1.

Digitální dovednosti a kompetence se staly nutností téměř ve všech odvětvích společnosti a hospodářství a jsou základem pro sociální začlenění, osobní pohodu (tzv. well-being), aktivní občanství, zaměstnatelnost, produktivitu, bezpečnost a růst. Digitální dovednosti a kompetence potřebují všichni občané pro život, učení a práci, pro výkon svých práv, pro vlastní informovanost a pro přístup k on-line službám, ale také aby mohli komunikovat a byli schopni využívat, vytvářet a šířit digitální obsah.

2.

V závěrech Evropské rady ze dne 9. února 2023 (1) bylo zejména zdůrazněno, že je zapotřebí důraznějších, ambicióznějších opatření pro další rozvoj dovedností potřebných pro ekologickou a digitální transformaci prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/936 (2) bylo období od 9. května 2023 do 8. května 2024 vyhlášeno „Evropským rokem dovedností“, jehož celkovým cílem je dále podporovat motivaci ke změně kvalifikace a prohlubování dovedností v souladu s vnitrostátními pravomocemi, právními předpisy a zvyklostmi.

3.

První zásada evropského pilíře sociálních práv (3) stanoví, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce.“ Podle evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu z roku 2022 (4), které stanoví, jak by se evropské hodnoty a základní práva měly uplatňovat v digitálním světě, by každý měl „mít možnost získat všechny základní i pokročilé digitální dovednosti“. V této souvislosti byly systémy vzdělávání a odborné přípravy vyzvány, aby podporovaly rozvoj digitálních dovedností všech občanů. Tuto potřebu řeší také neformální poskytovatelé, kteří podporují bohatou a rozmanitou nabídku vzdělávání pro mladé lidi a dospělé.

4.

Strategie Unie rovnosti (5), jež přijala Komise, zdůrazňují důležitou roli kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy pro dosažení pokroku na cestě k Unii rovnosti pro všechny bez ohledu na gender, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. V této souvislosti je navíc třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným a socioekonomicky znevýhodněným skupinám, osobám se zdravotním postižením a osobám žijícím ve venkovských a odlehlých oblastech a v nejvzdálenějších regionech. Při volbě studijního oboru nebo odborné přípravy a při výkonu profesní dráhy v digitálním odvětví jsou ženy a dívky ve svých ambicích omezovány stereotypními očekáváními. To následně ovlivňuje navrhování digitálních produktů, v nichž nemusí být potřeby nebo specifické vlastnosti žen a dívek dostatečně zohledněny. V souladu s prohlášením o závazku týkajícím se žen v digitálním odvětví je třeba přijmout opatření k dosažení rovného zapojení napříč odvětvími, a zejména v odvětví digitálním.

5.

V akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 (6), předloženém Komisí, je stanoven přístup Evropy ke vzdělávání v digitálním věku a rozvoj digitálních dovedností a kompetencí je považován za strategickou prioritu. V plánu se uvádí, že důkladné pochopení digitálního světa by mělo být součástí formálního i neformálního vzdělávání. To je důležité zejména v souvislosti s probíhající digitální transformací a dopadem nastupujících digitálních nástrojů, založených například na systémech generativní umělé inteligence a na dalších nově vznikajících technologiích. Proto je zapotřebí, aby instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu připravovaly lidi na kreativní, bezpečné, etické a odpovědné využívání technologií, založené na porozumění jejich fungování.

6.

Komise zahájila v roce 2022 strukturovaný dialog s členskými státy o digitálním vzdělávání a dovednostech. V návaznosti na rozpravu ministrů, která se konala na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v listopadu 2021, jmenovaly členské státy své zástupce do skupiny na vysoké úrovni sestávající z národních koordinátorů pro účely strukturovaného dialogu, jejímž mandátem bylo zastupovat příslušné resorty ve svých zemích odpovědné za různé aspekty digitálního vzdělávání, odborné přípravy a dovedností (včetně vzdělávání, práce, digitální oblasti, kultury, průmyslu a financí). Výsledky strukturovaného dialogu poukázaly na řadu společných výzev a vyplynulo z nich, že členské státy potřebují sdílet osvědčené postupy a využívat podpory a spolupráce, aby posílily rozvoj digitálních dovedností a zlepšily jejich poskytování v rámci celoživotního učení.

7.

Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (7) uvádí jako jednu z osmi klíčových kompetencí pro celoživotní učení sebejisté, kritické a odpovědné používání digitálních technologií a interakci s nimi při výuce, v práci a při účasti na dění ve společnosti. Rámec digitálních kompetencí pro občany (DigComp) (8) stanoví klíčové prvky digitálních kompetencí v pěti vzájemně propojených oblastech s různými úrovněmi pokročilosti. Rámec používají poskytovatelé vzdělávání, odborné přípravy a certifikace jako referenční materiál pro rozvoj a hodnocení digitálních dovedností.

8.

Význam digitálních dovedností pro společnost a zaměstnatelnost je podpořen řadou cílů týkajících se úrovně dosažených dovedností. Usnesením Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (9) se Rada zavázala k plnění cíle na úrovni Unie, jenž se týká digitálních dovedností mladých lidí a podle nějž je třeba do roku 2030 snížit poměrné množství žáků se slabými výsledky v oblasti počítačové a informační gramotnosti na méně než 15 %. Politický program Digitální dekáda (10) zahrnuje závazek dosáhnout do roku 2030 toho, aby obyvatelstvo disponovalo digitálními dovednostmi a aby byli k dispozici vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií, přičemž aby nejméně 80 % osob ve věku 16–74 let mělo alespoň základní digitální dovednosti a aby v Unii bylo zaměstnáno nejméně 20 milionů odborníků v oboru IKT, a to při současné podpoře přístupu žen k tomuto oboru a zvyšování počtu absolventů tohoto oboru.

9.

Dostupné údaje však ukazují, že v členských státech, které se zúčastnily Mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti (11), bylo v oblasti počítačové a informační gramotnosti v průměru přibližně 34 % žáků osmých tříd hodnoceno v roce 2018 jako žáci nedosahující dostatečných výsledků (oproti cílové hodnotě 15 %). V roce 2021 mělo v Unii pouze 54 % osob ve věku 16–74 let alespoň základní digitální dovednosti (12), více než polovina společností v Unii hlásila potíže s obsazováním volných pracovních míst pro odborníky v oboru IKT (13) a v celé Unii pracovalo v oboru IKT pouze 9 milionů odborníků (14). V profesích souvisejících s IKT tvořili muži 81 % z celkového počtu pracovníků (15). Tyto údaje potvrzují, že je třeba rozvoj digitálních dovedností dále podporovat, a řešit za tímto účelem mimo jiné rozdíl mezi venkovskými oblastmi a městy a výrazný vliv, který mají na úroveň digitálních dovedností věk, socioekonomické zázemí a vzdělání.

10.

Je zapotřebí vyvíjet úsilí u základních i pokročilých digitálních dovedností. V této souvislosti je v Novém evropském programu inovací (16) zdůrazněna potřeba zaměřit se na rozvoj talentů v oblasti deep tech technologií. Za tímto účelem byl Evropský inovační a technologický institut pověřen koordinací Iniciativy pro talenty v oblasti deep tech, jejímž cílem je do roku 2025 vyškolit v oblastech deep tech ve všech členských státech dohromady milion osob. Mezi další strategické iniciativy Komise patří Akademie kybernetických dovedností, která již zahájila činnost a jejímž cílem je podporovat dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a zvýšit počet odborníků na kybernetickou bezpečnost v Evropě (17).

11.

Komise ve svém akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 navrhla vytvoření Evropského certifikátu digitálních dovedností, který by zvýšil transparentnost a uznávání certifikátů digitálních dovedností. Ačkoli již byla vykonána práce na vytvoření norem pro profese v oboru IKT, které zahrnují všechna odvětví IKT s řádně konsolidovaným souborem znalostí, který přijal Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) (18), je zapotřebí dalšího úsilí, aby byla do digitálního odvětví přilákána větší a rozmanitější skupina talentů. Jak je uvedeno v souboru opatření z roku 2022 týkajícím se získávání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků (19), aby si EU zachovala celosvětovou konkurenceschopnost, musí být pro talenty z celého světa atraktivnější. Směrnice o modré kartě (20), přijatá v roce 2021, usnadňuje vysoce kvalifikovaným migrantům vstup na trh práce v EU mimo jiné tím, že usnadňuje uznávání jejich odborných dovedností. Kromě toho Komise společně se zainteresovanými členskými státy navazuje talentová partnerství s klíčovými partnerskými zeměmi. Tato partnerství kombinují přímou podporu programů mobility s budováním kapacit a investicemi do lidského kapitálu. Talentová partnerství jsou otevřena všem úrovním dovedností a mohou se týkat různých odvětví trhu práce, například IKT.

12.

Závěry Rady o digitálním vzdělávání ve znalostních společnostech Evropy (21) vyzývají k digitálnímu vzdělávání, které zahrnuje sdělovací prostředky, digitální a datovou gramotnost, kritické myšlení a boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím, nenávistným a škodlivým verbálním projevům, kyberšikaně a závislostem. Závěry Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání (22) dále poukazují na potřebu zohlednit klíčovou roli, kterou hrají digitální dovednosti pro zajištění osobní pohody (tzv. well-beingu) všech aktérů zapojených do procesu výuky a učení.

13.

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy zajišťují rozvoj digitálních dovedností a kompetencí různé přístupy (23) a každá úroveň vzdělávání a odborné přípravy čelí odlišným výzvám (24). Vzhledem k tomu, že děti se s digitálními technologiemi setkávají od stále útlejšího věku a většinou doma (25), hrají digitálně kompetentní učitelé v předškolním vzdělávání a péči klíčovou úlohu při podpoře rodin a malých dětí, pokud jde o lepší pochopení příležitostí a rizik digitálního světa rovnějším a inkluzivnějším způsobem. V této souvislosti je obzvláště důležité zajistit, aby se děti mohly bezpečně pohybovat v digitálním prostředí a využívat příležitostí, jež toto prostředí skýtá, ale také předjímat zneužívání umělé inteligence a dalších nově vznikajících technologií účastníky vzdělávání a bojovat proti němu, a to tím, že bude podporováno správné pochopení těchto technologií a bude se vysvětlovat, jak bezpečně využívat jejich potenciál.

14.

Doporučení Rady o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání (26) konkrétně vyzývá k úsilí o posílení rozvoje digitálních dovedností a kompetencí účastníků vzdělávání a učitelů s ohledem na digitální propast a genderovou digitální propast. V této souvislosti strukturovaný dialog potvrdil, že v primárním a sekundárním vzdělávání se digitální dovednosti rozvíjejí kombinací přístupů (27) a že mnoho členských států reviduje své vzdělávací programy v zájmu lepší podpory digitálních dovedností (jako samostatný předmět nebo jako součást jiných předmětů nebo napříč předměty). Dalším nastupujícím trendem v některých členských státech je zavádění informatiky (28) nebo informatického myšlení jako samostatných předmětů nebo jejich začlenění do stávající klíčové oblasti vzdělávacího programu, jako je matematika nebo přírodní vědy. Bez ohledu na volbu vzdělávacího programu je nutné podporovat kvalitní vzdělávání v těchto oblastech, podpořené výukovými metodami vhodnými pro daný věk a vývoj, kvalitními zdroji, genderovou vyvážeností, zastoupením a řádným hodnocením (29).

15.

V řadě aktů Rady (30) byl zdůrazněn význam digitálních dovedností a kompetencí na všech úrovních a ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy. Podněcuje se v nich k významnému úsilí o prosazování excelence při rozvoji digitálních dovedností a kompetencí pro všechny účastníky vzdělávání ve školách, v odborném vzdělávání a přípravě, ve vysokoškolském vzdělávání, vzdělávání dospělých, jakož i pro všechny úrovně digitálních dovedností, od základních až po pokročilé. Kromě toho se v těchto aktech zdůrazňuje, že instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu mají zásadní význam z hlediska urychlování ekologické a digitální transformace v Evropě a hrají důležitou úlohu při účinném začleňování digitálních dovedností do všech svých činností, například poskytováním nabídky vzdělávání, jež je zaměřena na odborníky v oboru IKT a poskytuje digitální dovednosti v rámci vzdělávacích programů specifických pro dané odvětví.

16.

V Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv (31) jsou navrženy jasné cíle pro účast dospělých na odborné přípravě (60 % do roku 2030), včetně oblasti digitálních dovedností. Usnesení Rady o novém evropském programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 (32) se mimo jiné zaměřuje na příležitosti k formálnímu, neformálnímu a informálnímu učení pro dospělé a konkrétně na to, jak zvýšit a zlepšit poskytování, podporu a využívání vzdělávání dospělých, a to i s ohledem na ekologickou a digitální transformaci, přičemž doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (33) označuje digitální kompetence za jednu ze tří základních dovedností, které by měli rozvíjet všichni dospělí. Navzdory pozornosti na úrovni politiky je účast dospělých na odborné přípravě, včetně oblasti digitálních dovedností, nízká a poskytování digitálních dovedností dospělým je rozptýlené a nerovnoměrné (34). Členské státy usilují o řešení této otázky prostřednictvím stávajících a nových iniciativ obsažených v jejich plánech pro oživení a odolnost a zapojením různých zúčastněných stran, jako jsou sociální, dobrovolnické a nevládní odvětví a instituce zajišťující neformální vzdělávání. Individuální vzdělávací účty stanovené v souvisejícím doporučení Rady (35) mohou napomoci ke zvýšení počtu osob, které se každoročně účastní odborné přípravy, prostřednictvím kombinace pobídek, včetně pobídek finančních.

17.

V závěrech Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (36) se zdůrazňuje, že učitelé jsou hnací sílou, která musí být zapojena do formulace politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a zároveň však potřebují být podpořeni prostřednictvím komplexního přístupu k jejich počátečnímu vzdělání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji. Většina učitelů pociťuje silnou potřebu profesního rozvoje právě v oblasti digitálních kompetencí (37). Strukturovaný dialog navíc poukázal na výzvy, jimž většina členských států čelí při náboru, udržení a přípravě učitelů, zejména v oblasti informatiky (v případě primárního/sekundárního vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy) nebo v jiných specifických/pokročilých digitálních oblastech (v případě vysokoškolského vzdělávání).

18.

Cílem různých iniciativ členských států a Komise, například pedagogických akademií Erasmus+, je podporovat kompetentní, motivované a vysoce kvalifikované učitele, školitele, další pracovníky ve výchově a vzdělávání a vedoucí pracovníky škol a prosazovat jejich další profesní rozvoj, včetně oblasti digitálních dovedností. Kromě toho Evropský týden programování a hackathon digitálního vzdělávání se snaží podporovat zapojení zúčastněných stran a inovace na místní úrovni do digitálního vzdělávání a dovedností. Podobně Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+) (38) podporuje zapojení zúčastněných stran, mimo jiné prostřednictvím sítě center pro bezpečnější internet, s cílem vytvořit bezpečnější internet pro děti. Tyto iniciativy podporují rozvoj digitálních dovedností a kompetencí v neformálním odvětví a měly by být dále prosazovány jako prostředek na podporu rozvoje digitálních dovedností a kompetencí při uplatnění integrovaného přístupu a za účasti všech příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

19.

Při prohlubování dovedností a změně kvalifikace zaměstnanců hrají zásadní roli společnosti, existují mezi nimi však velké rozdíly. Podle údajů Eurostatu z roku 2022 poskytl svým zaměstnancům odbornou přípravu za účelem posílení dovedností v oblasti IKT pouze malý podíl malých a středních podniků (20,9 %), zatímco v případě velkých společnostech ten podíl činil 69,5 % (39). Pakt pro dovednosti vyzývá podniky, sociální partnery a veřejné organizace, aby spojili své síly a podnikli konkrétní kroky k prohlubování dovedností a změně kvalifikace pracovní síly v celé Unii. Kromě toho Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa sdružuje členské státy, společnosti, sociální partnery, neziskové organizace a poskytovatele vzdělávání s cílem spolupracovat v zájmu řešení nedostatku digitálních dovedností v Evropě.

20.

Národní plány pro oživení a odolnost ukazují politický impuls členských států, pokud jde o další rozvoj digitálních dovedností účastníků vzdělávání, učitelů a pracovních sil a o zajištění odpovídajícího právního rámce a vybavení a infrastruktury nezbytných pro tyto účely. Většina členských států vypracovala strategie pro digitální dovednosti, je však rovněž důležité naplánovat soudržný a odstupňovaný postup pro všechny úrovně a typy vzdělávání a odborné přípravy (40). V nedávné zprávě Komise o kvalitních investicích do vzdělávání a odborné přípravy (41) se zdůrazňuje potřeba hodnocení dopadů různých programů na výsledky učení účastníků vzdělávání. Jedná se o všeobecnou otázku, která se vztahuje rovněž na digitální dovednosti. Ze zjištění rovněž vyplývá, že využívání digitálních technologií pro účely výuky a učení může v případě, že je řádně naplánováno a navrženo, skýtat obrovské příležitosti ke zlepšení výsledků vzdělávání. Zároveň je nezbytné zmírnit rizika digitálního vyloučení nebo nevhodného využívání technologií.

21.

Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality. O způsobu provedení tohoto doporučení rozhodnou členské státy podle své vnitrostátní situace,