1.   Toto nařízení se vztahuje na subjekty Unie, na interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10 a na CERT-EU.

2.   Tímto nařízením není dotčena institucionální autonomie podle Smluv.

3.   S výjimkou čl. 13 odst. 8 se toto nařízení nevztahuje na sítě a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU (EUCI).

1.   Zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení CERT-EU, Interinstitucionálním výborem pro kybernetickou bezpečnost zřízeným podle článku 10 a subjekty Unie se provádí v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

2.   Pokud CERT-EU, interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10 a subjekty Unie plní úkoly nebo povinnosti podle tohoto nařízení, zpracovávají a vyměňují si osobní údaje pouze v nezbytném rozsahu a výhradně za účelem plnění těchto úkolů nebo povinností.

3.   Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů uvedených v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 se považuje za nezbytné z důvodů významného veřejného zájmu podle čl. 10 odst. 2 písm. g) uvedeného nařízení. Takové údaje mohou být zpracovávány pouze v rozsahu nezbytném pro provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik uvedených v článcích 6 a 8, pro poskytování služeb CERT-EU podle článku 13, pro sdílení informací o konkrétních incidentech podle čl. 17 odst. 3 a čl. 18 odst. 3, pro sdílení informací podle článku 20, pro oznamovací povinnosti podle článku 21, pro koordinaci a spolupráci v rámci reakce na incident podle článku 22 a pro řízení závažných incidentů podle článku 23 tohoto nařízení. Jednají-li subjekty Unie a CERT-EU v postavení správce údajů, uplatňují technická opatření zabraňující zpracování zvláštních kategorií osobních údajů pro jiné účely a stanoví vhodná a konkrétní opatření na ochranu základních práv a zájmů subjektů údajů.

1.   Do 8. září 2024 vydá interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10 po konzultaci s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a po obdržení pokynů od CERT-EU pokyny pro subjekty Unie k provedení počátečního přezkumu kybernetické bezpečnosti a zřízení vnitřního rámce pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik podle článku 6, pro hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti podle článku 7, pro přijetí opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik podle článku 8 a pro přijetí plánu kybernetické bezpečnosti podle článku 9.

2.   Při provádění článků 6 až 9 zohlední subjekty Unie pokyny a doporučení přijaté podle článků 11 a 14.

1.   Do 8. dubna 2025 poté, co provede počáteční přezkum kybernetické bezpečnosti, jako je audit, zřídí každý subjekt Unie vnitřní rámec pro řízení, správu a kontrolu kybernetických bezpečnostních rizik (dále je „rámec“). Na zřízení rámce dohlíží nejvyšší úroveň vedení subjektu Unie a nese za něj odpovědnost.

2.   Rámec zahrnuje celé neutajované prostředí IKT dotčeného subjektu Unie, včetně jakéhokoli prostředí IKT a sítí funkčních technologií v jeho prostorách, externě zajišťovaných aktiv a služeb v prostředí cloud computingu nebo hostovaných třetími stranami, mobilních zařízení, podnikových sítí, obchodních sítí nepřipojených k internetu a jakýchkoli zařízení připojených k těmto prostředím (dále jen „prostředí IKT“). Rámec je založen na přístupu zohledňujícím všechna rizika.

3.   Rámec zajišťuje vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti. Rámec stanovuje vnitřní politiky kybernetické bezpečnosti, včetně cílů a priorit, pro bezpečnost sítí a informačních systémů a úlohy a povinnosti zaměstnanců subjektu Unie, jejichž úkolem je zajistit účinné provádění tohoto nařízení. Rámec rovněž zahrnuje mechanismy pro měření účinnosti provádění.

4.   Rámec je pravidelně přezkoumáván v kontextu měnících se kybernetických bezpečnostních rizik, nejméně však jednou za čtyři roky. Rámec subjektu Unie může být v případě potřeby a v návaznosti na žádost interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízeného podle článku 10 aktualizován na základě pokynů CERT-EU týkajících se zjištěných incidentů nebo možných nedostatků v provádění tohoto nařízení.

5.   Nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie odpovídá za provádění tohoto nařízení a dohlíží na to, zda jeho organizace povinnosti související s rámcem plní.

6.   V případě potřeby, a aniž je dotčena jeho odpovědnost za provádění tohoto nařízení, může nejvyšší úroveň vedení každého subjektu Unie přenést určité povinnosti podle tohoto nařízení na vyšší vedoucí pracovníky ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiné úředníky na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie. Bez ohledu na takové přenesení pravomoci může být nejvyšší úroveň vedení činěna odpovědnou za porušení tohoto nařízení dotčeným subjektem Unie.

7.   Každý subjekt Unie má zaveden účinný mechanismus zajišťující, že přiměřená část rozpočtu na IKT bude vynaložena na kybernetickou bezpečnost. Při stanovování tohoto procentního podílu se náležitě zohlední rámec.

8.   Každý subjekt Unie jmenuje místního referenta pro kybernetickou bezpečnost nebo osobu vykonávající rovnocennou funkci, kteří působí jako jediné kontaktní místo ve vztahu ke všem aspektům kybernetické bezpečnosti. Místní referent pro kybernetickou bezpečnost usnadňuje provádění tohoto nařízení a o stavu provádění pravidelně přímo informuje nejvyšší úroveň vedení. Aniž je dotčena skutečnost, že místní referent pro kybernetickou bezpečnost je v každém subjektu Unie jediným kontaktním místem, může subjekt Unie přenést některé úkoly místního referenta pro kybernetickou bezpečnost, pokud jde o provádění tohoto nařízení, na CERT-EU, a to na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi tímto subjektem Unie a CERT-EU, nebo tyto úkoly může sdílet několik subjektů Unie. Pokud jsou tyto úkoly přeneseny na CERT-EU, rozhodne interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost zřízený podle článku 10, zda bude tato služba poskytována jako součást základních služeb CERT-EU, a to s přihlédnutím k lidským a finančním zdrojům dotčeného subjektu Unie. Každý subjekt Unie oznámí CERT-EU neprodleně jmenovaného místního referenta pro kybernetickou bezpečnost a veškeré jeho následné změny.

CERT-EU zřídí a vede aktuální seznam jmenovaných místních referentů pro kybernetickou bezpečnost.

9.   Vyšší vedoucí pracovníci ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu nebo jiní úředníci na rovnocenné úrovni v rámci dotčeného subjektu Unie, jakož i všichni příslušní pracovníci pověření prováděním opatření a plněním povinností v oblasti řízení kybernetických bezpečnostních rizik stanovených v tomto nařízení pravidelně absolvují zvláštní školení s cílem získat dostatečné znalosti a dovednosti posouzení a vyhodnocení postupů v oblasti kybernetických bezpečnostních rizik a jejich dopadu na provoz subjektu Unie.

1.   Do 8. července 2025 a poté alespoň každé dva roky provede každý subjekt Unie hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti zahrnující všechny prvky jeho prostředí IKT.

2.   Hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti se případně provádí za pomoci specializované třetí strany.

3.   Subjekty Unie s podobnými strukturami mohou při provádění hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti pro své příslušné subjekty spolupracovat.

4.   Na základě žádosti interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízeného podle článku 10 a s výslovným souhlasem dotčeného subjektu Unie mohou být výsledky hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti projednány v tomto výboru nebo v rámci neformální skupiny místních referentů pro kybernetickou bezpečnost, což umožní čerpání ze zkušeností a výměnu osvědčených postupů.

1.   Každý subjekt Unie pod dohledem své nejvyšší úrovně vedení bezodkladně a nejpozději do 8. září 2025 přijme odpovídající a přiměřená technická, operační a organizační opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zjištěných v rámci a k prevenci dopadů incidentů nebo jejich minimalizaci. S ohledem na nejnovější technologický vývoj a případně na příslušné evropské a mezinárodní normy zajistí tato opatření k řízení rizik takovou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celém prostředí IKT, která je úměrná hrozícím kybernetickým bezpečnostním rizikům. Při posuzování přiměřenosti těchto opatření se náležitě zohlední míra expozice subjektu Unie kybernetickým bezpečnostním rizikům, jeho velikost, pravděpodobnost výskytu incidentů a jejich závažnost, včetně jejich společenského, hospodářského a interinstitucionálního dopadu.

2.   Subjekty Unie se při provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik zaměřují alespoň na tyto oblasti:

Pro účely prvního pododstavce písm. m) subjekty Unie zohlední zranitelnosti specifické pro každého přímého dodavatele a poskytovatele služeb a celkovou kvalitu produktů a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti svých dodavatelů a poskytovatelů služeb, včetně jejich postupů bezpečného vývoje.

3.   Subjekty Unie přijmou alespoň tato konkrétní opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik:

1.   Na základě závěrů vyvozených z hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti provedeného podle článku 7 a s ohledem na aktiva a kybernetická bezpečnostní rizika zjištěná v rámci a na opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik přijatá podle článku 8, schválí nejvyšší úroveň vedení subjektu bez zbytečného prodlení a nejpozději do 8. ledna 2026 Unie plán kybernetické bezpečnosti. Cílem plánu kybernetické bezpečnosti je zvýšit celkovou kybernetickou bezpečnost subjektu Unie, a tím přispět k posílení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti uvnitř subjektů Unie. Plán kybernetické bezpečnosti zahrnuje přinejmenším opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik přijatá podle článku 8. Plán kybernetické bezpečnosti se reviduje každé dva roky, nebo častěji, je-li to nezbytné, na základě hodnocení vyspělosti kybernetické bezpečnosti provedeného podle článku 7 nebo v souvislosti s jakýmkoli významným přezkumem rámce.

2.   Plán kybernetické bezpečnosti zahrnuje plán subjektu Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů.

3.   Subjekt Unie předloží svůj plán kybernetické bezpečnosti interinstitucionálnímu výboru pro kybernetickou bezpečnost zřízenému podle článku 10.

1.   Zřizuje se interinstitucionální výbor pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „výbor IICB“).

2.   Výbor IICB je povinen:

3.   Výbor IICB sestává z:

Subjekty Unie zastoupené ve výboru IICB usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů mezi jmenovanými zástupci.

4.   Členům výboru IICB mohou být nápomocni náhradníci. Další zástupci subjektů Unie uvedených v odstavci 3 nebo jiných subjektů Unie mohou být předsedou pozváni k účasti na zasedáních výboru IICB bez hlasovacích práv.

5.   Vedoucí CERT-EU a předsedové skupiny pro spolupráci, sítě týmů CSIRT a sítě EU-CyCLONe zřízených podle článků 14, 15 a 16 směrnice (EU) 2022/2555 nebo jejich náhradníci se mohou zasedání výboru IICB účastnit jako pozorovatelé. Ve výjimečných případech a v souladu se svým jednacím řádem může výbor IICB rozhodnout jinak.

6.   Výbor IICB přijímá svůj jednací řád.

7.   Výbor IICB v souladu s jednacím řádem určuje z řad svých členů předsedu na období tří let. Náhradník předsedy se na stejnou dobu stává plným členem výboru IICB.

8.   Výbor IICB se schází alespoň třikrát za rok z podnětu svého předsedy, na žádost CERT-EU nebo na žádost kteréhokoli ze svých členů.

9.   Každý člen výboru IICB má jeden hlas. Rozhodnutí výboru IICB se přijímají prostou většinou, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Předseda výboru IICB nehlasuje, kromě případů rovnosti hlasů, kdy může odevzdat rozhodující hlas.

10.   Výbor IICB může jednat zjednodušeným písemným postupem zahájeným v souladu se svým jednacím řádem. Na základě tohoto postupu se příslušné rozhodnutí považuje za schválené ve lhůtě stanovené předsedou, s výjimkou případů, kdy některý z členů vznese námitku.

11.   Funkci sekretariátu výboru IICB zajišťuje Komise a sekretariát je odpovědný předsedovi výboru IICB.

12.   Zástupci nominovaní sítí EUAN předávají rozhodnutí výboru IICB členům sítě EUAN. Jakýkoli člen sítě EUAN je oprávněn se obrátit na tyto zástupce nebo předsedu výboru IICB s jakoukoli záležitostí, o níž se domnívají, že by na ni výbor IICB měl být upozorněn.

13.   Výbor IICB může zřídit výkonný výbor, aby mu pomáhal v jeho práci, a přenést na něj některé své úkoly a pravomoci. Výbor IICB stanoví jednací řád výkonného výboru, včetně jeho úkolů a pravomocí a funkčního období jeho členů.

14.   Do 8. ledna 2025 a poté každoročně předkládá výbor IICB Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž je podrobně popsán pokrok dosažený při provádění tohoto nařízení, a zejména upřesněn rozsah spolupráce CERT-EU s jeho vnitrostátními protějšky v jednotlivých členských státech. Tato zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

1.   Výbor IICB v souladu s čl. 10 odst. 2 a článkem 11 účinně sleduje provádění tohoto nařízení a přijatých pokynů, doporučení a výzev k přijetí opatření ze strany subjektů Unie. Výbor IICB si může od subjektů Unie vyžádat informace nebo dokumentaci, které jsou pro tento účel nezbytné. Pokud je dotčený subjekt Unie přímo ve výboru IICB zastoupen, nemá pro účely přijetí opatření k zajištění plnění povinností podle tohoto článku hlasovací práva.

2.   Pokud výbor IICB zjistí, že některý subjekt Unie toto nařízení nebo pokyny, doporučení či výzvy k přijetí opatření vydané podle tohoto nařízení účinně neprovedl, aniž by byly dotčeny interní postupy dotčeného subjektu Unie, a poté, co subjektu Unie umožní přednést jeho připomínky, může:

Pro účely prvního pododstavce písm. c), je-li to nezbytné s ohledem na kybernetické bezpečnostní riziko, je počet příjemců varování přiměřeně omezen.

Varování a doporučení vydaná podle prvního pododstavce jsou určena nejvyšší úrovni vedení dotčeného subjektu Unie.

3.   Pokud výbor IICB přijal opatření podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až g), dotčený subjekt Unie podrobně informuje o opatřeních a krocích, které k řešení údajných nedostatků zjištěných výborem IICB přijal. Tyto podrobné informace subjekt Unie podá v přiměřené lhůtě dohodnuté s výborem IICB.

4.   Pokud se výbor IICB domnívá, že subjekt Unie trvale porušuje toto nařízení a že toto porušování vyplývá přímo z jednání nebo opomenutí úředníka nebo jiného zaměstnance Unie, a to i na nejvyšší úrovni vedení, požádá výbor IICB dotčený subjekt Unie, aby přijal příslušná opatření, přičemž jej může požádat i o to, aby zvážil přijetí opatření disciplinární povahy v souladu s pravidly a postupy stanovenými ve služebním řádu a jakýmikoli dalšími platnými pravidly a postupy. Za tímto účelem výbor IICB předá dotčenému subjektu Unie nezbytné informace.

5.   Pokud subjekty Unie oznámí, že nejsou schopny dodržet lhůty stanovené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, může výbor IICB v řádně odůvodněných případech a s ohledem na velikost subjektu Unie povolit prodloužení těchto lhůt.

1.   Posláním CERT-EU je přispívat k bezpečnosti neutajovaného IKT prostředí všech subjektů Unie, a to tak, že jim poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá jim předcházet incidentům, odhalovat incidenty, řešit incidenty, zmírňovat incidenty, reagovat na incidenty a zotavovat se z incidentů a působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty.

2.   CERT-EU shromažďuje, spravuje, analyzuje a sdílí se subjekty Unie informace o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a incidentech týkajících se infrastruktury IKT pro neutajované informace. Koordinuje reakce na incidenty na interinstitucionální úrovni a na úrovni jednotlivých subjektů Unie, a to i poskytováním specializované operativní pomoci či koordinací jejího poskytování.

3.   CERT-EU vykonává pro subjekty Unie tyto úkoly:

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. e) se v případě potřeby sdílejí s výborem IICB, sítí týmů CSIRT a Střediskem Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN), a to při dodržování patřičných podmínek zachování důvěrnosti.

4.   CERT-EU může v souladu s článkem 17 nebo případně 18 spolupracovat s příslušnými komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a jejích členských státech, mimo jiné v těchto oblastech:

5.   CERT-EU se v rámci své působnosti zapojuje do strukturované spolupráce s ENISA v oblasti budování kapacit, operativní spolupráce a dlouhodobých strategických analýz kybernetických hrozeb v souladu s nařízením (EU) 2019/881. CERT-EU může spolupracovat a vyměňovat si informace s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě.

6.   CERT-EU může poskytovat tyto služby, které nejsou popsány v jejím katalogu služeb (dále jen „zpoplatněné služby“):

S ohledem na první pododstavec písm. d) může CERT-EU ve výjimečných případech s předchozím souhlasem výboru IICB uzavřít smlouvy o poskytování služeb s jinými subjekty než se subjekty Unie.

7.   CERT-EU organizuje, a může se účastnit cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo doporučovat účast na stávajících cvičeních, a to případně v úzké spolupráci s ENISA, za účelem testování úrovně kybernetické bezpečnosti subjektů Unie.

8.   CERT-EU může poskytovat pomoc subjektům Unie v souvislosti s incidenty v sítích a informačních systémech nakládajících s utajovanými informacemi EU, pokud o to dotyčné subjekty Unie výslovně požádají, v souladu s jejich příslušnými postupy. Poskytnutím pomoci CERT-EU podle tohoto odstavce nejsou dotčena platná pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

9.   CERT-EU informuje subjekty Unie o svých postupech a procesech pro řešení incidentů.

10.   CERT-EU poskytne s vysokou úrovní důvěrnosti a spolehlivosti prostřednictvím vhodných mechanismů spolupráce a oznamování relevantní a anonymizované informace o závažných incidentech a o způsobu, jakým byly řešeny. Tyto informace se zahrnou do zprávy uvedené v čl. 10 odst. 14.

11.   CERT-EU ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů podpoří dotčené subjekty Unie při řešení incidentů, v jejichž důsledku došlo k porušení ochrany osobních údajů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úkoly tohoto inspektora podle nařízení (EU) 2018/1725.

12.   CERT-EU může v případě, že jej o to výslovně požádají odborné sekce subjektů Unie, poskytovat technické poradenství nebo informace týkající se příslušné oblasti.

1.   CERT-EU podporuje provádění tohoto nařízení vydáváním:

Pokud jde o první pododstavec písm. a), dotčený subjekt Unie bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k přijetí opatření informuje CERT-EU o tom, jak byla naléhavá bezpečnostní opatření uplatněna.

2.   Pokyny a doporučení mohou obsahovat:

1.   Komise po obdržení souhlasu dvoutřetinové většiny výboru IICB jmenuje vedoucího CERT-EU. Výbor IICB je konzultován ve všech fázích postupu jmenování, zejména při vypracovávání oznámení o volném pracovním místě, posuzování žádostí a jmenování výběrových komisí v souvislosti s tímto pracovním místem. Výběrové řízení, včetně konečného užšího seznamu kandidátů, z nichž má být vedoucí CERT-EU vybrán, zajistí spravedlivé genderové zastoupení ve vztahu k předloženým kandidaturám.

2.   Vedoucí CERT-EU je odpovědný za řádné fungování CERT-EU a jedná v rámci svých úkolů pod vedením výboru IICB. Vedoucí CERT-EU pravidelně podává zprávy předsedovi výboru IICB a na požádání předkládá výboru IICB zprávy vypracované ad hoc.

3.   Vedoucí CERT-EU je nápomocen příslušné pověřené schvalující osobě při vypracovávání každoroční zprávy o činnosti obsahující finanční a manažerské informace, včetně výsledků kontrol, vypracované v souladu s čl. 74 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9), a tuto pověřenou schvalující osobu pravidelně informuje o provádění opatření, u nichž byla pravomoc přenesena na vedoucího CERT-EU.

4.   Vedoucí CERT-EU vypracuje každoročně finanční plán správních příjmů a výdajů na své činnosti, návrh ročního pracovního programu, návrh katalogu služeb CERT-EU, navrhované revize katalogu služeb, návrh ujednání pro smlouvy o poskytování služeb a návrh klíčových ukazatelů výkonnosti pro CERT-EU, které v souladu s článkem 11 schvaluje výbor IICB. Při revizi seznamu služeb v katalogu služeb CERT-EU zohlední vedoucí CERT-EU zdroje, které jsou CERT-EU přiděleny.

5.   Vedoucí CERT-EU předkládá nejméně jednou ročně výboru IICB a předsedovi výboru IICB zprávy o činnostech a výsledcích CERT-EU během referenčního období, včetně zpráv o plnění rozpočtu, uzavřených smlouvách o poskytování služeb a písemných dohodách, spolupráci s protějšky a partnery a o misích podniknutých jeho zaměstnanci, včetně zpráv podle článku 11. Tyto zprávy obsahují pracovní program na následující období, finanční plánování příjmů a výdajů, včetně personálního obsazení, plánované aktualizace katalogu služeb CERT-EU a posouzení očekávaného dopadu, který tyto aktualizace mohou mít na finanční a lidské zdroje.

1.   CERT-EU se začlení do správní struktury generálního ředitelství Komise, aby mohlo využívat podpůrné struktury Komise v oblasti správy, finančního řízení a účetnictví, přičemž si zachová své postavení samostatného interinstitucionálního poskytovatele služeb pro všechny subjekty Unie. Komise informuje výbor IICB o administrativním umístění CERT-EU a případných změnách tohoto umístění. Komise pravidelně přezkoumává správní ujednání týkající se CERT-EU a v každém případě před zavedením každého víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování EU, aby bylo možné přijmout vhodná opatření. Přezkum zahrne možnost zřízení CERT-EU jako úřadu Unie.

2.   Při uplatňování administrativních a finančních postupů jedná vedoucí CERT-EU z pověření Komise a pod dohledem výboru IICB.

3.   Úkoly a činnosti CERT-EU, včetně služeb poskytovaných CERT-EU podle čl. 13 odst. 3, 4 a 5 a 7 a čl. 14 odst. 1 subjektům Unie financovaným z okruhu víceletého finančního rámce vyhrazeného evropské veřejné správě jsou financovány prostřednictvím samostatné rozpočtové položky rozpočtu Komise. Místa vyčleněná pro CERT-EU jsou podrobně popsána v poznámce pod čarou k plánu pracovních míst Komise.

4.   Subjekty Unie jiné než subjekty Unie uvedené v odstavci 3 tohoto článku každoročně finančně přispívají CERT-EU na úhradu služeb poskytovaných CERT-EU podle uvedeného odstavce. Příspěvky vycházejí z pokynů vydaných výborem IICB a dohodnutých mezi každým subjektem Unie a CERT-EU ve smlouvách o poskytování služeb. Příspěvky představují spravedlivý a přiměřený podíl na celkových nákladech na poskytované služby. Převádějí se na samostatnou rozpočtovou položku uvedenou v odstavci 3 tohoto článku jakožto účelově vázaný příjem stanovený v čl. 21 odst. 3 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

5.   Náklady na úkoly stanovené v čl. 13 odst. 6 jsou hrazeny subjekty Unie, které jsou příjemci služeb CERT-EU. Příjmy jsou účelově vázány na rozpočtové položky pokrývající náklady.

1.   CERT-EU bez zbytečného odkladu spolupracuje s protějšky z členských států, zejména týmy CSIRT určenými nebo zřízenými podle článku 10 směrnice (EU) 2022/2555, nebo případně s příslušnými orgány a jednotnými kontaktními místy určenými nebo zřízenými podle článku 8 uvedené směrnice a vyměňuje si s nimi informace ohledně incidentů, kybernetických hrozeb, zranitelností, významných událostí, možných protiopatření, jakož i o osvědčených postupech, a o veškerých záležitostech, které mají význam pro zlepšení ochrany prostředí IKT subjektů Unie, a to i prostřednictvím sítě týmů CSIRT zřízené podle článku 15 směrnice (EU) 2022/2555. CERT-EU podporuje Komisi v rámci sítě EU-CyCLONe zřízené podle článku 16 o koordinovaném řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí ve směrnici (EU) 2022/2555.

2.   Pokud se CERT-EU dozví o významném incidentu, k němuž dojde na území členského státu, neprodleně informuje všechny příslušné protějšky v daném členském státě v souladu s odstavcem 1.

3.   Je-li v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů zajištěna ochrana osobních údajů, CERT-EU si s vnitrostátními protějšky v členských státech bez zbytečného odkladu vymění příslušné informace týkající se konkrétních incidentů, které mohou usnadnit odhalování obdobných kybernetických hrozeb nebo incidentů nebo přispět k analýze incidentu, a to bez povolení dotčeného subjektu Unie. CERT-EU vyměňuje informace týkající se konkrétních incidentů, které odhalují totožnost cíle kybernetického bezpečnostního incidentu, pouze pokud nastane některý u z těchto případů:

Rozhodnutí o výměně informací týkajících se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost cíle incidentu podle prvního pododstavce písm. b), schvaluje vedoucí CERT-EU. Před vydáním takového rozhodnutí kontaktuje CERT-EU dotčený subjekt Unie písemně a jasně vysvětlí, jak by zveřejnění jeho totožnosti pomohlo zabránit incidentům v jiných oblastech nebo je zmírnit. Vedoucí CERT-EU poskytne vysvětlení a výslovně požádá subjekt Unie, aby ve stanovené lhůtě uvedl, zda souhlasí. Vedoucí CERT-EU rovněž informuje subjekt Unie o tom, že si s ohledem na poskytnuté vysvětlení vyhrazuje právo informace zveřejnit i bez souhlasu. Dotčený subjekt Unie je informován před zveřejněním informací.

1.   CERT-EU může spolupracovat s protějšky v Unii, jež nejsou uvedeny v článku 17 a na něž se vztahují požadavky Unie na kybernetickou bezpečnost, včetně protějšků zaměřených na konkrétní průmyslová odvětví, v záležitostech týkajících se nástrojů a metod, jako například techniky, taktiky, postupů a osvědčených postupů, jakož i kybernetických hrozeb a zranitelností. Pro účely jakékoliv spolupráce s těmito protějšky požádá CERT-EU výbor IICB o předchozí souhlas pro každý jednotlivý případ. Pokud CERT-EU s těmito protějšky naváže spolupráci, informuje o tom všechny příslušné protějšky členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se protějšek nachází. Ve vhodných a náležitých případech se tato spolupráce a její podmínky, a to i pokud jde o kybernetickou bezpečnost, ochranu údajů a nakládání s informacemi, stanoví ve výslovných ujednáních o zachování důvěrnosti, jako jsou smlouvy nebo správní ujednání. Ujednání o zachování důvěrnosti nevyžadují předchozí souhlas výboru IICB, předseda výboru IICB je však informován. V případě naléhavé a bezprostřední potřeby výměny informací o kybernetické bezpečnosti v zájmu subjektů Unie nebo jiné strany může CERT-EU tímto způsobem postupovat se subjektem, jehož zvláštní způsobilost, kapacita a odborné znalosti jsou důvodně vyžadovány na pomoc v této situaci naléhavé a bezprostřední potřeby, a to i v případě, že CERT-EU s tímto subjektem nemá uzavřenu dohodu o zachování důvěrnosti. V takových případech CERT-EU neprodleně informuje předsedu výboru IICB a výbor IICB informuje prostřednictvím pravidelných zpráv nebo zasedání.

2.   CERT-EU může v zájmu shromažďování informací o obecných a konkrétních kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech a možných protiopatřeních spolupracovat s partnery, jako jsou komerční subjekty, včetně subjektů zaměřených na konkrétní průmyslová odvětví, mezinárodní organizace, vnitrostátní subjekty zemí mimo Unii nebo jednotliví odborníci. Pro účely širší spolupráce s těmito partnery požádá CERT-EU výbor IICB o předchozí souhlas pro každý jednotlivý případ.

3.   CERT-EU může se souhlasem subjektu Unie dotčeného incidentem a za předpokladu, že s příslušným protějškem nebo partnerem je uzavřeno ujednání nebo smlouva o mlčenlivosti, poskytnout informace týkající se konkrétního incidentu protějškům nebo partnerům uvedeným v odstavcích 1 a 2, a to výhradně za účelem přispění k jeho analýze.

1.   Subjekty Unie a CERT-EU musejí dodržovat povinnost zachování profesního tajemství v souladu s článkem 339 Smlouvy o fungování EU nebo s rovnocennými použitelnými rámci.

2.   V souvislosti se žádostmi o přístup veřejnosti k dokumentům v držení CERT-EU se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (10), včetně povinnosti podle uvedeného nařízení konzultovat jiné subjekty Unie nebo případně členskými státy, pokud se žádost týká jejich dokumentů.

3.   Nakládání s informacemi ze strany subjektů Unie a CERT-EU musí být v souladu s platnými pravidly o zajištění bezpečnosti informací.

1.   Subjekty Unie mohou dobrovolně oznamovat CERT-EU incidenty, kybernetické hrozby, významné události a zranitelnosti, které se jich týkají, a poskytovat o nich informace. CERT-EU zajistí, aby v zájmu usnadnění sdílení informací se subjekty Unie byly k dispozici účinné komunikační prostředky s vysokou úrovní sledovatelnosti, důvěrnosti a spolehlivosti. Při zpracování oznámení může CERT-EU upřednostnit zpracování povinných oznámení před dobrovolnými oznámeními. Aniž je dotčen článek 12, při dobrovolném oznámení nemohou být oznamujícímu subjektu Unie uloženy žádné další povinnosti než ty, které by mu byly uloženy, kdyby toto oznámení neučinil.

2.   K plnění svého poslání a úkolů svěřených podle článku 13 může CERT-EU požádat subjekty Unie o poskytnutí informací z příslušných soupisů jejich systémů IKT, včetně informací o kybernetických hrozbách, významných událostech, zranitelnostech, indikátorech narušení, varováních při ohrožení kybernetické bezpečnosti a doporučeních týkajících se konfigurace nástrojů kybernetické bezpečnosti určených k odhalování kybernetických incidentů. Dožádaný subjekt Unie bez zbytečného odkladu předá požadované informace a všechny jejich následné aktualizace.

3.   CERT-EU si může se subjekty Unie vyměňovat informace týkající se konkrétního incidentu, které odhalují totožnost subjektu Unie, jehož se incident týká, pouze se souhlasem tohoto subjektu. Pokud subjekt Unie odmítne udělit svůj souhlas, poskytne CERT-EU důvody svého rozhodnutí.

4.   Subjekty Unie na požádání sdílejí s Evropským parlamentem a Radou informace o dokončení plánů kybernetické bezpečnosti.

5.   Výbor IICB nebo případně CERT-EU na požádání sdílí s Evropským parlamentem a Radou pokyny, doporučení a výzvy k přijetí opatření.

6.   Povinnosti související se sdílením informací stanovené v tomto článku se nevztahují na:

1.   Incident se považuje za závažný, pokud:

2.   Subjekty Unie předloží CERT-EU:

3.   Subjekt Unie bez zbytečného odkladu a v každém případě do 24 hodin od okamžiku, kdy se o významnému incidentu dozvěděl, informuje všechny příslušné protějšky z členských států uvedené v čl. 17 odst. 1 v členském státě, v němž se nachází, o tom, že došlo k významnému incidentu.

4.   Subjekty Unie oznámí mimo jiné veškeré informace, které CERT-EU umožní určit jakýkoli dopad na všechny subjekty, dopad na hostitelský členský stát nebo přeshraniční dopad významného incidentu. Aniž je dotčen článek 12, pouhé oznámení nepředstavuje pro subjekt Unie vyšší míru právní odpovědnosti.

5.   V příslušných případech subjekty Unie bez zbytečného odkladu sdělí uživatelům dotčených sítí a informačních systémů nebo jiných složek prostředí IKT, kteří jsou potenciálně dotčeni významným incidentem nebo významnou kybernetickou hrozbou a případně potřebují přijmout zmírňující opatření, jakákoli opatření nebo nápravná opatření, která mohou být v reakci na uvedený incident nebo hrozbu přijata. Subjekty Unie případně informují tyto uživatele o samotné významné kybernetické hrozbě.

6.   Pokud se významný incident nebo významná kybernetická hrozba dotýká sítě a informačního systému nebo složky prostředí IKT subjektu Unie, která je úmyslně propojena s prostředím IKT jiného subjektu Unie, vydá CERT-EU příslušné bezpečnostní varování.

7.   Subjekty Unie na žádost CERT-EU a bez zbytečného odkladu poskytnou CERT-EU digitální informace vytvořené pomocí elektronických zařízení zapojených do příslušných incidentů. CERT-EU může poskytnout další podrobnosti o typech informací, které pro účely situačního přehledu a reakce na incident požaduje.

8.   CERT-EU předkládá každé tři měsíce výboru IICB, ENISA, EU INTCEN a síti týmů CSIRT souhrnnou zprávu obsahující anonymizované a agregované údaje o významných incidentech, incidentech, kybernetických hrozbách, významných událostech a zranitelnostech podle článku 20, a významných incidentech oznámených podle odstavce 2 tohoto článku. Souhrnná zpráva je podkladem pro dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii přijatou podle článku 18 směrnice (EU) 2022/2555.

9.   Výbor IICB do 8. července 2024 vydá pokyny nebo doporučení, v nichž blíže upřesní způsoby, formát a obsah oznamování podle tohoto článku. Při přípravě těchto pokynů nebo doporučení výbor IICB zohlední veškeré prováděcí akty přijaté podle čl. 23 odst. 11 směrnice (EU) 2022/2555, které blíže stanoví druh informací, formát a postup oznámení. CERT-EU šíří vhodné technické údaje s cílem umožnit aktivní odhalování incidentů, reakci na incidenty nebo opatření ke zmírnění dopadů incidentů ze strany subjektů Unie.

10.   Oznamovací povinnosti stanovené v tomto článku se nevztahují na:

1.   CERT-EU, která působí jako středisko pro výměnu informací v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro koordinaci reakcí na incidenty, usnadňuje výměnu informací o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech mezi:

2.   CERT-EU, případně v úzké spolupráci s ENISA, usnadňuje koordinaci reakcí subjektů Unie na incidenty, včetně:

3.   CERT-EU v úzké spolupráci s ENISA podporuje subjekty Unie v oblasti situačního povědomí o kybernetických hrozbách, zranitelnostech a významných událostech, jakož i ve sdílení relevantního vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4.   Výbor IICB do 8. ledna 2025 přijme na základě návrhu CERT-EU pokyny nebo doporučení pro koordinaci reakcí na incidenty a pro spolupráci při významných incidentech. Pokud existuje podezření, že incident má povahu trestného činu, poskytne CERT-EU bez zbytečného odkladu poradenství k tomu, jak oznámit tento incident donucovacím orgánům.

5.   Na základě konkrétní žádosti členského státu a se souhlasem dotčených subjektů Unie může CERT-EU vyzvat odborníky ze seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4, aby přispěli k reakci na závažný incident, který má v daném členském státě dopad, nebo na rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. g) směrnice (EU) 2022/2555. Zvláštní pravidla pro přístup k technickým odborníkům ze subjektů Unie a jejich využívání schvaluje výbor IICB na základě návrhu CERT-EU.

1.   S cílem podpořit koordinované řešení závažných incidentů na operační úrovni, které mají dopad na subjekty Unie, a přispět k pravidelné výměně relevantních informací mezi subjekty Unie a s členskými státy vypracuje výbor IICB v úzké spolupráci se CERT-EU a ENISA plán řešení kybernetické krize na základě činností uvedených v čl. 22 odst. 2. Plán řešení kybernetické krize obsahuje alespoň tyto prvky:

2.   Na základě plánu řešení kybernetické krize vypracovaného podle odstavce 1 tohoto článku, a aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 první pododstavec směrnice (EU) 2022/2555, je zástupce Komise ve výboru IICB kontaktním místem pro sdílení příslušných informací týkajících se závažných incidentů se sítí EU-CyCLONe.

3.   CERT-CE koordinuje subjekty Unie při řešení závažných incidentů. Vede seznam dostupných technických odborných znalostí, které by v případě závažných incidentů byly potřebné pro reakci, a pomáhá výboru IICB při koordinaci plánů subjektů Unie pro řešení kybernetických krizí v případě závažných incidentů uvedených v čl. 9 odst. 2.

4.   Subjekty Unie přispívají k seznamu technických odborných znalostí tím, že poskytují každoročně aktualizovaný seznam odborníků, kteří jsou k dispozici v rámci jejich příslušných organizací, s podrobným uvedením jejich konkrétních technických dovedností.

1.   Výbor IICB za pomoci CERT-EU podá do 8. ledna 2025 a poté každoročně Komisi zprávu o provádění tohoto nařízení. Výbor IICB může Komisi doporučit, aby toto nařízení přezkoumala.

2.   Komise posoudí provádění tohoto nařízení a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a o zkušenostech získaných na strategické a operativní úrovni do 8. ledna 2027 a poté každé dva roky.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnuje přezkum možnosti zřízení CERT-EU jako úřadu Unie podle čl. 16 odst. 1.

3.   Komise vyhodnotí fungování tohoto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 8. ledna 2029. Komise rovněž vyhodnotí, zda je vhodné zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení sítě a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU, a to s přihlédnutím k dalším legislativním aktům Unie, které se na tyto systémy vztahují. V případě potřeby se ke zprávě připojí legislativní návrh.