PŘEKLAD

ÚMLUVA O POTRAVINOVÉ POMOCI

PREAMBULE

SMLUVNÍ STRANY ÚMLUVY,

POTVRZUJÍCE svůj trvalý závazek k plnění stále platných cílů Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999, jejichž záměrem je přispět k celosvětovému zajištění potravin a zlepšení schopnosti mezinárodního společenství reagovat na mimořádné situace a jiné potřeby rozvojových zemí týkající se potravin,

USILUJÍCE o zlepšení účinnosti, účelnosti a kvality potravinové pomoci při ochraně lidských životů a zmírňování utrpení nejzranitelnějších skupin obyvatel zejména v mimořádných situacích prostřednictvím mezinárodní spolupráce a koordinace především mezi smluvními a zúčastněnými stranami,

UZNÁVAJÍCE zvláštnost potřeb zranitelných skupin obyvatel týkajících se potravin a výživy,

POTVRZUJÍCE primární odpovědnost států za vnitrostátní zabezpečení potravin, a tím za postupné uplatňování práva na přiměřenou výživu stanoveného v dobrovolných zásadách Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na podporu postupného uplatňování práva na přiměřenou výživu v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin, které Rada FAO přijala v listopadu 2004,

POVZBUZUJÍCE vlády zemí trpících nedostatkem potravin, aby vypracovaly a realizovaly vlastní strategie reakce na původní příčiny nedostatku potravin založené na dlouhodobých opatřeních a zajistily řádné propojení mezi opatřeními zaměřenými na pomoc, obnovu a rozvoj,

ODKAZUJÍCE na mezinárodní humanitární právo a základní humanitární zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti,

ODKAZUJÍCE na zásady a osvědčené postupy řádného humanitárního dárcovství schválené dne 17. června 2003 ve Stockholmu,

UZNÁVAJÍCE vlastní politiku smluvních stran v oblasti poskytování potravinové pomoci za mimořádných i normálních podmínek,

SE ZŘETELEM k akčnímu plánu Světového potravinového summitu přijatému v Římě v roce 1996, jakož i k pěti římskými zásadám pro udržitelné globální zabezpečení potravinami stanoveným v Deklaraci pro světové zabezpečení potravinami z roku 2009, zejména k závazku dosáhnout zabezpečení potravinami ve všech zemích a k trvalému úsilí o snižování chudoby a vymycování hladu, které byly znovu potvrzeny Valným shromážděním Organizace spojených národů v Deklaraci tisíciletí OSN,

S OHLEDEM na závazky, které dárcovské a přijímající země přijaly, aby uplatňováním zásad Pařížské deklarace o účinnosti pomoci přijaté Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2005 zlepšily účinnost rozvojové pomoci,

ROZHODNUTY jednat v souladu se závazky Světové obchodní organizace (WTO), zejména se všemi pravidly WTO pro potravinovou pomoc,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíle

Cíle této úmluvy spočívají v záchraně lidských životů, odstraňování hladu, lepším zabezpečení potravinami a ve zlepšení úrovně výživy nejzranitelnějších skupin obyvatel, a to:

a)	řešením potřeb nejzranitelnějších skupin obyvatel týkajících se potravin a výživy na základě závazků přijatých smluvními stranami, že poskytnou potravinovou pomoc, jež povede ke zlepšení dostupnosti vyhovujících, bezpečných a výživných potravin a jejich konzumace;

b)	zajištěním toho, že potravinová pomoc bude nejzranitelnějším skupinám obyvatel poskytována vhodným, účinným a účelným způsobem a včas a bude založena na skutečných potřebách a společných zásadách, a dále

c)	usnadňováním sdílení informací, spolupráce a koordinace a vytvářením prostoru pro diskuzi v zájmu účinného, účelného a soudržného využívání zdrojů, jimiž smluvní strany reagují na potřeby.

Článek 2

Zásady potravinové pomoci

Při poskytování a rozdělování potravinové pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel by smluvní strany měly vždy dodržovat tyto zásady:

a)

Obecné zásady potravinové pomoci: i) potravinovou pomoc poskytovat, pouze pokud je tím nejúčinnějším a nejvhodnějším prostředkem, jak vyřešit potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel týkající se potravin nebo výživy, ii) při poskytování potravinové pomoci mít na zřeteli dlouhodobé cíle ozdravení a rozvoje přijímajících zemí, a kdykoli je to vhodné, podpořit dosahování širšího cíle spočívajícího v zabezpečení potravin, iii) poskytovat potravinovou pomoc způsobem, který chrání zdroje obživy a posiluje soběstačnost a odolnost zranitelných skupin obyvatel a místních společenství a pomáhá jim při předcházení krizím spočívajícím v nedostatku potravin, jakož i při jejich zmírňování a přípravě či reakci na ně, iv) poskytovat potravinovou pomoc způsobem, který nevede k závislosti a minimalizuje přímé i nepřímé negativní dopady na příjemce a další zúčastněné, v) poskytovat potravinovou pomoc způsobem, který u výroby, trhů, tržní infrastruktury, obchodu či cen základních potravin nevede na místní úrovni k negativním dopadům na zranitelné skupiny obyvatel, vi) potravinovou pomoc poskytovat pokud možno zcela ve formě daru.

b)

Zásady účinné potravinové pomoci: i) v zájmu zvyšování dostupných prostředků na potravinovou pomoc pro zranitelné skupiny obyvatel a jejich účinného využití co nejvíce minimalizovat související náklady, ii) aktivním způsobem usilovat o spolupráci, koordinaci a sdílení informací s cílem zlepšit účinnost a účelnost programů potravinové pomoci a soudržnost mezi potravinovou pomocí a s ní spojenými nástroji a oblastmi politiky, iii) kdykoli je to možné a vhodné, nakupovat potraviny a jiné položky potravinové pomoci na místní či regionální úrovni, iv) pokud možno a pokud to odůvodňují potřeby, navýšit poskytování nevázané potravinové pomoci formou hotovosti, v) potravinovou pomoc poskytovat formou peněz pouze na základě zjištěné potřeby, a pokud by to vedlo k lepšímu zajišťování potravin pro zranitelné skupiny obyvatel; tuto peněžní formu pomoci opírat o transparentní a objektivní tržní analýzu a zabraňovat obchodnímu vytěsnění, vi) zajistit, aby smluvní strany nepoužívaly potravinovou pomoc v zájmu vlastních cílů podpory rozvoje trhu, vii) zabránit v co největší míře zpětnému vývozu potravinové pomoci s výjimkou předcházení mimořádné situaci či reakce na ni; potravinovou pomoc zpětně vyvážet pouze takovým způsobem, který by zabránil obchodnímu vytěsnění, viii) kde je to vhodné, respektovat, že příslušné orgány či zúčastněné strany mají přednostní úlohu a odpovědnost při organizaci, koordinaci a realizaci operací potravinové pomoci.

c)

Zásady poskytování potravinové pomoci: i) poskytovat cílenou potravinovou pomoc na základě potřeb nejzranitelnějších skupin obyvatel týkajících se potravin a výživy, ii) zapojit příjemce a případně i další zúčastněné strany do hodnocení jejich potřeb a do plánování, provádění, sledování a hodnocení potravinové pomoci, iii) poskytovat takovou potravinovou pomoc, která splňuje normy bezpečnosti a kvality a respektuje kulturní a místní stravovací zvyklosti a potřeby výživy příjemců, iv) respektovat důstojnost příjemců potravinové pomoci.

d)

Zásady odpovědné potravinové pomoci: i) přijmout zvláštní a vhodná opatření vedoucí k větší odpovědnosti a transparentnosti politických opatření, programů a operací v oblasti potravinové pomoci, ii) pravidelně a transparentním způsobem provádět sledování, vyhodnocování a podávání zpráv ohledně výsledků a vlivu opatření spojených s poskytováním potravinové pomoci za účelem dalšího rozvíjení osvědčených postupů a maximalizace jejich účinnosti.

Článek 3

Vztah k dohodám WTO

Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčeny žádné ze stávajících či budoucích závazků WTO, které by se vztahovaly na vztahy mezi smluvními stranami této úmluvy. V případě rozporu mezi těmito závazky a touto úmluvou platí závazky WTO. Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena případná stanoviska, jež by smluvní strany zaujaly během vyjednávání v rámci WTO.

Článek 4

Způsobilá země, způsobilé zranitelné skupiny obyvatel, způsobilé produkty, způsobilá opatření a související náklady

1.   „Způsobilou zemí“ se rozumí kterákoliv země na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, který vypracoval Výbor OECD pro rozvojovou pomoc, a každá další země uvedená v jednacím a prováděcím řádu.

2.   „Způsobilými zranitelnými skupinami obyvatel“ se rozumí zranitelné skupiny obyvatel v kterékoliv ze způsobilých zemí.

3.   „Způsobilými produkty“ se rozumí produkty pro lidskou spotřebu, které jsou v souladu s příslušnou vnitrostátní politikou a příslušnými právními předpisy země, v níž potravinová pomoc probíhá (mimo jiné s vhodnými a uplatnitelnými mezinárodními standardy bezpečnosti a kvality potravin), a také produkty, které přispívají k uspokojení potravinových potřeb a ochraně zdrojů obživy v mimořádných situacích a v situacích rychlé obnovy. Seznam způsobilých produktů je obsažen v jednacím a prováděcím řádu.

4.   Způsobilá opatření k tomu, aby smluvní strana splnila svůj minimální roční závazek podle článku 5, musí být v souladu s článkem 1 a patří k nim alespoň tyto činnosti:

a)	poskytování a distribuce způsobilých produktů;

b)	poskytování hotovosti či kuponů a

c)	nutriční intervence.

Tato způsobilá opatření jsou blíže rozvedena v jednacím a prováděcím řádu.

5.   Související náklady způsobilé k tomu, aby smluvní strana splnila svůj minimální roční závazek podle článku 5, musí být v souladu s článkem 1 a omezují se na náklady přímo spojené s prováděním způsobilých opatření, jak je blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu.

Článek 5

Závazek

1.   V zájmu plnění cílů této úmluvy souhlasí každá smluvní strana s tím, že přijme každoroční závazek k poskytnutí potravinové pomoci, který je v souladu s jejími právními předpisy. Závazek každé ze smluvních stran se označuje jako „minimální roční závazek“.

2.   Minimální roční závazek se udává buď ve formě hodnoty, nebo ve formě kvantity, jak je blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu. Smluvní strana má v případě svého závazku možnost volit mezi minimální hodnotou nebo minimální kvantitou, anebo kombinací obou.

3.   Minimální roční závazky ve formě hodnoty lze vyjádřit měnou, kterou si smluvní strana zvolí. Minimální roční závazky ve formě kvantity lze vyjádřit v tunách obilovin či jiných měrných jednotkách uvedených v rámci jednacího a prováděcího řádu.

4.   Každá smluvní strana oznámí co nejdříve svůj minimální roční závazek sekretariátu, nejpozději však šest měsíců po vstupu této úmluvy v platnost či do tří měsíců po svém přistoupení k této úmluvě.

5.   V následujících letech oznámí každá smluvní strana sekretariátu jakoukoli změnu svého minimálního ročního závazku nejpozději 15. prosince roku před provedením této změny.

6.   Sekretariát oznámí co nejdříve nový minimální roční závazek všem smluvním stranám, nejpozději však 1. ledna každého roku.

7.   Příspěvky na splnění minimálních ročních závazků by měly pokud možno probíhat zcela ve formě daru. Pokud jde o potravinovou pomoc počítanou jako závazek jednotlivé smluvní strany, poskytne se minimálně 80 % z ní způsobilým zemím a způsobilým zranitelným skupinám obyvatel zcela ve formě daru, jak je blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu. V rámci svých možností usilují smluvní strany o postupné navýšení tohoto podílu. Příspěvky, které neproběhly zcela ve formě daru, by každá smluvní strana měla vyúčtovat ve výroční zprávě.

8.   Smluvní strany se zavazují provádět veškerou potravinovou pomoc v rámci této úmluvy takovým způsobem, který by zabraňoval škodlivému vlivu na běžné způsoby výroby a mezinárodního obchodu.

9.   Smluvní strany zajistí, aby poskytování potravinové pomoci nebylo přímo či nepřímo, formálně či neformálně, explicitně či implicitně vázáno na komerční vývoz zemědělských produktů či jiného zboží a služeb do zemí přijímajících pomoc.

10.   V zájmu splnění minimálního ročního závazku (udaného buď ve formě hodnoty, nebo kvantity) poskytne smluvní strana příspěvky v souladu s touto úmluvou a sestávající z prostředků na financování způsobilých produktů a opatření a souvisejících nákladů, jak je stanoveno v článku 4 a blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu.

11.   Příspěvky poskytnuté za účelem splnění minimálního ročního závazku lze v rámci této úmluvy směřovat pouze ve prospěch způsobilých zemí či způsobilých zranitelných skupin obyvatel, jak je stanoveno v článku 4 a blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu.

12.   Příspěvky smluvních stran lze poskytovat bilaterálně prostřednictvím mezivládních či jiných mezinárodních organizací a dalších partnerů v oblasti potravinové pomoci, ne však prostřednictvím druhých smluvních stran.

13.   Každá ze smluvních stran vynaloží veškeré úsilí na splnění svého minimálního ročního závazku. Pokud ho v určitém roce splnit nemůže, popíše ve výroční zprávě okolnosti, jež způsobily jeho nesplnění. Výše nesplněného závazku se připíše k minimálnímu ročnímu závazku smluvní strany na příští rok, pokud výbor zřízený podle článku 7 nestanoví jinak, či pokud tomu nebrání mimořádné okolnosti.

14.   Pokud příspěvek smluvní strany překročí její minimální roční závazek, lze tento rozdíl (ne však více než pět procent jejího minimálního ročního závazku) započítat jako součást příspěvku smluvní strany pro příští rok.

Článek 6

Výroční zpráva a sdílení informací

1.   Do devadesáti dnů po skončení kalendářního roku předloží každá smluvní strana sekretariátu výroční zprávu v souladu s jednacím a prováděcím řádem, v níž podrobným způsobem popíše, jak se jí podařilo splnit její minimální roční závazek přijatý na základě této úmluvy.

2.   Součástí této výroční zprávy je popisná část, která může obsahovat informace o tom, jakým způsobem smluvní strana přispěla prostřednictvím svých politik, programů a operací v oblasti potravinové pomoci k plnění cílů a zásad této úmluvy.

3.   Smluvní strany by si měly neustále vyměňovat informace o svých politikách a programech v oblasti potravinové pomoci, jakož i o výsledcích hodnocení těchto politik a programů.

Článek 7

Výbor pro potravinovou pomoc

1.   Zřizuje se Výbor pro potravinovou pomoc (dále jen „výbor“) složený ze všech smluvních stran této úmluvy.

2.   Výbor činí rozhodnutí na svých formálních zasedáních a vykonává své funkce, jež vyplývají z ustanovení této úmluvy, v souladu se zásadami a cíli této úmluvy.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád; v zájmu řádného provádění ustanovení této úmluvy může přijmout také pravidla, kterými dále rozvede její ustanovení. Dokument FAC (11/12)1 Výboru pro potravinovou pomoc Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 ze dne 25. dubna 2012 slouží coby původní jednací a prováděcí řád této úmluvy. Výbor může následně rozhodnout o změně tohoto řádu.

4.   Výbor činí svá rozhodnutí na základě konsenzu, tj. žádná ze smluvních stran formálně nerozporuje navržené rozhodnutí výboru ohledně záležitosti projednávané na formálním zasedání. Formálně rozporovat rozhodnutí lze buď během formálního zasedání, nebo do třiceti dnů po rozeslání zápisu z formálního zasedání, v němž je navržené rozhodnutí obsaženo.

5.   Sekretariát připraví za každý rok souhrnnou zprávu a předloží ji výboru a ten ji v souladu s jednacím a prováděcím řádem přepracuje, přijme a zveřejní.

6.   Výbor by měl zajišťovat prostor pro diskuzi mezi smluvními stranami, pokud jde o záležitosti týkající se potravinové pomoci, jako je potřeba mobilizace vhodných a včasných závazků v oblasti zdrojů s cílem řešit potřeby týkající se potravin a výživy především ve zvláštních krizových a mimořádných situacích. Měl by usnadňovat šíření informací a jejich sdílení s ostatními zúčastněnými stranami, jakož i informace s těmito stranami konzultovat a od nich přijímat, tak aby to sloužilo podpoře jednání ve výboru.

7.   Každá smluvní strana určí svého zástupce, který bude od sekretariátu dostávat oznámení a jiná sdělení.

Článek 8

Předseda a místopředseda výboru

1.   Na posledním formálním zasedání v roce rozhodne výbor o svém předsedovi a místopředsedovi pro rok následující.

2.   Předseda má tyto povinnosti:

a)	schvalovat návrh programu pro každé formální zasedání či neformální setkání;

b)	předsedat formálním zasedáním či neformálním setkáním;

c)	zahajovat a uzavírat každé formální zasedání či neformální setkání;

d)	na začátku každého formálního zasedání či neformálního setkání předkládat výboru k přijetí návrh programu;

e)	řídit jednání a zajistit dodržování postupů uvedených v jednacím a prováděcím řádu;

f)	udělovat slovo smluvním stranám;

g)	rozhodovat o jednacím pořádku v souladu s příslušným jednacím a prováděcím řádem a

h)	klást otázky a vyhlašovat rozhodnutí.

3.   Pokud se předseda neúčastní celého či části formálního zasedání nebo neformálního setkání či je dočasně indisponován vykonávat úřad předsedy, převezme jeho funkce místopředseda. V nepřítomnosti předsedy i místopředsedy jmenuje výbor dočasného předsedu.

4.   Pokud z nějakého důvodu předseda nemůže vykonávat svůj úřad, nastoupí na jeho místo až do konce roku místopředseda.

Článek 9

Formální zasedání a neformální setkání

1.   Výbor se schází na formálním zasedání a neformálním setkání v souladu s jednacím a prováděcím řádem.

2.   Výbor svolá minimálně jedno formální zasedání ročně.

3.   Na žádost předsedy či alespoň tří smluvních stran svolá výbor další formální zasedání či neformální setkání.

4.   V souladu s jednacím a prováděcím řádem může výbor pozvat k účasti na formálních zasedáních či neformálních jednáních pozorovatele a důležité zúčastněné strany, které si přejí projednat záležitosti související s konkrétní potravinovou pomocí.

5.   Výbor se schází na místě určeném v souladu s jednacím a prováděcím řádem.

6.   Tvorba programu formálních zasedání a neformálních setkání probíhá v souladu s jednacím a prováděcím řádem.

7.   Zápis z formálního zasedání obsahující navržená rozhodnutí výboru bude rozeslán do třiceti dnů po jeho konání.

Článek 10

Sekretariát

1.   Výbor jmenuje sekretariát a využívá jeho služeb v souladu s jednacím a prováděcím řádem. Výbor požádá Mezinárodní radu pro obiloviny (IGC), aby její sekretariát fungoval ze začátku coby sekretariát výboru.

2.   Sekretariát vykonává povinnosti, které mu byly uloženy v této úmluvě a v jednacím a prováděcím řádu, veškeré administrativní úkoly včetně vytváření a distribuce dokumentů a zpráv, jakož i další funkce, jež mu byly uloženy výborem.

Článek 11

Řešení sporů

Výbor usiluje o vyřešení veškerých sporů mezi smluvními stranami, které by se týkaly výkladu či provádění této úmluvy nebo jednacího a prováděcího řádu, včetně každého tvrzení o nesplnění závazků uložených touto úmluvou.

Článek 12

Podpis a ratifikace, přijetí nebo schválení

Tato úmluva bude v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 11. června 2012 do 31. prosince 2012 otevřena k podpisu Argentině, Austrálii, Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Evropské unii, Finské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Irsku, Italské republice, Japonsku, Kanadě, Kyperské republice, Litevské republice, Lotyšské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Norskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Slovenské republice, Republice Slovinsko, Spolkové republice Německo, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, Spojeným státům americkým, Španělskému království, Švédskému království a Švýcarské konfederaci. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení každou ze signatářských stran. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení se ukládají u depozitáře.

Článek 13

Přistoupení

1.   Každý stát uvedený v článku 12, který úmluvu do konce období stanoveného k jejímu podpisu nepodepsal, a Evropská unie, pokud do konce tohoto období úmluvu nepodepsala, mohou k úmluvě přistoupit kdykoli po uplynutí tohoto období. Listiny o přistoupení se uloží u depozitáře.

2.   Úmluva je po jejím vstupu v platnost podle článku 15 otevřena přistoupení kteréhokoli jiného státu, než jsou státy uvedené v článku 12, či samostatného celního území majícího plnou autonomii ve vnějších ekonomických vztazích, jež výbor svým rozhodnutím uzná za způsobilé. Listiny o přistoupení se uloží u depozitáře.

Článek 14

Oznámení o prozatímním provádění

Každý ze států uvedených v článku 12 či Evropská unie, mající v úmyslu ratifikovat, přijmout či schválit tuto úmluvu nebo k ní přistoupit, nebo kterýkoli stát či kterékoli samostatné celní území uznané rozhodnutím výboru za způsobilé k přistoupení podle čl. 13 odst. 2, jež ještě neuložily své listiny u depozitáře, mohou kdykoli u depozitáře uložit oznámení o prozatímním provádění této úmluvy. Na tento stát, toto samostatné celní území či na Evropskou unii se úmluva prozatímně vztahuje ode dne uložení oznámení.

Článek 15

Vstup v platnost

1.   Tato úmluva vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013, uloží-li do 30. listopadu 2012 pět signatářských stran listiny o ratifikaci, přijetí či schválení u depozitáře.

2.   Nevstoupí-li tato úmluva v platnost podle odstavce 1, mohou signatářské strany této úmluvy, které uložily listiny o ratifikaci, přijetí či schválení, a státy či Evropská unie, které uložily listiny o přistoupení podle čl. 13 odst. 1, jednomyslně rozhodnout, že vstoupí v platnost mezi nimi.

3.   Pro kterýkoli stát, samostatné celní území či Evropskou unii, jež ratifikují, přijmou či schválí úmluvu nebo k ní přistoupí poté, co vstoupila v platnost, vstoupí tato úmluva v platnost dnem uložení jejich listiny o ratifikaci, schválení, přijetí či přistoupení u depozitáře.

Článek 16

Hodnocení a pozměňovací postup

1.   Kdykoli po vstupu této úmluvy v platnost může smluvní strana navrhnout posouzení jejího významu či její změnu. Veškeré navržené změny rozešle sekretariát všem smluvním stranám nejméně šest měsíců předem a na nejbližším formálním zasedání výboru konaném po uplynutí oznamovacího období budou podrobeny diskuzi.

2.   Návrhy na změnu této úmluvy se přijímají rozhodnutím výboru. Všechny pozměňovací návrhy přijaté výborem sdělí sekretariát všem smluvním stranám a depozitáři. Depozitář všem smluvním stranám rozešle každou přijatou změnu.

3.   Oznámení o přijetí změny se zašle depozitáři. Přijatá změna vstupuje v platnost pro ty smluvní strany, které toto oznámení zaslaly, devadesát dní ode dne, kdy depozitář obdržel taková oznámení nejméně od čtyř pětin smluvních stran této úmluvy ke dni přijetí navržené změny výborem. Tato změna vstupuje v platnost pro každou další smluvní stranu devadesát dní poté, co tato smluvní strana uložila své oznámení u depozitáře. Pro uvedení v platnost konkrétní změny může výbor rozhodnout o uplatnění jiného poměrného počtu oznámení požadovaných za tímto účelem. Takové rozhodnutí sdělí sekretariát všem smluvním stranám a depozitáři.

Článek 17

Odstoupení a ukončení

1.   Kterákoli ze smluvních stran může od úmluvy odstoupit, a to vždy na konci roku prostřednictvím písemného oznámení, které musí být doručeno depozitáři nejméně devadesát dní před koncem daného roku. Tato smluvní strana není zproštěna svého minimálního ročního závazku či svých povinností podávat zprávu, jež na sebe v rámci této úmluvy vzala a které do konce daného roku nesplnila, a to po dobu, kdy byla smluvní stranou.

2.   Kdykoli po vstupu této úmluvy v platnost může smluvní strana navrhnout její ukončení. Takový návrh písemně sdělí sekretariátu a ten ho rozešle všem smluvním stranám nejméně šest měsíců před jeho zvážením uvnitř výboru.

Článek 18

Depozitář

1.   Generální tajemník Organizace spojených národů je jmenován depozitářem této úmluvy.

2.   Depozitář přijímá oznámení o každém podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení, oznámení o prozatímním provádění této úmluvy a přistoupení k ní a o každém z těchto oznámení informuje všechny smluvní a signatářské strany.

Článek 19

Závazná znění

Prvopisy této úmluvy, jejíž znění v jazyce anglickém a francouzském mají stejnou platnost, jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.