Úmluva o biologické rozmanitosti – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti

Rozhodnutí 2002/628/ES o uzavření Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti jménem Evropského společenství

JAKÉ JSOU CÍLE PROTOKOLU A ROZHODNUTÍ?

• Cartagenský protokol k Úmluvě o biologické rozmanitosti z roku 1993 (viz shrnutí) je založen na zásadě předběžné opatrnosti*. Cílem protokolu je zabránit poškození biologické rozmanitosti při přepravě živých modifikovaných organismů*, nakládání s nimi a jejich využívání, zejména v přeshraničním kontextu (nařízení (ES) č. 1946/2003 – viz shrnutí). Zohledňuje rizika pro lidské zdraví.
• Rozhodnutí Rady uděluje EU právní souhlas s přistoupením k protokolu.

KLÍČOVÉ BODY

Každý signatář protokolu:

• přijme nezbytná a náležitá právní, správní a jiná opatření k plnění svých závazků,
• zajistí, aby byly vývoj, přeprava, využívání, přenos a uvolňování všech živých modifikovaných organismů a nakládání s nimi prováděny způsobem, který zabrání ohrožení biologické rozmanitosti nebo ho sníží,
• může přijmout další opatření týkající se ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
• se vybízí, aby přihlížel k dostupným znaleckým posudkům a výsledkům činnosti mezinárodních orgánů, které se specializují na rizika ohrožení lidského zdraví,
• může uzavírat dvoustranné, regionální a mnohostranné smlouvy a ujednání, a to i se zeměmi, které nejsou signatáři tohoto protokolu, za předpokladu, že důsledkem uvedených smluv a ujednání nebude nižší úroveň ochrany,
• musí použít odpovídající mechanismy, opatření a strategie zaměřené na kontrolu zjištěných rizik,
• spolupracuje za účelem určení živých modifikovaných organismů, které by mohly mít škodlivé důsledky,
• spolupracuje při rozvoji lidských a institucionálních zdrojů na ochranu biologické bezpečnosti* a zvýšení povědomí veřejnosti,
• musí oznámit postiženým zemím nebo zemím, kterým postižení hrozí, Informačnímu systému pro biologickou bezpečnost, a pokud je zapotřebí, i příslušným mezinárodním organizacím veškeré situace v rámci své jurisdikce, které mohou vést k nepříznivým účinkům,
• zajistí bezpečné nakládání s organismy, jejich balení a označování a přepravu vyvážených živých modifikovaných organismů spolu s nezbytnou dokumentací,
• poskytne Informačnímu systému pro biologickou bezpečnost podrobnosti o vnitrostátních právních předpisech, hodnocení rizik, rozhodnutí a další informace, které ukládá protokol,
• přijme odpovídající vnitrostátní opatření zaměřená na zamezení a trestní postih nezákonného obchodování s živými modifikovanými organismy,
• může od protokolu odstoupit 1 rok poté, co o tomto úmyslu podá písemné oznámení.

Protokol se týká veškerého přeshraničního převozu, přepravy a užití všech živých modifikovaných organismů, které mohou mít nepříznivé účinky na biologickou rozmanitost a lidské zdraví, a nakládání s nimi, a to s výjimkou humánních léčivých přípravků, kterými se zabývají jiné mezinárodní dohody či organizace.

Na první vývoz živých modifikovaných organismů, které mají být záměrně zaváděny do životního prostředí, se použije postup předchozího souhlasu, s výjimkou těch, u kterých již bylo zjištěno, že nemají nepříznivé účinky na biologickou rozmanitost nebo lidské zdraví. Proto je nutné:

• aby vyvážející země předem písemně oznámila příslušným dovážejícím orgánům konkrétní podrobnosti (stanovené v příloze I) o zásilce,
• aby dovážející orgány potvrdily přijetí oznámení do 90 dnů a rozhodly, zda může k dovozu dojít. Mohou:
  • schválit dovoz, s podmínkami nebo bez podmínek,
  • zakázat dovoz,
  • požádat o doplňující informace,
  • rozhodnout o tom, že je třeba více času ke zpracování oznámení,
  • změnit dřívější rozhodnutí s ohledem na nové vědecké informace,
  • za určitých okolností uplatnit zjednodušený postup,
  • umožnit, aby některé informace předložené oznamovatelem zůstaly důvěrné. To se netýká všeobecného popisu dané položky, souhrnného přehledu týkajícího se hodnocení rizik nebo opatření pro mimořádné situace.

Na živé modifikované organismy určené k přímému užití jako potravina, krmivo nebo k dalšímu zpracování se použije zvláštní postup. Země, která se rozhodne, že daná položka může být použita nebo prodávána na jejím vnitrostátním trhu a že také může být následně vyvezena, musí uvést podrobné informace (stanovené v příloze II) ostatním signatářům prostřednictvím Informačního systému pro biologickou bezpečnost.

Protokol stanoví hodnocení rizik založené na vědecky spolehlivých metodikách (příloha III).

Se sekretariátem stanoveným úmluvou komunikuje v každé zemi vnitrostátní kontaktní místo. Správní úkoly, které ukládá protokol, provádějí určené vnitrostátní orgány.

Zřizuje se Informační systém pro biologickou bezpečnost za účelem:

• výměny informací z oblastí vědy, techniky, životního prostředí a práva,
• pomoci signatářům, zejména těm nejpotřebnějším, při plnění protokolu,

Konference smluvních stran, které se účastní všichni signatáři úmluvy, přezkoumává protokol, každých pět let ho hodnotí, doporučuje opatření, která je třeba přijmout, a zřizuje pomocné orgány.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003.

KONTEXT

• Úmluva o biologické rozmanitosti Programu OSN pro životní prostředí vstoupila v platnost dne 29. prosince 1993.
• Cartagenský protokol k úmluvě o biologické bezpečnosti byl přijat v Montrealu dne 29. ledna 2000.
• V roce 2013 schválila Rada rozhodnutím 2013/86/EU jménem EU Nagojsko-kualalumpurský doplňkový protokol o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti.
• Pro více informací viz:
  • Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENTY

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 50–65)

Rozhodnutí Rady 2002/628/ES ze dne 25. června 2002 o uzavření Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 48–49)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nagojsko-kualalumpurský doplňkový protokol o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti (Úř. věst. L 46, 19.2.2013, s. 4–7)

Rozhodnutí Rady 2013/86/EU ze dne 12. února 2013 o uzavření Nagojsko-kualalumpurského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti jménem Evropské unie (Úř. věst. L 46, 19.2.2013, s. 1–3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů (Úř. věst. L 287, 5.11.2003, s. 1–10)

Úmluva o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3–20)

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1–2)

Poslední aktualizace 17.11.2020