17.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/24

(1)

Komise dne 5. července 2006 obdržela stížnost na program podpor pro textilní průmysl zahájený Španělskem (Plán na podporu textilního a oděvního průmyslu, dále jen „plán pro textilní průmysl“).

(2)

Dopisem ze dne 1. srpna 2006 Komise požádala španělské orgány o poskytnutí všech nezbytných informací o tomto plánu. Španělsko odpovědělo dopisem z 29. září 2006, zaevidovaným 2. října 2006.

(3)

Dne 13. listopadu 2007 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení. Po jeho zveřejnění Komise obdržela připomínky od dvou zainteresovaných stran, jež si přály zachovat anonymitu, a to 22. února 2008 a 9. dubna 2008. Komise požádala o objasnění dopisem z 18. dubna 2008, na nějž španělské orgány odpověděly dopisem z 30. května 2008. Dne 6. května 2008 zaslala španělským orgánům připomínky zainteresovaných stran, na něž tyto orgány reagovaly dopisem z 12. června 2008.

(4)

Dne 11. září 2008 se uskutečnila schůzka několika španělských ministerstev a Komise. Dopisem ze dne 17. září 2008 španělské orgány poskytly doplňující informace.

(5)

Dne 3. října 2008 a 19. února 2009 požádala Komise elektronicky o další doplňující informace; španělské orgány na tuto žádost odpověděly 21. října 2008 a 20. února 2009.

(6)

Plán pro textilní průmysl si klade za cíl pomoci podnikům v textilním průmyslu přizpůsobit se úplné liberalizaci textilního průmyslu a zlepšit konkurenceschopnost, aby v tomto odvětví byl zachován co největší počet podniků a pracovních míst. Také usiluje o zmírnění negativního dopadu, jež má liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky na pracovníky i na celé oblasti činností.

(7)

Součástí plánu byla přímá opatření na pomoc podnikům (v oblasti technického výzkumu, inovačních projektů a podpory vývozu); další nepřímá opatření zaměřená na různé aspekty vzdělávání a náboru zaměstnanců, a také opatření na podporu oživení průmyslu v regionech, které podniky působící v tomto odvětví opustily.

(8)

Plán pro textilní průmysl se vztahoval na všechny podniky z textilního a oděvního průmyslu, jejichž průmyslová činnost podléhala kolektivním smlouvám vyššího stupně pro textilní a oděvní průmysl nebo jež byla uvedena v oddíle 17 a ve skupinách 18.1 a 18.2 Národní klasifikace ekonomických činností (CNAE). Podle údajů poskytnutých španělskými orgány působilo v roce 2001 v tomto odvětví 15 438 podniků s 211 831 zaměstnanci; jejich počet se snížil na 11 554 podniků a 140 541 zaměstnanců v roce 2007 a až na 127 354 zaměstnanců v roce 2008. To představuje v období 2001 až 2007 snížení počtu podniků v tomto odvětví o 25 % v důsledku globalizace.

(9)

Textilní a oděvní průmysl tvoří ze 75 % podniky s méně než 10 zaměstnanci, přičemž 35 % podniků zaměstnává jednu nebo dvě osoby.

(10)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení o těchto opatřeních:

(11)

Cílem tohoto zvláštního opatření byla podpora projektů v oblasti průmyslového a technologického rozvoje zlepšujících technologickou kapacitu podniků a rozšiřujících spolupráci ve výzkumu a vývoji mezi podniky z textilního a oděvního průmyslu a mezi dalšími subjekty zabývajícími se výzkumem a šířením dosažených výsledků.

(12)

Pro tuto podporu byly způsobilé projekty v oblasti výzkumu a vývoje, investice do hmotných a nehmotných aktiv, a to výlučně ve prospěch malých a středních podniků, projekty na začlenění pokročilé technologie do výrobních postupů, projekty šíření výsledků z oblasti výzkumu a vývoje a projekty vytváření a rozvíjení dohod o spolupráci podniků.

(13)

Podle španělských orgánů vycházel tento program z režimu podpory N 415/2004, jenž byl již schválen (2). Cílem programu byla podpora technického výzkumu v textilním a oděvním průmyslu. V období 2005–2007 činil jeho rozpočet 12,5 milionu EUR na subvence a 51 milionů EUR na bezúročné vratné úvěry splatné do 12 let s odkladem počátku splácení o 2 roky.

(14)

Toto opatření podpory bylo zaměřeno na oživení průmyslu v oblastech postižených strukturálními změnami. Jako způsobilé byly vybrány tyto projekty:

(15)

Poskytnuté finanční prostředky činily 11,1 milionů EUR v období 2006–2008 ve formě subvencí a 155,2 milionů EUR ve formě bezúročných vratných úvěrů se splatností 15 let a odkladem počátku splácení o 5 let. Španělské orgány uvedly, že toto opatření vychází z režimu podpory N 101/2005, jenž byl již schválen (3).

(16)

Opatření spočívalo v poskytování úvěrů za zvýhodněných podmínek odpovídajících kapitálovému příspěvku, a to na podporu modernizace výrobků, postupů a řízení malých a středních podniků, jakož i na zakládání nových podniků s pokročilými technologiemi v oblastech zasažených strukturálními změnami. K této podpoře byly způsobilé malé a střední podniky zdravé po hospodářské i finanční stránce, vyloučeny byly velké podniky a podniky v obtížích. ENISA vybraným projektům poskytovala úrokovou dotaci ve výši 0,5 %. Pevnou úrokovou sazbou pro úvěry s amortizací 4 až 8 let a s odkladem splatnosti na 2 až 6 let byl roční Euribor ve výši 0,25 %. Maximální subvence pro jeden podnik činila 30 000 EUR.

(17)

Rozpočet přidělený na toto opatření činil 4,07 milionů EUR v období 2006–2008. Prvek podpory (úroková dotace ve výši 50 bazických bodů) neměl přesahovat prahovou hodnotu 200 000 EUR (5).

(18)

V rámci tohoto opatření mohly být podnikům poskytnuty úvěry s preferenční sazbou pro investice do inovačních produktů. Základem pro poskytování těchto úvěrů byla dohoda mezi ministerstvem průmyslu, turistického ruchu a obchodu a od 5. září 2006 veřejným subjektem pro financování (Instituto de Crédito Oficial, ICO). ICO jednal jako prostředník mezi zúčastněnými komerčními bankami, přičemž ministerstvo průmyslu, turistického ruchu a obchodu financovalo poskytování preferenčních sazeb. Podmínky pro financování byly následující:

Vyloučeny byly společnosti nebo skupiny společností, jejichž hlavní činností byla distribuce. Plánovaný rozpočet pro toto opatření činil 450 milionů EUR.

(19)

Španělský institut zahraničního obchodu (Instituto Español de Comercio Exterior, ICEX) poskytoval v rámci plánu pro textilní průmysl různé podpory:

(20)

Opatření podpory se prováděla v rámci různých iniciativ jako Plan Global de la Moda, Plan Hábitat de España, oficiální stánky, odvětvové plány, vytváření konsorcií pro vývoz, plány pro usazení se v zahraničí, plány pomoci španělským značkám, plán pro zahraniční propagaci (PIPE), pomoc při účasti na veletrzích, setkání zástupců podniků, obchodní cesty, setkání na téma investičních příležitostí a obchodní spolupráce, vytváření a aktualizace databází obchodních zástupců, komunikační a reklamní kampaně.

(21)

Cílem tohoto opatření podpory bylo poskytovat školení pracovníkům v textilním a oděvním průmyslu na zvýšení kvalifikace, a tak zlepšit konkurenceschopnost podniku a jeho přizpůsobení tempu modernizace.

(22)

Podle vnitrostátních právních předpisů (6) mohly podniky pro financování svých specifických programů využít část příspěvků na sociální zabezpečení odvedených předchozího roku správě sociálního zabezpečení na specifické vzdělávací programy, a to tak, že je odečetly od svých běžných příspěvků na sociální zabezpečení. Pro odvětví textilního a oděvního průmyslu byla zvýšena některá procenta:

(23)

Podniky měly dále nárok na dodatečný úvěr ve výši 5 % za účelem kompenzace ztráty pracovní doby z důvodu vzdělávání.

(24)

Aby podniky mohly využít těchto opatření, musely předložit národnímu úřadu pro zaměstnanost plán přeškolování zaměstnanců obsahující informace o změnách provedených v procesu výroby, o zavedení nové organizační struktury, o školeních pro obsluhu nového zařízení a o rekvalifikaci propuštěných zaměstnanců. V samostatném dokumentu měl podnik uvést cíle, kterých chce dosáhnout v souvislosti s produktivitou a zachováním pracovních míst, jakož i finanční rozsah investice a svůj vlastní podíl. Plán přeškolování zaměstnanců musel být dále schválen společným výborem pro toto odvětví, složeným z poloviny ze zástupců zaměstnavatelů a z poloviny ze zástupců odborů v odvětví textilu.

(25)

Podle španělských vnitrostátních právních předpisů může každý podnik, jenž zaměstná osobu starší 60 let, získat úlevu na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 50 %. V plánu byl tento věk snížen na 55 let pro zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, kteří v podniku pracovali nejméně pět let.

(26)

Španělské obecně platné právní předpisy pro sociální zabezpečení (čl. 33 odst. 4 královského dekretu 1415/2004 ze dne 11. června 2004) umožňují odklad platby dlužných částek správě sociálního zabezpečení a jejich platbu ve splátkách, pokud jsou splněny určité podmínky, včetně ustanovení záruk za zaplacení dluhů na sociálním zabezpečení. Prováděcí předpisy (7) však „za mimořádných okolností“ umožňují španělským orgánům povolit zrušení záruky za dluhy na sociálním zabezpečení.

(27)

Právním základem opatření č. 1 (body odůvodnění 11 až 13) je vyhláška ITC/217/2005 (8) ze dne 4. února, která vychází z nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na malé a střední podniky (9).

(28)

Opatření 2 (body odůvodnění 14 a 15) vycházelo z režimu podpory schváleného pod číslem N 101/2005 rozhodnutím Komise K(2005) 1523 (viz bod odůvodnění 15) a z opatření XR/70/2007 v rámci režimu regionální investiční podpory (10).

(29)

Právním základem opatření 3 (body odůvodnění 16 a 17) je zákon č. 30/2005 ze dne 29. prosince 2005 (11).

(30)

Právním základem opatření 4 (bod odůvodnění 18) je zmíněný zákon 30/2005, sedmdesáté první doplňující ustanovení (Acción del Instituto de Crédito Oficial en préstamos destinados a las empresas de los sectores textil, calzado, mueble y juguete).

(31)

Opatření 5 (body odůvodnění 19 a 20) vycházelo z čl. 14 odst. 1 písm. d) a z čl. 17 odst. 3 písm. m) zákona č. 38/2003 ze dne 17. listopadu 2003.

(32)

Opatření 6 (body odůvodnění 21 až 24) je upraveno královským dekretem 1046/2003 ze dne 1. srpna 2003 a vyhláškou TAS/500/2004 ze dne 13. února 2004.

(33)

Obecné ustanovení, které upravuje opatření 7 (bod odůvodnění 25), je uvedeno v královském dekretu – zákoně 5/2006 ze dne 9. června 2006.

(34)

Opatření 8 (bod odůvodnění 26) je ošetřeno čl. 33 odst. 4 královského dekretu 1415/2004 ze dne 11. června 2004.

(35)

Plán pro textilní průmysl byl podle dostupných informací podepsán v červnu 2006 a uplatňoval se do 31. prosince 2008. Podle údajů poskytnutých španělskými orgány 17. září 2008 nebude délka trvání plánu prodloužena (jak se uvádí v článku I.2 plánu). Opatření č. 1 bylo však použitelné v období 2005–2007.

(36)

Komise ve svém rozhodnutí z 13. listopadu 2007 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení („rozhodnutí o zahájení řízení“) vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti uvedených opatření se společným trhem a poukázala na možnou kumulaci různých opatření podpory uvedených v plánu pro textilní průmysl:

(37)

Španělské orgány namítly, že rozhodnutí o zahájení řízení je v rozporu s určením soudní příslušnosti ve věci Italgrani II (14).

(38)

Španělské orgány objasnily, že kromě právního základu N 415/2004, což je režim pro velké podniky, který končil 31. prosince 2007, uvedeného v předchozí korespondenci se také uplatňoval již schválený režim XS 50/2005 (15), určený malým a středním podnikům, který končil 30. června 2007.

(39)

Vynaložený rozpočet činil 14,24 milionů EUR ve formě subvencí a 36,72 milionů EUR ve formě bezúročných vratných úvěrů se splatností 12 let. Dne 21. října 2008 španělské orgány zopakovaly, že dodržují podmínky stanovené režimem, a potvrdily, že režim podpory N 415/2004 se neuplatňoval po 31. prosinci 2007 a již neuplatní a že režim podpory XS 50/2005 se neuplatňoval po 30. červnu 2008 a již se také neuplatní.

(40)

Španělské orgány objasnily, že režim N 101/2005 vypršel, jakmile vstoupilo v platnost nařízení č. 1628/2006 (16). Následně španělské orgány oznámily režim podpory N 430/2006, jenž byl stažen 26. ledna 2007. Od té doby podle informacích poskytnutých dne 30. května 2008 španělskými orgány vycházela opatření podpory z režimu XR/70/2007 (17). Průmysl syntetických vláken nebyl podle odstavce 4 vyhlášky ITC/1014/2005 a odstavce 4 vyhlášky ITC/3098/2006 ve znění odstavce 3 vyhlášky ITC/643/2007 způsobilý pro režim podpory N 101/2005 ani pro režim XR/70/2007.

(41)

Španělské orgány rovněž potvrdily, že toto opatření mohlo být způsobilé jako počáteční investice podle vyhlášky ITC/643/2007 ze dne 2. října 2007, kterou se mění vyhláška ITC/3098/2006 (18). Popis příjemců v odstavci 4 vyhlášky ITC/643/2007 odpovídal definici počáteční investice stanovené v pokynech k regionální podpoře (19) a v nařízení č. 1628/2006.

(42)

Vynaložený rozpočet činil 10,97 milionů EUR ve formě subvencí a 150,8 milionů EUR ve formě vratných úvěrů.

(43)

Španělské orgány potvrdily, že příjemci podpory byly výlučně malé a střední podniky. Maximální výše podpory, odhadnutá na 30 000 EUR pro jeden podnik, byla vypočtena na základě maximálního úvěru, který činil 1 000 000 EUR. Od 1. ledna 2006 do 13. ledna 2008 tohoto opatření využilo deset podniků, dalším 23 byla podpora zamítnuta. Úroková dotace ve výši 0,5 procentních bodů nebyla poskytnuta.

(44)

Dne 30. května 2008 a na schůzce 11. září 2008 španělské orgány zdůraznily, že financování bylo poskytnuto za normálních tržních podmínek a že z něj byly vyloučeny velké podniky a podniky v obtížích. Španělské orgány tuto skutečnost písemně potvrdily dopisem ze dne 21. října 2008 a zavázaly se, že toto opatření nebudou uplatňovat, dokud neskončí platnost plánu.

(45)

Právním základem tohoto opatření bylo nařízení de minimis. Maximální výše úvěru byla stanovena na 2,3 milionů EUR na jednoho příjemce podpory. Prahové hodnoty de minimis byly vždy dodrženy. Příslušné částky nebylo možno kumulovat s jinými podporami, pokud by tak došlo k překročení povolené prahové hodnoty de minimis. Všichni příjemci proto museli vyplnit roční výkaz. ICO vedl roční záznamy o opatření, které zasílal úvěrovým institucím, jež s ICO spolupracovaly.

(46)

Do září 2008 bylo z 450 milionů EUR vyplaceno 54,79 milionů EUR. Maximální výše úvěrů činila 2,3 milionů EUR. Úrokové sazby se pohybovaly mezi 5,59 % a 4,94 %, a to poté, co evropská referenční sazba pro Španělsko byla 5,19 %. Španělské orgány potvrdily, že od 1. července 2008 uplatňovaly nové sdělení o referenčních sazbách (20). Podle španělských orgánů spolupracující finanční instituce stanovovaly marži, která se přičítala k referenční sazbě. ICO tyto instituce rovněž informoval o průměrných maržích používaných ve Španělsku na základě údajů poskytovaných španělskou centrální bankou Banco de España.

(47)

Dne 21. října 2008 předložily španělské orgány přehled podpor de minimis poskytnutých v letech 2006, 2007 a 2008 a příslušná prohlášení. Španělské orgány se zavázaly, že budou v budoucnosti dodržovat nařízení de minimis.

(48)

Tato opatření byla obecnými opatřeními otevřenými všem odvětvím. Podporované činnosti se podobaly činnostem uvedeným v článku 5 nařízení o malých a středních podnicích. Vzhledem k tomu, že opatření se uplatňovalo občasně a nepřímým a nejasným způsobem, bylo velmi obtížné vypočítat výši podpory.

(49)

V období 2006–2008 dosáhly vyplacené finanční prostředky výše 7,5 milionů EUR. Španělské orgány uvedly, že toto opatření, jehož mohly rovněž využít velké podniky, spadalo do nařízení de minimis.

(50)

Co se týče uplatňování nařízení de minimis, španělské orgány vysvětlily, že ICEX vyžadoval, aby každý příjemce podle čl. 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 38/2003 ze dne 17. listopadu 2003 předložil prohlášení o podpoře přijaté na základě stejných způsobilých nákladů. Povinností příjemců bylo informovat ICEX o budoucích subvencích. Podle čl. 17 odst. 3 písm. m) musí ICEX ověřit slučitelnost podpory s dalšími podporami obdrženými na základě stejných způsobilých nákladů. Španělské orgány předložily přehled ukazující, že podpora de minimis, kterou v období 2006–2008 poskytovaly ICO a ICEX v textilním a oděvním odvětví, nepřekračovala prahovou hodnotu 200 000 EUR na podnik během tří rozpočtových let.

(51)

Opatření mělo obecný charakter, ačkoli bylo určeno především na podporu malých a středních podniků. Výlučně podniky s méně než pěti zaměstnanci tak mohly obdržet částky vyšší než jaké v předchozím roce odvedly správě sociálního zabezpečení. Ostatním příjemcům podpory mohlo být navráceno pouze určité procento příspěvku zaplaceného na specifické vzdělávací účely v právě probíhajícím rozpočtovém roce. Podle španělských orgánů činila intenzita podpory přibližně 11,3 % pro malé a střední podniky a asi 20 % pro velké podniky. Plánovaný rozpočet byl 50 000 EUR ročně.

(52)

Do 13. ledna 2008 byl pro toto opatření vybrán pouze jeden podnik. Španělské orgány potvrdily, že podle pokynů o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci (21) byly podniky v obtížích z tohoto režimu podpory vyloučeny.

(53)

Španělské orgány zdůraznily, že podniky byly způsobilé, jen pokud zaměstnanci starší 55 let v nich byli zaměstnáni nejméně 5 let. Způsobilost tak byla snížena přibližně na 50 %. Většina příjemců byly ženy (53 %) a 76 % mělo velmi malou kvalifikaci a odborné vzdělání, což ztěžovalo nalezení jiné práce.

(54)

Španělské orgány zdůraznily, že podle čl. 137 odst. 1 a článku 4 Smlouvy o ES mají členské státy v otázkách sociálního zabezpečení autonomii.

(55)

Do 1. ledna de 2008 využilo tohoto režimu 6 313 zaměstnanců v 2 015 podnicích, což znamená 16,6 % podniků a 4,5 % pracovníků v odvětví. Tohoto opatření využilo 56 % podniků pro jednoho zaměstnance, 30 % pro dva, tři nebo čtyři zaměstnance a 13 % pro 5 až 30 zaměstnanců. Pouze 1 % podniků jej využilo pro více než 30 zaměstnanců. Celkem 1 428 podniků obdrželo dotaci nižší než 500 EUR. Plánovaný rozpočet pro toto opatření činil 15 milionů EUR ročně. Průměrná podpora pro jednoho zaměstnance ve věku 55 až 58 let činila 151 EUR měsíčně, což znamená intenzitu podpory ve výši 8,3 % nákladů na pracovní sílu. Podpora zaměstnancům ve věku 59 let dosáhla výše 44 EUR měsíčně, což odpovídá 2,6 % nákladů na pracovní sílu. Pro toto opatření bylo způsobilých pouze 5,2 % zaměstnanců v odvětví. Průměrný dopad na jeden podnik činil 0,3 % jeho nákladů na pracovní sílu.

(56)

Navzdory svému názvu nebylo opatření zaměřeno na zachování pracovních míst, ale bylo vytvořeno jako alternativa předčasného odchodu do důchodu. Španělské orgány dále uvedly, že částka 151 EUR měsíčně byla dostatečnou pobídkou, aby podnik zaměstnal určitou osobu namísto toho, aby ji najal nelegálně.

(57)

Opatření mohly využít podniky z průmyslu syntetických vláken za předpokladu, že jejich hlavní činnost spadala do textilního odvětví a že byla předmětem kolektivního vyjednávání v textilním a oděvním odvětví, nikoli však v chemickém průmyslu. V důsledku toho byla možnost, že výrobci syntetických vláken využijí daného opatření, jen malá.

(58)

Dopisem ze dne 17. září 2008 španělské orgány potvrdily, že se jedná o obecnou podporu a že podnikům z textilního odvětví účastnícím se plánu pro textilní průmysl nebyla odložena žádná daň.

(59)

Dne 21. října 2008 se španělské orgány zavázaly, že pokud by nastal málo pravděpodobný případ, že nějaký podnik z textilního nebo oděvního odvětví by požádal o zrušení záruky za odložení daní, byla by tato žádost posuzována podle obecných pravidel a nikoli podle plánu pro textilní průmysl.

(60)

Španělské orgány se rovněž zavázaly k dodržování právní předpisů Společenství pro kumulování opatření de minimis.

(61)

Komise obdržela připomínky od dvou zainteresovaných stran, jež si přály zůstat v anonymitě.

(62)

V prvním souboru připomínek byla státní podpora pro textilní průmysl zavrhována z důvodu narušení hospodářské soutěž. Bylo v něm podpořeno stanovisko přijaté Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení a zdůrazněno, že plán pro textilní průmysl nestanovil žádné limity pro dotace, které mohl každý podnik získat. Odůvodnění španělských orgánů bylo nedostatečné. Podpora V a R byla užitečná, ačkoli se měla vztahovat jen na malé a střední podniky. Naproti tomu vyjadřovaly názor, že měla být zamítnuta podpora pro nehmotná aktiva, kterou je snadné zneužít. Podle těchto připomínek byla opatření na vzdělávání propuštěných zaměstnanců pozitivní, ale z 80 % úlevy na příspěvcích na sociální zabezpečení mohly zaměstnanci těžit jen nepřímým a nepřijatelným způsobem. Pokud by textilní podniky měly v porovnání s ostatními odvětvími větší výhody při odkladu platby dlužných částek na sociální zabezpečení, jednalo by se o nelegální podporu.

(63)

Druhý soubor připomínek poukazoval na extrémně nízké ceny podniku Geotexan na španělském trhu, jejichž důvodem mohlo být uplatňování uvedeného plánu pro textilní průmysl.

(64)

Španělské orgány namítly, že Komise v rozhodnutí o zahájení řízení neklasifikovala opatření jako státní podporu, pouze tuto možnost naznačila. Španělsko také odpovědělo, že dotace na vzdělávání pro podniky s počtem zaměstnanců mezi 50 a 249 znamenaly nárůst o 20 % a ne o 80 %. Intenzita podpory byla v souladu s limity stanovenými v článku 4 nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (22). Kromě toho příjemcem opatření podpory na vzdělávání byl pracovník, který mohl v podniku zůstat nebo zlepšit své vyhlídky na získání nového zaměstnání.

(65)

Pokud jde o druhý soubor připomínek, španělské orgány byly názoru, že obvinění byla předložena pozdě a bez důkazů. Cílem plánu pro textilní průmysl bylo pomoci podnikům v odvětví přizpůsobit se liberalizaci trhu, nikoli zvýhodnit postavení určitého podniku. Ke zmíněnému případu uvedly, že podnik Geotexan byl založen v roce 2004. Podle kritérií způsobilosti pro zachování míst pracovníků pokročilejšího věku bylo nezbytné, aby v podniku pracovali déle než pět let, což v tomto případě nebylo možné. Neexistují žádné záznamy, podle nichž by Geotexan využil opatření podpory na vzdělávání. V každém případě by býval obdržel dotaci ve výši 970 EUR ročně, což by nebylo určující pro rozvoj agresivní cenové politiky.

(66)

Připomínky tedy neobsahovaly nové skutečnosti nebo právní odůvodnění a byly předloženy obecně bez uvedení důkazů, pročež na ně není třeba brát ohled.

(67)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(68)

Podle španělských orgánů se opatření 3 nepoužilo: úroková dotace ve výši 0,5 % nebyla poskytnuta a financování se uskutečnilo za normálních tržních podmínek. Komise si od španělských orgánů vyžádala informace o úrokových sazbách, které byly deseti příjemcům skutečně poskytnuty. Španělské orgány odpověděly dne 13. března 2009. Pouze ve dvou případech byla úroková sazba nižší než nejnižší referenční úroková sazba za rok (úvěry ve výši 300 000 EUR a 100 000 EUR s úrokovou sazbou 4,114 % v roce 2007, kdy činila nejnižší referenční sazba 4,62 %). Vzhledem k nepatrnému rozdílu mezi těmito sazbami dochází Komise k závěru, že státní podpora by byla tak malá, že by spadala pod prahovou hodnotu de minimis. Španělské orgány se zavázaly, že toto opatření nebudou uplatňovat, dokud neskončí platnost plánu. Za těchto okolností Komise dospívá k závěru, že částka podpory nedosahovala prahové hodnoty pro podporu de minimis a že se nejedná o státní podporu.

(69)

Co se týká opatření 4 a 5, španělské orgány uvedly, že spadají pod nařízení Komise o podporách de minimis, a proto nepředstavují státní podporu. Komise musí následně ještě posoudit, zda byly splněny podmínky nařízení de minimis.

(70)

Pokud jde o opatření 4, španělské orgány předložily důkazy o tom, že v minulosti dodržovaly nařízení de minimis a zavázaly se, že tak budou činit i v budoucnosti. Dále ujistily, že od 1. července 2008 dodržují nové sdělení o referenčních sazbách.

(71)

Pokud jde o opatření 5, nařízení de minimis vylučovalo podporu určenou na podporu exportu. Podpory na vývoz jsou obecně definovány v čl. 1 písm. d) nařízení jako „podpory přímo spojené s vyváženým množstvím na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo jiné běžné výdaje související s vývozní činností“. V bodu odůvodnění 6 nařízení o podporách de minimis se dále uvádí, že „podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje“. Pokud se tedy podpora udělí na společnou účast na veletrzích, spadá do nařízení o podporách de minimis  (23). Dopisem ze dne 30. května 2008 španělské orgány potvrdily, že cílem opatření bylo podporovat podniky, které dosud nevyvážely, v účasti na mezinárodních veletrzích, čímž uvedenou podmínku splňovalo. Podpora pro vytváření informační infrastruktury prostřednictvím internetových portálů nepředstavuje podporu vývozu, a proto spadá do oblasti působnosti nařízení de minimis. Konečně, poskytování poradenských služeb na podporu vývozního potenciálu podniků spadá do působnosti nařízení de minimis, z tohoto důvodu tedy není zahrnuto v definici podpory vývozu.

(72)

Komise však měla dále pochybnosti o tom, zda španělské orgány v minulosti nařízení de minimis dodržovaly. Komise proto požádala španělské orgány v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení de minimis, aby prokázaly, že v souvislosti s opatřeními 4 a 5 toto opatření v minulosti dodržovaly. Komise je rovněž v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení de minimis požádala, aby se zavázaly k dodržování nařízení v budoucnosti. To znamená dodržovat maximální limit 200 000 EUR pro jeden podnik během tří rozpočtových let, zejména s přihlédnutím k možné kumulaci s ostatními podporami plánu pro textil pro stejné způsobilé náklady. Jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 47, španělské orgány předložily důkazy o tom, že v minulosti nařízení de minimis dodržovaly a zavázaly se, že tak budou činit i v budoucnosti. Opatření 4 a 5 proto nepředstavují podporu.

(73)

Opatření 8 je obecnou podporou stanovenou ve španělských právních předpisech, která se podle španělských orgánů nikdy v plánu textilního průmyslu neuplatňovala. Pokud by v budoucnosti určitý podnik žádal o odložení daní, španělské orgány se zavázaly k použití obecných pravidel a nikoli tohoto opatření. Vzhledem k tomu, že opatření 8 se neuplatnilo, nejedná se o státní podporu.

(74)

Opatření 1, 2, 6 a 7 byla financována ze státních zdrojů. Zdá se, že tato opatření poskytují podnikům v textilním a oděvním odvětví větší selektivní výhodu než opatření podle obecných právních předpisů, a tím tyto podniky zvýhodňují. V textilním a oděvním odvětví dochází ke značné obchodní směně, z toho vyplývá, že opatření mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Tato opatření proto představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(75)

V souvislosti s opatřením 1 dospěla Komise k závěru, že již schválený režim podpory N 415/2004 je použitelný pouze pro velké podniky a pro způsobilé činnosti výzkumu a vývoje: osobní náklady, příslušné nástroje a zařízení, náklady na vnější poradenské služby, provozní náklady a další obecné náklady vyplývající z výzkumných činností. Rozpočet činil 16 milionů EUR ve formě subvencí a 74,45 milionů EUR ve formě zvýhodněných úvěrů.

(76)

V plánu pro textilní průmysl byly pro velké podniky uvedeny jako způsobilé projekty: projekty v oblasti výzkumu a vývoje, projekty rozšiřování výsledků z vývojových a výzkumných činností a projekty v oblasti vytváření a rozvíjení dohod o spolupráci mezi podniky. Rozpočet činil 12,5 milionů EUR ve formě příspěvků a 51 milionů EUR ve formě zvýhodněných úvěrů.

(77)

Dne 13. ledna 2008 španělské orgány znovu vyjádřily své odhodlání dodržovat podmínky stanovené pro režim podpory. Na základě toho má Komise dospět k závěru, že opatření 1 ve prospěch velkých podniků splňuje kritéria uvedená v režimu.

(78)

Pokud jde o opatření 1 ve prospěch malých a středních podniků, na něž je podle plánu textilního průmyslu toto opatření především zaměřeno, španělské orgány objasnily, že je pokryto režimem podpory XS 50/2005. Cílem režimu XS 50/2005 je podporovat výzkumné projekty v malých a středních podnicích, usnadňovat spolupráci mezi těmito podniky a výzkumnými organizacemi a šířit výsledky výzkumu. Tento režim se stejně jako předchozí vztahuje na osobní náklady, příslušné nástroje a zařízení, náklady na vnější poradenské služby, provozní náklady a další obecné náklady vyplývající z výzkumných činností, jakož i na investice do hmotných a nehmotných aktiv a na poradenské služby. Roční rozpočet činil 16 milionů EUR ve formě příspěvků a 74,45 milionů EUR ve formě zvýhodněných úvěrů.

(79)

Způsobilé projekty z plánu pro textilní průmysl byly projekty v oblasti výzkumu a vývoje, investice do hmotných a nehmotných aktiv s cílem začlenit pokročilé technologie do výrobních postupů, projekty rozšiřování výsledků vývojových a výzkumných činností a projekty v oblasti vytváření a rozvíjení dohod o spolupráci mezi podniky.

(80)

Komise zastává stanovisko, že opatření 1 uplatnitelné pro malé a střední podniky splňuje kritéria stanovená v již schváleném režimu podpory N 415/2004 a v režimu podporu XS 50/2005.

(81)

Opatření 2 vycházelo ze schváleného režimu podpory N 101/2005, který trval od června do 1. listopadu 2006. Tento režim byl určen na restrukturalizaci upadajících průmyslových oblastí v podporovaných regionech. Byl otevřen všem průmyslovým podnikům investujícím v podporovaných regionech s výjimkou uhelného a ocelářského průmyslu a odvětví syntetických vláken. Podpora měla být vyplácena ve formě bezúročných úvěrů v maximální délce trvání 10 let, včetně odkladu splácení o 5 let. Plánovaný rozpočet činil 400 EUR ročně.

(82)

Plán pro textilní průmysl dodržuje základní kritéria kromě jednoho týkajícího se bezúročných úvěrů s maximální délkou trvání 15 let a s odkladem splácení o 5 let, namísto maximální délky trvání 10 let stanovené v bodě 11 režimu. Po posouzení tohoto bodu by jej Komise měla přijmout s ohledem na kapitolu I 7.2 vyhlášky ITC/3098/2006, která upřesňuje, že maximální doba trvání bude 10 let plus období odkladu splácení v délce 5 let. Komise by proto měla dospět k závěru, že opatření 2 splňuje kritéria stanovená v režimu.

(83)

Dne 3. července 2006 španělské orgány znovu oznámily režim podpory, aby jej uvedly v soulad s novými pokyny k regionální podpoře (24) (N 430/2007), a 26. ledna 2007 tento režim stáhly s cílem přizpůsobit jej nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (25). Dne 20. března 2007 byl přijat režim XR/70/2007.

(84)

Způsobilými projekty byly podle vyhlášek ITC/3098/2006 a ITC/643/2007 technické infrastruktury, vytváření technických parků, převod odborného know-how, posílení a diversifikace místního hospodářství, vytváření nových průmyslových činností, podpora rozvinutých odvětví a vytváření a rozvoj nových odvětví. Průmysl syntetických vláken nebyl způsobilý a opatření bylo označeno za počáteční investici.

(85)

Komise je proto názoru, že opatření 2 splňuje kritéria stanovená ve schválených režimech podpory N/101/2005 a XR/70/2007.

(86)

Španělské orgány se rovněž zavázaly k neuplatňování těchto opatření po ukončení platnosti režimů, z nichž opatření vycházela. Komise proto zastává stanovisko, že opatření 1 a 2 spadala do uvedených režimů a proto by měla být slučitelnou podporou.

(87)

Komise se domnívá, že toto opatření týkající se specifického vzdělávání nespadá do oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (26), ani předchozího nařízení o podporách na vzdělávání, a to vzhledem ke skutečnosti, že opatření nesouvisí s vytvářením nových pracovních příležitostí a že něj mohou těžit i velké podniky.

(88)

Komise proto musí toto opatření posoudit přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Podpora pro rozvoj určitých hospodářských činností by se mohla považovat za slučitelnou se společným trhem, pokud neovlivňuje negativně podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu.

(89)

Komise posoudí slučitelnost opatření 6 analogicky (27) s nařízením o podpoře na vzdělávání mezi rokem 2006 a 1. srpnem 2008 a s obecným nařízením o blokových výjimkách od 29. srpna 2008 do 31. prosince 2008.

(90)

Podle španělských orgánů činila intenzita podpory na specifické vzdělávání 19,96 % pro malé a střední podniky a 20 % pro velké podniky. Intenzita podpory je mnohem nižší než 35 % stanovených nařízením o podporách na vzdělávání pro žádosti o podporu na vzdělávání a než 25 % stanovených článkem 39 obecného nařízení o blokových výjimkách.

(91)

Částky se dále jen minimálně odchylují od obecných pravidel. Jejich zvýšení závisí na počtu zaměstnanců podniku a na příspěvku na sociální zabezpečení zaplaceném za předchozí rok. Podmínky pro využití opatření byly velmi přísné, protože podniky musely vypracovat plán, který musel být schválen smíšeným výborem (viz bod odůvodnění 24).

(92)

Dne 20. února 2009 španělské orgány potvrdily, že dodatečný motivační účinek pro velké podniky podle čl. 8 odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách byl zohledněn již v odstavci I. 1.A c) plánu pro textilní průmysl. Žádající podniky musely předložit veřejnému úřadu pro zaměstnanost plán přeškolování zaměstnanců s podrobným popisem cílů v oblasti zaměstnanosti a specifických opatření. Veřejný úřad pro zaměstnanost zkoumal, zda byl dodržen jeden či více požadavků uvedených ve zmíněném článku obecného nařízení o blokových výjimkách. Součástí tohoto plánu byl dokument obsahující cíle v oblasti produktivity a zachování pracovních míst, jakož i objem dané investice. Smíšený výbor rovněž vydával zprávy o plánu na rekvalifikaci zaměstnanců předloženém každým podnikem či skupinou. Na základě informací uvedených v plánu a ve zprávě předložené průmyslovými observatořemi členský stát ověřoval, zda byla splněna kritéria pro motivační účinek pro velké podniky.

(93)

Komise dospěla k závěru, že účinek podpory na hospodářskou soutěž a obchod je velmi omezený. Proto se domnívá, že opatření neovlivňuje negativně podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu. Komise proto považuje uvedené opatření za slučitelné se společným trhem v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(94)

Opatření 7 se také financuje z veřejných prostředků a je zjevné, že odvětví přináší výhody. Pokud jde o jeho slučitelnost, zdá se, že nespadá plně do oblasti působnosti článku 15 platného nařízení (ES) č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách) ani nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (28), protože 37 podniků z celkového počtu 11 544 podniků činných v daném odvětví v roce 2007 jsou velké podniky a opatření nemá vliv na vytváření nových pracovních míst. Toto opatření se proto posuzuje na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) (29).

(95)

Státní podpory ve formě subvencování mzdových nákladů poskytnuté s cílem zvýšit zaměstnanost znevýhodněných pracovníků „mohou dále motivovat podniky ke zvýšení zaměstnanosti osob v této kategorii“. Pracovníci jsou zařazeni do této kategorie zaměstnanců, pokud přesáhnou věk 50 let. 76 % pracovníků ve věku 55 až 59 let mělo nízké vzdělání a schopnosti, což znemožňovalo jejich přesun do jiných odvětví v případě propuštění. Co se týká počtu dotčených pracovníků, v roce 2008 bylo pouze 10 215 z 123 574 zaměstnanců v tomto odvětví ve věku mezi 55 až 59 lety a jenom 6 700 pracovalo v podniku více než 5 let a mělo smlouvu na dobu neurčitou. Toto číslo představuje 5,2 % celkového počtu zaměstnanců v odvětví, přičemž intenzita opatření na jeden podnik byla vypočtena na 0,3 % jeho nákladů na pracovní sílu, což je poměr výrazně nižší než 50 % způsobilých nákladů stanovených v článku 40 obecného nařízení o blokových výjimkách. Dopad opatření byl také malý, protože se týkalo především (74 %) mikropodniků a výše podpory byla minimální (0,3 % nákladů na pracovní sílu). Přestože finanční dopad opatření byl minimální, podle španělských orgánů motivovalo podniky k zaměstnání dotčených pracovníků o několik let déle namísto toho, aby je propustili či zaměstnali nelegálně. Podpora se proto jevila jako nezbytná, dobře zacílená na skupinu znevýhodněných pracovníků a přiměřená.

(96)

Pokud jde o nepříznivý účinek podpory, je třeba uvést, že opatření se zaměřilo výlučně na textilní a oděvní odvětví, což je upadající průmysl, kde se počet pracovních míst od roku 2001 zmenšil o 40 %.

(97)

Po zvážení kladných a nepříznivých účinků podpory dospěla Komise k závěru, že opatření mělo kladný účinek, protože motivovalo především mikropodniky k udržení pracovníků starších 55 let na jejich pracovních místech do dovršení 60 let namísto toho, aby je zaměstnávali nelegálně. Narušení hospodářské soutěže bylo pravděpodobně vzhledem k velmi malé částce podpory omezené.

(98)

Opatření 7 je proto slučitelné se společným trhem a je v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES,