10.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/1

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1006/96 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z Čínské lidové republiky (ČLR) ve výši 323 EUR za tunu (dále jen „původní šetření“).

(2)

V návaznosti na přezkum opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1011/2002 (3) obnovila uložení konečného antidumpingového cla z dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z ČLR (dále jen „první šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti“).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) obdržela Komise dne 12. března 2007 žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Tuto žádost předložila Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC) (dále jen „žadatel“) jménem dvou výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby práškového aktivního uhlí ve Společenství. Žádost vycházela ze skutečnosti, že uplynutím doby platnosti opatření by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy výrobního odvětví Společenství.

(5)

Komise po konzultaci s poradním výborem uznala, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a zahájila dne 13. června 2007 tento přezkum zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (5).

(6)

Komise oficiálně oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vývozcům/výrobcům, zástupcům vyvážející země, dovozcům, dodavatelům, výrobcům, uživatelům ve Společenství a žadateli. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vývozců/výrobců v ČLR (132 subjektů uvedených v žádosti o přezkum) se považovalo za vhodné prověřit, zda by měl být při přezkumu před pozbytím platnosti použit výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vývozci/výrobci podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzváni, aby se do 15 dnů od zahájení přezkumu před pozbytím platnosti přihlásili a předložili Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný vývozce/výrobce však neodpověděl na dotazy určené k výběru vzorku ani se v odpovědi na oznámení o zahájení přezkumu žádným jiným způsobem neohlásil, a proto výběr vzorku vývozců/výrobců nepřipadal v úvahu.

(8)

Vzhledem k zjevně velkému počtu dovozců do Společenství (33 subjektů uvedených v žádosti o přezkum) se považovalo za vhodné prověřit, zda by měl být při přezkumu před pozbytím platnosti použit výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli dovozci do Společenství podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzváni, aby se do 15 dnů od zahájení přezkumu před pozbytím platnosti přihlásili a předložili Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Avšak vzhledem k tomu, že na dotazy určené pro výběr vzorku odpověděli pouze tři z 33 kontaktovaných dovozců a souhlasili se spoluprácí, bylo rozhodnuto, že v tomto případě není výběr vzorku oprávněný.

(10)

Zástupcům vyvážející země a všem známým dovozcům, dodavatelům, výrobcům, uživatelům ve Společenství a výrobcům ve srovnatelné zemi, Spojených státech amerických (USA), byly zaslány dotazníky (viz 22. až 24. bod odůvodnění).

(11)

Zcela vyplněné dotazníky Komisi zaslali tři dodavatelé surovin výrobnímu odvětví Společenství, tři uživatelé, dva výrobci ve Společenství, kteří podporují žádost o přezkum, jeden další výrobce, který je proti šetření, a jeden výrobce ve srovnatelné zemi. Žádný z vyvážejících výrobců v ČLR nespolupracoval.

(12)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely svého šetření, a provedla kontrolní návštěvy v provozovnách těchto společností:

(13)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Přezkoumání tendencí, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, zahrnovalo období od 1. ledna 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Posuzovaný výrobek je stejný jako při původním šetření a následném přezkumu opatření před pozbytím platnosti, tj. práškové aktivní uhlí v současné době zařazené pod kódem KN ex 3802 10 00. Práškové aktivní uhlí je mikroporézní formou uhlíku získávanou z různých surovin, jako je uhlí, lignit, rašelina, dřevo, olivové pecky nebo kokosové skořápky, které jsou aktivovány parou nebo chemickým procesem. Práškové aktivní uhlí je velmi jemný prášek. Aktivní uhlí se také prodává v granulované formě (granulované aktivní uhlí), na kterou se stávající opatření ani tento přezkum nevztahují.

(16)

Jak potvrdil předchozí přezkum opatření před pozbytím platnosti, práškové aktivní uhlí podle definice obsahuje nejméně 90 procent hmotnostních (% m/m) částic o velikosti menší než 0,5 mm.

(17)

Práškové aktivní uhlí se všeobecně používá pro úpravu vody (pitné i odpadní vody), čištění plynů a vzduchu, regeneraci rozpouštědel, odbarvování cukru, rostlinných olejů a tuků a pro odstraňování pachů a nečistot z různých výrobků v chemickém průmyslu (např. z organických kyselin), ve farmaceutickém průmyslu (např. z tablet užívaných při zažívacích potížích) a v potravinářském průmyslu (např. z alkoholických a nealkoholických nápojů).

(18)

Toto šetření potvrdilo, že práškové aktivní uhlí vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství a práškové aktivní uhlí dovážené z ČLR, stejně jako práškové aktivní uhlí vyráběné a prodávané ve srovnatelné zemi (USA) má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a je ve všech ohledech totožné. Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení je účelem přezkumu opatření před pozbytím platnosti určit, zda je pravděpodobné, že pozbytí platnosti těchto opatření povede k pokračování nebo obnovení dumpingu.

(20)

Nejprve byly zkoumány objemy vyvezené do Společenství během období přezkumného šetření. K tomu je třeba poznamenat, že jelikož žádný z čínských vyvážejících výrobců ani žádný dovozce ve Společenství při tomto šetření nespolupracoval, údaje o vývozu byly stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě dostupných informací. V této souvislosti je třeba připomenout, že žádný čínský vyvážející výrobce ani dovozce do Společenství nespolupracoval ani při prvním šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti. Od uložení konečného antidumpingového cla v roce 1996 jsou však pro dovoz práškového aktivního uhlí k dispozici statistiky Eurostatu. Tyto statistiky byly potvrzeny údaji z průzkumu trhu, které předložilo výrobní odvětví Společenství. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější informace, byly použity tyto statistiky. Ty ukázaly, že v období přezkumného šetření bylo z ČLR do Společenství dovezeno asi 529 tun práškového aktivního uhlí. Jedná se o malé množství ve srovnání s množstvím dovezeným do Společenství před uložením opatření, avšak stále představuje více než 1 % spotřeby práškového aktivního uhlí ve Společenství během období přezkumného šetření. Byl však proveden přibližný výpočet dumpingu.

(21)

V souvislosti s pravděpodobností pokračování dumpingu bylo šetřeno, zda aktuálně dochází k dumpingu vývozu z ČLR. Vycházelo se z toho, že pokud k dumpingu dochází nyní, mohlo by to být důležitým ukazatelem toho, že dumping bude pravděpodobně pokračovat také v budoucnosti, pokud by opatření přestala platit.

(22)

Jelikož je ČLR transformující se ekonomikou, běžná hodnota byla určena na základě údajů získaných ve třetí zemi s tržním hospodářstvím vybrané v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(23)

Za vhodnou srovnatelnou zemi byly v původním šetření a v prvním šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti vybrány USA. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise hodlala použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi rovněž při současném šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti. V tomto ohledu šetření ukázalo, že USA jsou nejvhodnější srovnatelnou zemí z těchto důvodů:

USA jsou jedním z největších výrobců práškového aktivního uhlí na světě. Údaje předložené spolupracujícím výrobcem v USA a výrobci ve Společenství v žádosti o přezkum ukázaly, že objem výroby je v obou zemích srovnatelný. Kromě toho, jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že práškové aktivní uhlí vyráběné a prodávané v USA je obdobným výrobkem jako práškové aktivní uhlí vyráběné v ČLR a vyvážené do Společenství. Objem domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve Spojených státech byl ve srovnání s dovozem práškového aktivního uhlí z ČLR do Společenství reprezentativní. Rovněž bylo zjištěno, že úroveň hospodářské soutěže v USA je velmi vysoká. Skutečně kromě hospodářské soutěže mezi několika výrobci v USA existovala také konkurence dováženého práškového aktivního uhlí (hlavně z ČLR, Srí Lanky a Filipín), které mohlo být v průběhu období přezkumného šetření dováženo bez množstevních omezení nebo dovozních cel. Kromě toho byl hlavní výrobce práškového aktivního uhlí v USA ochoten spolupracovat.

(24)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a jelikož Komise neobdržela k výběru srovnatelné země od žádné z dotčených stran žádné připomínky, byly tedy USA vybrány jako nejvhodnější srovnatelná země.

(25)

V souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení bylo zvažováno, zda byly reprezentativní objemy domácího prodeje práškového aktivního uhlí v USA vzhledem k účtované ceně vytvořeny v běžném obchodním režimu. V tomto ohledu se zkoumalo, zda byly domácí prodeje ziskové. Za tímto účelem byly porovnávány plné výrobní náklady každé jakosti v období přezkumného šetření s průměrnou cenou příslušných prodejních transakcí každé jakosti uskutečněných během stejného období. Bylo zjištěno, že většina prodejů byla zisková. Šetření také odhalilo, že ve všech případech šlo o prodeje nezávislým zákazníkům. Ceny, které nezávislí zákazníci zaplatili nebo měli platit za práškové aktivní uhlí na vnitrostátním trhu USA v běžném obchodním režimu, byly tudíž použity pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(26)

Jak bylo uvedeno výše, žádný čínský vyvážející výrobce, ani žádný dovozce práškového aktivního uhlí ve Společenství při tomto šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti nespolupracoval. Proto byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení určena na základě dostupných údajů. Jak již bylo uvedeno ve 20. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější informace, byla tato cena stanovena na základě průměrné ceny podle dovozních statistik Eurostatu (TARIC) v průběhu období přezkumného šetření.

(27)

Aby bylo zajištěno správné srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, vzaly se v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení v úvahu rozdíly ve faktorech, o nichž bylo zjištěno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy vzhledem k rozdílům v nákladech na nakládku, pojištění a vnitrozemskou dopravu. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné informace od čínských vyvážejících výrobců, zakládaly se úpravy vývozní ceny na dostupných údajích, v tomto případě na příslušných informacích uvedených v žádosti o přezkum.

(28)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny všech jakostí ukázalo, že vývoz práškového aktivního uhlí do Společenství byl stále v průběhu období přezkumného šetření dumpingový, a to se značným dumpingovým rozpětím. Toto dumpingové rozpětí se rovnalo částce, o kterou běžná hodnota přesahovala ceny pro vývoz do Společenství. Vážené průměrné dumpingové rozpětí překročilo 20 %. Přestože muselo být toto dumpingové rozpětí ve značné míře založeno na dostupných údajích vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, odráží stávající čínské vývozní praktiky. Spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců by samozřejmě umožnila přesnější výpočet.

(29)

Také se zkoumalo, jak by se vývoz práškového aktivního uhlí z ČLR do Společenství vyvíjel, kdyby opatření pozbyla platnost. Za tímto účelem byla zkoumána záložní výrobní kapacita v ČLR, objem vývozu a domácí trh ČLR, stejně jako cenová politika Číny vůči jiným třetím zemím. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci nespolupracovali, byly použity údaje z průzkumu trhu, které předložilo výrobní odvětví Společenství.

(30)

Informace dostupné Komisi ukázaly, že ČLR je s přibližně 300 výrobci největším výrobcem a vývozcem aktivního uhlí (granulovaného a práškového) na světě. V průběhu období přezkumného šetření byla čínská výrobní kapacita práškového aktivního uhlí odhadována na 190 000 tun, z čehož přibližně 70 000 tun bylo prodáno na domácím trhu a okolo 60 000 tun bylo vyvezeno. K dispozici tedy byla záložní kapacita o objemu přibližně 60 000 tun. Je třeba poznamenat, že tato záložní kapacita přesahuje spotřebu ve Společenství v průběhu přezkumného šetření.

(31)

Hlavními vývozními trhy pro čínské práškové aktivní uhlí jsou jihovýchodní Asie, Japonsko, Korejská republika, USA a Evropa. Avšak podle důkazů předložených výrobním odvětvím Společenství by dodatečná poptávka po dováženém práškovém aktivním uhlí ve třetích zemích byla minimální a schopnost absorbovat další čínský vývoz tedy téměř zanedbatelná. Kromě toho je třeba poznamenat, že řada potenciálních vývozních trhů v asijském regionu, například Indie a Indonésie, aplikuje pro práškové aktivní uhlí vysoké celní tarify.

(32)

Na základě dostupných údajů se odhaduje, že roční míra růstu spotřeby, výroby a výrobní kapacity práškového aktivního uhlí na domácím trhu ČLR bude činit přibližně 5 %. Vzhledem k tomu, že v dubnu 2007 (tzn. po období šetření) uložily USA antidumpingová opatření na čínské práškové aktivní uhlí aktivované parou, může vývoz dokonce poklesnout. Záložní kapacity tedy s jistotou v budoucnu nebudou ubývat, ale velmi pravděpodobně dokonce porostou.

(33)

Kromě toho podle informací dostupných Komisi čelí čínský průmysl aktivního uhlí v současné době finančním problémům, zejména proto, že nízká míra využívání kapacity vede k vyšším nákladům. To rovněž zvyšuje tlak na vývoz za dumpingové ceny s cílem dosáhnout vyšších úspor z rozsahu.

(34)

Za těchto okolností, pokud by opatření byla odstraněna a Společenství by se stalo atraktivním vývozním trhem, je velmi pravděpodobné, že by čínští výrobci zvýšili míru využívání kapacity s cílem vyvézt značný objem a snížit tak náklady a zlepšit svou finanční situaci.

(35)

Analýza cen čínského vývozu do jiných třetích zemí, jako jsou USA, ukázala, že práškové aktivního uhlí bylo rovněž vyváženo za velmi nízké, dokonce značně dumpingové ceny (vyšší než dumpingové rozpětí stanovené v současném šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti, viz 28. bod odůvodnění). Je zřejmé, že pokud jde o tento výrobek, praktikuje Čína tyto dumpingové postupy již dlouho.

(36)

Pokud by tedy bylo antidumpingové clo odstraněno, trh Společenství by pravděpodobně přitahoval značné množství čínského práškového aktivního uhlí za nízké dumpingové ceny. V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že čínský dovoz je na trhu Společenství přítomen, přestože v menším množství, od uložení antidumpingových opatření v roce 1996, což by usnadnilo nárůst dovozu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(37)

Dovoz čínského práškového aktivního uhlí v období přezkumného šetření se pohyboval nad minimální úrovní a byl nadále dumpingový. Bylo zjištěno, že dumping pokračoval a že existuje silná pravděpodobnost, že by pokračoval, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho je v takovém případě pravděpodobné, že vývoz čínského práškového aktivního uhlí do Společenství značně naroste (a vrátí se přinejmenším na úroveň zjištěnou v původním šetření), neboť v ČLR jsou k dispozici značné záložní kapacity. Ceny těchto dalších dovážených množství by se vší pravděpodobností byly významnou měrou dumpingové.

(38)

Šetření ukázalo, že práškové aktivní uhlí v současné době vyrábí omezený počet výrobců ve Společenství. Dva výrobci, kteří podali žádost, a dva další výrobci, kteří při šetření nespolupracovali, používají tradiční postup a míchají suroviny nezbytné k získání práškového aktivního uhlí postupem aktivace.

(39)

Zjistilo se rovněž, že někteří další výrobci ve Společenství vyrábějí práškové aktivní uhlí mletím granulovaného aktivního uhlí dovezeného z ČLR. Na základě odhadů, které poskytlo výrobní odvětví Společenství, se přibližně 10 000 tun granulovaného aktivního uhlí dováženého z ČLR ve Společenství mele na práškové aktivní uhlí. Jeden další výrobce, který s Komisí během šetření spolupracoval, skutečně touto metodou práškové aktivní uhlí vyráběl. Jak tomu však bylo již při prvním přezkumném šetření, nebylo toto množství zahrnuto do výpočtu celkové výroby a spotřeby ve Společenství.

(40)

Dva výrobci ve Společenství, jejichž jménem byla podána žádost o přezkum, při šetření spolupracovali. Tito výrobci představují přibližně 80 % výroby práškového aktivního uhlí ve Společenství, a tudíž tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(41)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství představují dva výrobci ve Společenství, musely být údaje týkající se výrobního odvětví Společenství v případě potřeby indexovány, aby se zachovala důvěrnost citlivých údajů.

(42)

Spotřeba ve Společenství (EU-27) byla stanovena na základě:

(43)

Jak již bylo uvedeno v 39. bodě odůvodnění, určité množství práškového aktivního uhlí se vyrábí mletím granulovaného aktivního uhlí dováženého z ČLR a toto množství nebylo zahrnuto do výpočtu spotřeby ve Společenství.

(44)

Na základě výše uvedené skutečnosti vzrostla spotřeba práškového aktivního uhlí ve Společenství v posuzovaném období o 7 %. Po 10 % nárůstu v letech 2003 až 2005 došlo k mírnému snížení v roce 2006; v období přezkumného šetření však spotřeba zůstala vyrovnaná.

(45)

Na základě informací z Eurostatu je vývoj objemu a podílu na trhu dovozu práškového aktivního uhlí z ČLR vyložen v níže uvedené tabulce. Objem dovozu z ČLR se v posuzovaném období zvýšil o 55 %, avšak jeho podíl na trhu zůstal celkově nižší než 2 %.

(46)

Průměrné ceny dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z ČLR, získané z Eurostatu a po přičtení nákladů po dovozu, cel a antidumpingových cel, se v posuzovaném období zvyšovaly jen mírně o 8 %, jak uvádí následující tabulka.

(47)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci v ČLR neposkytli podrobné údaje o prodejích, musela Komise srovnat upravené dovozní ceny získané z Eurostatu s průměrnými prodejními cenami přímo ze závodu výrobního odvětví Společenství jakožto celku, tj. bez rozlišování mezi různými jakostmi práškového aktivního uhlí. Toto srovnání ukázalo, že čínské vývozní ceny byly v období přezkumného šetření o 25 až 30 % nižší než ceny, jaké ve stejné době účtovalo výrobní odvětví Společenství.

(48)

Dovoz práškového aktivního uhlí z jiných zemí než z ČLR v posuzovaném období značně vzrostl, z přibližně 7 300 tun v roce 2003 na 10 000 tun v období přezkumného šetření, což představovalo podíl na trhu ve výši okolo 19 % v roce 2003 a 25 % v období přezkumného šetření. Hlavními vyvážejícími zeměmi byly Malajsie, Indonésie, Filipíny a USA.

(49)

Zatímco dovoz z USA se snížil na polovinu, dovoz z Malajsie, Indonésie a Filipín se zvýšil z 2 800 tun v roce 2003 na 6 200 tun v období přezkumného šetření, což představovalo v období přezkumného šetření společný podíl na trhu Společenství ve výši 15 %. Šetření ukázalo, že některé dovozy z těchto tří zemí sestávají z práškového aktivního uhlí vyráběného z kokosových skořápek, které z důvodu nedostupnosti dotčené suroviny nejsou výrobci ve Společenství schopni sami vyrábět. Části těchto dovozů tedy podněcuje samotné výrobní odvětví Společenství v zájmu doplnění své škály práškového aktivního uhlí v nabídce pro uživatele ve Společenství.

(50)

Pokud jde o ceny, průměrné dovozní ceny z Malajsie, Indonésie a Filipín byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Dovozní ceny z Malajsie a Indonésie byly na stejné úrovni jako dovozní ceny práškového aktivního uhlí pocházejícího z ČLR, zatímco dovozní ceny z Filipín se v posuzovaném období výrazně zvýšily (o 37 %) a byly o 20 % vyšší než dovozní ceny práškového aktivního uhlí z Číny.

(51)

Bylo zjištěno, že dovozní ceny z USA byly výrazně vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. Převážnou většinu tohoto dovozu tvoří práškové aktivní uhlí jakostí určených ke zvláštnímu použití a dosahujících na trhu Společenství vysokých cen.

(52)

Šetření prokázalo, že některé dovozy práškového aktivního uhlí ze třetích zemí doplňují výrobu výrobního odvětví Společenství. Jiné dovozy se uskutečnily za ceny výrazně převyšující průměrnou cenu, jakou účtuje výrobní odvětví Společenství. Na trh Společenství mohou mít určitý účinek rovněž jiné dovozy uskutečňované za relativně nízké ceny. Na základě tendencí pozorovaných v posuzovaném období se však zdá, že by se tato situace neměla prohlubovat.

(53)

Schopnost vyrobit práškové aktivní uhlí se může měnit v závislosti na směsi nízko aktivovaných (kratší doba v peci) a vysoce aktivovaných (delší doba v peci) složek. Kapacita uvedená v následující tabulce tedy byla stanovena na základě směsi skutečně vyrobeného nízko a vysoko aktivovaného práškového aktivního uhlí.

(54)

Výroba práškového aktivního uhlí výrobním odvětví Společenství byla v posuzovaném období stabilní s mírnými výkyvy v letech 2004 a 2005.

(55)

Instalovaná kapacita poklesla mezi lety 2003 a 2005. Tento pokles lze přisoudit právním předpisům týkajících se životního prostředí zavedených v roce 2003 místními orgány jednoho členského státu, kde se nachází jedna z provozoven výrobního odvětví Společenství. Následkem toho musel dotčený výrobce ve Společenství zastavit provoz jednoho ze svých aktivačních závodů z důvodu těchto požadavků týkajících se životního prostředí.

(56)

Přímým následkem nižších dostupných výrobních kapacit bylo odpovídající zvýšení míry využití výrobní kapacity.

(57)

Objem prodeje byl v období přezkumného šetření ve srovnání s počátkem posuzovaného období o 4 % nižší. Vzhledem k tomu, že spotřeba ve Společenství se v posuzovaném období o 7 % zvýšila (viz 44. bod odůvodnění), podíl výrobního odvětví Společenství na trhu klesl v posuzovaném období o 9 %. Navzdory tomuto snížení podílu zůstal podíl na trhu výrobního odvětví Společenství v celém posuzovaném období vyšší než 50 %.

(58)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zůstaly poměrně stabilní po celé posuzované období. Stabilní prodejní ceny ve spojení s nižším objemem prodeje vedly k negativnímu 4 % růstu během posuzovaného období, což odráželo pokles objemu prodeje o stejný počet procentních bodů.

(59)

Vzhledem k přerušení provozu jedné z výrobních linek v roce 2004 (viz 55. bod odůvodnění) a s cílem vyhovět zákazníkům muselo výrobní odvětví Společenství dočasně navýšit zásoby. V průběhu následujících let však úroveň zásob opět dosáhla původní úrovně, tedy přibližně 10–20 % objemu výroby.

(60)

Tyto tři ukazatele se během posuzovaného období vyvíjely stejně (i když v různé míře), zejména pokud jde o prudký vzestup mezi lety 2003 a 2004, po němž následoval prudký pokles až do konce období přezkumného šetření.

(61)

Na vývoj ziskovosti, návratnost investic a peněžní tok v letech 2003 a 2004 by se mělo pohlížet s přihlédnutím ke skutečnosti, že v roce 2003 byly finanční výsledky výrobního odvětví Společenství obzvláště nízké a ziskovost prodeje byla jen mírně nad hranicí rentability. Slabé výsledky výrobního odvětví Společenství v roce 2003 byly způsobeny problémy, jimž v uvedeném roce čelil jeden z výrobců ve Společenství.

(62)

Pokles zisku mezi lety 2005 a 2006 byl částečně způsoben náklady, které výrobní odvětví Společenství vynaložilo na splnění určitých požadavků týkajících se životního prostředí (viz 55. bod odůvodnění).

(63)

Druhý spolupracující výrobce práškového aktivního uhlí, který mele dovážené granulované aktivní uhlí na práškové aktivní uhlí (viz 39. bod odůvodnění) uvedl, že výrobní odvětví Společenství mohlo s ohledem na zvýšení zisků za práškové aktivní uhlí v letech 2003 až 2006, jak bylo uvedeno ve stížnosti, křížově dotovat svůj prodej granulovaného aktivního uhlí. Jinými slovy uvedl, že vzhledem k ochraně práškového aktivního uhlí za ně výrobní odvětví Společenství mohlo účtovat vyšší ceny, a tím údajně účtovat méně za prodej granulovaného aktivního uhlí. Z tohoto důvodu je tato strana proti pokračování opatření.

(64)

Pokud jde o údajné křížové dotování prodeje granulovaného aktivního uhlí ze zisků z prodeje práškového aktivního uhlí vyráběného výrobním odvětvím Společenství, je třeba poznamenat, že se částečně nachází mimo rozsah tohoto přezkumu, neboť ziskovost prodeje granulovaného aktivního uhlí nebyla v rámci tohoto šetření analyzována. Pokud jde o úroveň zisku, je třeba uvést, že zatímco v letech 2003 až 2004 zaznamenalo výrobní odvětví Společenství strmý vzrůst ziskovosti, v roce 2006 a v období přezkumného šetření následovalo období poklesu. Jak bylo uvedeno v 61. bodě odůvodnění, prudký nárůst mezi lety 2003 a 2004 by se měl posoudit v souvislosti se slabými finančními výsledky výrobního odvětví Společenství v roce 2003, spíše než v souvislosti s dobrými finančními výsledky v roce 2004. Kromě toho v průběhu posuzovaného období ziskovost výrobního odvětví Společenství nikdy nepřesáhla 5,5 % ve vztahu k jeho prodeji práškového aktivního uhlí na trhu Společenství. Údajná možnost, že by nárůst ziskovosti v průběhu posuzovaného období byl takový, že by umožnil výrobnímu odvětví Společenství financovat své prodeje jiného výrobku, musela být proto odmítnuta, neboť ziskovost prodeje práškového aktivního uhlí v průběhu posuzovaného období byla příliš nízká na to, aby mohla odůvodnit obvinění z křížového dotování.

(65)

Jak je uvedeno v předchozí tabulce, výrobní odvětví Společenství snížilo počet zaměstnanců v posuzovaném období přibližně o 10 %. Vzhledem k tomu, že výroba zůstala v průběhu uvedeného období stabilní (viz 54. bod odůvodnění), odráží zvýšení produktivity tyto dvě vývojové tendence.

(66)

Kromě toho byly mzdy v posuzovaném období poměrně stabilní.

(67)

Předchozí tabulka uvádí, že během roku 2006 a během období přezkumného šetření vynaložilo výrobní odvětví Společenství značné investice. Z důvodů uvedených v 55. bodě odůvodnění si tyto investice vyžádaly požadavky spojené s životním prostředím.

(68)

Výrobní odvětví Společenství nehlásilo žádné nesnáze se získáváním kapitálu během posuzovaného období.

(69)

Jak je uvedeno výše, dostupné údaje ukazují, že dumpingové rozpětí lze pokládat za značné.

(70)

Jak již bylo uvedeno v závěrech předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, bylo výrobní odvětví Společenství z důvodu platných antidumpingových opatření do jisté míry schopno zotavit se z předcházejícího dumpingu, ale stále je ještě v citlivé situaci.

(71)

Objem prodeje na vývoz se v posuzovaném období mezi rokem 2003 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o přibližně 21 %.

(72)

Průměrné prodejní vývozní ceny zůstaly při porovnání vývozních prodejních cen v roce 2003 a týchž cen v průběhu období přezkumného šetření stabilní. Přestože v roce 2004 ceny poněkud klesly, bylo výrobní odvětví Společenství schopno od roku 2005 ceny zvyšovat.

(73)

Mezi rokem 2003 a obdobím přezkumného šetření se tyto ukazatele, týkající se výrobního odvětví Společenství, vyvíjely příznivě: ziskovost, návratnost investic, peněžní tok a využití kapacit a konečný stav zásob. Jednotkové prodejní ceny a výroba zůstaly prakticky stabilní. Kromě toho se zvýšila produktivita a výrobní odvětví Společenství bylo schopno investovat za účelem splnění určitých požadavků na životní prostředí.

(74)

Naproti tomu tyto ukazatele zaznamenaly nepříznivý vývoj: objem prodeje, podíl na trhu a zaměstnanost. Kromě toho se výrobní kapacita snížila z důvodu výše uvedených požadavků ohledně životního prostředí.

(75)

Přestože je situace smíšená, celkově lze říci, že příznivý vývoj převažuje nad nepříznivým. Srovnáme-li výše uvedené tendence s trendy zjištěnými při původním šetření, je navíc jasné, že platná antidumpingová opatření měla pozitivní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. Je však třeba zdůraznit, že i ukazatele vykazující příznivý vývoj, jako je zejména ziskovost a návratnost investic, stále zdaleka nedosahují úrovně, kterou by bylo možné očekávat v případě, že by se výrobní odvětví Společenství plně zotavilo z předcházejícího dumpingu a jím způsobené újmy.

(76)

Závěr je proto takový, že ačkoli se situace výrobního odvětví Společenství při porovnání se situací před zavedením opatření zlepšila, je výrobní odvětví Společenství stále zranitelné.

(77)

Šetření prokázalo, že v ČLR existují značné záložní kapacity překračující spotřebu ve Společenství během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že USA zavedly na dovoz práškového aktivního uhlí (aktivovaného parou) pocházejícího z ČLR antidumpingová opatření, je zde navíc bezprostřední riziko přesměrování obchodu, pokud jde o objem, který byl dříve vyvážen do USA, pokud by opatření pozbyla platnosti. Riziko je tím větší, že ceny, za něž bylo práškové aktivní uhlí vyváženo do USA, byly ještě nižší než ceny, za něž se vyváží na trh Společenství.

(78)

Kromě toho se prokázalo, že ceny, za něž se v současné době práškové aktivní uhlí dováží, jsou dumpingové a nacházejí se hluboko pod průměrnými prodejními cenami (a náklady) výrobního odvětví Společenství.

(79)

Z tohoto důvodu kombinovaný dopad faktorů, jako jsou:

ukazuje na závažné riziko obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(80)

Jak je uvedeno výše, ačkoli se situace výrobního odvětví Společenství při porovnání se situací před zavedením stávajících antidumpingových opatření zlepšila, stále je citlivá. Je pravděpodobné, že pokud by bylo výrobní odvětví Společenství vystaveno zvýšenému objemu dovozů z ČLR za dumpingové ceny, došlo by ke zhoršení jeho finanční situace, jak bylo zjištěno v původním šetření. Na tomto základě došla Komise k závěru, že v případě zrušení uložených opatření by se s největší pravděpodobností obnovila újma pro výrobní odvětví Společenství.

(81)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by pokračování platnosti stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech dotčených zájmů. Toto šetření analyzovalo situaci, kdy již byla antidumpingová opatření v platnosti, a proto bylo možné posoudit jakéhokoli nepřípustné nepříznivé dopady stávajících antidumpingových opatření na dotčené strany.

(82)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo zkoumáno, zda i přes závěry týkající se pravděpodobného pokračování nebo obnovení dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, na jejichž základě by bylo možné usoudit, že zachování platných opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Společenství.

(83)

Z toho důvodu byli vedle tří výrobců uvedených v 11. bodě odůvodnění obesláni dotazníky také ostatní výrobci (včetně těch, kteří melou dovážené granulované aktivní uhlí na práškové aktivní uhlí), čtyři dodavatelé ve Společenství, tři dovozci do Společenství, kteří souhlasili se spoluprací (viz 9. bod odůvodnění) a 37 uživatelů uvedených v žádosti a/nebo známých Komisi.

(84)

Lze rozumně předpokládat, že dané výrobní odvětví Společenství bude mít nadále prospěch z uložených opatření a bude se dále zotavovat tím, že opět získá původní podíl na trhu a zvýší svou ziskovost. Pokud nebudou opatření zachována, vznikne pravděpodobně výrobnímu odvětví Společenství opět újma způsobená zvýšením dovozů z dotčené země za dumpingové ceny, a jeho stávající citlivá finanční situace se zhorší.

(85)

Na tomto základě a vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství představuje velkou většinu výroby ve Společenství a že oba výrobci ve Společenství tvořící výrobní odvětví Společenství vyjádřili podporu pokračování platnosti opatření, lze učinit závěr, že by pokračování opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(86)

Komise obdržela vyplněné dotazníky od tří dodavatelů surovin ve Společenství (lignitu, rašeliny a pilin) výrobnímu odvětví Společenství. Všichni tři podpořili zachování opatření a prohlásili, že značná část jejich prodeje by byla ohrožena, pokud by opatření pozbyla platnosti, což by ohrozilo jejich finanční stabilitu.

(87)

Proto lze dojít k závěru, že pokračování opatření by bylo v zájmu dodavatelů ve Společenství výrobnímu odvětví Společenství.

(88)

Jak bylo uvedeno v 8. bodě odůvodnění, Komise kontaktovala 33 dovozců, kteří byli uvedení v žádosti o tento přezkum. Pouze tři dovozci se spoluprací na šetření souhlasili. Na dotazník zaslaný Komisí však neodpověděl žádný z těchto tří dovozců.

(89)

Nezájem o spolupráci v rámci šetření tedy může být tedy pokládán za známku toho, že by dovozní aktivity žádného z dovozců práškového aktivního uhlí nebyly pokračováním opatření vážně dotčeny.

(90)

Jak je uvedeno v 83. bodě odůvodnění, Komise kontaktovala 37 uživatelů, z nichž mnoho byli zákazníci výrobního odvětví Společenství. Obdržela však pouze tři vyplněné dotazníky.

(91)

Žádný z těchto tří uživatelů nesouhlasil s ověřením svých odpovědí v dotazníku na místě. Přezkumem neověřených údajů však bylo zjištěno, že práškové aktivní uhlí ve váženém průměru představuje velmi malý podíl provozních nákladů dotčených uživatelů.

(92)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že aktivity žádného z uživatelů práškového aktivního uhlí by nebyly pokračováním opatření vážně dotčeny.

(93)

S přihlédnutím k zájmům všech stran, které se během šetření ohlásily, se zdá, že neexistují žádné přesvědčivé důvody založené na zájmu Společenství proti prodloužení antidumpingových opatření.

(94)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě je zamýšleno doporučit zachování platných opatření pro dovoz práškového aktivního uhlí. Bylo jim také poskytnuta lhůta po tomto oznámení, v níž se mohou vyjádřit.

(95)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření uložená z dovozu práškového aktivního uhlí pocházejícího z ČLR zachována.

(96)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo, pokud jde o pokračování dumpingu, pravděpodobnost obnovení újmy a zájem Společenství, by měla být antidumpingová opatření pro dovoz práškového aktivního uhlí pocházejícího z ČLR zachována, aby se tak předešlo obnovení újmy, kterou výrobnímu odvětví Společenství způsobily dumpingové dovozy.

(97)

Stávající úroveň antidumpingového cla uložená na základě úrovně pro odstranění újmy ve výši 38,6 %, je stanovena na 323 EUR/t (pevné clo).

(98)

Pokud jde o úroveň cla, jedna zúčastněná strana namítla, že dumpingové rozpětí musí být nižší vzhledem k tomu, že byla zrušena sleva na DPH, kterou čínští vyvážející výrobci dostávali při vývozu zboží vyrobeného ze surovin nakoupených na domácím trhu.

(99)

Avšak vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci žádným způsobem nespolupracovali a že nebyla podána žádost o prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, nemohla být tato údajná změna výrobních nákladů na vyvážené zboží řádně doložena, a proto byla odmítnuta,