23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 108/36

(1)

Dne 6. května 2010 Komise schválila podporu na záchranu hlavních jatek v obci Kofinos (dále jen „HJK“) ve formě vládní záruky na zajištění úvěru ve výši 1,6 milionu EUR (2).

(2)

Dopisem ze dne 3. listopadu 2010 oznámil Kypr v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU plán restrukturalizace HJK.

(3)

V dopise ze dne 7. prosince 2010 Komise požádala o dodatečné informace a kyperské orgány je poskytly dne 10. ledna 2011. Dne 20. ledna 2011 obdržela Komise stížnost od společnosti Cypra Ltd (dále jen „Cypra“), konkurenta HJK.

(4)

Dne 7. února 2011 zaslala Komise Kypru dopis, v němž jej vyzvala, aby se k tvrzením stěžovatele vyjádřil, a požádala jej o dodatečné informace o plánu restrukturalizace. Kypr předložil své připomínky dne 4. března 2011.

(5)

Dne 16. února 2011 Komise zaslala stěžovateli žádost o dodatečné informace. Společnost Cypra odpověděla dne 2. března 2011.

(6)

Dopisem ze dne 26. dubna 2011 Komise informovala Kypr, že se dne 20. dubna 2011 rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU v souvislosti s podporou na restrukturalizaci. Informovala Kypr též o tom, že se rozhodla prošetřit řadu podpor, které byly příjemci podpory údajně poskytnuty. Jednalo se o tyto podpory: i) trvalá tolerance ze strany státu v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek, ii) úvěr ve výši 512 850 EUR od Unie obcí, iii) údajná podpora v souvislosti s vládními dluhopisy, a iv) převzetí stávajících zaměstnanců a souvisejících důchodových závazků obcemi.

(7)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zainteresované strany, aby předložily k podpoře své připomínky.

(8)

Dopisem ze dne 25. května 2011 kyperské orgány požádaly o prodloužení lhůty jednoho měsíce k předložení svých připomínek. Prodloužení lhůty Komise povolila v dopise ze dne 7. června 2011.

(9)

Kyperské orgány předložily své připomínky k rozhodnutí Komise dopisem ze dne 24. června 2011.

(10)

Komise přijala též připomínky od zainteresovaných stran, konkrétně od společností Cypra a A&A Sfagia Ltd., Kyperského sdružení chovatelů prasat a čtvrté zainteresované strany, která požádala o důvěrné zpracování svého podání. Připomínky zainteresovaných stran Komise postoupila kyperským orgánům a dala jim příležitost k reakci na ně; Kypr své připomínky předložil v dopise ze dne 8. listopadu 2011.

(11)

V dopise ze dne 1. března 2012 Komise požádala o dodatečné informace a kyperské orgány je poskytly v dopise ze dne 30. března 2012.

(12)

Dopisem ze dne 24. října 2012 Komise požádala o další vyjasnění a aktuální informace. Kyperské orgány odpověděly dne 26. listopadu 2012.

(13)

Dne 14. května 2013 předložily kyperské orgány další informace a vyjasnění.

(14)

Oznámení se týkalo podpory na restrukturalizaci HJK. Předmět šetření Komise však byl rozšířen i na další podpory, které byly příjemci údajně poskytnuty.

(15)

Podle kyperských orgánů by podpora na restrukturalizaci byla příjemci poskytnuta až po schválení Komisí. Počáteční výše podpory podle oznámení v listopadu 2010 činila 15 milionů EUR. Avšak ve svém podání ze dne 14. května 2013 kyperské orgány uvedly vzhledem ke zvýšeným nákladům na restrukturalizaci částku ve výši 17,8 mil. EUR.

(16)

Příjemcem této podpory je podnik HJK. Tento podnik byl založen v roce 1981 jako státní podnik poskytující služby některým obcím v lokalitách Lefkosia, Lemesos a Larnaka. V roce 2003 byl příslušný regulační režim liberalizován přijetím zákona 26(I) z roku 2003 (4). Tento zákon upravuje strukturu, organizaci a funkce hlavních jatek, jako je HJK. Podle téhož zákona nemůže být movitý a nemovitý majetek takových organizací předmětem běžného řízení o vymáhání nebo zadržení ani žádného jiného řízení na základě žaloby proti nim. V roce 2010 (tj. v době oznámení podpory na restrukturalizaci) činil podíl HJK na kyperském trhu přibližně 30,7 % (5). Do listopadu 2012 podíl klesl zhruba na 26,5 %. Kyperské orgány potvrdily, že HJK působí v podporované oblasti pro účely regionální podpory v souladu s odchylkou podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(17)

Podle kyperského práva může konkurzní řízení probíhat pouze v souvislosti se soukromými podniky, jelikož příslušná ustanovení zákona o společnostech se týkají pouze soukromých podniků. Z toho by vyplývalo, že státní podnik poskytující veřejné služby nemůže být předmětem konkurzního řízení.

(18)

Podle předložených účetních závěrek měla společnost HJK na konci roku 2009 krátkodobé závazky ve výši zhruba 19,4 milionu EUR a ztráty ve výši přibližně 28,6 milionu EUR. Do konce roku 2012 překročily krátkodobé závazky 30 milionů EUR a kumulované ztráty vzrostly na téměř 40 milionů EUR.

(19)

V době oznámení restrukturalizace měla společnost HJK 110 zaměstnanců, z nichž 22 mělo status státního úředníka a zbývající byli námezdní dělníci. Obrat společnosti za rok 2009 činil přibližně 5 milionů EUR. V roce 2012 obrat klesl zhruba na 3,6 milionu EUR. Navzdory svému nízkému obratu nelze společnost pokládat za malý a střední podnik podle doporučení Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků (6), protože více než 25 % jeho hlasovacích práv (ve smyslu čl. 3 odst. 4 přílohy uvedeného doporučení) ovládá veřejný orgán. HJK je zcela státní podnik a všichni členové jeho představenstva jsou jmenováni účastí místních orgánů.

(20)

Jak bylo vysvětleno v rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2010 ohledně podpory na záchranu HJK (věc č. N 60/10), společnot HJK obdržela podporu na záchranu, protože již nemohla fungovat ve své aktuální podobě. Kyperské orgány uvedly jako hlavní příčinu, která společnost HJK přivedla do její finanční situace, skutečnost, že na rozdíl od jejích konkurentů byla společnost HJK státním podnikem poskytujícím veřejné služby. To způsobilo neflexibilitu (pokud jde o rozhodování a pracovně-právní vztahy), jakož i vysoké náklady práce a nedostatečnou podnikovou kulturu. To vzhledem k liberalizaci trhu a vstupu nových soukromých jatek na trh vedlo k oslabení podílů HJK na trhu a k následné kumulaci dluhů.

(21)

Ve svém rozhodnutí ve věci č. 60/10 Komise uznala, že HJK je podnik v obtížích. Toto zjištění potvrdily roční závěrky podniku za roky 2006–2009. Ukázaly, že příjmy podniku nemohly pokrýt současné výdaje, zejména z důvodu vysokých nákladů práce. V důsledku toho společnost nemohla platit splátky úvěrů a další závazky. Společnost HJK vykázala následující známky podniku v obtížích: zvyšující se ztráty, snižující se obrat, rostoucí nadbytečná kapacita, snižující se peněžní tok, rostoucí dluh a klesající čistá hodnota aktiv. Ve svém rozhodnutí ze dne 6. května 2010 Komise též zjistila, že společnost HJK se nemohla zotavit pomocí svých vlastních zdrojů, protože její finanční prostředky a aktiva rychle klesaly, a že nemohla získat finanční prostředky ze zdrojů na trhu.

(22)

Negativní trend v hospodářském vývoji HJK od té doby pokračuje. Obrat prudce klesl na zhruba 3,6 milionu EUR v roce 2012, kdy kumulované ztráty, a současně i záporný vlastní kapitál, činily téměř 40 milionů EUR.

(23)

Do 31. prosince 2011 vzrostl dluh HJK po splatnosti vůči kyperskému úvěrovému zmocněnci přibližně na 11 milionů EUR, dluh po splatnosti na sociálním zabezpečení a daních zhruba na 8,7 milionu EUR a veterinární výdaje zhruba na 1,3 milionu EUR.

(24)

Právním základem podpory na restrukturalizaci je rozhodnutí č. 71.196 ze dne 2. listopadu 2010 přijaté Radou ministrů Kypru.

(25)

Původně oznámená podpora na restrukturalizaci, která měla být příjemci poskytnuta, činila 15 milionů EUR. To odpovídá 55,6 % celkových nákladů na restrukturalizaci ve výši 26,85 milionu EUR. Zbývajících 44,4 % mělo být financováno z příspěvků samotné společnosti HJK (srov. 26. bod odůvodnění níže). Avšak ve svém podání ze dne 14. května 2013 kyperské orgány uvedly, že náklady na restrukturalizaci mezitím vzrostly a že v důsledku toho se zvýšila i částka podpory na restrukturalizaci na 17,772 milionu EUR. Náklady na restrukturalizaci podle kyperských orgánů se skládají z těchto částí:

(26)

Podle kyperských orgánů měla společnost HJK v úmyslu financovat svůj vlastní příspěvek pomocí nového úvěru ve výši 5 milionů EUR a prodejem majetku v hodnotě 7 milionů EUR. Vlastní příspěvek příjemce ve výši 12 milionů EUR by tak odpovídal 40,3 % celkových aktualizovaných nákladů na restrukturalizaci. Kyperské orgány předložily ocenění nemovitého majetku HJK z dubna 2013, který hodnotu nemovitého majetku jatek (pozemky, budovy a pronájem) odhaduje zhruba na 8,2 milionu EUR. Pokud však jde o uzavření nového úvěru, kyperské orgány ve svém podání ze dne 14. května 2013 uvedly, že v současném hospodářském prostředí musí být získání takového úvěru pokládáno za nepravděpodobné.

(27)

Plán restrukturalizace byl připraven v říjnu 2010 a Komisi byl zaslán jako součást oznámení podaného dne 3. listopadu 2010. Odpověď Kypru ze dne 26. listopadu 2012 obsahovala aktualizaci ohledně příslušných finančních předpokladů a tržních údajů. Původní plán restrukturalizace obsahuje následující oddíly:

(28)

Tento oddíl plánu restrukturalizace nejprve vysvětluje fungování jatek na Kypru. Soukromá jatka byla povolena v roce 2003 v souvislosti s blížícím se vstupem Kypru do Evropské unie.

(29)

Plán pokračuje představením trhu produkce masa (produkce podle druhu masa – vepřové, hovězí a ovčí/kozí, ceny, kvalita, zaměstnanost, dovozy/vývozy, konkurence)a spotřeby masa na Kypru (spotřeba na hlavu, spotřeba dovážených produktů, spotřeba podle prodejních míst – hypermarkety/řeznictví/HORECA/odvětví masných výrobků, značky, kvalita masa). Plán dále uvádí odhady budoucích vyhlídek u dodávky a poptávky na dotčených trzích.

(30)

Pokud jde o trh porážek, působí na Kypru pět společností. Podle plánu měl příjemce v roce 2010 na trhu podíl zhruba 31 %. Pokud se trh rozdělí podle kategorie masa, byly podíly na trhu v roce 2009 a v prvních osmi měsících roku 2010 tyto:

(31)

Z informací předložených kyperskými orgány dne 26. listopadu 2012 vyplývá, že celkový podíl HJK na trhu v roce 2011 ještě klesl na 29,3 % a v roce 2012 na 26,5 %. Po vstupu společnosti Cypra na trh přišla společnost HJK též o svůj monopol na porážky dobytku, ale stále si v tomto segmentu drží přes 92 % podílu na trhu. Kyperský trh pro porážky zvířat celkově vykazuje obecný sestupný trend se stagnací v roce 2010, snížení o 2 % v roce 2011 a další snížení o 3,8 % v roce 2012.

(32)

Na konci roku 2012 mělo pět jatek působících na kyperském trhu tuto denní kapacitu porážky:

(33)

Poskytnuté údaje ukazují ve skutečnosti značný pokles podílu HJK na trhu v posledních několika letech. V roce 2005 byl celkový podíl HJK na trhu stále ve výši 68 %. V roce 2008 tento údaj klesl na 41 % a v roce 2012 na 26,5 %. Tento vývoj je z velké části způsoben liberalizací trhu v roce 2003 a následným vstupem soukromých podniků.

(34)

Pokud jde o jatka, vycházel plán restrukturalizace z předpokladu, že vstoupit na trh měli v úmyslu nejméně dva současní konkurenti (Cypra a Ayioi Trimithias). Dalším argumentem je to, že na trh chce vstoupit další společnost Celokyperská organizace chovatelů skotu. Tato organizace ovládá 75 % trhu s produkcí skotu na Kypru. Společnost Cypra nakonec do tohoto segmentu vstoupila v roce 2012 a též potvrzuje, že vstoupit na trh s porážkami skotu mají v plánu i společnosti Agioi Trimithias a Celokyperská organizace chovatelů skotu.

(35)

Podnik HJK byl založen na základě ministerské vyhlášky jako organizace poskytující veřejné služby, jejímž cílem je poskytovat služby některým obcím, včetně velkých měst na Kypru, která musela zachovávat zařízení jatek. Představenstvo je složené z 15 členů (6 starostů, 5 městských radních a 4 zástupci Unie obcí).

(36)

Jak již bylo vysvětleno, konkurenceschopné postavení podniku se od liberalizace trhu v roce 2003 začalo zhoršovat. Podle kyperských orgánů patří k hlavním faktorům, které k této situaci přispěly, toto:

(37)

Vedení podniku se snažilo některé z těchto problémů vyřešit a určitých pozitivních výsledků dosáhlo. Avšak pokles podílů podniku na trhu způsobil, že ztráty v průběhu let narostly.

(38)

Plán poskytuje pro HJK analýzu SWOT (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby). Uvádí, že k silným stránkám podniku patří významná výrobní kapacita, know-how a tradice a dodržování předpisů EU. K slabým stránkám patří vysoké výrobní náklady, závislost na jediné činnosti, chybějící kultura orientovaná na služby a ztráta důvěry zákazníků, pokud jde o harmonogramy porážek. Podniku dále chybí flexibilita z hlediska jeho fungování a zaměstnanosti. Kdyby podnik fungoval jako soukromá společnost, s podílem soukromých investorů, pak by představenstvo a jeho valná hromada přijímaly příslušná rozhodnutí. A konečně, zaměstnanci podniku mají status státních úředníků, což výrazně ztěžuje a zdražuje jejich propuštění.

(39)

Mezi hrozby patří vstup nových subjektů na trh, očekávaný nárůst dovozů masa z jiných členských států EU z důvodu nižších cen a vyšší kvality dovážených výrobků, což by vedlo k snížení počtu porážek na Kypru, poklesu chovu zvířat na Kypru a k vysokým výrobním nákladům. Jako příležitosti plán určuje možnost pronajmout výrobní linky třetím firmám, zlepšení finanční situace podniku prodejem nemovitostí, jakož i spolupráci s velkými hráči na trhu.

(40)

Celkové náklady na restrukturalizaci podniku činily původně přibližně 27 milionů EUR. 55,6 % této částky by poskytl stát, zatímco podíl podniku by představoval zbývajících 44,4 % (12 milionů EUR). Avšak jak bylo vysvětleno v 25. bodě odůvodnění výše, kyperské orgány ve svém podání ze dne 14. května 2013 uvedly, že se náklady na restrukturalizaci mezitím zvýšily přibližně na 29,8 milionu EUR, ale příspěvek HJK zůstane stejný.

(41)

Vlastní příspěvek HJK bude získán z i) prodeje nemovitého majetku (7 milionů EUR), které podle kyperských orgánů budou zcela bez prvku státní podpory, jelikož nezávislý odhadce cenu vypočítá jako tržní hodnotu, a ii) z uzavřené dohody o novém úvěru (5 milionů EUR). Kyperské orgány ve svém podání ze dne 14. května 2013 však připustily, že v současném hospodářském prostředí musí být získání takového úvěru pokládáno za nepravděpodobné.

(42)

Plán předpokládá následující restrukturalizační opatření:

(43)

V zájmu zlepšení své flexibility ve všech oblastech plán restrukturalizace navrhuje přeměnu HJK na podnik podle soukromého práva. Očekává se, že se tím zlepší flexibilita podniku z hlediska rozhodování. Mělo by to též podnítit zájem soukromým investorů, kteří by se mohli stát akcionáři podniku. A konečně, změna statusu zaměstnanců usnadní přijímání a propouštění pracovníků.

(44)

Plán restrukturalizace předpokládá plnou úhradu dluhů podniku vůči Fondu sociálního zabezpečení (6,14 milionu EUR ke konci roku 2012) a vůči odboru vnitřních příjmů (3,646 milionu EUR ke konci roku 2012). Podnik rovněž splatí splatné dluhy činící 13,306 milionu EUR (včetně již schváleného úvěru na záchranu ve výši 1,6 milionu EUR). Celkové náklady tohoto opatření byly vypočítány přibližně na 23,1 milionu EUR. Kyperské orgány dále ve svém podání ze dne 14. května 2013 potvrdily, že neuhrazené závazky vůči Veterinární správě budou spláceny postupně po restrukturalizaci.

(45)

Plán předpokládá přechod všech zaměstnanců se statusem státních úředníků na obce a propuštění zbývajících pracovníků. Podnik se svým novým statusem pak své pracovníky nahradí novými zaměstnanci. Ti budou zaměstnáni na základě nových platových podmínek a důchodových plánů. Podnik využije v případě potřeby i služby třetích subjektů. Předpokládá se, že po restrukturalizaci bude podnik mít devět vedoucích míst a 67 zaměstnanců/pracovníků. Náklady na všechna příslušná opatření pro HJK budou činit 6,68 milionu EUR, rozdělených mezi náklady na kompenzace pracovníků (3,34 milionu EUR) a výplatu důchodových práv (3,34 milionu EUR). Předpokládá se, že jakmile plán nabude účinnosti, budou mzdové náklady radikálně sníženy.

(46)

Plán navrhuje následující kompenzační opatření:

(47)

Podle kyperských orgánů by společnost HJK nemohla snížit svou kapacitu. Důvod je ten, že HJK má pouze jednu výrobní linku pro každý druh zvířat. Kyperské orgány tvrdí, že vyřazení příslušných strojů s cílem snížit kapacitu by pro HJK znamenalo odchod z příslušných segmentů trhu.

(48)

Podle kyperských orgánů může být podpora na restrukturalizaci poskytnuta až poté, co ji schválí Komise.

(49)

Kyperské orgány se zavázaly k předkládání pravidelných podrobných zpráv o provádění plánu restrukturalizace.

(50)

Dne 20. ledna 2011 podala společnost Cypra, konkurent HJK, stížnost. Cypra je soukromá společnost, která začala působit na kyperském trhu porážek v roce 2006. V době podání stížnosti měla společnost Cypra největší podíl na trhu porážek prasat (71 %) i na celém kyperském trhu porážek (57 %).

(51)

Ve stížnosti tvrdila, že příjemce v nedávné minulosti obdržel celou řadu podpor. Konkrétně uváděla, že společnost HJK obdržela tyto podpory:

(52)

Stěžovatel závěrem konstatuje, že udělení podpory na restrukturalizaci naruší hospodářskou soutěž, jelikož příjemce v posledních letech neustále přijímal podpory, které mu poskytoval kyperský stát.

(53)

Komise se domnívala, že změna územního plánu u pozemků HJK nezahrnuje podle všeho převod státních zdrojů, zatímco podpora na záchranu byla již předmětem zkoumání Komise. Komise tudíž nabídla kyperským orgánům příležitost poskytnout připomínky k tvrzením o podporách, které jsou uvedeny v 51. bodě odůvodnění písm. a) a c) výše.

(54)

Ve své odpovědi ze dne 4. března 2011 kyperské orgány neposkytly náležité informace, které by doložily, že trvalá tolerance v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek nepředstavuje státní podporu. V souvislosti s úvěrem ve výši 512 850 EUR kyperské orgány uvedly, že na základě záporného stanoviska zmocněnce pro kyperskou státní podporu společnost HJK splatila úvěr Unii obcí včetně úroků formou převodu vlastnictví pozemků.

(55)

Rozhodnutím ze dne 20. dubna 2011 Komise rozhodla, že zahájí řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 SFEU. Konkrétně došla k závěru, že v souvislosti s podporou na restrukturalizaci jsou prima facie splněny všechny podmínky čl. 107 odst. 1. Byly též zjištěny známky toho, že mohla být poskytnuta další podpora ve formě: i) trvalé tolerance ze strany státu v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek, ii) úvěru ve výši 512 850 EUR od Unie obcí, iii) údajné podpory v souvislosti s vládními dluhopisy, a iv) převzetí stávajících zaměstnanců a souvisejících důchodových závazků obcemi.

(56)

Kyperské orgány poskytly své připomínky k rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 dopisem ze dne 24. června 2011. Jejich argumenty jsou představeny v následujících bodech.

(57)

Ve své odpovědi kyperské orgány argumentovaly, že některé veřejné orgány, jako je Úřad vnitřních příjmů a Úřad sociálního zabezpečení, v minulosti získaly soudní rozhodnutí, jímž bylo společnosti HJK nařízeno, aby příslušným orgánům splatila své dluhy. Avšak na základě článku 18 zákona 26(I) z roku 2003 nemůže být movitý a nemovitý majetek státních jatek předmětem běžného řízení o vymáhání nebo zadržení, ani žádného jiného řízení na základě žaloby proti nim. Z tohoto důvodu nelze podle současného regulačního režimu soudní příkazy proti HJK vymáhat.

(58)

Kyperské orgány dále argumentují, že vzhledem k nemožnosti vymáhat soudní rozhodnutí proti HJK a vzhledem k probíhajícímu procesu restrukturalizace nepřijmou orgány žádná další opatření až do uzavření procesu restrukturalizace. Rovněž poznamenaly, že jakýkoli jiný postup za účelem vymáhání dotčených dluhů by nezajistil úhradu žádných částek. Kyperské orgány došly k závěru, že jejich rozhodnutí poskytnout HJK podporu na restrukturalizaci je důkazem záměru vlády urovnat dluhy HJK vůči vládním orgánům.

(59)

Kyperské orgány potvrzují, že Unie obcí poskytla HJK v prosinci 2007 úvěr ve výši 512 850 EUR. Po podání stížnosti zmocněnec pro kyperskou státní podporu rozhodl, že poskytnutí této částky by mělo být pokládáno za protiprávní provozní podporu, která byla poskytnuta bez předchozího oznámení Evropské komisi. Kyperské orgány dodávají, že společnost HJK tuto částku Unii obcí splatila dne 15. ledna 2010 včetně úroků, a sice převodem vlastnictví pozemků o hodnotě 580 000 EUR. Pozemky ocenil katastrální a zeměměřický odbor, který je pokládán za oficiálního státního odhadce. Kyperské úřady argumentují, že úrok ve výši 67 150 EUR odpovídá roční úrokové míře 6,12 %, je-li vzata v úvahu i roční kapitalizace. Podle kyperských orgánů není tato úroková míra nižší než tržní úrokové míry s nemovitým zajištěním během dotčeného období.

(60)

Kyperské orgány znovu opakují, že dotčené dluhopisy byly vydány v roce 1985 se zárukou státu a opětovně byly vydány v letech 1992 a 1999 na základě zákona schváleného Parlamentem. Dne 9. července 2007 Regionální soud v Lefkosii nařídil státu jakožto ručiteli uhradit dluh jednomu z majitelů dluhopisů. Na základě tohoto rozhodnutí soudu musela vláda splatit příslušné částky včetně úroků. Stát neměl žádné protinároky vůči HJK, a z tohoto důvodu nedošlo ke zrušení nároků.

(61)

Pokud jde o převod pracovníků na obce, kyperské orgány argumentují tím, že se týkal pouze devatenácti zaměstnanců. Důchodové dávky pro tyto osoby byly již zohledněny v nákladech na restrukturalizaci a podle plánu restrukturalizace by činily 1,4 milionu EUR. Třináct obcí souhlasilo s tím, že přijme patnáct z těchto devatenácti stálých pracovníků HJK a pokryje tak své vlastní personální potřeby. Na základě této dohody by Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí nepovolilo vytvoření nových nebo dalších pracovních míst v dotčených obcích.

(62)

Na základě výše uvedeného bylo dohodnuto, že každý stálý zaměstnanec HJK bude převeden na stejnou pozici a se stejným platem, jaký měl původně v HJK. Z tohoto důvodu bylo dohodnuto, že obce, které převezmou bývalé zaměstnance HJK, uhradí část platu, který odpovídá původní platové stupnici nově přijatého zaměstnance, a stát zaplatí platový rozdíl. Částky zaplacené státem by se týkaly období od převodu až do konce kariéry každého zaměstnance. Tato částka za patnáct zaměstnanců HJK byla odhadnuta přibližně na 3,4 milionu EUR. Podle kyperských orgánů se tato částka nevztahuje na výdaje, které by měl uhradit HJK, a z tohoto důvodu není zahrnuta do nákladů na restrukturalizaci. Jedná se o standardní postup v podobných situacích. Kyperské orgány došly k závěru, že z tohoto důvodu opatření nemá selektivní charakter, a tudíž nesplňuje jednu z podmínek pro existenci státní podpory. Kyperské orgány však argumentují, že i kdyby mělo být považováno za státní podporu, představuje podporu sociálního charakteru spadající mimo zájmy příjemce. Pokyny uvádějí, že u takových podpor Komise zaujímá pozitivní přístup.

(63)

V souvislosti s předpokladem plánu restrukturalizace, že ve všech třech scénářích (optimistický, pesimistický a střední) se trh jatek zvětší o 2 %, kyperské orgány konstatují, že tento procentní podíl byl průměrným ročním růstem porážek na Kypru v období 1998–2008. Byl to i předpoklad vedení HJK pro následující pětileté období. Snížení rychlosti růstu ve výši 0,5 % by způsobilo pokles zisků HJK o 500 000 EUR, ale příjemce by byl i přesto po období restrukturalizace v zisku.

(64)

Pokud jde o náklady na převod pracovníků na obce, opakují kyperské orgány, že by bylo převedeno pouze devatenáct osob a že většina nadbytečných pracovníků by byla propuštěna.

(65)

Ve svém rozhodnutí ze dne 20. dubna 2011 Komise vyjadřuje pochybnosti ohledně schopnosti HJK uzavřít s finančními institucemi smlouvy o úvěrech. Kyperské orgány v tomto ohledu argumentují, že společnost HJK dojednala s obchodními bankami úvěry, které jsou spláceny normálně a bez prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že jak bylo již vysvětleno výše, nemůže být podle příslušných právních předpisů majetek HJK předmětem běžného řízení o vymáhání nebo zadržení, jsou úvěry uzavřené u bank kryty vládními zárukami. Kyperské orgány dodávají, že to se změní s restrukturalizací společnosti a změnou jejího právního statusu. Budoucí úvěry za tržních podmínek budou moci být získávány díky majetku podniku, který zahrnuje nemovitý majetek o přibližné hodnotě 7 milionů EUR. V souvislosti s hodnotou nemovitého majetku HJK kyperské orgány upřesňují, že takovou hodnotu vypočítal katastrální a zeměměřický odbor Ministerstva vnitra.

(66)

Závěrem kyperské orgány opakují, že problémy HJK jsou způsobeny těmito skutečnostmi: a) chybějící flexibilita, pokud jde o jeho strukturu a fungování, b) vysoké náklady práce a c) vysoké dluhy. Plánu restrukturalizace se daří tyto příčiny řešit změnou právního statusu podniku, snížením nákladů práce a snížením dluhů podniku.

(67)

S ohledem na kompenzační opatření kyperské orgány nejprve opakují svou obavu, že by společnost Cypra mohla získat monopolní postavení na trhu. Podle kyperských orgánů poslala Cypra kyperským ministerstvům vnitra, obchodu a financí dopis, v němž uvedla, že má na trhu pro porážky prasat podíl 71 %, že její ceny jsou o 20 % vyšší a že zákazníci ji upřednostňují mimo jiné z toho důvodu, že nabízí kvalitnější maso. To z pohledu kyperských orgánů dokládá skutečnost, že Cypra má dominantní postavení a že pokud HJK přestane fungovat, provozní ceny vzrostou. Kyperské orgány dodávají, že i když Cypra naznačila svůj záměr vstoupit do šesti měsíců na trh porážek skotu, ještě tak neučinila. Kyperské orgány dále argumentují, že Cypra ještě nemá všechna nezbytná územní povolení a licence jiného charakteru, což znamená, že její vstup do segmentu porážek skotu je v daném časovém rámci nepravděpodobný. Podle informací, které kyperské orgány mají, nemá v úmyslu vstoupit do tohoto segmentu ani žádná jiná společnost.

(68)

Pokud jde o otázku nadměrné kapacity, kyperské orgány konstatují, že nadměrná kapacita segmentu porážek prasat dosahuje 39 % a že kapacita v tomto segmentu vzrostla od vstupu společnosti Cypra na trh v roce 2006 o 32 %, zatímco u porážek ovcí/koz nadměrná kapacita dosahuje 51 % poté, co po vstupu společnosti Cypra na trh vzrostla o 17 %. To podle kyperských orgánů ukazuje na závěr, že nadměrná kapacita na trhu vznikla v důsledku vstupu společnosti Cypra na trh. Kyperské orgány závěrem konstatují, že vzhledem k finanční situaci HJK by jakékoli další omezení operací HJK mělo negativní dopad na životaschopnost této společnosti.

(69)

Stěžovatel předložil své připomínky k rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 dopisem ze dne 4. července 2011. Společnost Cypra ve svém dopise opakuje, že Celokyperská organizace chovatelů skotu má v úmyslu vybudovat jatka.

(70)

Pokud jde o kompenzační opatření, Cypra konstatuje, že pokud bude podpora na restrukturalizaci splacena a pokud se do HJK zapojí chovatelé prasat, bude navíc vzhledem k výstavbě nových jatek A&A ohrožena její životaschopnost. Důvodem je to, že počet porážek prasat, které bude vykonávat, výrazně klesne. Cypra rovněž připomíná, že v nedávné dobře investovala důležité částky do zvýšení své kapacity. Dodává též, že na procesu restrukturalizace se podílí Kyperské sdružení chovatelů prasat (zastupující 100 % chovatelů prasat na ostrově). Je zjevné, že stát nabízí tomuto sdružení podíly v novém podniku, který vznikne po restrukturalizaci. To samo o sobě je podle společnosti Cypra v rozporu se závazkem neprovádět po dobu tří let agresivní opatření na zvýšení podílů na trhu. Pokud jde o kapacitu, mají tři společnosti Cypra, A&A a Trimithias kapacitu, která převyšuje 20 000 porážek prasat týdně, zatímco příslušná produkce činí zhruba 14 000.

(71)

Společnost Cypra tvrdí, že před schválením podpory by měly kyperské orgány dokázat, že HJK bude moci uzavřít smlouvu o úvěru ve výši 5 milionů EUR. V každém případě je podle stěžovatele nejlepším řešením uzavřít výrobní linku na porážky prasat. Na trhu by to nezpůsobilo žádný nedostatek, neboť potřeby země jsou schopny pokrýt zbývající společnosti. Cypra se též zmiňuje o úzkém vztahu mezi současnými a předchozími členy kyperské vlády s vedením HJK, který by se, pokud by pokračoval, rovnal dalšímu nespravedlivému chování vůči soukromým jatkám.

(72)

Pokud jde o nároky státu vůči HJK, Cypra tvrdí, že společnost HJK vybrala veterinární poplatky ve výši 900 000 EUR, které ještě nebyly vráceny státu. S ohledem na převod pracovníků stát souhlasil s dotováním nákladů na převod zaměstnanců tím, že zaplatí rozdíl mezi platem nově jmenovaného zaměstnance (obcím) a současným platem pracovníků za všechny zaměstnance, kteří budou převedeni. Zaměstnancům, kteří zůstanou v novém podniku, bude stát dotovat 40 % předchozího platu až do konce jejich pracovního poměru, zatímco nový podnik bude platit 60 %.

(73)

V souvislosti s vlastním příspěvkem podniku Cypra tvrdí, že prodej nemovitého majetku HJK by měl proběhnout na volném trhu. Cypra má podezření, že hodnota dotčených pozemků, jak ukazuje nájemné, které stát účtuje v téže oblasti jiné společnosti (Sigan Management Limited), je mnohem nižší než hodnota uvedená v plánu restrukturalizace. Pokud jde o poskytnutí úvěru ve výši 512 850 EUR Unií obcí, pochybuje Cypra o tom, že úvěr byl splacen převodem vlastnictví pozemků.

(74)

Závěrem stěžovatel navrhuje, že by jakákoli budoucí restrukturalizace HJK měla zahrnovat dočasný pronájem linky na porážky skotu Celokyperské organizaci chovatelů skotu, dočasný pronájem výrobní linky na ovce/kozy jakémukoli zájemci a uzavření linky na porážky prasat. Jakmile Celokyperská organizace chovatelů skotu zřídí svá vlastní jatka, měla by být podnik HJK uzavřen a vláda by měla prodat příslušné pozemky třetím osobám.

(75)

Připomínky k rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2011 předložila řada další třetích osob.

(76)

Jeden konkurent (A&A Sfagia) tvrdí, že právě dokončil úpravu svého stanoviště produkce a že v současnosti má možnost uspokojit 35–40 % potřeby země týkající se porážek prasat a 30 % země týkající se porážek ovcí/koz. Společnost dále argumentuje, že plán restrukturalizace pro HJK nevzal v úvahu vývoj, například úpravu výrobní linky konkurentů HJK, jako jsou A&A nebo společnost Agioi Trimithias. V důsledku toho tvrdí, že situace příjemce je mnohem horší, než je vykreslováno v plánu restrukturalizace, i když se vezme v úvahu pesimistický scénář. A&A kromě toho tvrdí, že argument kyperských orgánů, že by společnost Cypra mohla získat monopolní postavení, pokud HJK zastaví jednu ze svých výrobních linek, není opodstatněný vzhledem k úpravě výrobních linek společností A&A a Agioi Trimithias a kapacity těchto společností. Podle názoru A&A nemohou být navrhovaná kompenzační opatření akceptována. Jediné důvěryhodné kompenzační opatření, které by bylo akceptováno, by bylo ukončení nabídky porážek prasat podnikem HJK. Současně by řízením HJK měl být pověřen řídicí tým se zkušenostmi s trhem a v podniku by měl zůstat jen malý počet zaměstnanců, kteří by zajišťovali fungování linek pro porážky skotu a ovcí/koz.

(77)

Jedna strana, která požádala o důvěrné zpracování svého podání, argumentovala, že HJK řádně plní své povinnosti podle směrnic EU o odpadech. Její konkurenti však zneužívají nedostatečné provádění a kontrolu příslušných směrnic EU místními orgány, což pro HJK vytváří přímou a nepřímou nekalou hospodářskou soutěž, což je naopak jedním z důvodů současné finanční situace podniku, neboť HJK, na rozdíl od svých konkurentů, platí poplatky za zpracování svého odpadu.

(78)

Jedna strana, Kyperské sdružení chovatelů prasat, vyjádřila obavy z „agresivity dominantní společnosti v segmentu porážek prasat“, tj. společnosti Cypra. Tvrdí, že pokud by společnost HJK ukončila svou činnost, získala by společnost Cypra monopolní postavení minimálně v segmentu porážek prasat. Dále uvádí, že vstup na segment porážek skotu není pravděpodobný. Sdružení též konstatuje, že chovatelé prasat nedávno založili společnost, která v současnosti ovládá 60 % produkce země. V tuto chvíli jatka vybírá zákazník (maloobchodník nebo velkoobchodník s masem). Sdružení však konstatuje, že v budoucnosti by společnost mohla svůj výběr jatek opírat o hlediska jejich životaschopnosti, např. tím, že by požadovala nabídky na porážky svých zvířat. Proto vzhledem ke struktuře trhu na Kypru by životaschopnost žádné společnosti neměla být brána za samozřejmou.

(79)

V dopise ze dne 8. listopadu 2011 poskytly kyperské orgány své připomínky k podáním třetích osob.

(80)

Pokud jde o připomínky A&A, kyperské orgány uvedly, že plán restrukturalizace vycházel ze situace na trhu v době jeho vypracování. Plán skutečně vzal v úvahu fungování jatek společností Agioi Trimithias a Cypra. Pokud jde o otevření nového zařízení společnosti A&A, HJK se domnívá, že nebude mít významný vliv na podmínky na trhu. Je konstatováno, že připomínky A&A vycházejí ze skutečnosti, že tato společnost by měla prospěch z potenciálního odchodu podniku HJK z trhu. Pokud k tomu však dojde, společnost HJK by byla zrušena a její aktiva by nestačila k pokrytí jejích dluhů. V tomto případě převezme její závazky stát a jatka by si mohl otevřít jiný soukromý provozovatel. Na druhou stranu dává plán restrukturalizace společnosti HJK příležitost uhradit své závazky sama a současně existuje možnost vstupu soukromých investorů. S ohledem na kompenzační opatření kyperské orgány argumentují, že A&A nedokládá svá tvrzení, která jsou navíc svévolná, nedávají ekonomický smysl a v žádném případě by nevedla k životaschopnosti společnosti. Kyperské orgány dále argumentují, že podání společnosti A&A vyvolává dojem, že plán restrukturalizace nebyl vypracován pečlivě. Zdá se však, že A&A ignoruje základní prvky příslušných právních předpisů a samotného plánu restrukturalizace.

(81)

Pokud jde o připomínky společnosti Cypra, argumentují kyperské orgány, že ohledně rizik vzniku monopolu není v tuto chvíli jasné, zda se otevřou nová jatka. V každém případě by orgány upřednostňovaly opatření, která společnosti HJK umožní pokračovat v její činnosti a která zabrání vzniku monopolů nebo oligopolů. Restrukturalizace HJK poslouží tomuto účelu, zejména pokud bude společnost pokračovat v segmentu porážek prasat. Zdá se, že obavy společnosti Cypra z její vlastní životaschopnosti souvisejí spíše se znovuotevřením jatek společnosti A&A spolu s dalším fungováním HJK. Pokud jde o totožnost soukromých investorů, kyperské orgány konstatují, že jedním z možných investorů by skutečně mohli být členové Kyperského sdružení chovatelů prasat. To by však neznamenalo, že jednou z podmínek takové účasti by bylo to, že by se měly zvýšit počty porážek prasat v HJK nebo že by chovatelé prasat měli být zákazníky HJK.

(82)

Kyperské orgány odmítají tvrzení o úzkém vztahu mezi minulými a současnými členy vlády s podnikem HJK a argumentují, že taková tvrzení jsou nepodložená. V souvislosti s veterinárními poplatky je uváděno, že jsou vraceny postupně. Jako příklad kyperské orgány uvádějí, že v období 2008 až 2011 společnost HJK zaplatila poplatky ve výši 479 000 EUR. Ohledně prodeje nemovitého majetku společnosti HJK kyperské orgány zmiňují, že ocenění pozemků provedl nezávislý odhadce (katastrální a zeměměřický odbor) a že nepodložená jsou i tvrzení společnosti Cypra. Kyperské orgány předložily dopis katastrálního a zeměměřického odboru odůvodňující cenový rozdíl mezi nájemným, které platí společnost Sigan Management Limited, a oceněním pozemků HJK. Závěrem kyperské orgány uvádějí, že návrhy společnosti Cypra nelze akceptovat. Dokonce i v případě, že restrukturalizace HJK nebude dokončena, bude stát nebo likvidátor podniku HJK povinen a oprávněn prodat nebo pronajmout jeho aktiva soukromým investorům nebo podnikům.

(83)

Na žádost Komise poskytly kyperské orgány v dopisech ze dne 30. března a 26. listopadu 2012 další vysvětlení a aktuální informace. Dne 14. května 2013 své podání doplnily o další prvky.

(84)

Pokud jde o nesplacené závazky HJK, Kypr poskytl soupis v dopise ze dne 30. března 2012; povahu těchto závazků a jejich skutečná data splatnosti dále upřesnil v dopise ze dne 26. listopadu 2012. Kyperské orgány rovněž upozornily Komisi na skutečnost, že zákon 26(I) z roku 2003, který upravuje strukturu, organizaci a činnost hlavních jatek, jako je HJK, a podle kterého movitý a nemovitý majetek takových organizací nemůže být předmětem běžného řízení o vymáhání nebo zadržení ani žádného jiného řízení na základě žaloby proti nim, pouze nahradil zákon 69 z roku 1981 o jatkách, který přesně totožná ustanovení obsahoval v článku 22. Kyperské orgány tudíž naléhají na Komisi, aby přezkoumala, do jaké míry toto ustanovení zákona z roku 2003 představuje stávající podporu na základě příslušné smlouvy o přistoupení, a upozorňují na podobný případ zkoumaný Komisí (E 12/2005 – Polsko – neomezená vládní záruka ve prospěch Poczta Polska), v němž se Komise domnívala, že ačkoli současné legislativní ustanovení bránící vyhlášení konkurzu na dotčený podnik je obsaženo v zákoně z roku 2003, jedná se o případ existující podpory, protože podstata toho ustanovení pocházela ze zákona z roku 1934.

(85)

Kyperské orgány dále ve svém podání ze dne 14. května 2013 potvrdily, že částky, které mají být vyrovnány v kontextu restrukturalizace, zahrnují nominální částky plus neuhrazené úroky. Dále potvrdily, že nesplacený dluh vůči Veterinární správě bude společnost HJK po restrukturalizaci splácet postupně.

(86)

Pokud jde o převod zaměstnanců na obce, ve svém dopise ze dne 30. března 2012 kyperské orgány upřesnily, že v den dopisu bylo převedeno již osm zaměstnanců na žádost samotných obcí, které potřebovaly další pracovníky a v nichž nebyla ministerstva vnitra a financí v panujícím hospodářském klimatu schopna schválit vytvoření nových/dalších pracovních míst. Plán restrukturalizace předpokládá převod patnácti zaměstnanců celkem a zahrnuje poskytnutí důchodových práv na těchto patnáct zaměstnanců. Očekává se, že obce budou těmto zaměstnancům platit částku odpovídající prvnímu stupni na stupnici, jako kdyby na stejné místo přijímaly novou jmenovanou osobu, a že stát uhradí rozdíl až do výše skutečného platu zaměstnanců. Celkovou částku požadovanou na pokrytí rozdílu v platech patnácti zaměstnanců kyperské orgány odhadly na 3 342 450 EUR od data převodu až do odchodu každého z těchto zaměstnanců do důchodu. V téže souvislosti kyperské orgány zdůraznily, že podle zákona o ukončení pracovního poměru (N.24/1976) odpovídají minimální náklady soukromých jatek na propuštění patnácti zaměstnanců povinné výpovědní lhůtě v délce osmi týdnů. Podle kyperských orgánů nejsou soukromá jatka povinna platit navíc žádnou kompenzaci za propuštění pracovníků, pokud neexistují specifické kolektivní smlouvy s odbory. Stejné orgány dále uvedly, že hlavní konkurent HJK podle všeho žádné kolektivní smlouvy s odbory nemá.

(87)

Kyperské orgány dále předložily tržní údaje a aktualizovaný podnikatelský plán opírající se o nedávný vývoj. Poskytly i aktualizovaný soupis skutečných nákladů na restrukturalizaci a jejich financování a v této souvislosti předložily ocenění nemovitého majetku HJK ze dne 24. dubna 2013, které provedl katastrální a zeměměřický odbor ministerstva vnitra a které odhaduje tržní hodnotu pozemků a budov patřících HJK zhruba ba 8,16 milionu EUR.

(88)

Stejné orgány ve svém podání ze dne 14. května 2013 též potvrdily, že s ohledem na uzavření smlouvy o novém úvěru musí být v současném hospodářském prostředí získání takového úvěru pokládáno za nepravděpodobné.

(89)

Podnik HJK působí v odvětví porážek zvířat, konkrétně ovcí/koz, prasat a skotu. Článek 180 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (8), které platilo v době oznámení podpory na restrukturalizaci pro HJK, uvádí, že se na produkci hovězího a telecího, vepřového, skopového a kozího masa a na obchodování s nimi vztahují články 87, 88 a 89 Smlouvy (nyní články 107, 108 a 109 SFEU). Z tohoto důvodu musí být dotčená opatření zkoumána z hlediska pravidel pro státní podporu.

(90)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(91)

Podpora na restrukturalizaci je poskytována kyperským státem a předává selektivní výhodu svému příjemci, neboť je poskytována pouze podniku HJK. Podle judikatury Soudního dvora pouhá skutečnost, že konkurenční postavení podniku je v porovnání s jinými konkurenčními podniky posíleno tím, že získá ekonomický prospěch, který by jinak v případě normálního průběhu svého podnikání neobdržel, ukazuje na možné narušení hospodářské soutěže (9). Podnik HJK působí na trhu, kde probíhá obchod mezi členskými státy, a podpora tudíž narušuje hospodářskou soutěž nebo jejím narušením hrozí a dotýká se obchodu mezi členskými státy, jelikož výhoda je poskytnuta podniku HJK, a nikoli jeho konkurentům a je povolena přeshraniční přeprava zvířat pro účely porážek. Kromě toho do jatek na Kypru mohou investovat zahraniční investoři. Dotčené opatření tak představuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(92)

Toto rozhodnutí se vedle podpory na restrukturalizaci dotýká i několika dalších možných podpor, které mohly být podniku HJK poskytnuty nebo mu poskytnuty budou. Těmito podporami je i) trvalá tolerance ze strany státu v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek, ii) úvěr ve výši 512 850 EUR od Unie obcí, iii) údajná podpora v souvislosti s vládními dluhopisy, a iv) převzetí stávajících zaměstnanců a souvisejících důchodových závazků obcemi.

(93)

Trvalá tolerance ze strany státu v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek by zpravidla mohla spadat do definice státní podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU: existuje zavedená judikatura, že zvýhodněné zacházení se společností ze strany státu, pokud jde o úhradu dluhů, lze považovat za státní podporu. Podle judikatury EU (10) snížení plateb dluhů ze strany státu jako věřitele nebo jeho opomenutí vybírat nesplacený dluh mohou zahrnovat podporu, pokud by soukromý věřitel za stejných podmínek nebo srovnatelných okolností nepostupoval stejně. Ve skutečnosti se v tomto případě jeví, že podpora je poskytována prostřednictvím státních zdrojů, jelikož se stát zříká příjmu, který by získal ze splacení dluhů podniku HJK. Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění výše, do 31. prosince 2011 vzrostl dluh HJK po splatnosti vůči kyperskému úvěrovému zmocněnci přibližně na 11 milionů EUR, dluh po splatnosti na sociálním zabezpečení a daních zhruba na 8,7 milionu EUR a veterinární výdaje zhruba na 1,3 milionu EUR. Dále by se zdálo, že opatření uděluje HJK selektivní výhodu, neboť je poskytováno speciálně tomuto podniku. Tytéž úvahy jako v 91. bodě odůvodnění souvisejí se stavem narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod. Tolerance ze strany státu v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek podnikem HJK tudíž představuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(94)

V souvislosti s úvěrem ve výši 512 850 EUR od Unie obcí kyperské orgány uvedly, že tato částka byla poskytnuta v prosinci 2007. Po záporném stanovisku zmocněnce pro kyperskou státní podporu společnost HJK tuto částku Unii obcí splatila včetně úroků dne 15. ledna 2010 formou převodu pozemků o hodnotě 580 000 EUR. Pozemky ocenil katastrální a zeměměřický odbor, který je pokládán za oficiálního státního odhadce.

(95)

Kyperské úřady argumentují, že úrok ve výši 67 150 EUR odpovídá roční úrokové míře 6,12 %, včetně roční kapitalizace. Podle kyperských orgánů není tato úroková míra nižší než tržní úrokové míry s nemovitým zajištěním během dotčeného období. Komise konstatuje, že se základní úrokové sazby pro Kypr v referenčním období pohybují od 4,99 % (prosinec 2007) do 1,24 % (leden 2010). Podle předchozího oznámení Komise o metodě stanovení referenčních a diskontních sazeb (11) muselo být k základní sazbě pro účely určení příslušné referenční sazby přičteno 75 bazických bodů. V souladu s novým sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb (12), použitelným od 1. července 2008, musí být v průměru přičtena přirážka ve výši 220 bazických bodů (odpovídající běžnému zajištění a uspokojivému ratingu nebo vysokému zajištění a slabému finančnímu ratingu). Úrok ve výši 6,12 % p.a. uhrazený podnikem HJK Unii obcí byl v průměru vyšší než použitelná referenční sazba pro období od prosince 2007 do ledna 2010. Komise tudíž v zásadě mohla akceptovat, že v souvislosti s úvěrem pro HJK od Unie obcí ve výši 512 850 EUR byla jakákoli případná státní podpora Unii obcí vrácena.

(96)

Avšak referenční sazby uvedené výše se nevztahují na podniky v obtížích. Jak již bylo uvedeno v 21. bodě odůvodnění, Komise ve svém rozhodnutí o schválení podpory na záchranu HJK uznala, že HJK je podnik v obtížích. Tím dále orgány Kypru argumentovaly před přijetím daného rozhodnutí a tento argument doložily účetní závěrkou podniku za období 2006–2009. Mimoto skutečnost, že podnik nevyplatil v červenci 2007 své dluhopisy, a že v důsledku toho musel vstoupit kyperský stát jako ručitel (srov. 60. bod odůvodnění), toto zjištění rovněž stvrzuje. V průběhu roku 2007, jak se zdá, měla společnost HJK obvyklé známky podniku v obtížích, jako jsou zvyšující se ztráty, snižující se obrat, nadbytečná kapacita, snižující se peněžní tok a klesající čistá hodnota aktiv podle bodu 11 tehdy použitelných Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. (13) Předchozí oznámení Komise o metodě stanovení referenčních a diskontních sazeb, tak i nové sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb předpokládají, že v případě podniků v obtížích bude uplatňována riziková přirážka nejméně 400 bazických bodů. Jelikož společnost HJK splňovala podmínky pro to, aby byla klasifikována jako podnik v obtížích, již v prosinci 2007, je rozdíl mezi skutečně zaplaceným úrokem a úrokem, který by musela zaplatit při zohlednění rizikové přirážky ve výši 400 bazických bodů, státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(97)

V roce 1985 společnost HJK vydala dluhopisy se zárukou státu, které byly znovu vydány v letech 1992 a 1999. Kypr v této souvislosti přijal zákon. Zdá se tak, že podpora byla poskytnuta před vstupem Kypru do Evropské unie. Ve skutečnosti podle bodu 2.1 sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (nyní článků 107 a 108 SFEU) (14), je podpora ve formě záruky poskytnuta v okamžiku, kdy je dána záruka, nikoli v okamžiku, kdy je záruka použita nebo kdy dojde k placení podle podmínek záruky. Komise tudíž uznává, že při použití záruky v roce 2007 státní podpora poskytnuta nebyla.

(98)

V neposlední řadě, jak uvádí plán restrukturalizace, bude část pracovníků převedena na obce. Jak vysvětlily kyperské orgány ve svém dopise ze dne 20. dubna 2011, důchodová práva zaměstnanců, kteří budou převedeni na obce, byla započítána do nákladů na restrukturalizaci a činí 1,4 mil. EUR. Sociální náklady, které nebyly začleněny do plánu restrukturalizace, se týkají části platu zaměstnanců převyšující úroveň platu nově přijatého zaměstnance v obci až do výše platu, který každý zaměstnanec měl v HJK. Tato částka se odhaduje na 3,4 mil. EUR.

(99)

Jakékoli opatření osvobozující podnik od poplatků, které jsou zpravidla zahrnuty do jeho rozpočtu, představuje státní podporu. To se týká i nákladů spojených s výplatou zaměstnanců. Soudní dvůr v této souvislosti má za to, že skutečnost, že účelem státních opatření je kompenzovat dodatečné náklady, nezakládá důvod pro jejich vyloučení z definice podpory. (15)

(100)

Komise se tudíž domnívá, že platový rozdíl ve výši 3,4 milionu EUR pro zaměstnance převedené na obce představuje státní podporu ve prospěch HJK.

(101)

Zákaz státní podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU nevylučuje prohlášení některých kategorií podpory za slučitelné s vnitřním trhem na základě výjimek stanovených v odstavcích 2 a 3 daného článku.

(102)

Při uplatňování odchylek uvedených v čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU může Komise považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud tato podpora má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí tam, kde taková podpora nemá negativní účinek na podmínky obchodování v míře, která je v rozporu s obecným zájmem. Je však zapotřebí konstatovat, že v zásadě lze státní podporu pro podnik v obtížích prohlásit pouze za slučitelnou podle Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (16), jelikož podpora pro podnik v obtížích je zpravidla nevhodná k dosažení oprávněného cíle slučitelnosti, dokud přetrvávají pochybnosti o životaschopnosti podniku jako takového.

(103)

V souladu s body 66 a 67 Pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (17) musí opatření podpory obsahovat určitý motivační prvek. Podpora vykazuje motivační účinek, jestliže mění chování podniku takovým způsobem, že podnik zahájí další činnost, která přispívá rozvoji daného odvětví a kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával pouze omezeným nebo jiným způsobem. Jednostranná opatření státní podpory, která jsou zaměřena jednoduše na vylepšení finanční situace podniku, ale nijak nepřispívají k rozvoji odvětví, představují provozní podporu, která je neslučitelná se společným trhem.

(104)

Trvalá tolerance ze strany státu v souvislosti s prodleními při platbě dlužných částek ze strany HJK nebyla ani spojena s investicí, odbornou přípravou, tvorbou pracovních míst ani s žádným přispěním vyžadovaným od příjemce. Podpora měla jednoduše posílit finanční postavení příjemce. Komise se tudíž domnívá, že tato podpora představuje provozní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem.

(105)

V tomto případě je zapotřebí též prověřit, zda by toto opatření mohlo být klasifikováno jako existující podpora.

(106)

Podle přílohy IV.4 bodu 4 kyperské smlouvy o přistoupení jsou režimy podpor a jednotlivé podpory poskytnuté na činnosti spojené s výrobou, zpracování a uváděním zemědělských produktů na trh, které v novém členském státě nabyly účinnost před datum přistoupení a jsou použitelné i po tomto datu, považovány za existující podporu ve smyslu čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 108 odst. 1 SFEU), pokud je opatření podpory Komisi oznámeno do čtyř měsíců od data přistoupení. Seznam poskytnutý Kyprem po jeho přistoupení dne 1. května 2004 a zveřejněný Komisí (18) žádnou podporu poskytnutou ve prospěch HJK neobsahoval. Toto opatření nelze tudíž pokládat za existující podporu ve smyslu přílohy IV.4 bodu 4 smlouvy o přistoupení.

(107)

Plán restrukturalizace však předpokládá mimo jiné přeměnu HJK na podnik podle soukromého práva. Tato přeměna ukončí současný právní stav HJK, který bude v budoucnosti vystaven i běžnému konkurznímu řízení.

(108)

Plán restrukturalizace dále předpokládá úplné splacení dluhů společnosti Fondu sociálního zabezpečení a odboru vnitřních příjmů, jakož i vypořádání splatných dluhů vůči úvěrovému zmocněnci (srov. 44. bod odůvodnění). Kyperské orgány navíc potvrdily, že neuhrazené závazky vůči Veterinární správě budou spláceny postupně po restrukturalizaci. Argumentují tím, že jejich rozhodnutí poskytnout HJK podporu na restrukturalizaci je důkazem záměru vlády provést ujednání s ohledem na dluhy HJK vůči vládním orgánům.

(109)

Jelikož podnik v obtížích, jako je HJK, může v zásadě využívat pouze slučitelnou státní podporu na základě schválené záchrany a plánu restrukturalizace, bude vypořádání neuhrazených závazků řešeno přímo při posuzování slučitelnosti podpory na strukturalizaci.

(110)

Jak bylo ukázáno v 96. bodě odůvodnění výše, nelze vyloučit, že se v souvislosti s úvěrem ve výši 512 850 EUR od Unie obcí, který společnost HJK ještě nesplatila, neobjeví další prvek podpory. Taková další podpora by nebyla spojena ani s investicí, odbornou přípravou, tvorbou pracovních míst ani s jakýmkoli přispěním vyžadovaným od příjemce. Podpora by měla jednoduše posílit finanční postavení příjemce. Taková podpora by tudíž představovala provozní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem. Další prvek podpory by stále musel být Unii obcí splacen a zvýšil by nesplacené závazky HJK, jejichž vypořádání bude řešeno v rámci dluhu, který má být uhrazen jako součást restrukturalizace (srov. 109. bod odůvodnění výše).

(111)

Komise se stále domnívá, že kompenzace za tzv. uvízlé náklady (tj. náklady vyplývající ze závazků uzavřených před začátkem otevření trhu, které již nelze uznávat za stejných podmínek v konkurenčním tržním prostředí) může být za určitých okolností považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

(112)

V této souvislosti uznala, že postupný přechod ze situace, kdy byla hospodářská soutěž z velké části omezena, k situaci se skutečnou hospodářskou soutěží na úrovni Unie, musí proběhnout za přijatelných hospodářských podmínek. V řadě rozhodnutí tudíž akceptovala, že členské státy poskytují státní podporu s cílem ulevit historickému hospodářskému subjektu od části jeho „zděděných“ závazků. Komise se ve své rozhodovací praxi domnívá, že úleva musí být omezena na míru nezbytnou k vyrovnání úrovně sociálních závazků, které historický hospodářský subjekt nese jako náklad s úrovní sociálních závazků, které nesou jeho konkurenti. (19)

(113)

V tomto případě se má za to, že společnost HJK je na základě své povahy organizace poskytující veřejnou službu strukturálně znevýhodněna oproti svým konkurentům, jelikož musí hradit vysoké náklady práce pocházející z doby před liberalizací kyperského trhu pro jatka před přistoupením Kypru k EU v roce 2004 (srov. 35. a 36. bod odůvodnění).

(114)

Ve své odpovědi ze dne 30. března 2012 kyperské orgány tvrdily, že podle zákona o ukončení pracovního poměru (N.24/1976) odpovídají minimálními náklady soukromých jatek na propuštění zaměstnanců povinné výpovědní lhůtě v délce osmi týdnů (srov. 86. bod odůvodnění výše). Podle kyperských orgánů nejsou soukromá jatka povinna platit navíc žádnou kompenzaci za propuštění pracovníků, pokud neexistují specifické kolektivní smlouvy s odbory, což podle těchto orgánů není případ hlavního konkurenta HJK.

(115)

Komise se tudíž domnívá, že rozdíl v platech zaměstnanců převedených na obce činící 3,4 milionu EUR by mohl být považován za slučitelný s vnitřním trhem, ale vzhledem k tomu, že HJK je podnik v obtížích, měl by ho Kypr zahrnout do příslušných nákladů na restrukturalizaci. Posouzení slučitelnosti tak proběhne v rámci posouzení slučitelnosti podpory na restrukturalizaci.

(116)

S cílem posoudit, zda lze tuto podporu považovat za slučitelnou na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, je zapotřebí ji přezkoumat podle podmínek stanovených v příslušných Pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

(117)

Komise přijala dne 9. července 2014 nové Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (20). Podle bodu 136 těchto nových pokynů budou oznámení evidovaná Komisí před 1. srpnem 2014 posuzována podle kritérií platných v době oznámení.

(118)

V době oznámení podpory na restrukturalizaci ve prospěch HJK (3. listopadu 2010) byly v platnosti Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny“). Tato podpora bude tudíž posuzována podle ustanovení těchto pokynů.

(119)

Jako výchozí bod je nutné posoudit, zda je příjemce podnikem v obtížích ve smyslu bodů 10 a 11 pokynů. Kyperské orgány v rámci věci N. 60/2010 již prokázaly, že HJK byl podnik v obtížích, jelikož vykazoval obvyklé známky podniku v obtížích (jako jsou zvyšující se ztráty, snižující se obrat, rostoucí nadbytečná kapacita, snižující se peněžní tok, rostoucí dluh a klesající čistá hodnota aktiv) a že není schopen se zotavit z vlastních zdrojů ani z prostředků, které získá od svých vlastníků/akcionářů či společníků nebo z tržních zdrojů (srov. bod (21)). Nepříznivý trend v hospodářském vývoji HJK od té doby pokračuje (srov. body (22) a (23)). HJK lze tudíž pokládat za podnik v obtížích ve smyslu bodu 11 pokynů.

(120)

Splněna je i podmínka bodu 12 pokynů, jelikož HJK není nově vytvořený podnik; vznikl v roce 1981. V neposlední řadě, kyperské orgány v rámci věci N. 60/2010 potvrdily, že HJK netvoří součást větší obchodní skupiny.

(121)

Kapitola 5 pokynů obsahuje specifická ustanovení vztahující se na podporu na restrukturalizaci v odvětví zemědělství. Opatření podpory ve prospěch společností zpracovávajících a uvádějících zemědělské produkty na trh však do této kapitoly nejsou zahrnuta. Jelikož HJK působí v oboru zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, specifická ustanovení pokynů vztahující se na podporu na restrukturalizaci v odvětví zemědělství se neuplatňují.

(122)

Podle bodu 34 pokynů musí být poskytnutí podpory podmíněno prováděním plánu restrukturalizace, který musí být ve všech případech jednotlivé podpory schválen Komisí. Podle bodu 35 pokynů musí plán restrukturalizace v přiměřené lhůtě obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku.

(123)

V tomto případě Kypr skutečně schválil plán restrukturalizace a sdělil to též Komisi v kontextu oznámení podaného dne 3. listopadu 2010. Jak požadují pokyny, plán je komplexní a obsahuje podrobný průzkum kyperského trhu pro jatka. Na žádost Komise předložily kyperské orgány dne 26. listopadu 2012 aktualizovaný podnikatelský plán z hlediska finančních předpokladů a tržních údajů.

(124)

Původní plán popisuje podrobně problémy, jimž HJK čelí a které měly dopad na jeho životaschopnost. Hlavními příčinami byla chybějící flexibilita HJK jako veřejného podniku, vysoké dluhy i mzdové náklady. Restrukturalizační opatření popsaná výše v bodech (43) až (45) (změna právního stavu, snížení závazků podniku a snížení počtu pracovníků) by mohla přispět k jeho opětovnému získání životaschopnosti. Původní plán restrukturalizace se opírá o skutečné výsledky z roku 2009 a prvních osmi měsíců roku 2010 a o předpokládaný růst trhu o 2 % p.a. Kyperské orgány tvrdí, že tento procentní podíl odpovídal průměrnému ročnímu růstu porážek na Kypru v období 1998–2008 a že to byl i předpoklad vedení HJK pro předpokládané pětileté období v původním plánu restrukturalizace (srov. bod (63)). Údaje a předpoklady vývoje společnosti jsou prezentovány až do roku 2017.

(125)

Finanční výsledky předvídané v původním plánu pro všechny tři scénáře (očekávaný, optimistický a pesimistický) a zdůrazněné kyperskými orgány jsou uvedeny v tabulkách níže (údaje jsou v tisících EUR).

Očekávaný scénář

Optimistický scénář

Pesimistický scénář

(126)

Všechny tři scénáře ukazují jasné snížení výrobních a administrativních nákladů (které v roce 2009 stále činily zhruba 4,5 milionu EUR, resp. 1,5 milionu EUR), což by HJK umožnilo dosahovat od roku 2011 čistého zisku (kromě čisté ztráty ve výši zhruba 80 000 EUR v roce 2012 v pesimistickém scénáři).

(127)

Na tyto výsledky je však třeba pohlížet na pozadí celkového finančního postavení HJK a v souvislosti s očekávanými peněžními toky. Akumulované ztráty vedly do konce roku 2009 k zápornému vlastnímu kapitálu HJK v přibližné výši 28,6 milionu. Dokonce i podle optimistického scénáře původního obchodního plánu by se společnost HJK nedostala zpět ke kladnému vlastnímu kapitálu (na konec předvídaného období v roce 2017 je stále předpokládán záporný vlastní kapitál ve výši zhruba 3 milionů). Kromě toho očekávaný scénář stále předpokládá v období 2012–2016 záporné čisté peněžní toky. V tomto kontextu je zapotřebí konstatovat, že rozpočet neobsahuje žádné kapitálové výdaje až do roku 2012 včetně a poté jsou uvažovány pouze ve výši 200 000 EUR v letech 2013 a 2014 a ve výši 100 000 EUR pro období 2015–2017. Vzhledem k předpokládané výši odpisů od 595 000 EUR v roce 2011 do 346 000 EUR v roce 2017 ve všech třech scénářích by se to jevilo jako nerozvážné.

(128)

V listopadu 2012 předložily kyperské orgány na žádost Komise aktualizované finanční výhledy pro očekávaný a pesimistický scénář zahrnující období 2013–2020. Oba scénáře používají jako výchozí bod finanční situaci, počty pracovníků a odměnu, velikost trhu a podíl HJK na trhu k 31. srpnu 2012. Podle kyperských orgánů se předpokládá, že se HJK vrátí k podílům na trhu podle původního plánu restrukturalizace (v příslušném scénáři). Jejich hlavní argument pro zdůraznění tohoto předpokladu je ten, že mnoho zákazníků přestalo s HJK přestalo spolupracovat z toho důvodu, že pokračování jeho činnosti je nejisté a že si chtějí zajistit poskytovatele služeb pro porážky svých zvířat, i když uvedli, že s HJK spolupracovat chtějí.

(129)

Aktualizovaný obchodní plán ukazuje následující výhledy:

Aktualizovaný očekávaný scénář

Aktualizovaný pesimistický scénář

(130)

Z důvodu pozdějšího dosažení ziskovosti je situace vlastního kapitálu HJK v aktualizovaném obchodním plánu ještě horší, protože aktualizovaný očekávaný scénář uvádí na konci předpokládaného období (2020) stále záporný vlastní kapitál ve výši zhruba 10,4 milionu EUR a pro období 2015–2020 neuvádí žádné kladné čisté peněžní toky.

(131)

Komise konstatuje, že původní obchodní plán vychází k předpokládanému růstu trhu o 2 % p.a. (srov. bod (124)). Podle informací, které kyperské orgány poskytly dne 26. listopadu 2012, však kyperský trh pro porážky zvířat celkově vykázal obecný sestupný trend se stagnací v roce 2010, zmenšení o 2 % v roce 2011 a další zmenšení o 3,8 % v roce 2012 (srov. bod (31)). Dále mezitím vstoupila do segmentu porážek skotu společnost Cypra a nadměrná kapacita trhu se obecně zvýšila. Na tomto základě je překvapivé, že kyperské orgány v souvislosti s aktualizovaným obchodním plánem (předloženým v listopadu 2012) předpokládají, že se HJK vrátí na podíly na trhu použité v původním plánu restrukturalizace (srov. bod (128) výše).

(132)

Komise se tudíž domnívá, že vzhledem k celkové špatné finanční situaci HJK (záporný vlastní kapitál na konci předpokládaného období dokonce i v optimistickém scénáři původního obchodního plánu, srov. bod (127) výše) a napjaté situaci podniku u peněžních toků v kombinaci s nepříznivými podmínkami na trhu neumožní předjímaný plán restrukturalizace, aby podnik opět dosáhl dlouhodobé životaschopnosti.

(133)

Podle bodu 38 pokynů je třeba přijmout kompenzační opatření s cílem co nejvíce omezit nepříznivý dopad na podmínky obchodování, aby sledované přínosy převážily zápory.

(134)

Podle bodu 39 pokynů mohou tato opatření zahrnovat prodej aktiv, snížení kapacity nebo omezení přítomnosti na trhu a omezení vstupních překážek na dotčených trzích. Taková opatření nesmí vést ke zhoršení struktury trhu, například tím, že jeho nepřímým dopadem bude vznik monopolu nebo neměnné oligopolní situace. Podle bodu 40 pokynů musejí být opatření úměrná rušivým účinkům podpory a zejména velikosti a relativnímu významu daného podniky na trhu nebo trzích. Je třeba poznamenat, že podle bodu 56 pokynů mohou pro podnik v podporované oblasti platit méně přísné podmínky pro povolování podpory na restrukturalizaci, co se týče provádění kompenzačních opatření. Jak je uvedeno výše, HJK se skutečně nachází v podporované oblasti ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(135)

Kompenzační opatření navržená v plánu restrukturalizace (bod (46) rozhodnutí) jsou čistě behaviorální povahy a nespočívají v prodeji aktiv či snížení kapacity nebo omezení přítomnosti na trhu. Kyperské orgány udávají v tomto ohledu tyto argumenty:

(136)

Plán restrukturalizace uvádí, že podíl HJK na evropském trhu je minimální a že jeho podíl na kyperském trhu v posledních letech neustále klesá. To bylo způsobeno silnou konkurencí, jíž čelil ze strany jiných hráčů na trhu, a především ze strany společnosti Cypra. Zdá se, že argument týkající se malého podílu HJK na trhu v evropském měřítku není relevantní. Ačkoli je přeshraniční přeprava zvířat pro účely porážky povolena (srov. bod (91)), v praxi se nezdá, že by zákazníci jatek na Kypru využívali porážkové služby mimo Kypr. Dále je Komise toho názoru, že ačkoli podíl HJK na kyperském trhu pro porážky zaznamenal výrazný pokles ze 68 % v roce 2005 zhruba na 31 % v roce 2010 a 26,5 % v roce 2012 (srov. body (30) až (33)), je jeho podíl na trhu stále důležitý.

(137)

Původní plán dále uváděl, že pokud by společnost HJK ukončila svou činnost, způsobilo by to vážné narušení trhu i problémy z hlediska hospodářské soutěže. Zaprvé sezónní poptávka po mase by pravděpodobně nebyla uspokojena z důvodu snížené kapacity jiných provozovatelů na trhu. Dále vzhledem k tomu, že společnost HJK byla jediným podnikem provádějícím porážky skotu, příslušné služby by nebyl schopen poskytovat žádný jiný podnik. Bylo rovněž tvrzeno, že společnost Cypra by měla na trhu kvazimonopol na porážky prasat a velmi vysoký podíl na trhu porážek ovcí/koz. A konečně, i když existovaly známky toho, že je předpokládán vstup na trh, kyperské orgány se odvolávaly na to, že v době oznámení restrukturalizace nepůsobila na trhu pro porážky skotu žádná jiná společnost. Novější údaje však ukázaly, že do konce roku 2012 vstoupila na trh pro porážky skotu ve skutečnosti společnost Cypra, a sice s dodatečnou denní kapacitou porážky 104 zvířat v porovnání se stávající kapacitou HJK, která představuje 200 zvířat (srov. bod (32)).

(138)

Komise tudíž nemůže přijmout argumenty předkládané kyperskými orgány. Je možné, že v případě neposkytnutí podpory by se společnost HJK dostala do platební neschopnosti a že by její aktiva mohla nabýt jiná společnost, a tudíž pokračovat v činnosti. Pokud by tato situace nastala, celková kapacita trhu by se nesnížila a společnost Cypra by nezískala kvazimonopol. I kdyby aktiva HJK získala Cypra, zdá se, že je vysoká míra kupní síly v obou segmentech, tj. segmentu porážek prasat a segmentu porážek skotu, díky níž by vytvoření neměnného oligopolního trhu a zvýšení cen bylo přinejmenším vysoce nepravděpodobné, ne-li nemožné. Například Kyperské sdružení chovatelů prasat konstatovalo, že nedávno založili společnost ovládající 60 % produkce země. Dále uznávají, že v budoucnosti by tato společnost mohla svůj výběr jatek opírat o hlediska životaschopnosti. Totéž se týká chovatelů skotu. Jejich sdružení představuje dohromady 75 % produkce země a je obtížné si představit, jak by jatka mohla vnucovat mimořádně konkurenceschopné ceny.

(139)

Je rovněž jasné, že trh trpí nadměrnou kapacitou. Kyperské orgány to ve svých podáních uznávají. Odchod HJK z trhu by nezpůsobil žádný nedostatek v různých segmentech porážek.

(140)

Pokud jde o navrhovaná kompenzační opatření, plán uvádí, že prodej výrobní kapacity nebo omezení přítomnosti na trhu není v případě HJK jednoduše možný. HJK je malá společnost, která nevykonává žádnou jinou činnost kromě porážek zvířat. Její výrobní linka se liší pouze ve velmi malé míře podle druhu zvířete. Každý typ porážky provádějí stejní pracovníci, zatímco řada služeb (např. účtování) je pro všechny výrobní linky společná. Z těchto důvodů plán uvádí, že v důsledku snížení kapacity by HJK jednoduše nebyl životaschopný.

(141)

Je pravda, že jelikož HJK působí v podporované oblasti, může být Komise schopna přijmout omezená kompenzační opatření. I přesto by ale musely být dodrženy pokyny pro záchranu a restrukturalizaci a musel by být zahrnut prodej aktiv, snížení kapacity nebo omezení přítomnosti na trhu a omezení vstupních překážek na dotčených trzích a výsledkem by muselo být omezení přítomnosti HJK na trhu v porovnání se situací před restrukturalizací. Přesný rozsah potřebných kompenzačních opatření závisí na struktuře trhu a dopadu podpory na hospodářskou soutěž.

(142)

Komise dochází k závěru, že kyperské orgány neposkytly důkazy o tom, že bude zamezeno přílišnému narušení hospodářské soutěže. Komise tudíž shledává kompenzační opatření navržená Kyprem za nedostatečná.

(143)

Pokyny (bod 43) stanoví, že výše a míra podpory se musí omezit na úplné minimum restrukturalizačních nákladů nutných k provedení restrukturalizace s ohledem na stávající finanční zdroje podniku, jeho akcionářů či společníků nebo obchodní skupiny, ke které náleží.

(144)

Bod 44 pokynů stanoví, že Komise bude za normálních okolností považovat za přiměřený příspěvek na restrukturalizaci alespoň 50 % u velkých podniků (jako HJK v tomto případě). Avšak podle bodů 55 a 56 pokynů mohou být podmínky pro povolení podpory méně přísné, co se týče výše příspěvku ze strany příjemce podpory, pokud se příjemce nachází v podporované oblasti.

(145)

Podle počátečního plánu restrukturalizace činily celkové náklady na restrukturalizaci HJK přibližně 27 milionů EUR, z nichž 15 milionů EUR by poskytl stát jako podporu na restrukturalizaci a zbývajících 12 EUR by financovala společnost HJK z vlastního příspěvku (prodej nemovitého majetku v hodnotě 7 milionů EUR a uzavření smlouvy o novém úvěru ve výši 5 milionů EUR). Podle tohoto počátečního plánu restrukturalizace by podíl podniku představoval 44,4 % celkových nákladů na restrukturalizaci (srov. body (25) a (26)). Kyperské orgány potvrdily, že částka podpory bude použita výhradně pro společnost HJK k odepsání jejích závazků. Proto se použije pouze k provádění plánu restrukturalizace a neposkytne společnosti přebývající hotovost, která by mohla být použita na činnosti nesouvisející s procesem restrukturalizace.

(146)

Ve svém podání ze dne 14. května 2013 kyperské orgány uvedly, že náklady na restrukturalizaci mezitím vzrostly zhruba na 29,8 milionu EUR. Kromě toho jak bylo ukázáno v bodě (115) výše, do nákladů na restrukturalizaci musí být zahrnut i rozdíl v platech zaměstnanců převáděných na obce činící 3,4 milionu EUR, což zvýší jejich celkovou výši zhruba na 33,2 milionu EUR. Příspěvek HJK zůstává stejný, a vezmeme-li v úvahu celkové zvýšené náklady na restrukturalizaci, představoval by tak jen zhruba 36 %. Kyperské orgány dále v témže podání potvrdily, že v současném hospodářském prostředí musí být získání předjímaného úvěru pokládáno za nepravděpodobné. Pokud by byl vzat v úvahu pouze výnos z prodeje pozemků o hodnotě zhruba 7 milionů EUR, činil by vlastní příspěvek HJK pouze asi 21 %, což Komise považuje za příliš málo, i když zohlední skutečnost, že se příjemce nachází v podporované oblasti. (21)

(147)

Poskytnutí podpory na restrukturalizaci je podmíněno provedením plánu restrukturalizace. Kyperské orgány ve skutečnosti potvrdily, že pokud by příjemce plán restrukturalizace (v plném rozsahu nebo zčásti) neprovedl ve stanoveném časovém rámci, vedlo by to ke zrušení podpory a k povinnosti vrátit částky, které již byly poskytnuty.

(148)

Kyperské orgány se zavázaly, že každý rok předloží zprávu s informacemi, které požaduje bod 51 pokynů.

(149)

V souladu s pokyny by měla být podpora na restrukturalizaci poskytována pouze jednou za deset let.

(150)

Kyperské orgány potvrdily v souvislosti s rozhodnutím o podpoře na záchranu, že společnost HJK předtím žádnou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci nedostala.

(151)

Orgány Kypru se v bodě 28 rozhodnutí o podpoře na záchranu zavázaly, že nejpozději šest měsíců po povolení opatření podpory na záchranu budou Komisi informovat o plánu restrukturalizace nebo plánu likvidace či předloží doklad o tom, že úvěr byl splacen v plné výši a/nebo že záruka byla ukončena. (22) K dnešnímu dni Komise žádné takové sdělení od kyperských orgánů nedostala.

(152)

Komise se domnívá, že vzhledem k úvahám v bodech (132), (142) a (146) je podpora na restrukturalizaci oznámená Kyprem dne 3. listopadu 2010 neslučitelná s vnitřním trhem.

(153)

Komise žádá Kypr v souvislosti s podporou na záchranu ve výši 1,6 milionu EUR pro HJK, kterou Komise schválila v rozhodnutí ze dne 6. května 2010, buď o předložení důkazu, že podpora byla vrácena, nebo předložení plánu likvidace HJK podle bodu 27 pokynů.

(154)

Komise nařizuje Kypru, aby získal zpět jakoukoli podporu již poskytnutou HJK v souvislosti s tolerancí ze strany státu u prodlení při platbě dlužných částek, v souvislosti s převodem pracovníků na obce a jakoukoli další podporu, která ještě nebyla splacena Unii obcí v souvislosti s úvěrem ve výši 512 850 EUR,

a)

celkovou částku (jistinu a úroky), kterou je třeba požadovat po příjemci;

b)

podrobný popis přijatých, případně zamýšlených opatření ke splnění tohoto rozhodnutí;

c)

podklady, z nichž vyplývá, že pro příjemce byly vydány příkazy k navrácení podpory.