Elektronické důkazy v trestním řízení – vydávací a uchovávací příkaz

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2023/1543 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Cílem je usnadnit a urychlit přístup k elektronickým důkazům používaným při vyšetřování a stíhání trestných činů bez ohledu na to, kde se údaje nacházejí.

Justiční orgán v jednom členském státě Evropské unie (EU) může požadovat, aby určená provozovna poskytovatele služeb nebo jeho určení zástupci v jiném členském státě:

• předložili elektronické důkazy, jako jsou údaje o účastnících, adresy internetových protokolů (IP) potřebné k identifikaci uživatele, e-maily, textové zprávy a zprávy v aplikacích,
• zachovat zadané údaje až do budoucího požadavku.

KLÍČOVÉ BODY

Elektronickými důkazy se rozumí údaje uchovávané poskytovatelem služeb nebo jeho jménem v elektronické podobě, které se používají k vyšetřování a stíhání trestných činů, včetně údajů o účastnících, údajů sloužících k identifikaci uživatele, provozních údajů a údajů o obsahu.

Pro účely nařízení se poskytovatelem služeb rozumí každý, kdo poskytuje jednu nebo více z následujících kategorií služeb (s výjimkou finančních služeb):

• služby elektronických komunikací, jako jsou:
  • služby přístupu k internetu,
  • interpersonální komunikační služby,
• služby názvů internetových domén a číslování adres internetového protokolu, jako je přidělování IP adres, registrování názvů domén a související služby zajišťující soukromé a proxy servery,
• další služby informační společnosti, které umožňují uživatelům vzájemnou komunikaci nebo které ukládají či zpracovávají data jménem uživatele, jako jsou sociální sítě, internetová tržiště a další poskytovatelé hostingových služeb.

Evropský vydávací příkaz

• Evropský vydávací příkaz umožňuje justičnímu orgánu v jednom členském státě získat elektronické důkazy (např. e-maily, textové zprávy nebo zprávy v aplikacích spolu s informacemi, které v prvním kroku umožní identifikovat pachatele) přímo od poskytovatele služeb nebo jeho zástupce v jiném členském státě.
• Pokud elektronické důkazy obsahují údaje o obsahu nebo provozních údajích, s výjimkou údajů požadovaných výhradně za účelem identifikace uživatele, musí příkaz vydat nebo přezkoumat soud nebo soudce a justiční orgán musí informovat příslušný orgán členského státu, v němž se nachází určená provozovna nebo v němž má bydliště zástupce. Tento orgán jiného členského státu může za určitých okolností zastavit vydávání údajů na základě čtyř důvodů pro odmítnutí.

Evropský uchovávací příkaz

Evropský uchovávací příkaz umožňuje justičnímu orgánu v jednom členském státě požadovat, aby určená provozovna poskytovatele služeb nebo jeho zástupce v jiném členském státě uchovala určité údaje před následnou žádostí o jejich vydání.

Certifikát evropského vydávacího příkazu a certifikát evropského uchovávacího příkazu

Evropské vydávací příkazy a evropské uchovávací příkazy se předávají prostřednictvím certifikátu evropského vydávacího příkazu (EPOC) nebo certifikátu evropského uchovávacího příkazu (EPOC-PR).

Další body

• Po obdržení EPOC musí být požadované údaje předány přímo vydávajícímu orgánu nebo donucovacím orgánům do 10 dnů nebo v naléhavých případech do 8 hodin. V případech, kdy je vyžadováno vyrozumění, má donucovací orgán 96 hodin na to, aby uvedl důvod pro zamítnutí.
• Po obdržení EPOC-PR musí být požadované údaje neprodleně uchovány po dobu 60 dnů (kterou může vydávající orgán prodloužit o dalších 30 dnů), pokud nebyla podána následná žádost o vydání údajů. Pokud uchovávání údajů již není nutné, musí vydávající orgán neprodleně informovat adresáta.
• Vydávající orgán má 5 dnů na poskytnutí vysvětlení nebo opravy, pokud adresát nemůže příkazu vyhovět, protože je neúplný nebo obsahuje zjevné chyby.
• Adresát musí bez zbytečného odkladu kontaktovat vydávající orgán, pokud nemůže vyhovět z důvodů, které nemůže ovlivnit, zejména pokud osoba, jejíž údaje jsou požadovány, není jeho zákazníkem nebo pokud byly údaje vymazány před obdržením příkazu.
• Vydávající orgán musí bez zbytečného odkladu informovat osobu, jejíž údaje jsou požadovány.
• Poskytovatelé služeb musí zajistit důvěrnost, utajení a integritu EPOC nebo EPOC-PR a vydaných nebo uchovávaných údajů.

Sankce

• Členské státy musí zajistit, aby bylo možné uložit peněžité sankce až do výše 2 % celkového celosvětového ročního obratu poskytovatele služeb.
• Poskytovatelé služeb nejsou v členských státech odpovědní za jakoukoli újmu způsobenou jejich uživatelům nebo třetím stranám, která vyplývá výhradně z dodržování EPOC nebo EPOC-PR v dobré víře.

Prostředky nápravy

Osoby, na které se vztahuje evropský vydávací příkaz, mají právo na:

• informace,
• účinné opravné prostředky, a to i v průběhu trestního řízení.

Decentralizovaný informační systém

Písemná komunikace mezi orgány a určenými provozovnami nebo zástupci poskytovatelů služeb podle tohoto nařízení musí probíhat prostřednictvím bezpečného a spolehlivého decentralizovaného informačního systému.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Nařízení se použije ode dne 18. srpna 2026.

KONTEXT

Nařízení je součástí balíčku, který zahrnuje směrnici o určování provozoven a jmenování zástupců poskytovatelů služeb za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení (viz shrnutí).

Další informace viz:

• Elektronické důkazy (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 118–180).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 181–190).

Rozhodnutí Rady (EU) 2023/436 ze dne 14. února 2023, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 48–53).

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/722 ze dne 5. dubna 2022, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie podepsaly Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (Úř. věst. L 134, 11.5.2022, s. 15–20).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138–183).

Následné změny nařízení (EU) 2018/1727 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114).

Viz konsolidované znění.

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava V – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Kapitola 4 – Justiční spolupráce v občanských věcech – Článek 82 (bývalý článek 31 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 79–80).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1–36).

Viz konsolidované znění.

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech (Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1–3).

Viz konsolidované znění.

Akt Rady ze dne 29. května 2000, kterým se v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1–2).

Doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání za účelem dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům pro justiční spolupráci v trestních věcech (COM(2019) 70 final).

Poslední aktualizace 30.05.2023