(1)

Rozhodnutím 2002/915/ES (2) Komise udělila odchylku požadovanou Dánskem podle směrnice 91/676/EHS umožňující určitým podnikům zabývajícím se chovem skotu použití statkových hnojiv s obsahem dusíku až do 230 kg na hektar za rok. Uvedená odchylka byla prodloužena rozhodnutími Komise 2005/294/ES (3) a 2008/664/ES (4) a prováděcími rozhodnutími Komise 2012/659/EU (5), (EU) 2017/847 (6) a (EU) 2018/1928 (7).

(2)

Odchylka povolená prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/1928 se v období 2017–2018 týkala přibližně 1 312 podniků zabývajících se chovem skotu, 396 000 dobytčích jednotek (což odpovídá 39,6 mil. kg dusíku ve statkových hnojivech) a 198 195 hektarů orné půdy, což odpovídá 3,9 % z celkového množství podniků, 18,1 % z celkového množství dusíku v použitých statkových hnojivech a 8,2 % z celkového množství orné půdy.

(3)

Dopisem ze dne 20. března 2020 předložilo Dánsko Komisi žádost o prodloužení odchylky podle třetího pododstavce odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS.

(4)

Dánsko zavedlo v souladu s článkem 5 směrnice 91/676/EHS akční program, a to vyhláškou č. 760 ze dne 30. června 2019 o environmentální regulaci chovu hospodářských zvířat, skladování a používání hnojiv, zákonem č. 338 ze dne 2. dubna 2019 o používání hnojiv zemědělskými podniky a o opatřeních snižujících množství živin ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 762 ze dne 29. července 2019 o používání hnojiv zemědělskými podniky v plánovacím období 2019–2020 a vyhláškou č. 66 ze dne 28. ledna 2020 o opatřeních snižujících množství hnojiv a opatřeních týkajících se zemědělství v plánovacím období 2020–2021. Jako doplněk těchto opatření provádí Dánsko od roku 2019 cílený režim podle zákona č. 338 ze dne 2. dubna 2019 o používání hnojiv zemědělskými podniky a o opatřeních snižujících množství živin ve znění pozdějších předpisů. Kromě toho zahrnuje dánská legislativa všeobecné nařízení týkající se fosforu, jak je stanoveno zákonem č. 256 ze dne 21. března 2017 o chovu hospodářských zvířat a používání hnojiv a vyhláškou č. 865 ze dne 23. června 2017 o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži atd., nyní vyhláška č. 760 ze dne 30. července 2019.

(5)

Dánské právní předpisy, jimiž se provádí směrnice 91/676/EHS, obsahují omezení pro používání dusíku. Právní předpisy omezující používání fosforu vstoupily v platnost v srpnu 2017.

(6)

Dánská právní úprava zahrnuje kombinaci cíleného režimu dobrovolných a povinných meziplodin pro období, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. V rámci uvedeného režimu vstupují povinná ustanovení pro meziplodiny v platnost automaticky, pokud se nepodaří environmentální cíle splnit na základě dobrovolných ujednání o meziplodinách. Osetí ploch meziplodinami doplňuje vnitrostátní požadavek na povinné pěstování meziplodin stanovený zákonem č. 338 ze dne 2. dubna 2019 ve znění pozdějších předpisů. Režim je nezbytný k zajištění toho, aby uplatňování současné odchylky nevedlo ke zhoršení jakosti vody.

(7)

Z informací poskytnutých Dánskem v souvislosti s odchylkou povolenou prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/1928 vyplývá, že odchylka nevede ke zhoršení jakosti vody v porovnání s oblastmi, na které se odchylka nevztahuje. Z údajů o provádění směrnice 91/676/EHS v období 2012–2015 (8) vyplývá, že u podzemních vod vykazuje 83,4 % monitorovacích míst průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 50 mg/l a 27,5 % monitorovacích míst vykazuje koncentraci nižší než 25 mg/l. Pokud jde o sladké povrchové vody, má 99,4 % monitorovacích míst průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 50 mg/l a 85,8 % monitorovacích míst koncentraci nižší než 25 mg/l. Údaje z monitorování vykazují ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (2008–2011) celkově stabilní trend koncentrace dusičnanů v podzemních vodách a sladkých povrchových vodách. Údaje o eutrofizaci ukazují, že u 25 % monitorovaných jezer byl zjištěn velmi dobrý/dobrý stav a u 75 % zhoršený stav a u 2 ze 119 monitorovaných vodních útvarů nacházejících se v ústí řeky/pobřežních vodních útvarů byl zjištěn dobrý stav.

(8)

Po přezkoumání žádosti Dánska na základě prvků popsaných v třetím pododstavci odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování odchylky podle rozhodnutí 2002/915/ES, 2005/294/ES a 2008/664/ES a prováděcích rozhodnutí 2012/659/EU, (EU) 2017/847 a (EU) 2018/1928 se Komise domnívá, že záměr Dánska používat statková hnojiva v množství 230 kg dusíku na hektar za rok neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky týkající se meziplodin, limitů pro používání fosforu, používání statkových hnojiv a jiných hnojiv, jakož i odběru a analýzy vzorků půdy.

(9)

Zemědělské podniky, které mají povoleno používat statková hnojiva obsahující až 230 kg dusíku na hektar za rok, by měly plány hnojení včas aktualizovat, aby byl zajištěn soulad se skutečnými zemědělskými postupy, a zároveň by měly využívat stálý rostlinný pokryv orné půdy, jakož i meziplodiny, aby nahradily podzimní úniky dusičnanů dopodloží a omezily úniky v zimě.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (9) stanoví obecná pravidla pro zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly v příslušných případech být v souladu s ustanoveními zmíněné směrnice. V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by mělo Dánsko při sběru potřebných dat, na která se vztahuje toto rozhodnutí, využívat informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (10).

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

1)

„zemědělským podnikem zabývajícím se chovem skotu“ se rozumí podnik s roční produkcí dusíku ve statkových hnojivech nad 300 kg, přičemž nejméně dvě třetiny pocházejí od skotu;

2)

„plodinami, pod které se seje tráva“ se rozumí obiloviny na siláž, kukuřice na siláž, jarní obiloviny, zimní obiloviny nebo jarní ječmen a hrách, pod něž se seje před sklizní nebo po sklizni tráva;

3)

„plodinami s vysokou spotřebou dusíku a dlouhým vegetačním obdobím“ se rozumí kterákoli z těchto:

4)

„travou“ se rozumí trvalé nebo dočasné travní porosty;

5)

„půdním profilem“ se rozumí vrstva půdy pod povrchem do hloubky 0,90 m nebo vrstva půdy do hloubky průměrné nejvyšší hladiny podzemní vody, pokud se tato hladina nachází v hloubce méně než 0,90 m pod povrchem.

1)

Dne 1. srpna 2017 vstoupila v platnost vyhláška č. 865 ze dne 23. června 2017 o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži atd., jíž se zřizují přímé limity pro používání fosforu na různých úrovních v celé zemi v závislosti na typu hnojiva. Tyto limity zahrnují použití fosforu ze všech typů hnojiv: organických hnojiv, včetně statkových hnojiv, digestátu z bioplynové stanice, odplyněné rostlinné biomasy, kalu z čistíren odpadních vod i průmyslových hnojiv. V některých povodích, v nichž je vodní prostředí citlivé na fosfor, bude zavedeno přísnější použití limitů pro fosfor.

2)

Bude zaveden systém ukazatelů a monitorovací systém, jež se budou zabývat množstvím fosforu použitého na zemědělských polích v Dánsku. Bude-li systém ukazatelů nebo monitorovací systém poukazovat na to, že skutečný roční průměr fosfátových hnojiv v zemědělské půdě v Dánsku překročil nebo by mohl překročit přípustnou úroveň průměrné vnitrostátní hodnoty fosfátových hnojiv, která má být dodržena během období 2018–2025, maximální limity pro používání fosforu se odpovídajícím způsobem sníží.

3)

Dne 5. dubna 2019 vstoupil v platnost dánský zákon č. 338 ze dne 2. dubna 2019 o používání hnojiv zemědělskými podniky a o opatřeních snižujících množství živin ve znění pozdějších předpisů, jímž se zavádí kombinovaný cílený režim dobrovolných a povinných opatření pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních vodách a v pobřežních vodách. Od roku 2020 je režim součástí plnění závazků podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (11) ze strany Dánska. Uvedená opatření ukládají pěstování meziplodin nebo přijetí alternativních opatření stanovených ve vnitrostátních právních předpisech. V rámci tohoto režimu vstoupí automaticky v platnost povinná ustanovení pro snižování dusíku, pokud se nepodaří v dostatečné míře splnit environmentální cíle na základě dobrovolných ujednání o snižování dusíku.

4)

Meziplodiny stanovené v rámci uvedeného režimu budou doplňovat meziplodiny, které se pěstují s cílem splnit vnitrostátní povinný požadavek 10,7 % nebo 14,7 % meziplodin na pozemcích zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu určených k pěstování plodin nebo vnitrostátní povinný požadavek uvedený v příslušné vyhlášce pro následující plánovací období, přičemž se nesmí pěstovat na téže ploše, která je používána ke splnění požadavku na plochy využívané na pěstování meziplodin v ekologickém zájmu.

a)

mapy znázorňující pro jednotlivé obce procentní podíl zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu, procentní podíl hospodářských zvířat a procentní podíl zemědělské půdy, na něž se vztahují individuální ochylky, jakož i mapy týkající se místního využívání půdy, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1;

b)

výsledky monitorování koncentrací dusičnanů a fosforu v podzemních a povrchových vodách, včetně informací o trendech jakosti vody, a to jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky, a také údaje o vlivu odchylky na jakost vody, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2;

c)

výsledky monitorování půdy, pokud jde o koncentrace dusičnanů a fosforu ve vodě v kořenové zóně, jakož i koncentrace dusíku a fosforu v půdě, jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2;

d)

výsledky šetření ohledně místního využívání půdy, střídání plodin a zemědělských postupů, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3;

e)

výsledky modelových výpočtů rozsahu úniků dusíku a fosforu, k němuž dochází v zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu a využívajících povolení, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3;

f)

tabulky uvádějící procentní podíl zemědělské půdy s porostem jetele nebo vojtěšky v travním porostu a s porostem ječmene/hrachu, pod něž se seje tráva, na kterou se vztahuje odchylka, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4;

g)

vyhodnocení toho, jak jsou uplatňovány podmínky odchylky, vycházející z kontrol na úrovni zemědělských podniků a informací o nevyhovujících zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu, jakož i z výsledků správních kontrol a inspekcí, jak je uvedeno v článku 11;

h)

trendy v počtu hospodářských zvířat a produkci statkových hnojiv pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat v Dánsku a v zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu, které využívají odchylku;

i)

uplatňování podmínek pro odchylku stanovených v článku 4.