5.1.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 3/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 3/2008

ze dne 17. prosince 2007

o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Společenství může na základě nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 (1) a (ES) č. 2702/1999 (2) uskutečňovat informační a propagační opatření na vnitřním trhu a na trzích třetích zemí pro některé zemědělské produkty. Dosavadní výsledky jsou velmi povzbudivé.

(2)

Na základě získaných zkušeností, předpokládaného vývoje na trzích uvnitř i vně Společenství i nových souvislostí mezinárodního obchodu je třeba na vnitřním trhu a ve třetích zemích vytvořit jednotnou a soudržnou informační a propagační politiku týkající se zemědělských produktů a metod jejich produkce, jakož i potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů, aniž by však byla propagována spotřeba určitého produktu z důvodu jeho původu.

(3)	Za účelem jasnosti je proto nutné zrušit nařízení (ES) č. 2702/1999 a (ES) č. 2826/2000 a nahradit je jediným nařízením, přičemž by měla být zachována zvláštní povaha opatření podle jejich místa provádění.

(4)

Taková politika doplňuje a účelně posiluje opatření členských států a zlepšuje zejména vnímání produktů spotřebiteli ve Společenství a ve třetích zemích, zvláště pokud jde o jakost, výživovou hodnotu, bezpečnost potravin a metody produkce. Vedle podpory otevírání nových odbytišť ve třetích zemích může mít tato činnost zároveň multiplikační vliv na vnitrostátní či soukromé iniciativy.

(5)	Je třeba stanovit kritéria pro výběr dotčených produktů a odvětví, jakož i témat a trhů, kterých se programy Společenství mají týkat.

(6)	Mělo by být možné, aby se informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů ve třetích zemích týkala jak produktů, na které se udělují vývozní náhrady, tak produktů, na které se vývozní náhrady neudělují.

(7)

Opatření by měla být uskutečňována v rámci informačních a propagačních programů. Pokud jde o opatření, která se nemají uskutečňovat na vnitřním trhu, a pro zajištění provázanosti a účinnosti programů, je třeba stanovit hlavní směry, podle kterých se pro každý dotčený produkt nebo odvětví vymezí obecné zásady vztahující se na podstatné prvky dotyčných programů Společenství.

(8)	S přihlédnutím k technické povaze prováděných úkolů by měla mít Komise možnost využít pomoci výboru odborníků pro styk s veřejností nebo obrátit se na technické asistenty.

(9)

Měla by být stanovena kritéria pro financování těchto opatření. Společenství by obecně mělo nést pouze část nákladů na opatření, aby se o odpovědnost dělilo s navrhujícími organizacemi a zúčastněnými členskými státy. Ve výjimečných případech se však může ukázat vhodnější nevyžadovat finanční účast dotčeného členského státu. Pokud jde o informace o pravidlech Společenství týkajících se původu produktu, ekologické produkce a s ní souvisejícího loga a etiket, jakož i grafických symbolů stanovených zemědělskými předpisy, zejména pro nejvzdálenější regiony, lze rozdělení financování mezi Společenství a členský stát odůvodnit potřebou dostatečně informovat veřejnost o těchto poměrně nových předpisech.

(10)	Pro zajištění nejvyšší efektivnosti nákladů na zvolená opatření je třeba provádění těchto opatření svěřit vhodným postupem subjektům, které disponují potřebnou strukturou a znalostmi.

(11)

Na základě zkušeností a výsledků, kterých ve své propagační činnosti dosáhla Mezinárodní rada pro olivový olej, je však vhodné stanovit, aby mělo Společenství i nadále možnost svěřovat jí provádění opatření, která spadají do oblasti její působnosti. Rovněž by mělo být umožněno využívat pomoc podobných mezinárodních organizací pro ostatní produkty.

(12)	Ke kontrole náležitého provádění programů a dopadu opatření by měl být zaveden účinný dohled vykonávaný členskými státy a výsledky by měl vyhodnocovat nezávislý subjekt.

(13)	Výdaje na financování opatření stanovených tímto nařízením by měly být považovány za výdaje ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (3).

(14)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Z rozpočtu Společenství mohou být za podmínek stanovených tímto nařízením zcela nebo zčásti financována informační a propagační opatření, která se týkají zemědělských produktů a metod jejich produkce, jakož i potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů, uskutečňovaná na vnitřním trhu a ve třetích zemích a uvedená v článku 2.

Tato opatření jsou prováděna v rámci informačního a propagačního programu.

2.   Opatření podle odstavce 1 nejsou zaměřena na určité obchodní značky ani nenabádají ke spotřebě produktu z důvodu jeho původu. Toto ustanovení však nevylučuje uvádění původu produktu, na který se vztahuje opatření podle článku 2, jestliže jde o označení v rámci pravidel Společenství.

Článek 2

Informační a propagační opatření

1.   Opatření podle čl. 1 odst. 1 jsou

a)

styk s veřejností, propagace a reklama, zejména zdůrazňující podstatné znaky a výhody produktů Společenství, zvláště s ohledem na jakost, bezpečnost potravin, zvláštní metody produkce, výživovou a zdravotní hodnotu, označování etiketou, dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí;

b)

informační kampaně, zejména o právní úpravě Společenství týkající se chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a ekologických produktů, jakož i další právní úpravě Společenství týkající se kvality a označování zemědělských produktů a potravin etiketou a grafických symbolů stanovených platnými právními předpisy Společenství;

c)	informační kampaně, zejména o právní úpravě Společenství týkající se jakostních vín stanovených pěstitelských oblastí (jakostní vína s. o.), vín se zeměpisným označením a lihovin se zeměpisným označením nebo vyhrazeným tradičním označením;

d)	studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření.

2.   Na vnitřním trhu mohou mít opatření podle čl. 1 odst. 1 podobu účasti na vnitrostátních a evropských akcích, veletrzích nebo výstavách, prostřednictvím výstavních stánků zaměřených na zlepšení vnímání produktů Společenství.

3.   Ve třetích zemích mohou mít opatření podle čl. 1 odst. 1 rovněž následující podobu:

a)	informační kampaně v rámci systému Společenství pro stolní vína;

b)	účast na mezinárodních akcích, veletrzích a výstavách, zvláště prostřednictvím výstavních stánků zaměřených na zlepšení vnímání produktů Společenství;

c)	studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu;

d)	obchodní návštěvy na vysoké úrovni.

Článek 3

Dotčená odvětví a produkty

1.   Odvětví a produkty, na něž se mohou vztahovat opatření uvedená v čl. 1 odst. 1 a určená k uskutečnění na vnitřním trhu, se stanoví s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)

příležitost zdůraznit u příslušného produktu jakost, charakteristické znaky, zvláštní metody produkce, výživovou a zdravotní hodnotu, bezpečnost potravin, ohled na dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí prostřednictvím tematických kampaní či kampaní zaměřených na určité cílové skupiny;

b)	zavedení systému označování etiketou pro informování spotřebitelů a systému pro zjišťování původu a kontrolu produktů;

c)	potřeba odstranění zvláštních nebo krátkodobých obtíží v určitém odvětví;

d)	příležitost informovat o významu právní úpravy Společenství týkající se chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a ekologických produktů;

e)	příležitost informovat o významu právní úpravy Společenství týkající se jakostních vín s. o., vín se zeměpisným označením a lihovin se zeměpisným označením nebo s vyhrazeným tradičním označením.

2.   Produkty, na něž se mohou vztahovat opatření uvedená v čl. 1 odst. 1 a určená k uskutečnění ve třetích zemích, jsou především

a)	produkty určené pro přímou spotřebu nebo pro zpracování, pro které existují vývozní možnosti nebo nová odbytiště ve třetích zemích, zejména pokud se nepožadují vývozní náhrady;

b)	typické nebo jakostní produkty s vysokou přidanou hodnotou.

Článek 4

Seznamy témat, produktů a zemí, které mohou být předmětem opatření

Postupem podle čl. 16 odst. 2 sestaví Komise seznamy témat a produktů uvedených v článku 3, jakož i seznam dotčených třetích zemí. Tyto seznamy jsou revidovány každé dva roky. V případě potřeby však může tyto seznamy stejným postupem v mezidobí měnit.

Při výběru třetích zemích se přihlíží k trhům třetích zemí, kde existuje skutečná nebo potenciální poptávka.

Článek 5

Hlavní směry

1.   Postupem podle čl. 16 odst. 2 stanoví Komise pro každé odvětví nebo produkt hlavní směry podrobně popisující strategie, kterým musí odpovídat návrhy informačních a propagačních programů.

Tyto hlavní směry zahrnují obecné zásady, zejména pro

a)	cíle a cílové skupiny;

b)	jedno téma nebo více témat, na která se mají vztahovat zvolená opatření;

c)	druhy opatření, jež mají být přijata;

d)	dobu trvání programů;

e)	předběžné rozčlenění prostředků dostupných pro finanční příspěvek Společenství na provádění programů, a to podle trhů a druhu navrhovaných opatření.

Pokud jde o propagaci čerstvého ovoce a zeleniny, věnuje se zvláštní pozornost propagaci zaměřené na děti ve vzdělávacích zařízeních.

2.   K propagaci ve třetích zemích může Komise postupem podle čl. 16 odst. 2 stanovit hlavní směry podrobně popisující strategie, kterým musí odpovídat návrhy informačních a propagačních programů pro určité nebo všechny produkty uvedené v čl. 3 odst. 2.

Článek 6

Organizace pověřené uskutečňováním informačních a propagačních opatření

1.   Při uskutečňování opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c), odst. 2 a odst. 3 písm. a), b) a c), v souladu s hlavními směry podle čl. 5 odst. 1 a s výhradou odstavce 2 tohoto článku, sestaví jedna nebo více oborových či mezioborových organizací zastupující jedno nebo více odvětví v jednom či více členských státech nebo na úrovni Společenství návrhy na informační a propagační programy, které netrvají déle než tři roky.

2.   Je-li rozhodnuto uskutečnit ve třetích zemích propagační opatření v odvětví olivového oleje či stolních oliv, může je Společenství uskutečňovat prostřednictvím Mezinárodní rady pro olivový olej.

V ostatních odvětvích může Společenství využít pomoci mezinárodních organizací poskytujících podobné záruky.

Článek 7

Sestavení a předání informačních a propagačních programů

1.   Členské státy vypracují specifikace, které stanoví podmínky a kritéria pro hodnocení informačních a propagačních programů.

Dotčený členský stát nebo státy prověří vhodnost navrhovaných programů a ověří jejich soulad s tímto nařízením, hlavními směry přijatými podle článku 5 a souvisejícími specifikacemi. Rovněž ověří, zda jsou dotyčné programy nákladově efektivní.

Po prověření programu nebo programů sestaví členský stát nebo členské státy v rámci dostupných finančních zdrojů seznam vybraných programů a zaváží se přispívat k jejich případnému financování.

2.   Členský stát nebo státy předají Komisi seznam programů uvedený v odst. 1 třetím pododstavci a kopie těchto programů.

Shledá-li Komise, že některý předložený program nebo některá z jeho opatření nejsou v souladu s právními předpisy Společenství, nebo pokud jde o opatření, která mají být uskutečněna na vnitřním trhu, s hlavními směry uvedenými v článku 5, anebo že nejsou nákladově efektivní, uvědomí ve lhůtě stanovené postupem podle čl. 16 odst. 2 daný členský stát nebo státy o nezpůsobilosti celého programu nebo jeho části. Po uplynutí stanovené lhůty se program považuje za způsobilý.

Členský stát nebo státy zohlední případné připomínky Komise a ve lhůtě stanovené postupem podle čl. 16 odst. 2 jí zašlou programy revidované po dohodě s navrhující organizací či organizacemi uvedenými v čl. 6 odst. 1.

Článek 8

Výběr informačních a propagačních programů

1.   Komise rozhodne postupem podle čl. 16 odst. 2 o přijetí programů a jejich rozpočtech. Přednost dává programům předloženým více členskými státy nebo programům činnosti ve více členských státech či třetích zemích.

2.   Postupem podle čl. 16 odst. 2 může Komise stanovit horní a dolní hranici skutečných nákladů pro programy předkládané podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto meze nákladů se mohou lišit podle povahy daných programů. Související kritéria mohou být stanovena postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 9

Postup při neexistenci programů pro informační opatření pro vnitřní trh

1.   Jestliže neexistují informační programy pro vnitřní trh určené pro jedno nebo více opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. b) předkládaných podle čl. 6 odst. 1, sestaví dotčený členský stát či státy na základě hlavních směrů stanovených podle čl. 5 odst. 1 odpovídající programu a specifikaci a ve veřejném výběrovém řízení vyberou subjekt, který pověří provedením programu, na jehož financování se zaváží podílet.

2.   Dotčený členský stát nebo státy zašlou Komisi program vybraný v souladu s odstavcem 1 spolu s odůvodněným stanoviskem

a)	ke vhodnosti programu;

b)	k souladu programu a navrženého subjektu s tímto nařízením a popřípadě platnými hlavními směry;

c)	k vyhodnocení nákladové efektivnosti programu.

3.   Na prověření programů Komisí se vztahují čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 1.

4.   Postupem podle čl. 16 odst. 2 může Komise stanovit horní a dolní hranici skutečných nákladů pro programy předkládané podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto meze nákladů se mohou lišit podle povahy daných programů. Související kritéria mohou být stanovena postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 10

Informační a propagační opatření prováděná z podnětu Komise

Poté, co byl informován výbor uvedený v čl. 16 odst. 1 nebo případně výbor zřízený čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (5), Stálý výbor pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu, zřízený čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (6), nebo Stálý výbor pro zaručené tradiční speciality, zřízený čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (7), může Komise rozhodnout o uskutečnění jednoho nebo více těchto opatření:

a)

u opatření uskutečňovaných na vnitřním trhu či ve třetích zemích: i) opatření uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení, ii) opatření uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 tohoto nařízení, pokud jsou v zájmu Společenství nebo pokud nebyl předložen žádný vhodný návrh postupem podle článků 6 a 9 tohoto nařízení;

b)

u opatření uskutečňovaných ve třetích zemích: i) opatření uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. d) tohoto nařízení, ii) opatření uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a), b) a c) tohoto nařízení, pokud jsou v zájmu Společenství nebo pokud nebyl předložen žádný vhodný návrh postupem podle článků 6 a 9 tohoto nařízení.

Článek 11

Subjekty pověřené prováděním programů a opatření

1.   Komise v otevřeném nebo omezeném výběrovém řízení vybere

a)	případné technické asistenty potřebné pro hodnocení návrhů programů podle čl. 7 odst. 2, včetně navrhovaných prováděcích subjektů;

b)	subjekt nebo subjekty pověřené uskutečněním opatření uvedených v článku 10.

2.   Po příslušném výběrovém řízení zvolí navrhující organizace subjekty, které provedou programy přijaté podle čl. 7 odst. 1.

Za určitých podmínek, které budou stanoveny podle čl. 16 odst. 2, může navrhující organizace získat povolení provádět sama některé části programu.

3.   Subjekty pověřené uskutečňováním informačních a propagačních opatření musí mít odborné znalosti dotčených produktů a cílových trhů a zdroje zaručující, že jsou opatření prováděna co nejúčinněji s ohledem na evropský rozměr dotyčných programů.

Článek 12

Kontrola programů

1.   Kontrolní skupina složená ze zástupců Komise, dotčených členských států a navrhujících organizací dohlíží na řádné provádění programů přijatých podle článků 8 a 9.

2.   Dotčené členské státy odpovídají za řádné provádění programů přijatých podle článků 8 a 9 a souvisejících plateb. Členské státy zajistí, aby informační a propagační materiály vzniklé na základě uvedených programů byly v souladu s právem Společenství.

Článek 13

Financování

1.   Aniž je dotčen odstavec 4, financuje Společenství zcela opatření uvedená v článku 10. Společenství rovněž zcela financuje náklady na technické asistenty vybrané v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a).

2.   Příspěvek Společenství na programy přijaté podle článků 8 a 9 nepřesahuje 50 % skutečných nákladů programů. V případě informačních a propagačních programů trvajících dva nebo tři roky nepřesahuje příspěvek na jednotlivé roky uvedenou horní hranici.

Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se zvyšuje na 60 % pro opatření na propagaci ovoce a zeleniny zvlášť určených pro děti ve vzdělávacích zařízeních Společenství.

3.   Navrhující organizace financují nejméně 20 % skutečných nákladů programů, které navrhly, přičemž zbytek nákladů nese zúčastněný členský stát nebo státy, případně s ohledem na finanční příspěvek Společenství podle odstavce 2.

Podíly členských států a navrhujících organizací jsou stanoveny při předložení programu Komisi v souladu s čl. 7 odst. 2.

Platby učiněné členskými státy nebo navrhujícími organizacemi mohou pocházet z odvodů nebo povinných příspěvků.

4.   Při použití čl. 6 odst. 2 přidělí Komise po schválení programu dané mezinárodní organizace přiměřený příspěvek.

5.   V případě programů podle článku 9 hradí část, kterou nefinancuje Společenství, zúčastněné členské státy.

Podíl placený členskými státy může být rovněž financován z odvodů.

6.   Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nevztahují na finanční příspěvky poskytnuté členskými státy a na finanční příspěvky z odvodů nebo z povinných příspěvků poskytnutých členskými státy nebo navrhujícími organizacemi na programy, na něž je poskytována podpora Společenství v rámci článku 36 Smlouvy a které Komise přijala v souladu s čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 14

Výdaje Společenství

Opatření jsou financována Společenstvím, jak stanoví čl. 1 odst. 1, podle případu v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) nebo čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 15

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 16

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů, zřízený článkem 195 nařízení (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (8).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

Článek 17

Konzultace

Před sestavením seznamů podle článku 4, stanovením hlavních směrů podle článku 5, přijetím programů podle článků 6 a 9, rozhodnutím o opatřeních podle článku 10 nebo přijetím prováděcích pravidel podle článku 15 může Komise konzultovat

a)	konzultační skupinu pro propagaci zemědělských produktů, zřízenou rozhodnutím Komise 2004/391/ES (9);

b)	technické pracovní skupiny ad hoc složené z členů výboru nebo z odborníků se zvláštní odborností ve věcech propagace a informování veřejnosti.

Článek 18

Zpráva

Komise do 31. prosince 2010 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení případně spolu s vhodnými návrhy.

Článek 19

Zrušení

Zrušují se nařízení (ES) č. 2702/1999 a (ES) č. 2826/2000.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženými v příloze.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu (Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1182/2007 (Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 ze dne 14. prosince 1999 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích (Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 7). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2060/2004 (Úř. věst. L 357, 2.12.2004, s. 3).

(3)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1437/2007 (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(5)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1319/2007 (Úř. věst. L 293, 10.11.2007, s. 3).

(6)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 50.

---

---