Maastrichtská smlouva o Evropské unii

KLÍČOVÉ BODY

Evropská společenství (1. pilíř)

Tento pilíř seskupuje tradiční činnosti, pracovní a rozhodovací postupy tří původních organizací EU:

• Evropské hospodářské společenství,
• Evropské společenství uhlí a oceli,
• Euratom.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (2. pilíř)

Jejím cílem je:

• chránit společné hodnoty EU, základní zájmy a nezávislost,
• posilovat bezpečnost EU a jejích členských zemí,
• udržovat mír a mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Organizace spojených národů,
• podporovat mezinárodní spolupráci,
• rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod.

Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (3. pilíř)

Jejím cílem je poskytovat veřejnosti vysokou úroveň bezpečnosti:

• zavedením pravidel a kontrol na vnějších hranicích EU,
• bojem proti terorismu, organizované trestné činnosti, obchodování s drogami a mezinárodním podvodům,
• organizací spolupráce v trestněprávních a občanskoprávních věcech,
• vytvořením Evropského policejního úřadu (Europol) pro výměnu informací mezi vnitrostátními ozbrojenými složkami,
• kontrolou nedovoleného přistěhovalectví,
• rozvojem společné azylové politiky.

Hospodářská a měnová unie

Země EU musí:

• koordinovat své hospodářské politiky,
• poskytovat mnohostranný dohled nad touto koordinací,
• řídit se pravidly finanční a rozpočtové kázně.

Společná měna (euro)

Ta:

• je zaváděna ve třech etapách:
  • liberalizace kapitálových obchodů (od 1. ledna 1990),
  • konvergence vnitrostátních hospodářských politik (od 1. ledna 1994),
  • vytvoření jednotné měny a Evropské centrální banky (nejpozději od 1. ledna 1999),
• stanoví kritéria inflace, výše veřejného dluhu, úrokové sazby a směnné kurzy, které země musí splnit před přijetím eura,
• poskytuje výjimku z třetí etapy pro Spojené království (¹) a dánskou účast podmiňuje vnitrostátním referendem.

Nové politiky

EU dostává odpovědnost za:

• transevropské sítě (TEN);
• průmyslovou politiku,
• ochranu spotřebitele,
• vzdělávání a odbornou přípravu,
• otázky mládeže,
• kulturu.

Sociální protokol

• Ten rozšiřuje odpovědnost EU na:
  • podporu zaměstnanosti,
  • zlepšování životních a pracovních podmínek,
  • poskytování přiměřené sociální ochrany,
  • vedení sociálního dialogu,
  • rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti,
  • začleňování osob vyloučených z trhu práce.
• Spojené království (¹) má z účasti na sociálním protokolu výjimku.

Občanství EU

To dává každému státnímu příslušníkovi země EU právo:

• cestovat a žít volně kdekoli v EU,
• volit a být volen v evropských a místních volbách v zemí, v níž žijí,
• na diplomatickou pomoc a ochranu ze strany velvyslanectví a konzulátů jiných členských zemí,
• předkládat petice Evropskému parlamentu a podávat stížnosti na nesprávný administrativní postup EU k evropskému veřejnému ochránci lidských práv.

Institucionální změny

Ty zahrnují:

• rozšířené legislativní pravomoci Evropského parlamentu,
• více hlasování kvalifikovanou většinou, kdy vlády EU přijímají právní předpisy,
• zřízení Výboru regionů,
• uplatňování zásady subsidiarity, podle níž bude EU jednat pouze v případě, že to bude účinnější spíše na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni.