Úmluva o společném tranzitním režimu

KLÍČOVÉ BODY

Úmluva:

• zavádí společný tranzitní režim, který se uplatňuje na zboží pohybující se pod dohledem celního tranzitu mezi smluvními stranami,
• stanovuje povinnosti osoby (známé jako „držitel režimu tranzitu“) se zavedením tranzitního prohlášení, aby:
  • zboží v nezměněném stavu a potřebné informace byly předloženy na celním úřadu určení v předepsaném termínu,
  • byla dodržována pravidla celního tranzitu,
  • byla poskytnuta jistota dostatečná pro úhradu případné dlužné částky. Pro úhradu dlužné částky platí zvláštní pravidla,
• vyjmenovává povinnosti celních orgánů v zemích odeslání a cílových zemích, např.
  • ověření, zda jsou údaje úplné,
  • případné provedení celní kontroly,
  • sjednání lhůty pro doručení,
  • kontrola, zda jsou na místě patřičné závěry,
  • doložení, že zboží bylo dodáno, a potvrzení správného ukončení procesu,
• stanovuje, že každé tranzitní prohlášení by se mělo vztahovat pouze na to zboží, které přechází z jednoho celního orgánu na jiný jediným dopravním prostředkem,
• poskytuje podrobné pokyny k náležitostem v tranzitním prohlášení týkajícím se údajů, včetně společných kódů (aby se předešlo jakýmkoli jazykovým rozdílům mezi smluvními stranami).

K plnění celních formalit s výjimkou specifických okolností (např. zboží přepravované po železnici, kde je přípustné papírové provedení) se používá elektronický tranzitní systém.

Pro spolehlivé obchodníky se tranzit může zjednodušit.

Země se mohou v dvoustranných nebo mnohostranných dohodách dohodnout, zda budou mezi sebou uplatňovat zjednodušené procesy.

Země musí spolupracovat ohledně vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek.