19.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 64/7

(1)

Dne 10. března 2009 Rada posoudila aktualizovaný program stability Řecka na období 2008–2011 (2).

(2)

Řecko za posledních deset let zažívá silný hospodářský růst představující 4 % ročně. Současně se výrazně zvětšila domácí i vnější makroekonomická nerovnováha, což vedlo k rychlému nárůstu zahraničního dluhu, přičemž veřejný dluh zůstal na vysoké úrovni. V souvislosti s dopadem současné světové hospodářské a finanční krize na řeckou ekonomiku vytváří přecenění rizik, jež je s tím spojeno, na zadluženost další tlak.

Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 růst HDP v roce 2008 zpomalil na 2,9 % v reálném vyjádření a očekává se, že v roce 2009 zpomalí výrazně, ale zůstane kladný. Jelikož schodek veřejných financí se od roku 2007 nadále pohybuje nad hranicí 3 % HDP (3) a poměr veřejného dluhu k HDP je v Řecku jedním z nejvyšších v EU, nemá Řecko prostor pro fiskální stimul, aby ještě více neohrožovalo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a konkurenceschopnost země. V důsledku toho se nepočítá s žádným balíčkem podpůrných fiskálních opatření. Řecké orgány navrhly v zákonu o rozpočtu na rok 2009 některá opatření, jež mají zajistit sociální soudržnost, včetně výhod pro domácnosti s nízkými příjmy. Řecko čelí problému, jak docílit podstatné fiskální konsolidace za současného zlepšení kvality veřejných financí a napravení faktorů, které výraznou domácí a vnější nerovnováhu hospodářství způsobují.

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Výsledky rozpočtového hospodaření jsou vystaveny značným rizikům zpomalení růstu. Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, je ovšem založen na příznivých předpokladech růstu. Rizika v roce 2009 jsou zároveň spojena s možným nedodržením revidovaného rozpočtového cíle na rok 2009, zejména vezmeme-li v úvahu historii opakovaného překračování plánovaných výdajů a poklesu příjmů. Počínaje rokem 2010 rizika pramení z nedostatku informací o opatřeních na podporu plánované konsolidace, především na straně výdajů. Navíc škrty plánované v některých kategoriích výdajů se zdají evidentně příliš náročné. Zdá se, že rizika spojená s předpokládaným vývojem poměru dluhu k HDP se rovněž zvyšují, neboť pramení z rizik spojených s projekcemi schodku. Tato rizika mohou zesílit i kvůli nejistotě ohledně vnitřní dynamiky dluhu, o jejíchž složkách program nepodává stejně jako v minulosti žádné informace. Kromě toho případné finanční transakce zvyšující dluh v rámci balíčku opatření na podporu finančního sektoru mohou tlak na poměr dluhu k HDP dále zvýšit. Program nezahrnuje možný dopad tohoto balíčku finančních opatření na vývoj dluhu.

(8)

Dlouhodobé projekce výdajů na důchody podle společně dohodnuté metodiky se teprve připravují; dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet se bude pravděpodobně pohybovat vysoko nad průměrem EU. Rozpočtová pozice v roce 2008 předpokládaná v programu, která je horší než výchozí pozice z předchozí aktualizace, dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet ještě zhorší. Stávající míra hrubého zadlužení navíc značně překračuje referenční hodnotu stanovenou Smlouvou. Její snížení si vyžaduje dlouhodobě vysoké primární přebytky. Ke snížení vysokých rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by přispělo zachování vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu a další kroky reformy důchodového systému zaměřené na omezení pravděpodobně výrazného nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva. Výše uvedená rizika plynoucí z režimů stabilizace finančního sektoru, které Řecko zavedlo, by mohla mít neblahý dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, především kvůli jejich dopadu na veřejný dluh, ačkoliv některé náklady na vládní podporu by mohly být v budoucnu získány zpět.

(9)

Střednědobý rozpočtový rámec je stále slabý, jelikož se vyznačuje špatnými dosavadními výsledky. Fiskální vývoj v Řecku svědčí o nedostatečné kontrole veřejných výdajů a u projekcí příjmů se ukázalo, že byly zpravidla optimistické. I přes určitý pokrok zaznamenaný v posledních letech mají navíc na včasnou a účinnou kontrolu příjmů a výdajů neblahý dopad strukturální a dlouhodobé problémy spojené se záznamy účtů řeckých vládních institucí. Program počítá s tím, že bude dále pokračovat probíhající rozpočtová reforma a že bude učiněn další pokrok v provádění programového rozpočtování s cílem zlepšit monitorování a správu veřejných výdajů, zvýšit transparentnost a zavést do rozpočtového procesu perspektivu mnohaletého plánování. Úplné provedení reformy rozpočtového procesu je však plánováno až na rok 2012.

(10)

V reakci na finanční krizi řecká vláda přijala několik opatření pro zajištění stability finančního sektoru, včetně opatření pro pojištění vkladů až do výše 100 000 EUR. Balíček opatření sestává z rekapitalizačního režimu, který uvolňuje nový kapitál úvěrovým institucím výměnou za preferenční akcie, garančního režimu, který se vztahuje na nové úvěry se splatností od tří měsíců do tří let, a režimu cenných papírů, který poskytuje státní dluhopisy způsobilým úvěrovým institucím a zlepšuje jejich přístup k likviditě, zejména prostřednictvím ECB. Celková hodnota balíčku činí 28 mld. EUR (kolem 10 % HDP).

(11)

Podle programu je fiskální politika zaměřená na obnovu důvěry investorů a řešení makroekonomické nerovnováhy. Vzhledem k nedostatečným možnostem v rozpočtové oblasti a s ohledem na značnou ekonomickou nerovnováhu řecká vláda nepřijala v reakci na zpomalení ekonomiky žádný balíček opatření zaměřených na krátkodobé oživení, což by bylo v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy. Program počítá s několika strukturálními opatřeními, včetně odvětvových opatření v oblasti cestovního ruchu, bez přímých dopadů na rozpočet, např. s opatřeními zaměřenými na udržení zaměstnanosti, podporu podnikatelských investic včetně partnerství soukromého a veřejného sektoru, podporu poskytování úvěrů malým a středním podnikům a lepší čerpání z fondů EU. Aktualizace obsahuje i řadu jiných opatření v rámci strukturálních reforem, které jsou součástí dlouhodobé strategie zlepšování kvality a udržitelnosti veřejných financí, jako je reforma správy a kontroly veřejných výdajů a provádění nedávno přijaté důchodové reformy. Tato opatření jsou spojena s programem střednědobých reforem a doporučeními pro jednotlivé země, jež navrhla Komise dne 28. ledna 2009 v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

(12)

(13)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (5).

i)

již v roce 2009 výrazně posílilo fiskální konsolidaci na základě jasně vymezených opatření na omezení běžných výdajů, včetně střízlivé politiky mezd ve veřejném sektoru, a přispělo tak k nezbytnému snížení poměru dluhu k HDP;

ii)

zajistilo, že v souvislosti s nutným přizpůsobením hospodářství se opatření fiskální konsolidace rovněž zaměří na zvýšení kvality veřejných financí v rámci komplexního programu reforem s cílem nahradit ztráty konkurenceschopnosti a vyřešit současnou vnější nerovnováhu;

iii)

rychle provedlo politiky zaměřené na reformu daňové správy a dále posílilo fungování rozpočtového procesu zlepšením jeho transparentnosti a jasným stanovením rozpočtové strategie s dlouhodobějšími výhledy a aby zavedlo mechanismy monitorování, kontroly a zlepšování účinnosti primárních běžných výdajů;

iv)

vzhledem k rostoucí výši dluhu a předpokládanému zvýšení výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva zlepšilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí tím, že bude pokračovat ve stávající reformě zdravotnictví a důchodového systému.