23.11.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/21

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 21. října 2010

o postoji, který má Evropská unie zaujmout v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé k přijetí opatření pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení

(2010/700/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 65 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) stanoví, že Rada přidružení rozhodne o ustanoveních k dosažení cílů uvedených v článku 64 dohody,

(2)	Akční plán EU-Izrael, přijatý Radou přidružení v souvislosti s evropskou politikou sousedství dne 11. dubna 2005, vyzývá ve svém cíli číslo 2.3.3, první odrážce k tomu, aby Rada přidružení přijala rozhodnutí provádějící článek 65 dohody.

(3)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(4)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má Evropská unie zaujmout v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé k provádění článku 64 dohody, se zakládá na návrhu rozhodnutí Rady přidružení připojeném k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Úř. věst. L 147, 21.6.2000, s. 3.

---

23.11.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/22

---

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY PŘIDRUŽENÍ č. …/…

zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé

ze dne …

o opatřeních pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, která jsou obsažena v Evropsko-středomořské dohodě

RADA PŘIDRUŽENÍ,

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (1), a zejména na článek 65 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 64 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (dále jen „dohoda“) stanoví koordinaci systémů sociálního zabezpečení Izraele a členských států a zásady této koordinace.

(2)	Článek 65 dohody stanoví, že Rada přidružení rozhodne o ustanoveních k dosažení cílů uvedených v článku 64.

(3)	Akční plán EU-Izrael, přijatý Radou přidružení v souvislosti s evropskou politikou sousedství dne 11. dubna 2005, vyzývá ve svém cíli číslo 2.3.3, první odrážce k tomu, aby bylo přijato rozhodnutí provádějící článek 65 dohody.

(4)

S ohledem na uplatnění zásady nediskriminace by toto rozhodnutí nemělo zakládat žádná dodatečná práva vyplývající z určitých skutečností nebo událostí, k nimž došlo na území jedné ze stran dohody, jež podle právních předpisů druhé strany dohody nejsou brány v úvahu, s výjimkou práva na převod určitých dávek.

(5)

Při používání tohoto rozhodnutí by měl být nárok izraelských pracovníků na rodinné dávky podmíněn požadavkem, aby s nimi jejich rodinní příslušníci oprávněně pobývali v členském státě, kde jsou tito pracovníci zaměstnáni. Toto rozhodnutí by nemělo zakládat žádný nárok na rodinné dávky ve vztahu k rodinným příslušníkům, kteří pobývají v jiném státě, například Izraeli.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 859/2003 (2) již rozšiřuje působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahovala pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení (ES) č. 859/2003 již zahrnuje zásadu sčítání dob pojištění, které izraelští pracovníci získali v jednotlivých členských státech a které se týkají nároku na určité dávky, jak stanoví čl. 64 odst. 1 první odrážka dohody.

(7)	V zájmu snadnějšího uplatňování pravidel koordinace může být nutné stanovit zvláštní opatření, která odpovídají konkrétním vlastnostem izraelských právních předpisů.

(8)	K zajištění hladkého průběhu koordinace systémů sociálního zabezpečení v členských státech a Izraeli je nezbytné stanovit zvláštní opatření o spolupráci mezi členskými státy a Izraelem, jakož i mezi dotčenými osobami a institucemi příslušného státu.

(9)	Měla by být přijata přechodná ustanovení k ochraně osob, na které se vztahuje toto rozhodnutí, a k zajištění toho, aby nepozbyly práv v důsledku jeho vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„dohodou“ Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé;

b)	„nařízením“ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (3) uplatňované v členských státech Evropské unie;

c)	„prováděcím nařízením“ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (4);

d)	„členským státem“ členský stát Evropské unie;

e)	„pracovníkem“ i) pro účely právních předpisů členského státu osoba, která vykonává zaměstnání ve smyslu čl. 1 písm. a) nařízení, ii) pro účely izraelských právních předpisů osoba, která vykonává zaměstnání ve smyslu těchto právních předpisů;

f)	„rodinným příslušníkem“ i) pro účely právních předpisů členského státu rodinný příslušník ve smyslu čl. 1 písm. i) nařízení, ii) pro účely izraelských právních předpisů rodinný příslušník ve smyslu těchto právních předpisů;

g)	„právními předpisy“, i) pokud jde o členské státy, právní předpisy ve smyslu čl. 1 písm. l) nařízení, které se týkají dávek, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, ii) pokud jde o Izrael, příslušné právní předpisy platné v Izraeli, které se týkají dávek, na něž se vztahuje toto rozhodnutí;

h)	„dávkami“ — starobní důchody, — pozůstalostní důchody, — důchody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, — invalidní důchody, — rodinné přídavky;

i)

„převoditelnými dávkami“, i) pokud jde o členské státy: — starobní důchody, — pozůstalostní důchody, — důchody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, — invalidní důchody, ve smyslu nařízení, s výjimkou zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek uvedených v příloze X nařízení, ii) pokud jde o Izrael, odpovídající dávky poskytované podle izraelských právních předpisů, s výjimkou zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek stanovených v příloze I tohoto rozhodnutí.

2.   Další výrazy použité v tomto rozhodnutí mají význam stanovený:

a)	pokud jde o členské státy, v nařízení a v prováděcím nařízení;

b)	pokud jde o Izrael, v příslušných právních předpisech platných v Izraeli.

Článek 2

Osobní působnost

Toto rozhodnutí se vztahuje na:

a)	pracovníky, kteří jsou izraelskými státními příslušníky, kteří jsou nebo byli legálně zaměstnáni na území členského státu a kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům jednoho nebo více členských států, a jejich pozůstalé;

b)	rodinné příslušníky pracovníků podle písmene a) za předpokladu, že s dotčeným pracovníkem oprávněně pobývají nebo pobývali po dobu jeho zaměstnání v některém členském státě;

c)	pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členského státu, kteří jsou nebo byli legálně zaměstnáni na území Izraele a kteří podléhají nebo podléhali izraelským právním předpisům, a jejich pozůstalé, a

d)	rodinné příslušníky pracovníků podle písmene c) za předpokladu, že s dotčeným pracovníkem oprávněně pobývají nebo pobývali po dobu jeho zaměstnání v Izraeli.

Článek 3

Rovnost zacházení

1.   S pracovníky, kteří jsou izraelskými státními příslušníky a jsou legálně zaměstnáni v členském státě, a se všemi jejich rodinnými příslušníky, kteří s nimi oprávněně pobývají, se s ohledem na dávky ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. h) zachází bez jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti ve srovnání se státními příslušníky členských států, v nichž jsou tito pracovníci zaměstnáni.

2.   S pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členského státu a jsou legálně zaměstnáni v Izraeli, a se všemi jejich rodinnými příslušníky, kteří s nimi oprávněně pobývají, se s ohledem na dávky ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. h) zachází bez jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti ve srovnání s izraelskými státními příslušníky.

ČÁST II

VZTAHY MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A IZRAELEM

Článek 4

Upuštění od pravidel týkajících se bydliště

1.   Převoditelné dávky ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. i), na které mají osoby uvedené v čl. 2 písm. a) a c) nárok, nepodléhají žádnému snížení, úpravě, pozastavení, odnětí ani konfiskaci z důvodu skutečnosti, že příjemce pobývá

i)	pro účely dávek podle právních předpisů členského státu na území Izraele nebo

ii)	pro účely dávek podle izraelských právních předpisů na území členského státu.

2.   Rodinní příslušníci pracovníka uvedení v čl. 2 písm. b) mají nárok na převoditelné dávky ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. i) stejným způsobem jako rodinní příslušníci pracovníka, který je státním příslušníkem dotyčného členského státu, pokud tito rodinní příslušníci pobývají na území Izraele.

3.   Rodinní příslušníci pracovníka uvedení v čl. 2 písm. d) mají nárok na převoditelné dávky ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. i) stejným způsobem jako rodinní příslušníci pracovníka, který je státním příslušníkem Izraele, pokud tito rodinní příslušníci pobývají na území některého členského státu.

ČÁST III

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Spolupráce

1.   Členské státy a Izrael si navzájem sdělují veškeré informace o změnách ve svých právních předpisech, které mohou mít vliv na používání tohoto rozhodnutí.

2.   Pro účely tohoto rozhodnutí se orgány a instituce členských států a Izraele vzájemně podporují a postupují, jako by používaly své vlastní právní předpisy. Správní pomoc poskytovaná uvedenými orgány a institucemi je v zásadě bezplatná. Příslušné orgány členských států a Izraele se však mohou dohodnout na náhradě některých nákladů.

3.   Orgány a instituce členských států a Izraele mohou pro účely tohoto rozhodnutí komunikovat přímo mezi sebou a s dotčenými osobami či jejich zástupci.

4.   Instituce a osoby, na které se vztahuje toto rozhodnutí, mají povinnost se vzájemně informovat a spolupracovat za účelem řádného používání tohoto rozhodnutí.

5.   Dotčené osoby musí neprodleně informovat instituce příslušného členského státu nebo Izraele, pokud je příslušným státem, a členského státu bydliště nebo Izraele, pokud je jejich státem bydliště, o každé změně osobní či rodinné situace, která se dotýká jejich práva na dávky podle tohoto rozhodnutí.

6.   Nesplnění informační povinnosti uvedené v odstavci 5 může mít za následek použití odpovídajících opatření v souladu s vnitrostátním právem. Tato opatření však musí být rovnocenná opatřením použitelným v obdobných situacích podle vnitrostátního práva a nesmějí žadatelům v praxi znemožňovat či nadměrně ztěžovat výkon práv přiznaných tímto rozhodnutím.

7.   Členské státy a Izrael mohou přijímat vnitrostátní předpisy, které stanoví podmínky pro ověření nároku na dávky zohledňující skutečnost, že příjemci pobývají nebo mají bydliště mimo území státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce. Tyto předpisy musí být přiměřené, nesmějí být v žádném případě diskriminující na základě státní příslušnosti a musí být v souladu se zásadami tohoto rozhodnutí. Tyto předpisy musí být oznámeny Radě přidružení.

Článek 6

Správní kontroly a lékařské prohlídky

1.   Tento článek se použije na osoby uvedené v článku 2, které pobírají převoditelné dávky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. i), a na instituce pověřené používáním tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území členského státu a dlužná instituce se nachází na území Izraele, anebo pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území Izraele a dlužná instituce se nachází na území členského státu, provádí na žádost dlužné instituce lékařskou prohlídku instituce místa pobytu nebo bydliště příjemce v souladu s postupy stanovenými právními předpisy používanými touto institucí.

Dlužná instituce v případě potřeby informuje instituci místa pobytu nebo bydliště o veškerých zvláštních požadavcích, které je třeba dodržet, a o předmětu lékařské prohlídky.

Instituce místa pobytu nebo bydliště zašle zprávu dlužné instituci, která o lékařskou prohlídku požádala.

Dlužná instituce si vyhrazuje právo nechat příjemce vyšetřit lékařem podle vlastního výběru, a to buď na území, na němž má příjemce dávek nebo žadatel o dávky bydliště nebo kde pobývá, anebo v zemi, v níž má sídlo dlužná instituce. Příjemce však může být vyzván, aby se dostavil do státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce, pouze pod podmínkou, že vycestování nepoškodí jeho zdraví a že související náklady na cestu a na pobyt uhradí dlužná instituce.

3.   Pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území členského státu a dlužná instituce se nachází na území Izraele, anebo pokud příjemce dávek nebo žadatel o dávky nebo jeho rodinný příslušník pobývá nebo má bydliště na území Izraele a dlužná instituce se nachází na území členského státu, provádí správní kontrolu na žádost dlužné instituce instituce místa pobytu nebo bydliště příjemce.

Instituce místa pobytu nebo bydliště zašle zprávu dlužné instituci, která o správní kontrolu požádala.

Dlužná instituce si vyhrazuje právo nechat situaci týkající se příjemce přezkoumat odborníkem podle vlastního výběru. Příjemce však může být vyzván, aby se dostavil do státu, ve kterém má sídlo dlužná instituce, pouze pod podmínkou, že vycestování nepoškodí jeho zdraví a že související náklady na cestu a na pobyt uhradí dlužná instituce.

4.   Jeden nebo více členských států a Izrael se mohou dohodnout na jiných správních ustanoveních, o kterých musí informovat Radu přidružení.

5.   Odchylně od zásady bezplatné vzájemné správní pomoci podle čl. 5 odst. 2 tohoto rozhodnutí hradí skutečnou částku výdajů na kontroly uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku dlužná instituce, která požadovala jejich provedení, instituci, která byla požádána o jejich provedení.

Článek 7

Použití článku 79 dohody

Článek 79 dohody se použije v případě, že se jedna strana domnívá, že druhá strana nesplnila povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

Článek 8

Zvláštní ustanovení o používání izraelských právních předpisů

Rada přidružení může v případě potřeby začlenit do přílohy II zvláštní ustanovení o používání izraelských právních předpisů.

Článek 9

Správní postupy podle stávajících dvoustranných dohod

Správní postupy obsažené ve stávajících dvoustranných dohodách mezi členským státem a Izraelem mohou být i nadále používány, nedotýkají-li se nepříznivě práv a povinností dotčených osob, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

Článek 10

Dohody doplňující postupy pro používání tohoto rozhodnutí

Jeden nebo více členských států a Izrael mohou uzavřít dohody určené k doplnění správních postupů pro používání tohoto rozhodnutí, zejména pokud jde o předcházení podvodům a chybám a boj proti nim.

ČÁST IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Přechodná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí nezakládá žádné nároky za období přede dnem svého vstupu v platnost.

2.   S výhradou odstavce 1 se nárok podle tohoto rozhodnutí nabývá i ve vztahu k pojistné události, ke které došlo před jeho vstupem v platnost.

3.   Jakékoli dávky, které nebyly přiznány nebo jejichž výplata byla pozastavena z důvodu státní příslušnosti nebo bydliště dotyčné osoby, jsou na žádost této osoby přiznány nebo obnoveny s účinností ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost za předpokladu, že nároky, na jejichž základě se dříve dávky poskytovaly, nebyly vyrovnány jednorázovou paušální platbou.

4.   Je-li žádost uvedená v odstavci 3 podána do dvou let ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, získávají se nároky nabyté na základě tohoto rozhodnutí dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a proti dotyčné osobě nelze uplatnit ustanovení právních předpisů žádného z členských států nebo Izraele týkající se propadnutí nebo promlčení nároků.

5.   Je-li žádost uvedená v odstavci 3 podána po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, získávají se nároky, které nepropadly ani nebyly promlčeny, dnem podání žádosti, s výjimkou případů, kdy se použijí příznivější ustanovení právních předpisů kteréhokoli členského státu nebo Izraele.

Článek 12

Přílohy tohoto rozhodnutí

1.   Přílohy tohoto rozhodnutí tvoří jeho nedílnou součást.

2.   Na žádost Izraele mohou být přílohy změněny rozhodnutím Rady přidružení.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 147, 21.6.2000, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1.

---

PŘÍLOHA I

SEZNAM IZRAELSKÝCH ZVLÁŠTNÍCH NEPŘÍSPĚVKOVÝCH PENĚŽITÝCH DÁVEK

…

---

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ IZRAELSKÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

…