dostupnost, je způsobilý využívat tento mechanismus, který je s ohledem na technologii nebo zdroj původu energie neutrální. Kapacitní mechanismus, který vstoupil v platnost v březnu 2021, podporuje investice tím, že zaručuje dostatečnou ziskovost projektů zajišťujících výrobu ve špičkách a výkonovou rovnováhu. Funguje na základě konkurenční aukce. Tento mechanismus byl schválen rozhodnutím Komise (EU) 2022/639 (14) v roce 2021.

(25)

Podle žadatelů patří činnosti, které využívají kapacitní mechanismus, do celkového velkoobchodního a výrobního trhu, neboť i) elektřina se prodává přímo na velkoobchodním trhu, ii) nevztahuje se na ni přednostní výkup, iii) ani výjimka z odpovědnosti za vyvažování sítě, iv) dotace neposkytuje žádné zajištění proti tržnímu riziku, v) výše dotace nepokrývá více než čisté dodatečné náklady spojené s náklady na výstavbu, údržbu a provoz tepelné elektrárny provozované za účelem zajištění bezpečnosti dodávek, snížené o příslušné tržní výnosy této elektrárny. Komise je stejného názoru.

(26)

Žadatelé navrhli rozdělit platné režimy dotací na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v Belgii do následujících kategorií.

(27)

Tato kategorie zahrnuje: větrné parky na moři C-Power, Belwind, Northwind a Nobelwind, první program zelených certifikátů v Bruselském regionu (zařízení instalovaná mezi rokem 2004 a červnem 2011), první a druhý program zelených certifikátů ve Valonském regionu (zařízení instalovaná mezi rokem 2002 a červencem 2014), první program zelených certifikátů ve Vlámském regionu (zařízení instalovaná mezi lety 2009 a 2012).

(28)

Žadatelé tvrdí, že tyto větrné parky na moři by měly být považovány za součást obecného trhu výroby a velkoobchodního prodeje, neboť obdržené dotace nepokrývají více než čisté dodatečné náklady projektů. Komise však v rozhodnutích uvedených v (18). bodě odůvodnění opakovaně zastává názor, že zařízení, která dostávají pevné dotace, nejsou součástí celkového trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny. Podle Komise tyto dotace chrání příjemce před konkurencí tím, že jim poskytují zaručenou výši výnosů. Komise nevidí důvod, proč se od tohoto přístupu odchýlit.

(29)

Tato kategorie zahrnuje: druhý program zelených certifikátů v Bruselském regionu (zařízení instalovaná od července 2011), třetí program zelených certifikátů ve Valonském regionu (zařízení instalovaná od července 2014), první program zelených certifikátů ve Vlámském regionu (zařízení instalovaná od roku 2013), větrné parky na moři Norther, Rentel, Seamade, Northwester II.

(30)

U regionálních programů se náklady na projekty každoročně přehodnocují a odhadované náklady na instalované projekty se indexují, aby se zohlednily změny provozních nákladů. V případě větrných parků na moři podléhá dotace pro konkrétní projekt měsíční indexaci podle indexu spotřebitelských cen.

(31)

Žadatelé tvrdí, že zařízení, která dostávají dotace závislé na tržní ceně elektřiny se zákonem stanovenou prémií, jsou součástí celkového trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny. Komise tento názor sdílí, protože uvedené dotace jsou vázány na tržní cenu.

(32)

Tato kategorie zahrnuje projekty v Zóně princezny Alžběty. Žadatelé tvrdí, že vzhledem k tomu, že budoucí zařízení v rámci tohoto režimu obdrží dotace stanovené prostřednictvím konkurenční aukce, tato zařízení by měla být součástí celkového trhu výroby a velkoobchodního prodeje. Komise tento názor sdílí, protože uvedené dotace jsou vázány na tržní cenu.

(33)

Do této kategorie patří solární a pevninské větrné projekty s malou až střední kapacitou instalované ve Flandrech v letech 2021 a 2023. Žadatelé tvrdí, že vzhledem k tomu, že uvedená zařízení dostávají dotace stanovené prostřednictvím konkurenčního dražebního procesu, tato zařízení by měla být součástí celkového trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny. Komise tento názor sdílí, protože uvedené dotace jsou vázány na tržní cenu.

(34)

Žadatelé tvrdí, že zařízení, která přestala dostávat dotace, by měla být součástí celkového trhu výroby a velkoobchodního prodeje. Komise se s tímto názorem ztotožňuje, protože tato zařízení nedostávají žádné dotace a prodávají svou produkci pouze za tržní cenu elektřiny. To je v souladu s přístupem přijatým v předchozích rozhodnutích o výjimce, například prováděcím rozhodnutím (EU) 2023/1978 týkajícím se Německa.

(35)

Komise zjistila, že celkový trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny se skládá z výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů, výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny podporovaného kapacitním mechanismem a výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů, které dostávají dotace na základě tržních cen. Výroba elektřiny a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů energie dostávající pevné a zákonem stanovené prémie tvoří samostatný trh.

(36)

Podle žadatelů by na základě rozhodovací praxe Komise měl být relevantní zeměpisný trh vymezen jako vnitrostátní, zahrnující území Belgie (15). Žadatelé zdůrazňují, že Belgie má silné vazby na ostatní země regionu střední a západní Evropy (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko).

(37)

Komise ve své předchozí praxi (16) zastávala názor, že trh s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny má celostátní působnost. Stanovisko žadatelů je v souladu s touto praxí Komise.

(38)

Vzhledem k tomu, že není uveden jiný rozsah zeměpisného trhu, lze mít za to, že pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti hospodářské soutěže, zeměpisný rozsah výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů zahrnuje území Belgie.

(39)

Cílem Komise je v této fázi posoudit, zda jsou činnosti, jichž se žádost týká, vystaveny dostatečné úrovni hospodářské soutěže, aby bylo zajištěno, že nebude zapotřebí disciplíny při zadávání zakázek podle směrnice 2014/25/EU. V daném případě jsou faktory, které je třeba vzít v úvahu při provádění tohoto posouzení, podíly na trhu, úrovně koncentrace a vliv dovozu elektřiny na hospodářskou soutěž na belgickém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny.

(40)

V souladu se svými předchozími rozhodnutími uvedenými v (18). bodě odůvodnění Komise v tomto případě konstatuje, že pevné a zákonem stanovené dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nezajišťují, aby zařízení, která tyto dotace využívají, byla přímo vystavena hospodářské soutěži.

(41)

Jelikož podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou splněny, na zakázky, které mají za cíl umožnit provozování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Belgii, na kterou se vyplácejí pevné a zákonem stanovené prémie, by se měla i nadále vztahovat směrnice 2014/25/EU.

(42)

Žadatelé uvádějí následující přehled tržních podílů v období 2019–2023 na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny.

(43)

Pokles podílu společnosti Engie na trhu v letech 2022 a 2023 lze přičíst zejména uzavření jaderných reaktorů Doel 3 (září 2022) a Tihange 2 (březen 2023).

(44)

Očekává se, že podíl společnosti Engie na trhu se od roku 2025 dále sníží v souvislosti s uzavřením dalších tří reaktorů, Doel 1, Doel 2 a Tihange 1. Zbývající jaderné reaktory, Doel 4 a Tihange 3, budou na základě dohody mezi belgickou vládou a společností Engie provozovány do roku 2035.

(45)

Podle žadatelů bude tržní podíl společnosti Engie na výrobě a velkoobchodním prodeji elektřiny v Belgii činit 52 % v roce 2023, 44 % v roce 2024 a 32 % v roce 2025. Důvodem je skutečnost, že od roku 2025 se předpokládá, že produkce dvou zbývajících jaderných reaktorů bude rozdělena mezi společnost Engie a belgický stát, neboť reaktory bude provozovat společnost BE-NUC, společný podnik společnosti Engie a belgického státu, přičemž každý z nich bude vlastnit 50 %.

(46)

Herfindahl-Hirschmanův index (HHI), který měří koncentraci trhu, dosahuje pro trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii následujících hodnot (velmi vysoké až vysoké):

Očekává se, že se od roku 2025 výrazně sníží (2 253), protože výroba z jaderných reaktorů zůstane stabilní, zatímco výroba z obnovitelných zdrojů se bude zvyšovat.

(47)

Tržní podíl tří největších podniků na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny se v letech 2019–2023 snížil ze 79 % na 72 %.

(48)

Komise konstatuje, že belgický trh s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny byl dosud vysoce koncentrovaný. Koncentrace by se měla po roce 2025 snížit v souvislosti s plánovaným uzavřením dalších tří jaderných reaktorů.

(49)

Žadatelé vysvětlují, že i když je koncentrace trhu vysoká, dovoz elektřiny vyvíjí významný konkurenční tlak.

(50)

Komise uznává, že dovoz elektřiny vyvíjí určitý konkurenční tlak. Komise však také konstatuje, že Belgie v posledních deseti letech elektřinu převážně vyvážela do sousedních zemí. Podle údajů poskytnutých žadateli (17) byla Belgie v roce 2023 čistým dovozcem elektřiny, ale v letech 2018 až 2022 byla čistým vývozcem. V nadcházejících letech bude Belgie pravděpodobně dovážet více elektřiny z důvodu uzavření jaderných reaktorů.

(51)

Žadatelé srovnávají situaci v Belgii se situací v Litvě, kde Komise uznala význam dovozu elektřiny (18). Tyto dva případy se však liší, neboť v Litvě představoval dovoz v roce 2018 80 % poptávky po elektřině, zatímco v Belgii bude podle studie orgánu CREG, na kterou je v žádosti odkazováno, dovoz v příštích deseti letech představovat 20 až 40 % poptávky po elektřině (19).

(52)

Komise proto nesdílí názor žadatelů, že v případě Belgie a Litvy je význam dovozu srovnatelný. Vzhledem k rozdílům uvedeným ve (46). a (47). bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že dovoz elektřiny nelze považovat za rozhodující faktor pro měření, nakolik je belgický trh s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny vystaven konkurenci.

(53)

Komise nicméně uznává, že dovoz elektřiny může v budoucnu vyvíjet konkurenční tlak na výrobu elektřiny, protože kapacita Belgie se sníží v důsledku plánovaného uzavření tří jaderných reaktorů v roce 2025. Tento trend se zatím neprojevil, protože Belgie byla v posledních pěti letech většinou čistým vývozcem.

(54)

Žadatelé vysvětlují, že společnost Luminus je zadavatelem, neboť je z 68,63 % vlastněna společností EDF Belgium SA, která je 100 % dceřinou společností skupiny EDF, akciové společnosti podle francouzského práva vlastněné francouzským státem.

(55)

Žadatelé se domnívají, že společnost Norther je zadavatelem, jelikož je z 50 % vlastněna společností Nethys, která je sama 100 % dceřinou společností společnosti Enodia, což je „intercommunale“ neboli společnost svazku obcí vlastněná provincií Lutych, 74 obcemi v oblasti Lutych a Valonském regionu. Komise souhlasí s tím, že společnost Norther je třeba považovat za zadavatele. Kromě společnosti Norther ovládá společnost Nethys prostřednictvím své dceřiné společnosti Elicio řadu dceřiných společností v Belgii (20) působících v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů (dále jen „ostatní dceřiné společnosti společnosti Nethys“), které Komise považuje za zadavatele.

(56)

Podle žadatelů mají zadavatelé (skupina, do níž žadatelé zahrnují společnosti Luminus a Norther, ale ještě nezahrnují společnost Ørsted, neboť ta v Belgii zatím nepůsobí) v období 2019–2023 společný podíl na celkovém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii mezi 20 a 30 % v kapacitě a 15 a 20 % ve výrobě (21).

(57)

Přestože žadatelé uvádějí, že společnost Engie je z 23,64 % vlastněna francouzským státem, který kontroluje 33,97 % hlasovacích práv, tvrdí, že společnost Engie nepůsobí na evropských platformách pro zadávání veřejných zakázek, protože se na ni podle názoru žadatelů směrnice nevztahuje. (22)

(58)

Caisse des Dépôts et Consignations („CDC“), francouzská veřejná instituce, vlastní 3,63 % akcií a 3,53 % hlasovacích práv (23). Francouzští veřejní akcionáři s 27,27 % akcií a 38,03 % hlasovacích práv mají blokační menšinu.

(59)

Zbývajícími významnými akcionáři společnosti Engie jsou společnosti The Capital Group Companies (6,37 % akcií, 5,05 % hlasovacích práv), Blackrock (4,51 % akcií a 3,44 % hlasovacích práv) a zaměstnanci společnosti Engie (3,49 % akcií a 4,18 % hlasovacích práv). Zdaleka největším akcionářem společnosti Engie jsou tedy společně francouzští veřejní zadavatelé.

(60)

Na posledních pěti výročních valných hromadách akcionářů společnosti Engie disponovaly francouzský stát a CDC více než polovinou hlasů skutečně odevzdaných akcionáři. Podle hlasovacích archů pro valnou hromadu, které jsou k dispozici na internetových stránkách společnosti Engie (24), provedla Komise následující výpočet výkonu hlasovacích práv:

(61)

Podle francouzského práva (25) má francouzský stát rovněž možnost zákonem přeměnit kmenové akcie společnosti Engie na zlaté akcie, pokud jsou ohroženy základní národní zájmy, zejména kontinuita a bezpečnost dodávek. Tyto zlaté akcie dávají státu specifická práva, jako je nesouhlas s prodejem strategických aktiv třetí straně nebo podmínění vstupu nových akcionářů do kapitálu společnosti nad určitou hranici souhlasem ministra hospodářství.

(62)

Komise dala společnosti Engie příležitost, aby se k tomuto konkrétnímu bodu vyjádřila, což společnost dne 24. prosince 2024 učinila. Společnost Engie tvrdí, že stát a CDC nelze považovat za jediného veřejného zadavatele, a i kdyby tomu tak bylo, nelze předjímat, že mají na společnost Engie dominantní vliv. Společnost Engie dodává, že francouzský stát jmenuje pouze tři ze čtrnácti členů představenstva společnosti Engie.

(63)

Společnost Engie tvrdí, že podle čl. 4 odst. 2 písm. b) směrnice je relevantní pouze většina hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku, nikoli procento hlasů vyjádřených na valných hromadách. Definice veřejného podniku v čl. 4 odst. 2 první větě směrnice však zahrnuje dominantní vliv, který veřejní zadavatelé vykonávají prostřednictvím většiny hlasů odevzdaných na valných hromadách akcionářů. Dominantní vliv prostřednictvím kontroly většiny hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 písm. b), je jedním z případů, kdy se takový dominantní vliv předpokládá; nevylučuje to dominantní vliv v jiných situacích.

(64)

Komise je toho názoru, že s ohledem na prvky popsané v (57). až (63). bodě odůvodnění veřejní zadavatelé vykonávají na společnost Engie dominantní vliv ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2014/25/EU. Společnost Engie by proto měla být považována za zadavatele podle uvedeného článku.

(65)

Komise se domnívá, že konkurenční situace společností Engie a Luminus na jedné straně a společnosti Norther, ostatních dceřiných společností společnosti Nethys a společnosti Ørsted na straně druhé je velmi odlišná. Společnosti Engie a Luminus jsou na belgickém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny dlouhodobě silně zastoupeny. V roce 2019 činily jejich podíly na trhu 64 % a 13,7 % a v roce 2023 52,2 % a 14,1 %. (26) I po roce 2025 si společnosti Engie a Luminus podle prognóz žadatelů udrží velmi silné postavení na belgickém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny, neboť se očekává, že zůstanou zdaleka největšími hráči na trhu nejméně do roku 2034 (27).

(66)

Kumulované silné pozice společností Engie a Luminus na belgickém trhu s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny jsou posíleny jejich diverzifikovanými výrobními portfolii. Mezi ně patří výroba z jaderných elektráren umístěných v Belgii (28), která jim poskytuje přístup ke stabilnímu a (díky nízkým mezním nákladům) konkurenceschopnému flexibilnímu zdroji výroby elektřiny pro základní dodávky. Obě společnosti rovněž provozují vodní a plynové elektrárny v Belgii, které zajišťují flexibilní výrobu elektřiny ve špičkách.

(67)

Kromě toho index HHI uvedený ve 46. bodě odůvodnění ukazuje vysokou úroveň koncentrace trhu a ve vztahu k tržním podílům dokládá skutečnost, že soutěžitelům trvá dlouho, než mohou ohrozit dominantní postavení zavedených hráčů. Ve skutečnosti se očekává, že koncentrace trhu výrazně poklesne pouze v souvislosti s plánovaným uzavřením jaderných reaktorů v Belgii, nikoli v důsledku vstupu na trh nebo jeho rozšíření.

(68)

Situace veřejných zadavatelů Norther, ostatních dceřiných společností společnosti Nethys a společnosti Ørsted je však odlišná. Společnost Norther v současné době provozuje pouze větrný park. Výroba elektřiny z větru není flexibilní a závisí na povětrnostních podmínkách. Společnost Ørsted zatím na belgickém trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny není přítomna. Ani v příštích deseti letech se neočekává, že by se tyto dvě společnosti staly v Belgii významnými hráči (29). Obě společnosti čelí konkurenci velkých hráčů Engie a Luminus. Z toho vyplývá, že činnosti společností Norther a Ørsted na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii by měly být považovány za přímo vystavené hospodářské soutěži.

(69)

Zatímco výjimka předjímaná v článcích 34 a 35 směrnice 2014/25/EU byla s ohledem na relevantní okolnosti doposud udělována nebo zamítána s ohledem na činnost na relevantním trhu jako celku, v tomto případě se vyskytují rysy, které by takový přístup činily neslučitelným s cílem sledovaným touto směrnicí, tj. zajistit dodržování svobod na vnitřním trhu při zadávání veřejných zakázek subjekty provozujícími sítě s dominantním postavením státu, aniž by byly zbytečně zatěžovány činnosti, které jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži.

(70)

Hospodářská odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2014/25/EU, se vyznačují přítomností bývalých státních monopolů stále ovládaných nebo ovlivňovaných veřejnými orgány, které mohou čelit různé míře konkurence a jejichž tržní podíly, ačkoli klesají, zůstávají často vysoké. Vliv veřejných orgánů na zadavatele vytváří riziko, že v případě, že se směrnice o zadávání veřejných zakázek neuplatňuje, jsou při zadávání zakázek dotčeného zadavatele upřednostňováni národní dodavatelé. V tomto případě je však situace odlišná, neboť někteří žadatelé jsou zadavatelé s malým podílem na trhu a někdy jsou pouze potenciálními konkurenty nebo novými účastníky na relevantním trhu. Je zřejmé, že ačkoli činnost některých žadatelů může být z tohoto důvodu považována za přímo vystavenou hospodářské soutěži, zejména ze strany zavedených zadavatelů, kteří mají velký podíl na trhu, nelze udělit výjimku všem žadatelům, ani jako celku činnosti na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii, kterou vykonávají všechny subjekty na tomto trhu působící. Odmítnutí udělit výjimku těm žadatelům, jejichž činnosti jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži, protože činnosti ostatních významných účastníků trhu nejsou přímo vystaveny hospodářské soutěži, by však bylo v rozporu s cílem, který sleduje článek 34 směrnice 2014/25/EU. Komise proto považuje za vhodné s ohledem na charakteristiky trhu v tomto případě udělit výjimku pouze některým žadatelům.

(71)

Jelikož podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU pro výjimku nejsou splněny, na zakázky, které mají za cíl umožnit provozování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Belgii, na kterou se vyplácejí pevné a zákonem stanovené prémie, by se měla i nadále vztahovat směrnice 2014/25/EU.

(72)

Vzhledem k faktorům zkoumaným ve (40). až 70. bodě odůvodnění lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU není v Belgii v případě činností společností Engie a Luminus souvisejících s celkovým trhem výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny služeb splněna.

(73)

Směrnice 2014/25/EU by se proto měla nadále uplatňovat, pokud společnosti Engie a Luminus zadávají zakázky, které mají umožnit tyto činnosti, nebo pokud jsou pro výkon těchto činností v dané zeměpisné oblasti pořádány soutěže o návrh ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2014/25/EU.

(74)

Vzhledem k faktorům zkoumaným ve (40). až (70). bodě odůvodnění by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU měla být v Belgii považována za splněnou, pokud jde o činnosti společnosti Norther, ostatních dceřiných společností společnosti Nethys a společnosti Ørsted související s celkovým trhem výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Belgii.

(75)

Směrnice 2014/25/EU by se naopak neměla použít, pokud společnost Norther, ostatní dceřiné společnosti společnosti Nethys a společnost Ørsted zadávají zakázky, které mají umožnit tyto činnosti, nebo pokud jsou pro výkon těchto činností v dané zeměpisné oblasti pořádány soutěže o návrh ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2014/25/EU.

(76)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže a ustanovení jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metodika používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány při posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (30), jak potvrdil Tribunál Evropské unie (31),