31.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 30/100

(1)

V hodnocení provádění reformy společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 byly za hlavní nové výzvy pro evropské zemědělství označeny změna klimatu, obnovitelné zdroje energie, vodní hospodářství, biologická rozmanitost a restrukturalizace odvětví mléka a mléčných výrobků.

(2)

V této souvislosti předložila Komise dne 20. listopadu 2007 Evropskému parlamentu a Radě sdělení s názvem „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“. Uvedené sdělení a následná jednání týkající se hlavních prvků tohoto sdělení, která proběhla v Evropském parlamentu, v Radě, v Evropském hospodářském a sociálním výboru a ve Výboru regionů, a četné příspěvky, které vyplynuly z veřejných konzultací, je třeba zohlednit.

(3)

Společenství bylo jako smluvní strana Kjótského protokolu (4) vyzváno k provádění nebo dalšímu rozvíjení politik a opatření v souladu s vnitrostátními podmínkami, jako je podpora udržitelných forem zemědělství s ohledem na aspekty související se změnou klimatu. Kjótský protokol rovněž zavazuje strany k formulování, provádění, zveřejňování a pravidelné aktualizaci vnitrostátních a případně regionálních programů obsahujících opatření ke zmírnění změny klimatu a opatření k usnadnění odpovídajícího přizpůsobení změně klimatu. Tyto programy by se mimo jiné týkaly zemědělství a lesnictví. V této souvislosti by měla být dále posílena úloha podpory pro rozvoj venkova. Závažné vědecké důkazy zdůrazňují potřebu okamžitě jednat. Společenství bylo rovněž vyzváno, aby prozkoumalo všechny možné způsoby, jak snížit emise skleníkových plynů. Ačkoli evropské zemědělství přispělo více než ostatní odvětví ke snížení emisí skleníkových plynů, bude se po odvětví zemědělství v budoucnu vyžadovat, aby zvýšilo své úsilí o snižování emisí v rámci celkové strategie EU týkající se změny klimatu.

(4)

V důsledku vážných problémů spojených s nedostatkem vody a se suchem Rada ve svých závěrech o „nedostatku vody a suchu“ přijatých dne 30. října 2007 usoudila, že příslušné nástroje SZP by se měly dále zabývat otázkami týkajícími se vodního hospodářství, včetně kvality vody. Pro zemědělství EU je podstatné mít udržitelné vodní hospodářství, aby se zlepšila účinnost, pokud jde o množství vody používané pro zemědělství, a lépe chránila kvalita vody. V souvislosti s očekávanými změnami klimatu se pravděpodobně zvýší rozsah i množství oblastí postižených suchem.

(5)

Ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2006 o „zastavení úbytku biologické rozmanitosti“ Rada navíc zdůraznila, že ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavní výzvou, která je dále zvýrazněna změnou klimatu a poptávkou po vodě, a že přes výrazný pokrok, který byl učiněn, bude dosažení cíle Společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí. Evropské zemědělství hraje klíčovou roli při ochraně biologické rozmanitosti.

(6)

Je důležité, aby operace spojené s těmito prioritami Společenství byly v programech pro rozvoj venkova schválených v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 (5) dále posíleny.

(7)

K vývoji nových technologií, produktů a postupů mohou přispět zejména inovace, které tak podpoří úsilí o řešení témat změny klimatu, obnovitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a biologické rozmanitosti. Je proto třeba poskytovat zvláštní podporu inovacím v souvislosti s těmito úkoly s cílem zvýšit účinnost příslušných operací.

(8)

Ukončení režimu mléčných kvót v roce 2015 podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (6), bude od producentů mléka vyžadovat zvláštní úsilí s cílem přizpůsobit se měnícím se podmínkám, zejména ve znevýhodněných regionech. Je tedy vhodné, aby tato situace byla rovněž považována za nový úkol, jemuž by se členské státy měly věnovat, aby svému odvětví mléka a mléčných výrobků zajistily „měkké dosednutí“.

(9)

Vzhledem k významu těchto priorit by členské státy měly stanovit ve svých programech pro rozvoj venkova operace spojené s novými úkoly, schválené v souladu s tímto nařízením.

(10)

Nařízení (ES) č. 1698/2005 stanoví, že strategické směry Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 až 2013) přijaté rozhodnutím Rady 2006/144/ES (7) mohou být přezkoumány s cílem zohlednit významné změny priorit Společenství. Proto by členské státy, které dostávají další finanční prostředky, měly zrevidovat národní strategické plány na základě přezkumu strategických směrů Společenství s cílem stanovit rámec pro programy, které mají být změněny. Tato povinnost by se měla vztahovat pouze na ty členské státy, které budou od roku 2010 dostávat doplňkové finanční zdroje vyplývající z uplatňování povinné modulace podle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (8) a od roku 2011 částky nevyužitých prostředků v rámci vnitrostátních stropů pro režim jednotné platby podle uvedeného nařízení, které se rozhodnou převést do EZFRV.

(11)

Je nezbytné stanovit lhůtu pro zavedení operací spojených s novými úkoly do programů pro rozvoj venkova a pro předložení těchto revidovaných programů Komisi, aby se členským státům poskytla přiměřená doba na změnu jejich programů pro rozvoj venkova s ohledem na revidované strategické směry Společenství a národní strategické plány.

(12)

Vzhledem k tomu, že v aktu o přistoupení z let 2003 a 2005 se stanoví, že zemědělci v nových členských státech, s výjimkou Bulharska a Rumunska, obdrží na základě mechanismu postupného zavádění přímé platby a že pravidla pro modulaci se pro tyto zemědělce použijí až od roku 2012, nebudou nové členské státy muset revidovat své národní strategické plány. Lhůty, v nichž nové členské státy musí revidovat a předložit své programy pro rozvoj venkova, by měly být odpovídajícím způsobem upraveny. Vzhledem k tomu, že ze stejných důvodů se pravidla pro modulaci nepoužijí na Bulharsko a Rumunsko před rokem 2013, neměla by se na tyto nové členské státy vztahovat povinnost revidovat své národní strategické plány a programy pro rozvoj venkova.

(13)

S ohledem na nové povinnosti by se měly upravit požadavky, pokud jde o obsah programů pro rozvoj venkova. Měl by být stanoven demonstrativní seznam druhů operací a jejich možných účinků s cílem pomoci členským státům určit příslušné operace spojené s novými úkoly v souvislosti s právním rámcem pro rozvoj venkova.

(14)

Aby se příjemcům podpor poskytly další pobídky k povzbuzení zájmu o operace spojené s novými prioritami, mělo by být umožněno stanovení vyšších částek a sazeb podpory pro tyto operace.

(15)

S cílem posílit spolupráci při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělském a potravinářském odvětví a v odvětví lesnictví je třeba poskytnout větší flexibilitu, pokud jde o složení projektových partnerských týmů.

(16)

Zemědělcům postiženým podstatným snížením hodnoty jejich přímých plateb poskytovaných v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (9), by měla být od finančního roku 2011 poskytována podpora na restrukturalizaci, která bude přechodná, postupně klesající a nediskriminační. Tuto podporu je třeba poskytovat prostřednictvím programů pro rozvoj venkova s cílem pomoci dotčeným zemědělcům přizpůsobit se změněným podmínkám restrukturalizací své hospodářské činnosti v rámci zemědělství i mimo ně.

(17)

V zájmu zajištění větší flexibility podpory s agroenvironmentálními účinky by mělo být členským státům umožněno ukončit plnění agroenvironmentálních závazků a začít poskytovat rovnocennou podporu v rámci prvního pilíře pod podmínkou, že budou respektovány ekonomické zájmy a oprávněná očekávání příjemců podpory a zachován celkový příznivý dopad na životní prostředí.

(18)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Nařízení (ES) č. 1698/2005 zavedlo v případě některých opatření pro rozvoj venkova stejnou zásadu. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb a rozvoje venkova. Mezi oběma oblastmi použití však lze nalézt rozdíly, neboť několik pravidel systému podmíněnosti v případě přímých plateb se nevztahuje na systém podmíněnosti v rámci rozvoje venkova. V zájmu zajištění důslednosti je nezbytné uvést pravidla podmíněnosti v oblasti rozvoje venkova do souladu s pravidly pro přímé platby, zejména pokud jde o odpovědnost v případě převodu půdy, minimální výši pro uplatnění snížení a vyloučení, méně závažné případy neplnění požadavků, zvláštní kritéria, jež je třeba vzít v úvahu při stanovení podrobných pravidel pro snížení a vyloučení, a nové lhůty, od nichž je třeba splňovat požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat v nových členských státech.

(19)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 73/2009, se finanční zdroje získané uplatněním povinné modulace podle uvedeného nařízení, od roku 2011 společně s částkami nevyužitých prostředků v rámci vnitrostátních stropů pro režim jednotné platby podle uvedeného nařízení, které se členské státy rozhodnou převést do EZFRV, mají použít na podporu pro rozvoj venkova. Je vhodné zajistit, aby částka rovnající se těmto finančním zdrojům byla použita na podporu operací spojených s novými úkoly.

(20)

Vzhledem k doplňkovému, konkrétnímu a závaznému použití těchto částek odpovídajících uvedeným finančním zdrojům by stanovená rovnováha mezi cíli podpory pro rozvoj venkova neměla být dotčena.

(21)

S ohledem na význam nových úkolů na úrovni Společenství a nezbytnost na ně urychleně reagovat by příspěvek z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova měl být zvýšen, aby bylo usnadněno provádění souvisejících operací.

(22)

Úloha a funkce monitorovacího výboru by měly být s ohledem na změny v programech pro rozvoj venkova pozměněny, aby se zvýšila jeho účinnost.

(23)

V zájmu právní jistoty a jednoduchosti je vhodné objasnit a harmonizovat ustanovení, která se týkají nepoužití článků 87, 88 a 89 Smlouvy na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a ve shodě s ním.

(24)

S cílem dále usnadnit mladým zemědělcům zahajování činnosti a strukturální úpravy jejich hospodářství po zahájení činnosti by měla být maximální částka podpory zvýšena.

(25)

Za účelem včasného vytvoření nového rámce provádění revidovaných národních strategických plánů a programů pro rozvoj venkova, zejména pokud jde o částky, jež budou získány prostřednictvím modulace, by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2009, společně s nařízením (ES) č. 73/2009. Vzhledem k povaze ustanovení tohoto nařízení by touto zpětnou působností neměla být porušena zásada právní jistoty dotčených příjemců podpory. Pozměněná ustanovení o používání podmíněnosti by se však s ohledem na tutéž zásadu měla používat ode dne 1. ledna 2010.

(26)

Nařízení (ES) č. 1698/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V čl. 11 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

2)

V kapitole II se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 12a

Revize

1.   Každý členský stát přijímající od roku 2010 dodatečné finanční prostředky vyplývající z uplatňování povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 společně, od roku 2011, s částkami vyplývajícími z použití článku 136 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (10), zreviduje na základě přezkumu strategických směrů Společenství uvedeného v článku 10 tohoto nařízení a postupem podle čl. 12 odst. 1 tohoto nařízení svůj národní strategický plán.

2.   Revidovaný národní strategický plán podle odstavce 1 tohoto článku se zašle Komisi do 30. června 2009.

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Zvláštní operace spojené s některými prioritami

1.   Ode dne 1. ledna 2010 stanoví členské státy ve svých programech pro rozvoj venkova v souladu se svými zvláštními potřebami druhy operací zaměřené na tyto priority popsané ve strategických směrech Společenství a dále specifikované v národních strategických plánech:

Druhy operací související s prioritami uvedenými v prvním pododstavci jsou zaměřeny na dosažení účinků, jako např. možné účinky uvedené v příloze II. Orientační seznam takových druhů operací a jejich možných účinků je uveden v uvedené příloze.

Revidované programy pro rozvoj venkova, které se týkají operací podle tohoto odstavce, se předloží Komisi do 30. června 2009.

2.   Ode dne 1. ledna 2010 lze pro druhy operací uvedené v odstavci 1 zvýšit výše míry podpory stanovené v příloze I o 10 procentních bodů.

3.   Ode dne 1. ledna 2010 každý program pro rozvoj venkova také obsahuje:

4.   Pro nové členské státy vymezené v čl. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 73/2009 je počátečním datem uvedeným v návětích odstavců 1 a 3 den 1. ledna 2013, datem pro předložení revidovaných programů pro rozvoj venkova podle odstavce 1 den 30. června 2012 a obdobím uvedených v odst. 3 písm. b) období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.

5.   Odstavce 1, 3 a 4 se nevztahují na Bulharsko a Rumunsko.“

4)

V článku 17 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Částky, které se rovnají částkám vyplývajícím z uplatňování povinné modulace podle čl. 69 odst. 5a, se nezohledňují v rámci celkového příspěvku z EZFRV, z něhož se vypočte minimální finanční příspěvek Společenství na osu, jak stanoví odstavce 1 a 2 tohoto článku.“

5)

V čl. 20 pododstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

6)

V čl. 29 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Do spolupráce jsou zapojeny alespoň dva subjekty, z nichž alespoň jeden je primárním producentem nebo patří do oblasti zpracovatelského průmyslu.“

7)

V pododdílu 4 „Podmínky pro přechodná opatření“ se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 35a

Hospodářství procházející restrukturalizací v důsledku reformy společné organizace trhu

1.   Podpora podle čl. 20 písm. d) bodu iii) pro zemědělská hospodářství procházející v důsledku reformy společné organizace trhu restrukturalizací, včetně diverzifikace zaměřené na nezemědělské činnosti, se poskytuje zemědělcům, jimž se v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 sníží přímé platby od roku 2010 ve srovnání s rokem 2009 o více než 25 % a kteří předloží podnikatelský plán.

2.   Plnění podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 1 je hodnoceno po dvanácti měsících.

3.   Podpora se vyplácí formou postupně se snižující paušální částky a pouze v letech 2011, 2012 a 2013. Podpora je omezena na maximální částku stanovenou v příloze I a v žádném případě nepřesáhne výši 50 % ze snížené částky přímých plateb ve srovnání s rokem 2009 v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003.“

8)

V čl. 39 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou plnění těchto závazků ukončit, aniž by dotyčný příjemce podpory byl povinen již poskytnutou podporu vrátit, pokud:

9)

V pododdílu 4 „Dodržování norem“ se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 50a

Hlavní požadavky

1.   Příjemce plateb podle čl. 36 písm. a) bodu i) a čl. 36 písm. b) bodů i), iv) a v) dodržuje v celém zemědělském podniku povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článků 5 a 6 a příloh II a III nařízení (ES) č. 73/2009.

Povinnost dodržovat povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedená v prvním pododstavci se nepoužije na nezemědělské činnosti v rámci zemědělského podniku ani na nezemědělské oblasti, pro něž se nevyžaduje žádná podpora podle čl. 36 písm. b) bodů i), iv) a v) tohoto nařízení.

2.   Příslušný vnitrostátní orgán poskytne příjemci, mimo jiné elektronickou cestou, seznam povinných požadavků na hospodaření a požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, jež mají být dodrženy.“

10)

V článku 50 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud kdykoliv během daného kalendářního roku (dále jen ‚příslušný kalendářní ro‘k) nejsou dodrženy povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu a pokud je dané nedodržení důsledkem určitého jednání či opomenutí, jež lze připsat přímo příjemci, který požádal o platbu podle čl. 36 písm. a) bodů i) až v) a čl. 36 písm. b) bodů i), iv) a v) v příslušném kalendářním roce, celková výše těchto poskytnutých plateb nebo plateb, jež mají být poskytnuty příjemci v souvislosti s příslušným kalendářním rokem, se sníží nebo vyloučí podle prováděcích pravidel uvedených v odstavci 4.

Snížení nebo vyloučení podle prvního podostavce se použije také v případech, kdy kdykoliv během příslušného kalendářního roku nejsou dodrženy minimální požadavky pro použitá hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle čl. 39 odst. 3 a dané nedodržení je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno příjemci, který požádal o platbu podle čl. 36 písm. a) bodu iv).

První a druhý pododstavec se použijí také v případech, kdy dané nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež lze připsat přímo osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je půda převáděna.

Pro účely tohoto odstavce se ‚převodem‘ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou půdou.

Odchylně od třetího pododstavce, požádala-li osoba, jíž lze přímo přičíst určité jednání nebo opomenutí, o platbu za příslušný kalendářní rok, na celkové částky plateb, které byly nebo mají být této osobě poskytnuty, se uplatní snížení nebo vyloučení.“

11)

V článku 51 se odstavec 2 nahrazuje tímto

„2.   Snížení nebo vyloučení plateb podle odstavce 1 tohoto článku se nevztahuje na standardy, pro něž byl udělen odklad podle čl. 26 odst. 1, v průběhu doby odkladu.

Aniž je dotčen odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech uvedených v odstavci 4, se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit snížení nebo vyloučení ve výši 100 EUR a méně na příjemce a kalendářní rok.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle druhého pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že příjemce odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí příjemci.“

12)

V článku 51 se odstavec 3 mění takto:

13)

V článku 51 se odstavec 4 nahrazuje tímto

„4.   Prováděcí pravidla pro snížení a vyloučení se stanoví postupem podle čl. 90 odst. 2. V této souvislosti se zohlední závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení a dále tato kritéria:

14)

V článku 69 se vkládají nové odstavce, které zní:

„5a.   Částku rovnající se částkám vyplývajícím z uplatňování povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 společně, od roku 2011, s částkami vyplývajícími z použití článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009 vynaloží členské státy výhradně v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2015 jako podporu Společenství podle současných programů pro rozvoj venkova na druhy operací uvedené v článku 16a tohoto nařízení.

Pro nové členské státy vymezené v čl. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 73/2009 je obdobím uvedeným v prvním pododstavci období od 1. ledna 2013 do 31, prosince 2015.

První dva pododstavce se nevztahují na Bulharsko a Rumunsko.

5b.   Pokud je při uzavření programu skutečná částka příspěvku Společenství vynaložená na operace uvedené v odstavci 5a tohoto článku nižší než částka uvedená v odstavci 5a tohoto článku, uhradí členský stát do souhrnného rozpočtu Evropské unie rozdíl až do částky, o kterou byly překročeny celkové příděly dostupné pro jiné operace než ty, které jsou uvedeny v článku 16a.

5c.   Částky uvedené v odstavci 5a tohoto článku se pro účely článku 25 nařízení (ES) č. 1290/2005 nezohledňují.“

15)

V čl. 70 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Aniž jsou dotčeny limity uvedené v odstavci 3, může být příspěvek z EZFRV zvýšen na 90 % v případě konvergenčních regionů a na 75 % v případě nekonvergenčních regionů pro druhy operací uvedených v článku 16a tohoto nařízení, a to až do částky vyplývající z uplatňování povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 společně, od roku 2001, s částkami vyplývajícími z použití článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009.“

16)

V čl. 78 se písmeno f) nahrazuje tímto:

17)

V čl. 88 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 89 tohoto nařízení, nevztahují se články 87, 88 a 89 Smlouvy na platby učiněné členskými státy v souladu s tímto nařízením v rámci oblasti působnosti článku 36 Smlouvy.“

18)

V názvu přílohy a v ustanoveních čl. 22 odst. 2, čl. 23 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 26 odst. 2, čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 2, článku 33, čl. 34 odst. 3, čl. 35 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 39 odst. 4, čl. 40 odst. 3, čl. 43 odst. 4, čl. 44 odst. 4, čl. 45 odst. 3, článku 46, čl. 47 odst. 2, čl. 88 odst. 2, čl. 88 odst. 4 a čl. 88 odst. 6 se slovo „příloha“ v příslušném mluvnickém tvaru nahrazuje slovem „příloha I“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru.

19)

Příloha se mění takto:

20)

Doplňuje se nová příloha, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.