Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009R0280

    Nařízení Komise (ES) č. 280/2008 ze dne 6. dubna 2009 , kterým se mění přílohy I, II, III a IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

    Úř. věst. L 93, 7.4.2009, p. 13–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 09/01/2015; Zrušeno 32012R1215

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/280/oj

    7.4.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 93/13


    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 280/2008

    ze dne 6. dubna 2009,

    kterým se mění přílohy I, II, III a IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1), a zejména na článek 74 uvedeného nařízení,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Příloha I nařízení (ES) č. 44/2001 uvádí pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, na něž odkazují čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 nařízení. Příloha II obsahuje seznam soudů nebo příslušných orgánů, které jsou ve členských státech příslušné pro podávání návrhů na prohlášení vykonatelnosti. Příloha III obsahuje seznam soudů, u kterých se může podat opravný prostředek proti rozhodnutím o návrhu na prohlášení vykonatelnosti a příloha IV uvádí konečné opravné prostředky proti těmto rozhodnutím.

    (2)

    Přílohy I, II, III a IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 byly několikrát pozměněny, naposledy nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (2) tak, aby zahrnovaly pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, seznamy soudů nebo příslušných orgánů a opravné prostředky Bulharska a Rumunska.

    (3)

    Členské státy oznámily Komisi další změny v seznamech uvedených v přílohách I, II, III a IV. Je proto vhodné zveřejnit konsolidované znění seznamů uvedených v těchto přílohách.

    (4)

    Dánsko by se v souladu s článkem 3 dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3) nemělo účastnit přijímání změn nařízení Brusel I a žádné takové změny by pro Dánsko neměly být závazné ani použitelné.

    (5)

    Nařízení (ES) č. 44/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Přílohy I až IV nařízení (ES) č. 44/2001 se nahrazují odpovídajícími přílohami tohoto nařízení.

    Článek 2

    Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

    V Bruselu dne 6. dubna 2009.

    Za Komisi

    Jacques BARROT

    místopředseda


    (1)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1.

    (3)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.


    PŘÍLOHA I

    Pravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a v čl. 4 odst. 2

    v Belgii: články 5 až 14 zákona ze dne 16. července 2004 o mezinárodním právu soukromém,

    v Bulharsku: čl. 4 odst. 1 a 2 zákona o mezinárodním právu soukromém,

    v České republice: paragraf 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

    v Německu: článek 23 občanského soudního řádu (Zivilprozeβordnung),

    v Estonsku: článek 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),

    v Řecku: článek 40 občanského soudního řádu (Κώδικας Πολιτικής Δικονομίας),

    ve Francii: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

    v Irsku: předpisy, podle nichž je příslušnost založena doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti v Irsku,

    v Itálii: články 3 a 4 zákona č. 218 ze dne 31. května 1995,

    na Kypru: bod 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů,

    v Lotyšsku: bod 27 a bod 28 odst. 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums),

    v Litvě: článek 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),

    v Lucembursku: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

    v Maďarsku: článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet),

    na Maltě: články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili - Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ - Kap. 13),

    v Rakousku: článek 99 zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm),

    v Polsku: články 1103 a 1110 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego), pokud upravují příslušnost na základě bydliště žalovaného v Polsku, majetku ve vlastnictví žalovaného, který se nachází na území Polska, nebo jeho nároků vyplývajících z vlastnických práv na území Polska, na základě skutečnosti, že se předmět sporu nachází na území Polska, a skutečnosti, že jedna ze stran sporu má polskou státní příslušnost,

    v Portugalsku: články 65 a 65A občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) a článek 11 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo de Trabalho),

    v Rumunsku: články 148–157 zákona č. 105/1992 o vztazích mezinárodního práva soukromého,

    ve Slovinsku: čl. 48 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k čl. 47 odst. 2 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku) a článku 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k článku 59 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku),

    na Slovensku: paragraf 37 až paragraf 37e zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním,

    ve Finsku: druhá, třetí a čtvrtá věta odstavce 1 článku 1 kapitoly 10 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken),

    ve Švédsku: první věta odstavce 1 článku 3 kapitoly 10 občanského soudního řádu (rättegngsbalken),

    ve Spojeném království: předpisy, podle nichž je příslušnost založena:

    a)

    doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti ve Spojeném království nebo

    b)

    existencí majetku žalovaného ve Spojeném království nebo

    c)

    zajištěním majetku, který se nachází ve Spojeném království, žalobcem.


    PŘÍLOHA II

    Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39:

    v Belgii u „tribunal de première instance“ nebo u „rechtbank van eerste aanleg“ nebo u „erstinstanzliches Gericht“,

    v Bulharsku u „окръжния съд“,

    v České republice u „okresní soud“ nebo „soudní exekutor“,

    v Německu:

    a)

    předsedovi senátu u „Landgericht“;

    b)

    notáři při prohlašování vykonatelnosti veřejné listiny,

    v Estonsku u „maakohus“ (krajský soud),

    v Řecku u „Μονομελές Πρωτοδικείο“,

    ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“,

    ve Francii:

    a)

    u „greffier en chef du tribunal de grande instance“;

    b)

    u „président de la chambre départementale des notaires“ v případě návrhu na prohlášení vykonatelnosti notářských veřejných listin,

    v Irsku u „High Court“,

    v Itálii u „corte d’appello“,

    na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozsudku o péči u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

    v Lotyšsku u „rajona (pilsētas) tiesa“,

    v Litvě „Lietuvos apeliacinis teismas“,

    v Lucembursku předsedovi senátu u „tribunal d’arrondissement“,

    v Maďarsku u „megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság“, a v Budapešti u „Budai Központi Kerületi Bíróság“,

    na Maltě u „Prim Awla tal-Qorti Ċivili“, nebo u „Qorti tal-Maġistrati ta Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“, anebo v případě rozsudku o péči u „Reġistratur tal-Qorti“ prostřednictvím „Ministru responsabbli għall-Ġustizzja“,

    v Nizozemsku u „voorzieningenrechter van de rechtbank“,

    v Rakousku u „Bezirksgericht“,

    v Polsku u „sąd okręgowy“,

    v Portugalsku u „Tribunal de Comarca“,

    v Rumunsku u „Tribunal“,

    ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

    na Slovensku u „okresný súd“,

    ve Finsku u „käräjäoikeus/tingsrätt“,

    ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

    ve Spojeném království:

    a)

    v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

    b)

    ve Skotsku u „Court of Session“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Sheriff Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

    c)

    v Severním Irsku u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

    d)

    na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates Court“ prostřednictvím „Attorney General of Gibraltar“.


    PŘÍLOHA III

    Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2:

    v Belgii:

    a)

    pokud jde o opravné prostředky podané žalovaným, u „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliche Gericht“;

    b)

    pokud jde o opravné prostředky podané žalobcem, u „Cour d’appel“ nebo „hof van beroep“,

    v Bulharsku u „Апелативен съд – София“,

    v České republice u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu,

    v Německu u „Oberlandesgericht“,

    v Estonsku u „ringkonnakohus“,

    v Řecku u „Εφετείο“,

    ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“, který vydal rozhodnutí napadené opravným prostředkem, o němž rozhoduje „Audiencia Provincial“,

    ve Francii:

    a)

    u „cour d’appel“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh povoluje,

    b)

    předsedovi senátu u „tribunal de grande instance“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh zamítá,

    v Irsku u „High Court“,

    na Islandu u „heradsdomur“,

    v Itálii u „corte d’appello“,

    na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozsudku o péči u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

    v Lotyšsku u „Apgabaltiesa“ prostřednictvím „rajona (pilsētas) tiesa“,

    v Litvě u „Lietuvos apeliacinis teismas“,

    v Lucembursku u „Cour supérieure de justice“, který zasedá jako soud pro opravné prostředky v civilních věcech,

    v Maďarsku u okresního soudu, který působí v sídle krajského soudu (v Budapešti u ústředního obvodního soudu v Budě); o odvolacím prostředku rozhoduje krajský soud (v Budapešti vrchní soud),

    na Maltě u „Qorti ta’ l-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „Kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili - Kap.12“ nebo v případě rozsudku o péči prostřednictvím „ċitazzjoni“ u „Prim’ Awla tal-Qorti ivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha’“,

    v Nizozemsku:

    a)

    pro žalovaného: u „arrondissementsrechtbank“;

    b)

    pro žalobce: u „gerechtshof“,

    v Rakousku u „Landesgericht“ prostřednictvím „Bezirksgericht“,

    v Polsku u „sąd apelacyjny“ prostřednictvím „sąd okręgowy“,

    v Portugalsku je příslušným soudem „Tribunal da Relação“. Opravné prostředky se podávají podle platných vnitrostátních právních předpisů, a to formou žádosti určené soudu, který vydal napadené rozhodnutí,

    v Rumunsku u „Curte de Apel“,

    ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

    na Slovensku u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje,

    ve Finsku u „hovioikeus/hovrätt“,

    ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

    ve Spojeném království:

    a)

    v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates' Court“;

    b)

    ve Skotsku u „Court of Session“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Sheriff Court“;

    c)

    v Severním Irsku u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates' Court“;

    d)

    na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates' Court“.


    PŘÍLOHA IV

    Opravné prostředky podle článku 44 jsou tyto:

    v Belgii, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lucembursku a Nizozemsku kasační stížnost,

    v Bulharsku „обжалване пред Върховния касационен съд“,

    v České republice „dovolání“ a „žaloba pro zmatečnost“,

    v Německu „Rechtsbeschwerde“,

    v Estonsku „kassatsioonikaebus“,

    v Irsku opravný prostředek omezený na právní otázky k Nejvyššímu soudu,

    na Islandu opravný prostředek u „Hæstiréttur“,

    na Kypru opravný prostředek k Nejvyššímu soudu,

    v Lotyšsku opravný prostředek k „Augstākās tiesas Senāts“ prostřednictvím „Apgabaltiesa“,

    v Litvě opravný prostředek k „Lietuvos Aukščiausiasis Teismas“,

    v Maďarsku „felülvizsgálati kérelem“,

    na Maltě neexistuje další opravný prostředek k jinému soudu; v případě rozsudku o péči ke „Qorti tal-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Procedura Ċivili - Kap. 12“,

    v Rakousku „Revisionsrekurs“,

    v Polsku „skarga kasacyjna“,

    v Portugalsku opravný prostředek omezený na právní otázky,

    v Rumunsku „contestatie in anulare“ nebo „revizuire“,

    ve Slovinsku opravný prostředek u „Vrhovno sodišče Republike Slovenije“,

    na Slovensku „dovolanie“,

    ve Finsku opravný prostředek u „korkein oikeus/högsta domstolen“,

    ve Švédsku opravný prostředek u „Högsta domstolen“,

    ve Spojeném království jediný opravný prostředek omezený na právní otázky.


    Top