1.   Tato směrnice se vztahuje na námořníky uvedené v této směrnici sloužící na námořních lodích plujících pod vlajkou členského státu s výjimkou:

2.   Článek 6 se vztahuje na námořníky, kteří jsou držiteli průkazu způsobilosti vydaného některým členským státem, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost.

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby námořníci sloužící na lodích uvedených v článku 1 obdrželi výcvik minimálně v souladu s požadavky úmluvy STCW stanovenými v příloze I této směrnice a byli držiteli průkazů způsobilosti ve smyslu čl. 2 bodů 35 a 36 nebo dokladů ve smyslu čl. 2 bodu 37.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby členové posádky, kteří musí mít průkaz způsobilosti v souladu s pravidlem III/10.4 úmluvy SOLAS 74, byli vycvičeni a měli průkaz způsobilosti v souladu s touto směrnicí.

1.   Členské státy zajistí, aby průkazy odborné způsobilosti a průkazy kompetence byly vydávány jen uchazečům, kteří vyhovují požadavkům tohoto článku.

2.   Průkazy způsobilosti pro velitele, důstojníky a radiooperátory potvrzují členské státy v souladu s tímto článkem.

3.   Průkazy odborné způsobilosti a průkazy kompetence jsou vydávány podle pravidla I/2 odst. 3 přílohy úmluvy STCW.

4.   Průkazy odborné způsobilosti vydávají pouze členské státy po ověření pravosti a platnosti veškerých nezbytných dokladů a v souladu s tímto článkem.

5.   Členské státy mohou, pokud jde o radiooperátory:

6.   Podle vlastní úvahy může členský stát začlenit potvrzení do vzoru průkazů způsobilosti, které jsou vydávány podle oddílu A-I/2 předpisu STCW. V tom případě musí být použitý vzor v souladu se vzorem uvedeným v oddílu A-I/2 odst. 1. Je-li potvrzení vydáno jinak, musí být použitý vzor potvrzení v souladu se vzorem uvedeným v odstavci 2 uvedeného oddílu. Potvrzení se vydává v souladu s čl. VI odst. 2 úmluvy STCW.

Potvrzení průkazu odborné způsobilosti a potvrzení průkazu kompetence vydaného veliteli nebo důstojníku v souladu s pravidly V/1-1 a V/1-2 přílohy I se vydávají, pouze pokud byly splněny všechny požadavky úmluvy STCW a této směrnice.

7.   Členský stát, který uzná průkaz odborné způsobilosti nebo průkaz kompetence vydaný velitelům a důstojníkům v souladu s pravidly V/1-1 a V/1-2 přílohy úmluvy STCW postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2 této směrnice, uvedený průkaz potvrdí na důkaz jeho uznání až poté, co ověří jeho pravost a platnost. Použitý vzor potvrzení musí být v souladu se vzorem uvedeným v oddíle A-I/2 odst. 3 předpisu STCW.

8.   Potvrzení uvedená v odstavcích 6 a 7:

9.   Služební postavení, ve kterém je držitel průkazu způsobilosti oprávněn sloužit, musí být na vzoru potvrzení vymezeno stejnými pojmy, které jsou použity v odpovídajících předpisech dotyčného členského státu týkajících se bezpečného obsazení lodě posádkou.

10.   Členský stát může použít vzor odlišný od vzoru uvedeného v oddílu A-I/2 předpisu STCW, pokud jsou v použitém vzoru přinejmenším požadované údaje, které musí být zapsány latinkou a arabskými číslicemi, s přihlédnutím k odchylkám povoleným podle oddílu A-I/2.

11.   S výhradou čl. 20 odst. 7 se musí originál každého průkazu způsobilosti požadovaného touto směrnicí nacházet na lodi, na které držitel průkazu způsobilosti slouží, v tištěné podobě nebo v digitální podobě, přičemž jeho pravost a platnost mohou být ověřeny v rámci postupu podle odst. 13 písm. b) tohoto článku.

12.   Uchazeči o průkaz způsobilosti musí uspokojivě prokázat:

Tento odstavec se nevztahuje na uznávání potvrzení podle pravidla I/10 úmluvy STCW.

13.   Každý členský stát se zavazuje, že:

14.   Okamžikem, kdy vstoupí příslušné změny úmluvy STCW a části A předpisu STCW týkající se digitálních průkazů způsobilosti pro námořníky v platnost, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tato směrnice, aby byla sladěna příslušná ustanovení této směrnice se změnami úmluvy STCW a části A předpisu STCW za účelem digitalizace způsobilosti námořníků a jejich potvrzení.

1.   Každý členský stát akceptuje průkazy kompetence a doklady vydané jiným členským státem nebo subjekty pověřenými členským státem, v tištěné podobě nebo v digitální podobě, s cílem povolit námořníkům sloužit na lodích plujících pod jeho vlajkou.

2.   Každý členský stát uzná průkazy odborné způsobilosti vydané jiným členským státem nebo průkazy kompetence vydané jiným členským státem velitelům a důstojníkům v souladu s pravidly V/1-1 a V/1-2 přílohy I této směrnice potvrzením uvedených průkazů způsobilosti na důkaz jejich uznání. Potvrzení o uznání se omezuje na služební postavení, funkce a úrovně odborné způsobilosti nebo kompetence, které jsou v něm stanovené. Toto potvrzení se vydává pouze v případě, že byly splněny všechny požadavky úmluvy STCW v souladu s pravidlem I/2 odst. 7 uvedené úmluvy. Použitý vzor potvrzení musí být v souladu se vzorem uvedeným v oddíle A-I/2 odst. 3 předpisu STCW.

3.   Každý členský stát přijme, a to za účelem povolit námořníkům sloužit na lodích plujících pod jeho vlajkou, osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaná subjekty pověřenými jiným členským státem v souladu s článkem 12.

4.   Hostitelské členské státy zajistí, že rozhodnutí uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 budou vydána v přiměřené lhůtě. Hostitelské členské státy rovněž v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zajistí, že námořníci mají právo na odvolání proti jakémukoli odmítnutí potvrdit nebo přijmout platný průkaz způsobilosti nebo proti neobdržení žádné odpovědi, a že námořníci mají k dispozici odpovídající poradenství a podporu, pokud jde o tato odvolání, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a postupy.

5.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnout o dalších omezeních pro služební postavení, funkce a úrovně odborné způsobilosti nebo kompetence vztahující se k příbřežním plavbám uvedeným v článku 8, nebo pro jiné průkazy způsobilosti vydané podle pravidla VII/1 přílohy I.

6.   Aniž je dotčen odstavec 2, může hostitelský členský stát v případě potřeby povolit námořníkovi sloužit po dobu nejvýše tří měsíců na lodi plující pod jeho vlajkou, pokud má tento námořník platný odpovídající průkaz způsobilosti vydaný a potvrzený jiným členským státem, ale dosud nepotvrzený pro uznání dotčeným hostitelským členským státem.

Vždy musí být snadno k dispozici písemný důkaz o tom, že žádost o potvrzení byla předána příslušným orgánům.

7.   Hostitelský členský stát zajistí, aby námořníci, kteří předloží k uznání průkaz způsobilosti pro funkce na řídící úrovni, měli odpovídající znalosti námořních právních předpisů tohoto členského státu, které jsou důležité pro funkce, jež budou smět vykonávat.

1.   Při definování příbřežní plavby nesmějí členské státy námořníkům sloužícím na lodích oprávněných plout pod vlajkou jiného členského státu nebo jiné smluvní strany úmluvy STCW a vykonávajících tyto plavby ukládat přísnější požadavky na výcvik, zkušenosti nebo průkazy způsobilosti, než které jsou ukládány námořníkům sloužícím na lodích oprávněných plout pod jejich vlastní vlajkou. V žádném případě nesmí členský stát ukládat námořníkům sloužícím na lodích plujících pod vlajkou jiného členského státu nebo jiné smluvní strany úmluvy STCW požadavky, které by překračovaly požadavky této směrnice na lodě nezabývající se příbřežní plavbou.

2.   Členský stát u lodí, kterým jsou poskytnuty výhody uvedené v ustanoveních úmluvy STCW o příbřežní plavbě, což zahrnuje i plavbu u pobřeží jiných členských států nebo smluvních stran úmluvy STCW v mezích jeho definice příbřežní plavby, uzavře dohodu s dotyčnými členskými státy nebo smluvními stranami, v níž uvede podrobnosti o dotčených obchodních oblastech i jiné relevantní předpisy.

3.   U lodí oprávněných plout pod vlajkou členského státu a pravidelně provozujících příbřežní plavbu u pobřeží jiného členského státu nebo jiné smluvní strany úmluvy STCW musí členský stát, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, ukládat námořníkům sloužícím na těchto lodích požadavky na výcvik, zkušenosti a průkazy způsobilosti alespoň stejné, jako jsou požadavky členského státu nebo smluvní strany úmluvy STCW, u jejichž pobřeží tato loď provozuje příbřežní plavbu, pokud tyto požadavky nepřekračují požadavky této směrnice pro lodě nezabývající se příbřežní plavbou. Námořníci sloužící na lodi, která rozšiřuje svoji plavbu za to, co je definováno členským státem jako příbřežní plavba, a vplouvá do vod nezahrnutých touto definicí, musí splnit příslušné požadavky této směrnice.

4.   Členský stát může lodi, která je oprávněná plout pod jeho vlajkou, poskytnout výhody ustanovení této směrnice o příbřežní plavbě, pokud pravidelně provozuje u pobřeží státu, který není smluvní stranou úmluvy STCW, příbřežní plavbu definovanou uvedeným členským státem.

5.   Průkazy odborné způsobilosti námořníků vydané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy STCW pro jimi definované meze příbřežní plavby mohou jiné členské státy akceptovat pro služby v jimi definovaných mezích příbřežní plavby za předpokladu, že dotyčné členské státy nebo smluvní strany uzavřou dohodu, v níž stanoví podrobnosti o dotčených obchodních oblastech i jiné související relevantní podmínky.

6.   Členské státy, které v souladu s požadavky tohoto článku definují příbřežní plavbu, musí:

7.   Při rozhodování o definici příbřežní plavby a podmínkách vzdělání a výcviku požadovaných v souladu s odstavci 1, 3 a 4 sdělí členské státy Komisi podrobnosti o přijatých ustanoveních.

1.   Členské státy přijmou a prosazují vhodná opatření k předcházení podvodům a jiným protiprávním praktikám týkajícím se vydaných průkazů způsobilosti a potvrzení a stanoví sankce, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy určí vnitrostátní orgány příslušné pro odhalování podvodů a jiných protiprávních praktik a pro boj proti nim a pro výměnu informací týkajících se vydávání průkazů způsobilosti námořníků s příslušnými orgány jiných členských států a třetích zemí.

Členské státy neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi o spojení na tyto příslušné vnitrostátní orgány.

Členské státy rovněž neprodleně uvědomí třetí země, se kterými uzavřely dohodu v souladu s pravidlem I/10 odstavcem 1.2 úmluvy STCW, o spojení na tyto příslušné vnitrostátní orgány.

3.   Na žádost hostitelského členského státu poskytnou příslušné orgány jiného členského státu písemné potvrzení nebo popření pravosti průkazů způsobilosti námořníků, odpovídajících potvrzení nebo jiných písemných dokladů o profesní přípravě, které byly vydány v tomto jiném členském státě.

1.   Členské státy zavedou postupy a řízení pro nestranné vyšetřování každé ohlášené nezpůsobilosti, jednání, opomenutí nebo ohrožení bezpečnosti, které se dopustí držitelé průkazů odborné způsobilosti a průkazů kompetence nebo potvrzení vydaných daným členským státem při plnění úkolů podle jejich průkazů odborné způsobilosti a průkazů kompetence a která by mohla představovat přímé ohrožení bezpečnosti lidského života nebo majetku na moři nebo ohrožení mořského prostředí, a pro odnětí, pozastavení a zrušení těchto průkazů odborné způsobilosti a průkazů kompetence z těchto důvodů a pro zabránění podvodu.

2.   Členské státy přijmou a prosazují vhodná opatření k předcházení podvodům a jiným protiprávním praktikám týkajícím se vydaných průkazů odborné způsobilosti a průkazů kompetence a potvrzení.

3.   Tresty nebo disciplinární opatření se stanoví a použijí, pokud:

4.   Členské státy, v jejichž pravomoci se nachází jakákoli společnost nebo jakákoli osoba, o které se lze z jednoznačných důvodů domnívat, že je odpovědná za jakékoli zjevné nedodržení této směrnice určené v odstavci 3 nebo je si tohoto nedodržení vědoma, musí navázat spolupráci s každým členským státem nebo jinou smluvní stranou úmluvy STCW, které je uvědomí o svém úmyslu zahájit řízení v rámci své pravomoci.

1.   Každý členský stát zajistí, aby:

Cíle a související normy kvality uvedené v prvním pododstavci písm. c) mohou být určeny samostatně pro různé kurzy a výcvikové programy a musí zahrnovat správu systému vydávání průkazů způsobilosti.

2.   Členské státy rovněž zajistí, aby nezávislá hodnocení získávání a hodnocení znalostí, porozumění, dovedností a způsobilosti námořníků a správy systému vydávání průkazů způsobilosti prováděly nejméně každých pět let kvalifikované osoby, které do dotyčných činností nejsou samy zapojeny, s cílem ověřit, že:

3.   Zprávu o každém hodnocení provedeném podle odstavce 2 tohoto článku zašle dotyčný členský stát Komisi v souladu s formátem podle oddílu A-I/7 předpisu STCW do šesti měsíců ode dne hodnocení.

1.   Každý členský stát stanoví normy zdravotní způsobilosti námořníků a postupy pro vydávání osvědčení o zdravotní způsobilosti v souladu s tímto článkem a oddílem A-I/9 předpisu STCW, případně se zohledněním oddílu B-I/9 předpisu STCW.

2.   Každý členský stát zajistí, aby za posuzování zdravotní způsobilosti námořníků odpovídali lékaři, které tento členský stát uznal pro účely lékařských prohlídek námořníků, v souladu s oddílem A-I/9 předpisu STCW.

3.   Každý námořník, který je držitelem průkazu odborné způsobilosti nebo průkazu kompetence vydaného podle úmluvy STCW a slouží na moři, musí být rovněž držitelem platného osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného v souladu s tímto článkem a oddílem A-I/9 předpisu STCW.

4.   Uchazeči o osvědčení o zdravotní způsobilosti musí:

5.   Osvědčení o zdravotní způsobilosti platí nejdéle po dobu dvou let, avšak je-li námořník mladší 18 let, činí maximální doba platnosti jeden rok.

6.   Pokud platnost osvědčení o zdravotní způsobilosti skončí v průběhu plavby, použije se pravidlo I/9 přílohy úmluvy STCW.

7.   V naléhavých případech může členský stát povolit námořníkovi pracovat bez platného osvědčení o zdravotní způsobilosti. V takových případech se použije pravidlo I/9 přílohy úmluvy STCW.

1.   Každý velitel, důstojník nebo radiooperátor mající průkaz způsobilosti vydaný nebo uznaný podle kterékoli kapitoly přílohy I kromě kapitoly V pravidla V/3 nebo kapitoly VI, který slouží na moři nebo má v úmyslu vrátit se na moře po období na pevnině, musí, aby mohl být nadále uznán schopným pro námořní službu, v intervalech nejvýše pěti let:

2.   Každý velitel, důstojník nebo radiooperátor musí úspěšně ukončit schválený příslušný výcvik, aby mohl pokračovat v námořní službě na lodích, pro které byly mezinárodně dohodnuty zvláštní požadavky na výcvik.

3.   K tomu, aby mohl pokračovat v námořní službě na palubě tankerů, musí každý velitel nebo důstojník splňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku a nejméně každých pět let prokázat zachování své odborné způsobilosti pro tankery v souladu s oddílem A-I/11 odst. 3 předpisu STCW.

4.   K tomu, aby mohl pokračovat v námořní službě na lodích působících v polárních vodách, musí každý velitel nebo důstojník splňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku a v intervalech nejvýše pěti let prokázat zachování své odborné způsobilosti pro lodě působící v polárních vodách v souladu s oddílem A-I/11 odst. 4 předpisu STCW.

5.   Každý členský stát porovná požadavky na způsobilost, které jsou vyžadovány od uchazečů o průkazy odborné způsobilosti nebo průkazy kompetence vydané do 1. ledna 2017, s těmi, které jsou pro získání odpovídajícího průkazu odborné způsobilosti nebo průkazu kompetence blíže určeny v části A předpisu STCW, a určí, zda je nezbytné požadovat na držitelích těchto průkazů odborné způsobilosti nebo průkazů kompetence, aby absolvovali opakovací a aktualizační výcvik nebo hodnocení způsobilosti.

6.   Každý členský stát porovná požadavky na způsobilost, které platily pro osoby sloužící na lodích používajících jako palivo plyn před 1. lednem 2017, s požadavky na způsobilost uvedenými v oddíle A-V/3 předpisu STCW a určí, zda je nezbytné požadovat, aby si tyto osoby aktualizovaly svou kvalifikaci.

7.   Každý členský stát musí po projednání se zúčastněnými osobami zajistit nebo podnítit zavedení souboru opakovacích a aktualizačních kurzů ve smyslu oddílu A-I/11 předpisu STCW.

8.   K aktualizaci znalostí velitelů, důstojníků a radiooperátorů zajistí každý členský stát, aby lodím oprávněným plout pod jeho vlajkou bylo dáno k dispozici znění posledních změn vnitrostátních a mezinárodních předpisů o bezpečnosti lidského života na moři, bezpečnostní ochraně a ochraně mořského prostředí, při dodržení čl. 15 odst. 3 písm. b) a článku 19.

1.   V souladu s odstavci 2 a 3 činí členské státy společnosti odpovědnými za přidělování námořníků do služby na jejich lodích v souladu s touto směrnicí a požadují, aby každá společnost zajistila, že:

2.   Společnosti, velitelé a členové posádky jsou jednotlivě povinni zajistit úplné plnění povinností stanovených v tomto článku a přijímání ostatních nezbytných opatření k zajištění toho, aby každý člen posádky mohl svými znalostmi a informacemi přispívat k bezpečné plavbě lodi.

3.   Společnost poskytne veliteli každé lodi, na kterou se vztahuje tato směrnice, písemné pokyny vysvětlující zásady a postupy, které je třeba sledovat k zajištění toho, aby všem námořníkům, kteří jsou na lodi nově zaměstnáni, byla dána přiměřená příležitost seznámit se s vybavením lodi, provozními postupy a ostatním uspořádáním potřebným pro řádný výkon jejich úkolů před tím, než jsou jim tyto úkoly přiděleny. Tyto zásady a postupy zahrnují:

4.   Společnosti zajistí, aby velitelé, důstojníci a ostatní posádka, kterým jsou přiděleny specifické úkoly a odpovědnosti na palubě jejich osobních lodí typu ro-ro, měli ukončen seznamovací výcvik k získání schopností, které jsou přiměřené pracovnímu místu, jež má být obsazeno, a úkolům a povinnostem, které je třeba plnit, s přihlédnutím k pokynům uvedeným v oddíle B-I/14 předpisu STCW.

1.   Aby se předešlo únavě, členské státy:

2.   Členské státy zajistí, aby v souladu s tímto článkem byla zavedena odpovídající opatření k prevenci zneužívání drog a alkoholu.

3.   Členské státy přihlédnou k nebezpečí, které představuje únava námořníků, zejména těch, jejichž funkce zahrnují bezpečný provoz lodi a její bezpečnostní ochranu.

4.   Všem osobám vykonávajícím funkci důstojníka pověřeného strážní službou nebo člena mužstva tvořícího součást strážní služby a osobám vykonávajícím úkoly související s bezpečností, bezpečnostní ochranou a prevencí znečištění musí být poskytnuta doba odpočinku v rozsahu alespoň:

5.   Dobu odpočinku lze rozdělit nejvýše na dvě části, z nichž jedna je dlouhá nejméně šest hodin, a interval mezi dvěma po sobě následujícími dobami odpočinku nesmí překročit 14 hodin.

6.   Požadavky na doby odpočinku stanovené v odstavcích 4 a 5 nemusí být dodrženy v případě nouze nebo jiných naléhavých provozních podmínek. Cvičné poplachy, požární a člunová cvičení a cvičení předepsaná vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními akty musí být prováděny tak, aby co nejméně rušily doby odpočinku a nevyvolaly únavu.

7.   Členské státy vyžadují, aby rozpisy strážní služby byly vyvěšeny na snadno dostupném místě. Rozpisy musí být vypracovány ve standardizovaném formátu v pracovním jazyce nebo pracovních jazycích plavidla a v angličtině.

8.   Při pracovní pohotovosti, například není-li ve strojovně obsluha, má námořník nárok na přiměřenou náhradní dobu odpočinku, je-li základní doba odpočinku narušena povoláním do práce.

9.   Členské státy vyžadují, aby záznamy o každodenní době odpočinku námořníků byly vedeny ve standardizovaném formátu, v pracovním jazyce nebo pracovních jazycích plavidla a v angličtině, aby bylo možné sledovat a ověřovat dodržování tohoto článku. Námořníci obdrží jeden stejnopis záznamů, které se jich týkají, podepsaný velitelem nebo jím zmocněnou osobou a námořníky.

10.   Bez ohledu na pravidla stanovená v odstavcích 3 až 9 je velitel plavidla oprávněn požadovat od námořníka delší pracovní dobu nezbytnou pro zajištění bezprostřední bezpečnosti plavidla, osob na palubě nebo nákladu nebo pro poskytnutí pomoci jiným plavidlům nebo osobám na moři v tísni. Velitel tedy může dočasně zrušit rozvrh hodin odpočinku a žádat, aby námořník pracoval po nezbytnou dobu, než dojde k obnovení normální situace. Jakmile to je po obnově normální situace možné, musí velitel zajistit, aby všichni námořníci, kteří během plánované doby odpočinku pracovali, čerpali odpovídající dobu odpočinku.

11.   S náležitým ohledem na obecné zásady ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a v souladu se směrnicí 1999/63/ES mohou členské státy prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo řízení u příslušného orgánu schvalovat nebo registrovat kolektivní smlouvy, které umožňují výjimky z požadované doby odpočinku podle odst. 4 písm. b) a odstavce 5 tohoto článku, za předpokladu, že doba odpočinku není kratší než 70 hodin za každé sedmidenní období a dodržuje omezení stanovená v odstavcích 12 a 13 tohoto článku. Tyto výjimky musí co nejvíce vycházet ze stanovených norem, ale mohou zohlednit častější nebo delší dobu dovolené nebo poskytnutí náhradní dovolené pro členy strážní služby nebo námořníky pracující na palubě lodí vykonávajících krátké plavby. Výjimky musí co nejvíce zohledňovat pokyny týkající se prevence únavy stanovené v oddíle B-VIII/1 předpisu STCW. Výjimky z minimální doby odpočinku stanovené v odst. 4 písm. a) tohoto článku nejsou povoleny.

12.   Výjimky uvedené v odstavci 11 pro týdenní dobu odpočinku stanovenou v odst. 4 písm. b) nelze povolit na dobu delší než dva po sobě následující týdny. Intervaly mezi dvěma dobami výjimek na palubě nesmějí být kratší, než je dvojnásobek doby trvání výjimky.

13.   V rámci možných výjimek z odstavce 5 uvedených v odstavci 11 lze minimální dobu odpočinku za každých 24 hodin stanovenou v odst. 4 písm. a) rozdělit do nejvýše tří období odpočinku, z nichž jedno trvá nejméně 6 hodin a žádné ze dvou ostatních období není kratší než jednu hodinu. Intervaly mezi dvěma po sobě následujícími dobami odpočinku nesmějí překročit 14 hodin. Výjimky nesmějí přesahovat dva 24 hodinové úseky za každé sedmidenní období.

14.   Jako prevenci zneužívání alkoholu stanoví členské státy omezení, které nesmí přesáhnout 0,05 % množství alkoholu v krvi (BAC) nebo 0,25 mg/l alkoholu při dechových zkouškách nebo množství alkoholu vedoucí k takové koncentraci alkoholu u velitelů, důstojníků a dalších námořníků při plnění přidělených úkolů souvisejících s bezpečností, bezpečnostní ochranou a ochranou mořského prostředí.

1.   Je-li to výjimečně nezbytné, mohou příslušné orgány, pokud to podle jejich názoru nezpůsobí ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí, povolit výjimku umožňující po určené období nepřevyšující šest měsíců konkrétnímu námořníkovi na konkrétní lodi převzít úkoly, pro které nemá odpovídající průkazy způsobilosti, pokud se ujistí, že osoba, které je výjimka povolována, je dostatečně kvalifikovaná pro obsazení volného místa bezpečným způsobem; výjimku nelze povolit pro funkci radiooperátora, není-li v příslušném radiotelekomunikačním řádu stanoveno jinak. Výjimky však nelze udělit veliteli nebo prvnímu strojnímu důstojníkovi, s výjimkou okolností vyšší moci a jen na nejkratší možnou dobu.

2.   Každá výjimka pro pracovní místo je povolována pouze osobám s průkazy způsobilosti vyžadovanými k obsazení nejblíže nižšího pracovního místa. Pokud pro nejblíže nižší místo nejsou vyžadovány průkazy způsobilosti, lze výjimku povolit osobě, jejíž kvalifikace a zkušenosti jsou podle názoru příslušných orgánů zcela rovnocenné požadavkům na pracovní místo, které má být obsazeno; jestliže tato osoba nemá odpovídající průkazy způsobilosti, je povinna složit zkoušku uznávanou příslušnými orgány, aby prokázala, že tato výjimka může být bezpečně povolena. Navíc musí příslušné orgány zajistit, aby dotyčné pracovní místo bylo co nejdříve obsazeno držitelem odpovídajícího průkazu způsobilosti.

1.   Členské státy určí orgány nebo subjekty, které mají:

2.   Členské státy zajistí, aby:

1.   Námořníkům, kteří nejsou držiteli průkazů odborné způsobilosti vydaných členskými státy nebo průkazů kompetence vydaných členskými státy velitelům a důstojníkům v souladu s pravidly V/1-1 a V/1-2 úmluvy STCW, může být povoleno sloužit na lodích plujících pod vlajkou členského státu, pokud bylo postupy uvedenými v odstavcích 2 až 6 tohoto článku přijato rozhodnutí o uznání jejich průkazů odborné způsobilosti nebo průkazů kompetence.

2.   Členský stát, který má úmyslu vydáním potvrzení uznat průkazy odborné způsobilosti nebo průkazy kompetence uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které třetí země vydala veliteli lodě, důstojníkovi nebo radiooperátorovi pro službu na lodích plujících pod vlajkou tohoto státu, podá Komisi svou žádost o uznání této třetí země spolu s předběžnou analýzou, jak tento třetí stát dodržuje požadavky úmluvy STCW, tím, že shromáždí informace uvedené v příloze II této směrnice. V této předběžné analýze členský stát na podporu své žádosti uvede další informace týkající se odůvodnění uznání třetí země.

Po předložení žádosti členským státem Komise neprodleně zpracuje žádost předloženou žádajícím členským státem a rozhodne přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 o zahájení hodnocení systému výcviku a vydávání průkazů způsobilosti v dané třetí zemi, a to v přiměřené lhůtě a s řádným zohledněním lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Po přijetí kladného rozhodnutí o zahájení hodnocení shromáždí Komise s pomocí Evropské agentury pro námořní bezpečnost a s možným zapojením členského státu, který podal žádost, a jakýchkoli jiných zainteresovaných členských států informace uvedené v příloze II této směrnice a posoudí, jaké jsou v této třetí zemi systémy výcviku a vydávání průkazů způsobilosti, s cílem ověřit, že dotčená třetí země splňuje všechny požadavky úmluvy STCW, že jsou přijata vhodná opatření k zabránění vydání podvodných průkazů způsobilosti a vezme v úvahu, zda tato země ratifikovala Úmluvu o práci na moři z roku 2006.

3.   Pokud na základě hodnocení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku Komise shledá, že všechny tyto požadavky jsou splněny, přijme prováděcí akty, kterými stanoví rozhodnutí o uznání třetí země. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 do 24 měsíců ode dne předložení žádosti členským státem podle odstavce 2 tohoto článku.

Musí-li dotčená třetí země ke splnění požadavků úmluvy STCW provést významná nápravná opatření, včetně změn právních předpisů, systémů vzdělávání, výcviku a průkazů způsobilosti, budou prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce přijaty do 36 měsíců ode dne předložení žádosti členským státem podle odstavce 2 tohoto článku.

Členský stát podávající žádost může rozhodnout, že uzná třetí zemi jednostranně, dokud není prováděcí akt podle tohoto odstavce přijat. Členský stát v případě takového jednostranného uznání sděluje Komisi počet potvrzení ověřujících uznání vydaných v souvislosti s průkazy odborné způsobilosti a průkazy kompetence vydanými třetí zemí podle odstavce 1, dokud není přijat prováděcí akt týkající se uznání této třetí země.

4.   Členský stát může s ohledem na lodě plující pod jeho vlajkou rozhodnout, zda potvrdí průkazy způsobilosti vydané třetími zeměmi uznanými Komisí, přičemž bere zřetel na ustanovení stanovená v bodech 4 a 5 přílohy II.

5.   Uznání průkazů, které jsou vydány uznanými třetími zeměmi a které jsou před 14. červnem 2005 zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, zůstávají v platnosti.

Tato uznání mohou být využita všemi členskými státy, jestliže je Komise následně neodvolá podle článku 21.

6.   Komise sestaví a aktualizuje seznam třetích zemí, které byly uznány. Seznam je zveřejňován v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

7.   Bez ohledu na čl. 4 odst. 7 může členský stát, vyžadují-li to okolnosti, povolit námořníkovi sloužit v jiné funkci, než je funkce radiooperátora, nestanoví-li radiotelekomunikační řád jinak, po dobu nejvýše tří měsíců na lodi plující pod jeho vlajkou, pokud tento námořník má platný odpovídající průkaz způsobilosti vydaný a potvrzený podle požadavků třetí země, ale dosud nepotvrzený pro uznání dotyčným členským státem tak, aby byl vhodný pro službu na lodi plující pod jeho vlajkou.

Vždy musí být snadno k dispozici písemný důkaz o tom, že žádost o potvrzení byla předána příslušným orgánům.

1.   Jestliže členský stát dojde k závěru, že uznaná třetí země již neplní požadavky úmluvy STCW, uvědomí o tom bez ohledu na kritéria uvedená v příloze II neprodleně Komisi s udáním důvodů.

Komise tuto věc neprodleně předloží výboru uvedenému v čl. 31 odst. 1.

2.   Jestliže Komise dojde k závěru, že uznaná třetí země již neplní požadavky úmluvy STCW, uvědomí o tom bez ohledu na kritéria uvedená v příloze II neprodleně členské státy s udáním důvodů.

Komise tuto věc neprodleně předloží výboru uvedenému v čl. 31 odst. 1.

3.   Jestliže členský stát zamýšlí odvolat potvrzení všech průkazů vydaných třetí zemí, neprodleně o svém úmyslu uvědomí Komisi a ostatní členské státy a uvede důvody.

4.   Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost přehodnotí uznání dotčené třetí země s cílem ověřit, zda tato třetí země nepřestala dodržovat požadavky úmluvy STCW.

5.   Pokud jsou náznaky, že určité námořní výcvikové zařízení nadále neplní požadavky úmluvy STCW, Komise dotčené třetí zemi oznámí, že uznání průkazů této třetí země bude do dvou měsíců odvoláno, jestliže nebudou přijata opatření k zajištění souladu se všemi požadavky úmluvy STCW.

6.   Komise přijímá rozhodnutí o odnětí uznání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2. Dotčené členské státy přijmou vhodná opatření k provedení rozhodnutí.

7.   Potvrzení ověřující uznání průkazů způsobilosti vydaná v souladu s čl. 4 odst. 7 přede dnem, kdy bylo rozhodnutí o odvolání uznání třetí země přijato, zůstávají v platnosti. Námořníci, kteří jsou držiteli tohoto potvrzení, však nemají nárok na potvrzení uznávající vyšší kvalifikaci, ledaže je takový vyšší stupeň založen výlučně na dodatečné zkušenosti s námořní službou.

8.   Pokud členský stát nevydá žádná potvrzení ověřující uznání průkazů odborné způsobilosti nebo průkazů kompetence podle čl. 20 odst. 1 vydaných třetí zemí po dobu delší než osm let, uznání průkazů způsobilosti této třetí země bude podrobeno opětovnému přezkumu. Komise přijme prováděcí akty, kterými po opětovném přezkumu rozhodne o tomto uznání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 poté, co jsou členské státy i dotčená třetí země uvědomeny alespoň šest měsíců předem.

1.   Třetí země, které byly uznány postupem podle čl. 20 odst. 3 prvního pododstavce, včetně zemí uvedených v čl. 20 odst. 6, Komise s pomocí Evropské agentury pro námořní bezpečnost pravidelně, nejméně však do deseti let od posledního hodnocení, přehodnocuje s cílem ověřit, zda plní odpovídající kritéria stanovená v příloze II a zda přijaly vhodná opatření k zabránění vydávání podvodných průkazů způsobilosti.

2.   Komise s pomocí Evropské agentury pro námořní bezpečnost přehodnotí třetí země na základě prioritních kritérii. Tato prioritní kritéria zahrnují následující:

V případě, že třetí země nesplňuje požadavky úmluvy STCW podle článku 21 této směrnice, bude mít nové hodnocení této země ve vztahu k ostatním třetím zemím přednost.

3.   Komise předá členským státům zprávu o výsledcích hodnocení.

1.   S výjimkou typů lodí uvedených v článku 1 podléhá každá loď nacházející se v přístavech členského státu, bez ohledu na vlajku, pod kterou pluje, státní přístavní inspekci prováděné inspektory řádně oprávněnými uvedeným členským státem k ověřování, zda všichni námořníci sloužící na lodi, kteří musí být držiteli průkazu odborné způsobilosti nebo průkazu kompetence či dokladů podle úmluvy STCW, tento průkaz odborné způsobilosti či platné povolení výjimky nebo průkaz odborné způsobilosti nebo doklady mají.

2.   Při vykonávání státní přístavní inspekce podle této směrnice zajistí členské státy, aby byla uplatňována všechna příslušná ustanovení a postupy stanovené ve směrnici 2009/16/ES.

1.   Aniž je dotčena směrnice 2009/16/ES, omezuje se státní přístavní inspekce podle článku 23 na:

2.   V souladu s částí A předpisu STCW se schopnost námořníků sloužících na lodi dodržovat normy pro strážní službu a podle okolností normy ochrany stanovené úmluvou STCW přehodnotí, jestliže se lze z jednoznačných důvodů domnívat, že tyto normy nejsou dodržovány, protože se vyskytla některá z těchto skutečností:

3.   Bez ohledu na ověření průkazu způsobilosti může být na základě hodnocení podle odstavce 2 na námořníkovi požadováno, aby prokázal příslušnou způsobilost na místě služby. Toto prokázání může zahrnovat ověření, že jsou plněny provozní požadavky v oblasti norem pro strážní službu a že námořníci správně čelí nouzovým situacím s přihlédnutím k jejich úrovni způsobilosti.

1.   Členské státy sdělují Komisi informace uvedené v příloze III pro účely čl. 21 odst. 8 a čl. 22 odst. 2 a pro využití členskými státy a Komisí v rámci tvorby politik.

2.   Členské státy tyto informace Komisi zpřístupní každoročně v elektronické podobě a zahrnou informace zaznamenané do 31. prosince předchozího roku. Členské státy si podrží veškerá vlastnická práva vztahující se na informace v nezpracované podobě. Zpracované statistiky vypracované na základě těchto informací se zpřístupní veřejnosti v souladu s ustanoveními o transparentnosti a ochraně informací obsaženými v článku 4 nařízení (ES) č. 1406/2002.

3.   V zájmu ochrany osobních údajů členské státy anonymizují veškeré osobní informace podle přílohy III předtím, než je předají Komisi, za využití softwaru poskytnutého nebo akceptovaného Komisí. Komise využívá pouze tyto anonymizované informace.

4.   Členské státy a Komise zajistí, aby opatření pro shromažďování, předkládání, ukládání, analýzu a šíření tohoto druhu statistických informací byla navržena tak, aby umožňovala uvedenou statistickou analýzu.

Komise pro účely prvního pododstavce přijme podrobná opatření týkající se technických požadavků nezbytných k zajištění náležitého nakládání se statistickými údaji. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I této směrnice a souvisejících ustanovení této směrnice za účelem sladění této přílohy a těchto ustanovení s novými změnami úmluvy STCW a části A předpisu STCW.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy III této směrnice, pokud jde o specifický a příslušný obsah a podrobnosti informací, které jsou členské státy povinny oznámit, za podmínky, že jsou tyto akty omezeny pouze na zohlednění změn úmluvy STCW a části A předpisu STCW a že respektují záruky ochrany údajů. Tyto akty v přenesené pravomoci nesmějí měnit ustanovení o anonymizaci údajů uvedená v čl. 27 odst. 3.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 14 a v článku 29 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. srpna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 14 a článku 29 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 14 a článku 29 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (13). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.