(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Gruzií se v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství dále rozvíjejí. Gruzie přistoupila k Východnímu partnerství EU v roce 2009 a poté následovala jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Gruzií. Tato dohoda (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), která zahrnuje postupné zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byla podepsána v červnu 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

Gruzie se stále potýká se slabým vnějším prostředím, jež kvůli poklesu vývozu a remitencí přispělo v roce 2016 k poměrně nízkému růstu HDP. Regionální a celosvětový růst se sice v roce 2017 zlepšil, ale je stále ohrožen rizikem nepříznivého vývoje.

(3)

Schodek veřejných financí Gruzie je nadále významný a poměr veřejného dluhu k HDP země se zvyšuje. Rovněž platební bilance Gruzie zůstává z důvodu velmi výrazného schodku běžného účtu a vysokého vnějšího dluhu zranitelná. Devizové rezervy země byly v absolutním vyjádření stabilní, avšak – vzhledem k rostoucí potřebě rezerv – klesly pod úroveň, kterou Mezinárodní měnový fond (MMF) považuje za přiměřenou. Gruzie se také nadále přizpůsobuje požadavkům prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Unií.

(4)

V tomto kontextu se gruzínské orgány a MMF v dubnu 2017 dohodly na tříleté rozšířené finanční facilitě v hodnotě 285,3 milionu USD pro období 2017–2020. Toto ujednání schválila Výkonná rada MMF dne 12. dubna 2017. Cílem facility je podpořit program hospodářských reforem, který pomůže snížit hospodářskou zranitelnost Gruzie, a podpořit vyšší a inkluzivnější hospodářský růst.

(5)

Vzhledem ke zbývajícím potřebám financování Gruzie z vnějších zdrojů požádaly gruzínské orgány v červnu 2017 o doplňující makrofinanční pomoc od Unie.

(6)

Od vojenského konfliktu s Ruskem v srpnu 2008 využila Gruzie dvou operací makrofinanční pomoci, které Unie přislíbila na mezinárodní dárcovské konferenci v Bruselu v říjnu 2008. První z těchto operací, ve výši 46 milionů EUR byla provedena výhradně ve formě grantů v letech 2009–2010. Druhá operace, opět ve výši 46 milionů EUR byla provedena z poloviny ve formě grantů a z poloviny ve formě úvěrů v letech 2015–2017. Unie poskytla Gruzii rovněž 610–746 milionů EUR v rámci evropského nástroje sousedství na období 2014–2020, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Gruzie kromě toho využívá investičního nástroje sousedství, z něhož bylo na projekty v Gruzii v období 2008–2017 poskytnuto přibližně 86 milionů EUR.

(7)

Vzhledem k tomu, že Gruzie je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(8)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná a okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(9)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Gruzie přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Gruzie o podporu její hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Gruzie a gruzínský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(10)

Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Gruzie, a tak podpořit její hospodářský a sociální rozvoj.

(11)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kompletního kvantitativního odhadu zbývajících potřeb vnějšího financování Gruzie a bere v úvahu její schopnost financovat se sama z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určení výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Gruzii a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(12)

S ohledem na zbývající potřeby vnějšího financování Gruzie, úroveň jejího hospodářského a sociálního rozvoje posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, jakož i na její míru zadlužení by část pomoci měla být poskytnuta ve formě grantů.

(13)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i věcné stránce v souladu s hlavními zásadami vnější činnosti zakotvenými v článku 21 Smlouvy o Evropské Unii a s cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti a dalších příslušných politik Unie.

(14)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Gruzii. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat při koordinaci vnější politiky Unie a zajišťování její ucelenosti.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Gruzie hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i její oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(16)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Gruzie bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů správy veřejných financí v Gruzii a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Makrofinanční pomoc Unie poskytovaná Gruzii by měla rovněž zahrnovat opatření na podporu provádění dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Abychom zajistili, že budeme schopni řádně vyhodnotit dosahování konkrétních cílů, musejí být tyto cíle stanoveny tak, aby bylo jejich plnění ověřitelné a měřitelné. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat. Pokud nebudou splněny uvedené podmínky nebo dosaženy tyto cíle, nebo budou obecně ignorovány cíle a zásady dohody o přidružení, měla by Komise dočasně pozastavit nebo zrušit vyplácení makrofinanční pomoci Unie.

(17)

Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Gruzie měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(18)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(19)

Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou grantů a částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci formou úvěrů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(20)

Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(21)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3).

(22)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s gruzínskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou poskytne Unie Gruzii, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení, přerušení či zrušení pomoci použit poradní postup,