27.1.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 23/13

(1)

Dne 28. dubna 2005 Komise podle článku 5 základního nařízení ohlásila oznámením (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen („ČLR“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 11. března 2005 třemi výrobci ve Společenství, konkrétně společnostmi Interkov, spol s.r.o., MI.ME.CA s.r.l. a Niko – Metallurgical company, d.d. Zelezniki (dále jen „žadatel“), představujícími významný podíl, v tomto případě více než 50 % celkové výroby pákových mechanismů ve Společenství. Kromě toho podnět podpořila společnost I.M.L., další výrobce ve Společenství. Podnět obsahoval důkaz o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující k odůvodnění zahájení řízení.

(3)

Komise úředně uvědomila žadatele, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, stejně jako dotčená sdružení uživatelů a zástupce ČLR, o zahájení řízení. Zúčastněné strany měly možnost předložit písemně svá stanoviska a žádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Žadatelé z řad výrobců, dalších spolupracujících výrobců ve Společenství, vyvážejících výrobců, dovozců, dodavatelů, uživatelů a sdružení uživatelů předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody pro to, aby byly vyslechnuty, byly vyslechnuty.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR v případě zájmu umožněno podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise dotčeným čínským společnostem formuláře žádostí o status tržního hospodářství a o individuální zacházení. Čtyři společnosti požádaly o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že šetření ukáže, že nesplňují podmínky pro status tržního hospodářství, přičemž jedna společnost požádala pouze o individuální zacházení.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise naznačila, že v tomto šetření může být na vývozce uplatněn výběr vzorku. S ohledem na počet dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku je nutný.

(7)

Komise zaslala všem dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily v termínu stanoveném v oznámení o zahájení řízení, dotazníky. Odpovědi obdržela od tří výrobců ve Společenství, kteří podali podnět, od dvou dalších výrobců ve Společenství, od pěti vyvážejících výrobců v ČLR, od 12 dodavatelů surovin, od 2 dovozců, kteří nejsou ve spojení, a od 8 uživatelů ve Společenství, kteří rovněž nejsou ve spojení.

(8)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které byly považovány za nezbytné pro předběžné stanovení dumpingu, z něj vyplývající újmy a zájmu Společenství, a provedla inspekci v provozovnách těchto společností:

Další tři vyvážející výrobci předložili formuláře se žádostí o status tržního hospodářství a projevili ochotu spolupracovat v rámci řízení. Stáhli však svou spolupráci dříve, než byly formuláře se žádostí o status tržního hospodářství prověřeny.

(9)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nemusí být přiznán status tržního hospodářství, proběhla v provozovnách následujících společností inspekce s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země:

výrobce v Íránu

(10)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 (dále jen „OŠ“). Zkoumání tendencí relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

Pákové mechanismy jsou kovovým výrobkem, který může být jednou ze součástí pořadačů určených pro archivaci listů papíru a jiných dokumentů. Specifikace výrobku závisí zejména na použitém materiálu, rozměru mechanismů a zpracování oceli.

(12)

Dotčeným výrobkem jsou pákové mechanismy všeobecně používané pro archivaci listů papíru a jiných dokumentů v pořadačích nebo deskách. Sestávají z masivních kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou) upevněných na zadní desce a mají nejméně jedno zařízení na otevírání, které umožňuje vkládání a zařazení listů papíru nebo jiných dokumentů. Pocházejí z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) a obvykle spadají do kódu KN ex 8305 10 00.

(13)

I přes rozdíly v některých prvcích, jako je mimo jiné kvalita a tloušťka oceli, rozměry mechanismů a povrchová úprava, ukázala inspekce, že všechny typy dotčeného výrobku, jak jsou definovány v předcházejícím bodě odůvodnění, mají tytéž základní fyzikální a technické vlastnosti a používají se pro tytéž účely. Proto a pro účely tohoto antidumpingového řízení jsou všechny typy dotčeného výrobku považovány ze jediný výrobek.

(14)

Nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a pákovými mechanismy vyráběnými a prodávanými na tuzemském trhu v ČLR a v Íránu, který ve vztahu k dovozům z ČLR sloužil jako srovnatelná země za účelem stanovení běžné hodnoty. Tyto pákové mechanismy mají skutečně tytéž základní fyzikální a technické vlastnosti a použití jako mechanismy vyvážené z ČLR do Společenství.

(15)

Stejně tak nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi pákovými mechanismy vyráběnými výrobním odvětvím Společenství a prodávanými na trhu Společenství a mechanismy dováženými z ČLR. Obojí mají tytéž fyzikální a technické vlastnosti a použití.

(16)

Tyto výrobky jsou proto prozatímně považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se u antidumpingových šetření týkajících se dovozů pocházejících z ČLR určuje běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 tohoto článku, a to u těch výrobců, kteří splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Krátce a pouze za účelem stručné reference jsou tato kritéria uvedena níže, a to ve zkrácené formě:

(18)

Čtyři vyvážející výrobci v ČLR požádali o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce.

(19)

Tři z těchto vyvážejících výrobců však stáhli svou spolupráci dříve, než byla provedena ověřovací inspekce. Proto nebylo možné ověřit, zda tyto společnosti splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(20)

U zbývajícího vyvážejícího výrobce si Komise vyžádala veškeré informace předložené v žádosti o status tržního hospodářství, které byly považovány za nezbytné, a ověřila je přímo v provozovnách společnosti.

(21)

Inspekce ukázala, že žádost o status tržního hospodářství musí být zamítnuta. Údaje společnosti ve vztahu ke každému z pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení ukázaly, že společnost nesplňuje požadavky výše uvedených kritérií číslo dva a tři. Kromě toho nelze dojít k žádnému závěru, pokud jde o kritérium číslo jedna.

(22)

Pokud jde o kritérium číslo dva, nelze dojít k závěru, že společnost disponuje jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech.

(23)

Pokud jde o kritérium číslo tři, společnost neposkytla podpůrnou dokumentaci ani podrobné vysvětlení k privatizaci společnosti a novému ocenění aktiv. S ohledem na tuto skutečnost společnost neprokázala, že nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství.

(24)

U kritéria číslo jedna nelze učinit žádný závěr, neboť přetrvávají pochybnosti o možném zasahování státu do schvalování pracovních smluv a nelze stanovit, zda se všechny náklady zakládají na tržní hodnotě. Vzhledem k závěrům u kritérií číslo dva a tři však není nezbytné přijmout v tomto směru rozhodnutí.

(25)

Zúčastněné strany dostaly příležitost se k výše uvedeným zjištěním vyjádřit.

(26)

Vedle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je v některých případech pro země spadající do čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení stanovena celostátní povinnost, aby jsou-li vývozcům přiznány odlišné celní sazby, byly směnné kurzy stanoveny na základě tržních kurzů a aby zasahování státu neumožňovalo obcházet opatření (s výjimkou případů, kdy jsou společnosti v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení schopny prokázat, že jejich vývozní ceny a množství, stejně jako obchodní podmínky, jsou svobodně určeny).

(27)

Vyvážející výrobce, jemuž nelze přiznat status tržního hospodářství, žádal rovněž o individuální zacházení pro případ, že by mu nebyl přiznán status tržního hospodářství. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že tato společnost splňuje veškeré požadavky na přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(28)

Další vyvážející výrobce, který nežádal o status tržního hospodářství, žádal pouze o individuální zacházení. Tato společnost prodávala v průběhu období šetření prostřednictvím společností, které s ní jsou ve spojení, a to nezávislým zákazníkům ve Společenství a spolupracovala při šetření. Šetření ukázalo, že společnost splňuje všechny požadavky pro individuální zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(29)

Byl tedy učiněn závěr, že individuální zacházení bude přiznáno následujícím dvěma vyvážejícím výrobcům z ČLR:

(30)

Vyvážející společnost, která žádala pouze o individuální zacházení, nepředložila v prodloužených lhůtách dostatečně podrobnou a odůvodněnou odpověď na dotazník určený vývozcům. Proto nebylo možno stanovit dumpingové rozpětí a společnost musela být považována za stranu, která při šetření nespolupracuje.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, určí na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(32)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla svůj záměr použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR Indii a vyzvala zúčastněné strany, aby k výběru srovnatelné země zaujaly stanovisko.

(33)

Jeden uživatel, jeden spolupracující vývozce a jeden nespolupracující vývozce měli k tomuto návrhu námitky. Hlavními argumenty proti Indii jakožto srovnatelné zemi bylo, že:

(34)

Zúčastněné strany však nebyly schopny navrhnout vhodnější alternativu ani předložit podrobnosti nebo odůvodnit své tvrzení, že Indie není vhodnou srovnatelnou zemí.

(35)

Komise proto požádala Indii, ale také všechny ostatní známé potenciální srovnatelné země, jako Turecko, Jihoafrickou republiku, Írán a Thajsko, o spolupráci.

(36)

Vyšlo však najevo, že ze zemí uvedených v předcházejícím bodě odůvodnění vyrábí v současné době pákové mechanismy pouze několik výrobců v Indii a Íránu. Navíc nebylo možné dosáhnout plné spolupráce s Indií, zatímco výrobce v Íránu souhlasil, že bude s Komisí plně spolupracovat.

(37)

Posouzení odpovědi ukázalo, že Írán má jednoho výrobce a že tento výrobce prodává na tuzemském trhu. Kromě toho bylo shledáno, že se na íránský trh ve značné míře dovážejí čínské výrobky. Je tedy zřejmé, že íránské a čínské výrobky si na íránském trhu konkurují.

(38)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo možno předběžně dojít k závěru, že Írán je nejvhodnější a nejpřiměřenější srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(39)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, stanovila na základě informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi. Běžná hodnota byla stanovena na základě všech cen skutečně zaplacených nebo splatných na tuzemském trhu v Íránu za srovnatelné typy výrobků, neboť bylo shledáno, že transakce výrobce v Íránu se provádějí podle pravidel řádného obchodního styku.

(40)

V důsledku toho byla běžná hodnota stanovena jako vážený průměr tuzemské prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Íránu uplatňované vůči zákazníkům, kteří nejsou s výrobcem ve spojení.

(41)

U vývozce, jemuž bylo přiznáno individuální zacházení, byla pro prodej na vývoz do Společenství, který se uskutečnil prostřednictvím společností ve spojení mimo Společenství, vývozní cena stanovena na základě ceny při dalším prodeji nezávislým zákazníkům ve Společenství.

(42)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(43)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnávány na základě cen ze závodu a na téže obchodní úrovni. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byly podle čl. 2 odst. 10 brány v úvahu rozdílné činitele, o nichž se tvrdilo a u nichž se projevilo, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(44)

Na tomto základě mohly být přiznány příspěvky za rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, rozdíly v doplňkových nákladech a nákladech na úvěr, poplatky či na služby zákazníkům (záruka), a to v míře, v jaké bylo možné je dostatečně odůvodnit. Úpravy byly provedeny i tam, kde se prodej na vývoz uskutečnil prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v jiné zemi, než je dotčená země nebo Společenství, a to podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(45)

U společnosti, jíž bylo přiznáno individuální zacházení, byl srovnáván vážený průměr běžné hodnoty každého typu vyváženého do Společenství stanovený pro srovnatelnou zemi s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu vyváženého do Společenství podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(46)

Prozatímní vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením je:

(47)

Aby bylo možné spočítat celostátní clo použitelné na všechny ostatní vývozce v ČLR, stanovila Komise nejdříve úroveň spolupráce. V tomto ohledu se připomíná, že tři ze čtyř společností původně žádajících o status tržního hospodářství od spolupráce odstoupily a s výjimkou jedné další společnosti žádající pouze o individuální zacházení, která však musí být považována za nespolupracující, nebyla ze strany dalších čínských vyvážejících výrobců vyvíjena žádná spolupráce.

(48)

Jelikož nebyla ze strany vývozců, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství nebo status individuálního zacházení, vyvíjena žádná spolupráce, byl výpočet založen na dostupných skutečnostech. Celostátní dumpingové rozpětí bylo proto spočítáno na základě nejreprezentativnějšího PCN vyvezeného z ČLR vývozci, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství nebo status individuálního zacházení. Vývozní cena byla potom porovnána s běžnou hodnotou stanovenou pro srovnatelnou zemi. Aby bylo zajištěno, že šlo skutečně o spravedlivé srovnání, vyžádala si Komise dodatečně za účelem stanovení tržní ceny tržní informace od jiných vyvážejících výrobců. Žádné informace zjištěné v rámci této fáze šetření nepoukazovaly na to, že by výpočty nebyly spravedlivé či byly nepřiměřené.

(49)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu prozatímně stanovena na 48,1 % ceny CIF na hranice Společenství.

(50)

Toto rozpětí se uplatňuje na všechny výrobce, jimž bylo přiznáno individuální zacházení.

(51)

Šetřením bylo zjištěno, že v období šetření byly pákové mechanismy ve Společenství vyráběny těmito výrobci: třemi výrobci ve Společenství, kteří podali podnět, dvěma dalšími výrobci, kteří podnět podporovali a plně spolupracovali s Komisí při šetření, a společností Esselte, která vyráběla pákové mechanismy pouze pro vlastní potřebu.

(52)

V období šetření vyráběla a dovážela pákové mechanismy ještě další společnost, a to pouze pro vlastní potřebu. V období šetření však zastavila výrobu. Daná společnost odpověděla na dotazník určený výrobcům ve Společenství a poskytla údaje o své vlastní výrobě.

(53)

U jednoho dalšího výrobce, který předložil dopis na podporu podnětu, bylo zjištěno, že v období šetření dotčený výrobek nevyráběl.

(54)

Žadatelé tvrdili, že v období šetření vyráběly dotčený výrobek i některé další společnosti, avšak v omezeném množství. Tyto společnosti se v rámci šetření nepřihlásily ani neposkytly údaje o své výrobě. Tato množství nebudou prozatímně do výroby ve Společenství zahrnuta.

(55)

Bylo zjištěno, že jeden ze spolupracujících výrobců, který podpořil podnět, rovněž dováží dotčený výrobek z ČLR. Zatímco většina prodeje tohoto výrobce v ES v období šetření byla vyrobena ve Společenství, ukázalo se, že přibližně 25 % objemu prodeje ve Společenství bylo zakoupeno v ČLR. To představuje přibližně 39 % jeho celkové výroby.

(56)

Přestože jde o poměrně významnou část prodeje společnosti, bylo shledáno, že tyto dovozy se uskutečnily v rámci sebeobrany proti dumpingovým dovozům za nízké ceny z ČLR. Skutečně, již na počátku posuzovaného období, kdy výrobce zjistil, že nemůže plně konkurovat dumpingovým dovozům za nízké ceny z ČLR, rozhodl se poslat své staré strojní vybavení do Číny a vytvořit společný podnik s čínským výrobcem. Ověřené finanční údaje předložené tímto výrobcem ve Společenství za posuzované období ukázaly, že prodával čínské pákové mechanismy, aby pokryl některé z vysokých ztrát vzniklých prodejem vlastních výrobků na trhu Společenství. Dovoz čínských pákových mechanismů společnosti umožnil přežít až do současnosti.

(57)

Bylo rovněž zjištěno, že hlavní činnost této společnosti je situována do Společenství a společnost se chová jako výrobce Společenství. Spolupráce této společnosti ukazuje, že má podobné chování a zájmy jako ostatní žadatelé v šetření. Má se proto za to, že by výroba tohoto výrobce měla být zařazena do definice výroby ve Společenství.

(58)

Objem výroby ve Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení byl tedy prozatímně vypočten jako součet objemu výroby pěti spolupracujících výrobců ve Společenství, kteří podpořili podnět, plus údaje dostupné pro jednoho dalšího výrobce.

(59)

Objem výroby pěti výrobců ve Společenství, kteří plně spolupracovali při šetření a podpořili podnět, byl stanoven přibližně na 220 milionů kusů v průběhu období šetření. To představuje více než 90 % celkové výroby ve Společenství. Tyto společnosti představují proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(60)

Je třeba poznamenat, že i kdyby byl onen výrobce, který dovážel čínské pákové mechanismy, z výroby a výrobního odvětví Společenství vyloučen, představují zbylí výrobci stále významný podíl celkové výroby ve Společenství, jak ho definuje čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(61)

Spotřeba byla stanovena na základě objemu prodeje známých výrobců zákazníkům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, a dovozu ze třetích zemí. Prodej výrobců Společenství byl z velké části založen na odpovědích na dotazník, které předložili. Objem dovozu však musel být v důsledku nízké úrovně spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a v důsledku nedostatečné přesnosti údajů Eurostatu založen na podnětu. Kód KN pro pákové mechanismy totiž zahrnuje i mechanismy pro kroužkové pořadače a je vyjádřen pouze v tunách, nikoli v kusech.

(62)

Následující tabulka ukazuje poptávku po dotčeném výrobku ve Společenství, která se během posuzovaného období významně zvýšila:

Tabulka 1

(63)

K hlavnímu zvýšení došlo v období od roku 2003 do konce období šetření, kdy se spotřeba zvýšila o 18 %, tj. o více než 62 milionů kusů. Výrobní odvětví Společenství zvýšilo objem prodeje o 8 %, tj. o 14 milionů kusů. V průběhu téhož období vzrostl vývoz z Číny o 29 %, tj. o 48 milionů kusů.

(64)

Jak je zmíněno ve výše uvedeném 61. bodu odůvodnění, vycházel objem čínského dovozu z údajů obsažených v podnětu. Tyto údaje byly porovnány s údaji Eurostatu, jakož i s údaji o vývozu ověřenými v provozovnách největšího čínského vývozce, který představuje přes 65 % celkového čínského vývozu a který spolupracoval při šetření.

(65)

Vývoj dovozu z dotčené země, pokud jde o objem a podíl na trhu, je následující:

Tabulka 2

(66)

Jak ukazuje tabulka 1 výše, spotřeba pákových mechanismů ve Společenství stoupla v posuzovaném období o 32 %, tj. o 98 milionů kusů. Mezitím vzrostl dovoz z dotčené země přibližně o 59 %, což je konkrétně zvýšení o 79 milionů kusů. Její podíl na trhu se tedy v posuzovaném období zvýšil ze 44,8 % na 53,6 %. To znamená zisk 8,8 procentních bodů podílu na trhu. Stojí za to poznamenat, že k hlavnímu zvýšení dovozu a podílu na trhu ze strany čínských vyvážejících výrobců došlo mezi rokem 2003 a obdobím šetření, kdy se dumpingové dovozy zvýšily o 48 milionů kusů a podíl na trhu o 4,4 procentní body.

(67)

Výše uvedená tabulka ukazuje, jak se v posuzovaném období vyvíjely průměrné dovozní ceny z ČLR. Dovozní ceny klesly ze 120 EUR za jeden tisíc pákových mechanismů v roce 2001 na 107 EUR v období šetření. Úroveň dovozních cen byla v roce 2003, v kombinaci s 20 % zvýšením spotřeby, tak nízká, že v období od roku 2003 do období šetření mohla být zvýšena o 11 %. Tato cenová úroveň však zůstává daleko pod cenovou úrovní výrobního odvětví Společenství. Celkově vzato činil pokles cen dumpingových dovozů v posuzovaném období 11 %.

(68)

Na trhu Společenství bylo v období šetření provedeno srovnání prodejních cen výrobního odvětví Společenství s cenami čínských vyvážejících výrobců. Toto srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev a po provedení úprav v souvislosti s podovozními náklady. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na ceny ze závodu a dovozní ceny byly ceny CIF na hranice Společenství.

(69)

Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření byly čínské pákové mechanismy dováženy do Společenství za ceny, které byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Vyjádříme-li to procentním podílem posledně uvedené ceny, činilo rozpětí cenového podbízení 24,3 %. Z této úrovně cenového podbízení a cenového vývoje ve výrobním odvětví Společenství, stejně jako ze ziskovosti, jak je vysvětleno dále, je jasné, že již v posuzovaném období došlo ke značnému propadu cen.

(70)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví v posuzovaném období, konkrétně od roku 2001 do období šetření.

(71)

Údaje výrobního odvětví Společenství uvedené níže představují ověřenou úhrnnou informaci za pět spolupracujících výrobců Společenství.

(72)

Vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity je následující:

Tabulka 4

(73)

I přes zvýšenou poptávku došlo v posuzovaném období ve výrobním odvětví Společenství k mírnému poklesu výroby o 2 %. S ohledem na dobrou tržní perspektivu a stoupající spotřebu se uskutečnily investice na zvýšení výrobní kapacity. Využití kapacity však pokleslo o 9 %, mimo jiné i z důvodu mírného poklesu výroby.

(74)

Údaje uvedené níže představují objem zásob ke konci každého období.

Tabulka 5

(75)

Šetření ukázalo, že zásoby výrobního odvětví Společenství nebyly relevantním ukazatelem pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství totiž vyrábí většinou na objednávku a úroveň zásob představovala omezený podíl výroby a dodávky na přibližně 3 až 4 týdny v posuzovaném období.

(76)

Údaje uvedené níže představují objem prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům na trhu Společenství.

Tabulka 6

(77)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství mohlo určitým způsobem těžit z nárůstu spotřeby zvýšením prodeje v posuzovaném období o 12 %, tj. o 19 milionů kusů.

(78)

Podíl na trhu výrobního odvětví Společenství však klesl z 55,1 % v roce 2001 na 46,4 % na konci období šetření. To představuje ztrátu podílu na trhu ve výši 8,7 procentních bodů. Hlavní pokles podílu na trhu byl zaznamenán mezi rokem 2003 a obdobím šetření, kdy Společenství ztratilo 4,4 procentních bodů.

(79)

Je proto jasné, že u výrobního odvětví Společenství nedošlo k plnému využití růstu trhu.

(80)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že výrobní odvětví Společenství utrpělo značným poklesem průměrných prodejních cen (o 13 %), neboť na trh Společenství pronikly dumpingové dovozy za nízké ceny.

(81)

Rozpětí ziskovosti uvedené níže se stanovuje vyjádřením finančního výsledku dosaženého výrobním odvětvím Společenství jako procentní podíl z obratu dosaženého na trhu Společenství.

Tabulka 7

(82)

V posuzovaném období byla ziskovost záporná. Rozsah ztrát se však výrazně zhoršil zejména v důsledku nižší úrovně cen. I když výrobní odvětví Společenství optimalizovalo svou výrobu, aby mohlo konkurovat čínským dovozům, a upravilo všechny možné technické parametry dotčeného výrobku, ztráta se v posuzovaném období průběžně zvyšovala. Výsledek dosažený v období šetření je i v krátkodobém výhledu neudržitelný.

(83)

Trendy v souvislosti s návratností investic, peněžním tokem a investicemi jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 8

(84)

Jak bylo naznačeno výše v 78. a 82. bodě odůvodnění, klesající trend a související pokles prodejních cen výrobního odvětví Společenství ovlivnily ziskovost tohoto výrobního odvětví. To mělo rovněž nepříznivý dopad na ukazatele újmy související se ziskovostí. Lze říci, že výše uvedený negativní trend pozorovaný u návratnosti investic a peněžního toku odráží do velké míry negativní tendenci ziskovosti uvedenou výše v tabulce 6.

(85)

Jak již bylo vysvětleno ve výše uvedeném 73. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Společenství zvýšilo investice do dotčeného výrobku, neboť tržní podmínky byly v posuzovaném období velmi dobré. Investice výrobního odvětví Společenství spočívaly spíše hlavně v obměně provozů a strojního zařízení než v investicích do nových výrobních zařízení.

(86)

Výrobní odvětví Společenství poukázalo na to, že mělo zvýšené potíže s navyšováním kapitálu. Výše uvedená zjištění a zejména 26 % záporná ziskovost skutečně jasně naznačují, že schopnost výrobního odvětví Společenství navýšit kapitál, ať už prostřednictvím externích poskytovatelů finančních prostředků, nebo prostřednictvím mateřských společností, je silně omezena jeho katastrofální finanční situací.

(87)

Výrobní odvětví Společenství snížilo od roku 2001 do období šetření počet svých zaměstnanců. Produktivita mohla být v posuzovaném období zlepšena v důsledku zvýšené úrovně investic v kombinaci s poklesem počtu zaměstnanců.

(88)

Celkové mzdy a s nimi spojené náklady placené výrobním odvětvím Společenství byly v posuzovaném období stabilní. Počet zaměstnanců klesl v tomto období o 10 % a kvůli inflaci došlo k jeho snížení dokonce i v relativních hodnotách.

(89)

Dumpingová rozpětí jsou upřesněna výše v oddíle týkajícím se dumpingu. Tato stanovená rozpětí jsou jasně nad hranicí de minimis. Kromě toho vzhledem k objemu a ceně dumpingových dovozů nemůže být dopad stávajícího dumpingového rozpětí považován za zanedbatelný.

(90)

Výrobní odvětví Společenství se nezotavuje z účinků minulého dumpingu ani subvencování, neboť se neprováděla žádná předchozí šetření.

(91)

Již na počátku posuzovaného období zaujímala ČLR polovinu trhu Společenství s pákovými mechanismy. Tuto svou již tak silnou pozici ČLR značně posílila. Je třeba připomenout, že objem dovozu z ČLR se v posuzovaném období značně zvýšil, a to jak z hlediska objemu (+ 79 milionů kusů), tak z hlediska podílu na trhu (+ 8,8 procentních bodů). Kromě toho průměrná jednotková cena tohoto dovozu klesla o 11 %, což se odráží v cenovém podbízení zjištěném při šetření.

(92)

Zatímco objemy prodeje výrobního odvětví Společenství stouply, nemělo toto výrobní odvětví v období šetření z významného růstu trhu Společenství (+ 32%, tj. + 98 milionů kusů) téměř žádný prospěch. Ztratilo významný podíl na trhu a utrpělo snížení cen v průměru o 13 %. To v posuzovaném období vedlo ke zdvojnásobení ztrát, omezení peněžního toku a návratnosti investic, snížení výroby a využití výrobní kapacity, stagnaci mezd a povinnosti omezit zaměstnanost. Bez ohledu na úsilí vynaložené na zvýšení konkurenceschopnosti se v období šetření finanční situace výrobního odvětví Společenství značně zhoršila.

(93)

Je třeba rovněž poznamenat, že někteří výrobci ve Společenství v posledních letech zastavili výrobu nebo z oboru odešli.

(94)

S ohledem na všechny ukazatele lze dojít k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo v období šetření podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(95)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo rovněž přezkoumáno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Podle čl. 3 odst. 7 byly rovněž přezkoumány jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu působit výrobnímu odvětví Společenství újmu, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovým dovozům.

(96)

Připomíná se, že objem dovozů z ČLR vzrostl v posuzovaném období přibližně o 43 % a jejich podíl na trhu o 8,8 procentních bodů. Kromě toho, jak bylo vysvětleno v 67. bodě odůvodnění výše, klesly dovozní ceny z ČLR o 11 % a čínské dovozní ceny byly o 24 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(97)

V posuzovaném období došlo rovněž k časové shodě mezi další vlnou dumpingových dovozů za nízké ceny a podstatným zhoršením již tak špatné situace ve výrobním odvětví Společenství. Tuto skutečnost nejlépe ilustruje srovnání hospodářských výsledků dosažených čínskými vývozci a výrobním odvětvím Společenství mezi rokem 2003 a obdobím šetření. V tomto období vzrostl objem pákových mechanismů dovážených z Číny o 48 milionů kusů a bylo zjištěno cenové podbízení. V důsledku toho mohli čínští vyvážející výrobci získat 4,4 procentní body podílu na trhu. V tomtéž období objem prodeje výrobního odvětví Společenství vzrostl pouze o 14 milionů kusů, což způsobilo ztrátu 4,3 procentních bodů podílu na rychle rostoucím trhu. Výrobní odvětví Společenství muselo zároveň snížit průměrnou prodejní cenu přibližně o 4 %. Dramatické zhoršení finanční situace v tomto období dokazuje například nárůst ztrát o 7 procentních bodů. Je třeba poznamenat, že dovoz z Číny byl na vysoké úrovni již na počátku posuzovaného období a že výrobní odvětví Společenství bylo proto od počátku tohoto období zranitelné.

(98)

Jak ukazuje narůstající podíl na trhu ve výše uvedené tabulce 2, stali se čínští vývozci provozující dumping v období šetření hlavními subjekty působícími na trhu Společenství a vytlačili výrobní odvětví Společenství.

(99)

Jak bylo vysvětleno ve výše uvedeném 36. bodě odůvodnění, neexistuje ve světě mnoho společností vyrábějících a vyvážejících pákové mechanismy. V souvislosti s výběrem srovnatelné země bylo nalezeno několik výrobců v Indii a v Íránu, avšak podle dostupných informací vyvezli známí výrobci z těchto zemí pouze omezené, pokud vůbec nějaké, množství pákových mechanismů. Hlavním trhem pro tyto výrobce byl očividně jejich vlastní domácí trh.

(100)

Je proto velmi nepravděpodobné, že by dovozy pocházející z jiných třetích zemí, jako je Indie, mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Dostupných informací je velmi málo, takže není ani možné tento omezený objem, pokud vůbec nějaký, dovozů z jiných třetích zemí spolehlivě odhadnout.

(101)

Má se proto za to, že dovozy pákových mechanismů pocházejících z jiných třetích zemí nemohly hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství ovlivnit.

(102)

Jak bylo vysvětleno ve výše uvedeném 55. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že jeden ze spolupracujících výrobců zahrnutých do definice výrobního odvětví Společenství dovážel v posuzovaném období dotčený výrobek z ČLR. Velká většina prodeje tohoto výrobce v ES však byla vyrobena ve Společenství – přibližně 25 % objemu prodeje bylo nakoupeno v ČLR.

(103)

Šetření ukázalo, že uvedený výrobce dovážel z Číny pákové mechanismy, které byly vyrobeny čínským vývozcem, s nímž měl uvedený výrobce uzavřenu obchodní dohodu. Bylo rovněž zjištěno, že cena při dalším prodeji, za niž prodával dovezené pákové mechanismy, byla srovnatelná s cenou, za niž prodával pákové mechanismy své vlastní výroby.

(104)

Na tomto základě se nelze domnívat, že tyto dovozy přispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Přestože je pravda, že tyto dovozy představují zřejmě více než zanedbatelný objem (konkrétně asi 6 % z celkového prodeje výrobního odvětví Společenství v období šetření), je třeba poznamenat toto. Za prvé, ceny při dalším prodeji odpovídaly prodejním cenám zboží vlastní výroby. Kromě toho prodej tohoto výrobku doplňoval vlastní sortiment výrobků. Za druhé, jak bylo vysvětleno výše v 55. a 56. bodě odůvodnění, tyto dovozy uvedenému výrobci částečně umožnily snížit některé z vysokých ztrát z prodeje výrobků vlastní výroby na trhu Společenství. Dovoz čínských pákových mechanismů společnosti zcela jistě umožnil přežít do současnosti. Doplnění vlastního sortimentu výrobků dovozem čínského zboží bylo tedy určitou sebeobranou s cílem vypořádat se s čínskými dumpingovými dovozy. Tento výrobce rovněž jasně podporuje stávající řízení.

(105)

Je proto velmi nepravděpodobné, že dovozy uskutečněné tímto výrobcem přispěly ke zjištěné újmě.

(106)

Bylo rovněž zkoumáno, zda vývoz pákových mechanismů prováděný výrobním odvětvím Společenství mohl být příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období utrpělo.

(107)

Jak ukazuje níže uvedená tabulka, hlavním trhem pro výrobní odvětví Společenství byl vždy trh Společenství. Vývozy mimo EU představovaly v posuzovaném období 7,4 % až 16,2 % z celkového prodeje výrobního odvětví Společenství.

Tabulka 10

(108)

Vývoz výrobního odvětví Společenství klesl v posuzovaném období přibližně o 18 milionů kusů. Na tento pokles je třeba nahlížet v souvislosti s významným růstem trhu Společenství, k němuž v tomto období došlo. Je třeba mít na paměti, že v tomto období získávaly čínské dovozy podíl i na jiných světových trzích, jak o tom svědčí analýza informací získaných pro účely výběru srovnatelné země.

(109)

Kromě toho šetření ukázalo, že výroba výrobního odvětví Společenství byla dosti stabilní a v posuzovaném období zaznamenala pouze 2 % pokles. Výrobní odvětví Společenství bylo schopné kontrolovat, a dokonce snižovat své náklady.

(110)

Na základě nyní dostupných informací se proto má za to, že i když pokles objemu prodeje na vývoz mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nemůže zdůvodnit výrazný pokles cen na trhu Společenství a finanční ztráty, které v období šetření výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(111)

Je třeba zdůraznit, že k újmě v tomto případě došlo v první řadě formou propadu cen, který způsobil další zvyšování ztrát. K tomu došlo současně s rychle rostoucími dovozy z ČLR za dumpingové ceny, které byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Neexistuje žádný náznak toho, že by výše zmíněné jiné činitele mohly být významnou příčinou podstatné újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. V průběhu šetření nebyly nalezeny žádné jiné činitele, které by mohly podstatnou újmu způsobit.

Na základě výše uvedené analýzy účinků všech známých činitelů na situaci ve výrobním odvětví Společenství je možno předběžně dojít k závěru, že podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení existuje jasná časová shoda, a tedy příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(112)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda existují pádné důvody, které by mohly vést k závěru, že by bylo proti zájmům Společenství uvalit na dovozy z dotčené země antidumpingová cla. Jednotlivé služby Komise zaslaly dovozcům, obchodníkům a průmyslovým uživatelům dotazníky. Od dvou uživatelů byly získány částečné odpovědi. Ostatní uživatelé neodevzdali odpověď na dotazník, ale písemně vyjádřili svá stanoviska.

(113)

Na základě informací obdržených od spolupracujících stran bylo možno dojít k následujícím závěrům.

(114)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství sestávalo z pěti výrobců zaměstnávajících více než 700 osob ve výrobě a prodeji dotčeného výrobku. Připomíná se rovněž, že hospodářské ukazatele výrobního odvětví Společenství ukázaly v posuzovaném období zhoršující se finanční výsledky, což vedlo k tomu, že někteří výrobci ve Společenství zastavili v posledních letech výrobu. Výrobní odvětví Společenství je však životaschopné a nechystá se tento obchodní segment opustit, jak ukázala opatření podniknutá s cílem vypořádat se s vlnou dumpingových dovozů. Šetření například ukázalo, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo v posuzovaném období zlepšit výrobní postup a zkrátit dodací lhůty.

(115)

Pokud nebudou uložena opatření, je pravděpodobné, že cenový tlak ze strany dumpingových dovozů zesílí, finanční situace výrobního odvětví se bude dále zhoršovat a další výrobci ve Společenství budou nuceni zastavit výrobu, což by mělo nepříznivé důsledky pro širší odvětví, které již nyní trpí dovozy za dumpingové ceny.

(116)

Pokud budou uložena opatření, lze očekávat, že objem výroby a prodeje výrobního odvětví Společenství ve velmi krátké době vzroste, což výrobnímu odvětví Společenství umožní rozvrhnout fixní náklady na vyšší objem výroby. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že využití kapacity výrobního odvětví Společenství je velmi nízké a že výrobní odvětví Společenství by skutečně mohlo výrobu výrazně zvýšit. To by výrobnímu odvětví Společenství rovněž umožnilo získat zpět podíl na trhu, který ztratilo v posuzovaném období, a využít úspor z rozsahu. Je pravděpodobné, že jakmile nebude tvorba cen narušována dumpingovými dovozy, dosáhne finanční situace výrobního odvětví Společenství udržitelnější úrovně.

(117)

Je proto jasné, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(118)

Dvanáct dodavatelů, kteří výrobcům ve Společenství dodávají suroviny, napsalo ve věci tohoto řízení Komisi. Tyto strany podporují uložení antidumpingových opatření. Má se za to, že tito dodavatelé představují v tomto řízení zástupce dodavatelů oceli.

(119)

Je zřejmé, že pro dodavatelské odvětví existuje riziko, že pokud nebudou proti dumpingovým dovozům za nízké ceny podniknuty žádné kroky, jeden prvek prodeje v krátké době zanikne. Vysoké ztráty, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, jsou nadále neudržitelné.

(120)

Dodavatelé rovněž podporovali uložení opatření, neboť by to vedlo k větší jistotě na trhu počínaje dodávkami surovin až po dodávky pákových mechanismů uživatelskému výrobnímu odvětví. Dodavatelé zároveň zdůraznili hospodářský význam výrobního odvětví Společenství v oblasti pákových mechanismů z hlediska uživatelů ve Společenství. Je však třeba poznamenat, že tato tvrzení jsou uváděna jménem uživatelů (viz níže).

(121)

Na základě výše uvedených skutečností je proto možné dojít k závěru, že uložení antidumpingových opatření by nebylo proti zájmům dodavatelů ve Společenství.

(122)

Obdrželi jsme odpovědi od osmi uživatelů a dvou dovozců působících na trhu Společenství. Uživatelé jsou obvykle zároveň i dovozci v tom smyslu, že dovážejí pákové mechanismy a vyrábějí pákové pořadače, odvozený výrobek. Celková obchodní činnost těchto stran je významná, ale pákové mechanismy představují pouze 10 % jejich celkové činnosti.

(123)

Uživatelé a dovozci jsou obvykle proti uložení antidumpingových opatření, neboť dotčený výrobek představuje podstatnou část z ceny odvozeného výrobku, konkrétně 20 % celkových nákladů na odvozený výrobek. Tyto uživatele a dovozce lze považovat za zástupce výrobního odvětví, neboť představují více než 50 % tohoto odvětví. Tvrdí, že pokud by byla uložena antidumpingová opatření, byli by v nevýhodném postavení ve vztahu ke svým zákazníkům (zejména k obchodním řetězcům a velkým distributorům). Tvrdí, že v odvětví pákových mechanismů existuje kapacita pro nadvýrobu. Nejsou tedy v silném postavení pro vyjednávání se zákazníky a obávají se, že jakmile na ně budou uložena opatření, budou pákové mechanismy dováženy z Číny. Jejich tvrzení však nebyla podložena důkazy.

(124)

Pokud jde o dovoz pákových mechanismů na trh Společenství, mají uživatelské společnosti obvykle s čínskými výrobci uzavřeny smlouvy o dodávce. Uživatelé namítají, že čínské výrobky dosáhly ve srovnání s výrobky vyráběnými ve Společenství po dlouhém období vývoje společně s čínskými partnery velmi dobré kvality. Tvrdí proto, že zlepšili dostupnost materiálu a konkurenci na trhu. Tvrdí rovněž, že v případě uložení opatření by došlo k nedostatečnému zásobování.

(125)

Spolupracující dovozci mají podobné obavy. Pouze jeden uživatel podporuje uložení opatření, ale prohlašuje, že by měla být rovněž uložena opatření na pákové pořadače.

(126)

S ohledem na rozsáhlé výrobní kapacity ve Společenství (viz výše uvedená tabulka 4), a jelikož výrobci ve Společenství mohou do výrobní kapacity snadno dále investovat, aby uspokojili poptávku na trhu nenarušovaném dumpingovými postupy, nezdá se být tvrzení o možném nedostatku v důsledku nedostatečné kapacity výrobního odvětví Společenství realistické a jistě není opodstatněné. Má se za to, že by to neomezilo účinnou hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(127)

Má se rovněž za to, že by uložení opatření nemělo zásadně ovlivnit celkovou konkurenceschopnost uživatelských výrobních odvětví. Šetření ukázalo, že někteří výrobci pákových mechanismů vyrábějí rovněž odvozené výrobky a že existuje stále velký podíl uživatelů, kteří kupují pákové mechanismy převážně z nedumpingových zdrojů. Všichni uživatelé by měli možnost vrátit se k nedumpingovým zdrojům zásobování.

(128)

Pokud jde o možné zvýšení nákladů, nelze vyloučit, že by k němu došlo ihned po uložení antidumpingových opatření. Tento nárůst nákladů by zasáhl zejména společnosti, které nakupují hlavně dumpingové výrobky z Číny za nízkou cenu. V nejhorším případě, vezme-li se v úvahu stávající podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, mohou navrhovaná opatření vést k průměrnému nárůstu nákladů o 2,5 %, pokud jde o průměrné náklady na výrobu odvozených výrobků. Je však třeba poznamenat, že dotčený výrobek zaujímá pouze menší podíl činností výrobního odvětví vyrábějícího odvozené výrobky a že navíc ziskovost dotčeného výrobku je velmi dobrá. Komise se však domnívá, že k tomuto scénáři nedojde a že je mnohem pravděpodobnější, jak je vysvětleno ve 116. a 120. bodě odůvodnění výše, že uložení antidumpingových opatření povede ke zvýšení účinné konkurence na trhu Společenství, ke znovunabytí podílu na trhu a k oživení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Tak by bylo možné v krátké době předejít přílišnému zvýšení cen na trhu Společenství.

(129)

V každém případě je na každé možné zvýšení cen třeba nahlížet s ohledem na zájem uživatelských společností, které pákové mechanismy od výrobního odvětví Společenství většinou nakupují.

(130)

Po bližší úvaze se tedy předběžně má za to, že negativní dopad na náklady některých uživatelů není takový, aby zabránil uložení opatření.

(131)

Uložení opatření na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR by bylo zcela určitě v zájmu výrobního odvětví Společenství. Pokud jde jak o dovozce/obchodníky, tak o uživatelská výrobní odvětví, nepředpokládá se, že by dopad na ceny pákových mechanismů příliš ovlivnil jejich konkurenceschopnost a hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Naopak ztráty utrpěné výrobním odvětvím Společenství a dodavateli a rizika dalšího zavírání výroben jsou očividně ohromná.

(132)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl předběžně učiněn závěr, že neexistují přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových opatření na dovozy pákových mechanismů pocházejících z ČLR.

(133)

S ohledem na závěry dosažené ohledně dumpingu, z něj vyplývající újmy a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní opatření s cílem zabránit další újmě způsobené dumpingovými dovozy vůči výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Opatření by měla být uložena na úrovni postačující k odstranění újmy způsobené těmito dovozy, aniž by přesáhla zjištěné rozpětí dumpingu. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků škodlivého dumpingu bylo vzato v úvahu, že jakékoli opatření by mělo umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své výrobní náklady a celkově dosáhnout zisku před zdaněním, jehož by výrobní odvětví tohoto typu mohlo v dané oblasti dobře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, to znamená při neexistenci dumpingových dovozů, a to prodejem obdobného výrobku ve Společenství. Ziskové rozpětí před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 5 % z obratu. Toto rozpětí je v souladu s tím, čeho bylo dosaženo v obecné kategorii při neexistenci dumpingových dovozů, a je proto předběžně považováno za přiměřené. Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Společenství. Cena nepůsobící újmu byla získána tak, že k výrobním nákladům bylo přičteno výše uvedené 5 % ziskové rozpětí.

(135)

Nezbytné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny s váženým průměrem ceny nepůsobící újmu obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(136)

Rozdíl vycházející z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF. Ve všech případech bylo shledáno, že rozpětí újmy byla vyšší než zjištěná dumpingová rozpětí.

(137)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že prozatímní antidumpingové clo by mělo být uloženo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, ale nemělo by být v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení vyšší než výše vypočítané rozpětí újmy.

(138)

Individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti definované v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Odrážejí proto situaci těchto společností zjištěnou při šetření. Dané celní sazby (na rozdíl od celostátního cla, které se uplatňuje na „všechny ostatní společnosti“) jsou tak použitelné pouze na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jinými společnostmi, které nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto dokumentu s jejich názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou s těmi, jež jsou zde výslovně uvedeny, ve spojení, tyto sazby využívat nemohou a uplatní se na ně celní sazby platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(139)

Všechny žádosti o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nového výrobního nebo prodejního subjektu) se neprodleně zasílají Komisi (3) společně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnosti společnosti spojené s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem, například v souvislosti s onou změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise případně po konzultaci s poradním výborem upraví příslušným způsobem toto nařízení, a to tak, že aktualizuje seznam společností využívajících individuální celní sazby.

(140)

Na základě výše uvedených skutečností jsou prozatímní celní sazby následující:

(141)

V zájmu řádné správy věcí veřejných by mělo být stanoveno období, během něhož by zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, mohly písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho by mělo být stanoveno, že zjištění týkající se uložení cel pro účely tohoto dokumentu jsou prozatímní a mohou být pro účely konečných opatření přehodnocena,