2009R1005 — CS — 25.11.2013 — 002.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 744/2010 ze dne 18. srpna 2010,	L 218	2	19.8.2010
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1087/2013 ze dne 4. listopadu 2013,	L 293	28	5.11.2013
►M3	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1088/2013 ze dne 4. listopadu 2013,	L 293	29	5.11.2013

---

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1005/2009

ze dne 16. září 2009

o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro výrobu, dovoz, vývoz, uvádění na trh, použití, znovuzískání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, pro podávání informací o těchto látkách a pro dovoz, vývoz, uvádění na trh a použití výrobků a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na regulované látky, na nové látky a na výrobky a zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

KAPITOLA II

ZÁKAZY

Článek 4

Výroba regulovaných látek

Výroba regulovaných látek je zakázána.

Článek 5

Uvádění na trh a použití regulovaných látek

1.  Uvádění regulovaných látek na trh a jejich použití jsou zakázány.

2.  Regulované látky se nesmějí uvádět na trh v nádobách, které se nedají opětovně naplnit, s výjimkou laboratorních a analytických použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2.

3.  Tento článek se nevztahuje na regulované látky ve výrobcích a zařízeních.

Článek 6

Uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

1.  Uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, je zakázáno, s výjimkou výrobků a zařízení, pro které je použití regulovaných látek povoleno v souladu s článkem 10, čl. 11 odst. 2 nebo článkem 13 nebo bylo povoleno na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000.

2.  S výjimkou použití uvedených v čl. 13 odst. 1 se zakazují systémy požární ochrany a hasicí přístroje s obsahem halonů a musí být vyřazeny z provozu.

KAPITOLA III

VÝJIMKY A ODCHYLKY

Článek 7

Výroba, uvádění na trh a použití regulovaných látek jako vstupních surovin

1.  Odchylně od článků 4 a 5 lze regulované látky vyrábět, uvádět na trh a používat jako vstupní suroviny.

2.  Regulované látky vyráběné nebo uváděné na trh jako vstupní suroviny lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto látky opatřeny zřetelným označením, že látku lze použít pouze jako vstupní surovinu. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS a směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.

Komise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 8

Výroba, uvádění na trh a použití regulovaných látek jako technologických činidel

1.  Odchylně od článků 4 a 5 lze regulované látky vyrábět, uvádět na trh a používat jako technologická činidla.

2.  Regulované látky lze jako technologická činidla používat pouze v zařízeních, jež existovala k 1. září 1997 a jejichž emise jsou zanedbatelné.

3.  Regulované látky vyráběné a uváděné na trh jako technologická činidla lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto látky opatřeny zřetelným označením, že uvedené látky lze použít pouze jako technologická činidla. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS, směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.

Komise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

4.  Komise řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 podle potřeby vypracuje seznam podniků oprávněných k používání regulovaných látek jako technologických činidel a pro každý z dotčených podniků stanoví maximální množství, která lze použít pro úpravu nebo pro spotřebu jako technologická činidla, a úrovně emisí.

Maximální množství regulovaných látek, které mohou být použity jako technologická činidla v rámci Společenství, nepřekročí 1 083 metrických tun ročně.

Maximální množství regulovaných látek, které mohou být emitovány při použití jako technologická činidla v rámci Společenství, nepřekročí 17 metrických tun ročně.

5.  S ohledem na nové informace nebo technický rozvoj nebo rozhodnutí smluvních stran může Komise podle potřeby

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 9

Uvádění regulovaných látek na trh za účelem zneškodnění nebo regenerace a uvádění na trh výrobků a zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, za účelem zneškodnění

Odchylně od článků 5 a 6 lze regulované látky a výrobky a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvádět na trh za účelem zneškodnění ve Společenství v souladu s požadavky na zneškodňování uvedenými v čl. 22 odst. 1. Regulované látky lze rovněž uvádět na trh za účelem regenerace ve Společenství.

Článek 10

Základní laboratorní a analytická použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků

1.  Odchylně od článků 4 a 5 lze jiné regulované látky než hydrochlofluoruhlovodíky vyrábět, uvádět na trh a používat pro základní laboratorní a analytická použití, pod podmínkou registrace a udělení licence v souladu s tímto článkem.

2.  Komise podle potřeby určí řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 základní laboratorní a analytická použití, pro která může být ve Společenství povolena výroba a dovoz jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků, příslušná množství, dobu platnosti výjimky a uživatele, kteří mohou tato základní laboratorní a analytická použití využívat.

3.  Regulované látky vyráběné nebo uváděné na trh pro základní laboratorní a analytická použití lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto uvedené látky opatřeny zřetelným označením, že uvedené látky lze použít pouze pro laboratorní a analytické účely. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS, směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.

Komise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Regulované látky uvedené v prvním pododstavci lze na trh uvádět a dále distribuovat pouze za podmínek stanovených v příloze V. Komise může uvedenou přílohu změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

4.  Každý podnik, který používá jiné regulované látky než hydrochlorfluoruhlovodíky pro základní laboratorní a analytická použití, se zaregistruje u Komise, přičemž uvede používanou látku, účel, předpokládanou roční spotřebu a dodavatele těchto látek a v případě změn uvedené informace aktualizuje.

5.  Do dne uvedeného v oznámení vydaném Komisí ohlásí výrobci a dovozci, kteří zajišťují dodávky pro podnik uvedený v odstavci 4 nebo používají regulované látky pro vlastní spotřebu, Komisi předpokládanou poptávku na období uvedené ve zmíněném oznámení a určí povahu a množství požadovaných regulovaných látek.

6.  Komise uděluje licence výrobcům a dovozcům regulovaných látek jiných než hydrochlorfluoruhlovodíků vyráběných nebo dovážených pro základní laboratorní a analytická použití a oznámí jim použití, pro něž je jim uděleno povolení, jakož i látky a jejich množství, které jsou oprávněni uvést na trh nebo použít pro vlastní potřebu. Množství každoročně povolené na základě licencí pro jednotlivé výrobce a dovozce nepřekročí 130 % ročního průměru vypočtené úrovně regulovaných látek, na které měl výrobce nebo dovozce licenci pro základní laboratorní a analytická použití v letech 2007 až 2009.

Celkové množství každoročně povolené na základě licencí, včetně licencí pro hydrochlorfluoruhlovodíky podle čl. 11 odst. 2, nesmí překročit 110 tun potenciálu poškozování ozonové vrstvy. Zbývající množství lze rozdělit mezi výrobce a dovozce, kteří v letech 2007 až 2009 regulované látky neuváděli na trh ani nepoužívali pro vlastní spotřebu pro základní laboratorní a analytická použití.

Komise stanoví mechanismus pro přidělování kvót výrobcům a dovozcům. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

7.  Příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotyčná výroba, může výrobci povolit, aby vyráběl regulované látky uvedené v odstavci 1 s cílem uspokojit žádosti, pro něž byly uděleny licence v souladu s odstavcem 6.

Příslušný orgán členského státu uvědomí předem Komisi o svém záměru udělit takové povolení.

8.  V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotyčná výroba, povolit výrobci, aby dosáhl vypočtené úrovně výroby stanovené v odstavci 6 nebo ji překročil, a uspokojil tak potřebu pro případná základní laboratorní a analytická použití smluvních stran na jejich žádost.

Příslušný orgán členského státu oznámí předem Komisi svůj záměr udělit takové povolení.

Článek 11

Výroba, uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků a uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé

1.  Odchylně od článku 4 lze hydrochlorfluoruhlovodíky vyrábět, pokud každý výrobce zajistí, aby

2.  Odchylně od článku 4 a čl. 5 odst. 1 lze hydrochlorfluoruhlovodíky vyrábět, uvádět na trh a používat pro laboratorní a analytická použití.

Ustanovení čl. 10 odst. 3 až 7 se použijí obdobně.

3.  Odchylně od článku 5 lze do 31. prosince 2014 uvádět regenerované hydrochlorfluoruhlovodíky na trh a používat je při údržbě nebo opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, je-li nádoba opatřena označením, že daná látka byla regenerována, a údaji o čísle šarže a názvu a adrese regeneračního zařízení.

4.  Do 31. prosince 2014 lze recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky používat při údržbě nebo opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pokud byly znovuzískány z těchto zařízení, a může je použít pouze podnik, který znovuzískání provedl v rámci údržby nebo opravy nebo pro nějž bylo znovuzískání provedeno v rámci údržby nebo opravy.

5.  Odchylně od článku 5 lze až do 31. prosince 2019 uvádět hydrochlorofluoruhlovodíky na trh k přebalení nebo následnému vývozu ze Společenství. Každý podnik, který přebaluje hydrochlorfluoruhlovodíky a následně je vyváží, se musí registrovat u Komise, přičemž uvede dotčené regulované látky, účel, předpokládanou roční spotřebu a dodavatele těchto látek a v případě změn uvedené informace aktualizuje.

6.  Jsou-li při údržbě a opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel používány regenerované nebo recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky, musí být dotčená zařízení opatřena označením typu látky, jejího množství obsaženého v zařízení a údaji na štítku stanovenými v příloze I nařízení (ES) č. 1272/2008 v případě látek nebo směsí označených jako nebezpečné pro ozonovou vrstvu.

7.  Podniky provozující zařízení uvedené v odstavci 4, které obsahuje tekutou náplň o hmotnosti 3 kg a více, vedou záznamy o množství a typu znovuzískané a doplňované látky a o tom, která společnost nebo které technik prováděl údržbu nebo opravu zařízení.

Podniky používající regenerované nebo recyklované hydrochlorofluorouhlovodíky pro údržbu nebo opravu vedou záznamy o podnicích, které jim dodaly regenerované hydrochlorofluorouhlovodíky, a o zdroji recyklovaných hydrochlorofluorouhlovodíků.

8.  Odchylně od článku 5 a 6 může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit dočasnou výjimku, a umožnit tak uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků a výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé, prokáže-li se, že pro určité použití neexistují technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie nebo je nelze použít.

Tuto výjimku nelze udělit na období po 31. prosinci 2019.

Článek 12

Karanténní a předzásilkové aplikace a použití methylbromidu v naléhavém případě

1.  Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze methylbromid až do 18. března 2010 uvádět na trh a používat pro karanténní a předzásilkové aplikace za účelem ošetření zboží pro vývoz za předpokladu, že uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povolují vnitrostátní právní předpisy v souladu se směrnicemi 91/414/EHS a 98/8/ES.

Methylbromid lze používat pouze na místech schválených příslušnými orgány dotčeného členského státu, a je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, za podmínky, že nejméně 80 % methylbromidu uvolňovaného ze zásilky je znovuzískáno.

2.  Vypočtená úroveň methylbromidu, který podniky uvedou na trh nebo použijí pro vlastní potřebu v období od 1. ledna 2010 do 18. března 2010, nesmí přesáhnout 45 tun látek s potenciálem poškozování ozonové vrstvy.

Každý podnik zajistí, aby vypočtená úroveň methylbromidu, který uvádí na trh nebo používá pro vlastní potřebu pro karanténní a předzásilkové aplikace, nepřesáhla 21 % průměru vypočtené úrovně methylbromidu, který uvedl na trh nebo použil pro vlastní potřebu pro karanténní a předzásilkové aplikace v letech 2005 až 2008.

3.  V naléhavém případě, vyžaduje-li to neočekávaný výskyt určitých škůdců nebo chorob, může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu dočasně povolit výrobu, uvádění na trh a použití methylbromidu, jestliže uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povolují směrnice 91/414/EHS a 98/8/ES.

Toto povolení platí po dobu nejvýše 120 dní a pro množství nepřesahující 20 metrických tun a stanoví opatření, která mají být přijata ke snižování emisí při použití.

Článek 13

Kritická použití halonů a vyřazení zařízení obsahujících halony z provozu

1.  Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze halony uvádět na trh a používat pro kritická použití uvedená v příloze VI. Halony mohou uvádět na trh pouze podniky schválené příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro kritická použití.

2.  Komise přezkoumá přílohu VI a podle potřeby přijme změny a harmonogramy pro postupné vyřazení kritických použití určením termínů pro začátek používání nových aplikací a pro ukončení používání stávajících aplikací, s ohledem na to, zda existují technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

3.  Systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující halony používané pro účely uvedené v odstavci 1 musí být vyřazeny z provozu před uplynutím termínů stanovených v příloze VI.

4.  Komise může na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit odchýlení se od termínů pro ukončení používání stávajících aplikací a pro začátek používání nových aplikací, pokud byly tyto termíny upřesněny v příloze VI v souladu s odstavcem 2, pro konkrétní případy, ve kterých prokazatelně neexistuje technicky a ekonomicky dostupná náhradní látka nebo technologie.

Článek 14

Převod práv a průmyslová racionalizace

1.  Každý výrobce nebo dovozce, který je oprávněn uvádět regulované látky na trh nebo je používat pro vlastní potřebu, může toto právo převést pro celé množství příslušné skupiny látek stanovené v souladu s tímto článkem nebo pro jeho část na jakéhokoli jiného výrobce nebo dovozce této skupiny látek ve Společenství. Každý převod se předem oznámí Komisi. Převodem práva na uvádění na trh nebo na použití nevzniká dodatečné právo na výrobu nebo na dovoz.

2.  V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotčená výroba, povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace v dotčeném členském státě překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v článku 10 a čl. 11 odst. 2, za podmínky, že vypočtené úrovně výroby členského státu nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jeho domácích výrobců stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 pro daná období. Příslušný orgán členského státu oznámí předem Komisi svůj záměr udělit takové povolení.

3.  V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace mezi členskými státy překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v článku 10 a čl. 11 odst. 2, za podmínky, že vypočtené úrovně výroby dotyčných členských států nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jejich domácích výrobců stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 pro daná období. Vyžaduje se rovněž souhlas příslušného orgánu členského státu, v němž je plánováno snížení výroby.

4.  V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, a s vládou dotčené třetí země povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace s touto třetí zemí spojil vypočtené úrovně výroby stanovené v článku 10 a čl. 11 odst. 2 s vypočtenými úrovněmi výroby povolenými výrobci třetí země na základě Montrealského protokolu a vnitrostátních právních předpisů zmíněného výrobce, za podmínky, že spojené vypočtené úrovně výroby obou výrobců nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby povolené výrobci Společenství stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 a vypočtených úrovní výroby povolené výrobci třetí země na základě Montrealského protokolu a příslušných vnitrostátních právních předpisů.

KAPITOLA IV

OBCHOD

Článek 15

Dovoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

1.  Dovoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán.

2.  Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na dovoz

3.  Dovoz podle odstavce 2, s výjimkou dovozu za účelem tranzitu přes celní území Společenství nebo dovozu v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008, nezůstává-li dovezené zboží na celním území Společenství déle než 45 dní a není-li poté propuštěno do volného oběhu ve Společenství, zlikvidováno nebo zpracováno, podléhá předložení dovozní licence. Tyto licence uděluje Komise po ověření, že byly dodrženy články 16 a 20.

Článek 16

Propuštění dovezených regulovaných látek do volného oběhu ve Společenství

1.  Propuštění dovezených regulovaných látek do oběhu ve Společenství podléhá množstevním limitům. Komise stanoví tyto limity a přiděluje kvóty podnikům na období od 1. ledna do 31. prosince 2010 a na každé následující období dvanácti měsíců řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.

Kvóty uvedené v prvním pododstavci se přidělují pouze pro tyto látky:

2.  Do dne uvedeného v oznámení vydaném Komisí ohlásí dovozci látek uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) Komisi předpokládanou poptávku, přičemž upřesní povahu a množství požadovaných regulovaných látek. Na základě těchto prohlášení Komise stanoví pro látky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) množstevní limity.

Článek 17

Vývoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

1.  Vývoz regulovaných látek a výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán.

2.  Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na vývoz

3.  Odchylně od odstavce 1 může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit vývoz výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, prokáže-li se, že by zákaz vývozu určitého zboží představoval vzhledem k jeho ekonomické hodnotě a očekávané zbývající životnosti nepřiměřenou zátěž pro vývozce. Tento vývoz musí Komise předem oznámit zemi dovozu.

4.  Vývoz uvedený v odstavcích 2 a 3 podléhá udělení licence, kromě zpětného vývozu, který následuje po tranzitu přes celní území Společenství nebo režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008 a který se uskuteční do 45 dnů ode dne dovozu. Vývozní licenci vydává Komise podnikům po ověření souladu s článkem 20.

Článek 18

Udělování licencí pro dovoz a vývoz

1.  Komise zřídí a provozuje elektronický systém licencí a o žádostech o licence rozhodne do 30 dnů po jejich obdržení.

2.  Žádosti o licence uvedené v článcích 15 a 17 se podávají prostřednictvím systému uvedeného v odstavci 1. Před podáním žádosti o licenci se podniky do uvedeného systému zaregistrují.

3.  Žádost o licenci musí obsahovat

▼M3

▼B

4.  Každý dovozce nebo vývozce oznámí Komisi jakoukoli změnu v údajích podle odstavce 3, k níž došlo během doby platnosti licence.

5.  Komise může vyžadovat osvědčení potvrzující povahu nebo složení látky, která má být dovezena nebo vyvezena, a kopii licence, kterou vydala země, z níž je zboží vyváženo nebo do níž je dováženo.

6.  Předložené údaje může Komise podle potřeby v konkrétních případech sdílet s příslušnými orgány dotčených smluvních stran a může zamítnout žádost o licenci, není-li splněn kterýkoli příslušný požadavek stanovený v tomto nařízení, anebo z těchto důvodů:

7.  Komise zpřístupní kopii každé licence příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

8.  Komise co nejdříve informuje žadatele a dotčené členské státy o každé žádosti o licenci, která byla zamítnuta na základě odstavce 6, a uvede důvod zamítnutí.

9.  Komise může změnit seznam uvedený v odstavci 3 a v příloze IV. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 19

Opatření pro sledování nedovoleného obchodu

Komise může přijmout dodatečná opatření pro sledování regulovaných látek nebo nových látek a výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, které se nacházejí v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma anebo v tranzitu přes celní území Společenství a následně jsou zpětně vyvezeny, a to na základě posouzení možných rizik nedovoleného obchodu v souvislosti s uvedeným pohybem zboží, přičemž přihlédne k socioekonomickým dopadům těchto opatření a jejich přínosu pro životní prostředí.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 20

Obchod se státy, které nejsou smluvními stranami Montrealského protokolu, a s územími, na která se Montrealský protokol nevztahuje

1.  Dovoz regulovaných látek a výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, a jejich dovoz do takového státu je zakázán.

2.  Komise může přijmout pravidla pro propouštění výrobků a zařízení dovážených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, které jsou vyrobeny za použití regulovaných látek, avšak neobsahují látky, které lze jednoznačně označit za regulované, do oběhu uvnitř Společenství. Identifikace těchto výrobků a zařízení se provádí podle technických pokynů pravidelně poskytovaných smluvním stranám. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

3.  Odchylně od odstavce 1 může Komise povolit obchodování se státem, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, s regulovanými látkami a výrobky a zařízeními, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, nebo s výrobky a zařízeními vyrobenými za použití jedné nebo více takových regulovaných látek, bylo-li na zasedání smluvních stran uznáno podle čl. 4 odst. 8 uvedeného protokolu, že dotyčný stát zcela splňuje požadavky Montrealského protokolu a poskytnul za tím účelem údaje uvedené v článku 7 uvedeného protokolu. Komise rozhoduje řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení.

4.  S výhradou jakéhokoli rozhodnutí přijatého podle druhého pododstavce tohoto odstavce se odstavec 1 použije na každé území, na které se nevztahuje Montrealský protokol, jakož i na každý stát, který není smluvní stranou Montrealského protokolu.

Pokud orgány území, na které se Montrealský protokol nevztahuje, zcela dodržují Montrealský protokol a poskytnou pro tento účel údaje uvedené v článku 7 Montrealského protokolu, může Komise rozhodnout, že se některá nebo žádná ustanovení odstavce 1 tohoto článku nepoužijí na toto území.

Komise rozhoduje řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 21

Seznam výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

Do 1. ledna 2010 Komise zpřístupní seznam výrobků a zařízení, jež by mohly obsahovat regulované látky nebo být na těchto látkách závislé, a jejich kódů kombinované nomenklatury jako pomůcku pro celní orgány členských států.

KAPITOLA V

REGULACE EMISÍ

Článek 22

Znovuzískávání a zneškodňování použitých regulovaných látek

1.  Regulované látky obsažené v chladicích a klimatizačních zařízeních, tepelných čerpadlech, zařízeních s obsahem rozpouštědel, systémech protipožární ochrany nebo v hasicích přístrojích musí být během údržby a opravy zařízení nebo před demontáží nebo likvidací zařízení znovuzískány za účelem zneškodnění, recyklace nebo regenerace.

2.  Regulované látky a výrobky obsahující tyto látky se zneškodňují pomocí schválených technologií uvedených v příloze VII, nebo pokud jde o regulované látky neuvedené ve zmíněné příloze, pomocí technologií co nejpřijatelnějších z hlediska životního prostředí, které nepředstavují nadměrné náklady, za předpokladu, že použití těchto technologií je v souladu s vnitrostátními právními předpisy a předpisy Společenství o odpadech a že jsou dodrženy dodatečné požadavky vyplývající z uvedených předpisů.

3.  Komise může přílohu VII změnit za účelem zohlednění nového technického rozvoje.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

4.  Regulované látky obsažené ve výrobcích a zařízeních jiných než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, musí být, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, buď znovuzískány za účelem zneškodnění, recyklace nebo regenerace, nebo zneškodněny bez předchozího znovuzískání za použití technologií uvedených v odstavci 2.

Komise přijme přílohu tohoto nařízení obsahující seznam výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání regulovaných látek nebo zneškodnění výrobků a zařízení bez předchozího znovuzískání regulovaných látek, a podle potřeby upřesní, jaké technologie mají být použity. Jakékoli navržené opatření k přijetí takové přílohy musí být doplněno a podloženo náležitým ekonomickým posouzením nákladů a přínosů s ohledem na konkrétní situaci jednotlivých členských států.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

5.  Členské státy přijmou opatření na podporu znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodňování regulovaných látek a vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro dotčený personál.

Komise zhodnotí opatření přijatá členskými státy a může na základě tohoto hodnocení a technických a jiných významných informací podle potřeby přijmout opatření týkající se těchto požadavků na minimální kvalifikaci.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 23

Úniky a emise regulovaných látek

1.  Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a minimalizovat je.

2.  Podniky provozující chladicí nebo klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární ochrany, včetně jejich okruhů, které obsahují regulované látky, zajistí, aby stacionární zařízení nebo systémy

a že jakákoli zjištěná netěsnost je co nejdříve, v každém případě do čtrnácti dnů, opravena.

Do jednoho měsíce po opravě úniku se zařízení nebo systém zkontroluje, aby se ověřilo, že oprava byla účinná a k úniku již nedochází.

3.  Podniky uvedené v odstavci 2 vedou záznamy o množství a druhu doplněných regulovaných látek a o množství znovuzískaném během údržby, opravy a konečné likvidace zařízení či systému uvedeného ve zmíněném odstavci. Rovněž zaznamenávají další významné informace, včetně identifikace společnosti nebo technika, který údržbu či opravu provedl, jakož i data a výsledky provedených kontrol úniků. Záznamy se na požádání zpřístupní příslušnému orgánu členského státu a Komisi.

4.  Členské státy vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro pracovníky provádějící činnosti podle odstavce 2. Na základě hodnocení uvedených opatření uskutečněných členskými státy a technických a jiných významných informací může Komise přijmout opatření týkající se harmonizace požadavků na minimální kvalifikaci.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

5.  Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek používaných jako vstupní surovina nebo technologické činidlo a minimalizovat je.

6.  Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek vzniklých nezáměrně při výrobě jiných chemických látek a minimalizovat je.

7.  Komise může vytvořit seznam technologií a postupů, které mají podniky používat pro předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

KAPITOLA VI

NOVÉ LÁTKY

Článek 24

Nové látky

1.  Výroba, dovoz, uvádění na trh, používání a vývoz nových látek uvedených v části A přílohy II jsou zakázány. Tento zákaz se nevztahuje na nové látky, jsou-li používány jako vstupní surovina pro laboratorní a analytická použití, na dovoz za účelem tranzitu přes celní území Společenství ani na dovoz v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008, ledaže jim bylo přiděleno jiné celně schválené určení podle uvedeného nařízení, ani na vývoz následující po dovozu, na který se již zákaz nevztahoval.

2.  Komise podle potřeby zařadí do části A přílohy II látky, které jsou uvedeny v části B uvedené přílohy, u nichž se zjistí, že jsou vyváženy, dováženy, vyráběny nebo uváděny na trh ve velkém množství, a u nichž skupina pro vědecká hodnocení zřízená Montrealským protokolem považuje potenciál poškozování ozonové vrstvy za významný, a podle potřeby určí možné výjimky z odstavce 1.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

3.  Komise s ohledem na významné vědecké informace podle potřeby zařadí do části A přílohy II neregulované látky, u nichž skupina pro vědecká hodnocení zřízená Montrealským protokolem nebo jiný uznávaný orgán obdobného postavení považuje potenciál poškozování ozonové vrstvy za významný. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

KAPITOLA VII

VÝBOR, PODÁVÁNÍ ZPRÁV, INSPEKCE A SANKCE

Článek 25

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 26

Podávání zpráv členskými státy

1.  Každý rok do 30. června sdělí členské státy v elektronické podobě Komisi tyto údaje za předchozí kalendářní rok:

▼M2 —————

▼B

2.  Komise řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 určí formát pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

3.  Komise může odstavec 1 změnit.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 27

Podávání zpráv podniky

1.  Každý rok do 31. března sdělí každý podnik Komisi údaje uvedené v odstavcích 2 až 6 pro každou regulovanou látku a pro každou novou látku uvedenou v příloze II za předchozí kalendářní rok a současně zašle kopii tohoto sdělení příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

2.  Každý výrobce sdělí tyto údaje:

3.  Každý dovozce sdělí ke každé látce uvedené v odstavci 1 tyto údaje:

4.  Každý vývozce sdělí ke každé látce uvedené v odstavci 1 tyto údaje:

5.  Každý podnik, který zneškodňuje regulované látky uvedené v odstavci 1 a na který se nevztahuje odstavec 2, sdělí tyto údaje:

6.  Každý podnik, který používá regulované látky jako vstupní suroviny nebo technologická činidla, sdělí tyto údaje:

7.  Každý rok před 31. březnem sdělí každý výrobce nebo dovozce, který je držitelem licence podle čl. 10 odst. 6, pro každou regulovanou látku, pro kterou byla udělena licence, Komisi povahu jejího použití, množství použité během předchozího roku, množství zásob, každé recyklované, regenerované nebo zneškodněné množství a množství výrobků a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jejichž použití nebo provoz jsou na nich závislé, které uvedl na trh ve Společenství nebo vyvezl, a zároveň zašle kopii tohoto sdělení příslušnému orgánu členského státu.

8.  Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.

9.  Formát zpráv uvedených v odstavcích 1 až 7 se stanoví řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.

10.  Komise může změnit požadavky na podávání zpráv stanovené v odstavcích 1 až 7.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 28

Kontroly

1.  Členské státy provádějí s využitím přístupu založeného na rizicích kontroly, zda podniky dodržují toto nařízení, včetně kontrol dovozu a vývozu regulovaných látek, jakož i výrobků a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé. Příslušné orgány členských států provádějí šetření, která Komise pro účely tohoto nařízení považuje za nezbytná.

2.  S výhradou dohody Komise a příslušného orgánu členského státu, na jehož území má být šetření provedeno, jsou úředníci Komise úředníkům dotčeného orgánu nápomocni při výkonu jejich funkcí.

3.  Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, může Komise získávat všechny nezbytné informace od vlád a příslušných orgánů členských států a od podniků. Současně se žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se sídlo podniku nachází.

4.  Komise přijme vhodná opatření na podporu dostatečné výměny informací a na podporu spolupráce mezi vnitrostátními orgány a mezi těmito orgány a Komisí.

Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.

5.  Na žádost jiného členského státu může členský stát provést kontrolu podniků nebo šetření podniků, které jsou podezřelé ze zapojení do nedovoleného pohybu regulovaných látek a které působí na území tohoto členského státu.

Článek 29

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 30. června 2011 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2037/2000 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2010.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA I

REGULOVANÉ LÁTKY

---

PŘÍLOHA II

NOVÉ LÁTKY

Část A: Látky, jejichž použití je omezeno podle čl. 24 odst. 1

Část B: Látky, o nichž se mají podávat zprávy podle článku 27

---

PŘÍLOHA III

Procesy, v nichž jsou regulované látky použity jako technologická činidla podle čl. 3 bodu 12:

---

PŘÍLOHA IV

---

PŘÍLOHA V

Podmínky pro uvádění na trh a další distribuci regulovaných látek pro základní laboratorní a analytická použití uvedené v čl. 10 odst. 3

1.

Regulované látky pro základní laboratorní a analytická použití obsahují pouze regulované látky, které jsou vyrobeny s těmito podíly čistoty: Látka % CTC (látka analytické čistoty) 99,5 1,1,1-trichlorethan 99,0 CFC 11 99,5 CFC 13 99,5 CFC 12 99,5 CFC 113 99,5 CFC 114 99,5 Ostatní regulované látky s bodem varu > 20 °C 99,5 Ostatní regulované látky s bodem varu < 20 °C 99,0 Výrobci, jejich zástupci nebo distributoři mohou, jak je pro laboratorní a analytická použití obvyklé, následně smísit tyto čisté regulované látky s jinými chemickými látkami, ať již jsou regulovány Montrealským protokolem či nikoli.

2.

Tyto vysoce čisté látky a směsi obsahující regulované látky se smějí dodávat pouze v opakovaně uzavíratelných nádobách či vysokotlakých lahvích o objemu menším než tři litry nebo v desetimililitrových nebo menších skleněných ampulích, jasně označených jako látky poškozující ozonovou vrstvu, vyhrazených pro laboratorní a analytické použití a udávajících, že použité nebo přebytečné látky je třeba shromažďovat a recyklovat, je-li to účelné. Pokud recyklace účelná není, je třeba daný materiál zneškodnit.

▼M1

---

PŘÍLOHA VI

KRITICKÁ POUŽITÍ HALONU

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

▼B

---

PŘÍLOHA VII

TECHNOLOGIE PRO ZNEŠKODŇOVÁNÍ PODLE ČL. 22 ODST. 1

---

PŘÍLOHA VIII

SROVNÁVACÍ TABULKA

---

( 1 ) Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 135.

( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.

( 3 ) Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 8.

( 5 ) Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 68.

( 6 ) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

( 8 ) Úř. věst. L 307, 24.11.2003, s. 1.

( 9 ) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

( 10 ) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.

( 11 ) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

( 12 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

( 13 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 14 ) Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 41.

( 15 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 16 ) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9. Směrnice 2006/12/ES je zrušena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3) s účinkem od 12. prosince 2010.

( 17 ) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20.

( 18 ) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.