Konzulární ochrana: lepší ochrana pro občany EU v zahraničí

 

PŘEHLED

Téměř 7 milionů občanů Evropské unie (EU) cestuje nebo žije mimo území EU v místech, kde jejich vlastní země nemá velvyslanectví nebo konzulát.

Během svého pobytu mohou potřebovat pomoc konzulárních úřadů, například v případě ztráty nebo krádeže cestovního pasu, pokud se stanou obětí nehody či se ocitnou uprostřed politické krize, která vyžaduje jejich evakuaci.

CO JE ÚKOLEM TÉTO SMĚRNICE?

Určuje, kdy a jak mají občané EU v nouzi ve třetí zemi právo na ochranu ze strany velvyslanectví či konzulátů ostatních zemí EU, nemá-li jejich vlastní země v daném státě své zastoupení.

KLÍČOVÉ BODY

Nediskriminační konzulární ochrana

Jiné země EU musí nezastoupeným občanům EU poskytnout veškerou pomoc, jakou by poskytly svým vlastním občanům, například

• pomoc v případech úmrtí,
• pomoc v případech vážných úrazů nebo nemoci,
• pomoc v případech zatčení nebo zadržení,
• pomoc obětem trestného činu,
• pomoc a repatriace v případech nouze.

Směrnice rovněž vyjasňuje, do jaké míry mohou pomoc dostat rodinní příslušníci ze třetích zemí.

Opatření koordinace a spolupráce

Nová směrnice též objasňuje pravidla koordinace pomoci mezi zeměmi EU a úlohou delegací EU.

Země, po níž občan žádá pomoc, bude vždy konzultovat domovskou zemi občanů v EU, která se může kdykoli rozhodnout, že se o své občany postará, i když v dotčené zemi nemá velvyslanectví nebo konzulát (např. poskytne informace po telefonu, kontaktuje rodinu či přátele nebo poskytne on-line konzulární služby).

Občan může být z jednoho velvyslanectví odkázán na jiné, jelikož země EU zastoupené v dané zemi se v zájmu zajištění efektivní ochrany občanů EU mohou v místě dohodnout, kdo se o koho postará. Takové dohody musí být zveřejněny.

Občané mohou dostat informace o dostupné pomoci a jakýchkoli platných dohodách mezi konzuláty, pokud se obrátí na delegaci EU v dotčené zemi.

Krizové situace

Směrnice stanovuje pravidla s cílem zaručit, že nezastoupení občané budou v krizových situacích řádně vzati v úvahu a bude jim v plné míře poskytnuta pomoc. V takových případech je zásadně důležité jasné rozdělení odpovědnosti a koordinace, aby občané EU nebyli zanedbáváni.

Finanční postupy

Pokud je poskytnutá pomoc spojená s náklady či poplatky, neměli by nezastoupení občané EU platit více než občané země EU, která jim pomáhá.

Občané, kteří nejsou schopni uhradit tyto náklady na místě, budou požádáni o podepsání formuláře, kterým se zavazují k zaplacení těchto nákladů svým úřadům.

ODKDY SE TATO SMĚRNICE POUŽIJE?

Od 1. května 2018.

KONTEXT

Smlouvy EU zaručují všem občanům EU právo na rovné zacházení ohledně ochrany ze strany diplomatických a konzulárních úřadů kterékoli země EU, pokud cestují nebo žijí mimo EU a jejich země nemá v daném státě zastoupení (viz čl. 20 odst. 2 písm. c) a článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 46 Listiny základních práv EU).

Podle předchozího právního režimu musely země EU vytvořit nezbytná pravidla mezi sebou. To mělo formu rozhodnutí Rady (rozhodnutí Rady 95/553/ES o ochraně občanů Evropské unie prostřednictvím diplomatických a konzulárních zastoupení).

Nová směrnice zruší rozhodnutí 95/553/ES od 1. května 2018. Cílem je ještě více usnadnit spolupráci a koordinaci mezi konzulárními úřady a posílit právo občanů EU na konzulární ochranu.

Další informace jsou k dispozici zde:

• konzulární ochrana,
• konzulární ochrana pro občany Evropské unie v zahraničí,
• informační list o konzulární ochraně

AKT

Směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES

SOUVISEJÍCÍ AKTY

95/553/ES: Rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 19. prosince 1995 o ochraně občanů Evropské unie prostřednictvím diplomatických a konzulárních zastoupení (Úř. věst. L 314, 28.12.1995, s. 73-76)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Konzulární ochrana občanů EU ve třetích zemích: aktuální stav a další vývoj (KOM(2011) 149 v konečném znění ze dne 23. 3. 2011)

Poslední aktualizace 19.08.2015