(1)

Polovodiče mají zásadní význam pro fungování naší moderní ekonomiky a společnosti. V uplynulém roce Unie zaznamenala bezprecedentní narušení dodávek polovodičů, což mělo za následek závažná zpoždění a negativní dopady na důležitá hospodářská odvětví a vedlo ke zpožděním při opravách a údržbě základních produktů pro kritická odvětví, jako je např. zdravotnické a diagnostické vybavení.

(2)

V důsledku současné krize spočívající v nedostatku polovodičů a jejích dominových dopadů hrozí, že budou zasažena kritická odvětví, jako je zdravotnictví, doprava, energetika, obrana, bezpečnost a vesmír. Hrozí, že dojde ke zpoždění zelené a digitální transformace Unie.

(3)

V této souvislosti je cílem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) (1), který předložila Komise, zaměřit se na odolnost Unie vůči narušením dodavatelského řetězce polovodičů, podpořit rozvoj kapacit v oblasti vyspělé výroby, návrhu a systémové integrace, jakož i špičkové průmyslové výroby v Unii, řešit akutní nedostatek v oblasti dovedností, zvýšit množství kvalifikované pracovní síly a přispět k vytvoření odolného a dynamického ekosystému polovodičů v Unii. Unie je odhodlána splnit svůj strategický cíl spočívající v tom, aby hodnota výroby špičkových, inovativních a udržitelných polovodičů v Unii do roku 2030 představovala nejméně 20 % světové produkce, jak je stanoveno v politickém programu digitální dekády (2).

(4)

Toto doporučení je připojeno k navrhovanému nařízení jako nástroj s okamžitým účinkem, který Unii umožní rychlou a koordinovanou reakci na současný nedostatek. Za tímto účelem navrhuje vytvoření mechanismu koordinace, v jehož rámci by se jednalo a rozhodovalo o včasných a přiměřených opatřeních přijatých v reakci na krize.

(5)

Vzhledem ke strukturálním nedostatkům v dodavatelském řetězci polovodičů dále doporučuje opatření, která umožní koordinované monitorování hodnotového řetězce polovodičů se zaměřením na rizika, která mohou narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit dodávky polovodičů. Tato opatření by měla připravit a umožnit vznik stálého mechanismu pro monitorování dodavatelského řetězce polovodičů, který se navrhuje v nařízení.

(6)

Za účelem provádění tohoto doporučení Komise zřídila evropskou expertní skupinu pro polovodiče. Evropská expertní skupina pro polovodiče bude působit jako platforma pro koordinaci mezi členskými státy a bude Komisi poskytovat poradenství a podporu při provádění budoucího nařízení. Úkoly evropské expertní skupiny pro polovodiče převezme evropská rada pro polovodiče, která bude zřízena nařízením.

(7)

Evropská expertní skupina pro polovodiče by měla usnadnit rychlou a účinnou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí o vývoji na trhu, který reálně ohrožuje dodávky v Unii, a podporovat jednotnou a koordinovanou reakci na krize.

(8)

Jako první opatření se členským státům doporučuje, aby si vyžádaly informace od organizací zastupujících podniky nebo v případě potřeby od jednotlivých výrobců polovodičů a zařízení. To by zvýšilo schopnost evropské expertní skupiny pro polovodiče určit a přizpůsobit případná opatření přijatá v reakci na krizi. Shromážděné údaje by se měly týkat výrobních možností, výrobní kapacity a současných primárních narušení a překážek. Veškeré shromažďování nebo výměna informací by měly probíhat v souladu s platnými pravidly týkajícími se sdílení údajů a důvěrnosti informací a údajů.

(9)

Toto doporučení obsahuje návrhy opatření přijímaných v reakci na krizi a vyzývá členské státy, aby tato opatření projednaly a zvážily jejich zavedení, pokud je to relevantní a přiměřené.

(10)

Pokud to posouzení dané krize vyžaduje, mohly by členské státy zvážit zahájení dialogu, v jehož rámci by byli výrobci polovodičů usazení v Unii požádáni, aby upřednostňovali smlouvy se společnostmi, které dodávají výrobky kritickým odvětvím, s cílem zajistit, aby tato odvětví nadále fungovala.

(11)

Dále, je-li to na základě posouzení dané krize relevantní a přiměřené, mohou členské státy zvážit udělení mandátu Komisi k pořizování určitých výrobků jejich jménem s cílem vytvořit pákový efekt prostřednictvím její kupní síly a zajistit dodávky kritickým odvětvím ve veřejném zájmu.

(12)

V neposlední řadě se členské státy vyzývají, aby posoudily, zda by Unie měla vykonávat dohled nad určitým vývozem za účelem zabezpečení dodávek na vnitřní trh. Pokud budou taková ochranná opatření považovat za vhodná, nezbytná a přiměřená, mohly by je projednat a požádat Komisi, aby posoudila, zda jsou splněny podmínky pro ochranná opatření týkající se vývozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 (3).

(13)

Doporučená monitorovací opatření by se měla řídit zásadami předvídání, koordinace a připravenosti s cílem vytvořit systém včasného varování, aby bylo možné předcházet krizím v oblasti polovodičů a posílit ekosystém polovodičů v Unii. Za tímto účelem se členské státy vyzývají, aby v rámci evropské expertní skupiny pro polovodiče projednaly vhodné indikátory včasného varování s cílem předvídat budoucí nedostatky v dodavatelském řetězci polovodičů.

(14)

Je třeba provést další důkladné posouzení rizik, která mohou narušit, ohrozit nebo negativně ovlivnit hodnotový řetězec, a to i pokud jde o původ a zdroje dodávek mimo Unii. Členským státům se proto doporučuje, aby shromažďovaly příslušné informace a spolupracovaly s cílem umožnit Komisi připravit společné posouzení rizik pro hodnotový řetězec polovodičů v Unii. Měly by být uvedeny faktory, které je třeba při přípravě posouzení rizik zohlednit.

(15)

Komise ve svém návrhu nařízení zřizuje stálý a závazný mechanismus pro koordinované monitorování a reakci na krize, který vychází z opatření navržených v tomto doporučení. Jakmile nařízení vstoupí v platnost, může být toto doporučení zrušeno,