Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018D1925

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1925 ze dne 18. září 2018 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2018–2020

ST/11092/2018/INIT

Úř. věst. L 313, 10.12.2018, pp. 5–12 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2018/1925/oj

10.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 313/5


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/1925

ze dne 18. září 2018

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2018–2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „evropsko-středomořská dohoda“) byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.

(2)

Článek 80 evropsko-středomořské dohody zmocňuje Radu přidružení zřízenou evropsko-středomořskou dohodou přijímat rozhodnutí, jež považuje za vhodná k dosažení cílů evropsko-středomořské dohody.

(3)

V souladu s článkem 90 evropsko-středomořské dohody přijmou strany všechna obecná či zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z evropsko-středomořské dohody a dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů v ní stanovených.

(4)

Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 18. listopadu 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství bylo přivítáno v závěrech Rady ze dne 14. prosince 2015. Rada v nich zejména potvrdila, že hodlá v roce 2016 zahájit novou fázi dialogu se svými partnery, jenž by případně mohl vést k nastavení nových priorit v rámci partnerství, zaměřených na společně dohodnuté priority a zájmy.

(5)

Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 29. září 2016 o posílení podpory EU Tunisku bylo přivítáno v závěrech Rady ze dne 17. října 2016. Rada v něm obnovuje svůj závazek podporovat přechod k demokracii v Tunisku, podtrhuje výjimečnou povahu situace v této zemi a strategický zájem, který má Unie na podpoře vzniku demokratického, silného a stabilního Tuniska v rámci jeho sousedních zemí, stejně tak vyzdvihuje nutnost doprovázet politický pokrok hospodářským rozvojem stejného rozsahu, a za tímto účelem vyzývá k využití veškerých nástrojů, které má Unie k dispozici, jakož i k většímu zapojení Unie a jejích členských států do úzké spolupráce s tuniskými orgány.

(6)

Unie a Tuniská republika by měly spolupracovat, aby dosáhly společného cíle vymezeného v rámci strategických priorit. Je vzájemným strategickým zájmem zajistit rozvoj prosperující a stabilní tuniské demokracie.

(7)

I při řešení nejnaléhavějších úkolů by měly Unie a Tuniská republika nadále sledovat hlavní cíle svého dlouhodobého partnerství a usilovat zejména o zajištění příznivých vyhlídek do budoucna pro mladé lidi, o urychlení socioekonomických reforem, jakož i o pokračování a posilování procesu přechodu k demokracii.

(8)

Postoj Unie v Radě přidružení, pokud jde o přijetí strategických priorit EU-Tunisko na období 2018–2020, by měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k strategických priorit EU-Tunisko na období 2018-2020 vychází z návrhu rozhodnutí Rady přidružení připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem svého přijetí.

V Bruselu dne 18. září 2018.

Za Radu

předseda

G. BLÜMEL


(1)   Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-TUNISKO č. 1/2018

ze dne …,

kterým se přijímají strategické priority EU–Tunisko na období 2018–2020

RADA PŘIDRUŽENÍ EU–TUNISKO

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (dále jen „evropsko-středomořská dohoda“) byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.

(2)

Článek 80 evropsko-středomořské dohody zmocňuje Radu přidružení přijímat rozhodnutí, jež považuje za vhodná k dosažení cílů dohody.

(3)

V souladu s článkem 90 evropsko-středomořské dohody přijmou strany všechna obecná či zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z dohody a dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů v ní stanovených.

(4)

V rámci přezkumu evropské politiky sousedství v roce 2016 byla navržena nová fáze spolupráce s partnery, jež by měla přispět k dosažení větší míry odpovědnosti každé strany.

(5)

Evropská unie a Tuniská republika se rozhodly upevnit své privilegované partnerství tím, že schválí soubor strategických priorit na období 2018–2020, s cílem podpořit a posílit odolnost a stabilitu Tuniské republiky.

(6)

Strany evropsko-středomořské dohody by se měly dohodnout na znění strategických priorit, jež konkrétně naplňují privilegované partnerství EU–Tunisko v období 2018–2020. Tyto priority by měly podpořit provádění evropsko-středomořské dohody s důrazem na spolupráci v oblasti společně vymezených sdílených zájmů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rada přidružení přijímá strategické priority EU–Tunisko na období 2018–2020 ve znění uvedeném v dokumentu s názvem „Konsolidace privilegovaného partnerství EU–Tunisko: strategické priority pro období 2018–2020“, který je obsažen v příloze, a doporučuje stranám, aby je prováděly v praxi.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne 18. září 2018.

Za Radu přidružení EU-Tunisko

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.


PŘÍLOHA

Konsolidace privilegovaného partnerství EU–Tunisko: strategické priority pro období 2018–2020

1.   Úvod

Bližší provázání s evropským prostorem se stalo pro Tunisko strategickou volbou a rozvoj prosperující a stabilní tuniské demokracie v rámci sousedních zemí Evropské unie je společným strategickým zájmem.

Privilegované partnerství EU a Tuniska svědčí o jedinečnosti a dynamice dvoustranných vztahů a o sdílené ambici tyto vztahy nadále prohlubovat směrem ke stále užším vazbám mezi Tuniskem a evropským prostorem. Dlouhodobým cílem je vytvořit ambiciózní model budoucích vztahů po roce 2020, který se bude opírat o již vykonaný pokrok a bude plně využívat všech příležitostí sblížení, které v období 2018 až 2020 nabízí evropská politika sousedství.

V rámci privilegovaného partnerství se Tunisko plně zavázalo provádět reformy potřebné pro trvalý sociální a hospodářský rozvoj země a dlouhodobě pokračovat v procesu přechodu k demokracii. Evropská unie si je vědoma rozsahu výzvy i potíží, s nimiž se Tunisko potýká, a obnovuje svůj závazek spočívající v podpoře co nejrychlejšího provádění těchto reforem.

Strategické priority vypracované v tomto dokumentu odrážejí konkrétní podobu privilegovaného partnerství pro období 2018–2020. Hlavní prioritou činnosti obou stran je vytváření příhodných perspektiv pro mládež. Pozornost bude zaměřena na urychlení sociálních a hospodářských reforem, včetně zlepšování podnikatelského prostředí, a také na uzavření prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu. Důležitým bodem dále zůstává upevňování demokracie, zejména účinné provádění ústavy z roku 2014 a řádná správa věcí veřejných. Obě strany posílí vzájemnou spolupráci v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, migrace a mobility uzavřením jednání o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob a posílí také stále aktivnější zapojování Tuniska do evropských programů. Toto úsilí bude doprovázeno posílením politického dialogu na vysoké úrovni a dialogu s občanskou společností, jakož i zviditelněním partnerství.

Tyto priority vycházejí z pětiletého tuniského rozvojového plánu pro období 2016–2020 (1) a ze společného sdělení „ Posílení podpory EU Tunisku “  (2).

2.   Strategické priority privilegovaného partnerství EU–Tunisko pro období 2018 až 2020

Partnerství pro mládež

Jak dokládá partnerství pro mládež EU–Tunisko zahájené dne 1. prosince 2016 tuniským prezidentem a vysokou představitelkou/místopředsedkyní, považují EU a Tunisko budoucí vyhlídky pro mládež za svůj významný cíl. Rozličné probíhající a budoucí činnosti by měly být soudržnější, aby se tak lépe reagovalo na potřeby mládeže v Tunisku. Na základě dialogu, jenž byl zahájen za účelem provádění tohoto partnerství, se EU a Tunisko zavázaly posílit opatření na podporu pracovních míst a zaměstnatelnosti mládeže, mobility a zvýšené účasti mladých lidí na veřejném i politickém životě, zejména místních iniciativách. Zaměstnatelnost mládeže bude vyžadovat reformu všeobecného a odborného vzdělávání, vytvoření ještě užší vazby mezi soukromým sektorem a systémy všeobecného a odborného vzdělávání, jakož i podporu a propagaci inovativních iniciativ zahájených mládeží, a to zejména v oblasti nových technologií a kultury. Klíčovým prvkem partnerství se stane podpora rozvoje národní tuniské strategie pro mládež, jakož i posílení institucí a organizací určených pro mládež.

Vedle uvedeného závazku týkajícího se mládeže budou obě strany pracovat na následujících strategických prioritách:

2.1.

Inkluzivní a udržitelný sociální a hospodářský rozvoj

Politický pokrok je trvale udržitelný pouze tehdy, je-li doprovázen hospodářským pokrokem o stejném rozsahu. S ohledem na nestabilní socioekonomickou situaci v Tunisku, jež má vysokou míru nezaměstnanosti mládeže (zejména mladých absolventů), a na značné regionální i sociální rozdíly bude jedním z hlavních cílů přispět k oživení tuniského hospodářství, zajistit jeho větší konkurenceschopnost a diverzifikaci a provést jeho inkluzivní a udržitelnou transformaci v souladu s mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí a změny klimatu. EU bude i nadále podporovat a podněcovat strukturální reformy.

Opatření v oblasti socioekonomického rozvoje se konkrétněji budou týkat těchto závazků:

zlepšení podnikatelského prostředí a podpora rozvoje soukromého sektoru a soukromých investic, zejména prostřednictvím: i) zjednodušení a racionalizace administrativních postupů vztahujících se na podniky, ii) lepšího přístupu k finančním prostředkům a iii) oživení veřejných a soukromých investic – zejména jde o účinné uplatňování zákona o investicích z roku 2016 a zákona o reorganizaci systému daňových výhod z roku 2017, přičemž se zohlední poškozující opatření týkající se daňových výhod, jež je třeba odstranit,

důrazu, který bude kladen také na aktivní podporu podnikání a rozvoje malých a středních podniků a mikropodniků,

vymezení a provádění chybějících odvětvových strategií, například v cestovním ruchu,

lepší ochrany životního prostředí a řízení přírodních zdrojů (včetně vody), zejména prováděním vnitrostátní strategie pro zelenou ekonomiku a mezinárodních závazků Tuniska v oblasti změny klimatu (vnitrostátně stanovený příspěvek), modré ekonomiky a rybolovných zdrojů,

zvýšení konkurenceschopnosti tradičních odvětví a nosných odvětví v oblasti průmyslu a zemědělství – zejména díky podpoře inovací při zajištění udržitelného hospodaření se zdroji – jakož i diverzifikace vývozních trhů,

rozvoje odvětví energetiky, mimo jiné propojením elektrických rozvodných sítí EU a Tuniska, a podpory obnovitelné energie a energetické účinnosti,

rozvoje bezpečného, zabezpečeného, udržitelného a efektivního dopravního systému pomocí harmonizovaných dopravních norem a integrované multimodální sítě, aby se usnadnilo propojení jih–jih a sever–jih,

konsolidace systému správy veřejných financí přijetím a prováděním nových rozpočtových pravidel, reformou systému auditu veřejných účtů a lepším řízením veřejných podniků. Klíčovým krokem k inkluzivnějšímu rozvoji země je provedení daňové reformy (zjednodušení daňového systému, daňová rovnost, decentralizace, modernizace státní správy, boj proti daňovým únikům a provádění příslušných mezinárodních závazků). Důležitou součástí je i podpora probíhajících reforem bankovnictví a národní strategie finančního začleňování pro období 2017–2021, která se týká přístupu ke službám, jejich využití i kvality,

provádění procesu decentralizace, jenž napomůže vývoji veřejných služeb a sociálních infrastruktur (zejména v oblastech vzdělávání, kultury, zdraví, vodního hospodářství a hygieny), které budou odpovídat potřebám místních komunit; a urychlení procesu rozvoje regionů uvnitř Tuniska, což je společný závazek obou stran, jenž napomůže postupně snižovat sociální a hospodářské rozdíly.

Aby se posílil pokrok v sociální oblasti, obě strany se zavazují, že budou nadále propagovat:

zaměstnanost, zejména prováděním dalších reforem, které zajistí rovný přístup ke kvalitnímu odbornému vzdělávání a přípravě v souladu s potřebami trhu práce; v rámci aktivní politiky začleňování na trh práce,

integrovanou a účinnou politiku Tuniska v oblasti sociálního začleňování a účinnou sociální ochranu, zejména posílením kapacit příslušných vládních institucí, podporou reforem prováděných Tuniskem v oblasti sociální soudržnosti, jakož i prováděním článku 67 dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a o zajištění uplatňování zásad rovného zacházení v oblasti sociálních právních předpisů, a

inkluzivní sociální dialog s cílem posílit kapacity ke zmírnění socioekonomické nerovnováhy, snížit sociální napětí a podporovat skutečný sociální smír, a tak napomoci ke zvýšení atraktivity země pro zahraniční investory.

Obě strany jsou plně odhodlány pokračovat v procesu jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu a dohodly se na konkrétním akčním plánu pro rok 2018, díky němuž bude možno uspíšit jednání s cílem dokončit je co nejdříve. EU a Tunisko budou i nadále usilovat o modernizaci tuniského hospodářství, jež přinese prospěch všem, včetně nejvíce znevýhodněných oblastí a komunit, a o oživení procesu vytváření pracovních míst, zejména pro mládež. Obě strany se zavazují zvýšit ekonomické začlenění Tuniska do evropského trhu i do regionu Maghrebu.

Aby se podpořily inovace a výzkum v rámci hospodářského, sociálního a regionálního rozvoje, budou EU a Tunisko pracovat na začlenění Tuniska do Evropského výzkumného prostoru, zejména pomocí podpory vysokoškolského vzdělávání, posílením řádné správy věcí veřejných, jakož i mechanismů pro podporu veřejného výzkumu a převodů technologií mezi akademickou obcí a průmyslem.

2.2.

Demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva

EU a Tunisko budou i nadále věnovat zvláštní pozornost procesu demokratické reformy a podpoře řádné správy věcí veřejných a právního státu, dodržování lidských práv a základních svobod, jakožto i posílení úlohy a účasti občanské společnosti. Obě strany budou nadále podporovat proces politických reforem účinným prováděním ústavy a mezinárodních závazků Tuniska.

Mezi prioritní aspekty v oblasti řádné správy věcí veřejných a dodržování zásad právního státu patří zejména:

posílení instituce parlamentu a vznik a účinné ustavení nezávislých subjektů,

zřízení ústavního soudu,

konsolidace demokratického, transparentního a nezávislého volebního procesu,

boj proti korupci a podvodům, včetně podpory vnitrostátních orgánů pro boj proti korupci,

reforma soudnictví, včetně sbližování systému soudnictví s mezinárodními standardy, včetně standardů Rady Evropy,

provádění strategie týkající se reformy a modernizace veřejné správy, jež obnáší lepší poskytování služeb na centrální i místní úrovni, zavedení režimu rozhodování založeného na důkazech, zjednodušení administrativních postupů a rozvoj digitální správy,

podpora procesu decentralizace, jež zahrnuje posílení kapacit i navýšení rozpočtů orgánů místní správy, zejména v souvislosti s komunálními volbami konanými v květnu 2018; posílení organizací občanské společnosti, jejich úlohy, podílu na rozhodovacím procesu, jakožto i vyšší míra zapojení občanů, zejména mládeže, do politického života i rozhodovacího procesu.

Mezi prioritní závazky v oblasti dodržování a prosazování lidských práv patří:

dokončení procesu harmonizace právních předpisů s ústavou a mezinárodními standardy, spolupráce Tuniska v mnohostranných fórech a plnění závazků přijatých v rámci všeobecného pravidelného přezkumu,

podpora úsilí vynaloženého v boji proti všem formám diskriminace, proti mučení (včetně plnění závazků přijatých v rámci Výboru proti mučení), jakož i úsilí o ochranu zranitelných osob a prosazování práv žen, dětí a migrantů,

podpora průkopnických snah Tuniska v boji proti násilí na ženách, při zajišťování úplné rovnosti mezi ženami a muži a při prosazování úlohy žen ve všech oblastech, zejména v ekonomické a politické sféře,

ochrana svobody projevu a svobody sdružování,

právo na ochranu osobních údajů a

dodržování lidských práv v oblasti bezpečnosti.

2.3.

Sbližování mezi národy, mobilita a migrace

Sbližování mezi tuniskou a evropskou společností na základě intenzivnějších výměn mezi národy, společnostmi a kulturami tvoří jeden ze základních pilířů privilegovaného partnerství. Tento rozměr mobility je velmi důležitý zejména pro provádění partnerství pro mládež. Základem tohoto úsilí bude účinné přidružení Tuniska k programu Horizont 2020 a jeho účast na programech Kreativní Evropa a Erasmus+.

Koordinované řízení migrace je politickou prioritou pro Tunisko i EU. Obě strany se zavazují posílit dialog i spolupráci, zejména prováděním partnerství v oblasti mobility, zintenzivněním boje proti hlavním příčinám nelegální migrace a připraveností Evropy podporovat zavedení tuniského azylového systému. Tato spolupráce, v níž se odrazí mimo jiné i regionální dimenze těchto otázek, bude zahrnovat:

provádění národní tuniské strategie migrace, jež bude zahrnovat i azyl a mezinárodní ochranu, včetně zavedení vhodného právního rámce,

uzavření jednání o dohodě o zpětném přebírání osob a dohodě o zjednodušení vízového režimu,

řádnou správu věcí veřejných v oblasti legální migrace lepší koordinací mezi členskými státy EU v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, mimo jiné spuštěním pilotních projektů pro mobilitu a lepším začleněním migrantů v hostitelských zemích,

podporu mobilizace Tunisanů žijících v zahraničí ve prospěch investic do inovativních odvětví v Tunisku,

podporu předcházení nelegální migraci, a to zejména lepším zohledněním otázek migrace v rozvojových strategiích; to také znamená posílenou správu hranic a vedení informačních kampaní o rizicích nelegální migrace,

podporu činností v oblasti prevence a boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, mimo jiné odhalováním a stíháním zločineckých sítí, a

konsolidaci spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, včetně podpory udržitelné reintegrace navracejících se Tunisanů.

2.4.

Bezpečnost a boj proti terorismu

EU společně s Tuniskem čelí společným bezpečnostním výzvám, které vyžadují koordinovaná opatření obou stran, a musejí jednat v souladu se sdílenými hodnotami demokracie a dodržování lidských práv.

Tunisko zamýšlí provést svou globální a víceoborovou strategii boje proti terorismu a násilnému extremismu. Prioritní oblasti spolupráce budou zahrnovat:

zavedení národní strategie pro boj proti terorismu, mimo jiné posílením a modernizací právních předpisů a bezpečnostních a soudních orgánů v souladu s demokratickými hodnotami zakotvenými v ústavě,

zrychlené zavedení podpůrného programu pro reformu a modernizaci bezpečnostního sektoru, včetně odpovědnosti bezpečnostních sil, a prohloubení této spolupráce na základě dosažených úspěchů,

boj proti praní špinavých peněz a financování organizovaného zločinu a terorismu, včetně účinného provádění akčního plánu schváleného Finančním akčním výborem,

vytvoření jednotné politiky předcházení radikalizaci,

návrat zahraničních bojovníků,

rozvoj politiky, která se týká pomoci obětem terorismu a jejich ochrany,

boj proti organizovanému zločinu, zejména proti obchodování se střelnými zbraněmi a drogami,

podporu zavedení národní strategie pro bezpečnost hranic,

posílení spolupráce s příslušnými agenturami Evropské unie a

spolupráci v oblasti předcházení rizikům katastrof a řízení těchto rizik.

Evropská unie se bude mimo jiné plně účastnit zasedání skupiny G7 + 6, která zajišťuje koordinaci mezi hlavními partnery Tuniska.

Dále je možné rozvíjet další oblasti partnerství týkající se bezpečnosti/obrany.

3.   Doporučený postup pro konsolidaci privilegovaného partnerství EU–Tunisko:

Význam, který obě dvě strany připisují svým oboustranným vztahům, se bude i nadále odrážet ve velmi intenzivních politických kontaktech a pravidelných schůzkách v rámci širšího politického dialogu o všech tématech společného zájmu, tedy i o regionálních a mezinárodních otázkách. Je zapotřebí posílit regionální rozměr těchto rozhovorů. Obě strany v tomto smyslu připomínají důležitost své spolupráce v rámci Unie pro Středomoří. Vyjma stávajících dialogů budou obě strany usilovat o vedení jednání EU a Tuniska na vysoké úrovni a o účast tuniských ministrů na některých neformálních tematických schůzkách se členy Rady Evropské unie. Obě strany podporují parlamentní spolupráci mezi Evropským parlamentem a Shromážděním zástupců lidu.

Orgány dohody o přidružení (Rada přidružení, Výbor pro přidružení a technické podvýbory) zůstanou výsadními fóry pro účinné provádění partnerství. EU a Tunisko se zavazují posílit účinnost a přidanou hodnotu svých pracovních aktivit a co nejvíce je seskupit podle hlavních prioritních témat v souladu se strategickými prioritami.

Aby byly výše uvedené priority hmatatelnější, navrhuje Tunisko plán, schválený EU. Tento veřejně přístupný dokument zahrnuje nejnaléhavější opatření (legislativní, strategická a operativní) potřebná k socioekonomickému oživení země. Uvedený plán je flexibilním a funkčním mechanismem pro pololetní monitorování.

V rámci společného sdělení se EU zavázala významně posílit finanční pomoc Tunisku prostřednictvím nástroje sousedství. EU a Tunisko se budou zasazovat o maximální využití stávajících finančních možností, včetně nových nástrojů, mezi něž patří plán vnějších investic EU, posílením doplňkovosti a pákového efektu grantů EU a půjček finančních institucí. Obě strany se zavazují, že budou posilovat synergii mezi politickými a odvětvovými dialogy, jakož i finanční spolupráci. Budou se také zasazovat o prohloubení mechanismů koordinace a dialogu s finančními partnery a mezinárodními dárci pod vedením tuniské strany, pokud jde o stanovení a provádění priorit.

Nakonec se obě strany zavazují, že strategický vztah mezi EU a Tuniskem více zviditelní a že více zdůrazní přínosy jejich spolupráce mezi občany na obou stranách Středozemního moře.


(1)  Tento plán prosazuje nový model rozvoje v zájmu udržitelného a inkluzivního růstu a je rozdělen na pět priorit: i) řádná správa věcí veřejných, reforma veřejné správy a boj proti korupci, ii) přechod z nízkonákladové ekonomiky na ústřední hospodářský prostor, iii) lidský rozvoj a sociální začlenění, iv) konkretizace ambicí jednotlivých regionů a v) zelená ekonomika jakožto pilíř udržitelného rozvoje.

(2)  Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě (JOIN (2016)47 final ze dne 29. září 2016) se skládá z pěti hlavních tematických os: i) podpora dobrého vládnutí a reformy veřejné správy; ii) posílení role dynamické občanské společnosti; iii) investice do budoucnosti: tvorba pracovních míst a podpora udržitelného socioekonomického rozvoje; iv) řešení nerovností ve společnosti; v) podpora při řešení bezpečnostních hrozeb; vi) společné úsilí k lepšímu zvládání migrace a mobility.


Top