Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 22023P0629(03)

Usnesení o ekologické transformaci energetiky jako reakci na současné výzvy v oblasti energetické bezpečnosti v zemích Východního partnerství v kontextu ruské útočné války a okupace

Úř. věst. C 229, 29.6.2023, pp. 16–21 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

29.6.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/16


Usnesení o ekologické transformaci energetiky jako reakci na současné výzvy v oblasti energetické bezpečnosti v zemích Východního partnerství v kontextu ruské útočné války a okupace

(2023/C 229/03)

PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

s ohledem na společné prohlášení ze summitu Východního partnerství, který se konal v Bruselu dne 15. prosince 2021,

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. března 2020 nazvané Politika Východního partnerství po roce 2020: posílení odolnosti – východní partnerství, které je přínosné pro všechny (JOIN(2020) 007),

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu přijatou dne 12. prosince 2015 a ratifikovanou Evropskou unií, jejímiž smluvními stranami jsou též země Východního partnerství;

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019) 640) a následné legislativní návrhy a opatření,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2022 s názvem Plán REPowerEU (COM(2022) 230),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2022 nazvané Bezpečná zima díky úsporám plynu (COM(2022) 360) a nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (1),

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2021 nazvané Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor (COM(2021) 660),

s ohledem na příslušné dohody o přidružení mezi EU a Gruzií (3), Moldavskem (4) a Ukrajinou (5) a zejména na jejich ustanovení týkající se spolupráce v oblasti energetiky,

s ohledem na Dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé (6) (dále jen „dohoda o komplexním a posíleném partnerství“), a zejména její ustanovení o spolupráci v oblasti energetiky,

s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (7) a na probíhající jednání o nové rámcové dohodě,

s ohledem na Smlouvu o Energetickém společenství, v jejímž rámci jsou tři uvedené přidružené země smluvními stranami a Arménie pozorovatelem;

s ohledem na práci platformy 3 Východního partnerství – „Konektivita, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu“ a zejména energetický panel;

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 16. dubna 2021 nazvané Směrem k energetické účinnosti, diverzifikaci a nezávislosti; řešení kapacitních potřeb pro posílení evropské energetické politiky a boj proti hrozbám v oblasti energetické bezpečnosti ve Východním partnerství,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 7 týkající se cenově dostupné a čisté energie „zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny“ a na cíl č. 13 týkající se opatření v oblasti klimatu „přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů“,

A.

vzhledem k tomu, že všichni lidé žijící v EU a zemích Východního partnerství by měli mít přístup k bezpečnému, čistému, zdravému a udržitelnému životnímu prostředí díky ambiciózním politikám;

B.

vzhledem k tomu, že nezákonná, neoprávněná a nevyprovokovaná válka Ruska proti Ukrajině a jeho pokračující okupace gruzínského a moldavského území má vážné důsledky pro obyvatele celé EU a zemí Východního partnerství, zejména v podobě prudkého nárůstu energetické chudoby a zvýšení cen energií;

C.

vzhledem k tomu, že systematické útoky Ruska na ukrajinskou civilní infrastrukturu, zejména na elektrizační infrastrukturu, jsou válečnými zločiny a že odříznutí mužů, žen a dětí od vody, elektřiny a topení, zejména v zimě, je aktem čirého teroru;

D.

vzhledem k tomu, že energetická bezpečnost představuje pro EU a země Východního partnerství jeden ze základních prvků národní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že je důležité zvýšit konektivitu, domácí výrobu energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost a úspory energie, aby se zvýšila energetická bezpečnost a odolnost a podpořila sociální, hospodářská a politická stabilita v regionu;

E.

vzhledem k tomu, že snahy Ruska využívat vývoz energie jako nástroj geopolitického nátlaku se rovnají používání dodávek energie jako zbraně; vzhledem k tomu, že poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 dne 26. září 2022 vedlo k zásadnímu úniku plynu do Baltského moře, což představuje i ekologický útok na EU;

F.

vzhledem k tomu, že EU a země Východního partnerství musí zvýšit svou energetickou bezpečnost a zároveň výrazně snížit svou závislost na dovozu zdrojů energie ze třetích zemí a ukončit svou závislost na vývozu fosilních paliv z Ruska; vzhledem k tomu, že závislost EU na dodávkách ruského plynu přispěla k současné energetické krizi;

G.

vzhledem k tomu, že Rusko ve své strategii hospodářské bezpečnosti z roku 2017 označilo obnovitelné zdroje energie a technologie energetické účinnosti za jednu z klíčových hrozeb pro svou hospodářskou bezpečnost;

H.

vzhledem k tomu, že agresivní chování Ruska v regionu Východního partnerství vypovídá o nutnosti aktualizovat trh s energií v EU a energetické politiky zemí Východního partnerství, a to za účelem odstranění závislosti na dovozu fosilní energie a fosilních paliv obecně, zejména ze zemí s autoritářskými režimy;

I.

vzhledem k tomu, že i navzdory totální ruské invazi na území Ukrajiny dne 24. února 2022 řada zemí bohužel nepřerušila spolupráci s Ruskem v oblasti jaderné energetiky, čímž prohlubuje svou nebezpečnou závislost na ruských dodávkách uranu a služeb obohacování uranu, jakož i zpracování jaderného odpadu;

J.

vzhledem k tomu, že plnění Pařížské dohody je společným závazkem EU i zemí Východního partnerství; vzhledem k tomu, že energetické politiky a strategie EU a zemí Východního partnerství by se měly zaměřit na snížení závislosti na uhlí, ropě a plynu;

K.

vzhledem k tomu, že podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů zůstává v zemích Východního partnerství a v některých zemích EU velmi nízký, přičemž existuje značný potenciál pro zvýšení tohoto podílu;

L.

vzhledem k tomu, že k dosažení zásadního snížení emisí musí smluvní strany Pařížské dohody řešit uhlíkovou náročnost svých energetických systémů a provádět ambiciózní strategie ke snížení závislosti na fosilních palivech a rozvíjet udržitelné a nákladově efektivní zdroje energie;

M.

vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu stanoví různé politické iniciativy a ambiciózní cíle pro EU a její členské státy; vzhledem k tomu, že z hlediska zemí Východního partnerství jakožto sousedů EU je velmi důležité, aby prohloubily svůj dialog s EU ohledně očekávání ze strany EU, konkrétně ohledně opatření, která je třeba přijmout, aby se přizpůsobily požadavkům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu a přispěly k dosažení jejích cílů;

N.

vzhledem k tomu, že význam Zelené dohody pro Evropu spočívá v přerušení vazby mezi hospodářským růstem a emisemi, zejména prostřednictvím zvýšených investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

O.

vzhledem k tomu, že cílem úsilí EU o oživení hospodářství po skončení pandemie COVID-19 je vybudovat moderní, čisté a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, které povede k ekologizaci ekonomiky a udržitelnějšímu využívání přírodních zdrojů v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu;

P.

vzhledem k tomu, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie je jedním z klíčových způsobů, jak řešit problémy energetické bezpečnosti a změny klimatu a využívat čistší zdroje energie, a tím zlepšovat zdraví a životní úroveň na celém našem kontinentu a vytvářet pracovní místa na místní úrovni;

Q.

vzhledem k tomu, že energetická účinnost je zásadním předpokladem pro dosažení evropských cílů v oblasti klimatu do roku 2050 nákladově efektivním způsobem; vzhledem k tomu, že dlouhodobé úspory energie mohou podstatně snížit závislost na dovozu fosilních paliv a posílit energetickou bezpečnost v EU a zemích Východního partnerství na národní i regionální úrovni; vzhledem k tomu, že nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší energie je ta, která se nespotřebuje;

R.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšit stávající právní rámce zemí Východního partnerství a postupně je sbližovat s právními předpisy EU v souladu s přijatými závazky, stejně jako je nezbytná výměna osvědčených postupů a technického know-how;

S.

vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat země Východního partnerství při posuzování a řešení dopadu Zelené dohody pro Evropu na jejich energetickou bezpečnost a obchodní vztahy s EU a se třetími zeměmi;

T.

vzhledem k tomu, že pro rozvoj a udržitelné využívání vodní, větrné, solární a geotermální energie v EU a v zemích Východního partnerství je nezbytné vytvořit další kapacity prostřednictvím domácích a zahraničních investic;

U.

vzhledem k tomu, že poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu z dubna 2022 uvádí, že nové infrastruktury pro fosilní paliva nejsou slučitelné s mezinárodními cíli v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 vyžaduje postupné vyřazení fosilních paliv z energetického systému nejpozději do roku 2035;

V.

vzhledem k tomu, že záměrné raketové útoky a útoky bezpilotních vzdušných prostředků Ruské federace poškodily nebo zničily přibližně 40 % ukrajinské kritické energetické infrastruktury;

1.

co nejdůrazněji odsuzuje útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině a její pokračující okupaci gruzínského a moldavského území a jejich ničivé důsledky; žádá okamžité a úplné embargo na dovoz ruských fosilních paliv a uranu a úplné ukončení provozu plynovodů Nord Stream 1 a 2, aby se zastavilo financování Putinovy válečné mašinérie z peněz EU;

2.

vyjadřuje podporu vyšetřování, které vedou některé členské státy EU kvůli poškozování plynovodů Nord Stream 1 a 2; žádá, aby výsledky vyšetřování byly zveřejněny;

3.

je plně solidární s Ukrajinou a všemi ostatními zeměmi Východního partnerství, které trpí v důsledku represivní a expanzionistické politiky Ruska; požaduje, aby se pomoc Ukrajině zvýšila a aby byla poskytována i nadále v dostatečné míře, aby mohli její obyvatelé překonat těžkosti zimy způsobené ruskou útočnou válkou, a aby byla poskytnuta podpora i dalším zemím Východního partnerství, které ji potřebují; co nejdůrazněji odsuzuje ruské útoky za pomocí raket a íránské bezpilotní vyčkávací munice na Ukrajině, které cílí na civilní obyvatelstvo a kritickou a energetickou infrastrukturu Ukrajiny; vyzývá Rusko, aby okamžitě zastavilo barbarské teroristické činy proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny; uvádí, že tyto protiprávní činy jsou čirými zločiny proti lidskosti;

4.

důrazně odsuzuje akce ruských okupačních sil na území Záporožské jaderné elektrárny ve městě Energodar, jakož i bezprecedentní zneužívání tohoto zařízení k útokům proti ukrajinským silám nebo k jakýmkoli jiným vojenským účelům, včetně úkrytu či skladování, které nejenže brání bezpečnému provozu elektrárny a jejím pravidelným kontrolním postupům, ale také vážně ohrožují jadernou bezpečnost na evropském kontinentu i mimo něj; vyzývá mezinárodní společenství, aby v zájmu celosvětové bezpečnosti přijalo okamžitá opatření a přimělo Rusko k vydání Záporožské jaderné elektrárny a jejímu navrácení pod kontrolu Ukrajiny; vyzývá Ruskou federaci, aby umožnila pozorovatelům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přístup do Záporožské jaderné elektrárny za účelem monitorování situace v oblasti jaderné bezpečnosti a aby spolupracovala s MAAE; vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací v oblasti jaderné bezpečnosti v běloruské jaderné elektrárně Astravec, neboť běloruské orgány nepostupují transparentně a neposkytují důvěryhodné informace o událostech v areálu jaderné elektrárny ani se nezavázaly k úplnému provedení doporučení uvedených ve zprávě EU o zátěžovém testu z roku 2018;

5.

vyjadřuje plnou solidaritu s Moldavskem, které v současné době čelí snahám Kremlu o politickou destabilizaci země prostřednictvím manipulace s dodávkami plynu a elektřiny;

6.

vyjadřuje politování nad zneužíváním ruských dodávek energie jako zbraně a jeho dopady na domácnosti a podniky, které se v důsledku toho potýkají s vysokými cenami energií, rostoucí sociální nerovností, energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility, jakož i zvýšenou inflací, což vede k nezaměstnanosti, vysokým cenám potravin a celkové krizi životních nákladů; zdůrazňuje potřebu bezprecedentní solidarity mezi EU a zeměmi Východního partnerství a společné reakce, která by řešila bezprostřední problémy a zabránila jejich opakování v budoucnu, namísto jednostranných opatření, která vedou k rozdělení;

7.

poukazuje na potřebu přechodu na čistou energii jako na hlavní způsob zvýšení energetické bezpečnosti a ukončení závislosti EU a zemí Východního partnerství na fosilních palivech a uranu, zejména pokud pocházejí ze třetích zemí; vyzývá Komisi a země Východního partnerství, aby v úzké spolupráci s evropskými a mezinárodními finančními institucemi navrhly další naléhavá opatření, která by masivně rozšířila kapacitu obnovitelné energie a podpořila silné politiky energetické účinnosti a úspor;

8.

připomíná, že přibližně čtvrtina elektřiny a polovina nízkouhlíkové elektřiny v EU se vyrábí z jaderné energie; konstatuje, že zatímco některé členské státy se staví proti jaderné energii, řada členských států připravuje výstavbu nových jaderných elektráren; připomíná, že členské státy EU a země Východního partnerství jsou i nadále plně odpovědné za rozhodování o své skladbě zdrojů energie, za navrhování možností, jak svým občanům a podnikům zajistit cenově dostupnou, stabilní a čistou energii, a za volbu nejvhodnějšího způsobu, jak přispět k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, a to s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám a omezením každé země;

9.

připomíná, že podporuje intenzivnější spolupráci v oblasti energetiky mezi EU a zeměmi Východního partnerství, jakož i mezi samotnými zeměmi Východního partnerství, zejména pokud jde o pokrok v oblasti udržitelné výroby energie, která zvýší jejich energetickou bezpečnost a odolnost a zároveň přispěje k ochraně životního prostředí, dosažení cílů politiky v oblasti klimatu a další integraci ochotných partnerů do evropského trhu s energií; vyzývá EU, aby zvážila možnost spolupráce a účasti zemí Východního partnerství, které jsou k tomu způsobilé a projevují o tuto účast zájem, v energetické unii;

10.

konstatuje, že úspěch Zelené dohody pro Evropu jakožto komplexní strategie, jejímž cílem je transformovat EU do roku 2050 na klimaticky neutrální ekonomiku, do značné míry závisí na její schopnosti jít příkladem a podněcovat rychlejší přechod na čistou energii za hranicemi EU, počínaje jejím sousedstvím; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit úsilí v oblasti dekarbonizace a ochrany životního prostředí v rámci EU a Východního partnerství a uplatňovat ambiciózní politiky v oblasti klimatu a životního prostředí, zejména, aby byly splněny závazky na základě Pařížské dohody; vyzývá vlády a parlamenty zemí EU a zemí Východního partnerství, aby posílily právní předpisy zaměřené na dosažení přechodu na čistou energii; vybízí země Východního partnerství, aby s podporou EU vypracovaly plány své účasti na Zelené dohodě pro Evropu;

11.

zdůrazňuje, že je důležité zavést mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, aby se zajistilo, že ambiciózní cíle EU nepovedou k úniku uhlíku v důsledku přemístění výroby nebo zvýšení dovozu; žádá, aby EU podpořila země Východního partnerství s cílem povzbudit tvorbu politik stanovování cen uhlíku, které by byly v souladu s politikami EU; zastává názor, že příjmy, které EU případně získá z poplatků za emise oxidu uhličitého od zemí Východního partnerství, by měly být primárně použity na financování podpory dekarbonizace jejich ekonomik;

12.

poznamenává, že energetická náročnost v zemích Východního partnerství zůstává výrazně vyšší, než je průměr EU, a poukazuje na obrovský potenciál pro úspory energie v těchto zemích; poukazuje na význam zavádění a zachování regulačních a institucionálních rámců, které stanovují minimální normy energetické účinnosti budov a výrobků, poskytují pobídky pro renovaci budov a energetickou účinnost jednotlivých odvětví a malých a středních podniků, podporují optimalizaci a modernizaci energetické infrastruktury, mimo jiné prostřednictvím minimálních kritérií energetické účinnosti u veřejných zakázek, a zaručují odpovídající informovanost spotřebitelů, včetně přesného měření spotřeby energie, informativního vyúčtování a energetických auditů;

13.

vítá balíčky mimořádné pomoci, které Komise navrhla k řešení volatility cen na trzích s plynem a elektřinou; je přesvědčen, že by měla být zavedena trvalá opatření posílené transparentnosti a opatření proti protisoutěžnímu chování a zneužívání trhu;

14.

požaduje povinné a vyšší cíle pro snížení spotřeby plynu a elektřiny jako okamžitou reakci na energetickou krizi; vítá nové povinnosti EU v oblasti skladování plynu; vyzývá EU, aby zavedla mechanismy solidarity na pomoc zemím, které mají vážné problémy s energetickou bezpečností, se zvláštním důrazem na nejzranitelnější občany; zdůrazňuje význam sdílení znalostí pro nalezení společného východiska ze současné krize;

15.

zdůrazňuje zásadní úlohu účinné a rozvinuté infrastruktury pro skladování energie při zvyšování bezpečnosti dodávek energie; žádá, aby se zvýšily investice do obnovy stávající infrastruktury pro skladování energie i do výstavby nových zařízení; vyzývá k plnému zapojení partnerů v rámci Východního partnerství a k výstavbě nových společných kapacit pro skladování energie; zdůrazňuje dlouhodobé výhody těchto projektů pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie a podporu přechodu na zelenou energii, pokud jsou od počátku konstruovány tak, aby je bylo možné snadno přizpůsobit skladování zeleného vodíku; zdůrazňuje, že investice do těchto kapacit by nejen řešily naléhavé problémy způsobené současnou energetickou krizí, ale představovaly by také důležitý krok k dosažení společných cílů dekarbonizace;

16.

vítá opatření, která Komise a země Východního partnerství přijaly s cílem zmírnit důsledky energetické krize a zabránit zhoršení situace; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak do těchto iniciativ zapojit také země Východního partnerství, například do energetické platformy EU; zdůrazňuje, že veškeré dohody o nákupu musí být v souladu s cíli EU v oblasti klimatu, pokud jde o množství a dobu trvání dodávek, aby bylo dosaženo ukončení používání fosilních paliv nejpozději do roku 2035;

17.

konstatuje, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie má zásadní význam pro úsilí o zajištění přechodu na čistou energii a energetické nezávislosti a zároveň přispívá k vytváření pracovních míst na místní úrovni, zlepšení kvality ovzduší a zdraví občanů; vítá zřízení regionální sítě pro obnovitelnou energii, vedené Litvou a Gruzií, v rámci energetického panelu Východního partnerství; konstatuje, že v některých zemích Východního partnerství se využívá biomasa a vodní energie, ale připomíná, že je třeba zajistit jejich udržitelnost, účinnost a soulad s ekologickými požadavky;

18.

zdůrazňuje, že je třeba urychleně pokračovat v úsilí o zlepšení konektivity, počínaje úplným provedením cílů, které byly dříve stanoveny v rámci pracovního programu 20 cílů pro rok 2020 schváleného na summitu Východního partnerství v roce 2017; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet a financovat propojení elektroenergetických soustav a inteligentní sítě, aby byla zajištěna infrastruktura nezbytná pro stanovení a plnění závazných cílů v oblasti klimatu a energetiky; připomíná, že zvýšená konektivita mezi EU a zeměmi Východního partnerství zvýší energetickou bezpečnost a pomůže pevněji zakotvit země Východního partnerství v Evropě; žádá, aby byla v současném geopolitickém kontextu udělena priorita dlouhodobému plánování a investicím do udržitelného propojení mezi Ukrajinou a Moldavskem a EU; žádá, aby byla i nadále poskytována podpora budování technických kapacit pro projekty konektivity, jako je například projekt podmořského kabelu Gruzie-Rumunsko v Černém moři; poukazuje na význam provedení tohoto projektu, neboť přispívá k posílení energetické bezpečnosti v Evropě a na Kavkaze, k rozvoji odvětví obnovitelných zdrojů energie a zvyšuje možnosti tranzitu mezi regiony;

19.

uznává podstatnou finanční a technickou podporu poskytnutou východním partnerům ze strany EU, a to ve spolupráci a koordinaci s jinými mezinárodními aktéry, při podpoře dekarbonizace i konektivity; konstatuje, že je důležité pokračovat v poskytování technické podpory východním partnerům při vytváření příznivého právního rámce pro investice a udržitelné místní iniciativy v oblasti dekarbonizace a obnovitelných zdrojů energie; vítá zejména činnost iniciativ EU4Energy a EU4Climate, investice a úvěry podmíněné politikami v rámci investiční platformy sousedství, partnerství E5P, Paktu starostů a primátorů a rozpočtové záruky EU za úvěry od Evropské investiční banky a dalších mezinárodních finančních institucí; očekává, že hospodářský a investiční plán pro Východní partnerství bude investovat do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a konektivity, sledovat udržitelnost a pečlivě provádět předběžná posouzení dopadů na životní prostředí;

20.

upozorňuje, že transformace energetiky musí být spravedlivá, inkluzivní a nákladově efektivní a že by měla zajistit udržitelnost, bezpečnost dodávek a cenovou dostupnost energie; konstatuje, že vysoké ceny fosilních paliv představují další pobídky pro investice do projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie; poukazuje na nutnost reformovat ceny a zdanění energie a omezit státní dotace na fosilní paliva, aby nedocházelo ke znevýhodňování obnovitelných zdrojů energie oproti jiným formám energie a k vysílání nesprávných cenových signálů konečným spotřebitelům energie;

21.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat posilování práv spotřebitelů na výrobu, spotřebu, uskladnění a prodej energií, vzhledem k tomu, že to může pomoci při boji proti energetické chudobě; zdůrazňuje potenciál decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, která může zvýšit využití místních zdrojů energie, zvýšit bezpečnost místních dodávek energie a podpořit rozvoj a soudržnost společnosti;

22.

připomíná, že je důležité diverzifikovat dodávky energie a snížit závislost na dovozu energie ze třetích zemí, zejména z Ruska, a zároveň zlepšit propojení energetických odvětví zemí Východního partnerství a zajistit udržitelnost životního prostředí; v této souvislosti poukazuje na potřebu rozvíjet otevřený, konkurenceschopný a integrovaný trh s energií ve východní Evropě, což by mohlo přinést více příležitostí pro obchod, investice, budování kapacit a společné projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí a energetické účinnosti;

23.

vyzývá k užší spolupráci v rámci Východního partnerství v oblasti výroby a využívání ekologického vodíku a k podpoře společných norem pro vodík; konstatuje, že dovoz neobnovitelného vodíku by měl být omezen, aby nebylo narušeno úsilí o dekarbonizaci;

24.

zdůrazňuje, že je důležité prosazovat energetickou politiku založenou na důkazech, která vychází z komplexních údajů a průběžného monitorování, a vybízí k další podpoře EU s cílem posílit správní kapacitu zemí Východního partnerství v této oblasti, jakož i k podpoře výměny osvědčených postupů mezi zeměmi;

25.

připomíná závazky příslušných zemí Východního partnerství na základě dohod o přidružení, Smlouvy o Energetickém společenství a dohody o komplexním a posíleném partnerství v oblasti sbližování s energetickými právními předpisy EU nebo jejich provedení ve vnitrostátním právu; vyzývá všechny státy EU a země Východního partnerství, aby v plném rozsahu provedly Smlouvu o Energetickém společenství; je názoru, že další finanční podpora by měla být podmíněna účinným prováděním a vymáháním závazků zemí Východního partnerství, provedením nezbytných reforem a přijetím ambicióznějších závazků v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, v souladu se zásadou „více za více“;

26.

vyzývá Radu a členské státy, aby urychleně a výrazně zvýšily svou podporu Ukrajině a pomohly jí tak bránit se proti ruským pokusům o zničení ukrajinské kritické infrastruktury, a to i v oblasti energetiky; zdůrazňuje, že rekonstrukce a poválečná obnova Ukrajiny se musí zaměřit především na obnovu energetického systému a vytvoření příležitostí, které Ukrajině umožní stát se střediskem vývozu zelené elektřiny a vodíku do Evropy, zvýšit energetickou odolnost a podpořit transformaci na udržitelnou energetiku, a že je rovněž třeba zohlednit a předem řešit otázku udržitelného propojení se sousedními státy EU a zeměmi Východního partnerství, a to za silné podpory a solidarity ze strany EU a zemí Východního partnerství;

27.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení předsedkyni Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, komisaři pro sousedství a rozšíření, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států EU a zemí Východního partnerství.

(1)  Úř. věst. L 206, 8.8.2022, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 261 I, 7.10.2022, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.

(4)  Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.

(5)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(6)  Úř. věst. L 23, 26.1.2018, s. 4.

(7)  Úř. věst. L 246, 17.9.1999, s. 3.


Top