(1)

Naše ekonomiky a společnosti jsou za účelem dosažení konkurenceschopné digitalizace Unie a jejího hospodářství stále více závislé na fungování internetu a mezinárodní konektivity. V této souvislosti je podmořská kabelová infrastruktura významným prvkem širšího internetového ekosystému při dosahování evropské digitální suverenity, neboť převážná většina pohybu údajů na mezinárodní úrovni se uskutečňuje prostřednictvím podmořských kabelů. Mnoho ostrovů v Unii, včetně tří ostrovních členských států, jakož i nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území jsou téměř zcela závislé na těchto podmořských kabelech pro komunikaci v rámci Unie. V současném kontextu zvýšeného rizika a antagonistických bezpečnostních hrozeb způsobených člověkem věnují vlády ve všech regionech světa vzhledem k propojené a nadnárodní povaze těchto infrastruktur zvláštní pozornost své potenciální závislosti na kritických kabelech, neboť systémové a rozsáhlé narušení podmořských kabelových komunikací by v případě koordinovaných útoků mohlo mít obzvláště závažné důsledky.

(2)

Členské státy potvrdily, že jsou potřebná opatření na úrovni Unie. Výzva z Nevers ze dne 9. března 2022 (1) uznala strategický význam kritické infrastruktury, jako jsou telekomunikační sítě a digitální služby, pro mnoho zásadních funkcí v naší společnosti i skutečnost, že jsou hlavním cílem kybernetických útoků.

(3)

V návaznosti na výzvu z Nevers provedla skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací s podporou Komise a Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a po konzultaci se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) posouzení rizik na vysoké úrovni pro komunikační infrastruktury a sítě, včetně podmořských kabelů. Toto posouzení rizik určilo jako hlavní hrozby fyzický útok na podmořské kabely nebo jejich sabotáž a výpadky elektrické energie postihující podmořské kabely, které využívají opakovače. Na základě těchto hrozeb a řady zjištěných zranitelností vypracovaly členské státy soubor rizikových scénářů, které mají z hlediska EU strategický význam. Patří mezi ně zejména riziko zasahování třetích zemí do činností dodavatele a poskytovatele řízených bezpečnostních služeb nebo podmořských kabelů a riziko koordinovaného fyzického útoku na digitální infrastrukturu, včetně podmořských kabelů, nebo jejich sabotáže.

(4)

Doporučení Rady z prosince 2022 o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury (2) (dále jen „doporučení o odolnosti kritické infrastruktury“) stanoví cílená opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni za účelem posílené připravenosti, posílené reakce a mezinárodní spolupráce. Tato opatření se zaměřují zejména na kritickou infrastrukturu se značným přeshraničním významem v určených klíčových odvětvích, jako je energetika, doprava, vesmír a digitální infrastruktura.

(5)

Rada v tomto doporučení vyzvala Komisi, aby provedla komplexní studii týkající se odolnosti podmořských komunikačních kabelů a aby konzultovala příslušné zúčastněné strany a odborníky ohledně vhodných opatření v souvislosti s možnými významnými incidenty týkajícími se podmořské infrastruktury. Komise v této souvislosti provedla studie a jejich závěry sdělí členským státům na odpovídajícím stupni důvěrnosti. Cílem tohoto doporučení je doplnit a podpořit provádění doporučení o odolnosti kritické infrastruktury.

(6)

Ve společném sdělení o Strategii evropské hospodářské bezpečnosti z června 2023 (3) bylo navrženo, aby se rizika pro fyzickou a kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury nadále posuzovala v souladu s doporučením Rady ze dne 8. prosince 2022, a podmořské kabely byly v souvislosti s těmito riziky označeny za kritickou infrastrukturu. Ve zprávě o stavu digitální dekády za rok 2023 (4) Komise doporučila členským státům „zvýšit své úsilí, a to i prostřednictvím nezbytných investic, aby zajistily bezpečnost a odolnost evropských digitálních infrastruktur, zejména páteřní infrastruktury a podmořských kabelů“.

(7)

V závěrech Evropské rady ze dne 27. října 2023 bylo zdůrazněno, že „je zapotřebí účinných opatření k posílení odolnosti a zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury“, přičemž byl vyzdvižen „význam uplatňování komplexního a koordinovaného přístupu“. V této souvislosti je důležité, aby Unie tyto problémy urychleně řešila.

(8)

Členské státy by při přijímání opatření podle tohoto doporučení musely v příslušných a patřičných případech jednat v souladu s příslušnými ustanoveními, povinnostmi a mechanismy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (5) (dále jen „evropský kodex pro elektronické komunikace“), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (6) (dále jen „směrnice NIS 2“) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 (7) (dále jen „směrnice o odolnosti kritických subjektů“).

(9)

Směrnice NIS 2, která nahrazuje příslušná ustanovení evropského kodexu pro elektronické komunikace o bezpečnosti sítí a služeb a jejich provádění a prosazování (články 40 a 41 kodexu), pověřuje členské státy, aby přijaly politiky týkající se udržení celkové dostupnosti, integrity a důvěrnosti veřejného jádra otevřeného internetu, případně včetně kybernetické bezpečnosti podmořských komunikačních kabelů. Podle článku 23 směrnice NIS 2 by měly být incidenty postihující podmořské komunikační kabely hlášeny příslušnému týmu pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (CSIRT) nebo příslušnému orgánu. Národní strategie kybernetické bezpečnosti členských států by měla v příslušných případech zohledňovat kybernetickou bezpečnost podmořských komunikačních kabelů a zahrnovat mapování potenciálních kybernetických bezpečnostních rizik a zmírňující opatření k zajištění nejvyšší úrovně jejich ochrany.

(10)

Cílem směrnice o odolnosti kritických subjektů je zajistit, aby služby, které jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností, byly na vnitřním trhu poskytovány bez narušení v jedenácti odvětvích, na něž se směrnice vztahuje. Zahrnuje to posílení fyzické odolnosti kritických subjektů poskytujících tyto služby. Směrnice o odolnosti kritických subjektů se vztahuje na odvětví digitální infrastruktury, pokud jde o určení kritických subjektů v tomto odvětví, přijetí vnitrostátních strategií, posouzení rizik členských států a podpůrná opatření členských států pro subjekty, které členské státy určily jako kritické.

(11)

Strategie EU pro námořní bezpečnost (8) zdůrazňuje zvýšené riziko útoků ze strany subjektů s nekalými úmysly na kritickou námořní infrastrukturu, včetně podmořských kabelů, a navrhuje opatření na posílení odolnosti a ochrany této infrastruktury.

(12)

Jak bylo zdůrazněno v šesté zprávě o pokroku při provádění strategie bezpečnostní unie EU, vydala EU přelomové právní předpisy ve všech oblastech, od ochrany kritických subjektů až po posílení kybernetické odolnosti. Mezitím se však bezpečnostní hrozby v Evropě a v našem sousedství stále vyvíjejí, což dokládá potřebu neustálé obezřetnosti a vysoké úrovně připravenosti s cílem čelit novým výzvám pro bezpečnost kritické infrastruktury, a to jak online, tak offline.

(13)

Toto doporučení má podpořit synergie na úrovni EU s cílem zvýšit bezpečnost a odolnost podmořských kabelových infrastruktur. Doporučuje jak konkrétní opatření k posouzení a zlepšení koordinace mezi Unií a jejími členskými státy, pokud jde o bezpečnost a odolnost stávajících a nových podmořských kabelových infrastruktur, tak podporu společného zavádění nebo významné modernizace těchto infrastruktur prostřednictvím projektů evropského zájmu v oblasti kabelů.

(14)

Podmořské kabelové infrastruktury zahrnují nejen kabely, ale také veškerou infrastrukturu související s jejich výstavbou, provozem, údržbou a opravami, jako jsou pozemní stanice a pozemní části podmořského kabelu, které jsou k nim připojeny (např. pozemní trasy od šachty na pláži k pozemní stanici, datovému centru nebo přístupovému bodu), opravárenská střediska, jakož i flotila plavidel pro nasazení, údržbu a opravy.

(15)

Komise zřizuje neformální expertní skupinu pro podmořskou kabelovou infrastrukturu ve smyslu rozhodnutí Komise C(2016) 3301 ze dne 30. května 2016 (9), složenou z orgánů členských států (dále jen „expertní skupina“), která bude Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v souvislosti s opatřeními navazujícími na toto doporučení, zejména pokud jde o:

(16)

Expertní skupina shromáždí potřebné odborníky a bude sloužit jako bezpečná platforma pro koordinaci mezi členskými státy a poskytovat Komisi poradenství a pomoc, čímž doplní role a úkoly skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací zřízené směrnicí NIS 2 a skupiny pro odolnost kritických subjektů zřízené směrnicí o odolnosti kritických subjektů. Expertní skupina by měla usnadnit rychlou a účinnou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí týkajících se záležitostí, které spadají do oblasti působnosti tohoto doporučení. V zájmu zachování úzké vazby mezi otázkami bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelových infrastruktur a jejich financováním a poskytováním prostředků na ně by členské státy v rámci expertní skupiny měly pravidelně konzultovat, provádět aktualizace a případně úzce spolupracovat se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací a skupinou pro odolnost kritických subjektů, výbory členských států pro programy financování Unie, orgány třetích zemí, veřejnými rozvojovými a finančními institucemi, zástupci průmyslu a dalšími zúčastněnými stranami. Tato spolupráce má probíhat v rámci příslušných mandátů zúčastněných skupin, výborů a orgánů. Konzultace s výbory programů financování Unie a veřejnými rozvojovými a finančními institucemi by byla zaměřena zejména na využití synergií a na sdružování finančních prostředků a financování. Informace by měly být vyměňovány na odpovídajícím stupni důvěrnosti.

(17)

Vzhledem k významu dosažení vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a fyzické bezpečnosti podmořských kabelových infrastruktur bez ohledu na jejich vlastníka se v tomto doporučení členské státy vyzývají, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby provozovatelé podmořských kabelových infrastruktur splňovali nejvyšší bezpečnostní normy (případně včetně norem na úrovni obrany).

(18)

V zájmu dosažení vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a fyzické bezpečnosti podmořských kabelových infrastruktur by se členské státy měly vybízet ke shromažďování příslušných informací (10) od organizací zastupujících podniky nebo v případě potřeby od jednotlivých podniků v rámci jejich jurisdikce. Tyto informace by měly být použity k vytvoření, doplnění a aktualizaci vnitrostátního mapování podmořských kabelových infrastruktur u všech dotčených členských států. Při shromažďování nebo výměně informací by se měla zachovávat důvěrnost předmětných informací a chránit bezpečnost a obchodní zájmy dotčených subjektů.

(19)

Jako důležitý krok při vypracovávání konsolidovaného celounijního posouzení by mělo být na vnitrostátní úrovni provedeno a dokončeno posouzení rizik, zranitelností a závislostí, které ovlivňují podmořské kabelové infrastruktury. Mělo by jako výchozí bod zohlednit stávající celounijní posouzení a hodnocení rizik, zejména ta, která byla provedena v návaznosti na „výzvu z Nevers“, závěry Rady o rozvoji kybernetické pozice EU a – pokud jde o kybernetickou bezpečnost sítí 5G – v návaznosti na doporučení Komise (EU) 2019/534 (11). Vnitrostátní posouzení by mělo zahrnovat mapování stávajících a plánovaných infrastruktur. Členské státy by měly při provádění směrnice NIS 2 dále posílit vnitrostátní povinnosti dodavatelů a provozovatelů citlivých částí infrastruktury.

(20)

V zájmu zvýšení připravenosti a poskytnutí podkladů pro budoucí koordinovaná posouzení rizik na úrovni Unie by členské státy měly být vyzývány k tomu, aby subjekty provozující podmořské kabelové infrastruktury podstupovaly pravidelné zátěžové testy. Tyto zátěžové testy by pomohly posoudit odolnost subjektů v rámci různých scénářů.

(21)

Mělo by se považovat za nezbytné, aby zřizování, modernizace a údržba podmořských kabelových infrastruktur probíhaly co nejrychleji a aby administrativní zátěž byla co nejmenší. Proto by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby se žádosti týkající se plánování, pořizování, výstavby, provozu, údržby a oprav těchto infrastruktur zpracovávaly online a co nejrychleji. Členské státy by měly být upozorněny na užitečnost jmenování orgánu, který by usnadňoval a koordinoval povolovací postupy. Tento orgán by mohl jmenovat koordinátora, který by sloužil jako jednotné kontaktní místo pro daný projekt. Kromě toho, bude-li to nezbytné pro udělení výjimky podle směrnice Rady 92/43/EHS (12) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (13), by plánování, pořizování, výstavba, provoz, údržba a opravy těchto infrastruktur měly být považovány za převažující veřejný zájem ve smyslu uvedených směrnic, pokud jsou splněny ostatní zbývající podmínky stanovené v těchto ustanoveních. Tímto není dotčena použitelnost nebo provádění jiných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí.

(22)

Členské státy by měly být vybízeny ke spolupráci na rozvoji kapacit pro údržbu a opravy podmořských kabelových infrastruktur.

(23)

Mělo by být považováno za nezbytné doplnit probíhající a plánovaná posouzení rizik týkající se digitální a fyzické infrastruktury, na níž jsou digitální služby založeny, o konkrétní zvláštní posouzení rizik a o možnosti zmírňujících opatření týkající se podmořské kabelové infrastruktury. Expertní skupina bude požádána, aby v úzké spolupráci se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací a skupinou pro odolnost kritických subjektů a za podpory agentury ENISA byla Komisi nápomocna při provádění konsolidovaného celounijního posouzení rizik, zranitelností a závislostí, které se bude týkat jak kybernetické, tak fyzické bezpečnosti podmořských kabelových infrastruktur a jejich dodavatelských řetězců. Toto konsolidované posouzení by mohlo vycházet ze zjištění z provedených posouzení rizik, zejména z vnitrostátních posouzení rizik týkajících se kybernetické bezpečnosti a fyzické bezpečnosti podmořských kabelových infrastruktur a jejich dodavatelských řetězců, a z posouzení v souvislosti s výzvou z Nevers a se závěry Rady o rozvoji kybernetické pozice EU a pro sítě 5G v návaznosti na doporučení (EU) 2019/534. Konsolidované posouzení by mohlo vést k doporučením, která by měla být řešena na vnitrostátní úrovni a/nebo na úrovni Unie, včetně navrhovaných zmírňujících opatření.

(24)

V prvním kroku by expertní skupina mohla být Komisi nápomocna při přezkumu vnitrostátních posouzení rizik s cílem určit chybějící informace, které by bránily konsolidovanému celounijnímu posouzení rizik, zranitelností a závislostí, zejména pokud jde o vysoce rizikové dodavatele, a přezkoumat mapování stávajících a plánovaných podmořských kabelových infrastruktur realizované na vnitrostátní úrovni (včetně umístění, kapacity, technických charakteristik a vlastnictví kabelové infrastruktury), jakož i vzájemného působení fyzických a logických vrstev. Expertní skupina by mohla být Komisi nápomocna při mapování stávajících podmořských kabelových infrastruktur na úrovni EU na základě vnitrostátního mapování a jeho aktualizace, a to alespoň jednou ročně. Přezkum by měl zohlednit vzájemné vazby s dalšími kritickými infrastrukturami, zejména s elektrickými kabely, plynovody a zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, jakož i s dalšími telekomunikačními infrastrukturami (14). Informace o mapování, které nejsou citlivé, mohou být sdíleny s příslušnými informačními místy infrastruktury, například v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU (15) (směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení) a budoucím aktem o gigabitové infrastruktuře.

(25)

Ve druhém kroku se expertní skupina vyzývá k navržení opatření k doplnění chybějících informací a metodiky pro konsolidaci dodatečných informací se stávajícími posouzeními, čímž se vytvoří základ pro celounijní posouzení rizik, zranitelností a závislostí.

(26)

Ve třetím kroku se expertní skupina vyzývá k použití metodiky stanovené v předchozím kroku k provedení skutečného konsolidovaného celounijního mapování podmořských kabelových infrastruktur a posouzení rizik, zranitelností a závislostí podmořských kabelových infrastruktur, zejména u vysoce rizikových dodavatelů. Posouzení by mělo zahrnovat návrhy na zmírňující opatření, včetně toho, která rizika, zranitelnosti a závislosti by mohly být řešeny prostřednictvím projektů evropského zájmu v oblasti kabelů v souladu s tímto doporučením s cílem zaplnit strategické mezery a vytvořit nová propojení, která by zvýšila odolnost a minimalizovala rizika. Tento krok by rovněž zahrnoval úvahy týkající se harmonizace zátěžových testů, například pokud jde o dobu reakce a nápravy, jakož i o organizaci kapacit pro reakci na incidenty a pro nápravu, a to napříč hranicemi mezi civilní a vojenskou sférou a mezi jednotlivými státy a regiony.

(27)

Expertní skupina by měla sloužit jako fórum pro výměnu informací mezi členskými státy navzájem a s Komisí, které by měly spolupracovat na určení případných nedostatků ve stávajícím legislativním rámci a vytvářet synergie. Mohlo by to zahrnovat informace o znalosti situace, incidentech a reakci na ně, jakož i o používaných osvědčených postupech. Výměna informací by měla probíhat pravidelně a strukturovaně a na odpovídajícím stupni důvěrnosti, případně včetně utajení. V jednotlivých případech by mělo být umožněno zapojení třetích zemí, například v rámci dvoustranných mezinárodních dohod.

(28)

Cílem tohoto doporučení je podpořit zavádění nebo významnou modernizaci podmořské kabelové infrastruktury prostřednictvím projektů evropského zájmu v oblasti kabelů v souladu s právem EU, včetně pravidel státní podpory. Za tímto účelem je důležité, aby byly členské státy vybízeny ke spolupráci s Komisí prostřednictvím expertní skupiny s cílem pomoci Komisi při navrhování seznamu strategických projektů evropského zájmu v oblasti kabelů, jež splňují řadu kritérií uvedených v tomto doporučení.

(29)

Na základě výše uvedeného konsolidovaného celounijního posouzení se expertní skupina vyzývá, aby navrhla seznam projektů evropského zájmu v oblasti kabelů a způsob, jakým by řešily zjištěné strategické nedostatky, rizika, zranitelnosti a závislosti z pohledu celé EU. S výhradou příslušných základních pravidel by tento seznam mohl být posuzován v rámci programů financování Unie, do jejichž působnosti tyto projekty spadají, zejména podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (16) (dále jen „nařízení o Nástroji pro propojení Evropy“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 (17) (dále jen „nařízení o NPP III“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (18) (dále jen „nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost“), a v rámci strukturálních fondů. V příslušných případech by se tento seznam mohl zohlednit v základních aktech nebo jejich přílohách prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, jako je tomu v případě nařízení o Nástroji pro propojení Evropy. Žádné posouzení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (19) (dále jen „nařízení o nástroji NDICI – Globální Evropa“) by nemělo vést ke zpoždění projektů, které již byly vytvořeny v rámci strategie Global Gateway.

(30)

Kritéria pro určení projektů evropského zájmu v oblasti kabelů by mohla vycházet z následujícího: Zaprvé, základním předpokladem je, že mapování by mělo poskytnout důkazy o určitém nedostatku v podmořské kabelové infrastruktuře, včetně potřeby zřídit nové nebo alternativní bezpečné trasy nebo zvýšit kapacitu či odolnost stávající podmořské kabelové infrastruktury. Dále by projekty evropského zájmu v oblasti kabelů měly významně přispět ke zvýšení bezpečnosti dodavatelského řetězce podmořských kabelových infrastruktur. A konečně by projekty evropského zájmu v oblasti kabelů měly mít geostrategický význam s ohledem na zájmy Unie a jejích členských států a měly by splňovat potřeby v oblasti konektivity, které jsou příliš rizikové na to, aby mohly být řešeny pouze soukromými investicemi.

(31)

Kritéria provádění, která by mohla být zohledněna u strategických projektů, zahrnují zajištění významné nové investice, která přinese významné nové schopnosti z hlediska bezpečnosti, výkonnosti a odolnosti, bezpečnosti dodavatelského řetězce a udržitelnosti. Zvýšení výkonnosti by se týkalo zejména kapacity toku dat a nízké latence. Zvýšení bezpečnosti a odolnosti by zahrnovalo stanovení rozsahu fyzické a logické nadbytečnosti v projektu, vysoké bezpečnostní standardy a vyspělé technologie, jako jsou senzorové a monitorovací systémy, jakož i kapacitu loďstva pro nasazení, údržbu a opravy.

(32)

Při provádění by strategické projekty měly zvýšit udržitelnost podmořských kabelových infrastruktur tím, že sníží jejich dopad na klima, energetiku a životní prostředí celkově.

(33)

Na základě významné spolupráce s mezinárodními strategickými partnery, zejména prostřednictvím rad pro obchod a technologie a digitálních partnerství, a v souladu se závěry Rady o digitální diplomacii EU ze dne 26. června 2023 by členské státy měly být v koordinaci s Unií vyzývány k posílení svého úsilí o rozvoj bezpečných, důvěryhodných a odolných podmořských kabelových infrastruktur v souladu s přístupem stanoveným v tomto doporučení. Budou-li vytvořeny, měly by projekty evropského zájmu v oblasti kabelů přispět k zajištění toho, aby EU měla prostředky k bezpečnému spojení se svými strategickými partnery. Týká se to zejména strategických projektů souvisejících se spoluprací v oblasti arktické, transatlantické a transpacifické konektivity. Strategie Global Gateway poskytuje EU a jejím členským státům rámec pro rozvoj úzké spolupráce s příslušnými mezinárodními partnery s cílem umožnit důvěryhodnou, bezpečnou a odolnou digitální konektivitu mezi EU a zeměmi a regiony, na které se zaměřuje nařízení o nástroji NDICI – Globální Evropa a nařízení o NPP III, v subsaharské Africe, Latinské Americe a Karibiku, asijsko-tichomořském regionu a v zemích evropského sousedství a procesu rozšíření. S ohledem na potřebu zachovat soudržný přístup k bezpečným, důvěryhodným a odolným podmořským kabelovým infrastrukturám a zajistit doplňkovost mezi vnitřními a vnějšími činnostmi by členské státy měly být vyzývány k tomu, aby využívaly expertní skupinu ke koordinaci a vzájemnému informování, k informování Komise a Evropské služby pro vnější činnost, a to o záležitostech, které spadají do oblasti působnosti tohoto doporučení, jak v souvislosti s dvoustrannými výměnami se třetími zeměmi, tak s mnohostrannou spoluprací.

(34)

Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby v souladu se zásadami, cíli a nástroji digitální diplomacie EU koordinovaně pracovaly na mnohostranných fórech a fórech zahrnujících více zainteresovaných subjektů, včetně skupiny G7 a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

(35)

EU by měla usilovat o další prohloubení spolupráce s NATO v oblasti odolnosti, včetně kritických podmořských kabelových infrastruktur, v souladu se třetím společným prohlášením o spolupráci mezi EU a NATO (20), podporovat doplňkovost úsilí a zamezit zbytečnému zdvojování, a to při plném dodržování zásad vzájemné otevřenosti a transparentnosti, reciprocity a inkluzivnosti, jakož i rozhodovací samostatnosti každé organizace. Na základě doporučení závěrečné hodnoticí zprávy pracovní skupiny EU–NATO (21), v souvislosti se strukturovaným dialogem o odolnosti, by měli pracovníci EU usilovat mimo jiné o další podporu sdílení znalosti situace s pracovníky NATO.

(36)

Tím, že toto doporučení přispívá k mobilizaci investic s transformačním dopadem, přispívá k cílům strategie Global Gateway, jimiž je posílení globální digitální konektivity, v souladu s hodnotami a normami EU. V návaznosti na toto doporučení by členské státy měly uplatňovat přístup „tým Evropa“ a využívat stávajících řídících struktur vytvořených EU a jejími členskými státy za účelem provádění strategie Global Gateway a plánů hospodářských investic.

(37)

Vzhledem k tomu, že podmořské kabelové infrastruktury obvykle realizují soukromé zúčastněné strany, a s ohledem na strategické zájmy Unie i jejích členských států by projekty evropského zájmu v oblasti kabelů, pokud budou vytvořeny, měly být financovány ze soukromých zdrojů, které mohou být v případě potřeby podpořeny kombinací prostředků z rozpočtu Unie a vnitrostátního rozpočtu, a to v souladu s pravidly státní podpory. Programy financování Unie lze využít ve spojení s financováním od Evropské investiční banky, národních podpůrných bank, jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od finančních institucí soukromého sektoru a investorů ze soukromého sektoru, a to i prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru v souladu s příslušnými ustanoveními upravujícími využívání rozpočtu Unie.

(38)

Nařízení o Nástroji pro propojení Evropy v současnosti financuje podmořské kabely jako páteřní sítě spojující území EU a Unii se třetími zeměmi. Výrazný přebytek počtu zájemců o účast v souvisejících výzvách naznačuje rostoucí poptávku po financování bezpečných, odolných a vysoce výkonných podmořských kabelů. Vzhledem ke konzistentním nákladům a rizikům je finanční podpora Nástroje pro propojení Evropy zásadní pro snížení rizik, přilákání soukromých investic a zajištění financovatelnosti projektů.

(39)

Evropská komise může zvážit zlepšení využívání finančních nástrojů a nástrojů kombinování zdrojů na podporu projektů evropského zájmu v oblasti kabelů využitím rozpočtu nařízení o Nástroji pro propojení Evropy a dalších příslušných nástrojů s cílem přilákat soukromý kapitál a působit za tržních podmínek, k čemuž jsou členské státy nabádány přispívat, případně prostřednictvím svých národních podpůrných bank a institucí. Prostředkem k financování projektů evropského zájmu v oblasti kabelů může být program InvestEU.

(40)

Tímto doporučením by neměla být dotčena příslušnost členských států, pokud jde o činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti a činnosti státu v oblasti trestního práva, včetně práva členských států vyloučit ze svých trhů poskytovatele nebo dodavatele z důvodů národní bezpečnosti,