32001D0048

Rozhodnutí Rady

ze dne 22. prosince 2000,

kterým se přijímá víceletý program Společenství na podporu rozvoje a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích a na podporu jazykové rozmanitosti v informační společnosti

(2001/48/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Vývoj směrem k informační a znalostní společnosti musí ovlivnit život každého občana Evropské unie zejména tím, že se změní podmínky přístupu k vědomostem a způsoby jejich získávání.

(2) Zasedání Evropské rady v Lisabonu zdůraznilo potřebu překonání rozdílů v digitální oblasti ve vznikající informační společnosti a potřebu posílení sociální soudržnosti.

(3) Digitální materiály hrají v tomto vývoji rozhodující úlohu, neboť v průmyslu programové produkce jsou nyní zaměstnány čtyři miliony Evropanů. Produkce programů vyvolala v posledních letech velký nárůst počtu pracovních příležitostí a tato tendence pokračuje i nadále, přičemž většina těchto pracovních míst vzniká v nově se tvořících menších podnicích. Radikálně se tak mění podmínky přístupu k vědomostem a podmínky jejich získávání, a tím se vytvářejí základní předpoklady pro hospodářský růst, rozvoj podnikání a zaměstnanost, profesní, sociální a kulturní rozvoj a pro tvůrčí a novátorské schopnosti občanů Evropy nyní a v budoucnosti.

(4) Hospodářský a sociální potenciál vývoje digitálních materiálů zasahuje do oblastí kultury, vzdělávání a využívání volného času.

(5) Struktura a podnikatelské prostředí se v průmyslu digitálních materiálů rychle mění.

(6) Nutným předpokladem pro další rozvoj distribuce a využívání digitálních materiálů v globálních sítích je ochrana duševního vlastnictví a označování děl.

(7) Plnému rozvoji evropského průmyslu digitálních materiálů a trhů s programy brání řada překážek.

(8) Prohlášení ministrů učiněné v Bonnu na konferenci konané ve dnech 6. až 8. července 1997 o významu globálních sítí v informační společnosti věnuje zvláštní pozornost obchodnímu vývoji Internetu; dokument tím vytváří základ pro pokračující diskusi o náplni Internetu, o otázkách jeho řízení a o elektronickém obchodu.

(9) Dne 8. prosince 1999 Komise schválila iniciativu "eEurope", kterou příznivě přijaly členské státy na zasedání Evropské rady v Helsinkách ve dnech 10. až 11. prosince 1999.

(10) Rada ve svých závěrech ze dne 17. prosince 1999 [5] o odvětví kultury a o zaměstnanosti v Evropě zdůraznila, že pokrok v komunikačních technologiích a v informační společnosti výrazně zvýšil počet distribučních kanálů, což podpořilo zvýšenou poptávku po nových obsazích.

(11) Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 zvlášť podtrhla úlohu průmyslu digitálních materiálů při vytváření přidané hodnoty prostřednictvím využívání evropské kulturní rozmanitosti a přenášením této rozmanitosti do digitálních sítí.

(12) Akce Společenství podniknuté s ohledem na informační náplň by měly respektovat jazykovou a kulturní rozmanitost Unie a podporovat iniciativy, které umožňují přístup k digitálním informacím v jazycích členských států a kandidátských zemí.

(13) Průběžné hodnocení programu INFO 2000, schváleného rozhodnutím Rady 96/339/ES [6], a iniciativy na podporu jazykové rozmanitosti v informační společnosti (MLIS), založené rozhodnutím Rady 96/664/ES [7], vyžaduje důsledné sledování opatření v oblasti digitálních materiálů a jazykové a kulturní rozmanitosti.

(14) Je třeba přijmout opatření na povzbuzení účasti malých a středních podniků na rozvoji informační společnosti.

(15) S ohledem na vnitřní soudržnost Společenství a na rizika spojená s informační společností dvou různých rychlostí je nutno ve stávajících členských státech a v kandidátských zemích věnovat zvláštní pozornost rozdílné rychlosti vývoje poskytování a využívání informačních služeb a nových komunikačních technologií a jejich náplni. Jazyková rozmanitost materiálů podporuje rovnost přístupu občanů k informační společnosti a omezuje diskriminaci.

(16) V lednu 1999 zveřejnila Komise Zelenou knihu o informacích veřejného sektoru v informační společnosti, a tím zahájila evropskou diskusi na toto téma.

(17) Při přístupu k informacím veřejného sektoru je nutno věnovat pozornost zvláštním povinnostem veřejných orgánů a ochraně důvěrnosti osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES [8].

(18) Při využívání informací veřejného sektoru je nutno dodržovat předpisy členských států o vlastnických právech k digitálnímu materiálu.

(19) Odstraňování překážek v přístupu k informacím veřejného sektoru je nutno podpořit mimo jiné i prostřednictvím vzájemné výměny osvědčených postupů.

(20) Jelikož cílů navrhovaných opatření nelze uspokojivě dosáhnout členskými státy samotnými vzhledem k nadnárodní povaze uvedených problémů, a je jich proto možné dosáhnout lépe na úrovni Společenství, může Společenství přijmout příslušná opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou ve stejném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje to, co je k dosažení uvedených cílů nezbytné.

(21) Všechny akce v oblasti materiálů by měly být doplňkové s ostatními probíhajícími iniciativami Společenství a být prováděny v synergii s akcemi v rámci pátého rámcového programu výzkumu a vývoje, rámcového programu pro kulturu a programů MEDIA a s akcemi Společenství na podporu vzdělávání a malých a středních podniků, se strukturálními fondy, s akčním plánem eEurope a s akčním plánem rizikového kapitálu.

(22) Komise by měla prostřednictvím vhodných koordinačních mechanismů zabezpečit doplňkovost a synergii se souvisejícími iniciativami a programy Společenství.

(23) Průběh tohoto programu je nutno průběžně a systematicky sledovat s cílem jeho případného přizpůsobení vývoji na trhu digitálních materiálů. Ve vhodnou dobu je nutno provést nezávislé hodnocení vývoje programu s cílem získání podkladů pro stanovení cílů pro další opatření v rámci akcí v této oblasti. Tuto průběžnou hodnotící zprávu je nutno předložit včas, aby bylo možno provést úpravy v druhé fázi programu. Po skončení tohoto programu se vypracuje závěrečné hodnocení získaných výsledků a zpráva pro Evropský parlament ohledně budoucí politiky v oblasti materiálů a ohledně účinku a vlivu tohoto programu na dosahování cílů tohoto rozhodnutí.

(24) Při provádění tohoto programu se může ukázat vhodné spolupracovat s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi.

(25) Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou, stanoví se tímto rozhodnutím pro celou dobu trvání programu finanční referenční částka ve smyslu bodu 34 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí [9].

(26) Prováděcí opatření k tomuto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [10],

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se víceletý program "Evropské digitální materiály pro globální sítě" (dále jen "eContent").

Program má tyto cíle:

a) napomáhat všeobecnému využívání Internetu a přístupu k němu prostřednictvím lepší dostupnosti evropských digitálních materiálů v globálních sítích v zájmu podpory profesního, sociálního a kulturního rozvoje občanů Evropské unie a usnadnění hospodářské a sociální integrace občanů kandidátských zemí do informační společnosti;

b) povzbuzovat přístup k potenciálu evropských digitálních materiálů a jeho využívání, zejména účinnější využívání informací veřejného sektoru;

c) podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost digitálních materiálů v globálních sítích, zejména v jazycích Evropské unie, a zlepšit vývozní možnosti evropských společností nabízejících digitální materiály, zejména malých a středních podniků, prostřednictvím jejich přizpůsobení kulturnímu a jazykovému prostředí;

d) vytvářet příznivé podmínky pro omezení roztříštěnosti trhu a pro uvádění na trh, distribuci a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích, a tím podporovat hospodářskou činnost a zlepšovat vyhlídky zaměstnanosti;

Článek 2

V souladu s pokyny uvedenými v příloze I a prostředky pro provádění programu podle přílohy III se pod vedením Komise provedou tato opatření v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 1:

a) podpora přístupu k informacím veřejného sektoru a jejich zvýšeného využívání;

b) podpora produkce jazykově a kulturně rozmanitých materiálů;

c) opatření pro zvýšení dynamiky trhu s digitálními materiály.

Článek 3

1. Program probíhá v období čtyř let ode dne jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

2. Finanční referenční částka pro uskutečnění programu v období uvedeném v odstavci 1 se stanoví na 100 milionů EUR.

Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v rámci finančního výhledu.

Předběžný rozpis výdajů je uveden v příloze II.

Článek 4

1. Komise odpovídá za provedení programu a jeho koordinaci s ostatními programy Společenství. Na základě tohoto rozhodnutí Komise vypracuje každé dva roky pracovní program.

2. Při provádění programu Komise v těsné spolupráci s členskými státy zajistí obecnou soudržnost a doplňkovost s ostatními politikami, programy a akcemi Společenství, které se týkají vývoje a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích a podpory jazykové rozmanitosti v informační společnosti.

3. Komise postupem podle čl. 5 odst. 2

a) přijímá pracovní program;

b) stanoví kritéria a obsah výzev k podávání návrhů v souladu s cíli stanovenými v článku 1;

c) vyhodnocuje projekty navržené na základě výzev k podávání návrhů na financování z prostředků Společenství, u kterých se příspěvek Společenství odhaduje na nejméně 700000 eur;

d) stanoví odchylky od pravidel stanovených v příloze III;

e) připouští účast na projektech právnických osob ze třetích zemí a mezinárodních organizací, na které se nevztahuje čl. 7 odst. 1 a 2.

4. Je-li hodnota projektů uvedených v odst. 3 písm. c) menší než 700000 EUR, informuje Komise výbor zřízený podle čl. 5 odst. 1 pouze o projektech a výsledcích jejich vyhodnocení. Po uplynutí lhůty dvou let ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí lze tento práh na základě získaných zkušeností změnit.

Komise informuje výbor nejméně jednou za půl roku o pokroku dosaženém při celkovém provádění programu.

Článek 5

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 6

1. Pro zajištění účinného využívání podpory Společenství Komise zajistí, aby akce podle tohoto rozhodnutí podléhaly hodnocení předem, sledování a závěrečnému vyhodnocení.

2. Během provádění projektů a po jejich dokončení Komise vyhodnotí způsob a dopad jejich provádění, aby se stanovilo, zda byly dosaženy původně zamýšlené cíle.

3. Vybraní příjemci předloží Komisi roční zprávu.

4. Po dvou letech ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí a po skončení programu předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o výsledcích dosažených při provádění akcí uvedených v článku 2. Komise může na základě těchto výsledků předložit návrhy na změnu zaměření programu.

Článek 7

1. Účast na tomto programu může být otevřena právnickým osobám usazeným ve státech ESVO, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s Dohodou o EHP.

2. Účast na programu je otevřena kandidátským zemím za těchto podmínek:

a) země střední a východní Evropy (SVE) v souladu s podmínkami stanovenými v Evropských dohodách, v jejich dodatkových protokolech a v rozhodnutích příslušných rad přidružení;

b) Kypr, Malta a Turecko v souladu s dvoustrannými dohodami, které budou uzavřeny.

3. Účast může být otevřena postupem podle čl. 5 odst. 2 bez finanční podpory Společenství z prostředků programu právnickým osobám usazeným ve třetích zemích a mezinárodním organizacím, pokud tato účast účinně přispívá k provádění programu, přičemž se vezme v úvahu zásada vzájemného prospěchu.

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 22. prosince 2000.

Za Radu

předseda

C. Pierret

[1] Úř. věst. C 337E, 28.11.2000, s. 31.

[2] Stanovisko ze dne 14.12.2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Stanovisko ze dne 29.11.2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Stanovisko ze dne 14.12.2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[5] Úř. věst. C 8, 12.1.2000, s. 10.

[6] Úř. věst L 129, 30.5.1996, s. 24.

[7] Úř. věst. L 306, 28.11.1996, s. 40.

[8] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[9] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[10] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA 1

SMĚRY ČINNOSTI

Směry činnosti jsou prostředkem pro uplatňování evropského přístupu k rozvoji průmyslu digitálních materiálů. Přispívají k plnění strategických cílů programu eContent, které byly vymezeny takto:

- napomáhat všeobecnému využívání Internetu a přístupu k němu zvýšením dostupnosti evropských digitálních materiálů v globálních sítích, v zájmu podpory profesního, sociálního a kulturního rozvoje občanů Evropské unie a v zájmu usnadnění hospodářské a sociální integrace občanů kandidátských zemí do informační společnosti,

- podporovat přístup a využívání potenciálu evropských digitálních materiálů, a podpořit zejména účinnější využívání informací veřejného sektoru,

- podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost, zejména v jazycích Evropské unie, digitálních materiálů v globálních sítích a zvýšit exportní možnosti evropských společností nabízejících digitální materiály, zejména malých a středních podniků, adaptací na kulturní a jazykové prostředí,

- vytvořit příznivé podmínky pro omezení roztříštěnosti trhu a pro marketing, distribuci a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích k podpoře hospodářské činnosti a zlepšení výhledu zaměstnanosti, zachování kulturní rozmanitosti a evropského kulturního dědictví a zjednodušení přístupu k vědomostem.

Tři směry činnosti nového programu jsou navzájem úzce propojeny. Pro přeshraniční využívání informací veřejného sektoru jsou proto rozhodující jazykové aspekty a pro odvětví jazykových služeb je nejdůležitější zjednodušení přístupu ke kapitálu potřebnému ke spuštění Internetu; informace veřejného sektoru jsou příležitostí, kterou internetové firmy mohou využít ve spolupráci s orgány veřejného sektoru, strategické výhledy, které mají být vypracovány v úzké spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, pomohou identifikovat vznikající oblasti priorit atd.

Program eContent je zaměřen na podporu projektů, které splňují výše uvedené cíle a mají určité společné rysy. Měly by

- představovat nástroj odstraňování překážek, které na evropské úrovni brání zřizování a fungování jednotného trhu v oblastech, kterých se týkají,

- být projekty s vysokým rizikem, ale i s vysokým výnosem,

- jít napříč různými sektory a být nadnárodní,

- být přizpůsobitelné a napomáhat zefektivnění očekávaných výsledků,

- být zaměřené na uživatele.

U projektů se požaduje využívání existující technologie (v nejnovější podobě).

1. ZLEPŠENÍ PŘÍSTUPU K INFORMACÍM VEŘEJNÉHO SEKTORU A ROZŠÍŘENÍ JEJICH VYUŽÍVÁNÍ

Zelená kniha o informacích veřejného sektoru v informační společnosti, zveřejněná v lednu 1999, začala na evropské úrovni diskusi o otázkách přístupu k informacím veřejného sektoru a jejich využívání. Tato diskuse přispěla u veřejných a soukromých subjektů k lepšímu pochopení této problematiky a může být důležitým základem pro zlepšení podmínek využívání digitálních materiálů s vysokou přidanou hodnotou v evropských vzdělávacích, kulturních, sociálních a profesních podmínkách, jakož i základem pro rozvoj nových multimediálních produktů a služeb při současném zajištění všeobecného přístupu k nim. Zároveň by měly být urychleny a rozšířeny experimenty s uzavíráním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, založené na zásadě vzájemného prospěchu, které byly zahájeny v rámci programu INFO 2000. Budoucí integraci rovněž usnadní účast kandidátských zemí Evropské unie v této oblasti. Pro vytvoření transparentního právního rámce a fungování vnitřního trhu po přistoupení je v těchto zemích rozhodující lepší řízení informací (například v oblasti pozemkových knih, kulturního dědictví nebo vícejazyčného přístupu k informacím veřejného sektoru).

1.1. Experimenty v konkrétních projektech

Veřejný sektor shromažďuje a poskytuje velké množství informací, jejichž značná část je zajímavá pro jednotlivce a podniky a může být výchozím materiálem pro služby poskytující informace s přidanou hodnotou, které vytváří průmysl produkce digitálních materiálů. Existuje však řada překážek, které brání přeměně tohoto potenciálu na produkty a služby, kterých by bylo možno využívat. Tyto překážky způsobují nejistotu, z níž dále pramení nedostatek investic plynoucích z veřejného i soukromého sektoru, čímž se snižuje úroveň služeb pro uživatele. Tuto situaci by pomohly napravit projekty, které by bylo možno použít jako příklady správného postupu a které by umožnily vyhledávat praktické problémy vyplývající ze spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Tyto projekty, které zajišťují přístup k informacím v širokém rozsahu jazyků v globálních sítích, podpoří partnerství veřejného a soukromého sektoru, což poslouží jako katalyzátor budoucího rozvoje v tomto směru činnosti.

V rámci programu INFO 2000 byla přijata předběžná opatření podporující omezený počet pilotních a ukázkových projektů. Vzhledem k obrovskému potenciálu této oblasti budou experimenty s partnerstvím mezi veřejným a soukromým sektorem, zaměřené na využívání informací veřejného sektoru v rámci Evropy, pokračovat. V rámci tohoto směru činnosti bude podporováno využívání jazykových technologií mezi správními orgány členských států a institucemi Evropské unie.

Projekty se zaměří na hlavní překážky bránící rozvoji jednotného trhu s informacemi veřejného sektoru, jako je potřeba jednotných norem (například metod sběru údajů), nebo potřeba transparentní tvorby cen přístupu k veřejným informacím, jakož i cen za jejich využívání v jednotlivých členských státech. To bude zajištěno v oblastech veřejného zájmu, jako je kulturní dědictví, zdravotnictví a školství, ale i v oblastech komerčního zájmu, jako jsou zeměpisné informace, obchod, životní prostředí nebo cestovní ruch.

Bude podpořeno využívání rozmanitých a vyvíjejících se technologií (například mobilní aplikace).

Dále se v těchto směrech činnosti poskytne prostor projektům zdokonalujícím spojení mezi průmyslem produkce digitálních materiálů a veřejnými orgány kandidátských zemí, které zvyšují dostupnost spolehlivých informací veřejného sektoru pro obchod a pro občany.

1.2. Zřízení evropského digitálního sběru dat

Pilotní projekty uvedené v bodě 1.1 většinou pokrývají omezené zeměpisné území Evropy. Je nutno podporovat zavádění informací shromážděných a uchovávaných veřejným sektorem ve formě komplexních datových souborů, které jsou společné pro velký počet evropských států, do globálních sítí. Chybějící komplexní databáze na evropské úrovni představují jednu z překážek využívání potenciálu digitálních materiálů. Proto se díky finanční podpoře a díky projektům shromažďujícím informace ze značné části členských států Evropské unie umožní kromě experimentálních projektů také zřizování evropských databank, aby se vyvíjela činnost s cílem získávání evropských metadat, vztahujících se na informace veřejného sektoru. Tato činnost bude prováděna v souladu s právními předpisy Společenství, které se vztahují na ochranu údajů.

Příkladem by mohl být projekt spojující a harmonizující formáty databází národních kartografických institucí.

Pro výběr typu údajů a oblastí zájmu a pro přispění takových projektů k dosažení cílů veřejného zájmu, mimo jiné v kulturní, vzdělávací a sociální oblasti, bude rozhodující zájem a angažovanost veřejných a soukromých subjektů.

2. ZVÝŠENÍ PRODUKCE JAZYKOVĚ A KULTURNĚ ROZMANITÝCH MATERIÁLŮ

Odpovídající podpora poskytování vícejazyčných a multikulturních informací a přístup k nim je hlavním faktorem, který umožňuje rozvoj evropského masového trhu s on-line produkty a službami a širší rozvoj evropských materiálů v ostatních oblastech. Technická stránka tohoto procesu je upravena pátým rámcovým programem. Vědeckotechnické aspekty však neřeší základní otázku zužitkování technologického pokroku pro zlepšení obchodních možností a průnik na trh, včetně získání nových exportních příležitostí.

Program pomůže prosadit a podporovat opatření zaměřená na podporu spolupráce v evropském průmyslu digitálních materiálů a v odvětví jazykových služeb, čímž pomáhá zlepšit konkurenční postavení obou odvětví. Tato opatření tvoří přirozené pokračování opatření přijatých v rámci předchozího programu MLIS, přizpůsobeného potřebám zvýšeně digitalizovaného a globalizovaného prostředí. Zvláštní pozornost se věnuje malým a středním a začínajícím podnikům, uživatelské stránce a méně rozšířeným jazykům Evropské unie, jakož i jazykům kandidátských zemí.

Ukázkové projekty a projekty infrastruktury se doplní cílenými doprovodnými akcemi, zaměřenými na písemné zaznamenání nejlepších postupů, podporu výměny zkušeností, zvýšenou osvětu a na dosažení vzájemného obohacení prostřednictvím odvětvových, profesionálních a vnitrostátních činností v této oblasti.

2.1. Podpora nových partnerství a přijímání vícejazyčných a multikulturních strategií

Obecným cílem tohoto dílčího směru činnosti je podpora konkurenceschopnosti a vytváření lepších tržních příležitostí pro evropský průmysl digitálních materiálů a jazykových služeb, zejména pro malé a střední a začínající podniky, zabývající se moderními technologiemi, čímž se podporuje evropská jazyková a kulturní rozmanitost v globálních sítích. Účastníky tohoto programu mohou být:

- komerční subjekty zabývající se materiály (tvůrci, designéři, balicí a distribuční podniky), které chtějí zvýšit svou nabídku (např. webové portály, mobilní služby) a proniknout na nové trhy,

- korporativní subjekty v oblasti materiálů, které chtějí zřídit nebo posílit svou přítomnost v rámci internetového obchodu (například marketing a maloobchodní činnost v rámci Internetu).

Očekává se, že tyto činnosti budou zahrnovat například:

- projekty týkající se vícejazyčného využívání informací veřejného sektoru v souladu se směrem činnosti č. 1,

- projekty spojující znalosti v oblasti kulturní tvorby, vzdělávání, marketingu a technologií.

Soukromí a veřejní poskytovatelé a distributoři materiálů budou vedeni k tomu, aby své výrobky a služby v řetězci "návrh — autorské zpracování — zveřejnění" poskytovali ve více jazycích. Prodejci informačních technologií a telefonní operátoři budou vedeni k tomu, aby poskytovali platformy a dodavatelské kanály umožňující přístup k vícejazyčným informacím a dodávání materiálů splňujících kulturní požadavky cílových společenských skupin. Poskytovatelé jazykových služeb budou vedeni k tomu, aby přizpůsobili svou nabídku v oblasti materiálů zvětšující se zákaznické základně.

S ohledem na rozšiřující se zeměpisnou působnost programu v zemích střední a východní Evropy nabývá důležitosti zejména jazyková stránka.

2.2. Posílení jazykové infrastruktury

Dostupnost odpovídající jazykové infrastruktury je podmínkou včasného a účinného vytvoření vícejazyčných materiálů, jejich přizpůsobení poptávce a jejich využívání. Tvoří strukturální základ jakéhokoliv trvalého globalizačního a lokalizačního úsilí, zejména u méně rozšířených jazyků, kde tržní síly často netvoří dostatečnou pobídku. Posílit evropskou jazykovou infrastrukturu znamená zřídit otevřené sítě, zahrnující navzájem slučitelné vícejazyčné zdroje, ke kterým patří například vícejazyčné slovníky a ontologie, překladatelské paměti a terminologické databáze, jakož i komplexní nástroje, jako je překládání s pomocí počítače. Tyto zdroje je nutno sloučit dohromady a získat tak široce přístupné systémy, které pak mohou využívat poskytovatelé a distributoři materiálů a poskytovatelé jazykových služeb.

Tento dílčí směr činnosti zahrnuje komplexní úsilí zaměřené zejména na:

- jazyková centra: síťové propojení regionálních, národních a speciálních tématických a oborových datových středisek, spojených s jednoduchými vyhledávacími prostředky, on-line odkazovými a zprostředkovatelskými službami, uživatelskými radami a testováním jazykových nástrojů, rámcovými dohodami a technickými normami, které uživatelům v soukromém a veřejném sektoru umožňují sdílet a znovu využívat existující a vznikající zdroje,

- experimentování s nástroji informační technologie: integrace a testování v praxi nástrojů programového vybavení vycházejících z Internetu v oblasti řízení a průběhu prací na lokalizaci materiálů; společná produkce, využívání a údržba poskytovaných jazykových databází; vícejazyčné vyhledávání a shromažďování digitálních materiálů,

- nové zdroje: vytváření a mezinárodní distribuce nových datových souborů pro jazyky a oblasti, v nichž neexistují vhodné zdroje a v nichž tržní síly neposkytují dostatečné pobídky k řešení těchto problémů.

Projekty a další akce spadající do posledního bodu se týkají především méně rozšířených jazyků Evropské unie a jazyků kandidátských zemí. Lze podniknout i zvláštní akce zaměřené na jazyky hlavních obchodních partnerů Evropské unie, pokud je to v zájmu Společenství a existují-li exportní možnosti. Kromě toho se odpovídajícím způsobem podpoří společné odvětvové vzdělávání s ohledem na řešení současného a předpokládaného nedostatku specializovaných pracovníků.

3. ZVÝŠENÍ DYNAMIKY TRHU S DIGITÁLNÍMI MATERIÁLY

Roztříštěnost trhu s digitálními materiály a z toho plynoucí nejistota pro jeho účastníky vede k nehybnosti a nedostatečnému investování. To má negativní dopad na ekonomický růst a vývoj. Podpora rozvoje společné perspektivy, přístup k dostupným formám investičního kapitálu a sjednocený evropský přístup k obchodním právům k multimediální produkci je proto nezbytnou podmínkou urychlení nových iniciativ a investic a zlepšení celkového prostředí pro hospodářské subjekty s digitálními materiály.

3.1. Překlenutí propasti mezi průmyslem digitálních materiálů a kapitálovými trhy

Průmysl digitálních materiálů prožívá specifické potíže při získávání investičního kapitálu nutného k rozvoji nových aplikací digitálních materiálů a zvýšení inovační schopnosti. Je nutno provést nápravu a zlepšit přístup k investičnímu kapitálu, aby se plně využilo veškerého potenciálu a zlepšily obchodní příležitosti evropského průmyslu digitálních materiálů s ohledem na zhodnocení evropského kulturního dědictví, obchodních modelů, inovovaných aplikací, mobilních multimédií atd. Tato opatření doplní v souladu se zásadou subsidiarity ostatní programy Společenství a národní iniciativy.

V zájmu podpory výměny informací a nejlepších postupů se tyto akce zaměří na podporu rozšiřování odborných kapacit existujících na ekonomických fakultách univerzit, ve školicích střediscích a v nových ekonomických oborech v oblastech jako je řízení a administrativa, jakož i na podporu rozvíjení dálkového vzdělávání. Činnosti budou mít experimentální charakter a zaměří se na vyhledávání nových způsobů propojení myšlenek a prostředků na jejich realizaci.

3.2. Obchodování s právy mezi hospodářskými subjekty s digitálními materiály

Obchodování s právy mezi jednotlivými držiteli práv, producenty nových digitálních služeb a výrobků a účastníky z jiných částí hodnotového řetězce má zásadní význam pro vývoj průmyslu digitálních materiálů. Účinnost a výkonnost zúčtování práv na multimediální produkty má silný a bezprostřední dopad na fungování průmyslu digitálních materiálů. V rámci programu INFO 2000 byla podpořena integrace a interoperabilita rozdělených specializovaných zúčtovacích služeb na evropské úrovni prostřednictvím studií uskutečnitelnosti a vývoje prototypových, standardních a pilotních systémů. K dosažení jednotného evropského přístupu k zúčtování práv je nutná další podpora.

Další opatření se zaměří na rozšíření pilotních programů zúčtování práv na multimediální produkty, na podporu vytváření středisek zúčtování práv na multimediální produkty v Evropě a na zvláštní opatření na podporu kandidátských zemí, méně rozvinutých odvětví a zvláštních aplikací ve veřejném sektoru.

3.3. Vytváření a sdílení společné vize

Vize budoucího vývoje, sdílená jak soukromými, tak i veřejnými subjekty, omezí pocit nejistoty a urychlí konkrétní iniciativy a investice. Neustálá interakce mezi jednotlivým hospodářskými subjekty a veřejnými orgány bude mít stále větší význam pro podporu procesu vytváření vizí. Pravidelné a důsledné monitorování vývoje v oblasti trhů s materiály a jazykovými službami v úzké spolupráci s hospodářskými subjekty bude vytvářet informační základ pro dále pokračující rozvoj vizí.

Těžiště opatření bude spočívat v definování a shromáždění relevantních statistických údajů, v identifikaci a podpoře nejlepších evropských postupů, jakož i v rozvoji a aktualizaci pokračujícího trvalého obchodování s třetími zeměmi.

Realizaci programu podpoří opatření zaměřená na šíření výsledků (např. publikace, globální webové stránky, konference předvádějící nejlepší projekty) a strategické studie zdůrazňující jevy vznikajícího trhu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PŘEDBĚŽNÝ ROZPIS VÝDAJŮ

1.Zlepšení přístupu k informacím veřejného sektoru a rozšíření jejich využívání | 40 až 45 % |

2.Zvýšení produkce jazykově a kulturně rozmanitých materiálů | 40 až 45 % |

3.Zvýšení dynamiky trhu s digitálními materiály | 10 až 15 % |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

PROSTŘEDKY PRO PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

1. Komise provádí program v souladu s technickou náplní stanovenou v příloze I.

2. Program se uskuteční prostřednictvím nepřímých opatření podle možností i na základě sdílených nákladů.

3. Volba projektů se sdílenými náklady se v zásadě provádí na základě výzev k předkládání návrhů zveřejněných v Úředním věstníku Evropských společenství. Náplň výzev k předkládání návrhů je vymezena v úzké spolupráci s příslušnými odborníky a podle postupů uvedených v článku 5 tohoto rozhodnutí. Hlavním kritériem pro podporu projektů prostřednictvím výzev k předkládání návrhů je jejich potenciální přínos k dosažení cílů programu.

4. Žádosti o podporu Společenství obsahují případný finanční plán, ve kterém jsou uvedeny všechny složky financování projektu včetně finanční podpory požadované od Společenství a veškeré další žádosti o podporu nebo udělení podpory z jiných zdrojů.

5. Komise může využít i jiné, pružnější projekty financování, než jsou oznámení o nabídkovém řízení, aby vytvořila pobídky k uzavírání partnerství, zejména za účasti malých a středních podniků a organizací ve znevýhodněných oblastech, nebo k jiné průzkumné činnosti v různých segmentech trhu s multimediálními materiály. Tyto projekty lze provádět trvale.

6. Podrobnosti postupů uvedených v bodě 3 se stanoví po konzultaci s výborem uvedeným v článku 4 tohoto rozhodnutí podle článku 5 tohoto rozhodnutí a v souladu s finančními nařízeními. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropských společenství.

7. Projekty plně financované Komisí v rámci smluv o provedení projektu nebo o poskytnutí služeb se uskuteční na základě výběrových řízení v souladu s platnými finančními předpisy. Transparentnost se zajistí zveřejněním pracovního programu a jeho zasláním zainteresovaným orgánům.

8. Pro provedení programu Komise dále podnikne přípravné, doprovodné a podpůrné činnosti určené k dosažení obecných cílů programu a zvláštních cílů každého směru činnosti. Patří sem činnosti jako studie a konzultace na podporu programu, předběžné akce pro přípravu budoucích činností, opatření zaměřená na usnadnění účasti v programu a usnadnění přístupu k výsledkům vytvořeným v rámci programu, publikace a činnosti zaměřené na distribuci, podporu a využívání výsledků: brožury, elektronické publikace (CD-ROM, DVD, webové stránky atd.), účast na výstavách, příprava materiálů pro tisk atd., analýza možných socioekonomických důsledků programu a podpůrné činnosti jako rozšiřování využívání norem digitálních materiálů a podpora rozvoje schopností na evropské úrovni.

9. Veškeré projekty, které získají v rámci programu finanční podporu, musí potvrdit přijetí podpory získané na své produkty.

--------------------------------------------------