29.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 27/1

(1)

Dne 31. července 2012 Evropská komise (dále jen „Komise“) nařízením (EU) č. 699/2012 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Turecka.

(2)

Řízení bylo zahájeno oznámením o zahájení řízení (3) zveřejněným dne 1. listopadu 2011 v návaznosti na podnět, který podal dne 20. září 2011 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 40 % celkové výroby některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta rovněž možnost ústního slyšení.

(5)

Komise nadále shromažďovala a analyzovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění.

(6)

Vzhledem k tomu, že nebyly učiněny žádné připomínky týkající se výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejících výrobců, potvrzují se prozatímní zjištění v 5. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(7)

Je třeba připomenout, že v platnosti jsou konečná antidumpingová opatření vztahující se na některé potrubní tvarovky ze železa nebo oceli pocházející z Malajsie, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a v důsledku praktik obcházení rovněž na některé potrubní tvarovky ze železa nebo oceli pocházející z Čínské lidové republiky a zasílané z Indonésie, Srí Lanky, Filipín a Tchaj-wanu (s určitými výjimkami) (4). Země uvedené v předchozí větě se dále označují jako „země v režimu antidumpingových opatření“.

(8)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou dotčeným výrobkem potrubní tvarovky (jiné nežli lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (kromě korozivzdorné oceli) o největším vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo a jiným účelům, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (dále jen „dotčený výrobek“).

(9)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 17. až 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Jeden ruský vyvážející výrobce prohlásil, že k výpočtu dumpingového rozpětí měly být použity pouze údaje získané od ruských společností a že použití údajů od tureckých společností není správné. Je třeba připomenout, že běžná hodnota pro Rusko byla v důsledku nespolupráce ze strany ruských vyvážejících výrobců stanovena v souladu s čl. 18 odst. 1 a 5 základního nařízení na základě dostupných údajů, tj. informací získaných od tureckých vyvážejících výrobců, kteří používají ruské bezešvé trubky a duté profily jako vstupy pro výrobu dotčeného výrobku. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(11)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se stanovení běžné hodnoty, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 22. až 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení vývozní ceny, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 26. a 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 28. a 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Jeden ruský vyvážející výrobce prohlásil, že prozatímní antidumpingové clo ve výši 23,8 % není oprávněné vzhledem k tomu, že jejich společnost vyváží do Unie pouze ocelová kolena, a to navíc jen ve velmi malých množstvích. Ocelová kolena však spadají pod definici výrobku, který je předmětem tohoto šetření, což žádná zúčastněná strana nezpochybnila. Navíc kritérium, podle kterého se dovoz do Unie pokládá v souladu s čl. 5 odst. 7 a čl. 9 odst. 3 základního nařízení za zanedbatelný, se vztahuje pouze na úroveň celého členského státu, nikoli na jednotlivé společnosti. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(15)

Jiný ruský vyvážející výrobce prohlásil, že dumping neprovádí, což dle jeho vyjádření dokládá skutečnost, že v konkurenci jiných výrobců v Unii již několikrát neuspěl ve výběrových řízeních na dodávky kolen a ohybů. Jak bylo uvedeno výše, je třeba připomenout, že v tomto šetření nespolupracoval žádný ruský vyvážející výrobce, a proto byly pro výpočet dumpingu v případě Ruska použity v souladu s čl. 18 odst. 1 a 5 základního nařízení dostupné údaje. I kdyby bylo uvedené tvrzení vzato v úvahu, je třeba poznamenat, že neúspěch ve výběrovém řízení v konkurenci jiných výrobců v Unii není v rozporu se zjištěním týkajícím se dumpingu ze strany ruského vyvážejícího výrobce. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(16)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se výpočtu dumpingového rozpětí, potvrzují se zjištění uvedená ve 30. a 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, se s konečnou platností stanoví takto:

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení běžné hodnoty, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 32. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že by vývozní cena měla zahrnovat ziskové rozpětí dosažené při námořní přepravě, tj. rozdíl mezi dopravným účtovaným zákazníkům a dopravným placeným vyvážejícím výrobcem lodní společnosti. Podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení se však vývozní cenou rozumí cena skutečně zaplacená nebo cena, kterou je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Unie. Ziskové rozpětí dosažené při přepravě výrobku zákazníkovi nelze považovat za součást vývozní ceny samotného výrobku. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(20)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se stanovení vývozní ceny, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 41. až 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Turecké sdružení vývozců oceli (dále jen „ÇIB“) prohlásilo, že při srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty nebyly řádně vzaty v úvahu významné cenové rozdíly mezi bezešvými a svařovanými potrubními tvarovkami. Všechny spolupracující společnosti však předložily informace týkající se prodeje bezešvých a svařovaných tvarovek rozčleněné podle jednotlivých obchodních případů. Právě tyto informace byly pro srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty použity. Jinými slovy, bezešvé tvarovky byly srovnávány pouze s bezešvými tvarovkami a svařované tvarovky byly srovnávány pouze se svařovanými tvarovkami. Toto tvrzení se proto zamítá.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se srovnání, potvrzují se zjištění uvedená ve 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Je třeba připomenout, že individuální dumpingové rozpětí předběžně zjištěné u jednoho ze tří spolupracujících vyvážejících výrobců bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem ceny společnosti za dotčený výrobek při vývozu do Unie. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení dumpingového rozpětí této společnosti, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

V případě zbývajících dvou spolupracujících společností výpočty týkající se dumpingu ukázaly, že prováděly cílený dumping, pokud jde o konkrétní období i konkrétní kupující a oblasti. Ukázalo se, že jejich vývozní ceny byly jasně strukturované a výrazně se lišily mezi jednotlivými kupujícími, oblastmi a obdobími (až o 30 % u identických modelů dotčeného výrobku). Kromě toho výpočet dumpingu na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen podle metody uvedené v čl. 2 odst. 11 první části první věty základního nařízení neodrážel plný rozsah dumpingu, kterého se dopouštěli oba dotčení výrobci, jak je popsáno ve 27. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Rovněž nebylo možné zjistit dumpingové rozpětí srovnáním běžné hodnoty a vývozních cen při vývozu do Unie v jednotlivých obchodních případech navzájem podle čl. 2 odst. 11 druhé části první věty základního nařízení, jelikož nebyl k dispozici dostatek domácích obchodních případů, ze kterých by se dala zjistit běžná hodnota odpovídající vývozním obchodům, jak je popsáno ve 28. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(25)

Za účelem zohlednění plného rozsahu dumpingu prováděného oběma dotčenými společnostmi byla proto v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení běžná hodnota stanovená na základě váženého průměru v jejich případě porovnána s cenami všech jednotlivých vývozních obchodů směřujících do Unie. Vzhledem k tomu, že taková metoda srovnání představuje výjimečnou alternativu ke dvěma prvním metodám stanoveným v čl. 2 odst. 11 základního nařízení, Komise pečlivě prověřila, zda byly podmínky pro její použití v tomto případě jednoznačně splněny. Pro informaci byly poskytnuty podrobné výpočty týkající se dumpingu včetně zjištěné struktury vývozních cen. Žádný z tureckých vyvážejících výrobců tyto předložené údaje nezpochybnil.

(26)

Obě spolupracující společnosti, ÇIB a turecká vláda však prohlásily, že nebylo předloženo dostatečné vysvětlení, pokud jde o cílený dumping zjištěný u obou tureckých vyvážejících výrobců, a že případná struktura vývozních cen byla v každém případě neúmyslná. Při slyšení u úředníka pro slyšení, které si dva turečtí vývozci vyžádali, se oběma společnostem dostalo podrobného vysvětlení, jak byl cílený dumping stanoven a jak bylo za tím účelem vypočítáno dumpingové rozpětí. Komise rovněž vysvětlila, že praktiky obou společností měly účinek cíleného dumpingu, i pokud nebyly prováděny záměrně (5). Je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví povinnost vyšetřujícího orgánu uvést možné důvody cíleného dumpingu, jako například kolísání směnného kurzu, odlišné politiky stanovování cen v různých regionech. Stačí pouhá skutečnost, že byla zjištěna struktura vývozních cen, která se výrazně liší mezi jednotlivými kupujícími, oblastmi nebo obdobími (6). V návaznosti na slyšení byla oběma společnostem rovněž podána vysvětlení týkající se jejich konkrétních podniků. Stálé delegaci Turecka při Unii byla navíc zaslána verbální nóta obsahující vysvětlení ohledně stanovení cíleného dumpingu a metod použitých při výpočtu dumpingového rozpětí. Kromě toho bylo ÇIB při dalším slyšení u úředníka pro slyšení, které si vyžádalo, poskytnuto podrobné vysvětlení, jak byl cílený dumping stanoven a jak bylo za tím účelem vypočítáno dumpingové rozpětí.

(27)

U každého z obou vyvážejících výrobců byly šetřením zjištěny tři jasné struktury vývozních cen týkající se převážné většiny jejich prodeje na vývoz do Unie, tj. vývozní ceny se mezi jednotlivými kupujícími, oblastmi a obdobími výrazně lišily, jak bylo doloženo údaji, které byly zúčastněným stranám poskytnuty. K tomuto zjištění se dospělo důkladným šetřením výjimečných okolností tohoto případu, přičemž toto zjištění vedlo k závěru, že daný případ je třeba považovat za cílený dumping. Jelikož byly u vývozních cen zjištěny značné rozdíly a vzhledem k tomu, že i jen jedna z těchto tří struktur vývozních cen by opravňovala k použití metody srovnání všech jednotlivých vývozních obchodů na základě váženého průměru, byla tato metoda srovnání v tomto konkrétním případě shledána vhodnou. U každé z obou společností se navíc celková výše dumpingu zjištěná srovnáním váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny dotčeného výrobku při vývozu do Unie (první symetrická metoda) výrazně liší od výše dumpingu zjištěné srovnáním váženého průměru běžné hodnoty s cenami všech jednotlivých vývozních obchodů směřujících do Unie (asymetrická metoda), jak bylo doloženo údaji, které byly zúčastněným stranám poskytnuty. Proto lze dospět k závěru, že použití první symetrické metody by vedlo k nevhodnému zkreslení cíleného dumpingu, který se projevoval během určitého období, v určitých oblastech a vůči určitým kupujícím. Jinými slovy, dumpingové rozpětí stanovené na základě první symetrické metody by neodráželo plný rozsah dumpingu, kterého se dopouštěly obě dotčené společnosti.

(28)

Dumpingové rozpětí nemohlo být stanoveno ani srovnáním běžné hodnoty a vývozních cen v jednotlivých obchodních případech navzájem podle čl. 2 odst. 11 druhé části první věty základního nařízení (druhá symetrická metoda). U této metody je třeba nalézt jednotlivé domácí obchodní případy, které jsou srovnatelné s jednotlivými vývozními obchody, přičemž se přihlíží k faktorům jako prodané množství a datum obchodního případu. Jelikož není k dispozici dostatek domácích obchodních případů, ze kterých by se dala zjistit běžná hodnota odpovídající vývozním obchodům, nebylo možné druhou symetrickou metodu ke zjištění dumpingového rozpětí použít. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že se struktura vývozních cen výrazně liší mezi jednotlivými kupujícími, oblastmi a obdobími a že by ani jedna symetrická metoda neodrážela plný rozsah dumpingu, bylo proto v souladu s čl. 2 odst. 11 druhou větou rozhodnuto, že dumpingové rozpětí bude zjištěno pomocí asymetrické metody.

(29)

Obě spolupracující společnosti a ÇIB se ohradily, že není spravedlivé srovnávat vývozní ceny přepočítané na turecké liry, neboť prodej do Unie se uskutečňuje v eurech, zatímco turecká lira se používá pouze pro účetní účely. Bylo namítnuto, že kolísání směnného kurzu eura a turecké liry mělo významný vliv na stanovování cen, což má nevyhnutelně nespravedlivý dopad na výsledek srovnání vývozních cen mezi různými obdobími. Jedná se však o obvyklý postup Komise – srovnání vývozních cen a výpočet dumpingového rozpětí provádí v účetní měně spolupracujících vyvážejících výrobců v zemi vývozu. Je třeba poznamenat, že náklady a domácí ceny, z nichž se vycházelo při stanovení běžné hodnoty, jsou vyjádřeny v tureckých lirách. Proto je v této měně provedeno i srovnání vývozních cen s běžnou hodnotou. Jediným logickým postupem, jak v rámci téhož výpočtu dumpingu zjistit strukturu vývozních cen, tak je použití týchž vývozních cen, které jsou již vyjádřeny v tureckých lirách. Kromě toho základní nařízení, jak je uvedeno výše, nevyžaduje analýzu možných důvodů cíleného dumpingu, jako je kolísání směnných kurzů (7). Toto tvrzení se tedy zamítá.

(30)

Oba spolupracující vyvážející výrobci uvedli, že by při zjišťování struktury vývozních cen měly být namísto aritmetických průměrných cen zohledněny vážené průměrné ceny srovnatelných druhů výrobků. V čl. 2 odst. 11 základního nařízení se však zmiňuje struktura vývozních cen, a nikoli struktura vážených průměrných vývozních cen či struktura hodnot vývozu. Použití vážené průměrné vývozní ceny by analýzu zkreslilo, neboť by byl zohledněn objem vývozu, a nikoli pouze vývozní ceny. V každém případě, i za použití vážených průměrných cen namísto aritmetických průměrných vývozních cen, by však vždy byla zjištěna struktura vývozních cen, která se výrazně liší mezi různými kupujícími, oblastmi a obdobími. Dvě zúčastněné strany vyjádřily pochybnosti, zda struktura vývozních cen při použití vážených průměrných cen skutečně vykazuje výrazné rozdíly, pokud vůbec nějaké. Je třeba poznamenat, že dotyčné zúčastněné strany přitom nezpochybňují faktická zjištění, ke kterým se dospělo na základě aritmetického průměru, což je správná metoda, jak je vysvětleno výše. Toto tvrzení se proto zamítá.

(31)

ÇIB namítlo, že použití praktiky nulování není oprávněné, přičemž se odvolalo na zprávu odvolacího orgánu WTO (8) (zpráva o ložním prádle), podle které byla praktika nulování shledána v rozporu s antidumpingovou dohodou WTO. Tribunál (9) však potvrdil, že zjištění uvedená ve zprávě o ložním prádle nejsou použitelná v případě cíleného dumpingu. Zpráva o ložním prádle se totiž týká postupu nulování pouze v souvislosti s první symetrickou metodou a nelze mít za to, že se tohoto mechanismu týká v případě, kdy je použit v souvislosti s asymetrickou metodou. Použití postupu nulování v souvislosti s první symetrickou metodou by – jak shledal odvolací orgán WTO – sice skutečně mohlo být v rozporu s článkem 2.4.2 antidumpingového kodexu z roku 1994 a nespravedlivé, zejména pokud vývozní ceny nevykazují žádnou strukturu, avšak z výše uvedeného důvodu není jeho použití v souvislosti s asymetrickou metodou v rozporu se zmíněným ustanovením ani s čl. 2 odst. 11 základního nařízení, ani nespravedlivé ve smyslu čl. 2 odst. 10 uvedeného nařízení, jsou-li obě podmínky pro použití této metody splněny. Kromě toho se ukázalo, že postup nulování je nezbytný z matematického hlediska, aby bylo možné výsledkově rozlišit asymetrickou metodu od první symetrické metody. Bez nulování by totiž asymetrická metoda přinesla vždy stejný výsledek jako první symetrická metoda. Toto tvrzení se proto zamítá.

(32)

ÇIB dále uvedlo, že použitím nulování je porušeno pravidlo nižšího cla. Bylo namítnuto, že v důsledku nulování byla vypočítána vyšší dumpingová rozpětí, než ve skutečnosti měla být.

(33)

Použití nulování u asymetrické metody však nebrání uplatnění pravidla nižšího cla. U všech tří spolupracujících společností byla dumpingová rozpětí bez ohledu na použitou metodu srovnána s úrovní pro odstranění újmy těchto společností, aby bylo zajištěno, že clo bude stanoveno na základě nižší z těchto dvou hodnot. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se dumpingového rozpětí prošetřovaných společností, potvrzují se zjištění uvedená ve 47. a 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dumpingového rozpětí u nespolupracujících společností, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, se s konečnou platností stanoví takto:

(37)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výroby v Unii, výrobního odvětví Unie a spotřeby, potvrzuje se obsah 51. až 54. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

ÇIB po poskytnutí prozatímních informací namítlo, že souhrnné posouzení dumpingového dovozu z obou dotčených zemí není odůvodněné. Toto sdružení uvedlo v podstatě tytéž připomínky, které po zahájení řízení předložili turečtí vyvážející výrobci, a prohlásilo, že dovoz z Ruska vykazuje odlišný trend než dovoz z Turecka, pokud jde o objem a ceny.

(39)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že – jak již bylo uvedeno v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení – šetřením bylo stanoveno, že zatímco dovoz z Turecka je z hlediska objemu relativně stabilní, dovoz z Ruska v absolutních hodnotách narůstá. Vzhledem k poklesu poptávky v posuzovaném období však podíl dovozu z obou zemí na trhu roste.

(40)

Přitom se zdá, že postupy stanovování cen se v těchto dvou zemích nijak výrazně neliší, přičemž ruské průměrné ceny jsou sice poněkud nižší, ale velmi blízké průměrným tureckým cenám. V tomto ohledu je rovněž třeba připomenout, že šetřením bylo u společností v obou zemích zjištěno významné cenové podbízení až o zhruba 30 % (viz 65. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Toto tvrzení se proto zamítá.

(41)

ÇIB rovněž namítlo, že by dovoz z Turecka měl být považován za nevýznamný, a poukázalo na to, že v předchozím případě týkajícím se obdobného výrobku – totiž „potrubních tvarovek z ČLR, Chorvatska, Slovenska, Tchaj-wanu a Thajska“ (10) – byl dovoz ze Slovenska a Tchaj-wanu považován za nevýznamný (ačkoli byl nad úrovní minimální hranice), a nebyl proto kumulován s dumpingovým dovozem z ostatních zemí.

(42)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v případě potrubních tvarovek z ČLR, Chorvatska, Slovenska, Tchaj-wanu a Thajska byl dovoz ze Slovenska a Tchaj-wanu skutečně posouzen jako dumpingový a že nebyl kumulován s ostatním dumpingovým dovozem, ačkoli překročil prahovou hodnotu podílu na trhu ve výši 1 %. Situace v daném případě však byla velmi odlišná od nyní posuzované situace, neboť dovoz ze Slovenska a Tchaj-wanu tehdy ve skutečnosti rychle ztrácel svůj podíl na trhu a ve srovnání s objemem dovozu z jiných zemí byl považován za nevýznamný, a tudíž i za nepůsobící újmu. Naproti tomu v nyní posuzovaném případě dovoz z Turecka i z Ruska svůj podíl na trhu zvyšuje a je navzájem objemově srovnatelný. Toto tvrzení se proto zamítá.

(43)

Dále ÇIB namítlo, že dovoz z Turecka není srovnatelný s dovozem z Ruska, pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, neboť existují „rozdíly v zeměpisné koncentraci prodeje“. Ze statistiky, kterou sdružení předložilo, vyplývá, že více než 70 % tureckého vývozu v období šetření směřovalo do Španělska, Francie, Itálie a Polska, zatímco Rusko soustředilo prodej svého zboží do České republiky a Německa.

(44)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že rozdíly v zeměpisné koncentraci prodeje nelze považovat za známku odlišných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že Unie představuje jednotný trh, není místo vstupu dováženého zboží obvykle rozhodujícím faktorem pro vzájemnou konkurenceschopnost daného dováženého zboží a pro jeho konkurenceschopnost vůči obdobným výrobkům. V souvislosti s podmínkami hospodářské soutěže je rovněž třeba připomenout, že ruský a turecký dovoz si jsou z hlediska cen podobné a u obou bylo zjištěno, že dochází k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, přičemž využívají podobné prodejní kanály. Toto tvrzení se proto zamítá.

(45)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se souhrnného posouzení dumpingového dovozu z dotčených zemí, potvrzuje se obsah 55. až 60. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně objemu dotčeného dumpingového dovozu a jeho podílu na trhu, dovozních cen a cenového podbízení, potvrzuje se obsah 61. až 65. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Je třeba připomenout, že u dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a prodávaného v Unii za dumpingové ceny docházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie až o zhruba 30 %.

(48)

ÇIB a turecká vláda po poskytnutí prozatímních informací namítly, že vzhledem k tomu, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostl mezi rokem 2008 a obdobím šetření zhruba o 3 %, měla Komise dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie v posuzovaném období neutrpělo podstatnou újmu.

(49)

V tomto ohledu je za prvé třeba poznamenat, že skutečnost, že se podíl výrobního odvětví Unie na trhu mírně zvýšil, byla v prozatímním nařízení jednoznačně uvedena (viz například 72., 86. nebo 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Za druhé je třeba zmínit, že v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je vysvětleno, že zvýšený podíl na trhu je důsledkem toho, že objem prodeje výrobců v Unii poklesl o něco mírněji než spotřeba v posuzovaném období.

(50)

Podíl na trhu je navíc kromě níže zmíněného klesajícího stavu zásob jediným ukazatelem újmy, který za posuzované období vykazuje pozitivní vývoj. Toto tvrzení se proto zamítá.

(51)

Turecká vláda rovněž namítla, že snižující se konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku poukazuje na to, že výrobní odvětví Unie není v situaci, kdy by mu byla způsobena újma.

(52)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku skutečně mezi rokem 2008 a obdobím šetření poklesl o 18 %, jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Zároveň je třeba uznat, že pokles stavu zásob by mohl být považován za pozitivní známku, avšak pouze v situaci, kdy se prodej zvyšuje rychleji než výroba. V případě tohoto šetření tomu tak však není. Pokles stavu zásob je v tomto případě naopak pouze důsledkem toho, že se objem výroby snižuje rychleji než prodej. Za této situace nelze pokles stavu zásob považovat za pozitivní vývoj. Toto tvrzení se proto zamítá.

(54)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další námitky či připomínky, potvrzuje se obsah 66. až 88. bodu odůvodnění prozatímního nařízení včetně závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(55)

Jelikož nebyly vzneseny žádné konkrétní připomínky, potvrzuje se 90. až 93. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

ÇIB a turecká vláda po poskytnutí prozatímních informací namítly, že skutečnou příčinou případné újmy výrobního odvětví Unie je levný dovoz z dalších třetích zemí, a zejména ze zemí v režimu antidumpingových opatření.

(57)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že – jak je již uvedeno v 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení – dovoz z oněch osmi zemí v režimu antidumpingových opatření nadále pronikal na trh Unie, ačkoliv jeho podíl na trhu klesl z 21 % v roce 2008 na 17 % v období šetření. Průměrné ceny u tohoto dovozu jsou obecně nižší než ceny dumpingového dovozu z dotčených zemí. I při zohlednění platného antidumpingového cla zůstávají ceny tohoto dovozu nadále na nízké úrovni srovnatelné s cenami ruského a tureckého dovozu a jsou nižší než průměrné ceny výrobců v Unii.

(58)

Je však třeba poznamenat, že statistické informace a údaje o průměrných cenách jsou u zemí v režimu antidumpingových opatření (jako u všech třetích zemí) k dispozici pouze v omezeném rozsahu a zjištěný cenový rozdíl nemusí mít vysokou vypovídací schopnost, neboť může být způsoben i odlišným sortimentem výrobků. Dovoz ze zemí v režimu antidumpingových opatření navíc vykazuje zřetelný sestupný trend. Lze tedy vyvodit závěr, že nenarušuje příčinnou souvislost mezi újmou výrobního odvětví Unie a zvýšeným dumpingovým dovozem z Turecka a Ruska.

(59)

Pokud jde o dovoz z ostatních třetích zemí, jeho podíl na trhu během posuzovaného období poklesl ze 7 % v roce 2008 na 6 % v období šetření, zatímco podíl dovozu z Ruska a Turecka vzrostl. Průměrné ceny tohoto dovozu byly obecně vyšší než v případě dumpingového dovozu z dotčených zemí a blízké průměrným cenám výrobců v Unii, a proto se má za to, že nenarušují příčinnou souvislost mezi újmou výrobního odvětví Unie a zvýšeným dumpingovým dovozem z Turecka a Ruska. Toto tvrzení se proto zamítá a potvrzuje se prozatímní závěr, že dovoz ze třetích zemí příčinnou souvislost nenarušuje.

(60)

Turecká vláda rovněž namítla, že případná újma výrobního odvětví Unie je způsobena zvýšenými výrobními náklady v důsledku poklesu poptávky.

(61)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že – jak je již uvedeno ve 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení – důvodem snížení spotřeby potrubních tvarovek je se vší pravděpodobností finanční a hospodářská krize z období 2008/09. Spotřeba v letech 2008 a 2009 klesla o více než 40 % a na této nízké úrovni zůstala po celý zbytek posuzovaného období (ačkoliv se v období šetření mírně zvýšila). Vzhledem k tomu, že fixní náklady představují až 40 % výrobních nákladů výrobců v Unii, vede snížení poptávky, prodeje a výroby k výrazně vyšším jednotkovým výrobním nákladům. To samozřejmě mělo významný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(62)

Případný negativní dopad vyšších jednotkových výrobních nákladů byl zároveň zcela jednoznačně zvýrazněn tím, že klesaly i ceny výrobního odvětví Unie, neboť byly vystaveny značnému cenovému tlaku a výraznému cenovému podbízení ze strany dumpingového dovozu z Turecka a Ruska. Za normální situace na trhu by výrobní odvětví Unie mělo mít možnost dopad případného zvýšení jednotkových nákladů minimalizovat alespoň tím, že udrželo normální cenovou hladinu, což však zjevně nebylo možné v situaci, kdy se nacházelo pod cenovým tlakem uměle levného dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(63)

Toto tvrzení se proto zamítá a vyvozuje se konečný závěr, že jakýkoli nepříznivý účinek poklesu poptávky není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi újmou způsobovanou výrobnímu odvětví Unie a dumpingovým dovozem z Ruska a Turecka.

(64)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další námitky či připomínky, potvrzuje se obsah 94. až 106. bodu odůvodnění prozatímního nařízení včetně závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(65)

ÇIB po poskytnutí prozatímních informací namítlo, že uložení jakýchkoli opatření by vedlo k situaci, kdy by společnost ERNE Fittings – jeden ze žadatelů – zaujala na trhu Unie monopolní postavení.

(66)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že společnost ERNE je pouze jedním ze dvou žadatelů a že druhá společnost – INTERFIT – je podobně velká jako ERNE. Navíc údaje v předběžném nařízení týkající se výrobců v Unii zařazených do vzorku zahrnovaly ještě třetího výrobce v Unii – společnost Virgilio CENA & Figli. Kromě toho existuje v Unii značné množství menších společností, jež vyrábějí a prodávají výrobek, který je předmětem šetření, a významné množství tohoto výrobku se dováží i z jiných zdrojů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že žádné riziko monopolního postavení společnosti ERNE neexistuje.

(67)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 107. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení včetně závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dumpingový dovoz z dotčených zemí.

(68)

Jelikož nebyly vzneseny žádné konkrétní připomínky, potvrzuje se obsah 118. až 120. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Unie, a v souladu s článkem 9 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě dumpingového rozpětí a úrovně pro odstranění újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech dumpingové rozpětí.

(70)

S ohledem na to, že žádný z ruských vyvážejících výrobců nespolupracoval, bylo pro Rusko vypočteno celostátní dumpingové rozpětí, jak bylo vysvětleno ve 21. až 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a toto rozpětí se tímto potvrzuje.

(71)

Vzhledem k tomu, že v případě Turecka byla úroveň spolupráce posouzena jako poměrně nízká, bylo zbytkové dumpingové rozpětí založeno na přiměřené metodě vedoucí ke stanovení rozpětí, které je vyšší než nejvyšší individuální dumpingové rozpětí tří spolupracujících společností, jak je vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a toto zbytkové dumpingové rozpětí se tímto potvrzuje.

(72)

Na základě výše uvedených skutečností navrhované celní sazby činí:

(73)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě vztahující se na „všechny ostatní společnosti“.

(74)

Každou žádost o použití individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (11) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Toto nařízení pak bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(75)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Turecka a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(76)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací byla obdržena stanoviska žadatele, jakož i dvou spolupracujících vyvážejících výrobců z Turecka, a ÇIB. Oba turečtí výrobci a ÇIB požádali o slyšení a byli vyslechnuti.

(77)

Žadatel vyjádřil souhlas se všemi předloženými zjištěními. Dva turečtí vývozci a ÇIB ve svých ústních a písemných připomínkách zopakovali připomínky, které již byly vzneseny v návaznosti na poskytnutí prozatímních informací. Je třeba poznamenat, že žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila údaje, na jejichž základě byla zjištění učiněna.

(78)

Vyjádření k požadavku ohledně uplatnění postupu nulování v rámci asymetrické metody při výpočtu dumpingu je stejně jako jeho odůvodnění uvedeno ve 24. až 33. bodě odůvodnění výše. Použití turecké liry ke zjištění struktury vývozních cen je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění výše, který obsahuje i stanovisko k souvisejícímu požadavku. Použití aritmetických průměrných cen namísto vážených průměrných cen při zjišťování struktury vývozních cen je vysvětleno ve 30. bodě odůvodnění výše, který obsahuje i stanovisko k souvisejícímu požadavku. Požadavek ohledně zahrnutí ziskového rozpětí dosaženého při námořní přepravě do vývozní ceny je popsán a zamítnut v 19. bodě odůvodnění výše. Tvrzení, že souhrnné posouzení tureckého a ruského dovozu není vzhledem k odlišné zeměpisné koncentraci prodeje Turecka a Ruska odůvodněné, je popsáno a zamítnuto ve 43. a 44. bodě odůvodnění výše. Tvrzení, že průmyslové odvětví Unie neutrpělo žádnou újmu vzhledem k tomu, že se zvýšil jeho podíl na trhu, je popsáno a zamítnuto ve 48. až 50. bodě odůvodnění výše.

(79)

Vzhledem k tomu, že v návaznosti na poskytnutí konečných informací nebyly předloženy žádné argumenty, které by ovlivnily výsledek posouzení případu, není odůvodněna žádná změna zjištění, která jsou výše podrobně popsána.

(80)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cla, které bylo s konečnou platností uloženo,