52010SC0743

ES

(...PICT...)|COMISIÓN EUROPEA|

Bruselas, 15.6.2010

SEC(2010) 743 final

Propuesta de

DECISIÓN DEL CONSEJO

sobre la existencia de un déficit excesivo en Dinamarca

EXPOSICIÓN DE MOTIVOS

1. Aplicación del pacto de estabilidad y crecimiento en la actual situación de crisis

Muchos países de la UE están confrontados actualmente a déficit de las administraciones públicas superiores al valor de referencia del 3% del PIB establecido en el Tratado. El aumento, a menudo considerable, del déficit y de la deuda debe situarse en el contexto de la crisis financiera mundial sin precedentes y de la recesión económica en 2008-2009. Pueden distinguirse varios factores. En primer lugar, la recesión económica provoca una disminución de los ingresos tributarios y un aumento de los gastos en prestaciones sociales (por ejemplo, en subsidios de desempleo). En segundo lugar, reconociendo que las políticas presupuestarias tienen un importante papel que desempeñar en la actual situación económica excepcional, la Comisión preconizó la aplicación de un conjunto de medidas de estímulo presupuestario en su Plan Europeo de Recuperación Económica de noviembre de 2008, aprobado por el Consejo Europeo en diciembre. El Plan indicaba que las medidas debían ser oportunas, selectivas y temporales y diferenciadas entre Estados miembros, a fin de reflejar sus diferentes posiciones en materia de sostenibilidad de las finanzas públicas y competitividad, y debían abandonarse cuando mejoraran las condiciones económicas. Varios países han adoptado medidas para estabilizar el sector financiero, algunas de las cuales han influido en el nivel de endeudamiento o constituyen un riesgo de aumento del déficit y de la deuda en el futuro, aunque una parte de los costes del apoyo estatal podría recuperarse posteriormente.

En virtud del Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión debe iniciar el procedimiento de déficit excesivo (PDE) cuando el déficit de un Estado miembro rebase el valor de referencia del 3% del PIB. Las modificaciones introducidas en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento en 2005 estaban encaminadas a garantizar en particular que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en consideración en todas las etapas del PDE. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas gubernamentales para una vuelta rápida a situaciones presupuestarias saneadas teniendo en cuenta la situación económica, a fin de garantizar la sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas.

2. Etapas anteriores en el procedimiento de déficit excesivo

En el artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea se establece un procedimiento de déficit excesivo (PDE). Este procedimiento se desarrolla en el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento.[1]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm

En virtud del artículo 126, apartado 2, del Tratado, la Comisión debe supervisar el cumplimiento de la disciplina presupuestaria basándose en dos criterios, a saber: a) si la proporción entre el déficit público previsto o efectivo y el producto interior bruto (PIB) sobrepasa el valor de referencia del 3% (a menos que la proporción haya descendido substancial y continuamente y llegado a un nivel que se aproxime al valor de referencia, o el valor de referencia se sobrepase sólo excepcional y temporalmente y la proporción se mantenga próxima al valor de referencia); y b) si la proporción entre la deuda pública y el producto interior bruto rebasa el valor de referencia del 60% (a menos que la proporción disminuya suficientemente y se aproxime a un ritmo satisfactorio al valor de referencia).

Según el artículo 126, apartado 3, si un Estado miembro no cumple los requisitos de alguno de estos dos criterios, la Comisión debe elaborar un informe. En este informe también se debe tener «en cuenta si el déficit público supera los gastos públicos de inversión, así como todos los demás factores pertinentes, incluida la situación económica y presupuestaria a medio plazo del Estado miembro».

Partiendo de los datos notificados por las autoridades danesas en abril de 2010 En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Dinamarca puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , y teniendo en cuenta las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, la Comisión, de conformidad con el artículo 126, artículo 3, adoptó un informe relativo a Dinamarca el 12 de mayo de 2010 Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Dinamarca pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Dinamarca puede consultarse en:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Dinamarca pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Posteriormente, y en virtud del artículo 126, apartado 4, el Comité Económico y Financiero emitió un dictamen sobre el informe de la Comisión el 27 de mayo de 2010.

3. Existencia de un déficit excesivo

Según los datos notificados por las autoridades danesas en abril de 2010, se preveía que el déficit de las administraciones públicas alcanzaría el 5,4% del PIB en 2010, con lo cual se rebasaría el valor de referencia del 3% del PIB. El informe elaborado por la Comisión con arreglo al artículo 126, apartado 3, consideraba que, aunque el déficit previsto no era próximo al valor de referencia del 3% del PIB, el exceso previsto sobre dicho valor de referencia podía calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el PIB real se recuperará a una tasa del 1,6% en 2010, tras la fuerte contracción sufrida en 2009 (4,9%). La recesión de 2009 refleja la fuerte reducción del consumo privado, la inversión y las exportaciones, provocada por la crisis financiera, y, en particular, por el desplome de la demanda de los principales socios comerciales de Dinamarca (Alemania, Reino Unido, Suecia y Noruega). El déficit en 2010 será la consecuencia de la recesión económica y de las medidas de estímulo adoptadas de conformidad con el PERE por las autoridades danesas. Sin embargo, el exceso previsto sobre el valor de referencia no puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit disminuiría al 4,9% del PIB en 2011, con la hipótesis de mantenimiento de la política económica La hipótesis de mantenimiento de la política económica tiene en cuenta la retirada (parcial) de las medidas extraordinarias adoptadas para hacer frente a la crisis. . No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.[4]

La hipótesis de mantenimiento de la política económica tiene en cuenta la retirada (parcial) de las medidas extraordinarias adoptadas para hacer frente a la crisis.

Según los datos notificados por las autoridades danesas en abril de 2010, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, y se situará en torno al 45,1% del PIB en 2010. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el ratio de deuda sería del 46% del PIB en 2010 y aumentaría al 49,5% del PIB en 2011, con lo cual se mantendría por debajo del valor de referencia del 60% del PIB. Se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

De conformidad con lo dispuesto en el Tratado y en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión también ha analizado «factores pertinentes» en su informe. Según el Pacto, estos factores sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la adopción de una decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo si el déficit cumple la doble condición de proximidad al valor de referencia y carácter temporal del exceso sobre dicho valor. En el caso de Dinamarca, no se cumple esta doble condición. Considerados en sí mismos, los factores pertinentes en el presente caso parecen ser relativamente favorables.

El dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el artículo 126, apartado 4, del Tratado es conforme con la evaluación realizada en el informe de la Comisión elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3.

La Comisión, teniendo en cuenta su informe elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3, y el dictamen del Comité Económico y Financiero emitido con arreglo al artículo 126, apartado 4, considera que en Dinamarca existe un déficit excesivo. El dictamen correspondiente, adoptado por la Comisión el [15 de junio de 2010], se transmite al Consejo, de conformidad con el artículo 126, apartado 5, del Tratado. La Comisión propone que el Consejo decida en consecuencia, en virtud del artículo 126, apartado 6. Por otra parte, la Comisión, con arreglo al artículo 126, apartado 7, del Tratado, presenta también al Consejo una recomendación con vistas a una recomendación del Consejo dirigida a Dinamarca para que este país ponga fin a su situación de déficit público excesivo.

4. Recomendaciones para poner fin a la situación de déficit excesivo

Con arreglo al artículo 3, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97, la recomendación del Consejo formulada en virtud del artículo 126, apartado 7, debe establecer un plazo de seis meses como máximo para que el Estado miembro afectado tome medidas eficaces y un plazo para la corrección del déficit excesivo, que «deberá realizarse en el año siguiente a su detección salvo que concurran circunstancias especiales». Según el artículo 2, apartado 6, del Reglamento, los «factores pertinentes» considerados en el informe elaborado por la Comisión con arreglo al artículo 126, apartado 3, del Tratado han de tenerse en cuenta a la hora de decidir si concurren circunstancias especiales. El artículo 3, apartado 4, del Reglamento dispone que el Consejo ha de recomendar que el Estado miembro logre «una mejora anual mínima equivalente al 0,5% del PIB, como valor de referencia, del saldo presupuestario ajustado en función del ciclo, tras deducir las medidas excepcionales y otras medidas de carácter temporal, con el fin de garantizar la corrección del déficit excesivo dentro del plazo establecido en la recomendación».

En el caso de Dinamarca se considera que concurren circunstancias especiales, que cabe considerar teniendo en cuenta la mayor flexibilidad en la aplicación del procedimiento de déficit excesivo introducida con la reforma de 2005 del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, la recesión de 2009 reflejó la fuerte reducción del consumo privado, la inversión y las exportaciones, provocada por la crisis financiera, y, especialmente, por el desplome de la demanda de los principales socios comerciales de Dinamarca (Alemania, Reino Unido, Suecia y Noruega). El déficit en 2010 será la consecuencia de la recesión económica y de las medidas de estímulo adoptadas de conformidad con el PERE por las autoridades danesas.

En este contexto, es adecuado plantearse la corrección del déficit excesivo a medio plazo, con un plazo para la corrección fijado en 2013. Reconociendo que la situación presupuestaria de Dinamarca en 2010 es el resultado de medidas tomadas para hacer frente a la crisis —de un importe equivalente al 2,2% del PIB en 2009 y al 1,3% en 2010 del PIB y que constituyen una respuesta adecuada conforme al Plan Europeo de Recuperación Económica— y del libre funcionamiento de los estabilizadores automáticos, las autoridades danesas deberán aplicar en 2010 las medidas presupuestarias previstas. En particular, teniendo en cuenta la inexistencia de importantes desequilibrios económicos, una senda de ajuste creíble y sostenible requiere que las autoridades danesas garanticen un ajuste anual medio del saldo presupuestario estructural de medio punto porcentual del PIB en el periodo 2011-2013, especifiquen las medidas necesarias para lograr la corrección del déficit excesivo de aquí a 2013, si las condiciones cíclicas lo permiten, y aceleren la reducción del déficit si las condiciones económicas o presupuestarias resultan mejores de lo esperado.

Una supervisión reforzada en el marco del procedimiento de déficit excesivo, que parece necesaria teniendo en cuenta el plazo para la corrección de dicho déficit, requerirá un seguimiento regular y oportuno de los progresos alcanzados en la aplicación de la estrategia de saneamiento fiscal para garantizar la corrección. En este contexto, podría ser útil dedicar a este aspecto un capítulo aparte en las actualizaciones del programa de convergencia de Dinamarca que se elaboren entre 2010 y 2013.

Comparación de las principales previsiones macroeconómicas y presupuestarias

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB real (% variación)|COM primavera 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|–|–|

|PC Feb 2010|–|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2.0|2,3|

Brecha de producción 1 (% del PIB potencial)|COM primavera² 2010|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|–|–|

|PC Feb 2010 3|–|0.3|-4.5|-3.9|-3.1|-2.0|-0.9|

Saldo presupuestario de las administraciones públicas (% del PIB)|COM primavera 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|–|–|

|PC Feb 2010|–|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Saldo primario (% del PIB)|COM primavera 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|–|–|

|PC Feb 2010|–|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo 1 (% del PIB)|COM primavera 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|–|–|

|PC Feb 2010|–|3.2|0.0|-2.8|-2.1|-1.7|-1.1|

Saldo estructural 4 (% of GDP)|COM primavera 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|–|–|

|PC Feb 2010|–|3.2|1.4|-1.1|-1.0|-0.8|-0.3|

Deuda pública bruta (% del PIB)|COM primavera 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|–|–|

|PC Feb 2010|–|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Notas :||

1 Brechas de producción y saldos ajustados en función del ciclo recalculados por los servicios de la Comisión partiendo de los datos del programa.||

2 Sobre la base de un potencial de crecimiento estimado del 1,4%, el 0,6%, el 0,5% y el 0,9%, respectivamente, en 2008, 2009, 2010 y 2009.||

3 Sobre la base de un potencial de crecimiento estimado del 1,4%, el 0,6%, el 0,5% y el 0,9%, respectivamente, en 2008, 2009, 2010 y 2009.||

4 Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal. Las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal representan el 1,4% del PIB en 2009, el 1,7% en 2010, el 1,1% en 2011, el 0,9% en 2012, el 0,8% en 2013 y el 0,0% en 2015 (reducción del déficit en todos los casos) según el programa más reciente, y el 0,2% del PIB en 2010 (reducción del déficit) según las previsiones del otoño de 2010 de los servicios de la Comisión. Debido a diferencias de metodología, las medidas puntuales indicadas por el programa no se consideran tales según la definición de los servicios de la Comisión. Empleando esta definición, las medidas puntuales equivaldrían al 0,2% del PIB (reducción del déficit) en 2010 y serían nulas en los restantes años.||

||

Fuente :||

Programa de convergencia (PC); previsiones de los servicios de la Comisión (COM) de la primavera de 2010; cálculos de los servicios de la Comisión.||

Propuesta de

DECISIÓN DEL CONSEJO

sobre la existencia de un déficit excesivo en Dinamarca

EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,

Visto el Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea y, en particular, su artículo 126, apartado 6,

Vista la propuesta de la Comisión Europea,

Vistas las observaciones presentadas por Dinamarca,

Considerando lo siguiente:

(1) Con arreglo al artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea, los Estados miembros deben evitar déficit públicos excesivos.

(2) El Pacto de Estabilidad y Crecimiento tiene por objetivo lograr unas finanzas públicas saneadas como medio de reforzar las condiciones para la estabilidad de precios y para un crecimiento fuerte, sostenible y generador de empleo.

(3) El procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, contemplado en el artículo 126 del Tratado y desarrollado por el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. (que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento), contempla la posibilidad de adoptar una decisión sobre la existencia de un déficit excesivo. El Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, establece disposiciones adicionales relativas a la aplicación del procedimiento de déficit excesivo. El Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo DO L 145 de 10.6.2009, p. 1. establece definiciones y normas detalladas para la aplicación de dicho Protocolo. [5][6]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

DO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

(4) La reforma de 2005 del Pacto de Estabilidad y Crecimiento pretendía reforzar su eficacia y sus fundamentos económicos y salvaguardar la sostenibilidad de las finanzas públicas a largo plazo, así como garantizar que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en cuenta en todas las etapas del procedimiento de déficit excesivo. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas públicas a fin de permitir una vuelta rápida a situaciones presupuestarias sólidas teniendo en cuenta la situación económica.

(5) El artículo 126, apartado 5, del Tratado dispone que la Comisión debe transmitir un dictamen al Consejo si considera que un Estado miembro presenta o puede presentar un déficit excesivo. Tras tomar en consideración su informe elaborado de conformidad con el artículo 126, apartado 3, y visto el dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el apartado 4 de dicho artículo, la Comisión concluyó que existe un déficit excesivo en Dinamarca. Por consiguiente, el [15 de junio de 2010], la Comisión trasmitió al Consejo un dictamen sobre Dinamarca en este sentido Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Dinamarca pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Dinamarca pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) El artículo 126, apartado 6, del Tratado establece que el Consejo debe considerar las observaciones que formule el Estado miembro de que se trate y, tras una valoración global, decidir si existe un déficit excesivo. En el caso de Dinamarca, esta valoración global lleva a las siguientes conclusiones.

(7) Según los datos notificados por las autoridades danesas en abril de 2010, se preveía que el déficit de las administraciones públicas alcanzaría el 5,4% del PIB en 2010, con lo cual se rebasaría el valor de referencia del 3% del PIB. Aunque el déficit previsto no es próximo al valor de referencia del 3% del PIB, el exceso sobre dicho valor de referencia puede calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el PIB real se contrajo un 4,5% en 2009 y se prevé que se recupere en 2010, con una tasa de crecimiento del 1,6%. El déficit en 2010 será la consecuencia de la recesión económica y de las medidas de estímulo adoptadas de conformidad con el PERE por las autoridades danesas. Sin embargo, el exceso previsto sobre el valor de referencia no puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit disminuiría al 4,9% del PIB en 2011, con la hipótesis de mantenimiento de la política económica La hipótesis de mantenimiento de la política económica tiene en cuenta la retirada (parcial) de las medidas extraordinarias adoptadas para hacer frente a la crisis. . No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.[8]

La hipótesis de mantenimiento de la política económica tiene en cuenta la retirada (parcial) de las medidas extraordinarias adoptadas para hacer frente a la crisis.

(8) Según los datos notificados por las autoridades danesas en abril de 2010, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, y se situará en torno al 45,1% del PIB en 2010. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el ratio de deuda sería del 46% del PIB en 2010 y aumentaría al 49,5% del PIB en 2011, con lo cual se mantendría por debajo del valor de referencia del 60% del PIB. Se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

(9) De conformidad con el artículo 2, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97, los «factores pertinentes» sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la decisión del Consejo relativa a la existencia de un déficit excesivo adoptada de conformidad con el artículo 126, apartado 6, si se cumple plenamente la doble condición de que el déficit se mantenga próximo al valor de referencia y el exceso sobre dicho valor sea temporal. En el caso de Dinamarca no se cumple esta doble condición. Por consiguiente no se han tenido en cuenta factores pertinentes en las etapas que han llevado a la adopción de la presente Decisión.

HA ADOPTADO LA PRESENTE DECISIÓN:

Artículo 1

De una valoración global se desprende que Dinamarca presenta un déficit excesivo.

Artículo 2

El destinatario de la presente Decisión será el Reino de Dinamarca.

Hecho en Bruselas, el

Por el Consejo

El Presidente […]

[1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm

[2] En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Dinamarca puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Dinamarca pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] La hipótesis de mantenimiento de la política económica tiene en cuenta la retirada (parcial) de las medidas extraordinarias adoptadas para hacer frente a la crisis.

[5] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

[6] DO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

[7] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Dinamarca pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] La hipótesis de mantenimiento de la política económica tiene en cuenta la retirada (parcial) de las medidas extraordinarias adoptadas para hacer frente a la crisis.

ET

(...PICT...)|EUROOPA KOMISJON|

Brüssel 15.6.2010

SEK(2010) 743 lõplik

Ettepanek:

NÕUKOGU OTSUS

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Taanis

SELETUSKIRI

1. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaldamine praeguses kriisiolukorras

Paljudes ELi liikmesriikides ületab praegu valitsemissektori eelarve puudujääk ELi toimimise lepingus (edaspidi „alusleping”) sätestatud kontrollväärtuse 3 % SKPst. Puudujäägi ja võla sageli väga järsku suurenemist tuleb vaadelda 2008/2009. aasta finantskriisi ja majandussurutise enneolematu ulatuse kontekstis. Oma osa on siin mitmel teguril. Esiteks väheneb majandussurutise tagajärjel maksutulu ja suurenevad sotsiaaltoetustega seotud kulud (nt töötushüvitised). Teiseks, tunnistades, et eelarvepoliitikal on praeguses erakordses majandusolukorras oluline osa, kutsus komisjon 2008. aasta novembris esitatud Euroopa majanduse elavdamise kavas, mille Euroopa Ülemkogu kiitis heaks detsembris, üles võtma stimuleerivaid fiskaalmeetmeid. Kavaga nähti ette, et stimuleerivad meetmed peavad olema õigeaegsed, sihipärased ja ajutised ning vastama eri liikmesriikide rahanduse jätkusuutlikkusele ja konkurentsivõimele, kusjuures kõnealuste meetmete kohaldamine tuleks majandusolukorra paranedes lõpetada. Mitu riiki on võtnud finantssektori stabiliseerimise meetmeid, millest mõned on mõjutanud võlapositsiooni või võivad tulevikus puudujääki ja võlga suurendada, kuigi teatavad riikliku toetusega seotud kulud võib tulevikus tagasi saada.

Komisjon algatab stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, kui liikmesriigi eelarvepuudujääk ületab kontrollväärtuse 3 % SKPst. Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta muudatuste eesmärk oli tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse kõigis etappides võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, mis aitab valitsustel kujundada poliitika, millega saaks kiiresti taastada kindla eelarvepositsiooni, võttes arvesse majandusolukorda, ning sellega tagada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus.

2. Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames varem võetud meetmed

Aluslepingu artiklis 126 on sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlus. Menetlust on täpsustatud stabiilsuse ja kasvu pakti osaks olevas nõukogu määruses (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 2 peab komisjon jälgima eelarvedistsipliini järgimist kahe kriteeriumi alusel: a) kas valitsemissektori kavandatud või tegeliku eelarvepuudujäägi suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 3 % (välja arvatud juhul, kui see suhe on oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele või kui kontrollväärtuse ületamine on ainult erandlik ja ajutine ning suhe on kontrollväärtuse lähedal) ja b) kas valitsemissektori võla suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 60 % (välja arvatud juhul, kui see suhe väheneb piisavalt ning läheneb kontrollväärtusele rahuldava kiirusega).

Artikli 126 lõikes 3 on sätestatud, et juhul, kui liikmesriik ei vasta ühele või mõlemale kriteeriumile, peab komisjon koostama aruande. Aruandes tuleb võtta „arvesse ka seda, kas valitsemissektori eelarve puudujääk ületab riigi investeerimiskulutused, samuti kõiki muid asjaomaseid tegureid, kaasa arvatud liikmesriigi keskmise pikkusega perioodi majandus- ja eelarvepositsioon”.

Lähtudes Taani ametiasutuste 2010. aasta aprillis esitatud andmetest Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Taani kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . ning komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosist, võttis komisjon artikli 126 lõike 3 alusel 12. mail 2010 vastu Taanit käsitleva aruande Kõik Taani ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatudjärgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Taani kohta on kättesaadavad veebilehel:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Kõik Taani ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatudjärgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Seejärel sõnastas majandus- ja rahanduskomitee 27. mail 2010 kooskõlas artikli 126 lõikega 4 oma arvamuse komisjoni aruande kohta.

3. Ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu

Taani ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt ulatub valitsemissektori eelarve kavandatav puudujääk 2010. aastal 5,4 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes märgiti, et puudujääk ei ole kontrollväärtuse (3 % SKPst) lähedal, kuid seda võiks käsitada aluslepingu ja stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses erandlikuna. Eelkõige on ülemäärane eelarvepuudujääk tingitud tõsisest majandussurutisest aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohasel peaks Taani reaalne SKP pärast 2009. aasta 4,9 % vähenemist suurenema 2010. aastal 1,6 %. 2009. aasta majanduslangusega kaasnes eratarbimise, investeeringute ja ekspordi järsk vähenemine ülemaailmse finants- ja majanduskriisi tagajärjel ning eelkõige nõudluse vähenemine Taani peamiste kaubanduspartnerite (Saksamaa, Ühendkuningriik, Rootsi ja Norra) hulgas. 2010. aasta eelarvepuudujääk on tingitud majandussurutisest ja Euroopa majanduse elavdamise kava kohaste stimuleerivate meetmete võtmisest Taani ametiasutuste poolt. Kuid kontrollväärtuse kavandatavat ületamist ei saa pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks eelarvepuudujääk eeldusel, et poliitikat ei muudeta, Kõnealuses prognoosis, mis lähtub eeldusest, et poliitikat ei muudeta, on arvesse võetud (osalist) loobumist kriisiga seotud erakorralistest meetmetest.. vähenema 2011. aastal 4,9 %ni SKPst. Aluslepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.[4]

Kõnealuses prognoosis, mis lähtub eeldusest, et poliitikat ei muudeta, on arvesse võetud (osalist) loobumist kriisiga seotud erakorralistest meetmetest..

Taani ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt on valitsemissektori koguvõlg alla kontrollväärtuse (60 % SKPst), jäädes 2010. aastal 45,1% tasemele SKPst. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks võla suhe suurenema 46 %-lt SKPst 2010. aastal 49,5 %ni SKPst 2011. aastal, jäädes siiski alla kontrollväärtuse 60 % SKPst. Aluslepingu võla kriteerium on täidetud.

Kooskõlas aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti sätetega analüüsis komisjon oma aruandes ka muid asjaomaseid tegureid. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt saab neid tegureid ülemäärast puudujääki käsitleva otsuse tegemisel võtta arvesse üksnes juhul, kui puudujääk vastab kahele tingimusele: see on kontrollväärtuse lähedal ja ajutine. Taani puhul ei ole need kaks tingimust täidetud. Eraldi vaadatuna tunduvad asjaomased tegurid praegu suhteliselt soodsad.

Aluslepingu artikli 126 lõike 4 kohane majandus- ja rahanduskomitee arvamus on kooskõlas artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes esitatud hinnanguga.

Olles võtnud arvesse artikli 126 lõike 3 kohast aruannet ning majandus- ja rahanduskomitee artikli 126 lõike 4 kohast arvamust, on komisjon arvamusel, et Taanil on ülemäärane eelarvepuudujääk. Selline arvamus, mille komisjon võttis vastu [15. juunil 2010], on vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 5 adresseeritud nõukogule. Komisjon soovitab, et nõukogu teeks oma otsuse kooskõlas artikli 126 lõikega 6. Lisaks esitab komisjon nõukogule soovituse nõukogu soovituse kohta, mis adresseeritakse Taanile ja mille eesmärk on kõrvaldada ülemäärane eelarvepuudujääk vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 7.

4. Soovitused ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks

Vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 3 lõikele 4 kehtestatakse aluslepingu artikli 126 lõike 7 kohase soovitusega asjaomasele liikmesriigile maksimaalselt kuuekuuline tähtaeg tõhusate meetmete võtmiseks ning tähtaeg ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks, mis „peaks olema lõpule viidud puudujäägi kindlakstegemisele järgneval aastal, välja arvatud eriasjaolude korral”. Kõnealuse määruse artikli 2 lõikes 6 on sätestatud, et aluslepingu artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes käsitletud asjaomaseid tegureid tuleb võtta arvesse otsuse tegemisel eriasjaolude olemasolu kohta. Määruse artikli 3 lõikes 4 on sätestatud, et nõukogu soovitab, et liikmesriik saavutaks „tsükliliselt korrigeeritud eelarvetasakaalu minimaalse paranemise aastas, seades sihtmärgiks vähemalt 0,5 % SKPst, võtmata arvesse ühekordseid ja muid ajutisi meetmeid, et tagada ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamine soovituses kehtestatud tähtaja jooksul”.

Eriasjaolud, mis on olulised ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse paindlikumaks kohaldamiseks kooskõlas stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta reformiga, on leidnud Taani puhul kinnitust. Eelkõige kaasnes 2009. aasta majanduslangusega eratarbimise, investeeringute ja ekspordi järsk vähenemine ülemaailmse finants- ja majanduskriisi tagajärjel ning eelkõige nõudluse vähenemine Taani peamiste kaubanduspartnerite (Saksamaa, Ühendkuningriik, Rootsi ja Norra) hulgas. 2010. aasta eelarvepuudujääk on tingitud majandussurutisest ja Euroopa majanduse elavdamise kava kohaste stimuleerivate meetmete võtmisest Taani ametiasutuste poolt.

Seda silmas pidades on asjakohane kaaluda ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamist keskpikas raamistikus tähtajaga 2013. aasta. Tunnistades, et Taani 2010. aasta eelarvepositsioon on tingitud kriisi leevendamiseks võetud meetmetest, mille maht ulatus 2009. aastal 2,2 %ni SKPst ja 2010. aastal 1,3 %ni SKPst ning mis olid nõuetekohaseks vastuseks majanduslangusele ja kooskõlas Euroopa majanduse elavdamise kava põhimõtetega, ning automaatsete stabilisaatorite vabast toimimisest, peaksid Taani ametiasutused rakendama fiskaalmeetmeid 2010. aastal vastavalt kavandatule. Pidades silmas, et Taani puhul ei ole tegemist majanduse tõsise tasakaalustamatusega, peaksid Taani ametiasutused usaldusväärse ja jätkusuutliku kohandamiskava elluviimiseks tagama ajavahemikul 2011–2013 keskmise iga-aastase struktuurse eelarvepositsiooni kohandamise ½ % SKPst, täpsustama meetmed, mida tuleb võtta ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks 2013. aastaks, kui tsüklilised tingimused seda võimaldavad, ning kiirendama eelarvepuudujäägi vähendamist oodatust paremate majandus- või eelarvetingimuste korral.

Pidades silmas ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamise tähtaega, tuleb ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames kohaldada tõhustatud järelevalvet, mille käigus korrapäraselt ja õigeaegselt jälgitakse eelarve konsolideerimise strateegia rakendamisel tehtud edusamme, et tagada ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamine. Seepärast oleks kasulik käsitleda kõnealust küsimust aastateks 2010–2013 koostatavate Taani ajakohastatud lähenemisprogrammide eri peatükis.

Peamiste makromajanduslike ja eelarveprognooside võrdlus

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

SKP reaalkasv (muutuse %)|KOM kevad 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010|puudub|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

SKP lõhe 1 (% potentsiaalsest SKPst)|KOM kevad 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010 3|puudub|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Valitsemissektori eelarve positsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010|puudub|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Esmane eelarvepositsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010|puudub|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon 1 (% SKPst)|KOM kevad 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010|puudub|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Struktuurne eelarvepositsioon 4 (% SKPst)|KOM kevad 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010|puudub|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Valitsemissektori koguvõlg (% SKPst)|KOM kevad 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|puudub|puudub|

|LP veebruar 2010|puudub|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Märkused:||

1 Programmi raames esitatud teabe alusel komisjoni talituste arvutatud tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon ja SKP lõhe.||

2 Põhineb hinnangulisel potentsiaalsel kasvul, mis on aastatel 2008-2011 vastavalt 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % ja 0,9 %.||

3 Põhineb hinnangulisel potentsiaalsel kasvul, mis on aastatel 2008–2011 vastavalt 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % ja 0,9 %.||

4 Tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed. Kõige viimase programmi kohaselt on ühekordsed ja muud ajutised meetmed 2009. aastal 1,4 % SKPst, 2010. aastal 1,7 %, 2011. aastal 1,1 %, 2012. aastal 0,9 %, 2013. aastal 0,8 % ja 2015. aastal 0 % SKPst, (kõik puudujääki vähendavad) ning komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt 2010. aastal 0,2 % SKPst (puudujääki vähendavad). Metoodika erinevuste tõttu ei käsitata programmis esitatud ühekordseid meetmeid komisjoni talituste määratluse kohaselt ühekordsete meetmetena. Komisjoni talituste määratlust kasutades oleksid ühekordsed meetmed 2010. aastal 0,2 % SKPst (puudujääki vähendavad) ning ülejäänud aastatel null.||

||

Allikas:||

Lähenemisprogramm (LP); komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoos (KOM); komisjoni talituste arvutused.||

Ettepanek:

NÕUKOGU OTSUS

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Taanis

EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,

võttes arvesse Euroopa Liidu toimimise lepingut (edaspidi „alusleping”, eriti selle artikli 126 lõiget 6,

võttes arvesse Euroopa Komisjoni ettepanekut,

võttes arvesse Taani esitatud märkusi

ning arvestades järgmist:

(1) Vastavalt aluslepingu artiklile 126 hoiduvad liikmesriigid valitsemissektori eelarve ülemäärasest puudujäägist.

(2) Stabiilsuse ja kasvu pakt põhineb eesmärgil tagada riigi rahanduse usaldusväärsus, mida on vaja hindade stabiilsuse ning töökohtade loomist soodustava tugeva ja püsiva majanduskasvu tagamiseks.

(3) Aluslepingu artiklis 126 sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlusega, mida selgitatakse nõukogu määrusega (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. (mis on üks osa stabiilsuse ja kasvu paktist), on ette nähtud ülemäärast eelarvepuudujääki käsitleva otsuse vastuvõtmine. Aluslepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse protokolliga on ette nähtud täiendavad sätted seoses ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamisega. Nõukogu määruses (EÜ) nr 479/2009 ELT L 145, 10.6.2009, lk 1. on sätestatud üksikasjalikud eeskirjad ja määratlused kõnealuse protokolli sätete kohaldamiseks. [5][6]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6.

ELT L 145, 10.6.2009, lk 1.

(4) Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta reformiga püüti suurendada pakti tõhusust ja majanduslikku mõju ning kindlustada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus. Selle eesmärk oli tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse käigus võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, millega toetatakse valitsuse poliitikat kindla eelarvepositsiooni kiireks taastamiseks, võttes samas arvesse majandusolukorda.

(5) Aluslepingu artikli 126 lõikega 5 nõutakse, et komisjon esitaks arvamuse nõukogule juhul, kui ta arvab, et liikmesriigil on või võib tekkida ülemäärane eelarvepuudujääk. Olles võtnud arvesse nii artikli 126 lõike 3 kohast aruannet kui ka majandus- ja rahanduskomitee artikli 126 lõike 4 kohast arvamust, on komisjon seisukohal, et Taanil on ülemäärane eelarvepuudujääk. Seepärast edastas komisjon [15. juunil 2010] nõukogule Taani kohta sellekohase arvamuse Kõik Taani ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Kõik Taani ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Aluslepingu artikli 126 lõike 6 kohaselt peaks nõukogu kaaluma kõiki asjaomase liikmesriigi võimalikke märkusi enne, kui ta pärast üldhinnangu koostamist otsustab, kas liikmesriigil on ülemäärane eelarvepuudujääk. Taani puhul jõuti pärast kõnealust üldhinnangut järgmistele järeldustele.

(7) Taani ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt ulatub valitsemissektori eelarve kavandatav puudujääk 2010. aastal 5,4 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Kavandatav puudujääk ületab tunduvalt kontrollväärtust 3 % SKPst, kuid seda võib pidada erandlikuks aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Ülemäärane eelarvepuudujääk on eelkõige tingitud tõsisest majandussurutisest aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks Taani reaalne SKP pärast 2009. aasta 4,9 % suurust vähenemist suurenema 2010. aastal 1,6 %. 2010. aasta eelarvepuudujääk on tingitud majandussurutisest ja Euroopa majanduse elavdamise kava kohaste stimuleerivate meetmete võtmisest Taani ametiasutuste poolt. Kuid kontrollväärtuse kavandatavat ületamist ei saa pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks eelarvepuudujääk eeldusel, et poliitikat ei muudeta, Kõnealuses prognoosis, mis lähtub eeldusest, et poliitikat ei muudeta, on arvesse võetud (osalist) loobumist kriisiga seotud erakorralistest meetmetest. vähenema 2011. aastal 4,9 %ni SKPst. Aluslepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.[8]

Kõnealuses prognoosis, mis lähtub eeldusest, et poliitikat ei muudeta, on arvesse võetud (osalist) loobumist kriisiga seotud erakorralistest meetmetest.

(8) Taani ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt on valitsemissektori koguvõlg alla kontrollväärtuse (60 % SKPst), jäädes 2010. aastal 45,1 % tasemele SKPst. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks võla suhe suurenema 46 %-lt SKPst 2010. aastal 49,5 %ni SKPst 2011. aastal, jäädes siiski alla kontrollväärtuse 60 % SKPst. Aluslepingu võla kriteerium on täidetud.

(9) Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 4 võib nõukogu artikli 126 lõike 6 kohases otsuses ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta asjaomaseid tegureid arvesse võtta ainult juhul, kui topelttingimus (eelarvepuudujääk on kontrollväärtuse lähedane ja kontrollväärtuse ületamine on ajutine) on täielikult täidetud. Taani puhul ei ole kõnealune topelttingimus täidetud. Seepärast ei võeta asjaomaseid tegureid käesoleva otsuse tegemisel arvesse,

ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA OTSUSE:

Artikkel 1

Üldhinnangust selgub, et Taanil on ülemäärane eelarvepuudujääk.

Artikkel 2

Otsus on adresseeritud Taani Kuningriigile.

Brüssel,

Nõukogu nimel

eesistuja […]

[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Taani kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Kõik Taani ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatudjärgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Kõnealuses prognoosis, mis lähtub eeldusest, et poliitikat ei muudeta, on arvesse võetud (osalist) loobumist kriisiga seotud erakorralistest meetmetest..

[5] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6.

[6] ELT L 145, 10.6.2009, lk 1.

[7] Kõik Taani ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Kõnealuses prognoosis, mis lähtub eeldusest, et poliitikat ei muudeta, on arvesse võetud (osalist) loobumist kriisiga seotud erakorralistest meetmetest.

FR

(...PICT...)|COMMISSION EUROPÉENNE|

Bruxelles, le 15.6.2010

SEC(2010) 743 final

Proposition de

DÉCISION DU CONSEIL

sur l’existence d’un déficit excessif au Danemark

EXPOSÉ DES MOTIFS

1. Application du pacte de stabilité et de croissance dans la situation de crise actuelle

Bon nombre de pays de l’UE sont actuellement confrontés à des déficits publics supérieurs à la valeur de référence de 3 % du PIB établie dans le traité. L’accroissement souvent significatif du déficit et l’évolution de la dette doivent être replacés dans le contexte de la crise financière mondiale sans précédent et du ralentissement économique de 2008 et 2009. Plusieurs facteurs entrent en jeu. Tout d’abord, le fléchissement de l’activité économique entraîne une diminution des recettes fiscales et un accroissement des dépenses de sécurité sociale (prestations de chômage, par exemple). Ensuite, reconnaissant que les politiques budgétaires ont un rôle important à jouer dans la situation économique exceptionnelle que nous connaissons, la Commission a plaidé pour des mesures d’impulsion budgétaire dans son plan européen pour la relance économique de novembre 2008, approuvé par le Conseil européen en décembre. Ce plan indiquait que les mesures devraient être prises en temps voulu, ciblées, temporaires, différenciées selon les États membres en fonction de la situation de chacun en termes de viabilité des finances publiques et de compétitivité, et qu'elles devraient être abandonnées lorsque les conditions économiques s'amélioreraient. Enfin, plusieurs pays ont pris des mesures pour stabiliser le secteur financier, dont certaines ont eu un impact sur l’endettement, ou entraînent un risque d'accroissement du déficit et de la dette à l'avenir, bien qu'une partie des coûts du soutien apporté par l'État puisse être récupérée par la suite.

Le pacte de stabilité et de croissance impose à la Commission d’engager la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) chaque fois que le déficit d’un État membre dépasse la valeur de référence de 3 % du PIB. Les modifications apportées en 2005 au pacte de stabilité et de croissance visaient notamment à faire en sorte que la situation économique et budgétaire soit pleinement prise en compte dans toutes les phases de cette procédure. De cette manière, le pacte de stabilité et de croissance constitue pour les politiques gouvernementales un cadre sur lequel s’appuyer pour rétablir rapidement une situation budgétaire saine tout en tenant compte de la situation économique, et garantir ainsi la viabilité à long terme des finances publiques.

2. Étapes précédentes dans la procédure de déficit excessif

L’article 126 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne (TFUE) prévoit une procédure concernant les déficits excessifs (PDE). Cette procédure est détaillée dans le règlement (CE) n° 1467/97 du Conseil «visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs» JO L 209 du 2.8.1997, p.6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil ECOFIN le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_fr.htm , qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance.[1]

JO L 209 du 2.8.1997, p.6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil ECOFIN le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_fr.htm

Conformément à l'article 126, paragraphe 2, du traité, il incombe à la Commission d’examiner si la discipline budgétaire a été respectée sur la base de deux critères, c’est-à-dire en vérifiant: a) si le rapport entre le déficit public prévu ou effectif et le produit intérieur brut (PIB) dépasse la valeur de référence de 3 % (à moins que ce rapport n’ait diminué de manière substantielle et constante et n’ait atteint un niveau proche de la valeur de référence, ou que le dépassement de la valeur de référence ne soit qu’exceptionnel et temporaire et que ledit rapport ne reste proche de la valeur de référence); et b) si le rapport entre la dette publique et le PIB dépasse la valeur de référence de 60 % (à moins que ce rapport ne diminue suffisamment et ne s’approche de la valeur de référence à un rythme satisfaisant).

L’article 126, paragraphe 3, du traité dispose que si un État membre ne satisfait pas aux exigences de ces critères ou de l’un d’eux, la Commission élabore un rapport. Celui-ci «examine également si le déficit public excède les dépenses publiques d’investissement et tient compte de tous les autres facteurs pertinents, y compris la position économique et budgétaire à moyen terme de l’État membre».

Sur la base des données communiquées par les autorités danoises en avril 2010 Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. Les données les plus récemment communiquées par le Danemark sont disponibles sur: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , et compte tenu des prévisions de ses services du printemps 2010, la Commission a adopté le 12 mai 2010 un rapport au titre de l'article 126, paragraphe 3, concernant le Danemark Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif du Danemark peuvent être consultés à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[2][3]

Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. Les données les plus récemment communiquées par le Danemark sont disponibles sur: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif du Danemark peuvent être consultés à l'adresse suivante:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

Conformément à l’article 126, paragraphe 4, le comité économique et financier a ensuite rendu un avis sur ce rapport de la Commission le 27 mai 2010.

3. Existence d’un déficit excessif

Selon les données communiquées par les autorités danoises en avril 2010, le déficit public du Danemark devrait atteindre 5,4% du PIB en 2010, ce qui est supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Dans son rapport établi au titre de l'article 126, paragraphe 3, la Commission a considéré que le déficit prévu n'était pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB, mais que ce dépassement de la valeur de référence pouvait être qualifié d’exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Il résulte notamment d’une récession économique grave au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le PIB réel du Danemark devrait renouer avec la croissance (1,6 %) en 2010 après la forte contraction (4,9 %) de 2009. La récession de 2009 est due à un fort recul de la consommation privée, de l'investissement et des exportations, lui-même lié à la crise financière et à la récession mondiale, et plus particulièrement à l’effondrement de la demande émanant des principaux partenaires commerciaux (Allemagne, Royaume-Uni, Suède et Norvège). Le déficit prévu pour 2010 tient à la fois à la récession économique et aux mesures de relance prises par les autorités danoises conformément au plan européen pour la relance économique. Toutefois, le dépassement prévu de la valeur de référence ne peut être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le déficit diminuerait pour s’établir à 4,9 % du PIB en 2011, dans l'hypothèse de politiques inchangées Ces prévisions fondées sur l'hypothèse de politiques inchangées tiennent compte du retrait (partiel) de certaines mesures à caractère exceptionnel liées à la crise. . Le critère du déficit prévu par le traité n’est donc pas rempli.[4]

Ces prévisions fondées sur l'hypothèse de politiques inchangées tiennent compte du retrait (partiel) de certaines mesures à caractère exceptionnel liées à la crise.

Selon les données communiquées par les autorités danoises en avril 2010, la dette publique brute pour 2010 resterait inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB et s’établirait à 45,1% du PIB. Dans leurs prévisions du printemps 2010, les services de la Commission prévoient pour leur part un ratio d'endettement de 46 % du PIB pour 2010 et de 49,5 % pour 2011, ce qui reste inférieur à la valeur de référence de 60 % du PIB. Le critère de la dette prévu par le traité est donc rempli.

Conformément aux dispositions du traité et du pacte de stabilité et de croissance, la Commission s’est aussi livrée dans son rapport à une analyse des «facteurs pertinents». Selon le pacte de stabilité et de croissance, ces facteurs ne peuvent être pris en compte aux différentes étapes menant à une décision sur l’existence d’un déficit excessif que si ce déficit satisfait à la double condition de la proximité de la valeur de référence et du caractère temporaire du dépassement. Dans le cas du Danemark, cette double condition n'est pas remplie. En soi, les facteurs pertinents dans le cas présent semblent relativement favorables.

L’avis rendu par le comité économique et financier conformément à l’article 126, paragraphe 4, du traité concorde avec l’évaluation faite par la Commission dans son rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3.

Compte tenu de son rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3, et de l’avis rendu par le comité économique et financier conformément à l’article 126, paragraphe 4, la Commission estime qu’il existe un déficit excessif au Danemark. L'avis qu’elle a adopté en conséquence le [15 juin 2010] est adressé au Conseil, conformément à l'article 126, paragraphe 5. La Commission propose au Conseil de prendre une décision en ce sens conformément à l'article 126, paragraphe 6. Elle lui adresse en outre une recommandation en vue d’une recommandation du Conseil au Danemark pour qu’il soit mis un terme à la situation de déficit public excessif, conformément à l'article 126, paragraphe 7.

4. Recommandation visant à mettre un terme à la situation de déficit excessif

Conformément à l'article 3, paragraphe 4, du règlement (CE) n° 1467/97, la recommandation du Conseil émise au titre de l'article 126, paragraphe 7, doit prescrire à l'État membre concerné un délai de six mois au maximum pour engager une action suivie d'effets, ainsi qu'un autre délai pour corriger le déficit excessif, «qui devrait disparaître dans l'année suivant la constatation de l'existence de ce déficit, sauf circonstances particulières». L’article 2, paragraphe 6, du règlement implique que la décision concernant l’existence de circonstances particulières tienne compte des «facteurs pertinents» examinés dans le rapport de la Commission adopté au titre de l’article 126, paragraphe 3, du traité. L’article 3, paragraphe 4, du règlement précise que le Conseil doit recommander à l’État membre concerné de parvenir à une «amélioration annuelle minimale, correspondant à au moins 0,5 % du PIB à titre de référence, de son solde budgétaire corrigé des variations conjoncturelles, déduction faite des mesures ponctuelles et autres mesures temporaires, dans le but d’assurer la correction du déficit excessif dans le délai fixé dans les recommandations».

Dans le cas du Danemark, il est réputé exister des circonstances particulières justifiant la souplesse accrue prévue dans l’application de la PDE par la réforme du pacte de stabilité et de croissance de 2005. En effet, la récession de 2009 résulte d’une forte contraction de la consommation privée, de l'investissement et des exportations, elle-même liée à la crise financière et à la récession mondiale, et en particulier à l’effondrement de la demande émanant des principaux partenaires commerciaux (Allemagne, Royaume-Uni, Suède et Norvège). Le déficit prévu pour 2010 tient à la fois à la récession économique et aux mesures de relance prises par les autorités danoises conformément au plan européen pour la relance économique.

Dans ce contexte, il est opportun d’envisager une correction du déficit excessif à moyen terme, avec 2013 comme date butoir. Compte tenu du fait que la situation budgétaire du Danemark en 2010 résulte de mesures prises face à la crise pour l’équivalent de 2,2 % du PIB en 2009 et de 1,3% en 2010 (ce qui était une réaction appropriée et conforme au plan européen de relance économique), et du libre jeu des stabilisateurs automatiques, les autorités danoises doivent mettre en œuvre en 2010 les mesures budgétaires prévues. Plus précisément, compte tenu de l'absence de déséquilibres économiques majeurs, il faudrait, pour parvenir à une trajectoire d'ajustement crédible et durable, que les autorités danoises opèrent un ajustement budgétaire structurel de ½ % du PIB par an en moyenne sur la période 2011-2013, qu’elles précisent les mesures nécessaires pour corriger le déficit excessif d'ici à 2013, si la conjoncture le permet, et qu’elles accélèrent la réduction du déficit si la situation économique ou budgétaire s'avère meilleure que prévu.

Une surveillance accrue dans le cadre de la PDE, qui semble nécessaire compte tenu du délai imparti, exigera un contrôle régulier et en temps utile des progrès réalisés dans la mise en œuvre de la stratégie d’assainissement budgétaire visant à corriger le déficit excessif. Dans cette perspective, il serait utile que les versions actualisées du programme de convergence danois qui seront élaborées entre 2010 et 2013 consacrent un chapitre distinct à cette question.

Comparaison des principales projections macroéconomiques et budgétaires

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB réel (variation en %)|COM printemps 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.d.|n.d.|

|PC février 2010|n.d.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Écart de production 1 (% du PIB potentiel)|COM printemps 2010|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.d.|n.d.|

|PC février 2010 3|n.d.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Solde des finances publiques (% du PIB)|COM printemps 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.d.|n.d.|

|PC février 2010|n.d.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Solde primaire (% du PIB)|COM printemps 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.d.|n.d.|

|PC février 2010|n.d.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Solde corrigé des variations conjoncturelles 1 (% du PIB)|COM printemps 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.d.|n.d.|

|PC février 2010|n.d.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Solde structurel 4 (% du PIB)|COM printemps 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.d.|n.d.|

|PC février 2010|n.d.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Dette publique brute (% du PIB)|COM printemps 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.d.|n.d.|

|PC février 2010|n.d.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Remarques :||

1 Il s’agit des écarts de production et des soldes corrigés des variations conjoncturelles qui étaient indiqués dans les programmes et que les services de la Commission ont recalculés à partir des informations fournies dans ces mêmes programmes.||

2 Sur la base d'une croissance potentielle estimée à 1,4%, 0,6%, 0,5% et 0,9%, respectivement, sur la période 2008-2011.||

3 Sur la base d'une croissance potentielle estimée à 1,4%, 0,6%, 0,5% et 0,9%, respectivement, sur la période 2008-2011.||

4 Solde corrigé des variations conjoncturelles, hors mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires. Les mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires représentent 1,4% du PIB en 2009, 1,7% en 2010, 1,1% en 2011, 0,9% en 2012, 0,8% en 2013 et 0,0% en 2015, et entraîneraient chaque année une réduction correspondante du déficit, selon le dernier programme en date, et une réduction du déficit de 0,2% du PIB en 2010, selon les prévisions des services de la Commission du printemps 2010. En raison de différences de méthode, les mesures exceptionnelles inscrites dans le programme ne peuvent pas être qualifiées de «mesures exceptionnelles» selon la définition utilisée par les services de la Commission. Suivant cette définition, elles ne réduiraient le déficit que de 0,2% du PIB en 2010 et auraient un impact nul les autres années.||

||

Sources :||

programme de convergence (PC); prévisions du printemps 2010 des services de la Commission (COM); calculs des services de la Commission.||

Proposition de

DÉCISION DU CONSEIL

sur l’existence d’un déficit excessif au Danemark

LE CONSEIL DE L'UNION EUROPÉENNE,

vu le traité sur le fonctionnement de l'Union européenne, et notamment son article 126, paragraphe 6,

vu la proposition de la Commission européenne,

vu les observations du Danemark,

considérant ce qui suit:

(1) Conformément à l'article 126 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne (TFUE), les États membres évitent les déficits publics excessifs.

(2) Le pacte de stabilité et de croissance repose sur l’objectif de finances publiques saines en tant que moyen de renforcer les conditions propices à la stabilité des prix et à une croissance soutenue et durable, génératrice d'emplois.

(3) La procédure concernant les déficits excessifs (PDE) prévue par l’article 126 du traité, telle que précisée par le règlement (CE) n° 1467/97 du Conseil 7 visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. (qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance) prévoit l’adoption d’une décision sur l’existence d’un déficit excessif. Le protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité contient des dispositions supplémentaires relatives à la mise en œuvre de la PDE. Le règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil JO L 145 du 10.6.2009, p. 1. énonce les définitions et les règles détaillées nécessaires à l’application des dispositions dudit protocole. [5][6]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6.

JO L 145 du 10.6.2009, p. 1.

(4) La réforme du pacte de stabilité et de croissance opérée en 2005 visait à en renforcer l’efficacité et les fondements économiques et à garantir la viabilité à long terme des finances publiques. Elle visait notamment à faire en sorte que le contexte économique et budgétaire soit pleinement pris en compte à tous les stades de la procédure concernant les déficits excessifs. De cette manière, le pacte de stabilité et de croissance constitue pour les politiques gouvernementales un cadre sur lequel s’appuyer pour rétablir rapidement une situation budgétaire saine tout en tenant compte de la situation économique.

(5) Conformément à l’article 126, paragraphe 5, du traité, la Commission adresse un avis au Conseil si elle estime qu’il y a un déficit excessif dans un État membre ou qu’un tel déficit risque de se produire. Compte tenu du rapport qu’elle a élaboré au titre de l’article 126, paragraphe 3, et de l’avis rendu par le comité économique et financier conformément à l’article 126, paragraphe 4, la Commission a conclu à l’existence d’un déficit excessif au Danemark. Le [15 juin 2010], elle a donc adressé au Conseil un avis en ce sens concernant le Danemark Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif du Danemark peuvent être consultés à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[7]

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif du Danemark peuvent être consultés à l'adresse suivante:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

(6) Selon l’article 126, paragraphe 6, du traité, le Conseil doit tenir compte des observations éventuelles de l’État membre concerné avant de décider, après une évaluation globale, s’il y a ou non un déficit excessif. Dans le cas du Danemark, cette évaluation globale conduit aux conclusions suivantes.

(7) Selon les données communiquées par les autorités danoises en avril 2010, le déficit des administrations publiques du Danemark devrait atteindre 5,4% du PIB en 2010, ce qui est supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Le déficit prévu n’est donc pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB, mais ce dépassement de la valeur de référence peut être qualifié d’exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Elle a notamment indiqué qu’il résultait d’une récession économique grave au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Selon les prévisions faites au printemps 2010 par les services de la Commission, le PIB réel du Danemark s’est contracté de 4,9 % en 2009 et augmentera de 1,6 % en 2010. Le déficit prévu pour 2010 tient à la fois à la récession économique et aux mesures de relance prises par les autorités danoises conformément au plan européen pour la relance économique. Le dépassement de la valeur de référence ne peut toutefois pas être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le déficit s’établirait à 4,9 % du PIB en 2011, dans l'hypothèse de politiques inchangées Ces prévisions fondées sur l'hypothèse de politiques inchangées tiennent compte du retrait (partiel) de certaines mesures à caractère exceptionnel liées à la crise. . Le critère du déficit prévu par le traité n’est donc pas rempli.[8]

Ces prévisions fondées sur l'hypothèse de politiques inchangées tiennent compte du retrait (partiel) de certaines mesures à caractère exceptionnel liées à la crise.

(8) Selon les données communiquées par les autorités danoises en avril 2010, la dette publique brute resterait inférieure en 2010 à la valeur de référence de 60 % du PIB et se chiffrerait à 45,1% du PIB. Dans leurs prévisions du printemps 2010, les services de la Commission prévoient pour leur part un ratio d'endettement de 46 % du PIB pour 2010 et de 49,5 % pour 2011, ce qui reste inférieur à la valeur de référence de 60 % du PIB. Le critère de la dette prévu par le traité est donc rempli.

(9) Conformément à l’article 2, paragraphe 4, du règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil, la décision du Conseil sur l’existence d’un déficit excessif prise en vertu de l’article 126, paragraphe 6, ne peut tenir compte des «facteurs pertinents» qu’à la double condition que le déficit demeure proche de la valeur de référence et que le dépassement de cette valeur soit temporaire. Dans le cas du Danemark, cette double condition n'est pas remplie. Les facteurs pertinents ne sont donc pas pris en compte dans les étapes conduisant à la présente décision,

A ADOPTÉ LA PRÉSENTE DÉCISION:

Article premier

Il ressort d'une évaluation globale qu'il existe un déficit excessif au Danemark.

Article 2

Le Royaume de Danemark est destinataire de la présente décision.

Fait à Bruxelles, le 15.6.2010

Par le Conseil

Le Président

[1] JO L 209 du 2.8.1997, p.6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil ECOFIN le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_fr.htm

[2] Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. Les données les plus récemment communiquées par le Danemark sont disponibles sur: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif du Danemark peuvent être consultés à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] Ces prévisions fondées sur l'hypothèse de politiques inchangées tiennent compte du retrait (partiel) de certaines mesures à caractère exceptionnel liées à la crise.

[5] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6.

[6] JO L 145 du 10.6.2009, p. 1.

[7] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif du Danemark peuvent être consultés à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[8] Ces prévisions fondées sur l'hypothèse de politiques inchangées tiennent compte du retrait (partiel) de certaines mesures à caractère exceptionnel liées à la crise.

HU

(...PICT...)|EURÓPAI BIZOTTSÁG|

Brüsszel, 2010.6.15.

SEC(2010) 743 végleges

Javaslat:

A TANÁCS HATÁROZATA

a Dániában fennálló túlzott hiányról

INDOKOLÁS

1. a Stabilitási és Növekedési Paktum alkalmazása a jelenlegi válsághelyzetben

Számos EU-tagállam államháztartási hiánya jelenleg meghaladja a Szerződésben a GDP 3%-ában megállapított referenciaértéket. A hiány és az adósságállomány gyakran jelentős mértékű növekedését a 2008/2009-es példa nélküli globális pénzügyi válság és gazdasági visszaesés összefüggésében kell vizsgálni. Számos tényező játszik itt szerepet. Először, a gazdasági visszaesés az adóbevételek csökkenésével és a szociális kiadások (például a munkanélküli ellátások) emelkedésével jár együtt. Másodszor, a Bizottság – miután felismerte, hogy a költségvetési politikának a jelenlegi rendkívüli gazdasági helyzetben kiemelkedő jelentősége van – 2008 novemberében közzétette európai gazdaságélénkítési tervét, amelyben költségvetési ösztönzők alkalmazását indítványozta; a tervet az Európai Tanács decemberben jóváhagyta. A terv hangsúlyozta, hogy az ösztönzésnek időszerűnek, célzottnak és átmenetinek kell lennie, továbbá tekintettel kell lennie az egyes tagállamok államháztartásának fenntarthatósága és a versenyképesség terén mutatkozó különbségekre. Emellett az ösztönzőket a gazdasági feltételek javulásakor le kell állítani. Végül, számos ország tett intézkedéseket a pénzügyi ágazat stabilizálása céljából, amelyek közül némelyik befolyásolta az államadósság alakulását vagy a jövőben a hiány és az adósságállomány növekedésével járhat, bár az állami támogatások költségének egy része később megtérülhet.

A Stabilitási és Növekedési Paktum előírja, hogy a Bizottságnak kezdeményeznie kell a túlzott hiány esetén követendő eljárást, ha egy tagállamban a hiány meghaladja a GDP 3 %-ában kifejezett referenciaértéket. A Paktum 2005-ös módosításának az volt a célja, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában vegyék teljes mértékben figyelembe mindenekelőtt a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák és ezáltal biztosítják az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságát.

2. A túlzott hiány esetén követendő eljárás eddigi lépései

A túlzott hiány esetén követendő eljárást az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke írja elő. Az eljárás részletes szabályait a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergenciaprogramok tartalmára és formájára vonatkozóan” című véleményt is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én fogadott el. A dokumentum az alábbi weboldalon olvasható: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . határozza meg, amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része. [1]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergenciaprogramok tartalmára és formájára vonatkozóan” című véleményt is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én fogadott el. A dokumentum az alábbi weboldalon olvasható: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

A Szerződés 126. cikkének (2) bekezdése szerint a Bizottság a költségvetési fegyelem betartását két kritérium alapján kíséri figyelemmel, nevezetesen: a) a tervezett és tényleges költségvetési hiánynak a bruttó hazai termékhez (GDP) viszonyított aránya túllépi-e a 3 %-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, és elért egy, a referenciaértékhez közeli szintet; vagy a referenciaérték túllépése csak kivételes és átmeneti, és az arány közel marad a referenciaértékhez); és b) az államadósságnak a bruttó hazai termékhez viszonyított aránya túllépi-e a 60%-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány elegendő mértékben csökken, és kielégítő ütemben közelít a referenciaértékhez).

A 126. cikk (3) bekezdése kiköti, hogy ha egy tagállam nem felel meg az egyik vagy mindkét kritériummal kapcsolatos követelményeknek, a Bizottság erről jelentést készít. A Bizottság jelentése „figyelembe veszi, hogy a költségvetési hiány meghaladja-e az állami beruházások kiadásait, valamint minden egyéb érdemleges tényezőt, beleértve a tagállam középtávú gazdasági és költségvetési helyzetét”.

A dán hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok alapján A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Dánia legutolsó bejelentése az alábbi weboldalon érhető el: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , és a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzését figyelembe véve, a Bizottság 2010. május 12-én a 126. cikk (3) bekezdése értelmében jelentést fogadott el Dániára vonatkozóan A Dániában fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Dánia legutolsó bejelentése az alábbi weboldalon érhető el:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

A Dániában fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ezt követően a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdésével összhangban a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság 2010. május 27-én véleményezte a Bizottság jelentését.

3. A túlzott hiány fennállása

A dán hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok alapján a dániai államháztartási hiány a tervek szerint 2010-ben eléri a GDP 5,4 %-át, tehát túllépi a GDP 3 %-ában meghatározott referenciaértéket. A 126. cikk (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentés szerint a tervezett hiány nem maradt közel a GDP 3 %-ában meghatározott referenciaértékhez, de a Szerződés, valamint a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében a referenciaérték tervezett túllépése kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum feltételeinek megfelelő jelentős mértékű gazdasági visszaesés eredménye. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint Dániában a reál-GDP a 2009. évi jelentős, 4,9 %-os csökkenés után 2010-ben várhatóan 1,6 %-kal növekedik. A 2009. évi visszaesés a magánfogyasztás, a beruházások és az export hirtelen csökkenését tükrözte, ami a pénzügyi válság és a globális recesszió, elsősorban a fő kereskedelmi partnerek (Németország, az Egyesült Királyság, Svédország és Norvégia) lanyhuló keresletének a következménye. A 2010. évi hiány egyrészt a gazdasági visszaesésre, másrészt a dán hatóságok által az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban tett ösztönző intézkedésekre vezethető vissza. A referenciaérték tervezett túllépése mindazonáltal nem tekinthető átmenetinek. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a hiány változatlan politikát feltételezve A változatlan politikán alapuló előrejelzés figyelembe veszi a válsághoz kapcsolódó rendkívüli intézkedések (részleges) visszavonását. 2011-ben a GDP 4,9 %-ára csökken. A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.[4]

A változatlan politikán alapuló előrejelzés figyelembe veszi a válsághoz kapcsolódó rendkívüli intézkedések (részleges) visszavonását.

A dán hatóságok által 2010. áprilisban bejelentett adatok alapján 2010-ben a bruttó államadósság a GDP 45,1 %-a lesz, tehát a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt marad. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az adósság aránya 2010-ben a GDP 46 %-a lesz, 2011-ben pedig a GDP 49,5 %-ára emelkedik, de még mindig a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt marad. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma teljesül.

A Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum rendelkezéseivel összhangban a Bizottság jelentésében megvizsgálta az „érdemleges tényezőket” is. A Stabilitási és Növekedési Paktumnak megfelelően ezek csak akkor vehetők figyelembe a túlzott hiány fennállását megállapító határozathoz vezető lépések során, ha a hiány esetében teljesül a kettős feltétel, vagyis a hiány közel marad a referenciaértékhez és átmeneti. Dánia esetében a kettős feltétel nem teljesül. Ebben az esetben az érdemleges tényezők önmagukban viszonylag kedvezőnek tűnnek.

A Gazdasági és Pénzügyi Bizottságnak a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdése szerinti véleménye összhangban van a Bizottság 126. cikk (3) bekezdés szerinti jelentésében megfogalmazott értékeléssel.

A Bizottság a 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentésének, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság 126. cikk (4) bekezdése szerinti véleményének figyelembevételével úgy ítéli meg, hogy Dániában túlzott hiány áll fenn. Ennek a véleménynek, amelyet a Bizottság [2010. június 15-én] fogadott el, a 126. cikk (5) bekezdésének megfelelően a Tanács a címzettje. A Bizottság azt javasolja, hogy a Tanács a 126. cikk (6) bekezdésével összhangban hozzon erre vonatkozó határozatot. Emellett a Bizottság a 126. cikk (7) bekezdésének megfelelően a Tanács elé terjeszti a túlzott hiány megszüntetése céljából Dániának szóló tanácsi ajánlásra vonatkozó ajánlását.

4. A túlzott hiány megszüntetésére vonatkozó ajánlások

Az 1467/97/EK tanácsi rendelet 3. cikkének (4) bekezdése szerint a 126. cikk (7) bekezdésével összhangban tett tanácsi ajánlásnak az érintett tagállam számára legfeljebb hathónapos határidőt kell megállapítania eredményes intézkedések meghozatalára, továbbá határidőt kell megállapítania a túlzott hiány megszüntetésére vonatkozóan is, amelyet „az annak megállapítását követő évben kell teljesíteni, kivéve ha különleges körülmények állnak fenn”. A rendelet 2. cikkének (6) bekezdéséből adódik, hogy a Szerződés 126. cikkének (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentésben említett érdemleges tényezőket figyelembe kell venni annak eldöntésekor, hogy fennállnak-e különleges körülmények. A rendelet 3. cikkének (4) bekezdése meghatározza, hogy a Tanácsnak javasolnia kell, hogy a tagállam „az egyszeri és ideiglenes intézkedésektől mentes, ciklikusan kiigazított egyenlegében érje el az éves minimális, viszonyítási alapként a GDP legalább 0,5%-át kitevő javulást a túlzott hiány ajánlásban szereplő határidőn belüli kiigazításának biztosítása érdekében”.

Dánia esetében fennállnak azok a különleges körülmények, amelyek a Stabilitási és Növekedési Paktum 2005-ös reformja óta lehetővé teszik a túlzott hiány esetén követendő eljárás rugalmasabb alkalmazását. A 2009. évi visszaesés a magánfogyasztás, a beruházások és az export hirtelen csökkenését tükrözte, ami a pénzügyi válság és a globális recesszió, elsősorban a fő kereskedelmi partnerek (Németország, az Egyesült Királyság, Svédország és Norvégia) lanyhuló keresletének a következménye. A 2010. évi hiány egyrészt a gazdasági visszaesésre, másrészt a dán hatóságok által az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban tett ösztönző intézkedésekre vezethető vissza.

Ennek ismeretében indokolt a túlzott hiány kiigazítását középtávú keretben – 2013-ra kitűzött határidővel – megcélozni. Elismerve, hogy Dánia 2010. évi költségvetési egyenlege a válságra megfelelő választ jelentő és az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban levő, 2009-ben a GDP 2,2%-át, 2010-ben pedig a GDP 1,3 %-át kitevő összegű intézkedésekre, és az automatikus stabilizátorok beavatkozástól mentes működésére vezethető vissza, a dán hatóságoknak 2010-ben a terveknek megfelelően kell végrehajtaniuk a költségvetési intézkedéseket. Tekintettel arra, hogy nincsen nagyobb gazdasági egyensúlyhiány, a hiteles és fenntartható kiigazítási pálya érdekében a dán hatóságoknak mindenekelőtt a GDP 0,5 %-át kitevő átlagos éves strukturális kiigazítást kell biztosítaniuk a 2011–2013 közötti időszakban, és a konjunkturális feltételek figyelembevételével meg kell határozniuk a túlzott hiány 2013-ig történő megszüntetéséhez szükséges intézkedéseket, és a jelenleg vártnál kedvezőbb gazdasági vagy költségvetési feltételek esetén fel kell gyorsítaniuk a hiány csökkentését.

A túlzott hiány esetén követendő eljárás alatti fokozott felügyelet érdekében – amely a hiány megszüntetésére kitűzött határidőre tekintettel szükségesnek tűnik – rendszeresen és kellő időben nyomon kell követni a túlzott hiány megszüntetését biztosító költségvetési konszolidációs stratégia végrehajtásában elért előrehaladást. Ezzel összefüggésben célszerű lenne, ha Dánia 2010 és 2013 között készülő aktualizált konvergenciaprogramjaiban külön fejezetet szentelnének ennek a témának.

Kulcsfontosságú makrogazdasági és költségvetési előrejelzések összehasonlítása

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reál-GDP (%-os változás)|BIZ 2010. tavasz.|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február|n.a.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Kibocsátási rés 1 (a potenciális GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz.²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február 3|n.a.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Államháztartási egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz.|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február|n.a.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Elsődleges egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz.|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február|n.a.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Ciklikusan kiigazított egyenleg 1 (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz.|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február|n.a.|3,2|0.0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Strukturális egyenleg 4 (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz.|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február|n.a.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Bruttó államadósság (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz.|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.a.|n.a.|

|KP 2010. február|n.a.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Megjegyzés :||

1 Kibocsátási rések és ciklikusan kiigazított egyenlegek a programokból, ahogy a Bizottság szolgálatai a programokban szereplő információk alapján újraszámították.||

2 A 2008–2011 közötti időszakra vonatkozóan 1,4%-os, 0,6%-os, 0,5%-os és 0,9%-os becsült potenciális növekedés alapján.||

3 A 2008–2011 közötti időszakra vonatkozóan 1,4%-os, 0,6%-os, 0,5%-os és 0,9%-os becsült potenciális növekedés alapján.||

4 Ciklikusan kiigazított egyenleg, egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések nélkül. Az egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések a legújabb program szerint 2009-ben a GDP 1,4%-át, 2010-ben a GDP 1,7 %-át, 2011-ben a GDP 1,1%-át, 2012-ben 0,9%-át, 2013-ban 0,8%-át és 2015-ben 0,0 %-át teszik ki; (valamennyi hiánycsökkentő), és a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése alapján 2010-ben a GDP 0,2%-át teszik ki (hiánycsökkentő). A módszertan eltérései miatt a programban egyszerinek tekintett intézkedések a Bizottság szolgálatainak meghatározása szerint nem minősülnek annak. E meghatározás alapján az egyszeri intézkedések 2010-ben a GDP 0,2 %-át jelentik és hiánycsökkentők, a későbbi években pedig a GDP 0 %-át teszik ki.||

||

Forrás:||

Konvergenciaprogram (KP); a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése (BIZ); a Bizottság szolgálatainak számításai.||

Javaslat:

A TANÁCS HATÁROZATA

a Dániában fennálló túlzott hiányról

AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,

tekintettel az Európai Unió működéséről szóló szerződésre és különösen annak 126. cikke (6) bekezdésére,

tekintettel az Európai Bizottság javaslatára,

tekintettel a Dánia által tett észrevételekre,

mivel:

(1) Az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke szerint a tagállamoknak kerülniük kell a túlzott költségvetési hiányt.

(2) A Stabilitási és Növekedési Paktum az árstabilitás és az erős, fenntartható, munkahelyteremtéshez vezető növekedés eszközeként a rendezett államháztartás célkitűzésén alapul.

(3) A Szerződés 126. cikke szerinti túlzott hiány esetén követendő eljárás, amelyet a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. (amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része) részletez, előírja, hogy a túlzott hiány fennállását határozatban kell megállapítani. A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyv további rendelkezéseket állapít meg a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásához. A 479/2009/EK tanácsi rendelet HL L 145., 2009.6.10., 1. o. megállapítja az említett jegyzőkönyv rendelkezésének alkalmazására vonatkozó részletes szabályokat és meghatározásokat. [5][6]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o.

HL L 145., 2009.6.10., 1. o.

(4) A Stabilitási és Növekedési Paktum 2005-ös reformja a Paktum eredményességének és közgazdasági megalapozottságának fokozását és az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságának védelmét tűzte ki célul, továbbá azt, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában vegyék teljes mértékben figyelembe mindenekelőtt a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák.

(5) A Szerződés 126. cikkének (5) bekezdése értelmében a Bizottság véleményt terjeszt a Tanács elé, ha úgy ítéli meg, hogy valamely tagállamban túlzott hiány áll fenn vagy következhet be. A 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentését, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság véleményét figyelembe véve, a Bizottság a 126. cikk (4) bekezdésével összhangban megállapította, hogy Dániában túlzott hiány áll fenn. Ezért a Bizottság [2010. június 15-én] Dánia vonatkozásában ennek megfelelő véleményt terjesztett a Tanács elé A Dániában fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

A Dániában fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) A Szerződés 126. cikkének (6) bekezdése szerint a Tanácsnak figyelembe kell vennie az érintett tagállam esetleges észrevételeit, mielőtt egy általános értékelés alapján határozna arról, hogy fennáll-e túlzott hiány. Dánia esetében ez az általános értékelés a következő megállapításokat eredményezi.

(7) A dán hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok alapján a dániai államháztartási hiány a tervek szerint 2010-ben eléri a GDP 5,4%-át, tehát túllépi a GDP 3 %-ában meghatározott referenciaértéket. A tervezett hiány nem maradt közel a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértékhez, de a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében a referenciaérték tervezett túllépése kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum feltételeinek megfelelő jelentős mértékű gazdasági visszaesés eredménye. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint Dániában a reál-GDP a 2009. évi jelentős, 4,9 %-os csökkenés után 2010-ben 1,6 %-kal növekedik. A 2010. évi hiány egyrészt a gazdasági visszaesés, másrészt a dán hatóságok által az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban tett ösztönző intézkedések következménye. A referenciaérték tervezett túllépése mindazonáltal nem tekinthető átmenetinek. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a hiány változatlan politikát feltételezve A változatlan politikán alapuló előrejelzés figyelembe veszi a válsághoz kapcsolódó rendkívüli intézkedések (részleges) visszavonását. 2011-ben a GDP 4,9 %-ára csökken. A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.[8]

A változatlan politikán alapuló előrejelzés figyelembe veszi a válsághoz kapcsolódó rendkívüli intézkedések (részleges) visszavonását.

(8) A dán hatóságok által 2010. áprilisban bejelentett adatok alapján a bruttó államadósság 2010-ben a GDP 45,1%-a lesz, így a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt marad. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az adósság aránya 2010-ben a GDP 46 %-a lesz, 2011-ben pedig a GDP 49,5 %-ára emelkedik, de még mindig a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt marad. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma teljesül.

(9) Az 1467/97/EK rendelet 2. cikke (4) bekezdésének megfelelően az „érdemleges tényezők” csak akkor vehetők figyelembe a 126. cikk (6) bekezdése szerint túlzott hiány fennállását megállapító tanácsi határozathoz vezető lépések során, ha a kettős feltétel – vagyis hogy a hiány közel marad a referenciaértékhez és a referenciaérték túllépése átmeneti – teljes mértékben teljesül. Dánia esetében ez a kettős feltétel nem teljesül, ezért az említett határozathoz vezető lépések során érdemleges tényezők figyelembevételére nem kerül sor,

ELFOGADTA EZT A HATÁROZATOT:

1. cikk

Az általános értékelésből következik, hogy Dániában túlzott hiány áll fenn.

2. cikk

Ennek a határozatnak a Dán Királyság a címzettje.

Kelt Brüsszelben,

a Tanács részéről

az elnök […]

[1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergenciaprogramok tartalmára és formájára vonatkozóan” című véleményt is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én fogadott el. A dokumentum az alábbi weboldalon olvasható: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Dánia legutolsó bejelentése az alábbi weboldalon érhető el: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] A Dániában fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] A változatlan politikán alapuló előrejelzés figyelembe veszi a válsághoz kapcsolódó rendkívüli intézkedések (részleges) visszavonását.

[5] HL L 209., 1997.8.2., 6. o.

[6] HL L 145., 2009.6.10., 1. o.

[7] A Dániában fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] A változatlan politikán alapuló előrejelzés figyelembe veszi a válsághoz kapcsolódó rendkívüli intézkedések (részleges) visszavonását.

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE EUROPEA|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 743 definitivo

Proposta di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Danimarca

RELAZIONE

1. Applicazione del patto di stabilità e crescita nell’attuale situazione di crisi

Numerosi Stati membri dell’UE devono attualmente far fronte a disavanzi pubblici superiori al valore di riferimento del 3% del PIL fissato dal trattato. Il deterioramento, spesso grave, delle situazioni del disavanzo e del debito va considerato nel contesto della crisi finanziaria e della recessione a livello mondiale senza precedenti che hanno caratterizzato il 2008 e il 2009. I fattori in gioco sono molteplici. In primo luogo, la congiuntura sfavorevole determina una diminuzione delle entrate fiscali e un aumento della spesa sociale (si pensi alle indennità di disoccupazione). In secondo luogo, riconoscendo l’importante funzione delle politiche di bilancio nell’attuale situazione economica straordinaria, la Commissione, nel piano europeo di ripresa economica del novembre 2008, approvato dal Consiglio europeo di dicembre, ha invitato a introdurre stimoli fiscali. Il piano specifica che lo stimolo deve essere tempestivo, mirato e temporaneo, nonché diversificato da Stato membro a Stato membro per riflettere le diverse posizioni in termini di sostenibilità delle finanze pubbliche e competitività, e deve essere soppresso una volta che le condizioni economiche siano migliorate. Infine, diversi paesi hanno adottato misure per stabilizzare il settore finanziario, alcune delle quali hanno avuto un impatto sul debito ovvero potrebbero portare in futuro a un aumento dei disavanzi e del debito, sebbene una parte dei costi del sostegno pubblico possa essere recuperata in futuro.

Il patto di stabilità e crescita prevede che la Commissione avvii la procedura per i disavanzi eccessivi ogniqualvolta il disavanzo pubblico di uno Stato membro superi il valore di riferimento del 3% del PIL. Le modifiche apportate al patto nel 2005 erano segnatamente intese a garantire che in tutte le fasi di tale procedura si tenesse pienamente conto del contesto economico e di bilancio. In questo modo, il patto di stabilità e crescita costituisce il quadro a sostegno delle politiche di governo per un rapido ritorno verso posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica e garantendo così la sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche.

2. Fasi precedenti della procedura per i disavanzi eccessivi

L’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE) prevede una procedura per i disavanzi eccessivi. La procedura è ulteriormente specificata dal regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , che costituisce parte integrante del patto di stabilità e crescita.[1]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 2, del trattato, la Commissione esamina la conformità alla disciplina di bilancio sulla base dei due seguenti criteri: a) se il rapporto tra disavanzo pubblico, previsto o effettivo, e prodotto interno lordo (PIL) superi il valore di riferimento del 3% (a meno che il rapporto non sia diminuito in modo sostanziale e continuo e abbia raggiunto un livello che si avvicina al valore di riferimento, oppure, in alternativa, il superamento del valore di riferimento sia solo eccezionale e temporaneo e il rapporto resti prossimo al valore di riferimento), e b) se il rapporto debito/PIL superi il valore di riferimento del 60% (a meno che detto rapporto non si stia riducendo in misura sufficiente e non si avvicini al valore di riferimento ad un ritmo adeguato).

L’articolo 126, paragrafo 3, dispone che se uno Stato membro non rispetta i requisiti previsti da uno o entrambi i predetti criteri, la Commissione prepara una relazione. La relazione della Commissione “tiene conto anche dell’eventuale differenza tra il disavanzo pubblico e la spesa pubblica per gli investimenti e tiene conto di tutti gli altri fattori significativi, compresa la posizione economica e di bilancio a medio termine dello Stato membro”.

Sulla base dei dati notificati dalle autorità danesi nell’aprile 2010 Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione i livelli previsti ed effettivi del loro disavanzo e del debito pubblico due volte l’anno. Per la notifica più recente relativa alla Danimarca si rinvia al sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tenendo conto delle previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il 12 maggio 2010 la Commissione ha adottato una relazione sulla Danimarca ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 3 Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Danimarca sono disponibili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione i livelli previsti ed effettivi del loro disavanzo e del debito pubblico due volte l’anno. Per la notifica più recente relativa alla Danimarca si rinvia al sito:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Danimarca sono disponibili al seguente indirizzo:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Successivamente, il 27 maggio 2010 il comitato economico e finanziario ha formulato un parere in merito alla relazione della Commissione, conformemente all’articolo 126, paragrafo 4.

3. L’esistenza di un disavanzo eccessivo

Secondo i dati comunicati dalle autorità danesi nell’aprile 2010, il disavanzo pubblico in Danimarca dovrebbe salire al 5,4% del PIL nel 2010, superando quindi il valore di riferimento del 3%. Nella relazione elaborata a norma dell’articolo 126, paragrafo 3, la Commissione ha indicato che il disavanzo previsto non è prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL, ma che il superamento previsto del valore di riferimento può essere considerato eccezionale secondo la definizione del trattato e del patto di stabilità e crescita. Esso è determinato, in particolare, da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il PIL reale in Danimarca risalirà dell’1,6% nel 2010, dopo la forte contrazione del 4,9% registrata nel 2009. La recessione del 2009 rispecchia il calo improvviso dei consumi privati, degli investimenti e delle esportazioni dovuto alla crisi finanziaria e alla recessione mondiale, in particolare al crollo della domanda dai principali partner commerciali (Germania, Regno Unito, Svezia e Norvegia). Il disavanzo del 2010 è stato determinato da una grave recessione economica e dalle misure di stimolo adottate dalle autorità danesi ai sensi del piano europeo di ripresa economica. Tuttavia, il superamento previsto del valore di riferimento non può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il disavanzo scenderà al 4,9% del PIL nel 2011, nell’ipotesi di politiche invariate Le previsioni elaborate nell’ipotesi di politiche invariate tengono conto della (parziale) soppressione delle misure a carattere straordinario connesse alla crisi. . Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non risulta soddisfatto.[4]

Le previsioni elaborate nell’ipotesi di politiche invariate tengono conto della (parziale) soppressione delle misure a carattere straordinario connesse alla crisi.

Secondo i dati notificati dalle autorità della Danimarca nell’aprile del 2010, il debito pubblico lordo resta inferiore al valore di riferimento del 60% del PIL e corrisponde al 45,1% del PIL nel 2010. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, nel 2010 il rapporto debito/PIL sarà pari al 46% e nel 2011 salirà al 49,5%, mantenendosi al di sotto del valore di riferimento (60%). Il criterio del debito stabilito dal trattato risulta soddisfatto.

In conformità delle disposizioni del trattato e del patto di stabilità e crescita, nella sua relazione la Commissione ha anche analizzato i “fattori significativi”. Secondo il patto di stabilità e crescita detti fattori possono essere presi in considerazione nell’iter di adozione della decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo solo se il disavanzo soddisfa la duplice condizione della prossimità al valore di riferimento e della temporaneità del superamento di tale valore. Nel caso della Danimarca questo doppio criterio non è soddisfatto. Nel complesso, nel caso in esame i fattori significativi configurano uno scenario relativamente favorevole.

Il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, del trattato è coerente con la valutazione contenuta nella relazione della Commissione elaborata a norma dell’articolo 126, paragrafo 3.

Tenuto conto della sua relazione ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 3, e del parere del comitato economico e finanziario a norma dell’articolo 126, paragrafo 4, la Commissione ritiene che in Danimarca esista un disavanzo eccessivo. Il parere, adottato dalla Commissione il [15 giugno 2010], è trasmesso al Consiglio a norma dell’articolo 126, paragrafo 5. La Commissione propone che il Consiglio deliberi in tal senso, conformemente all’articolo 126, paragrafo 6. La Commissione trasmette altresì al Consiglio una raccomandazione per una raccomandazione del Consiglio da indirizzare alla Danimarca al fine di far cessare la situazione di disavanzo eccessivo, conformemente all’articolo 126, paragrafo 7.

4. Raccomandazioni per far cessare la situazione di disavanzo eccessivo

Ai sensi dell’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97, la raccomandazione del Consiglio formulata in conformità all’articolo 126, paragrafo 7, dispone un termine di sei mesi entro il quale lo Stato membro interessato deve darvi seguito effettivo, nonché un termine per la correzione del disavanzo eccessivo, che “dovrebbe essere completata nell’anno successivo alla constatazione del disavanzo eccessivo, salvo sussistano circostanze particolari”. Ai sensi dell’articolo 2, paragrafo 6, del regolamento i “fattori significativi” considerati nella relazione della Commissione ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 3, del trattato, devono essere presi in considerazione nel decidere se esistono circostanze speciali. L’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento specifica che il Consiglio deve raccomandare che lo Stato membro interessato realizzi “[…] ogni anno un miglioramento minimo, pari ad almeno lo 0,5% del PIL come parametro di riferimento, del suo saldo di bilancio corretto per il ciclo, al netto delle misure temporanee e una tantum, al fine di assicurare la correzione del disavanzo eccessivo entro il termine fissato nella raccomandazione.”

Si ritiene che in Danimarca esistano circostanze particolari che sono rilevanti ai fini della maggiore flessibilità nell’applicazione della procedura per i disavanzi eccessivi introdotta con la riforma del 2005 del patto di stabilità e crescita. Specificamente, la recessione del 2009 rispecchia il calo improvviso dei consumi privati, degli investimenti e delle esportazioni dovuto alla crisi finanziaria e alla recessione mondiale, in particolare al crollo della domanda proveniente dai principali partner commerciali (Germania, Regno Unito, Svezia e Norvegia). Il disavanzo del 2010 è stato determinato da una grave recessione economica e dalle misure di stimolo adottate dalle autorità danesi ai sensi del piano europeo di ripresa economica.

In questo contesto è appropriato considerare la correzione del disavanzo eccessivo in una prospettiva a medio termine con un termine per la correzione fissato al 2013. Riconoscendo che la posizione di bilancio della Danimarca nel 2010 è il risultato di misure equivalenti al 2,2% del PIL nel 2009 e all’1,3% nel 2010, che costituiscono una risposta adeguata alla crisi in linea con il piano europeo di ripresa economica, nonché del libero gioco degli stabilizzatori automatici, è opportuno che le autorità danesi attuino le misure di bilancio previste per il 2010. In particolare, tenendo conto dell’assenza di gravi squilibri economici, affinché il percorso di aggiustamento sia credibile e sostenibile le autorità danesi devono assicurare un aggiustamento medio annuo di ½% del PIL nel periodo 2011-2013, specificare le misure necessarie per correggere il disavanzo eccessivo entro il 2013, se le condizioni cicliche lo consentiranno, e accelerare la riduzione del disavanzo se le condizioni economiche o di bilancio risulteranno migliori delle attuali previsioni.

Una sorveglianza maggiore nel quadro della procedura per i disavanzi eccessivi, che sembra necessaria tenuto conto del termine per la correzione del disavanzo eccessivo, richiederà un controllo regolare e tempestivo dei progressi compiuti nell’attuazione della strategia di risanamento del bilancio per assicurare la correzione del disavanzo eccessivo. Un capitolo separato negli aggiornamenti del programma di convergenza della Danimarca che verranno preparati tra il 2010 e il 2013 potrebbe essere utilmente dedicato a questo aspetto.

Confronto tra le principali proiezioni macroeconomiche e di bilancio

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIL reale (variazione in %)|Previsioni COM – Primavera 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010|n.d.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Divario tra prodotto effettivo e potenziale 1 (in % del PIL potenziale)|Previsioni COM – Primavera 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010 3|n.d.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Saldo di bilancio delle pubbliche amministrazioni (in % del PIL)|Previsioni COM – Primavera 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010|n.d.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Saldo primario (in % del PIL)|Previsioni COM – Primavera 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010|n.d.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Saldo corretto per il ciclo 1 (in % del PIL)|Previsioni COM – Primavera 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010|n.d.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Saldo strutturale 4 (in % del PIL)|Previsioni COM – Primavera 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010|n.d.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Debito pubblico lordo (in % del PIL)|Previsioni COM – Primavera 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.d.|n.d.|

|PC – Febbraio 2010|n.d.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Note:||

1 Divari tra prodotto effettivo e potenziale e saldi corretti per il ciclo ricavati dai programmi ricalcolati dai servizi della Commissione sulla base delle informazioni contenute nei programmi.||

2 Sulla base di una crescita potenziale stimata dell’1,4%, 0,6%, 0,5% e 0,9% rispettivamente negli esercizi del periodo 2008-2011.||

3 Sulla base di una crescita potenziale stimata dell’1,4%, 0,6%, 0,5% e 0,9% rispettivamente negli esercizi del periodo 2008-2011.||

4 Saldo corretto per il ciclo al netto delle misure una tantum e di altre misure temporanee. Secondo il programma più recente, le misure una tantum ed altre misure temporanee rappresentano l’1,4% del PIL nel 2009, l’1,7% nel 2010, l’1,1% nel 2011, lo 0,9% nel 2012, lo 0,8% nel 2013 e lo 0,0% nel 2015 (tutte a riduzione del disavanzo), mentre, stando alle previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, rappresentano lo 0,2% del PIL nel 2010. A causa di differenze metodologiche, le misure una tantum contenute nel programma non si configurano come una tantum secondo la definizione dei servizi della Commissione. Secondo questa definizione, le misure una tantum sarebbero pari allo 0,2% del PIL nel 2010 (a riduzione del disavanzo), e pari a zero negli anni successivi||

||

Fonte:||

Programma di convergenza (PC); Previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione (COM); calcoli dei servizi della Commissione.||

Proposta di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Danimarca

IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA,

visto il trattato sul funzionamento dell’Unione europea e in particolare l’articolo 126, paragrafo 6,

vista la proposta della Commissione,

viste le osservazioni della Danimarca,

considerando quanto segue:

(1) Ai sensi dell’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE), gli Stati membri devono evitare disavanzi pubblici eccessivi.

(2) Il patto di stabilità e crescita si fonda sull’obiettivo di finanze pubbliche sane come mezzo per rafforzare le condizioni per la stabilità dei prezzi e per una crescita forte e sostenibile che favorisca la creazione di posti di lavoro.

(3) La procedura per i disavanzi eccessivi di cui all’articolo 126 del trattato, precisata nel regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. (che costituisce parte integrante del patto di stabilità e crescita), prevede una decisione relativa all’esistenza di un disavanzo eccessivo. Il protocollo, allegato al trattato, relativo alla procedura per i disavanzi eccessivi contiene ulteriori disposizioni in merito all’attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi. Il regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio GU L 145 del 10.6.2009, pag. 1. stabilisce regole e definizioni precise per l’applicazione di quanto disposto da detto protocollo. [5][6]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6.

GU L 145 del 10.6.2009, pag. 1.

(4) Con la riforma del 2005 si è cercato di migliorare l’efficacia e i fondamenti economici del patto di stabilità e crescita, salvaguardando nel contempo la sostenibilità delle finanze pubbliche a lungo termine. Essa mirava ad assicurare in particolare che le condizioni economiche e di bilancio venissero sempre prese pienamente in considerazione in tutte le fasi della procedura per i disavanzi eccessivi. Il patto di stabilità e crescita costituisce pertanto il quadro a sostegno delle politiche attuate dai governi per tornare rapidamente a posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica.

(5) L’articolo 126, paragrafo 5, del trattato prevede che la Commissione trasmetta un parere al Consiglio se ritiene che in uno Stato membro esista o possa determinarsi in futuro un disavanzo eccessivo. Sulla base della sua relazione a norma dell’articolo 126, paragrafo 3, e visto il parere del comitato economico e finanziario a norma dell’articolo 126, paragrafo 4, la Commissione ha concluso che in Danimarca esiste un disavanzo eccessivo. La Commissione ha pertanto inviato al Consiglio un parere in tal senso in merito alla Danimarca il [15 giugno 2010] Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Danimarca sono disponibili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Danimarca sono disponibili al seguente indirizzo:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm .

(6) L’articolo 126, paragrafo 6, del trattato stabilisce che il Consiglio prende in considerazione le osservazioni che lo Stato membro interessato ritenga di formulare prima di decidere, dopo una valutazione globale, se esiste un disavanzo eccessivo. Nel caso della Danimarca, la valutazione globale porta alle conclusioni che si riportano di seguito.

(7) Secondo i dati comunicati dalle autorità danesi nell’aprile 2010, il disavanzo pubblico in Danimarca dovrebbe salire al 5,4% del PIL nel 2010, superando quindi il valore di riferimento del 3%. Il disavanzo previsto non è prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL, ma il superamento previsto del valore di riferimento può essere considerato eccezionale secondo la definizione del trattato e del patto di stabilità e crescita. Esso è determinato, in particolare, da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il PIL reale in Danimarca risalirà dell’1,6% nel 2010, dopo la contrazione del 4,9% registrata nel 2009. Il disavanzo del 2010 è stato determinato da una grave recessione economica e dalle misure di stimolo adottate dalle autorità danesi ai sensi del piano europeo di ripresa economica. Tuttavia, il superamento previsto del valore di riferimento non può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il disavanzo scenderà al 4,9% del PIL nel 2011, nell’ipotesi di politiche invariate Le previsioni elaborate nell’ipotesi di politiche invariate tengono conto della (parziale) soppressione delle misure a carattere straordinario connesse alla crisi. . Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non risulta soddisfatto.[8]

Le previsioni elaborate nell’ipotesi di politiche invariate tengono conto della (parziale) soppressione delle misure a carattere straordinario connesse alla crisi.

(8) Secondo i dati notificati dalle autorità della Danimarca nell’aprile del 2010, il debito pubblico lordo resta inferiore al valore di riferimento del 60% del PIL e corrisponde al 45,1% del PIL nel 2010. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, nel 2010 il rapporto debito/PIL sarà pari al 46% e nel 2011 salirà al 49,5%, mantenendosi al di sotto del valore di riferimento (60%). Il criterio del debito stabilito dal trattato risulta soddisfatto.

(9) A norma dell’articolo 2, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97, il Consiglio, quando decide in merito all’esistenza di un disavanzo eccessivo ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 6, tiene conto dei “fattori significativi” solo quando è pienamente soddisfatta una duplice condizione: se il disavanzo resta vicino al valore di riferimento e se il superamento di tale valore è temporaneo. Nel caso della Danimarca, questa duplice condizione non è soddisfatta. Pertanto, non viene tenuto conto dei fattori significativi nella procedura che porta alla presente decisione,

HA ADOTTATO LA PRESENTE DECISIONE:

Articolo 1

Da una valutazione globale risulta che in Danimarca esiste un disavanzo eccessivo.

Articolo 2

Il Regno di Danimarca è destinatario della presente raccomandazione.

Fatto a Bruxelles, il

Per il Consiglio

Il Presidente […]

[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione i livelli previsti ed effettivi del loro disavanzo e del debito pubblico due volte l’anno. Per la notifica più recente relativa alla Danimarca si rinvia al sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Danimarca sono disponibili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Le previsioni elaborate nell’ipotesi di politiche invariate tengono conto della (parziale) soppressione delle misure a carattere straordinario connesse alla crisi.

[5] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6.

[6] GU L 145 del 10.6.2009, pag. 1.

[7] Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Danimarca sono disponibili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm .

[8] Le previsioni elaborate nell’ipotesi di politiche invariate tengono conto della (parziale) soppressione delle misure a carattere straordinario connesse alla crisi.

NL

(...PICT...)|EUROPESE COMMISSIE|

Brussel, 15.6.2010

SEC(2010) 743 definitief

Voorstel voor een

BESLUIT VAN DE RAAD

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Denemarken

TOELICHTING

1. De toepassing van het stabiliteits- en groeipact in de huidige crisissituatie

Tal van EU-lidstaten worden thans geconfronteerd met overheidstekorten die hoger liggen dan de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 3% van het bbp. De vaak ernstige verslechtering van zowel de tekort- als de schuldsituatie moet worden gezien tegen de achtergrond van de mondiale financiële crisis zonder weerga en de ongekende economische neergang in 2008/2009. Diverse factoren spelen een rol. Ten eerste resulteert de economische neergang in afnemende belastingontvangsten en stijgende uitgaven voor sociale uitkeringen (zoals werkloosheidsuitkeringen). Ten tweede heeft de Commissie, in het besef dat in de huidige buitengewone economische situatie een belangrijke rol voor het begrotingsbeleid is weggelegd, in haar Europees economisch herstelplan van november 2008, dat in december 2008 door de Europese Raad is onderschreven, opgeroepen tot het geven van een budgettaire stimulans aan de economie. In het plan wordt uitdrukkelijk gesteld dat de stimulans goed getimed, doelgericht en tijdelijk moet zijn en van lidstaat tot lidstaat dient te verschillen omdat de lidstaten in uiteenlopende posities verkeren wat de houdbaarheid van de overheidsfinanciën en het concurrentievermogen betreft. Volgens het plan moet de stimulans worden teruggedraaid wanneer het economische klimaat verbetert. Ten slotte hebben verscheidene landen maatregelen getroffen om de financiële sector te stabiliseren. Sommige van deze maatregelen zijn van invloed geweest op de schuldsituatie of houden een risico op hogere tekorten en een hogere schuld in de toekomst in, al is het niet uitgesloten dat een deel van de kosten van de overheidssteun in de toekomst wordt terugverdiend.

Het stabiliteits- en groeipact schrijft voor dat de Commissie de buitensporigtekortprocedure (BTP) moet inleiden als het tekort van een lidstaat uitstijgt boven de referentiewaarde van 3% van het bbp. De in 2005 in het stabiliteits- en groeipact aangebrachte wijzigingen moeten ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking wordt genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt en aldus de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn garandeert.

2. Eerdere stappen in de buitensporigtekortprocedure

Artikel 126 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie voorziet in een buitensporigtekortprocedure (BTP). Deze procedure wordt nader gepreciseerd in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad "over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten" PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd, en beschikbaar op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact.[1]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd, en beschikbaar op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Overeenkomstig artikel 126, lid 2, van het Verdrag dient de Commissie op basis van de volgende twee criteria na te gaan of de hand wordt gehouden aan de begrotingsdiscipline: a) of de verhouding tussen het voorziene of feitelijke overheidstekort en het bruto binnenlands product (bbp) de referentiewaarde van 3% van het bbp overschrijdt (tenzij hetzij de verhouding in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert, hetzij de overschrijding van de referentiewaarde slechts van uitzonderlijke en tijdelijke aard is en de verhouding dicht bij de referentiewaarde blijft) en b) of de verhouding tussen de overheidsschuld en het bbp de referentiewaarde van 60% van het bbp overschrijdt (tenzij de verhouding in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert).

Artikel 126, lid 3, bepaalt dat indien een lidstaat niet voldoet aan deze of aan een van deze criteria, de Commissie een verslag dient op te stellen. In het verslag moet er tevens rekening mee worden gehouden of het overheidstekort groter is dan de investeringsuitgaven van de overheid en moeten alle andere relevante factoren in aanmerking worden genomen, met inbegrip van de economische en budgettaire situatie van de betrokken lidstaat op middellange termijn.

Op basis van de gegevens die de Deense autoriteiten in april 2010 Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Denemarken is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . hadden medegedeeld, en op grond van de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie heeft de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, van het Verdrag op 12 mei 2010 een verslag opgesteld met betrekking tot Denemarken Alle BTP-documenten voor Denemarken zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Denemarken is te vinden op:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle BTP-documenten voor Denemarken zijn te vinden op:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Vervolgens heeft het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, op 27 mei 2010 advies uitgebracht over het verslag van de Commissie.

3. Het bestaan van een buitensporig tekort

Uit gegevens die de Deense autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, is gebleken dat het overheidstekort in Denemarken in 2010 5,4% van het bbp zal bedragen, waarmee het boven de referentiewaarde van 3% van het bbp zal uitkomen. In het verslag van de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, is geconstateerd dat het beoogde tekort niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp ligt, maar dat de beoogde overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact en dat deze met name voortvloeit uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het reële bbp in Denemarken na de forse krimp van 4,9% in 2009 herstellen tot 1,6% in 2010. De recessie in 2009 was toe te schrijven aan de abrupte daling van de particuliere consumptie, de investeringen en de uitvoer als gevolg van de financiële crisis en de mondiale recessie, en met name aan de vraaguitval bij de voornaamste handelspartners (Duitsland, het Verenigd Koninkrijk, Zweden en Noorwegen). Het tekort over 2010 is een gevolg van zowel de economische inzinking als de stimuleringsmaatregelen die de Deense autoriteiten conform het Europees economisch herstelplan hebben genomen. De beoogde overschrijding van de referentiewaarde kan echter niet als tijdelijk worden aangemerkt. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie daalt het tekort in 2011 bij ongewijzigd beleid Waarbij ervan uit wordt gegaan dat de met de crisis verband houdende maatregelen met een buitengewoon karakter (gedeeltelijk) worden teruggedraaid. tot 4,9% van het bbp. Er is derhalve niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.[4]

Waarbij ervan uit wordt gegaan dat de met de crisis verband houdende maatregelen met een buitengewoon karakter (gedeeltelijk) worden teruggedraaid.

Volgens gegevens die de Deense autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, blijft de bruto overheidsschuld met 45,1% van het bbp in 2010 onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal deze in 2010 uitkomen op 46% van het bbp en in 2011 stijgen tot 49,5% van het bbp. Ook volgens deze prognoses blijft de schuldquote dus onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Er is derhalve voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

Overeenkomstig de bepalingen van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact heeft de Commissie in haar verslag ook "relevante factoren" onderzocht. Conform het stabiliteits- en groeipact kunnen deze factoren alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden tot het besluit over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort, indien is voldaan aan de tweeledige voorwaarde dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Denemarken is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Op zich kunnen de relevante factoren in het onderhavige geval als vrij gunstig worden aangemerkt.

Het advies dat het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, van het Verdrag heeft uitgebracht, spoort met de beoordeling in het verslag dat de Commissie op grond van artikel 126, lid 3, heeft opgesteld.

Gelet op haar verslag overeenkomstig artikel 126, lid 3, en het advies van het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, is de Commissie van oordeel dat in Denemarken een buitensporig tekort bestaat. Dit advies, dat op [15 juni 2010] door de Commissie werd goedgekeurd, wordt hierbij aan de Raad uitgebracht overeenkomstig artikel 126, lid 5. De Commissie stelt de Raad voor dienovereenkomstig te besluiten conform artikel 126, lid 6. Bovendien dient de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 7, bij de Raad een aanbeveling in voor een tot Denemarken te richten aanbeveling van de Raad om te bereiken dat het buitensporige tekort wordt verholpen.

4. Aanbevelingen om de buitensporigtekortsituatie te verhelpen

Overeenkomstig artikel 3, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad dient in de aanbeveling van de Raad overeenkomstig artikel 126, lid 7, een termijn van ten hoogste zes maanden te worden bepaald waarbinnen de betrokken lidstaat doeltreffende actie moet ondernemen om het buitensporige tekort te corrigeren, alsook een termijn voor de correctie van het buitensporige tekort, dat, "behoudens bijzondere omstandigheden, binnen het jaar nadat het is geconstateerd, verholpen moet zijn". Artikel 2, lid 6, van de verordening impliceert dat met de "relevante factoren" die in aanmerking zijn genomen in het verslag van de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, van het Verdrag rekening moet worden gehouden bij het besluit of er van bijzondere omstandigheden sprake is. In artikel 3, lid 4, van de verordening wordt gepreciseerd dat de Raad de lidstaat moet aanbevelen "een minimale jaarlijkse verbetering van het conjunctuurgezuiverde begrotingssaldo, ongerekend eenmalige en tijdelijke maatregelen, van ten minste 0,5% bbp als benchmark te bewerkstelligen, teneinde het buitensporige tekort binnen de in de aanbeveling gestelde termijn te corrigeren".

In het geval van Denemarken worden er bijzondere omstandigheden geacht te bestaan die relevant zijn voor de flexibelere toepassing van de BTP na de hervorming van het stabiliteits- en groeipact in 2005. Zo was de recessie in 2009 toe te schrijven aan de abrupte daling van de particuliere consumptie, de investeringen en de uitvoer als gevolg van de financiële crisis en de mondiale recessie, en met name aan de vraaguitval bij de voornaamste handelspartners (Duitsland, het Verenigd Koninkrijk, Zweden en Noorwegen). Het tekort over 2010 is een gevolg van zowel de economische inzinking als de stimuleringsmaatregelen die de Deense autoriteiten conform het Europees economisch herstelplan hebben genomen.

Tegen deze achtergrond is het raadzaam het corrigeren van het buitensporige tekort in een middellangetermijnkader te zien, met 2013 als uiterste termijn voor de correctie. Aangezien de Deense begrotingssituatie in 2010 het gevolg is van crisisbestrijdingsmaatregelen ter grootte van 2,2% van het bbp in 2009 en 1,3% in 2010, die een passende reactie vormden op het Europees economisch herstelplan, alsook van de onbelemmerde werking van automatische stabilisatoren, moeten de Deense autoriteiten de begrotingsmaatregelen in 2010 volgens plan ten uitvoer leggen. Met name gelet op het feit dat er geen sprake is van omvangrijke economische onevenwichtigheden, moeten de Deense autoriteiten, opdat het aanpassingstraject geloofwaardig en houdbaar is, in de periode 2011-2013 een gemiddelde jaarlijkse structurele aanpassing van een ½% van het bbp realiseren en de maatregelen specificeren die nodig zijn om het buitensporige tekort uiterlijk in 2013 te corrigeren als het conjunctuurklimaat dit mogelijk maakt, en het tekort sneller terugdringen indien de economische of budgettaire omstandigheden gunstiger uitvallen dan thans wordt verwacht.

Om beter toezicht te kunnen uitoefenen in het kader van de BTP, wat noodzakelijk lijkt wegens de termijn die voor de correctie van het buitensporige tekort is vastgesteld, zal regelmatig en tijdig moeten worden gecontroleerd welke vorderingen zijn gemaakt bij de tenuitvoerlegging van de budgettaire consolidatiestrategie om het buitensporige tekort te verhelpen. Daarom zou daaraan in de actualiseringen van het convergentieprogramma van Denemarken die tussen 2010 en 2013 worden opgesteld, een apart hoofdstuk kunnen en moeten worden gewijd.

Vergelijking van de voornaamste macro-economische en budgettaire prognoses

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reëel bbp (verandering in %)|COM voorjaar 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010|n.b.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Output gap 1 (% van het potentiële bbp)|COM voorjaar 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010 3|n.b.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Overheidssaldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010|n.b.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primair saldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010|n.b.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Conjunctuurgezuiverd saldo 1 (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010|n.b.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Structureel saldo 4 (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010|n.b.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Bruto overheidsschuld (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.b.|n.b.|

|CP februari 2010|n.b.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Noten :||

1 In de programma's vermelde output gaps en conjunctuurgezuiverde saldi, zoals herberekend door de diensten van de Commissie op basis van de in de programma's voorkomende informatie.||

2 Op basis van een geraamde potentiële groei van achtereenvolgens 1,4%, 0,6%, 0,5% en 0,9% in de periode 2008-2011.||

3 Op basis van een geraamde potentiële groei van achtereenvolgens 1,4%, 0,6%, 0,5% en 0,9% in de periode 2008-2011.||

4 Conjunctuurgezuiverd saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen. De eenmalige en andere tijdelijke maatregelen zijn goed voor 1,4% van het bbp in 2009, 1,7% in 2010, 1,1% in 2011, 0,9% in 2012, 0,8% in 2013 en 0,0% in 2015. Volgens het meest recente programma hebben deze allemaal een tekortverlagend effect, maar volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie verlagen deze alleen het tekort van 2010 met 0,2% van het bbp. Dit komt door verschillen in de methodiek: de eenmalige maatregelen van het programma gelden volgens de definitie van de diensten van de Commissie niet als eenmalige maatregelen. Op basis van deze definitie zijn de eenmalige maatregelen goed voor een tekortverlaging met 0,2% van het bbp in 2010 en 0 in de overige jaren.||

||

Bronnen :||

convergentieprogramma (CP); voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie (COM); berekeningen van de diensten van de Commissie.||

Voorstel voor een

BESLUIT VAN DE RAAD

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Denemarken

DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,

Gelet op het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie, en met name op artikel 126, lid 6,

Gezien het voorstel van de Europese Commissie,

Gezien de opmerkingen van Denemarken,

Overwegende hetgeen volgt:

(1) Overeenkomstig artikel 126 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie dienen de lidstaten buitensporige overheidstekorten te vermijden.

(2) Het stabiliteits- en groeipact is gebaseerd op de doelstelling van deugdelijke openbare financiën als middel om de voorwaarden voor prijsstabiliteit en voor een tot werkgelegenheidsschepping leidende sterke duurzame groei te verbeteren.

(3) De buitensporigtekortprocedure (BTP) van artikel 126 van het Verdrag, die wordt verduidelijkt in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. (die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact) voorziet in een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort. Het aan het Verdrag gehechte protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten bevat nadere bepalingen betreffende de toepassing van de BTP. Verordening (EG) nr. 479/2009 PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1. van de Raad bevat gedetailleerde regels en definities voor de toepassing van de bepalingen van genoemd protocol. [5][6]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6.

PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1.

(4) De hervorming in 2005 van het stabiliteits- en groeipact was bedoeld om de doeltreffendheid en de economische onderbouwing van het pact te versterken en tevens de houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn te waarborgen. Deze hervorming moest ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking werd genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt.

(5) Krachtens artikel 126, lid 5, van het Verdrag moet de Commissie advies uitbrengen aan de Raad indien zij van oordeel is dat er in een lidstaat een buitensporig tekort bestaat of kan ontstaan. Rekening houdend met haar verslag op grond van artikel 126, lid 3, en gezien het advies van het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, is de Commissie tot de conclusie gekomen dat er in Denemarken een buitensporig tekort bestaat. De Commissie heeft derhalve op [15 juni 2010] een dergelijk advies over Denemarken aan de Raad uitgebracht Alle BTP-documenten voor Denemarken zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Alle BTP-documenten voor Denemarken zijn te vinden op:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) In artikel 126, lid 6, van het Verdrag wordt bepaald dat de Raad rekening moet houden met de opmerkingen die de betrokken lidstaat eventueel wenst te maken, alvorens, na een algehele evaluatie te hebben gemaakt, te besluiten of er al dan niet een buitensporig tekort bestaat. In het geval van Denemarken leidt deze algehele evaluatie tot de volgende conclusies.

(7) Uit gegevens die de Deense autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, is gebleken dat het overheidstekort in Denemarken in 2010 5,4% van het bbp zal bedragen, waarmee het boven de referentiewaarde van 3% van het bbp zal uitkomen. Het beoogde tekort ligt niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp, maar de beoogde overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Zij vloeit met name voort uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie is het reële bbp in Denemarken in 2009 met 4,9% gekrompen en zal het in 2010 herstellen tot 1,6%. Het tekort over 2010 is een gevolg van zowel de economische inzinking als de stimuleringsmaatregelen die de Deense autoriteiten conform het Europees economisch herstelplan hebben genomen. De beoogde overschrijding van de referentiewaarde kan echter niet als tijdelijk worden aangemerkt. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie daalt het tekort in 2011 bij ongewijzigd beleid Waarbij ervan uit wordt gegaan dat de met de crisis verband houdende maatregelen met een buitengewoon karakter (gedeeltelijk) worden teruggedraaid. tot 4,9% van het bbp. Er is derhalve niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.[8]

Waarbij ervan uit wordt gegaan dat de met de crisis verband houdende maatregelen met een buitengewoon karakter (gedeeltelijk) worden teruggedraaid.

(8) Volgens gegevens die de Deense autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, blijft de bruto overheidsschuld met 45,1% van het bbp in 2010 onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal deze in 2010 uitkomen op 46% van het bbp en in 2011 stijgen tot 49,5% van het bbp. Ook volgens deze prognoses blijft de schuldquote dus onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Er is derhalve voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

(9) Overeenkomstig artikel 2, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad kunnen "relevante factoren" alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden naar het besluit van de Raad overeenkomstig artikel 126, lid 6, over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort indien volledig is voldaan aan de tweeledige voorwaarde, namelijk dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Denemarken is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Derhalve wordt in de stappen die tot dit besluit leiden, geen rekening gehouden met relevante factoren,

HEEFT HET VOLGENDE BESLUIT VASTGESTELD:

Artikel 1

Uit een algehele evaluatie volgt dat er in Denemarken een buitensporig tekort bestaat.

Artikel 2

Dit besluit is gericht tot het Koninkrijk Denemarken.

Gedaan te Brussel, op

Voor de Raad

De voorzitter […]

[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd, en beschikbaar op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Denemarken is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle BTP-documenten voor Denemarken zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Waarbij ervan uit wordt gegaan dat de met de crisis verband houdende maatregelen met een buitengewoon karakter (gedeeltelijk) worden teruggedraaid.

[5] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6.

[6] PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1.

[7] Alle BTP-documenten voor Denemarken zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Waarbij ervan uit wordt gegaan dat de met de crisis verband houdende maatregelen met een buitengewoon karakter (gedeeltelijk) worden teruggedraaid.

DA

(...PICT...)|EUROPA-KOMMISSIONEN|

Bruxelles, den 15.6.2010

SEK(2010) 743 endelig

Forslag til

RÅDETS AFGØRELSE

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Danmark

BEGRUNDELSE

1. Anvendelse af stabilitets- og vækstpagten i den aktuelle krisesituation

Mange EU-lande står i dag over for offentlige underskud, der ligger over traktatens referenceværdi på 3 % af BNP. Den ofte kraftige forværring af underskuddet og den offentlige gæld skal ses i sammenhæng med den globale finanskrise og økonomiske nedgang af hidtil uset omfang i 2008/09. Flere faktorer gør sig gældende. For det første resulterer den økonomiske nedgang i lavere skatteindtægter og stigende udgifter til sociale ydelser (f.eks. arbejdsløshedsunderstøttelse). For det andet mener Kommissionen, at finanspolitikken har en vigtig rolle at spille i den nuværende ekstraordinære situation, og derfor opfordrede den til gennemførelse af finanspolitiske stimulerende foranstaltninger i sin europæiske økonomiske genopretningsplan fra november 2008, som blev godkendt af Det Europæiske Råd i december. I planen understreges det, at de stimulerende foranstaltninger bør gennemføres rettidigt, være målrettede og midlertidige og differentieres medlemsstaterne imellem for at tage hensyn til deres forskelligartede situation hvad angår bæredygtigheden i de offentlige finanser og konkurrenceevne, og at de bør trækkes tilbage, når de økonomiske forhold bliver bedre. Endelig har adskillige medlemsstater taget forskellige skridt til at stabilisere deres finansielle sektor, hvoraf nogle smitter af på den offentlige gæld eller indebærer en risiko for større underskud og gæld i fremtiden, om end nogle af omkostningerne forbundet med den offentlige støtte kan hentes hjem igen i fremtiden.

Kommissionen skal i henhold til stabilitets- og vækstpagten indlede proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, når en medlemsstats offentlige underskud overskrider referenceværdien på 3 % af BNP. Ændringerne af stabilitets- og vækstpagten i 2005 tjente til at sikre, at hele den økonomiske og finansielle baggrund tages med i betragtning i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver pagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politikker, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i den givne økonomiske situation og dermed sikre holdbarhed i de offentlige finanser på lang sigt.

2. Hidtidige faser i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud

Der er i artikel 126 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde fastsat en procedure i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Proceduren er nærmere specificeret i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , som indgår i stabilitets- og vækstpagten.[1]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

I henhold til traktatens artikel 126, stk. 2, skal Kommissionen overvåge, om budgetdisciplinen overholdes, på grundlag af følgende to kriterier: a) hvorvidt det forventede eller faktiske offentlige underskud overstiger referenceværdien på 3 % af bruttonationalproduktet (BNP) (medmindre underskudskvoten er faldet væsentligt og vedvarende og har nået et niveau, der ligger tæt på referenceværdien, eller, alternativt, overskridelsen af referenceværdien kun er exceptionel og midlertidig, og underskudskvoten fortsat ligger tæt på referenceværdien), og b) hvorvidt den offentlige gæld overstiger referenceværdien på 60 % af BNP (medmindre gældskvoten mindskes tilstrækkeligt og nærmer sig referenceværdien i et tilfredsstillende tempo).

Ifølge traktatens artikel 126, stk. 3, skal Kommissionen udarbejde en rapport, hvis en medlemsstat ikke opfylder kravene i forbindelse med et af eller begge disse kriterier. I rapporten skal der ligeledes "tages […] hensyn til, om det offentlige underskud overstiger de offentlige investeringsudgifter, samt til alle andre relevante forhold, herunder medlemsstatens økonomiske og budgetmæssige situation på mellemlang sigt".

På grundlag af de data, som de danske myndigheder indberettede i april 2010 I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Danmarks seneste findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , og Kommissionens økonomiske prognose fra foråret 2010 vedtog Kommissionen den 12. maj 2010 en rapport efter artikel 126, stk. 3, om Danmark Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Danmark findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Danmarks seneste findes på følgende websted:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Danmark findes på følgende websted:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Derefter og i overensstemmelse med artikel 126, stk. 4, afgav Det Økonomiske og Finansielle Udvalg en udtalelse om Kommissionens rapport den 27. maj 2010.

3. Forekomsten af et uforholdsmæssigt stort underskud

Ifølge de oplysninger, som de danske myndigheder indsendte i april 2010, forventes det offentlige underskud i Danmark i 2010 at blive på 5,4 % af BNP og således overskride referenceværdien på 3 % af BNP. I sin rapport efter artikel 126, stk. 3, fandt Kommissionen, at det planlagte underskud ikke lå tæt på referenceværdien på 3 % af BNP, og at den planlagte overskridelse af referenceværdien ikke kunne betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Navnlig var den resultatet af et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes det reale BNP i Danmark igen at vokse med 1,6 % efter det skarpe fald på 4,9 % i 2009. Recessionen i 2009 afspejlede det abrupte fald i det private forbrug, investeringer og eksporten som en udløber af finanskrisen og den globale recession, navnlig det kraftige fald i efterspørgslen fra Danmarks største handelspartnere (Tyskland, Det Forenede Kongerige, Sverige og Norge). Underskuddet i 2010 er en konsekvens af både den økonomiske nedgang og de stimulerende foranstaltninger, som de danske myndigheder har truffet i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan imidlertid ikke betegnes som midlertidig. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil underskuddet falde til 4,9 % af BNP i 2011 med uændret politik Prognosen baseret på uændret politik tager hensyn til, at de ekstraordinære foranstaltninger forbundet med krisen er trukket (delvist) tilbage. . Traktatens underskudskriterium er ikke overholdt.[4]

Prognosen baseret på uændret politik tager hensyn til, at de ekstraordinære foranstaltninger forbundet med krisen er trukket (delvist) tilbage.

Ifølge de oplysninger, som de danske myndigheder indsendte i april 2010, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, og den forventes at komme til at andrage 45,1 % af BNP i 2010. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gældskvoten udgøre 46 % af BNP i 2010 og vokse til 49,5 % af BNP i 2011, men den forbliver under referenceværdien på 60 % af BNP. Traktatens gældskriterium er opfyldt.

I overensstemmelse med bestemmelserne i traktaten og stabilitets- og vækstpagten analyserede Kommissionen i sin rapport også "andre relevante forhold". I henhold til stabilitets- og vækstpagten kan der kun tages hensyn til disse forhold i de faser, der ligger forud for afgørelsen om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud, hvis underskuddet opfylder den dobbelte betingelse om, at det skal ligge tæt på referenceværdien, og at overskridelsen af referenceværdien skal være midlertidig. I Danmarks tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Særskilt betragtet forekommer de relevante faktorer i denne sag at være relativt gunstige.

Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse efter traktatens artikel 126, stk. 4, stemmer overens med vurderingen i Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3.

Med henvisning til Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3, og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse i henhold til artikel 126, stk. 4, finder Kommissionen, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Danmark. Kommissionen vedtog den [15. juni 2010] en udtalelse herom, som hermed afgives til Rådet i overensstemmelse med traktatens artikel 126, stk. 5. Kommissionen foreslår, at Rådet træffer afgørelse i overensstemmelse hermed, jf. artikel 126, stk. 6. Herudover forelægger Kommissionen Rådet en henstilling med henblik på Rådets henstilling til Danmark om at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør, jf. traktatens artikel 126, stk. 7.

4. Henstillinger med henblik på at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør

I henhold til artikel 3, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 skal der i en Rådets henstilling i henhold til artikel 126, stk. 7, fastsættes en frist på højst seks måneder for den pågældende medlemsstats iværksættelse af virkningsfulde foranstaltninger, og der skal fastsættes en frist for korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, "som bør gennemføres i året efter, at det er konstateret, medmindre der foreligger særlige omstændigheder". Det følger af forordningens artikel 2, stk. 6, at der ved beslutningen om, hvorvidt der optræder særlige omstændigheder, skal tages hensyn til de "relevante forhold", som er gennemgået i Kommissionens rapport i henhold til traktatens artikel 126, stk. 3. I henstillingen skal Rådet i henhold til forordningens artikel 3, stk. 4, opfordre medlemsstaten til at opnå en "årlig minimumsforbedring på som benchmark mindst 0,5 % af BNP af den konjunkturkorrigerede saldo ekskl. engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger for at sikre, at det uforholdsmæssigt store underskud korrigeres inden for fristen i henstillingen".

I Danmarks tilfælde anses der at foreligge særlige omstændigheder, der er relevante for den mere fleksible anvendelse af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud siden ændringen af stabilitets- og vækstpagten i 2005. Navnlig afspejlede recessionen i 2009 det abrupte fald i det private forbrug, investeringer og eksporten som en udløber af finanskrisen og den globale recession, særlig det kraftige fald i efterspørgslen fra Danmarks største handelspartnere (Tyskland, Det Forenede Kongerige, Sverige og Norge). Underskuddet i 2010 er en konsekvens af både den økonomiske nedgang og de stimulusforanstaltninger, som de danske myndigheder har truffet i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan.

På denne baggrund er det rimeligt at se på korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud på mellemlang sigt og fastsætte 2013 som frist for korrektionen. I erkendelse af, at Danmarks budgetstilling i 2010 var resultatet af dels de foranstaltninger, der blev truffet som reaktion på krisen, og som beløb sig til 2,2 % af BNP i 2009 og 1,3 % i 2010, hvilket var en passende respons i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan, dels de automatiske stabilisatorers frie spil, bør de danske myndigheder gennemføre de finanspolitiske foranstaltninger i 2010 som planlagt. Da der især ikke optræder større økonomiske uligevægte, vil en troværdig og holdbar tilpasningskurs kræve, at de danske myndigheder sikrer en gennemsnitlig årlig strukturel tilpasning på ½ % af BNP i perioden 2011-2013, præciserer de foranstaltninger, som er nødvendige for at korrigere det uforholdsmæssigt store underskud senest i 2013, hvis konjunkturforholdene tillader det, og fremskynder nedbringelsen af underskuddet, hvis de økonomiske eller budgetmæssige vilkår bliver gunstigere end forventet på nuværende tidspunkt.

En forstærket overvågning som led i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, som forekommer nødvendig i betragtning af fristen for korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, vil kræve en regelmæssig og rettidig kontrol med de fremskridt, der gøres med gennemførelsen af den strategi for konsolidering af de offentlige finanser, der skal bidrage til at korrigere det uforholdsmæssigt store underskud. I denne forbindelse kunne det være nyttigt at afsætte et særskilt kapitel til dette spørgsmål i opdateringerne af Danmarks konvergensprogram i årene 2010-2013.

Sammenligning af centrale makroøkonomiske og budgetmæssige fremskrivninger

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realt BNP (% ændring)|KOM forår 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|-|-|

|KP februar 2010|-|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Outputgab 1 (% af potentielt BNP)|KOM forår 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|-|-|

|KP februar 2010 3|-|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Offentlig saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|-|-|

|KP februar 2010|-|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primær saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|-|-|

|KP februar 2010|-|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Konjunkturkorrigeret saldo 1 (% af BNP)|KOM forår 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|-|-|

|KP februar 2010|-|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Strukturel saldo 4 (% of GDP)|KOM forår 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|-|-|

|KP februar 2010|-|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Offentlig bruttogæld (% af GDP)|KOM forår 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|-|-|

|KP februar 2010|-|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Anm. :||

1 Outputgab og konjunkturkorrigerede saldi fra programmerne som genberegnet af Kommissionens tjenestegrene på basis af oplysningerne i programmerne.||

2 Baseret på en skønnet potentiel vækst på henholdsvis 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % og 0,9 % i årene 2008-2011.||

3 Baseret på en skønnet potentiel vækst på henholdsvis 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % og 0,9 % i årene 2008-2011.||

4  Konjunkturkorrigeret saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger. Engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger udgør 1,4 % af BNP i 2009, 1,7 % i 2010, 1,1 % i 2011, 0,9 % i 2012, 0,8 % i 2013 og 0,0 % i 2015. De er alle underskudsformindskende i henhold til det seneste program og vil formindske underskuddet med 0,2 % af BNP i 2010 i henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010. Grundet metodeforskelle betragtes engangsforanstaltningerne i programmet ikke som engangsforanstaltninger ifølge Kommissionens definition. Ifølge Kommissionens definition ville engangsforanstaltningerne beløbe sig til 0,2 % af BNP (underskudsformindskende) i 2010 og nul i de resterende år.||

||

Kilde :||

Konvergensprogram (KP), Kommissionens prognoser fra foråret 2010 (KOM), beregninger foretaget af Kommissionens tjenestegrene.||

Forslag til

RÅDETS AFGØRELSE

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Danmark

RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR —

under henvisning til traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde, særlig artikel 126, stk. 6,

under henvisning til forslag fra Europa-Kommissionen,

under henvisning til Danmarks bemærkninger og

ud fra følgende betragtninger:

(1) I henhold til artikel 126, stk. 1, i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde skal medlemsstaterne undgå uforholdsmæssigt store offentlige underskud.

(2) Stabilitets- og vækstpagten er baseret på målsætningen om sunde offentlige finanser som et middel til at styrke forudsætningerne for prisstabilitet og en stærk og vedblivende vækst, som fører til øget beskæftigelse.

(3) I henhold til proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud efter traktatens artikel 126, der er uddybet i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. (der indgår i stabilitets- og vækstpagten), skal der vedtages en afgørelse om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud. Protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, indeholder yderligere bestemmelser om gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1. indeholder detaljerede regler og definitioner med henblik på anvendelsen af bestemmelserne i nævnte protokol. [5][6]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6.

EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1.

(4) I 2005 blev stabilitets- og vækstpagten ændret for at gøre den mere virkningsfuld og styrke dens økonomiske fundament samt sikre de offentlige finansers holdbarhed på lang sigt. Ændringen tjente til at sikre, at der især blev taget hensyn til hele den økonomiske og budgetmæssige situation i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver stabilitets- og vækstpagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politiske initiativer, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i en given økonomisk kontekst.

(5) Ifølge traktatens artikel 126, stk. 5, skal Kommissionen afgive en udtalelse til Rådet, hvis den finder, at der er eller kan opstå et uforholdsmæssigt stort underskud i en medlemsstat. Med henvisning til sin egen rapport udarbejdet i henhold til artikel 126, stk. 3, og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse i henhold til artikel 126, stk. 4, konkluderede Kommissionen, at der forelå et uforholdsmæssigt stort underskud i Danmark. Kommissionen afgav derfor en sådan udtalelse til Rådet vedrørende Danmark den [15. juni 2010] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Danmark findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Danmark findes på følgende websted:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Traktatens artikel 126, stk. 6, fastsætter, at Rådet skal tage hensyn til de bemærkninger, som den pågældende medlemsstat måtte ønske at fremsætte, inden det efter en generel vurdering fastslår, om der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud. For Danmark fører den generelle vurdering til følgende konklusioner.

(7) Ifølge de oplysninger, som de danske myndigheder indsendte i april 2010, forventes det offentlige underskud i Danmark i 2010 at blive på 5,4 % af BNP og således overskride referenceværdien på 3 % af BNP. Det forventede underskud ligger ikke tæt på referenceværdien på 3 % af BNP, men den forventede overskridelse af referenceværdien kan betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Navnlig var den resultatet af et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 skrumpede det reale BNP i Danmark med 4,9 % i 2009, men det forventes at vokse med 1,6 % i 2010. Underskuddet i 2010 er en konsekvens af både den økonomiske nedgang og de stimulerende foranstaltninger, som de danske myndigheder har truffet i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan imidlertid ikke betegnes som midlertidig. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil underskuddet falde til 4,9 % af BNP i 2011 med uændret politik Prognosen baseret på uændret politik tager hensyn til, at de ekstraordinære foranstaltninger forbundet med krisen trækkes (delvist) tilbage. . Traktatens underskudskriterium er ikke overholdt.[8]

Prognosen baseret på uændret politik tager hensyn til, at de ekstraordinære foranstaltninger forbundet med krisen trækkes (delvist) tilbage.

(8) Ifølge de oplysninger, som de danske myndigheder indsendte i april 2010, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, og den forventes at komme til at andrage 45,1 % af BNP i 2010. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gældskvoten udgøre 46 % af BNP i 2010 og vokse til 49,5 % af BNP i 2011, men den forbliver under referenceværdien på 60 % af BNP. Traktatens gældskriterium er opfyldt.

(9) I henhold til artikel 2, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 kan der kun tages hensyn til "relevante forhold" i de faser, der fører frem til Rådets afgørelse om et uforholdsmæssigt stort underskud i henhold til artikel 126, stk. 6, hvis den dobbelte betingelse, nemlig at underskuddet fortsat ligger tæt på referenceværdien, og overskridelsen af referenceværdien er midlertidig, er fuldstændig opfyldt. I Danmarks tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Derfor tages der ikke hensyn til andre relevante forhold i de faser, der fører frem til denne afgørelse —

VEDTAGET DENNE AFGØRELSE:

Artikel 1

Det fastslås efter en generel vurdering, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Danmark.

Artikel 2

Denne afgørelse er rettet til Kongeriget Danmark.

Udfærdiget i Bruxelles, den

På Rådets vegne

[…] Formand

[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Danmarks seneste findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Danmark findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Prognosen baseret på uændret politik tager hensyn til, at de ekstraordinære foranstaltninger forbundet med krisen er trukket (delvist) tilbage.

[5] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6.

[6] EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1.

[7] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Danmark findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Prognosen baseret på uændret politik tager hensyn til, at de ekstraordinære foranstaltninger forbundet med krisen trækkes (delvist) tilbage.

BG

(...PICT...)|ЕВРОПЕЙСКА КОМИСИЯ|

Брюксел, 15.6.2010

SEC(2010) 743 окончателен

Предложение за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

относно наличието на прекомерен дефицит в Дания

ОБЯСНИТЕЛЕН МЕМОРАНДУМ

1. Прилагане на Пакта за стабилност и растеж в настоящите условия на криза

Много държави в ЕС понастоящем отчитат дефицити на консолидирания държавен бюджет, които надвишават посочената в Договора референтна стойност от 3 % от БВП. Често голямото нарастване на дефицита, както и на равнището на дълга, трябва да се разглежда в контекста на безпрецедентната световна финансова криза и икономическия спад през 2008—2009 г. Влияние оказват редица фактори. Първо, икономическият спад води до намаляване на данъчните приходи и до повишаване на социалните разходи (напр. за обезщетения при безработица). Второ, осъзнавайки важната роля на бюджетната политика при настоящите извънредни икономически условия, в своя Европейски план за икономическо възстановяване (ЕПИВ) от ноември 2008 г., одобрен от Европейския съвет през декември, Комисията призова за фискални стимули. В плана се предвижда стимулите да бъдат своевременни, целенасочени, с временен характер и съобразени с устойчивостта на публичните финанси и с конкурентоспособността в отделните държави-членки, както и да бъдат преустановени, след като икономическите условия се подобрят. И накрая, редица държави предприеха мерки за стабилизиране на финансовия сектор, някои от които оказаха влияние върху дълговата позиция или пораждат риск от по-висок дефицит и дълг в бъдеще, въпреки че някои от разходите в рамките на правителствената подкрепа биха могли да бъдат компенсирани на по-късен етап.

Съгласно Пакта за стабилност и растеж от Комисията се изисква да започне процедурата при прекомерен дефицит (ППД), когато бюджетният дефицит на дадена държава-членка надвиши референтната стойност от 3 % от БВП. Измененията на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаха за цел да се гарантира по-специално, че икономическите и бюджетните условия са изцяло взети предвид на всеки етап от ППД. Така Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката, подкрепяща държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като се отчита икономическата ситуация и по този начин се осигурява дългосрочна устойчивост на публичните финанси.

2. Предходни етапи от процедурата при прекомерен дефицит

Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) е определена в член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз. Тази процедура е допълнително уточнена в Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , който е част от Пакта за стабилност и растеж.[1]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Съгласно член 126, параграф 2 от Договора Комисията трябва да следи за спазването на бюджетната дисциплина въз основа на два критерия, а именно: a) дали съотношението на планирания или действителния държавен дефицит спрямо брутния вътрешен продукт (БВП) надвишава референтната стойност от 3 % (освен ако съотношението е намаляло съществено и трайно и е достигнало ниво, близко до референтната стойност; или превишението е само извънредно и временно и съотношението остава близо до референтната стойност); и б) дали съотношението на държавния дълг спрямо БВП надвишава референтната стойност от 60 % (освен ако съотношението намалява в достатъчна степен и се приближава към референтната стойност със задоволителен темп).

В член 126, параграф 3 се посочва, че ако държава-членка не изпълнява изискванията по единия или по двата критерия, Комисията трябва да изготви доклад. В доклада също трябва да се „вземе предвид дали държавният дефицит надвишава държавните инвестиционни разходи, както и всички останали съответни фактори, включително средносрочното икономическо и бюджетно състояние на държавата-членка“.

Въз основа на данните, предоставени от датските компетентни органи през април 2010 г. Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Дания се намира на следния адрес в Интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , и на прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г., на 12 май 2010 г. Комисията прие доклад за Дания съгласно член 126, параграф 3 Всички документи, свързани с ППД за Дания, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Дания се намира на следния адрес в Интернет:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Всички документи, свързани с ППД за Дания, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Впоследствие, на 27 май 2010 г., съгласно член 126, параграф 4, Икономическият и финансов комитет излезе със становище относно доклада на Комисията.

3. Наличие на прекомерен дефицит

Съгласно данните, предоставени през април 2010 г. от датските власти, дефицитът на консолидирания държавен бюджет на Дания се очаква да достигне 5,4 % от БВП през 2010 г., надвишавайки по този начин референтната стойност от 3 % от БВП. В доклада на Комисията в съответствие с член 126, параграф 3 се посочва, че планираният дефицит не е бил близо до референтната стойност от 3 % от БВП, но планираното превишение на референтната стойност би могло да бъде определено като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално то е вследствие на силен спад в икономиката по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Според прогнозaтa на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. се предвижда реалният БВП в Дания да се възстанови на равнище 1,6 % през 2010 г. след рязкото свиване в размер на 4,9 % през 2009 г. Рецесията през 2009 г. отразяваше резкия спад в частното потребление, инвестициите и износа вследствие на финансовата криза и на глобалната рецесия, и особено спада в търсенето от страна на основните търговски партньори (Германия, Обединеното кралство, Швеция и Норвегия). Дефицитът през 2010 г. се дължи както на забавянето на икономическия растеж, така и на мерките за стимулиране на икономиката, предприети от датските власти в съответствие с ЕПИВ. Планираното превишение над референтната стойност обаче не може да се счита за временно. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дефицитът ще спадне на 4,9 % oт БВП през 2011 г., при условие че политиката остане непроменена В прогнозата, основаваща се на допускането, че политиката ще остане непроменена, се отчита (частичното) оттегляне на мерките с извънреден характер, свързани с кризата. . Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.[4]

В прогнозата, основаваща се на допускането, че политиката ще остане непроменена, се отчита (частичното) оттегляне на мерките с извънреден характер, свързани с кризата.

Според данните, предоставени от датските власти през април 2010 г., консолидираният брутен държавен дълг остава под референтната стойност от 60 % от БВП, като за 2010 г. е в размер на 45,1 % от БВП. В прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. се предвижда съотношението на дълга да бъде в размер на 46 % oт БВП през 2010 г. и да нарасне на 49,5 % oт БВП през 2011 г., но да остане под референтната стойност от 60 % от БВП. Заложеният в Договора критерий за дълга е изпълнен.

В съответствие с разпоредбите на Договора и на Пакта за стабилност и растеж Комисията разгледа в доклада си и други „значими фактори“. Съгласно Пакта за стабилност и растеж тези фактори могат да се вземат предвид при етапите, водещи до вземане на решение за наличието на прекомерен дефицит, само ако дефицитът изпълнява двойното условие — да бъде близо до референтната стойност и превишението над референтната стойност да бъде временно. В случая с Дания двойното условие не е изпълнено. Разгледани поотделно съответните фактори в този случай като цяло изглеждат относително благоприятни.

Становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4 от Договора съответства на оценката в доклада на Комисията съгласно член 126, параграф 3.

Комисията, като взе предвид доклада си съгласно член 126, параграф 3 и становището на Икономическия и финансов комитет съгласно член 126, параграф 4, е на мнение, че в Дания съществува прекомерен дефицит. Това становище, прието от Комисията на [15 юни 2010 г.], се изпраща с настоящото до Съвета съгласно член 126, параграф 5. Комисията препоръчва Съветът да вземе съответното решение в съответствие с член 126, параграф 6. Освен това Комисията представя на Съвета препоръка за препоръка на Съвета, която следва да бъде отправена до Дания, с оглед на прекратяването на съществуващия прекомерен дефицит съгласно член 126, параграф 7.

4. Препоръка за прекратяване на прекомерния дефицит

Съгласно член 3, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета, в препоръката на Съвета по член 126, параграф 7 трябва да се определи срок, не по-дълъг от шест месеца, за предприемане на ефективни действия от съответната държава-членка, както и срок за коригиране на прекомерния дефицит, „който следва да бъде ликвидиран в годината, следваща годината на неговото установяване, освен ако са налице особени обстоятелства“. Съгласно член 2, параграф 6 от регламента, при определянето дали са налице особени обстоятелства следва да бъдат взети под внимание „значимите фактори“, посочени в доклада на Комисията по член 126, параграф 3 от Договора. В член 3, параграф 4 от регламента се посочва, че Съветът следва да препоръча на държавата-членка да постигне „целевия показател от минимално годишно подобрение от поне 0,5 % от БВП в структурния баланс с изчистени еднократни и временни мерки, за да се гарантира коригирането на прекомерния дефицит в рамките на срока, определен в препоръката“.

По отношение на Дания се смята, че са налице особени обстоятелства, които са от значение за по-голямата гъвкавост в прилагането на ППД, въведена с реформата на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. Рецесията през 2009 г. отразяваше по-специално резкия спад в частното потребление, инвестициите и износа вследствие на финансовата криза и на глобалната рецесия, и особено спада в търсенето от страна на основните търговски партньори (Германия, Обединеното кралство, Швеция и Норвегия). Дефицитът през 2010 г. се дължи както на забавянето на икономическия растеж, така и на мерките за стимулиране на икономиката, предприети от датските власти в съответствие с ЕПИВ.

На този фон е целесъобразно да се очаква коригиране на прекомерния дефицит в средносрочен план, със срок за извършване на корекцията до 2013 г. Осъзнавайки, че състоянието на бюджета на Дания през 2010 г. се дължи на антикризисни мерки в размер на 2,2 % от БВП през 2009 г. и 1,3 % през 2010 г., които представляват адекватен отговор на икономическия спад и които са в съответствие с Европейския план за икономическо възстановяване, както и на свободното действие на автоматичните стабилизатори, датските власти следва да приложат фискалните мерки през 2010 г., както е предвидено. По-специално, с оглед на липсата на съществени икономически дисбаланси, за постигането на надеждна и устойчива корекция датските власти ще трябва да осигурят средногодишна структурна бюджетна корекция в размер на ½ % от БВП през периода 2011—2013 г. и да конкретизират мерките, необходими за постигане на корекцията на прекомерния дефицит до 2013 г., ако цикличните условия позволяват това, както и да ускорят намаляването на дефицита, ако икономическите или бюджетните условия се окажат по-благоприятни, отколкото се очаква в момента.

Във връзка със засиления надзор в рамките на ППД, който изглежда необходим с оглед на срока за коригиране на прекомерния дефицит, се изисква редовно и навременно проследяване на напредъка, постигнат по прилагането на стратегията за фискална консолидация, насочена към коригиране на прекомерния дефицит. В този контекст в актуализациите на конвергентната програма на Дания, които ще бъдат изготвени между 2010 г. и 2013 г., би било полезно да бъде включена отделна глава, посветена на този въпрос.

Сравнение на основни макроикономически и бюджетни прогнози

 | |2007 г.|2008 г.|2009 г.|2010 г.|2011 г.|2012 г.|2013 г.|

Реален БВП (промяна в %)|КОМ пролет 2010 г.|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г .|няма данни|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Разлика между фактическия и потенциалния БВП 1 (% от потенциалния БВП)|КОМ пролет 2010 г. ²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г . ³|няма данни|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Салдо на консолидирания държавен бюджет (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г .|няма данни|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Първично салдо (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г .|няма данни|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл 1 (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г .|няма данни|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Структурно салдо 4 (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г .|няма данни|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Брутен държавен дълг (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|няма данни|няма данни|

|КП февруари 2010 г .|няма данни|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Забележки :||

1 Разликата между фактическия и потенциалния БВП и коригирани спрямо фазата на икономическия цикъл салда от програмите, както са преизчислени от службите на Комисията въз основа на информацията в тях.||

2 Въз основа на оценката за потенциален растеж от съответно 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % и 0,9 % в периода 2008—2011 г.||

3 Въз основа на оценката за потенциален растеж от съответно 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % и 0,9 % в периода 2008-2011 г.||

4 Салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, с изключение на еднократните и други временни мерки. Еднократните и другите временни мерки са 1,4 % oт БВП през 2009 г., 1,7 % през 2010 г., 1,1 % през 2011 г., 0,9 % през 2012 г., 0,8 % през 2013 г. и 0,0 % през 2015 г., всички водещи до намаляване на дефицита според последната програма, и 0,2 % oт БВП през 2010 г. (водещи до намаляване на дефицита) според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. Поради разликите в методиката, посочените в програмата еднократни мерки не се определят като еднократни съгласно определението на службите на Комисията. Ако се използва това определение, еднократните мерки ще водят до намаляване на дефицита в размер на 0,2 % от БВП през 2010 г. и ще са равни на нула през останалите години.||

||

Източник :||

Конвергентна програма (КП); Прогнози на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. (КОМ); изчисления на службите на Комисията.||

Предложение за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

относно наличието на прекомерен дефицит в Дания

СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ,

като взе предвид Договора за функционирането на Европейския съюз, и по-специално член 126, параграф 6 от него,

като взе предвид предложението на Европейската комисия,

като взе предвид изказаните съображения от страна на Дания,

като има предвид, че:

(1) Съгласно член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз държавите-членки трябва да избягват прекомерния държавен дефицит.

(2) Пактът за стабилност и растеж се основава на целта за осигуряване на стабилни публични финанси като средство за укрепване на предпоставките за ценова стабилност и висок и устойчив растеж, водещ до създаване на трудова заетост.

(3) Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) съгласно член 126 от Договора, уточнена в Регламент (EО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. , който е част от Пакта за стабилност и растеж, предвижда, че за наличието на прекомерен дефицит трябва да се вземе решение. Протоколът относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, определя допълнителни разпоредби, свързани с прилагането на процедурата при прекомерен дефицит. С Регламент (EО) № 479/2009 на Съвета OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1. се определят подробни правила и дефиниции за прилагането на разпоредбите от горепосочения протокол. [5][6]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6.

OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1.

(4) Реформата на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаше за цел да се увеличи ефективността му и да се заздрави икономическата му основа, както и да се запази устойчивостта на публичните финанси в дългосрочен план. По-специално, тя имаше за цел да гарантира, че икономическите и бюджетните условия са взети предвид изцяло на всеки етап от ППД. По този начин Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката на държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като в същото време се отчита икономическата ситуация.

(5) Член 126, параграф 5 от Договора изисква Комисията да изпрати становище до Съвета, ако Комисията счита, че съществува или може да възникне прекомерен дефицит в дадена държава-членка. Като взе предвид доклада си в съответствие с член 126, параграф 3 от Договора и становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4, Комисията заключи, че в Дания съществува прекомерен дефицит. В тази връзка на [15 юни 2010 г.] Комисията изпрати становище до Съвета по отношение на Дания Всички документи, свързани с ППД за Дания, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Всички документи, свързани с ППД за Дания, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) В член 126, параграф 6 от Договора се предвижда, че Съветът разглежда всички съображения, които заинтересованата държава-членка желае да представи, преди да реши след цялостна оценка дали е налице прекомерен дефицит. В случая с Дания цялостната оценка води до следните заключения.

(7) Съгласно данните, предоставени през април 2010 г. от датските власти, дефицитът на консолидирания държавен бюджет на Дания се очаква да достигне 5,4 % от БВП през 2010 г., надвишавайки по този начин референтната стойност от 3 % от БВП. Планираният дефицит не е близо до референтната стойност от 3 % от БВП, но планираното превишение на референтната стойност може да се определи като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално то е вследствие от силен спад в икономиката по смисъла на Договора и Пакта за стабилност и растеж. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. реалният БВП на Дания е спаднал със 4,9 % през 2009 г. и се предвижда да се възстанови на равнище 1,6 % през 2010 г. Дефицитът през 2010 г. се дължи както на забавянето на икономическия растеж, така и на мерките за стимулиране на икономиката, предприети от датските власти в съответствие с ЕПИВ. Планираното превишение на референтната стойност обаче не може да се счита за временно. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дефицитът ще спадне на 4,9 % oт БВП през 2011 г., при условие че политиката остане непроменена В прогнозата, основаваща се на допускането, че политиката ще остане непроменена, се отчита (частичното) оттегляне на мерките с извънреден характер, свързани с кризата. . Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.[8]

В прогнозата, основаваща се на допускането, че политиката ще остане непроменена, се отчита (частичното) оттегляне на мерките с извънреден характер, свързани с кризата.

(8) Според данните, предоставени от датските власти през април 2010 г., консолидираният брутен държавен дълг остава под референтната стойност от 60 % от БВП, като за 2010 г. е в размер на 45,1 % от БВП. В прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. се предвижда съотношението на дълга да бъде в размер на 46 % oт БВП през 2010 г. и да нарасне на 49,5 % oт БВП през 2011 г., но да остане под референтната стойност от 60 % от БВП. Заложеният в Договора критерий за дълга е изпълнен.

(9) Съгласно член 2, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета „значимите фактори“ могат да бъдат взети предвид при етапите, водещи до вземане на решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит в съответствие с член 126, параграф 6, само ако е изпълнено двойното условие — дефицитът да бъде близо до референтната стойност и превишението над референтната стойност да е временно. В случая с Дания двойното условие не е изпълнено. Следователно значимите фактори не са взети предвид при етапите, водещи до настоящото решение,

ПРИЕ НАСТОЯЩОТО РЕШЕНИЕ:

Член 1

От цялостната оценка следва, че в Дания е налице прекомерен дефицит.

Член 2

Адресат на настоящото решение е Кралство Дания.

Съставено в Брюксел на

За Съвета

Председател […]

[1] OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Дания се намира на следния адрес в Интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Всички документи, свързани с ППД за Дания, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] В прогнозата, основаваща се на допускането, че политиката ще остане непроменена, се отчита (частичното) оттегляне на мерките с извънреден характер, свързани с кризата.

[5] OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6.

[6] OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1.

[7] Всички документи, свързани с ППД за Дания, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] В прогнозата, основаваща се на допускането, че политиката ще остане непроменена, се отчита (частичното) оттегляне на мерките с извънреден характер, свързани с кризата.

PL

(...PICT...)|KOMISJA EUROPEJSKA|

Bruksela, dnia 15.6.2010

SEK(2010) 743 wersja ostateczna

Wniosek

DECYZJA RADY

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu w Danii

UZASADNIENIE

1. Zastosowanie Paktu na rzecz stabilności i wzrostu podczas obecnego kryzysu

Wiele krajów UE boryka się obecnie z deficytem sektora władz publicznych przekraczającym ustaloną w Traktacie wartość referencyjną, tj. 3 % PKB. Znaczne często pogłębienie się deficytu oraz poważny wzrost zadłużenia muszą być postrzegane w kontekście wyjątkowego globalnego kryzysu finansowego i pogorszenia koniunktury gospodarczej w latach 2008/2009. Należy przy tym uwzględnić szereg czynników. Po pierwsze, pogorszenie koniunktury powoduje spadek dochodów podatkowych i wzrost wydatków na świadczenia społeczne (np. świadczenia dla bezrobotnych). Po drugie, Komisja, uwzględniwszy istotną rolę polityki budżetowej w obecnej nadzwyczajnej sytuacji gospodarczej, w opracowanym przez jej służby i zatwierdzonym na posiedzeniu Rady Europejskiej w grudniu 2008 r. Europejskim planie naprawy gospodarczej z listopada tego samego roku wezwała do wdrożenia budżetowych środków stymulacyjnych. W planie naprawy gospodarczej określono, iż środki te powinny mieć charakter doraźny, ukierunkowany, tymczasowy i zróżnicowany w poszczególnych państwach członkowskich, w zależności od ich sytuacji pod względem stabilności finansów publicznych i konkurencyjności, a w sytuacji poprawy warunków gospodarczych powinny zostać wycofane. Ponadto wiele krajów zastosowało środki mające na celu przywrócenie stabilności sektora finansowego. Niektóre z tych środków mają wpływ na wysokość zadłużenia lub grożą wzrostem deficytu i długu w przyszłości, mimo że część kosztów wsparcia rządowego mogłaby zostać odzyskana w przyszłości.

Pakt stabilności i wzrostu zobowiązuje Komisję do wszczęcia procedury nadmiernego deficytu w przypadku gdy deficyt państwa członkowskiego przekracza wartość referencyjną wynoszącą 3 % PKB. Celem wprowadzonych w 2005 r. zmian do paktu stabilności i wzrostu było pełne uwzględnienie kontekstu gospodarczego i budżetowego na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu. Pakt stabilności i wzrostu zawiera zatem ramy wspierające realizację polityki poszczególnych rządów mającej na celu szybkie przywrócenie finansów publicznych do dobrego stanu z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej, a tym samym zapewniające długoterminową stabilność finansów publicznych.

2. Poprzednie etapy procedury nadmiernego deficytu

W art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej określono procedurę mającą zastosowanie w przypadku wystąpienia nadmiernego deficytu. Została ona doprecyzowana w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , które z kolei stanowi część paktu stabilności i wzrostu.[1]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Zgodnie z art. 126 ust. 2 Traktatu Komisja nadzoruje poszanowanie dyscypliny budżetowej na podstawie dwóch kryteriów, a mianowicie: a) czy stosunek między planowanym lub rzeczywistym deficytem publicznym a produktem krajowym brutto (PKB) przekracza wartość referencyjną równą 3 % (chyba że stosunek ten zmniejszył się znacznie oraz w sposób stały i osiągnął poziom bliski wartości referencyjnej; lub przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter wyjątkowy oraz tymczasowy i stosunek ten pozostaje bliski wartości referencyjnej); oraz b) czy stosunek między długiem publicznym a PKB przekracza wartość referencyjną wynoszącą 60 % (chyba że stosunek ten zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie).

Artykuł 126 ust. 3 stanowi, że jeśli państwo członkowskie nie spełnia wymogów jednego lub obu tych kryteriów, Komisja sporządza sprawozdanie. W sprawozdaniu takim Komisja „uwzględnia również to, czy deficyt publiczny przekracza publiczne wydatki inwestycyjne, i uwzględnia wszelkie inne istotne czynniki, w tym średniookresową sytuację gospodarczą i budżetową państwa członkowskiego”.

Na podstawie danych przesłanych przez władze Danii w kwietniu 2010 r. Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Danię dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . oraz uwzględniając prognozę służb Komisji z wiosny 2010 r., w dniu 12 maja 2010 r. Komisja przyjęła zgodne z art. 126 ust. 3 sprawozdanie dotyczące Danii Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Danii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Danię dane można znaleźć na następującej stronie internetowej:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Danii dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Następnie, zgodnie z art. 126 ust. 4, w dniu 27 maja 2010 r. Komitet Ekonomiczno-Finansowy wydał opinię na temat sprawozdania Komisji.

3. Istnienie nadmiernego deficytu

Zgodnie z informacjami przekazanymi przez władze Danii w kwietniu 2010 r. planowany deficyt sektora władz publicznych w 2010 r. ma wynieść 5,4 % PKB i tym samym przekroczy wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. W sprawozdaniu Komisji sporządzonym zgodnie z art. 126 ust. 3 uznano, że planowany deficyt nie zbliża się do wartości referencyjnej, tj. 3 % PKB, ale można uznać, że jej planowane przekroczenie ma charakter wyjątkowy w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. W szczególności stwierdzono, że wynika ono ze znacznego pogorszenia sytuacji gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. realny PKB Danii wzrośnie o 1,6 %, po tym jak w roku 2009 zanotowano jego gwałtowny spadek o 4,9 %. Recesja, która nastąpiła w 2009 r., była wynikiem gwałtownego spadku spożycia prywatnego, inwestycji i eksportu w następstwie kryzysu finansowego i ogólnoświatowej recesji, a zwłaszcza załamania popytu ze strony najważniejszych partnerów handlowych Danii (Niemiec, Zjednoczonego Królestwa, Szwecji i Norwegii). Deficyt w 2010 r. jest następstwem pogorszenia koniunktury gospodarczej oraz przyjęcia przez władze Danii budżetowych środków stymulacyjnych zgodnie z Europejskim planem naprawy gospodarczej. Nie można jednak uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r., przy założeniu niezmiennego kursu polityki Prognoza oparta na założeniu niezmiennego kursu polityki uwzględnia (częściowe) wycofanie związanych z kryzysem środków o charakterze nadzwyczajnym. deficyt w 2011 r. zmniejszy się do 4,9 % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium deficytu nie jest spełnione.[4]

Prognoza oparta na założeniu niezmiennego kursu polityki uwzględnia (częściowe) wycofanie związanych z kryzysem środków o charakterze nadzwyczajnym.

Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Danii w kwietniu 2010 r. dług brutto sektora władz publicznych kształtuje się w 2010 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 45,1 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. wskaźnik zadłużenia wyniesie 46 % PKB, a w roku 2011 wzrośnie do 49,5 % PKB, nadal jednak utrzymując się poniżej wartości referencyjnej, tj. 60 % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia jest więc spełnione.

Zgodnie z postanowieniami Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu Komisja przeanalizowała także w swoim sprawozdaniu „istotne czynniki”. Zgodnie z paktem stabilności i wzrostu mogą one zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu wyłącznie wtedy, gdy deficyt spełnia podwójny warunek: zbliża się do wartości referencyjnej oraz ma charakter tymczasowy. W przypadku Danii ten podwójny warunek nie jest spełniony. Jeżeli rozważyć w bieżącym przypadku wspomniane istotne czynniki indywidualnie, wydają się one w sumie względnie korzystne.

Opinia Komitetu Ekonomiczno-Finansowego, wydana zgodnie z art. 126 ust. 4 Traktatu, jest spójna z oceną zawartą w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3.

Uwzględniwszy swoje sprawozdanie przedstawione zgodnie z art. 126 ust. 3 i opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego wydaną zgodnie z art. 126 ust. 4, Komisja jest zdania, że w Danii istnieje nadmierny deficyt. Opinia ta, przyjęta przez Komisję w dniu [15 czerwca 2010 r.], zostaje niniejszym skierowana do Rady zgodnie z art. 126 ust. 5. Komisja zwraca się do Rady z wnioskiem o podjęcie stosownej decyzji zgodnie z art. 126 ust. 6. Ponadto Komisja przedstawia Radzie zalecenie dotyczące zalecenia Rady w sprawie likwidacji nadmiernego deficytu, które ma zostać skierowane do Danii zgodnie z art. 126 ust. 7.

4. Zalecenia dotyczące likwidacji nadmiernego deficytu

Zgodnie z art. 3 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97, w zaleceniu Rady wydanym zgodnie z art. 126 ust. 7 określa się termin nie dłuższy niż sześć miesięcy na podjęcie przez dane państwo członkowskie skutecznych działań, a także ostateczny termin skorygowania nadmiernego deficytu, które „powinno zostać osiągnięte w roku następującym po roku stwierdzenia nadmiernego deficytu, chyba że zaistnieją szczególne okoliczności”. W art. 2 ust. 6 wymienionego rozporządzenia wskazano, że przy podejmowaniu decyzji o wystąpieniu szczególnych okoliczności należy uwzględnić „istotne czynniki” rozważane w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3 Traktatu. Przepisy art. 3 ust. 4 rozporządzenia stanowią również, że Rada musi zalecić, by państwo członkowskie osiągnęło „minimalną roczną korektę o co najmniej 0,5 % PKB, rozumiane jako punkt odniesienia, salda w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne, po skorygowaniu o działania jednorazowe i tymczasowe, w celu zapewnienia skorygowania nadmiernego deficytu w ostatecznym terminie wskazanym w zaleceniu”.

W przypadku Danii istnieją szczególne okoliczności mające znaczenie dla zasady większej elastyczności w stosowaniu procedury nadmiernego deficytu, wprowadzonej w ramach reformy paktu stabilności i wzrostu w 2005 r. W szczególności recesja, która nastąpiła w 2009 r., była wynikiem gwałtownego spadku spożycia prywatnego, inwestycji i eksportu w następstwie kryzysu finansowego i ogólnoświatowej recesji, a zwłaszcza załamania popytu ze strony najważniejszych partnerów handlowych Danii (Niemiec, Zjednoczonego Królestwa, Szwecji i Norwegii). Deficyt w 2010 r. jest następstwem pogorszenia koniunktury gospodarczej oraz przyjęcia przez władze Danii budżetowych środków stymulacyjnych zgodnie z Europejskim planem naprawy gospodarczej.

W tym kontekście należy rozważyć korektę nadmiernego deficytu w perspektywie średnioterminowej w terminie do 2013 r. Uwzględniając fakt, że sytuacja budżetowa Danii w 2010 r. jest rezultatem wprowadzenia w związku z kryzysem środków odpowiadających 2,2 % PKB w 2009 r. i 1,3 % w roku 2010 (co stanowiło właściwą odpowiedź zgodną z Europejskim planem naprawy gospodarczej), a także swobodnego działania automatycznych stabilizatorów, w 2010 r. władze Danii powinny wdrożyć planowane środki polityki budżetowej. Ze względu na brak poważnych zaburzeń równowagi gospodarczej wiarygodna i zrównoważona ścieżka dostosowania wymagałaby w szczególności zapewnienia przez władze Danii średniorocznej strukturalnej korekty na poziomie ½ % PKB w latach 2011-2013, określenia środków koniecznych do dokonania – jeśli pozwolą na to warunki koniunkturalne – korekty nadmiernego deficytu do 2013 r., a także przyspieszenia redukcji deficytu w przypadku wyraźniejszej niż przewiduje się obecnie poprawy warunków gospodarczych lub budżetowych.

Wzmocniony nadzór w ramach procedury nadmiernego deficytu, który wydaje się niezbędny w świetle terminu korekty nadmiernego deficytu, będzie wymagał regularnego i terminowego monitorowania postępów w realizacji strategii konsolidacji budżetowej, aby zapewnić korektę nadmiernego deficytu. W związku z tym w kolejnych aktualizacjach programu konwergencji Danii, które zostaną przygotowane w latach 2010-2013, warto było by poświęcić tej kwestii oddzielny rozdział.

Porównanie głównych prognoz makroekonomicznych i budżetowych

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realny PKB (zmiana w %)|KOM wiosna 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|nd.|nd.|

|PK luty 2010|nd.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2.0|2,3|

Luka produktowa 1 (% potencjalnego PKB)|KOM wiosna 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|nd.|nd.|

|PK luty 2010 3|nd.|0.3|-4.5|-3.9|-3.1|-2.0|-0.9|

Saldo sektora władz publicznych (% PKB)|KOM wiosna 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|nd.|nd.|

|PK luty 2010|nd.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Saldo pierwotne (% PKB)|KOM wiosna 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|nd.|nd.|

|PK luty 2010|nd.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Saldo w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne 1 (% PKB)|KOM wiosna 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|nd.|nd.|

|PK luty 2010|nd.|3.2|0.0|-2.8|-2.1|-1.7|-1.1|

Saldo strukturalne 4 (% PKB)|KOM wiosna 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|nd.|nd.|

|PK luty 2010|nd.|3.2|1.4|-1.1|-1.0|-0.8|-0.3|

Dług publiczny brutto (% PKB)|KOM wiosna 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|nd.|nd.|

|PK luty 2010|nd.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Uwagi :||

1  Podane w programie wartości luki produktowej oraz salda dostosowanego cyklicznie zostały przeliczone przez służby Komisji na podstawie informacji zawartych w programach.||

2 W oparciu o szacowany potencjalny wzrost w wysokości – odpowiednio – 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % i 0,9 % w latach 2008-2011.||

3 W oparciu o szacowany potencjalny wzrost w wysokości – odpowiednio – 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % i 0,9 % w latach 2008-2011.||

4 Saldo w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne, po skorygowaniu o działania jednorazowe i tymczasowe. Zgodnie z najnowszym programem działania jednorazowe i tymczasowe wyniosą 1,4 % PKB w 2009 r., 1,7 % w roku 2010, 1,1 % w 2011, 0,9 % w 2012, 0,8 % w 2013 i 0,0 % w 2015 (wszystkie te działania przyczynią się do zmniejszenia deficytu), natomiast według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. działania te wyniosą 0,2 % PKB w 2010 r. i przyczynią się do zmniejszenia deficytu. Ze względu na różnice metodyczne, zgłoszone w programie działania jednorazowe nie kwalifikują się jako takie zgodnie z definicją służb Komisji. Przyjmując tę definicję działania jednorazowe wyniosą 0,2 % PKB (zmniejszające deficyt) w 2010 r. i zero w pozostałych latach.||

||

Źródło :||

program konwergencji (PK); prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. (KOM); obliczenia służb Komisji.||

Wniosek

DECYZJA RADY

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu w Danii

RADA UNII EUROPEJSKIEJ,

uwzględniając Traktat o funkcjonowaniu Unii Europejskiej, w szczególności jego art. 126 ust. 6,

uwzględniając wniosek Komisji Europejskiej,

uwzględniając uwagi przedstawione przez Danię,

a także mając na uwadze, co następuje:

(1) Zgodnie z art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej państwa członkowskie unikają nadmiernego deficytu budżetowego.

(2) Pakt stabilności i wzrostu opiera się na dążeniu do zapewnienia solidnych finansów państwa jako środka służącego umocnieniu warunków stabilności cen oraz silnego, trwałego wzrostu, sprzyjającego tworzeniu nowych miejsc pracy.

(3) Procedura nadmiernego deficytu określona w art. 126 Traktatu oraz wyjaśniona w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. , które jest częścią paktu stabilności i wzrostu, przewiduje podjęcie decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu. Załączony do Traktatu Protokół w sprawie procedury dotyczącej nadmiernego deficytu zawiera dalsze postanowienia dotyczące wdrażania procedury nadmiernego deficytu. Szczegółowe zasady i definicje w zakresie stosowania postanowień wspomnianego Protokołu określono w rozporządzeniu Rady (WE) nr 479/2009 Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1. . [5][6]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6.

Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1.

(4) Przeprowadzona w 2005 r. reforma paktu stabilności i wzrostu miała na celu wzmocnienie jego skuteczności i podstaw gospodarczych oraz ochronę stabilności finansów publicznych w perspektywie długoterminowej. W szczególności jej celem było, by na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu w pełni uwzględniono kontekst gospodarczy i budżetowy. W związku z powyższym pakt stabilności i wzrostu zawiera ramy wspierające realizację polityki rządu mającej na celu szybkie przywrócenie dobrego stanu finansów publicznych z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej.

(5) Postanowienia art. 126 ust. 5 Traktatu nakładają na Komisję obowiązek skierowania opinii do Rady w przypadku uznania przez Komisję, że w państwie członkowskim istnieje nadmierny deficyt lub że taki deficyt może wystąpić. Uwzględniwszy swoje sprawozdanie opracowane zgodnie z art. 126 ust. 3 oraz wziąwszy pod uwagę opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego wydaną zgodnie z art. 126 ust. 4, Komisja stwierdziła, że w Danii istnieje nadmierny deficyt. W związku z tym [dnia 15 czerwca 2010 r.] Komisja przedstawiła Radzie stosowną opinię w sprawie Danii Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Danii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Danii dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Artykuł 126 ust. 6 Traktatu stanowi, że Rada po dokonaniu ogólnej oceny, a przed podjęciem decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu, zobowiązana jest rozważyć wszelkie uwagi zgłaszane przez dane państwo członkowskie. W przypadku Danii ogólna ocena prowadzi do następujących wniosków.

(7) Zgodnie z informacjami przekazanymi przez władze Danii w kwietniu 2010 r. planowany deficyt sektora władz publicznych w 2010 r. ma wynieść 5,4 % PKB i tym samym przekroczy wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. Planowany deficyt nie zbliża się do wartości referencyjnej wynoszącej 3 % PKB, ale można uznać, że jej przekroczenie ma charakter wyjątkowy w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Wynika ono w szczególności ze znacznego pogorszenia sytuacji gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. realny PKB Danii zmniejszył się w roku 2009 o około 4,9 %, natomiast w roku 2010 przewiduje się jego wzrost o 1,6 %. Deficyt w 2010 r. jest następstwem pogorszenia koniunktury gospodarczej oraz przyjęcia przez władze Danii budżetowych środków stymulacyjnych zgodnie z Europejskim planem naprawy gospodarczej. Nie można jednak uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r., przy założeniu niezmiennego kursu polityki Prognoza oparta na założeniu niezmiennego kursu polityki uwzględnia (częściowe) wycofanie związanych z kryzysem środków o charakterze nadzwyczajnym. deficyt w 2011 r. zmniejszy się do 4,9 % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium deficytu nie jest spełnione.[8]

Prognoza oparta na założeniu niezmiennego kursu polityki uwzględnia (częściowe) wycofanie związanych z kryzysem środków o charakterze nadzwyczajnym.

(8) Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Danii w kwietniu 2010 r. dług brutto sektora władz publicznych kształtuje się w 2010 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 45,1 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. wskaźnik zadłużenia wyniesie 46 % PKB, a w roku 2011 wzrośnie do 49,5 % PKB, nadal jednak utrzymując się poniżej wartości referencyjnej, tj. 60 % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia jest więc spełnione.

(9) Zgodnie z art. 2 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 „istotne czynniki” mogą zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu zgodnie z art. 126 ust. 6 wyłącznie wtedy, gdy spełniony jest podwójny warunek: deficyt zbliża się do wartości referencyjnej oraz przekroczenie przez niego tej wartości ma charakter tymczasowy. W przypadku Danii ten podwójny warunek nie jest spełniony. Dlatego też istotne czynniki nie zostały uwzględnione w procesie podejmowania niniejszej decyzji,

PRZYJMUJE NINIEJSZĄ DECYZJĘ:

Artykuł 1

Z ogólnej oceny wynika, że w Danii istnieje nadmierny deficyt.

Artykuł 2

Niniejsza decyzja skierowana jest do Królestwa Danii.

Sporządzono w Brukseli, dnia

W imieniu Rady

Przewodniczący […]

[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Danię dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Danii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Prognoza oparta na założeniu niezmiennego kursu polityki uwzględnia (częściowe) wycofanie związanych z kryzysem środków o charakterze nadzwyczajnym.

[5] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6.

[6] Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1.

[7] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Danii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Prognoza oparta na założeniu niezmiennego kursu polityki uwzględnia (częściowe) wycofanie związanych z kryzysem środków o charakterze nadzwyczajnym.

DE

(...PICT...)|EUROPÄISCHE KOMMISSION|

Brüssel, den 15.6.2010

SEK(2010) 743 endgültig

Vorschlag für einen

BESCHLUSS DES RATES

über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Dänemark

BEGRÜNDUNG

1. Die Anwendung des Stabilitäts- und Wachstumspakts in der derzeitigen Krise

Viele EU-Staaten sind derzeit mit einem gesamtstaatlichen Defizit oberhalb des im Vertrag festgelegten Referenzwerts von 3 % des BIP konfrontiert. Der in vielen Fällen drastische Anstieg von Defizit und Schuldenstand muss vor dem Hintergrund der beispiellosen Weltfinanzkrise und des globalen Konjunkturrückgangs 2008/09 gesehen werden. Verschiedene Faktoren kommen hier zum Tragen. Erstens hat der Konjunkturrückgang geringere Steuereinnahmen und steigende Sozialausgaben (z.B. für Leistungen bei Arbeitslosigkeit) zur Folge. Zweitens hat die Kommission in Anerkennung der wichtigen Rolle, die der Haushaltspolitik in der aktuellen wirtschaftlichen Ausnahmesituation zukommt, in ihrem Europäischen Konjunkturprogramm vom November 2008, das im Dezember vom Europäischen Rat gebilligt wurde, budgetäre Impulse gefordert. Diese sollen dem Programm zufolge rechtzeitig, zielgerichtet und befristet sein; zudem ist je nach der Lage, in der sich ein Mitgliedstaat im Hinblick auf die langfristige Tragfähigkeit seiner öffentlichen Finanzen und seine Wettbewerbsfähigkeit befindet, zu differenzieren und sollten die Maßnahmen bei einer Verbesserung der Wirtschaftslage wieder zurückgenommen werden. Schließlich haben mehrere Länder Maßnahmen zur Stabilisierung des Finanzsektors ergriffen, die sich zum Teil auf den Schuldenstand ausgewirkt haben bzw. die Gefahr künftig höherer Defizite und Schulden bergen, auch wenn die Kosten der staatlichen Konjunkturförderung möglicherweise zum Teil wieder hereingeholt werden können.

Nach dem Stabilitäts- und Wachstumspakt muss die Kommission das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) einleiten, wenn das Defizit eines Mitgliedstaats den Referenzwert von 3 % des BIP übersteigt. Mit den Änderungen am Stabilitäts- und Wachstumspakt von 2005 sollte vor allem sichergestellt werden, dass die wirtschaftliche und budgetäre Lage auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Regierungen bei der umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt und dadurch die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen sichert.

2. Bisherige Schritte im Defizitverfahren

In Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union ist ein Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) vorgesehen. Dessen Einzelheiten regelt die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates „über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit“ ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden, und abrufbar sind unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden, und abrufbar sind unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Nach Artikel 126 Absatz 2 AEUV prüft die Kommission die Einhaltung der Haushaltsdisziplin anhand von zwei Kriterien, nämlich daran, a) ob das Verhältnis des geplanten oder tatsächlichen öffentlichen Defizits zum Bruttoinlandsprodukt (BIP) den Referenzwert von 3 % überschreitet (es sei denn, dass entweder das Verhältnis erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht hat oder dass der Referenzwert nur ausnahmsweise und vorübergehend überschritten wird und das Verhältnis in der Nähe des Referenzwertes bleibt), und b) ob das Verhältnis des öffentlichen Schuldenstands zum BIP den Referenzwert von 60 % überschreitet (es sei denn, dass das Verhältnis hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert).

Gemäß Artikel 126 Absatz 3 hat die Kommission einen Bericht zu erstellen, falls ein Mitgliedstaat keines oder nur eines dieser Kriterien erfüllt. In diesem Bericht wird auch „berücksichtigt, ob das öffentliche Defizit die öffentlichen Ausgaben für Investitionen übertrifft; berücksichtigt werden ferner alle sonstigen einschlägigen Faktoren, einschließlich der mittelfristigen Wirtschafts- und Haushaltslage des Mitgliedstaats“.

Ausgehend von der Datenmeldung der dänischen Behörden vom April 2010 Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des geplanten und des tatsächlichen öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Dänemarks ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . und unter Berücksichtigung der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen hat die Kommission am 12. Mai 2010 einen Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 zu Dänemark angenommen Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Dänemark sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des geplanten und des tatsächlichen öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Dänemarks ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Dänemark sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Anschließend hat der Wirtschafts- und Finanzausschuss am 27. Mai 2010 gemäß Artikel 126 Absatz 4 eine Stellungnahme zu dem Bericht der Kommission abgegeben.

3. Das Bestehen eines übermässigen Defizits

Nach den von den dänischen Behörden im April 2010 übermittelten Daten ist für 2010 ein gesamtstaatliches Defizit von 5,4 % des BIP und damit eine Überschreitung des Referenzwerts von 3 % des BIP geplant. In ihrem nach Artikel 126 Absatz 3 erstellten Bericht kam die Kommission zu der Auffassung, dass das geplante Defizit nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP liegt, die geplante Überschreitung des Referenzwerts im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts jedoch als ausnahmsweise angesehen werden kann. Sie ist insbesondere Folge eines schweren Wirtschaftsabschwungs im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen soll das reale BIP in Dänemark 2010 wieder um 1,6 % wachsen, nachdem es 2009 um 4,9 % eingebrochen war. Die Rezession des Jahres 2009 ist auf die plötzliche Abschwächung des privaten Verbrauchs, der Investitionen, und der Exporte zurückzuführen, die als Folge der Finanzkrise und des weltweiten Konjunkturrückgangs, insbesondere der sinkenden Nachfrage bei den wichtigsten Handelspartnern (Deutschland, Vereinigtes Königreich, Schweden und Norwegen), eingetreten ist. Das Defizit des Jahres 2010 geht sowohl auf den Wirtschaftsabschwung als auch auf die von den dänischen Behörden im Einklang mit dem Europäischen Konjunkturprogramm getroffenen konjunkturfördernden Maßnahmen zurück. Die geplante Überschreitung des Referenzwerts kann jedoch nicht als vorübergehend angesehen werden. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen soll sich das Defizit unter der Annahme einer unveränderten Politik Bei der Annahme einer unveränderten Politik wird die (teilweise) Rücknahme der zur Bewältigung der Krise ergriffenen außerordentlichen Maßnahmen berücksichtigt. 2011 auf 4,9 % des BIP verringern. Das Defizitkriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.[4]

Bei der Annahme einer unveränderten Politik wird die (teilweise) Rücknahme der zur Bewältigung der Krise ergriffenen außerordentlichen Maßnahmen berücksichtigt.

Laut der Datenmeldung der dänischen Behörden vom April 2010 liegt der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand mit 45,1 % des BIP im Jahr 2010 weiterhin unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen zufolge soll der Schuldenstand 2010 46 % des BIP betragen und 2011 auf 49,5 % des BIP ansteigen und somit unter dem Referenzwert von 60 % des BIP bleiben. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit erfüllt.

Entsprechend den Bestimmungen des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hat die Kommission in ihrem Bericht auch sonstige „einschlägige Faktoren“ geprüft. Diese können gemäß Stabilitäts- und Wachstumspakt in den Verfahrensschritten, die zur Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits führen, nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Voraussetzung, dass das gesamtstaatliche Defizit in der Nähe des Referenzwerts bleibt und der Referenzwert nur vorübergehend überschritten wird, erfüllt ist. Dies trifft im Falle Dänemarks nicht zu. Für sich betrachtet erscheinen die einschlägigen Faktoren im vorliegenden Fall relativ günstig.

Die Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses nach Artikel 126 Absatz 4 AEUV stimmt mit der Einschätzung des Kommissionsberichts nach Artikel 126 Absatz 3 überein.

Die Kommission vertritt unter Berücksichtigung ihres Berichts gemäß Artikel 126 Absatz 3 und der Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses gemäß Artikel 126 Absatz 4 die Auffassung, dass in Dänemark ein übermäßiges Defizit besteht. Diese von der Kommission am [15. Juni 2010] angenommene Stellungnahme wird hiermit gemäß Artikel 126 Absatz 5 AEUV dem Rat vorgelegt. Die Kommission empfiehlt dem Rat, in diesem Sinne einen Beschluss gemäß Artikel 126 Absatz 6 zu erlassen. Außerdem übermittelte die Kommission dem Rat eine Empfehlung für eine Empfehlung des Rates an Dänemark nach Artikel 126 Absatz 7 mit dem Ziel, das übermäßige Defizit zu beenden.

4. Empfehlungen zur Beendigung des übermässigen öffentlichen Defizits

Nach Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates muss dem betreffenden Mitgliedstaat in der Empfehlung des Rates nach Artikel 126 Absatz 7 eine Frist von höchstens sechs Monaten für die Ergreifung wirksamer Maßnahmen und eine Frist für die Korrektur des übermäßigen Defizits gesetzt werden, die „in dem Jahr erreicht werden [sollte], das auf die Feststellung eines übermäßigen Defizits folgt, sofern keine besonderen Umstände vorliegen.“ Gemäß Artikel 2 Absatz 6 der Verordnung müssen die im Bericht der Kommission nach Artikel 126 Absatz 3 AEUV berücksichtigten „einschlägigen Faktoren“ in die Entscheidung über das Vorliegen besonderer Umstände einfließen. Nach Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung ersucht der Rat den Mitgliedstaat in der Empfehlung, „eine jährliche Mindestverbesserung des konjunkturbereinigten Saldos, für die ein Satz von mindestens 0,5 % des BIP als Richtwert dient, ohne Anrechnung einmaliger und befristeter Maßnahmen zu erzielen, um die Korrektur des übermäßigen Defizits innerhalb der in der Empfehlung gesetzten Frist zu gewährleisten“.

Die besonderen Umstände, die für die mit der Reform des Stabilitäts- und Wachstumspakts von 2005 eingeführte flexiblere Anwendung des Defizitverfahrens ausschlaggebend sind, scheinen im Falle Dänemarks gegeben zu sein. Die Rezession des Jahres 2009 ist insbesondere auf die plötzliche Abschwächung des privaten Verbrauchs, der Investitionen, und der Exporte zurückzuführen, die als Folge der Finanzkrise und des weltweiten Konjunkturrückgangs, insbesondere der sinkenden Nachfrage bei den wichtigsten Handelspartnern (Deutschland, Vereinigtes Königreich, Schweden und Norwegen), eingetreten ist. Das Defizit des Jahres 2010 geht sowohl auf den Wirtschaftsabschwung als auch auf die von den dänischen Behörden im Einklang mit dem Europäischen Konjunkturprogramm getroffenen konjunkturfördernden Maßnahmen zurück.

Vor diesem Hintergrund ist es angebracht, die Korrektur des übermäßigen Defizits in einem mittelfristigen Rahmen mit einer Frist bis 2013 zu erwägen. Da die dänische Haushaltslage 2010 auf infolge der Finanzkrise getroffene Maßnahmen in Höhe von 2,2 % des BIP im Jahr 2009 und 1,3 % im Jahr 2010, die eine angemessene Reaktion auf das Europäische Konjunkturprogramm darstellen, und das ungehinderte Wirken der automatischen Stabilisatoren zurückzuführen ist, sollten die dänischen Behörden die finanzpolitischen Maßnahmen 2010 wie geplant durchführen. Vor allem in Anbetracht des Ausbleibens großer wirtschaftlicher Ungleichgewichte würde ein glaubhafter und nachhaltiger Anpassungspfad die dänischen Behörden verpflichten, im Zeitraum 2011 bis 2013 im Durchschnitt eine jährliche strukturelle Anpassung von ½ % des BIP zu gewährleisten und, soweit es die Konjunkturlage erlaubt, die für eine Korrektur des übermäßigen Defizits bis 2013 erforderlichen Maßnahmen festzulegen sowie den Defizitabbau zu beschleunigen, wenn sich die wirtschaftliche oder budgetäre Lage besser entwickelt als derzeit erwartet.

Eine verschärfte Überwachung im Rahmen des Defizitverfahrens, die angesichts der Frist für die Korrektur des übermäßigen Defizits erforderlich erscheint, setzt eine regelmäßige und zeitgerechte Prüfung der Fortschritte bei der Umsetzung der finanzpolitischen Konsolidierungsstrategie zur Korrektur des übermäßigen Defizits voraus. Dieses Thema sollte daher in den Aktualisierungen des Konvergenzprogramms Dänemarks für die Jahre 2010 bis 2013 in einem eigenen Kapitel behandelt werden.

Gegenüberstellung zentraler makroökonomischer und budgetärer Projektionen

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reales BIP (Veränderung in %)|KOM Frühj. 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010|k.A.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Produktionslücke 1 (% des BIP-Potenzials)|KOM Frühj. 2010|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010 3|k.A.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Gesamtstaatlicher Haushaltssaldo (% des BIP)|KOM Frühj. 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010|k.A.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primärsaldo (% des BIP)|KOM Frühj. 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010|k.A.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Konjunkturbereinigter Saldo 1 (% des BIP)|KOM Frühj. 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010|k.A.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Struktureller Saldo 4 (% des BIP)|KOM Frühj. 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010|k.A.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Öffentlicher Bruttoschuldenstand (% des BIP)|KOM Frühj. 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|k.A.|k.A.|

|KP Februar 2010|k.A.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Anmerkungen :||

1 Produktionslücken und konjunkturbereinigte Salden nach Neuberechnungen der Kommissionsdienststellen anhand der Programmdaten.||

2 Ausgehend von einem geschätzten Wachstumspotenzial von 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % bzw. 0,9 % im Zeitraum 2008-2011.||

3 Ausgehend von einem geschätzten Wachstumspotenzial von 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % bzw. 0,9 % im Zeitraum 2008-2011.||

4 Konjunkturbereinigter Saldo ohne einmalige und sonstige befristete Maßnahmen. Einmalige und sonstige befristete Maßnahmen machen laut dem aktuellen Programm 2009 1,4 % des BIP, 2010 1,7 %, 2011 1,1 %, 2012 0,9 %, 2013 0,8 % und 2015 0,0 % aus (alle mit defizitsenkender Wirkung), während die Kommissionsdienststellen in ihrer Frühjahrsprognose 2010 von 0,2 % des BIP für das Jahr 2010 ausgehen (mit defizitsenkender Wirkung). Wegen Unterschieden in der Methodik gelten die in dem Programm geltend gemachten einmaligen Maßnahmen nicht als einmalige Maßnahmen im Sinne der Definition der Kommissionsdienststellen. Bei Verwendung dieser Definition würden die einmaligen Maßnahmen 2010 0,2% des BIP (defizitverringernd) und in den restlichen Jahren Null ausmachen.||

||

Quelle :||

Konvergenzprogramm (KP), Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen (KOM), Berechnungen der Kommissionsdienststellen.||

Vorschlag für einen

BESCHLUSS DES RATES

über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Dänemark

DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –

gestützt auf den Vertrag über die Arbeitsweise der Europäischen Union, insbesondere auf Artikel 126 Absatz 6,

auf Vorschlag der Europäischen Kommission,

unter Berücksichtigung der Bemerkungen Dänemarks,

in Erwägung nachstehender Gründe:

(1) Gemäß Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union haben die Mitgliedstaaten übermäßige öffentliche Defizite zu vermeiden.

(2) Der Stabilitäts- und Wachstumspakt beruht auf dem Ziel einer gesunden öffentlichen Finanzlage als Mittel zur Verbesserung der Voraussetzungen für Preisstabilität und ein kräftiges tragfähiges Wachstum, das der Schaffung von Arbeitsplätzen förderlich ist.

(3) Das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit nach Artikel 126 AEUV (Defizitverfahren), das durch die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. näher geregelt wird, sieht einen Beschluss über das Bestehen eines übermäßigen Defizits vor. Das Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang des AEUV enthält weitere Bestimmungen zur Durchführung des Defizitverfahrens. In der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1. werden detaillierte Regeln und Definitionen für die Anwendung des genannten Protokolls festgelegt. [5][6]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6.

ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1.

(4) Mit der Reform des Stabilitäts- und Wachstumspakts im Jahr 2005 sollten seine Effizienz und wirtschaftlichen Grundlagen gestärkt und die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen gewährleistet werden. Insbesondere sollte sichergestellt werden, dass der wirtschaftliche und budgetäre Hintergrund auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Regierungen bei der umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt.

(5) Nach Artikel 126 Absatz 5 AEUV hat die Kommission dem Rat eine Stellungnahme vorzulegen, wenn sie der Auffassung ist, dass in einem Mitgliedstaat ein übermäßiges Defizit besteht oder sich ergeben könnte. Unter Berücksichtigung ihres Berichts nach Artikel 126 Absatz 3 und der Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses gemäß Artikel 126 Absatz 4 gelangte die Kommission zu der Auffassung, dass in Dänemark ein übermäßiges Defizit besteht. Deshalb übermittelte sie dem Rat am [15. Juni 2010] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Dänemark sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . eine Stellungnahme zu Dänemark.[7]

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Dänemark sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Gemäß Artikel 126 Absatz 6 AEUV hat der Rat die Bemerkungen, die der betreffende Mitgliedstaat gegebenenfalls abzugeben wünscht, zu berücksichtigen, bevor er nach Prüfung der Gesamtlage entscheidet, ob ein übermäßiges Defizit besteht. Im Falle Dänemarks führt die Prüfung der Gesamtlage zu folgenden Schlussfolgerungen.

(7) Nach den von den dänischen Behörden im April 2010 übermittelten Daten ist für 2010 ein gesamtstaatliches Defizit von 5,4 % des BIP und damit eine Überschreitung des Referenzwerts von 3 % des BIP geplant. Das geplante Defizit liegt nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP, die geplante Überschreitung des Referenzwerts kann im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts jedoch als ausnahmsweise angesehen werden. Sie ist insbesondere Folge eines schweren Wirtschaftsabschwungs im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts. Gemäß der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen ist das reale BIP in Dänemark im Jahr 2009 um 4,9 % gesunken und soll sich im Jahr 2010 wieder um 1,6 % erholen. Das Defizit des Jahres 2010 geht sowohl auf den Wirtschaftsabschwung als auch auf die von den dänischen Behörden im Einklang mit dem Europäischen Konjunkturprogramm getroffenen konjunkturfördernden Maßnahmen zurück. Die geplante Überschreitung des Referenzwerts kann jedoch nicht als vorübergehend angesehen werden. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen soll sich das Defizit unter der Annahme einer unveränderten Politik Bei der Annahme einer unveränderten Politik wird die (teilweise) Rücknahme der zur Bewältigung der Krise ergriffenen außerordentlichen Maßnahmen berücksichtigt. 2011 auf 4,9 % des BIP verringern. Das Defizitkriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.[8]

Bei der Annahme einer unveränderten Politik wird die (teilweise) Rücknahme der zur Bewältigung der Krise ergriffenen außerordentlichen Maßnahmen berücksichtigt.

(8) Laut der Datenmeldung der dänischen Behörden vom April 2010 liegt der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand mit 45,1 % des BIP im Jahr 2010 weiterhin unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen zufolge soll der Schuldenstand 2010 46 % des BIP betragen und 2011 auf 49,5 % des BIP ansteigen und somit unter dem Referenzwert von 60 % des BIP bleiben. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit erfüllt.

(9) Gemäß Artikel 2 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates können „einschlägige Faktoren“ bei den Verfahrensschritten, die zu einem Beschluss des Rates über das Bestehen eines übermäßigen Defizits nach Artikel 126 Absatz 6 führen, nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Voraussetzung, dass das Defizit in der Nähe des Referenzwertes bleibt und der Referenzwert vorübergehend überschritten wird, vollständig erfüllt ist. Dies trifft im Falle Dänemarks nicht zu. Daher werden in den Verfahrensschritten auf dem Weg zu diesem Beschluss keine sonstigen einschlägigen Faktoren berücksichtigt –

HAT FOLGENDEN BESCHLUSS ERLASSEN:

Artikel 1

Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass in Dänemark ein übermäßiges Defizit besteht.

Artikel 2

Dieser Beschluss ist an das Königreich Dänemark gerichtet.

Geschehen zu Brüssel am 15.6.2010

Im Namen des Rates

Der Präsident

[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden, und abrufbar sind unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des geplanten und des tatsächlichen öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Dänemarks ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Dänemark sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Bei der Annahme einer unveränderten Politik wird die (teilweise) Rücknahme der zur Bewältigung der Krise ergriffenen außerordentlichen Maßnahmen berücksichtigt.

[5] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6.

[6] ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1.

[7] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Dänemark sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Bei der Annahme einer unveränderten Politik wird die (teilweise) Rücknahme der zur Bewältigung der Krise ergriffenen außerordentlichen Maßnahmen berücksichtigt.

LT

(...PICT...)|EUROPOS KOMISIJA|

Briuselis, 2010.6.15

SEK(2010) 743 galutinis

Pasiūlymas

TARYBOS SPRENDIMAS

dėl perviršinio deficito Danijoje

AIŠKINAMASIS MEMORANDUMAS

1. Stabilumo ir augimo pakto taikymas dabartinės krizės metu

Šiuo metu daugelyje ES šalių valdžios sektoriaus biudžeto deficitas viršija Sutartyje nustatytą 3 % BVP pamatinę vertę. Dažnai stiprus deficito ir skolos būklės pablogėjimas turi būti vertinamas turint omenyje beprecedentę 2008–2009 m. pasaulinę finansų krizę ir ekonomikos nuosmukį. Tam įtakos turi keli veiksniai. Pirma, dėl ekonomikos nuosmukio mažėja mokestinės pajamos ir didėja socialinių išmokų išlaidos (pvz., bedarbių pašalpos). Antra, pripažindama, kad biudžeto politika dabartinėje ypatingoje ekonominėje situacijoje vaidina svarbų vaidmenį, 2008 m. lapkričio mėn. Europos ekonomikos atkūrimo plane (EEAP), kurį gruodžio mėn. patvirtino Europos Vadovų Taryba, Komisija paragino imtis fiskalinių skatinamųjų priemonių. Plane numatyta, kad skatinamosios priemonės turi būti taikomos laiku, jos turi būti tikslinės, laikinos ir skirtingos įvairiose valstybėse narėse, atsižvelgiant į skirtingą šalių būklę valstybės finansų tvarumo ir konkurencingumo požiūriu, o pagerėjus ekonomikos sąlygoms jos turi būti panaikintos. Galiausiai kelios šalys ėmėsi priemonių finansų sektoriui stabilizuoti; kai kurios iš šių priemonių turėjo įtakos skolos būklei arba kelia didesnio deficito ir skolos riziką ateityje, nors tam tikras vyriausybės suteiktos paramos išlaidas ateityje būtų galima susigrąžinti.

Pagal Stabilumo ir augimo paktą Komisija turi pradėti perviršinio deficito procedūrą (PDP), kai valstybės narės deficitas viršija 3 % BVP pamatinę vertę. Stabilumo ir augimo pakto 2005 m. pakeitimais siekta užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros etapuose būtų visų pirma atsižvelgiama į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta, atsižvelgiant į ekonominę padėtį, greitai atkurti patikimą biudžeto būklę, ir taip užtikrinamas ilgalaikis valstybės finansų tvarumas.

2. Ankstesni perviršinio deficito procedūros veiksmai

Perviršinio deficito procedūra (PDP) nustatyta Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnyje. Ši procedūra išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su kuriomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis.[1]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su kuriomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Pagal Sutarties 126 straipsnio 2 dalį Komisija turi stebėti, kaip laikomasi biudžetinės drausmės pagal šiuos du kriterijus: a) ar planuojamo arba faktinio valstybės biudžeto deficito santykis su bendruoju vidaus produktu (BVP) viršija 3 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai santykis smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, artimą pamatinei vertei; arba pamatinės vertės perviršis yra tik išimtinis ir laikinas, o santykis lieka artimas pamatinei vertei); ir b) ar valstybės skolos santykis su BVP viršija 60 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai tas santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės).

126 straipsnio 3 dalyje nustatyta, kad, jei valstybė narė neatitinka reikalavimų pagal vieną ar abu šiuos kriterijus, Komisija turi parengti pranešimą. Šiame pranešime taip pat turi būti „atsižvelgiama, ar bendrojo šalies biudžeto deficitas yra didesnis už valstybės investicijų išlaidas, be to, įvertinami ir kiti svarbūs veiksniai, įskaitant valstybės narės vidutinės trukmės ekonomikos ir biudžeto būklę“.

Remdamasi 2010 m. balandžio mėn. Danijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Naujausias Danijos pranešimas pateiktas http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . ir atsižvelgdama į Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę, 2010 m. gegužės 12 d. Komisija priėmė pranešimą dėl Danijos pagal 126 straipsnio 3 dalį Visi su PDP susiję Danijai skirti dokumentai pateikti svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Naujausias Danijos pranešimas pateiktas

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi su PDP susiję Danijai skirti dokumentai pateikti svetainėje:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Po to 2010 m. gegužės 27 d. pagal 126 straipsnio 4 dalį Ekonomikos ir finansų komitetas parengė nuomonę apie Komisijos pranešimą.

3. Perviršinio deficito susidarymas

Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Danijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis numatoma, kad 2010 m. Danijos valdžios sektoriaus deficitas sieks 5,4 % BVP ir viršys 3 % BVP pamatinę vertę. Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį laikoma, kad numatomas deficitas nėra artimas 3 % BVP pamatinei vertei, tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas galėtų būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma jis susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę numatoma, kad po staigaus susitraukimo 4,9 % 2009 m. Danijos realusis BVP 2010 m. vėl augs 1,6 %. 2009 m. recesija atspindėjo dėl finansų krizės ir pasaulinės recesijos staigiai sumažėjusį privatų vartojimą, investicijas ir eksportą, ypač pagrindinių prekybos partnerių (Vokietijos, Jungtinės Karalystės, Švedijos ir Norvegijos) paklausos sumažėjimą. 2010 m. deficitas susidaro tiek dėl ekonomikos nuosmukio, tiek dėl skatinamųjų priemonių, kurių Danijos valdžios institucijos ėmėsi pagal EEAP. Tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas negali būti laikomas laikinu. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę 2011 m. deficitas turėtų sumažėti iki 4,9 % BVP, darant prielaidą, kad politika nesikeis Prognozuojant, kad politika nesikeis, atsižvelgiama į (dalinį) su krize susijusių išskirtinio pobūdžio priemonių panaikinimą. . Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.[4]

Prognozuojant, kad politika nesikeis, atsižvelgiama į (dalinį) su krize susijusių išskirtinio pobūdžio priemonių panaikinimą.

2010 m. balandžio mėn. Danijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis, 2010 m. bendroji valdžios sektoriaus skola sudaro 45,1 % BVP ir lieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatoma, kad 2010 m. skolos santykis bus 46 % BVP, o 2011 m. padidės iki 49,5 % BVP, tačiau vis tiek liks mažesnis už 60 % BVP pamatinę vertę. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus įvykdytas.

Pagal Sutarties ir Stabilumo ir augimo pakto nuostatas Komisija pranešime taip pat nagrinėjo svarbius veiksnius. Pagal Stabilumo ir augimo paktą priimant sprendimą dėl perviršinio deficito į juos galima atsižvelgti tik tuomet, jei deficitas atitinka dvigubą artumo pamatinei vertei ir laikinumo sąlygą. Danijos atveju dviguba sąlyga nėra įvykdyta. Svarbūs veiksniai patys savaime šiuo atveju iš esmės yra palyginti palankūs.

Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonė pagal Sutarties 126 straipsnio 4 dalį atitinka Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį pateiktą vertinimą.

Atsižvelgdama į savo pranešimą pagal 126 straipsnio 3 dalį ir Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę pagal 126 straipsnio 4 dalį, Komisija laikosi nuomonės, kad Danijoje yra perviršinis deficitas. Ši Komisijos nuomonė, priimta [2010 m. birželio 15 d.] pagal 126 straipsnio 5 dalį, yra skirta Tarybai. Komisija siūlo, kad Taryba priimtų atitinkamą sprendimą pagal 126 straipsnio 6 dalį. Be to, Komisija teikia Tarybai rekomendaciją dėl Tarybos rekomendacijos Danijai pagal 126 straipsnio 7 dalį siekiant ištaisyti perviršinio deficito padėtį.

4. Rekomendacijos dėl perviršinio deficito padėties ištaisymo

Pagal Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 3 straipsnio 4 dalį Tarybos rekomendacijoje pagal 126 straipsnio 7 dalį turi būti nustatytas ne ilgesnis kaip šešių mėnesių laikotarpis, per kurį atitinkama valstybė narė turi imtis veiksmingų priemonių perviršiniam deficitui ištaisyti, ir terminas, per kurį reikia ištaisyti perviršinį deficitą, o „ištaisymas turėtų būti užbaigtas per metus nuo tokio deficito nustatymo, nebent atsirastų ypatingų aplinkybių“. Reglamento 2 straipsnio 6 dalyje nustatyta, kad sprendžiant, ar egzistuoja ypatingos aplinkybės, reikia atsižvelgti į svarbius veiksnius, aptartus Komisijos pranešime pagal Sutarties 126 straipsnio 3 dalį. Reglamento 3 straipsnio 4 dalyje nustatyta, kad rekomendacijoje Taryba nurodo, kad, „siekiant ištaisyti perviršinį deficitą per rekomendacijoje nustatytą terminą, valstybė narė turi pasiekti minimalų metinį kiekvienam ciklui pritaikyto balanso pagerėjimą, kurio etalonas būtų ne mažiau kaip 0,5 % BVP, atėmus vienkartines ir laikinąsias priemones“.

Atsižvelgiant į tai, kad dėl 2005 m. Stabilumo ir augimo pakto reformos galimas lankstesnis PDP taikymas, laikoma, kad Danijos atveju egzistuoja ypatingos aplinkybės. Visų pirma 2009 m. recesija atspindėjo dėl finansų krizės ir pasaulinės recesijos staigiai sumažėjusį privatų vartojimą, investicijas ir eksportą, ypač pagrindinių prekybos partnerių (Vokietijos, Jungtinės Karalystės, Švedijos ir Norvegijos) paklausos sumažėjimą. 2010 m. deficitas susidaro tiek dėl ekonomikos nuosmukio, tiek dėl skatinamųjų priemonių, kurių Danijos valdžios institucijos ėmėsi pagal EEAP.

Atsižvelgiant į tai, tikslinga numatyti perviršinio deficito padėties ištaisymą per vidutinės trukmės laikotarpį iki 2013 m. termino. Pripažįstant, kad Danijos biudžeto būklę 2010 m. lėmė priemonės, kurių imtasi reaguojant į krizę, kurios sudarė 2,2 % BVP 2009 m. ir 1,3 % BVP 2010 m. ir buvo tinkamas atsakas pagal Europos ekonomikos atkūrimo planą, taip pat nevaržomas automatinių stabilizatorių veikimas, Danijos valdžios institucijos turėtų įgyvendinti fiskalines priemones 2010 m., kaip numatyta. Kadangi didelio ekonominio disbalanso nėra, kad koregavimo planas būtų patikimas ir tvarus, Danijos valdžios institucijoms visų pirma reikėtų 2011–2013 m. laikotarpiu užtikrinti vidutinį metinį ½ % BVP struktūrinį biudžeto koregavimą ir aiškiai nurodyti priemones, reikalingas perviršiniam deficitui panaikinti iki 2013 m., jei susiklostys palankios ciklo sąlygos, ir sparčiau mažinti deficitą, jei ekonominės ar biudžeto sąlygos bus geresnės, negu šiuo metu numatoma.

Siekiant vykdyti griežtesnę priežiūrą pagal PDP, kuri būtina dėl perviršinio deficito panaikinimo termino, reikės reguliariai ir laiku stebėti pažangą, padarytą įgyvendinant fiskalinio konsolidavimo strategiją, kad perviršinis deficitas būtų panaikintas. Todėl atnaujintose Danijos konvergencijos programose, kurios bus parengtos 2010–2013 m., šiam klausimui galėtų būti skirtas atskiras skyrius.

Pagrindinių makroekonominių ir biudžeto projekcijų palyginimas

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realusis BVP (pokytis, %)|2010 m. pavasario COM|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP|nėra duomenų|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Gamybos apimties atotrūkis 1 (% potencialiojo BVP)|2010 m. pavasario COM²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP 3|nėra duomenų|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Valdžios sektoriaus balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP|nėra duomenų|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Pirminis balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP|nėra duomenų|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Pagal ciklą pakoreguotas balansas 1 (% BVP)|2010 m. pavasario COM|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP|nėra duomenų|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Struktūrinis balansas 4 (% BVP)|2010 m. pavasario COM|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP|nėra duomenų|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Bendroji valdžios sektoriaus skola (% BVP)|2010 m. pavasario COM|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|nėra duomenų|nėra duomenų|

|2010 m. vasario mėn. KP|nėra duomenų|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Pastabos :||

1 Programose nurodytas gamybos apimties atotrūkis ir pagal ciklą pakoreguotas balansas pagal Komisijos tarnybų perskaičiavimus remiantis programose pateikta informacija.||

2 Remiantis potencialiojo augimo apskaičiavimais: 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % ir 0,9 % atitinkamai 2008–2011 m.||

3 Remiantis potencialiojo augimo apskaičiavimais: 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % ir 0,9 % atitinkamai 2008–2011 m.||

4 Pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones. Vienkartinės ir kitos laikinosios priemonės yra 1,4 % BVP 2009 m., 1,7 % 2010 m., 1,1 % 2011 m., 0,9 % 2012 m., 0,8 % 2013 m. ir 0,0 % 2015 m. (visos mažinančios deficitą) pagal naujausią programą ir 0,2 % BVP 2010 m. (mažinančios deficitą) pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę. Dėl metodikos skirtumų programoje nurodytos vienkartinės priemonės nėra laikomos vienkartinėmis priemonėmis pagal Komisijos tarnybų apibrėžtį. Pagal šią apibrėžtį vienkartinės priemonės sudarytų 0,2 % BVP (deficitą mažinančios) 2010 m., o likusiais metais būtų nulinės.||

||

Šaltinis :||

Konvergencijos programa (KP); Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozės (COM); Komisijos tarnybų skaičiavimai.||

Pasiūlymas

TARYBOS SPRENDIMAS

dėl perviršinio deficito Danijoje

EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,

atsižvelgdama į Sutartį dėl Europos Sąjungos veikimo, ypač į jos 126 straipsnio 6 dalį,

atsižvelgdama į Europos Komisijos pasiūlymą,

atsižvelgdama į Danijos pastabas,

kadangi:

(1) Pagal Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnį valstybės narės vengia perviršinio valdžios sektoriaus deficito.

(2) Stabilumo ir augimo pakto pagrindinis tikslas yra patikimi valstybės finansai – priemonė sudaryti geresnes sąlygas kainų stabilumui ir dideliam tvariam augimui, leidžiančiam kurti naujas darbo vietas.

(3) Pagal Sutarties 126 straipsnyje nustatytą perviršinio deficito procedūrą (PDP), kuri išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. (kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis), numatyta priimti sprendimą dėl perviršinio deficito. Prie Sutarties pridėtame Protokole dėl perviršinio deficito procedūros nustatomos papildomos nuostatos, susijusios su PDP įgyvendinimu. Tarybos reglamentu (EB) Nr. 479/2009 OL L 145, 2009 6 10, p. 1. nustatytos išsamios taisyklės ir apibrėžtys, susijusios su minėto protokolo nuostatų taikymu. [5][6]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6.

OL L 145, 2009 6 10, p. 1.

(4) Stabilumo ir augimo pakto 2005 m. reforma siekta stiprinti jo veiksmingumą, ekonominius pagrindus ir užtikrinti valstybės finansų ilgalaikį tvarumą. Ja siekta užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros (PDP) etapuose būtų visų pirma atsižvelgta į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta greitai atkurti patikimą biudžeto būklę atsižvelgiant į ekonominę padėtį.

(5) Sutarties 126 straipsnio 5 dalyje reikalaujama, kad Komisija pateiktų Tarybai nuomonę, jeigu Komisija mano, kad valstybėje narėje yra susidaręs arba gali susidaryti perviršinis deficitas. Atsižvelgdama į savo pranešimą pagal 126 straipsnio 3 dalį ir į Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę pagal 126 straipsnio 4 dalį, Komisija padarė išvadą, kad Danijoje yra perviršinis deficitas. Todėl [2010 m. birželio 15 d.] Komisija tokią nuomonę dėl Danijos Visi su PDP susiję Danijai skirti dokumentai pateikti svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm . pateikė Tarybai.[7]

Visi su PDP susiję Danijai skirti dokumentai pateikti svetainėje:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm .

(6) Sutarties 126 straipsnio 6 dalyje nustatyta, kad Taryba, prieš priimdama sprendimą, ar yra susidaręs perviršinis deficitas, turėtų apsvarstyti ir nuodugniai įvertinti visas pastabas, kurias atitinkama valstybė narė pageidauja pateikti. Danijos atveju, atlikus bendrą vertinimą, daromos šios išvados.

(7) Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Danijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis numatoma, kad 2010 m. Danijos valdžios sektoriaus deficitas sieks 5,4 % BVP ir viršys 3 % BVP pamatinę vertę. Numatomas deficitas nėra artimas 3 % BVP pamatinei vertei, tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma jis susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę 2009 m. Danijos realusis BVP susitraukė 4,9 %, tačiau numatoma, kad 2010 m. jis vėl augs 1,6 %. 2010 m. deficitas susidaro tiek dėl ekonomikos nuosmukio, tiek dėl skatinamųjų priemonių, kurių Danijos valdžios institucijos ėmėsi pagal EEAP. Tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas negali būti laikomas laikinu. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę 2011 m. deficitas turėtų sumažėti iki 4,9 % BVP, darant prielaidą, kad politika nesikeis Prognozuojant, kad politika nesikeis, atsižvelgiama į (dalinį) su krize susijusių išskirtinio pobūdžio priemonių panaikinimą. . Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.[8]

Prognozuojant, kad politika nesikeis, atsižvelgiama į (dalinį) su krize susijusių išskirtinio pobūdžio priemonių panaikinimą.

(8) 2010 m. balandžio mėn. Danijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis, 2010 m. bendroji valdžios sektoriaus skola sudaro 45,1 % BVP ir lieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatoma, kad 2010 m. skolos santykis bus 46 % BVP, o 2011 m. padidės iki 49,5 % BVP, tačiau vis tiek liks mažesnis už 60 % BVP pamatinę vertę. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus įvykdytas.

(9) Pagal Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 4 dalį, priimant Tarybos sprendimą dėl perviršinio deficito pagal 126 straipsnio 6 dalį, į svarbius veiksnius galima atsižvelgti tik tuomet, jeigu visapusiškai laikomasi dvigubos sąlygos – kad deficitas išliktų artimas pamatinei vertei ir pamatinės vertės perviršis būtų laikinas. Danijos atveju ši dviguba sąlyga nėra įvykdyta. Todėl priimant šį sprendimą į svarbius veiksnius neatsižvelgiama,

PRIĖMĖ ŠĮ SPRENDIMĄ:

1 straipsnis

Atlikus bendrą vertinimą nustatyta, kad Danijoje yra perviršinis deficitas.

2 straipsnis

Šis sprendimas skirtas Danijos Karalystei.

Priimta Briuselyje,

Tarybos vardu

Pirmininkas […]

[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su kuriomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Naujausias Danijos pranešimas pateiktas http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi su PDP susiję Danijai skirti dokumentai pateikti svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Prognozuojant, kad politika nesikeis, atsižvelgiama į (dalinį) su krize susijusių išskirtinio pobūdžio priemonių panaikinimą.

[5] OL L 209, 1997 8 2, p. 6.

[6] OL L 145, 2009 6 10, p. 1.

[7] Visi su PDP susiję Danijai skirti dokumentai pateikti svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm .

[8] Prognozuojant, kad politika nesikeis, atsižvelgiama į (dalinį) su krize susijusių išskirtinio pobūdžio priemonių panaikinimą.

MT

(...PICT...)|IL-KUMMISSJONI EWROPEA|

Brussel 15.6.2010

SEG(2010) 743 finali

Proposta għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv fid-Danimarka

MEMORANDUM TA’ SPJEGAZZJONI

1. L-applikazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir ekonomiku fil-qagħda tal-kriżi attwali

Ħafna pajjiżi tal-UE bħalissa qed jiffaċċjaw defiċits tal-amministrazzjoni pubblika ikbar mill-valur ta’ referenza ta' 3 % tal-PGD stabbilit mit-Trattat. Id-deterjorament ta’ spiss qawwi fid-defiċit kif ukoll il-pożizzjonijiet tad-dejn għandhom jitqiesu fil-kuntest tal-kriżi finanzjarja u t-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku globali bla preċedent fl-2008/09. Hemm bosta fatturi involuti. L-ewwel nett, it-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku jġib miegħu tnaqqis fid-dħul mit-taxxi u żieda fin-nefqa tal-benefiċċji soċjali (eż. il-benefiċċji tal-qgħad). It-tieni, ladarba għarfet li l-politiki baġitarji għandhom sehem importanti x’jagħtu fil-qagħda ekonomika straordinarja attwali, il-Kummissjoni talbet biex ikun hemm stimulu fiskali fil-Pjan Ewropew għall-Irkupru Ekonomiku (PERE) tagħha ta’ Novembru 2008, li ġie approvat mill-Kunsill Ewropew f’Diċembru. Il-Pjan jispjega li l-istimulu għandu jkun f'waqtu, immirat u temporanju u differenzjat madwar l-Istati Membri biex jirrifletti l-qagħdiet differenti f'termini ta' sostenibilità u kompetittività tal-finanzi pubbliċi u għandu jkun imreġġa' lura ladarba jitjiebu l-kundizzjonijiet ekonomiċi. Fl-aħħar nett, diversi pajjiżi ħadu miżuri biex jistabbilizzaw is-settur finanzjarju, u xi wħud minnhom kellhom impatt fuq il-pożizzjoni tad-dejn jew jikkostitwixxu riskju ta’ żieda fid-defiċits u fid-dejn fil-ġejjieni, għalkemm xi wħud mill-ispejjeż ta’ sostenn tal-gvern jistgħu jiġu rkuprati fil-ġejjieni.

Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jirrikjedi li l-Kummissjoni tagħti bidu għall-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv (PŻE) kull meta d-defiċit ta’ Stat Membru jaqbeż il-valur ta’ referenza ta’ 3 % tal-PGD. L-emendi għall-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir tal-2005 kellhom l-għan li jiżguraw li l-isfond ekonomiku u baġitarju, b’mod partikolari, jiġi kkunsidrat bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jappoġġja l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji mingħajr problemi billi titqies is-sitwazzjoni ekonomika, u għalhekk tiġi żgurata s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fit-tul.

2. Passi li ttieħdu fil-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv

L-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea jistipula proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE). Din il-proċedura hija speċifikata aktar fir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 “dwar li titħaffef u li tiċċara l-implimentazzjoni tal-proċedura ta’ defiċit eċċessiv” ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-format u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm , li hija parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir.[1]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-format u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm

Skont l-Artikolu 126(2) tat-Trattat, il-Kummissjoni trid tissorvelja l-konformità mad-dixxiplina baġitarja fuq il-bażi ta' żewġ kriterji, jiġifieri: (a) jekk il-proporzjon tad-defiċit mistenni tal-gvern, jew dak attwali, mal-prodott gross domestiku (PGD) jaqbiżx il-valur ta’ referenza ta’ 3 % (sakemm il-proporzjon ma jkunx naqas sostanzjalment u kontinwament, u ma jkunx laħaq livell qrib il-valur ta’ referenza; jew, inkella, l-eċċess fuq il-valur ta’ referenza jkun wieħed eċċezzjonali u temporanju biss u li l-proporzjon jibqa’ qrib il-valur ta’ referenza); u (b) dwar jekk il-proporzjon tad-dejn tal-gvern fir-rigward tal-PDG jaqbiżx il-valur ta’ referenza ta’ 60% (sakemm il-proporzjon ma jkunx qed jonqos b’mod suffiċjenti u jersaq lejn il-valur ta’ referenza b’pass sodisfaċenti).

L-Artikolu 126(3) jistipula li, jekk Stat Membru ma jissodisfax ir-rekwiżiti ta’ kriterju wieħed jew tat-tnejn, il-Kummissjoni għandha tħejji rapport. Dan ir-rapport għandu wkoll “iqis jekk id-defiċit tal-gvern jaqbiżx l-infiq tal-gvern għal investiment u jqis il-fatturi l-oħra kollha rilevanti, inkluża l-qagħda ekonomika u baġitarja tal-Istat Membru għal perjodu ta’ żmien medju”.

Abbażi tad-dejta notifikata mill-awtoritajiet tad-Danimarka f'April 2010 Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u l-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti li ntbagħtet lid-Danimarka tidher f’: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . u meta jitqies it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010, il-Kummissjoni adottat rapport skont l-Artikolu 126(3) għad-Danimarka fit-12 ta' Mejju 2010 Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE għad-Danimarka jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u l-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti li ntbagħtet lid-Danimarka tidher f’:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE għad-Danimarka jinsabu fil-websajt li ġejja:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Sussegwentement, u b’konformità mal-Artikolu 126(4), il-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju fassal opinjoni dwar ir-rapport tal-Kummissjoni tas-27 ta’ Mejju 2010.

3. L-eżistenza ta' defiċit eċċessiv

Skont id-dejta notifikata mill-awtoritajiet tad-Danimarka f'April 2010, id-defiċit tal-amministrazzjoni pubblika fid-Danimarka mistenni jilħaq il-5,4 % tal-PGD fl-2010, u b'hekk jaqbeż il-valur ta' referenza tat-3% tal-PGD. Ir-rapport tal-Kummissjoni, skont l-Artikolu 126(3), qies li d-defiċit ippjanat ma kienx qrib il-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD, iżda l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta' referenza jista' jiġi kkwalifikat bħala eċċezzjonali skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B’mod partikolari, dan irriżulta minn kriżi ekonomika ħarxa skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u ta’ Tkabbir. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010, il-PGD reali fid-Danimarka hu maħsub li jirkupra għal 1,6 % fl-2010 wara tnaqqis f'daqqa ta' 4,9 % fl-2009. Ir-riċessjoni tal-2009 tirrifletti t-tnaqqis f'daqqa fil-konsum privat, fl-investiment privat u fl-esportazzjonijiet bħala konsegwenza tal-kriżi finanzjarja u r-riċessjoni globali, b'mod partikolari l-waqgħa fid-domanda mill-imsieħba kummerċjali ewlenin (il-Ġermanja, ir-Renju Unit, l-Isvezja u n-Norveġja). Id-defiċit fl-2010 huwa konsegwenza kemm tat-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku kif ukoll tal-miżuri ta' stimulu li ttieħdu f'konformità mal-PERE mill-awtoritajiet Daniżi. Barra minn hekk, l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta' referenza ma jistax jitqies bħala temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010, id-defiċit jonqos għal 4,9 % tal-PGD fl-2011 fuq bażi ta' ebda bidla ta' politika It-tbassir ta' ebda bidla ta' politika jqis l-irtirar (parzjali) ta' miżuri ta' natura straordinarja marbuta mal-kriżi. . Il-kriterju tal-iżbilanċ fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.[4]

It-tbassir ta' ebda bidla ta' politika jqis l-irtirar (parzjali) ta' miżuri ta' natura straordinarja marbuta mal-kriżi.

Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Daniżi f’April 2010, id-dejn gross tal-amministrazzjoni pubblika għadu taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD, u kien 45,1% tal-PGD fl-2010. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010 jipprevedi li l-proporzjon tad-dejn ikun 46 % tal-PGD fl-2010 u li jiżdied għal 49,5 % tal-PGD fl-2011, li jibqa' taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat huwa sodisfatt.

B'konformità mad-dispożizzjonijiet fit-Trattat u fil-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, fir-rapport tagħha l-Kummissjoni analizzat ukoll il-"fatturi rilevanti". Skont il-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, dawn jistgħu jitqiesu biss fl-istadji li jwasslu għad-deċizjoni dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv jekk id-defiċit jissodisfa l-kundizzjoni doppja ta' qrubija u ta' temporanjetà. Fil-każ tad-Danimarka, il-kundizzjoni doppja mhix sodisfatta. Meqjusa fuq il-mertu tagħhom innifishom, il-fatturi rilevanti fil-każ attwali jidhru li huma relattivament favorevoli.

L-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4) tat-Trattat hija konsistenti mal-evalwazzjoni fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3).

Il-Kummissjoni, wara li qieset ir-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3) u l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4), hi tal-opinjoni li jeżisti defiċit eċċessiv fid-Danimarka. Din l-opinjoni, adottata mill-Kummissjoni fil-[15 ta’ Ġunju 2010], qed tiġi indirizzata hawn lill-Kunsill skont l-Artikolu 126(5). Il-Kummissjoni qiegħda tipproponi li l-Kunsill għandu jiddeċiedi kif xieraq, b'konformità mal-Artikolu 126(6). Barra minn hekk, il-Kummissjoni qed tressaq lill-Kunsill rakkomandazzjoni għal Rakkomandazzjoni tal-Kunsill biex tiġi indirizzata lid-Danimarka bl-għan li tintemm is-sitwazzjoni ta’ defiċit eċċessiv skont l-Artikolu 126(7).

4. Rakkomandazzjonijiet biex tintemm il-qagħda ta' defiċit eċċessiv

Skont l-Artikolu 3(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, ir-rakkomandazzjoni tal-Kunsill magħmula skont l-Artikolu 126(7) għandha tistabbilixxi limitu ta’ żmien ta’ mhux aktar minn sitt xhur għal azzjoni effettiva li għandha tittieħed mill-Istat Membru kkonċernat kif ukoll limitu ta’ żmien għall-korrezzjoni tal-iżbilanċ eċċessiv, li “għandu jintemm fis-sena ta' wara l-identifikazzjoni tiegħu sakemm ma jkunx hemm ċirkostanzi speċjali”. L-Artikolu 2(6) tar-Regolament jimplika li l-“fatturi rilevanti” meqjusa fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3) tat-Trattat għandhom jitqiesu biex jiġi deċiż jekk jeżistux ċirkustanzi speċjali. L-Artikolu 3(4) tar-Regolament jispeċifika li l-Kunsill għandu jirrakkomanda li l-Istat Membru jwettaq “titjib annwali minimu ta’ mill-inqas 0,5 % tal-PGD bħala punt ta’ referenza, fil-bilanċ aġġustat ċiklikament ħieles minn miżuri ta’ darba u miżuri temporanji, sabiex jiżgura l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv sal-limitu ta' żmien stabbilit fir-rakkomandazzjoni”.

Għal raġunijet ta' flessibilità akbar fl-applikazzjoni tal-PŻE introdotta bir-riforma tal-2005 tal-Patt ta’ Stabbiltà u ta' Tkabbir, huwa meqjus li jeżistu ċirkostanzi speċjali fil-każ tad-Danimarka. B'mod partikolari, ir-riċessjoni tal-2009 rriflettiet it-tnaqqis f'daqqa fil-konsum privat, fl-investiment privat u fl-esportazzjonijiet bħala konsegwenza tal-kriżi finanzjarja u r-riċessjoni globali, b'mod partikolari l-waqgħa fid-domanda mill-imsieħba kummerċjali ewlenin (il-Ġermanja, ir-Renju Unit, l-Isvezja u n-Norveġja). Id-defiċit fl-2010 huwa konsegwenza kemm tat-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku u l-miżuri ta' stimulu li ttieħdu f'konformità mal-PERE mill-awtoritajiet Daniżi.

F'dan l-isfond, huwa xieraq li tiġi kkunsidrata l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv fil-qafas fuq terminu medju bl-iskadenza għall-korrezzjoni tkun l-2013. Filwaqt li jagħrfu li l-pożizzjoni baġitarja tad-Daniżi fl-2010 rriżultat mill-miżuri li ttieħdu b'reazzjoni għall-kriżi u li jammontaw għal 2,2 % tal-PGD fl-2009 u 1,3 % fl-2010, li kienu rispons xieraq għall-Pjan Ewropew ta' Rkupru Ekonomiku, u ċ-ċaqliq ħieles ta' stabbilizzaturi awtomatiċi, l-awtoritajiet Daniżi għandhom jimplimentaw il-miżuri fiskali fl-2010 kif maħsub. B’mod partikolari, minħabba n-nuqqas ta' żbilanċi ekonomiċi maġġuri, triq kredibbli u sostenibbli ta' aġġustament titlob li l-awtoritajiet Daniżi jiżguraw aġġustament strutturali annwali medju tal-baġit ta' ½ % tal-PGD matul il-perjodu tal-2011-2013 u jispeċifikaw il-miżuri li huma neċessarji biex issir il-korrezzjoni tal-iżbilanċ eċċessiv sal-2013, jekk jippermettu l-kundizzjonijiet ċikliċi, u jaċċelleraw it-tnaqqis tad-defiċit jekk il-kondizzjonijiet ekonomiċi jew baġitari jkunu aħjar minn dawk mistennija bħalissa.

Żieda fis-sorveljanza taħt il-PŻE, li tidher neċessarja fid-dawl tal-limitu ta’ żmien għall-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv, tkun teħtieġ sorveljanza regolari u f’waqtha tal-progress magħmul fl-implimentazzjoni tal-istrateġija ta’ konsolidament fiskali sabiex tiġi żgurata l-korrezzjoni tal-iżbilanċ eċċessiv. F'dan il-kuntest, kapitolu separat fl-aġġornamenti tal-programm ta’ konverġenza tad-Danimarka li se jitħejja bejn l-2010 u l-2013 jista’ jkun dedikat b’mod effettiv għal din il-kwistjoni.

Tqabbil tal-previżjonijiet makroekonomiċi u baġitarji ewlenin

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PGD reali (bidla f’%)|COM rebbiegħa 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010|n.a.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2.0|2,3|

Differenza fil-produzzjoni reali u dik potenzjali 1 (% tal-PGD potenzjali)|COM rebbiegħa 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010³|n.a.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Bilanċ tal-amministrazzjoni pubblika (% tal-PGD)|COM Rebbiegħa 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010|n.a.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Bilanċ primarju (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010|n.a.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Bilanċ aġġustat ċiklikament 1 (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010|n.a.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Bilanċ strutturali 4 (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010|n.a.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Dejn gross tal-gvern (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.a.|n.a.|

|PK Frar 2010|n.a.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Noti:||

1 Lakuni fil-produzzjoni u bilanċi aġġustati ċiklikament mill-programmi kif ikkalkulati mill-ġdid mis-servizzi tal-Kummissjoni abbażi tal-informazzjoni fil-programmi.||

2 Ibbażat fuq it-tkabbir potenzjali stmat ta' 1,4%, 0,6%, 0,5% u 0,9% rispettivament fil-perjodu 2008-2011.||

3 Ibbażat fuq it-tkabbir potenzjali stmat ta' 1,4%, 0,6%, 0,5% u 0,9% rispettivament fil-perjodu 2008-2011.||

4 Bilanċ aġġustat ċiklikament li jeskludi miżuri ta’ darba biss u oħrajn temporanji. Miżuri ta' darba u miżuri temporanji oħra huma 1,4% tal-PGD fl-2009, 1,7% fl-2010, 1,1% fl-2011, 0,9% fl-2012, 0,8% fl-2013 u 0,0% fl-2015; kollha kemm huma jnaqqsu d-defiċit skont l-aktar programm riċenti u li jnaqqsu d-defiċit b'0,2 % fl-2010 skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010. Minħabba d-differenzi fil-metodoloġija, il-miżuri ta' darba rrappurtati fil-programm ma jikkwalifikawx bħala miżuri ta' darba skont id-definizzjoni tas-Servizzi tal-Kummissjoni. Skont din id-definizzjoni, il-miżuri ta' darba jnaqqsu d-defiċit b'0,2% tal-PGD fl-2010 u żero fis-snin li jibqa'.||

||

Sors :||

Programm ta' konverġenza (PK); It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010 (COM); Il-kalkoli tas-servizzi tal-Kummissjoni.||

Proposta għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv fid-Danimarka

IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA,

Wara li kkunsidra t-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea, u b'mod partikolari l-Artikolu 126(6) tiegħu,

Wara li kkunsidra l-proposta mill-Kummissjoni Ewropea,

Wara li kkunsidra l-osservazzjonijiet magħmula mid-Danimarka,

Billi:

(1) Skont l-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea l-Istati Membri għandhom jevitaw defiċits tal-gvern eċċessivi.

(2) Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir huwa msejjes fuq l-għan ta’ finanzi sodi tal-gvern bħala mezz ta’ tisħiħ tal-kundizzjonijiet għall-istabbiltà tal-prezzijiet u għal tkabbir qawwi sostenibbli li jwassal għall-ħolqien tal-impjiegi.

(3) Il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE) skont l-Artikolu 126 tat-Trattat, kif iċċarata mir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 dwar li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. (li jagħmel parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir), tipprovdi għal deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv. Il-Protokoll dwar il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv anness mat-Trattat jistipula dispożizzjonijiet ulterjuri relatati mal-implimentazzjoni tal-PŻE. Ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009 ĠU L 145, 10.6.2009, p. 1. jistipula definizzjonijiet u regoli dettaljati għall-applikazzjoni tad-dispożizzjoni ta' dan il-Protokoll. [5][6]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6.

ĠU L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) Ir-riforma tal-2005 tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir fittxet li ssaħħaħ l-effikaċja u l-bażi ekonomika kif ukoll li tissalvagwardja s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fuq medda fit-tul. Din immirat li tiżgura li, b’mod partikolari, l-isfond ekonomiku u baġitarju jiġi kkunsidrat bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jsostni l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji mingħajr problemi billi titqies il-qagħda ekonomika.

(5) L-Artikolu 126(5) tat-Trattat jitlob li l-Kummissjoni tindirizza opinjoni lill-Kunsill jekk il-Kummissjoni tqis li jeżisti jew li jista' jkun hemm defiċit eċċessiv fi Stat Membru. Il-Kummissjoni, wara li qieset ir-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3) u l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4), ikkonkludiet li jeżisti defiċit eċċessiv fid-Danimarka. Il-Kummissjoni għalhekk indirizzat dik l-opinjoni lill-Kunsill fir-rigward tad-Danimarka fil-[15 ta’ Ġunju 2010] Id-dokumenti kollha relatati mal-PDE għad-Danimarka jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Id-dokumenti kollha relatati mal-PDE għad-Danimarka jinsabu fil-websajt li ġejja:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L-Artikolu 126(6) tat-Trattat jiddikjara li l-Kunsill għandu jikkunsidra kull osservazzjoni li l-Istat Membru kkonċernat ikun jixtieq jagħmel qabel ma jiddeċiedi, wara valutazzjoni ġenerali, jekk jeżistix defiċit eċċessiv. Fil-każ tad-Danimarka, din l-evalwazzjoni ġenerali twassal għall-konklużjonijiet li ġejjin.

(7) Skont id-dejta notifikata mill-awtoritajiet tad-Danimarka f'April 2010, id-defiċit tal-amministrazzjoni pubblika fid-Danimarka laħaq il-5,4 % tal-PGD fl-2010, u b'hekk qabeż il-valur ta' referenza tat-3% tal-PGD. Id-defiċit ippjanat huwa qrib il-valur referenzjali ta' 3 % tal-PGD, iżda l-eċċess ippjanat 'il fuq mill-valur referenzjali jista' jiġi kkwalifikat bħala eċċezzjonali fi ħdan it-tifsira tat-Trattat u l-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B’mod partikolari, dan irriżulta minn kriżi ekonomika ħarxa skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u ta’ Tkabbir. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010, il-PGD reali fid-Danimarka naqas b'4,9 % fl-2009 u hu maħsub li jirkupra għal 1,6 % fl-2010. Id-defiċit fl-2010 huwa konsegwenza kemm tat-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku kif ukoll tal-miżuri ta' stimulu li ttieħdu f'konformità mal-PERE mill-awtoritajiet Daniżi. Madankollu, l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta' referenza ma jistax jitqies bħala temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010, id-defiċit jonqos għal 4,9 % tal-PGD fl-2011 fuq bażi ta' ebda bidla ta' politika It-tbassir ta' ebda bidla ta' politika jqis l-irtirar (parzjali) ta' miżuri ta' natura straordinarja marbuta mal-kriżi. . Il-kriterju tad-defiċit fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.[8]

It-tbassir ta' ebda bidla ta' politika jqis l-irtirar (parzjali) ta' miżuri ta' natura straordinarja marbuta mal-kriżi.

(8) Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Daniżi f’April 2010, id-dejn gross tal-amministrazzjoni pubblika jibqa' taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD, ta' 45,1% tal-PGD fl-2010. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010 jipprevedi li l-proporzjon tad-dejn se jkun 46 % tal-PGD fl-2010 u li se jiżdied għal 49,5 % tal-PGD fl-2011, li jibqa' taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat huwa sodisfatt.

(9) Skont l-Artikolu 2(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, il-"fatturi rilevanti" jistgħu jitqiesu biss fl-istadji li jwasslu għad-deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv b'konformità mal-Artikolu 126(6) jekk il-kundizzjoni doppja - li d-defiċit jibqa' qrib il-valur ta' referenza u li l-eċċess tiegħu 'l fuq mill-valur ta' referenza jkun temporanju - tiġi sodisfatta għal kollox. Fil-każ tad-Danimarka, din il-kundizzjoni doppja ma ntlaħqitx. Għalhekk, il-fatturi rilevanti ma jitqisux fil-passi li jwasslu għal din id-deċiżjoni.

ADOTTA DIN ID-DEĊIŻJONI:

Artikolu 1

Minn evalwazzjoni ġenerali jirriżulta li jeżisti defiċit eċċessiv fid-Danimarka.

Artikolu 2

Din id-deċiżjoni hija indirizzata lir-Renju tad-Danimarka.

Magħmula fi Brussel,

Għall-Kunsill

Il-President […]

[1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-format u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm

[2] Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u l-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti li ntbagħtet lid-Danimarka tidher f’: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE għad-Danimarka jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] It-tbassir ta' ebda bidla ta' politika jqis l-irtirar (parzjali) ta' miżuri ta' natura straordinarja marbuta mal-kriżi.

[5] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6.

[6] ĠU L 145, 10.6.2009, p. 1.

[7] Id-dokumenti kollha relatati mal-PDE għad-Danimarka jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] It-tbassir ta' ebda bidla ta' politika jqis l-irtirar (parzjali) ta' miżuri ta' natura straordinarja marbuta mal-kriżi.

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOMISIJA|

Briselē, 15.6.2010

SEC(2010) 743 galīgā redakcija

Priekšlikums

PADOMES LĒMUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Dānijā

PASKAIDROJUMA RAKSTS

1. Stabilitātes un izaugsmes pakta piemērošana pašreizējā krīzes situācijā

Daudzu ES valstu kopbudžeta deficīts patlaban pārsniedz Līgumā noteikto atsauces vērtību 3 % no IKP. Uz bieži vien ievērojamo deficīta pieaugumu, kā arī uz parāda attīstību jāraugās nepieredzētās vispasaules 2008./2009. gada finanšu krīzes un ekonomikas lejupslīdes kontekstā. Jāņem vērā vairāki faktori. Pirmkārt, ekonomikas lejupslīdes rezultātā samazinās nodokļu ieņēmumi un pieaug sociālo pabalstu (piemēram, bezdarbnieka pabalstu) izdevumi. Otrkārt, ņemot vērā to, ka budžeta politikai ir svarīga nozīme ārkārtas situācijā, kas pašreiz valda ekonomikā, Komisija 2008. gada novembra Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānā (EEAP), ko decembrī apstiprināja Eiropadome, aicināja veikt fiskālās stimulēšanas pasākumus. Plānā paskaidrots, ka stimulēšanas pasākumiem jābūt savlaicīgiem, mērķtiecīgiem, ar ierobežotu darbības laiku un katrā dalībvalstī dažādiem, lai ņemtu vērā šo valstu atšķirīgos stāvokļus attiecībā uz valsts finanšu ilgtspējību un konkurētspēju, un tie jāpārtrauc, kad ekonomikas apstākļi uzlabojas. Visbeidzot, lai stabilizētu finanšu sektoru, vairākas dalībvalstis ir veikušas pasākumus, no kuriem daži ir ietekmējuši parādu vai rada risku, ka deficīts un parāds varētu nākotnē pieaugt, lai gan dažas valstis atbalsta pasākumu izmaksas nākotnē varētu atgūt.

Stabilitātes un izaugsmes paktā noteikts, ka Komisijai jāuzsāk pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra vienmēr, kad kādas dalībvalsts budžeta deficīts pārsniedz atsauces vērtību 3 % no IKP. Stabilitātes un izaugsmes paktā 2005. gadā izdarīto grozījumu mērķis bija jo īpaši nodrošināt to, ka situācija ekonomikā un budžeta stāvoklis ir pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā, un tādējādi ilgtermiņā nodrošinātu valsts finanšu ilgtspējību.

2. Iepriekšējie pasākumi pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūrā

Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pants paredz pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru. Šī procedūra ir sīkāk aprakstīta Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas tīmekļa vietnē http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ). , kas ietilpst Stabilitātes un izaugsmes paktā.[1]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas tīmekļa vietnē http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ).

Saskaņā ar Līguma 126. panta 2. punktu Komisijai jāuzrauga budžeta disciplīnas ievērošana, pamatojoties uz šādiem diviem kritērijiem: a) vai plānotā vai faktiskā valsts budžeta deficīta attiecība pret iekšzemes kopproduktu (IKP) pārsniedz atsauces vērtību 3 % (izņemot gadījumus, kad šī attiecība ir būtiski un pastāvīgi samazinājusies un sasniegusi atsauces vērtībai tuvu līmeni, vai arī ja atsauces vērtība ir pārsniegta tikai izņēmuma kārtā un uz laiku, un šī attiecība joprojām ir tuva atsauces vērtībai); un b) vai valsts parāda attiecība pret IKP pārsniedz atsauces vērtību 60 % (ja vien šī attiecība pietiekami strauji nesamazinās un netuvinās atsauces vērtībai).

Līguma 126. panta 3. punktā paredzēts, ka tad, ja kāda dalībvalsts neatbilst viena vai abu šo kritēriju prasībām, Komisija sagatavo ziņojumu. Šajā ziņojumā “ņem vērā arī to, vai valsts budžeta deficīts pārsniedz valdības investīciju izdevumus, kā arī ņem vērā visus citus būtiskus faktorus, tostarp dalībvalsts ekonomikas un budžeta stāvokli vidēji ilgā laikā”.

Pamatojoties uz datiem, ko Dānijas iestādes paziņojušas 2010. gada aprīlī Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Dānijas paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , un ņemot vērā Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi, Komisija 2010. gada 12. maijā saskaņā ar 126. panta 3. punktu pieņēma ziņojumu par Dāniju Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Dāniju, pieejami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Dānijas paziņotie dati ir pieejami:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Dāniju, pieejami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Pēc tam saskaņā ar 126. panta 4. punktu 2010. gada 27. maijā Ekonomikas un finanšu komiteja formulēja atzinumu par Komisijas ziņojumu.

3. Pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšana

Saskaņā ar datiem, ko Dānijas iestādes paziņojušas 2010. gada aprīlī, tiek plānots, ka valsts kopbudžeta deficīts Dānijā sasniegs 5,4 % no IKP 2010. gadā, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību — 3 % no IKP. Saskaņā ar 126. panta 3. punktu sagatavotajā Komisijas ziņojumā pausts uzskats, ka plānotais deficīts nav tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP, bet ka plānoto atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par pārsniegumu izņēmuma kārtā Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Tas jo īpaši ir smagas ekonomikas lejupslīdes rezultāts Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka pēc Dānijas reālā IKP krasā samazinājuma 4,9 % apmērā 2009. gadā ir sagaidāms, ka tas atgūsies par 1,6 % 2010. gadā. 2009. gada recesija izpaudās kā straujš privātā patēriņa, investīciju un eksporta kritums, ko izraisījusi finanšu krīze un pasaules ekonomikas lejupslīde, jo īpaši pieprasījuma samazināšanās no galveno tirdzniecības partneru puses (Vācijas, Apvienotās Karalistes, Zviedrijas un Norvēģijas). 2010. gada budžeta deficīts ir sekas, ko izraisīja gan ekonomikas lejupslīde, gan Dānijas iestāžu saskaņā ar EEAP veiktie stimulēšanas pasākumi. Tomēr plānoto atsauces vērtības pārsniegumu nevar uzskatīt par īslaicīgu. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi budžeta deficīts 2011. gadā samazinātos līdz 4,9 % no IKP, ja netiktu mainīta politika Prognozē, kas balstīta uz pieņēmumu, ka netiek veiktas politikas izmaiņas, ņem vērā (daļējo) atteikšanos no ārkārtējiem ar krīzi saistītajiem pasākumiem. . Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.[4]

Prognozē, kas balstīta uz pieņēmumu, ka netiek veiktas politikas izmaiņas, ņem vērā (daļējo) atteikšanos no ārkārtējiem ar krīzi saistītajiem pasākumiem.

Saskaņā ar datiem, ko Dānijas iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, valsts kopējais parāds vēl aizvien ir mazāks par atsauces vērtību 60 % no IKP, proti, 45,1 % no IKP 2010. gadā. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka parāda attiecība 2010. gadā būs 46 % no IKP un palielināsies līdz 49,5 % no IKP 2011. gadā, joprojām nepārsniedzot atsauces vērtību — 60 % no IKP. Līgumā minētais parāda kritērijs ir izpildīts.

Saskaņā ar Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta noteikumiem Komisija savā ziņojumā analizēja arī “būtiskos faktorus”. Saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes paktu, gatavojot lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, tos drīkst ņemt vērā tikai tad, ja budžeta deficīts vienlaikus atbilst diviem nosacījumiem — ka tas saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Dānijas gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Atsevišķi ņemot, būtiskie faktori konkrētajā gadījumā šķiet esam diezgan labvēlīgi.

Saskaņā ar Līguma 126. panta 4. punktu sagatavotais Ekonomikas un finanšu komitejas atzinums atbilst Komisijas novērtējumam, kas iekļauts saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu sagatavotajā ziņojumā.

Komisija, ņemot vērā savu saskaņā ar 126. panta 3. punktu sniegto ziņojumu un pamatojoties uz Ekonomikas un finanšu komitejas saskaņā ar 126. panta 4. punktu sniegto atzinumu, uzskata, ka Dānijā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Šis atzinums, ko Komisija pieņēma [2010. gada 15. jūnijā], tiek adresēts Padomei saskaņā ar 126. panta 5. punktu. Komisija ierosina Padomei pieņemt attiecīgu lēmumu saskaņā ar 126.panta 6. punktu. Turklāt saskaņā ar 126. panta 7. punktu Komisija Padomei iesniedz ieteikumu par Padomes ieteikumu, kas adresējams Dānijai, lai tiktu novērsta pārmērīga valsts budžeta deficīta situācija.

4. Ieteikumi, lai novērstu pārmērīgu budžeta deficītu

Saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 3. panta 4. punktu Padomes ieteikumā, kas izdots saskaņā ar 126. panta 7. punktu, jānosaka, ka attiecīgajai dalībvalstij ne vēlāk kā sešu mēnešu laikā jāveic efektīvi pasākumi, kā arī jāparedz termiņš pārmērīgā budžeta deficīta novēršanai — tam “jābūt pilnībā novērstam nākamajā gadā pēc tā konstatēšanas, ja vien nepastāv īpaši apstākļi”. Lemjot, vai pastāv īpaši apstākļi, saskaņā ar regulas 2. panta 6. punktu jāņem vērā “būtiski faktori”, kas izskatīti atbilstīgi Līguma 126. panta 3. punktam sagatavotajā Komisijas ziņojumā. Regulas 3. panta 4. punktā Padomei paredzēts pienākums ieteikt, ka dalībvalsts “kā normu sasniedz minimālu gada uzlabojumu vismaz 0,5 % apmērā no IKP tās cikliski koriģētajā bilancē, izņemot vienreizējos un pagaidu pasākumus, lai tādējādi nodrošinātu pārmērīga budžeta deficīta novēršanu ieteikumā norādītajā termiņā”.

Saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes pakta 2005. gada reformu, ar ko tika ieviesta lielāka elastība, piemērojot pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras noteikumus, var uzskatīt, ka Dānijas gadījumā pastāv īpaši apstākļi. Konkrēti, 2009. gada recesija izpaudās kā straujš privātā patēriņa, investīciju un eksporta kritums, ko izraisījusi finanšu krīze un pasaules ekonomikas lejupslīde, jo īpaši pieprasījuma samazināšanās no galveno tirdzniecības partneru puses (Vācijas, Apvienotās Karalistes, Zviedrijas un Norvēģijas). 2010. gada budžeta deficīts ir sekas, ko izraisīja gan ekonomikas lejupslīde, gan Dānijas iestāžu saskaņā ar EEAP veiktie stimulēšanas pasākumi.

Ņemot vērā iepriekš minēto, ir lietderīgi apsvērt pārmērīga valsts budžeta deficīta novēršanas procedūru vidējā termiņā, par korekciju galīgo termiņu nosakot 2013. gadu. Atzīstot, ka Dānijas 2010. gada budžeta stāvokli noteica veiktie pretkrīzes pasākumi 2,2 % apmērā no IKP 2009. gadā un 1,3 % apmērā no IKP 2010. gadā, kas bija piemērota rīcība saskaņā ar Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānu, un automātisko stabilizatoru brīvā darbība, Dānijas iestādēm 2010. gadā būtu jāīsteno paredzētie fiskālie pasākumi. Lai veiktu ticamas un ilgtspējīgas korekcijas, jo īpaši, ņemot vērā, ka nav izteiktas ekonomiskas nelīdzsvarotības, Dānijas iestādēm būtu jānodrošina vidēja ikgadēja budžeta strukturāla korekcija ½ % apmērā no IKP laikposmā no 2011. līdz 2013. gadam un jāprecizē pasākumi, kas nepieciešami pārmērīga budžeta deficīta novēršanai līdz 2013. gadam, ja to pieļauj cikliskie nosacījumi, un jāpaātrina deficīta samazināšana, ja ekonomikas vai budžeta situācija izrādās labāka, nekā sagaidāms pašlaik.

Lai pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras ietvaros veiktu pastiprinātu uzraudzību, kas ir vajadzīga, ņemot vērā pārmērīga deficīta novēršanai noteikto termiņu, būs vajadzīga regulāra un savlaicīga kontrole attiecībā uz paveikto fiskālās konsolidācijas stratēģijas īstenošanā, lai nodrošinātu pārmērīgā deficīta novēršanu. Tāpēc Dānijas konverģences programmas atjauninājumos, kas tiks sagatavoti laikposmā no 2010. līdz 2013. gadam, šim jautājumam varētu atvēlēt atsevišķu nodaļu.

Galveno makroekonomikas un budžeta prognožu salīdzinājums

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reālais IKP (izmaiņas %)|COM 2010. g. pavasaris|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī|n.p.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Ražošanas apjoma starpība 1 (% no potenciālā IKP)|COM 2010. g.² pavasaris|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī 3|n.p.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Valsts kopbudžeta bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī|n.p.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primārā bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī|n.p.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Cikliski koriģētā bilance 1 (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī|n.p.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Strukturālā bilance 4 (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī|n.p.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Valsts kopējais parāds (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.p.|n.p.|

|KP 2010. gada februārī|n.p.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Piezīmes :||

1 Komisijas dienestu veikts programmās norādītā ražošanas apjomu starpības un cikliski koriģēto bilanču pārrēķins, balstoties uz programmās sniegto informāciju.||

2 Pamatojoties uz attiecīgi 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % un 0,9 % lēsto potenciālo pieaugumu laikā no 2008. līdz 2011. gadam.||

3 Pamatojoties uz attiecīgi 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % un 0,9 % lēsto potenciālo pieaugumu laikā no 2008. līdz 2011. gadam.||

4 Cikliski koriģētā bilance, izņemot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus. Vienreizējie un citi pagaidu pasākumi veido 1,4 % no IKP 2009. gadā, 1,7 % 2010. gadā, 1,1 % 2011. gadā, 0,9 % 2012. gadā, 0,8 % 2013. gadā un 0,0 % 2015. gadā; saskaņā ar jaunāko programmu visi samazina deficītu, un saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi samazina deficītu 0,2 % apmērā no IKP 2010. gadā. Metodoloģiju atšķirību dēļ programmā iekļautie vienreizējie pasākumi neatbilst Komisijas dienestu pieņemtajam vienreizēju pasākumu definējumam. Piemērojot šo definīciju, vienreizējie pasākumi veidotu 0,2 % no IKP deficīta samazinājuma 2010. gadā un nulle procentus atlikušajos gados.||

||

Avots:||

Konverģences programma (KP); Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognoze (COM); Komisijas dienestu aprēķini.||

Priekšlikums

PADOMES LĒMUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Dānijā

EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

ņemot vērā Līgumu par Eiropas Savienības darbību un jo īpaši tā 126. panta 6. punktu,

ņemot vērā Eiropas Komisijas priekšlikumu,

ņemot vērā Dānijas apsvērumus,

tā kā:

(1) Saskaņā ar Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pantu dalībvalstīm jāizvairās no pārmērīga valsts budžeta deficīta.

(2) Stabilitātes un izaugsmes pakta mērķis ir sakārtotas valsts finanses kā līdzeklis, lai nostiprinātu nosacījumus stabilām cenām un stiprai, stabilai izaugsmei, kas veicina nodarbinātības kāpumu.

(3) Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra, ko regulē Līguma 126. pants, kuru sīkāk izskaidro Padomes Regula (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. (kas ir Stabilitātes un izaugsmes pakta sastāvdaļa), paredz pieņemt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu. Līgumam pievienotajā Protokolā par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru ir izklāstīti citi noteikumi par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu. Padomes Regulā (EK) Nr. 479/2009 OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp. paredzēti sīki izstrādāti noteikumi un definīcijas par to, kā piemērot minētā protokola noteikumus. [5][6]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp.

OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp.

(4) Ar Stabilitātes un izaugsmes pakta 2005. gada reformu tika meklētas iespējas uzlabot efektivitāti un ekonomisko pamatojumu, kā arī ilgstoši saglabāt valsts finanšu ilgtspējību. Tā mērķis bija jo īpaši nodrošināt, lai ekonomikas un budžeta stāvoklis būtu pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā.

(5) Līguma 126. panta 5. punktā noteikts, ka Komisija adresē Padomei atzinumu, ja Komisija uzskata, ka dalībvalstī pastāv vai var rasties pārmērīgs budžeta deficīts. Komisija, ņēmusi vērā savu ziņojumu saskaņā ar 126. panta 3. punktu un balstoties uz Ekonomikas un finanšu komitejas atzinumu saskaņā ar 126. panta 4. punktu, ir secinājusi, ka Dānijā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Tāpēc Komisija ir adresējusi Padomei šādu atzinumu par Dāniju [2010. gada 15. jūnijā] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Dāniju, pieejami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Dāniju, pieejami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Līguma 126. panta 6. punktā noteikts, ka Padomei ir jāizskata jebkādi apsvērumi, ko, iespējams, vēlētos iesniegt attiecīgā dalībvalsts, un tad, pamatojoties uz vispārēju novērtējumu, jāpieņem lēmums par to, vai pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Dānijas gadījumā šā vispārējā novērtējuma rezultātā ir pieņemti turpmāk minētie secinājumi.

(7) Saskaņā ar datiem, ko Dānijas iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, tiek plānots, ka valsts kopbudžeta deficīts Dānijā sasniegs 5,4 % no IKP 2010. gadā, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību — 3 % no IKP. Plānotais deficīts nav tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP, bet plānoto atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par pārsniegumu izņēmuma kārtā Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Tas jo īpaši ir smagas ekonomikas lejupslīdes rezultāts Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka reālais Dānijas IKP 2009. gadā saruka par 4,9 %, un ir sagaidāms, ka 2010. gadā tas atgūsies par 1,6 %. 2010. gada budžeta deficīts ir sekas, ko izraisīja gan ekonomikas lejupslīde, gan Dānijas iestāžu saskaņā ar EEAP veiktie stimulēšanas pasākumi. Tomēr plānoto atsauces vērtības pārsniegumu nevar uzskatīt par īslaicīgu. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi budžeta deficīts 2011. gadā samazinātos līdz 4,9 % no IKP, ja netiktu mainīta politika Prognozē, kas balstīta uz pieņēmumu, ka netiek veiktas politikas izmaiņas, ņem vērā (daļējo) atteikšanos no ārkārtējiem ar krīzi saistītajiem pasākumiem. . Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.[8]

Prognozē, kas balstīta uz pieņēmumu, ka netiek veiktas politikas izmaiņas, ņem vērā (daļējo) atteikšanos no ārkārtējiem ar krīzi saistītajiem pasākumiem.

(8) Saskaņā ar datiem, ko Dānijas iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, valsts kopējais parāds vēl aizvien ir mazāks par atsauces vērtību 60 % no IKP, proti, 45,1 % no IKP 2010. gadā. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka parāda attiecība 2010. gadā būs 46 % no IKP un palielināsies līdz 49,5 % no IKP 2011. gadā, joprojām nepārsniedzot atsauces vērtību — 60 % no IKP. Līgumā minētais parāda kritērijs ir izpildīts.

(9) Gatavojot Padomes lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu atbilstīgi 126. panta 6. punktam, “būtiskos faktorus” saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 4. punktu drīkst ņemt vērā tikai tad, ja vienlaikus ir pilnībā izpildīti divi nosacījumi, proti, ka budžeta deficīts joprojām saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Dānijas gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Tāpēc šā lēmuma pieņemšanas gaitā nav ņemti vērā būtiskie faktori,

IR PIEŅĒMUSI ŠO LĒMUMU.

1. pants

No vispārējā novērtējuma izriet, ka Dānijā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts.

2. pants

Šis lēmums ir adresēts Dānijas Karalistei.

Briselē,

Padomes vārdā —

priekšsēdētājs […]

[1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas tīmekļa vietnē http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ).

[2] Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Dānijas paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Dāniju, pieejami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Prognozē, kas balstīta uz pieņēmumu, ka netiek veiktas politikas izmaiņas, ņem vērā (daļējo) atteikšanos no ārkārtējiem ar krīzi saistītajiem pasākumiem.

[5] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp.

[6] OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp.

[7] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Dāniju, pieejami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Prognozē, kas balstīta uz pieņēmumu, ka netiek veiktas politikas izmaiņas, ņem vērā (daļējo) atteikšanos no ārkārtējiem ar krīzi saistītajiem pasākumiem.

SK

(...PICT...)|EURÓPSKA KOMISIA|

Brusel, 15.6.2010

SEK(2010) 743 v konečnom znení

Návrh

ROZHODNUTIE RADY

o existencii nadmerného deficitu v Dánsku

DÔVODOVÁ SPRÁVA

1. Uplatňovanie Paktu o stabilite a raste v súčasnej krízovej situácii

Mnohé krajiny EÚ v súčasnosti čelia deficitom verejných financií, ktoré sú vyššie ako referenčná hodnota 3 % HDP stanovená v zmluve. Toto často výrazné zhoršenie deficitu, ako aj stav zadlženosti je potrebné vnímať v kontexte celosvetovej finančnej krízy a poklesu hospodárskeho rastu v roku 2008/2009. Pôsobí tu niekoľko faktorov. Po prvé, hospodársky pokles prináša so sebou klesajúce príjmy z daní a rastúce výdavky na sociálne dávky (napríklad na dávky v nezamestnanosti). Po druhé, keďže Komisia uznala, že rozpočtové politiky zohrávajú v súčasnej mimoriadnej hospodárskej situácii dôležitú úlohu, vo svojom Európskom pláne na oživenie hospodárstva z novembra 2008, ktorý Európska rada schválila v decembri 2008, vyzvala na prijatie fiškálneho stimulu. Podľa plánu by sa tento stimul mal prijať včas, mal by byť cielený a dočasný, mal by byť diferencovaný podľa jednotlivých členských štátov podľa ich postavenia z hľadiska udržateľnosti verejných financií a konkurencieschopnosti a mal by sa zrušiť, keď sa hospodárska situácia zlepší. Napokon, niekoľko krajín prijalo opatrenia zamerané na stabilizáciu finančného sektora, z ktorých niektoré majú vplyv na stav zadlženosti alebo predstavujú riziko vyššieho deficitu a zadlženosti v budúcnosti, hoci časť nákladov vynaložených na podporu z verejných zdrojov by sa mohla v budúcnosti vrátiť.

V Pakte o stabilite a raste sa od Komisie vyžaduje, aby začala postup pri nadmernom deficite vždy, keď deficit členského štátu presiahne referenčnú hodnotu 3 % HDP. Cieľom zmien a doplnení Paktu o stabilite a raste v roku 2005 bolo zaistiť, aby sa pri všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite plne zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. Paktom o stabilite a raste sa takto vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu, a tým sa zaisťuje dlhodobá udržateľnosť verejných financií.

2. Predchádzajúce kroky v postupe pri nadmernom deficite

V článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie sa ustanovuje postup pri nadmernom deficite (EDP). Tento postup sa ďalej spresňuje v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 „o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku“ Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste.[1]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Podľa článku 126 ods. 2 zmluvy Komisia musí monitorovať dodržiavanie rozpočtovej disciplíny na základe dvoch kritérií, a to: a) či pomer plánovaného alebo skutočného deficitu verejných financií k hrubému domácemu produktu (HDP) presahuje referenčnú hodnotu 3 % (okrem prípadov, keď tento pomer podstatne a neustále klesal a dosiahol úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote; alebo ak by prekročenie referenčnej hodnoty bolo iba výnimočné a dočasné a pomer zostával blízko referenčnej hodnoty) a b) či pomer verejného dlhu k HDP presahuje referenčnú hodnotu 60 % (s výnimkou prípadu, keď sa pomer dostatočne zmenšuje a približuje sa k referenčnej hodnote uspokojivým tempom).

V článku 126 ods. 3 sa ustanovuje, že ak členský štát nespĺňa požiadavky podľa jedného alebo obidvoch týchto kritérií, Komisia musí vypracovať správu. V tejto správe Komisia „prihliadne tiež na to, či štátny deficit prevyšuje štátne výdavky na investície a zohľadní všetky ostatné závažné faktory vrátane stavu hospodárskeho a rozpočtového výhľadu členského štátu na stredne dlhé obdobie.“

Na základe údajov, ktoré predložili dánske orgány v apríli 2010 Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenie Dánska sa nachádza na webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a po zohľadnení predpovede útvarov Komisie z jari 2010, Komisia 12. októbra 2010 prijala správu podľa článku 126 ods. 3 určenú Dánsku Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Dánsko sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenie Dánska sa nachádza na webovej stránke:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Dánsko sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Následne a v súlade s článkom 126 ods. 4 Hospodársky a finančný výbor vydal 27. mája 2010 stanovisko k správe Komisie.

3. Existencia nadmerného deficitu

Podľa údajov, ktoré oznámili dánske orgány v apríli 2010, sa očakávalo, že deficit verejných financií v Dánsku v roku 2010 dosiahne 5,4 % HDP, čím prekročí referenčnú hodnotu 3 % HDP. V správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 sa uvádza, že deficit sa nepribližoval k referenčnej hodnote 3 % HDP, ale plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa by sa mohlo považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Došlo k tomu najmä v dôsledku prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že reálny HDP v Dánsku po prudkom poklese o 4,9 % v roku 2009 dosiahne v roku 2010 úroveň 1,6 %. V recesii v roku 2009 sa odzrkadľoval náhly pokles súkromnej spotreby, investícií a vývozu spôsobený finančnou krízou a celosvetovou recesiou, a najmä prudký pokles dopytu zo strany hlavných obchodných partnerov (Nemecka, Spojeného kráľovstva, Švédska a Nórska). Deficit v roku 2010 je dôsledkom hospodárskeho poklesu, ako aj stimulačných opatrení, ktoré v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva prijali dánske orgány. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa však nemôže považovať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa očakáva, že za predpokladu nezmenenej politiky V predpovedi nezmenenej politiky sa zohľadňuje (čiastočné) ukončenie opatrení mimoriadnej povahy súvisiacich s krízou. klesne deficit v roku 2011 na 4,9 % HDP. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.[4]

V predpovedi nezmenenej politiky sa zohľadňuje (čiastočné) ukončenie opatrení mimoriadnej povahy súvisiacich s krízou.

Podľa údajov, ktoré oznámili dánske orgány v apríli 2010, zostáva hrubý verejný dlh v roku 2010 pod referenčnou hodnotou 60 % HDP – na úrovni 45,1 % HDP. V predpovedi útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že pomer dlhu v roku 2010 bude 46 % HDP a v roku 2011 sa zvýši na 49,5 % HDP, zostane však pod úrovňou referenčnej hodnoty 60 % HDP. Kritérium dlhu podľa ustanovení zmluvy je splnené.

V súlade s ustanoveniami zmluvy a Paktu o stabilite a raste Komisia vo svojej správe takisto analyzovala „významné faktory“. Podľa Paktu o stabilite a raste sa tieto faktory môžu zohľadniť v krokoch, ktoré vedú k rozhodnutiu o existencii nadmerného deficitu, len ak deficit spĺňa dvojitú podmienku blízkosti k referenčnej hodnote a dočasnosti. V prípade Dánska táto dvojitá podmienka nie je splnená. Individuálne posudzované významné faktory sa v tomto prípade javia ako pomerne priaznivé.

Stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru v súlade s článkom 126 ods. 4 zmluvy je v súlade s posúdením uvedeným v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3.

Vzhľadom na svoju správu podľa článku 126 ods. 3 a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru podľa článku 126 ods. 4 Komisia zastáva názor, že v Dánsku existuje nadmerný deficit. Toto stanovisko, ktoré Komisia prijala [15. júna 2010], sa týmto v súlade s článkom 126 ods. 5 predkladá Rade. Komisia odporúča, aby Rada v tomto zmysle rozhodla v súlade s článkom 126 ods. 6. Komisia okrem toho Rade predkladá odporúčanie na odporúčanie Rady určené Dánsku s cieľom odstrániť nadmerný deficit v súlade s článkom 126 ods. 7.

4. Odporúčanie odstrániť nadmerný deficit

Podľa článku 3 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 sa musí v odporúčaní Rady podľa článku 126 ods. 7 stanoviť najviac šesťmesačná lehota, počas ktorej má príslušný členský štát prijať účinné opatrenia, ako aj lehota na korekciu nadmerného deficitu, čo by sa „malo ukončiť v nasledujúcom roku po jeho zistení, pokiaľ nenastanú osobitné okolnosti“. Článok 2 ods. 6 nariadenia znamená, že pri rozhodovaní, či existujú mimoriadne okolnosti, sa musia zohľadniť „významné faktory“ posudzované v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 zmluvy. V článku 3 ods. 4 nariadenia sa ustanovuje, že Rada musí odporučiť, aby členský štát dosiahol „minimálne ročné zlepšenie najmenej 0,5 % HDP ako meradlo svojich cyklicky upravených zostatkov, očistených od jednorazových alebo dočasných opatrení, aby sa zaistilo dosiahnutie korekcie nadmerného schodku do konečného termínu stanoveného v odporúčaní.“

Dospelo sa k záveru, že v prípade Dánska existujú mimoriadne okolnosti, ktoré sú významné pre väčšiu flexibilitu pri uplatňovaní postupu pri nadmernom deficite, ktorý sa zaviedol v rámci reformy Paktu o stabilite a raste z roku 2005. V recesii v roku 2009 sa odzrkadľoval náhly pokles súkromnej spotreby, investícií a vývozu spôsobený finančnou krízou a celosvetovou recesiou, a najmä prudký pokles dopytu zo strany hlavných obchodných partnerov (Nemecka, Spojeného kráľovstva, Švédska a Nórska). Deficit v roku 2010 je dôsledkom hospodárskeho poklesu, ako aj stimulačných opatrení, ktoré v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva prijali dánske orgány.

V týchto súvislostiach je vhodné zvážiť korekciu nadmerného deficitu v strednodobom rámci v lehote na korekciu do roku 2013. Uznávajúc, že dánska rozpočtová pozícia v roku 2010 vyplývala z opatrení prijatých v reakcii na krízu, v roku 2009 dosiahla 2,2 % HDP a v roku 2010 1,3 %, čo bola primeraná reakcia v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva a voľným pôsobením automatických stabilizátorov, mali by dánske orgány vykonať v roku 2010 fiškálne opatrenia podľa plánu. Vzhľadom absenciu väčších hospodárskych nerovnováh by si dôveryhodné a udržateľné tempo úpravy vyžadovalo najmä to, aby dánske orgány zaistili v rokoch 2011 – 2013 priemernú ročnú štrukturálnu rozpočtovú úpravu vo výške 0,5 % HDP, aby špecifikovali potrebné opatrenia s cieľom dosiahnuť korekciu nadmerného deficitu do roku 2013, ak to umožnia cyklické podmienky, a aby urýchlili znižovanie deficitu, ak sa hospodárske alebo rozpočtové podmienky zlepšia oproti súčasným očakávaniam.

Zlepšenie dohľadu v rámci postupu pri nadmernom deficite, ktoré sa so zreteľom na lehotu na korekciu nadmerného deficitu zdá nevyhnutné, bude vyžadovať pravidelné a včasné monitorovanie pokroku dosiahnutého pri vykonávaní stratégie fiškálnej konsolidácie, aby sa zaistila korekcia nadmerného deficitu. V tejto súvislosti by sa mohla uvedenej otázke účelne venovať samostatná kapitola aktualizácie dánskeho konvergenčného programu, ktorý sa bude pripravovať v rokoch 2010 až 2013.

Porovnanie kľúčových makroekonomických a rozpočtových prognóz

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reálny HDP (zmena v %)|KOM jar 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|neuv.|neuv.|

|KP február 2010|neuv.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Produkčná medzera 1 (% potenciálneho HDP)|KOM jar 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|neuv.|neuv.|

|KP február 2010 3|n.a.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Saldo verejných financií (% HDP)|KOM jar 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.a.|n.a.|

|KP február 2010|neuv.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primárne saldo (% HDP)|KOM jar 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|neuv.|neuv.|

|KP február 2010|n.a.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Cyklicky upravené saldo 1 (% HDP)|KOM jar 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|neuv.|neuv.|

|KP február 2010|neuv.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Štrukturálne saldo 4 (% HDP)|KOM jar 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|neuv.|neuv.|

|KP február 2010|neuv.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Hrubý verejný dlh (% HDP)|KOM jar 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|neuv.|neuv.|

|KP február 2010|neuv.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Poznámky :||

1 Produkčné medzery a cyklicky upravené saldá podľa programov prepočítané útvarmi Komisie na základe informácií v programoch.||

2 Založené na odhadovanom potenciálnom raste 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % a 0,9 % v období rokov 2008 – 2011.||

3 Založené na odhadovanom potenciálnom raste 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % a 0,9 % v období rokov 2008 – 2011.||

4 Cyklicky upravené saldo bez jednorazových a iných dočasných opatrení. Jednorazové a iné dočasné opatrenia v roku 2009 predstavujú 1,4 % HDP, 1,7 % v roku 2010, 1,1 % v roku 2011, 0,9 % v roku 2012, 0,8 % v roku 2013 a 0,0 % v roku 2015; podľa najnovšieho programu sú všetky znižujúce deficit a podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 v roku 2010 predstavujú 0,2 % HDP. Z dôvodu rozdielov v metodike sa jednorazové opatrenia v programe nepovažujú za jednorazové opatrenia podľa definície útvarov Komisie. S použitím tejto definície by jednorazové opatrenia zamerané na zníženie deficitu v roku 2010 predstavovali 0,2 % HDP a v ostatných rokoch nulu.||

||

Zdroj :||

Konvergenčný program (KP); Predpovede útvarov Komisie z jari 2010 (KOM); výpočty útvarov Komisie.||

Návrh

ROZHODNUTIE RADY

o existencii nadmerného deficitu v Dánsku

RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,

so zreteľom na Zmluvu o fungovaní Európskej únie, a najmä na jej článok 126 ods. 6,

so zreteľom na návrh Európskej komisie,

so zreteľom na vyjadrenie Dánska,

keďže:

(1) Podľa článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie členské štáty majú predchádzať nadmernému deficitu verejných financií.

(2) Pakt o stabilite a raste vychádza z cieľa zdravých verejných financií, ktoré sú prostriedkom na posilnenie podmienok na cenovú stabilitu a silný udržateľný rast smerujúci k vytváraniu pracovných miest.

(3) V postupe pri nadmernom deficite podľa článku 126 zmluvy objasnenom v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. (ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste), sa ustanovuje povinnosť prijať rozhodnutie o existencii nadmerného deficitu. V protokole o postupe pri nadmernom deficite pripojenom k zmluve sa ustanovujú ďalšie ustanovenia týkajúce sa vykonávania postupu pri nadmernom deficite. V nariadení Rady (ES) č. 479/2009 Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1. sa ustanovujú podrobné pravidlá a definície na uplatňovanie ustanovení uvedeného protokolu. [5][6]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6.

Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) Cieľom reformy Paktu o stabilite a raste z roku 2005 bolo posilniť jeho účinnosť a hospodárske základy, ako aj zabezpečiť udržateľnosť verejných financií z dlhodobého hľadiska. Malo sa ňou zaistiť, aby sa vo všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite v plnej miere zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. V tomto zmysle Pakt o stabilite a raste vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu.

(5) V článku 126 ods. 5 zmluvy sa od Komisie vyžaduje, aby predložila Rade stanovisko, ak sa Komisia domnieva, že v členskom štáte existuje alebo by mohol vzniknúť nadmerný deficit. Komisia s prihliadnutím na svoju správu podľa článku 126 ods. 3 a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru v súlade s článkom 126 ods. 4 dospela k záveru, že v Dánsku existuje nadmerný deficit. Komisia preto [15. júna 2010] predložila Rade takéto stanovisko týkajúce sa Dánska Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Dánsko sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Dánsko sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V článku 126 ods. 6 zmluvy sa ustanovuje, že Rada by mala zvážiť všetky pripomienky, ktoré si príslušný členský štát želá vyjadriť predtým, ako Rada po celkovom posúdení rozhodne o tom, či existuje nadmerný deficit. V prípade Dánska toto celkové posúdenie viedlo k nasledujúcim záverom.

(7) Podľa údajov, ktoré oznámili dánske orgány v apríli 2010, sa očakávalo, že deficit verejných financií Dánska v roku 2010 dosiahne 5,4 % HDP, čím prekročí referenčnú hodnotu 3 % HDP. Plánovaný deficit sa nepribližoval k referenčnej hodnote 3 % HDP, ale plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa môže považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Došlo k tomu najmä v dôsledku prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že reálny HDP v Dánsku po prudkom poklese o 4,9 % v roku 2009 dosiahne v roku 2010 úroveň 1,6 %. Deficit v roku 2010 je dôsledkom hospodárskeho poklesu, ako aj stimulačných opatrení, ktoré v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva prijali dánske orgány. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa však nemôže považovať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa očakáva, že za predpokladu nezmenenej politiky V predpovedi nezmenenej politiky sa zohľadňuje (čiastočné) ukončenie opatrení mimoriadnej povahy súvisiacich s krízou. by deficit v roku 2011 klesol na 4,9 % HDP. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.[8]

V predpovedi nezmenenej politiky sa zohľadňuje (čiastočné) ukončenie opatrení mimoriadnej povahy súvisiacich s krízou.

(8) Podľa údajov, ktoré oznámili dánske orgány v apríli 2010, zostáva hrubý verejný dlh v roku 2010 pod referenčnou hodnotou 60 % HDP, na úrovni 45,1 % HDP. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že pomer dlhu v roku 2010 bude 46 % HDP a v roku 2011 sa zvýši na 49,5 % HDP, zostane však pod úrovňou referenčnej hodnoty 60 % HDP. Kritérium dlhu podľa ustanovení zmluvy je splnené.

(9) Podľa článku 2 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 môžu byť v krokoch vedúcich k rozhodnutiu Rady o existencii nadmerného deficitu podľa článku 126 ods. 6 zohľadnené „významné faktory“ len vtedy, ak je v plnom rozsahu splnená dvojitá podmienka, že deficit zostane na úrovni blízko referenčnej hodnoty a že jeho prekročenie nad referenčnú hodnotu je dočasné. V prípade Dánska táto dvojitá podmienka nie je splnená. Preto sa v jednotlivých krokoch vedúcich k tomuto rozhodnutiu významné faktory nezohľadňujú.

PRIJALA TOTO ROZHODNUTIE:

Článok 1

Z celkového posúdenia vyplýva, že v Dánsku existuje nadmerný deficit.

Článok 2

Toto rozhodnutie je určené Dánskemu kráľovstvu.

V Bruseli

Za Radu

predseda […]

[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenie Dánska sa nachádza na webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Dánsko sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] V predpovedi nezmenenej politiky sa zohľadňuje (čiastočné) ukončenie opatrení mimoriadnej povahy súvisiacich s krízou.

[5] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6.

[6] Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1.

[7] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Dánsko sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] V predpovedi nezmenenej politiky sa zohľadňuje (čiastočné) ukončenie opatrení mimoriadnej povahy súvisiacich s krízou.

SL

(...PICT...)|EVROPSKA KOMISIJA|

Bruselj, 15.6.2010

SEC(2010) 743 konč.

Predlog

SKLEP SVETA

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Danskem

OBRAZLOŽITVENI MEMORANDUM

1. Uporaba Pakta za stabilnost in rast v sedanjih kriznih razmerah

Trenutno se številne države EU soočajo z javnofinančnim primanjkljajem, ki presega referenčno vrednost 3 % BDP, določeno v Pogodbi. Pogosto izrazito povečanje primanjkljaja in dolga je treba obravnavati ob upoštevanju doslej najhujše svetovne finančne krize in upada gospodarske rasti v obdobju 2008/2009. Pri tem je pomembnih več dejavnikov. Prvič, upad gospodarske rasti povzroča zmanjševanje davčnih prihodkov in povečevanje odhodkov za socialne prejemke (npr. nadomestila za brezposelnost). Drugič, Komisija se zaveda, da so v sedanjih izrednih gospodarskih razmerah proračunske politike pomembne, zato je novembra 2008 v evropskem načrtu za oživitev gospodarstva, ki ga je decembra potrdil Evropski svet, predlagala fiskalno spodbudo. Načrt podrobno pojasnjuje, da bi morala biti spodbuda pravočasna, ciljno usmerjena in začasna ter prilagojena vzdržnosti javnih financ posameznih držav članic in njihovemu konkurenčnemu položaju ter da bi se morala po izboljšanju gospodarskega položaja opustiti. Več držav je sprejelo tudi ukrepe za stabilizacijo finančnega sektorja, od katerih nekateri vplivajo na višino dolga ali pomenijo nevarnost večjega primanjkljaja in dolga v prihodnosti, čeprav bi se del stroškov državne podpore v prihodnosti lahko povrnil.

V skladu s Paktom za stabilnost in rast mora Komisija začeti postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem, če primanjkljaj države članice preseže referenčno vrednost 3 % BDP. Namen sprememb Pakta za stabilnost in rast, uvedenih leta 2005, je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira vladne politike za hitro ponovno vzpostavitev trdnega proračunskega stanja, pri tem pa upošteva gospodarske razmere in tako zagotavlja dolgoročno vzdržnost javnih financ.

2. Dosedanje faze v postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem

Člen 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije določa postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Nadalje je opredeljen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ki je del Pakta za stabilnost in rast.[1]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

V skladu s členom 126(2) Pogodbe mora Komisija spremljati upoštevanje proračunske discipline na podlagi dveh meril: (a) ali razmerje med načrtovanim ali dejanskim javnofinančnim primanjkljajem in bruto domačim proizvodom (BDP) presega referenčno vrednost 3 % (razen če se ni to razmerje znatno in stalno zmanjševalo ter doseglo ravni blizu referenčne vrednosti oziroma če ni preseganje referenčne vrednosti le izjemno in začasno, razmerje pa ostaja blizu referenčne vrednosti); ter (b) ali razmerje med javnim dolgom in BDP presega referenčno vrednost 60 % (razen če se razmerje ne znižuje zadosti in ne približuje dovolj hitro referenčni vrednosti).

V skladu s členom 126(3) mora Komisija pripraviti poročilo, če država članica ne izpolnjuje zahtev enega ali obeh navedenih meril. To poročilo mora upoštevati tudi, „ali javnofinančni primanjkljaj presega javne investicijske odhodke, in vse druge pomembne dejavnike, tudi srednjeročno gospodarsko in proračunsko stanje države članice“.

Komisija je 12. maja 2010 na podlagi podatkov, ki so jih aprila 2010 predložili danski organi V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Danske je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ter ob upoštevanju napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 sprejela poročilo za Dansko v skladu s členom 126(3) Vsi dokumenti za Dansko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Danske je na voljo na spletni strani:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Vsi dokumenti za Dansko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ekonomsko-finančni odbor je nato 27. maja 2010 v skladu s členom 126(4) pripravil mnenje o poročilu Komisije.

3. Obstoj čezmernega primanjkljaja

Po podatkih, ki so jih danski organi sporočili aprila 2010, naj bi javnofinančni primanjkljaj Danske v letu 2010 dosegel 5,4 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Komisija v poročilu na podlagi člena 126(3) ugotavlja, da načrtovani primanjkljaj ni bil blizu referenčne vrednosti 3 % BDP, vendar bi načrtovano preseganje referenčne vrednosti lahko veljalo za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Zlasti je to posledica resnega gospodarskega upada v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Po napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se realni BDP na Danskem v letu 2010 popravil na 1,6 % po velikem zmanjšanju za 4,9 % v letu 2009. Recesija iz leta 2009 je bila odraz strmega padca zasebne porabe, naložb in izvoza zaradi finančne krize in svetovne recesije, zlasti upada povpraševanja iz glavnih trgovinskih partnerjev (Nemčija, Združeno kraljestvo, Švedska in Norveška). Primanjkljaj v letu 2010 je posledica upada gospodarske rasti in ukrepov spodbujanja, ki so jih danski organi sprejeli v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva. Vendar ni mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Na podlagi napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 bi primanjkljaj v letu 2011 dosegel približno 4,9 % BDP, če se politika ne bo spremenila Pri napovedi ob nespremenjeni politiki se upošteva (delni) umik izrednih ukrepov, povezanih s krizo. . Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.[4]

Pri napovedi ob nespremenjeni politiki se upošteva (delni) umik izrednih ukrepov, povezanih s krizo.

Po podatkih, ki so jih danski organi sporočili aprila 2010, bruto javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP in leta 2010 znaša 45,1 % BDP. Napoved služb Komisije iz pomladi 2010 kaže, da bo delež dolga v letu 2010 znašal 46 % BDP, v letu 2011 pa se bo povečal na 49,5 % BDP, tako da bo še vedno pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, je izpolnjeno.

V skladu z določbami Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast je Komisija v svojem poročilu analizirala tudi „pomembne dejavnike“. V skladu s Paktom za stabilnost in rast se ti dejavniki v fazah, ki vodijo do odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja, lahko upoštevajo le, če primanjkljaj izpolnjuje dvojni pogoj, da ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Danske dvojni pogoj ni izpolnjen. Tudi če pomembne dejavnike v tem primeru obravnavamo neodvisno od dvojnega pogoja, se zdijo sorazmerno ugodni.

Mnenje Ekonomsko-finančnega odbora v skladu s členom 126(4) Pogodbe je skladno z oceno poročila Komisije po členu 126(3).

Komisija na podlagi svojega poročila po členu 126(3) in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora po členu 126(4) meni, da na Danskem obstaja čezmerni primanjkljaj. To mnenje, ki ga je Komisija sprejela [15. junija 2010], se naslovi na Svet v skladu s členom 126(5). Komisija Svetu predlaga, naj odloči o tej zadevi v skladu s členom 126(6). Komisija poleg tega Svetu priporoča, da na Dansko naslovi priporočilo z namenom, da se stanje čezmernega primanjkljaja odpravi, v skladu s členom 126(7).

4. Priporočila za odpravo čezmernega primanjkljaja

V skladu s členom 3(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 mora Svet v priporočilu po členu 126(7) določiti rok največ šestih mesecev za sprejetje učinkovitih ukrepov s strani zadevne države članice ter rok za zmanjšanje čezmernega primanjkljaja, ki „se mora doseči v letu, ki sledi letu ugotovitve obstoja čezmernega primanjkljaja, razen v posebnih okoliščinah“. V skladu s členom 2(6) Uredbe je treba pri ugotavljanju, ali obstajajo posebne okoliščine, upoštevati „pomembne dejavnike“, obravnavane v poročilu Komisije po členu 126(3) Pogodbe. Člen 3(4) Uredbe določa: „Da se zagotovi zmanjšanje čezmernega primanjkljaja v roku iz priporočila, Svet v priporočilu zahteva, da država članica doseže minimalno letno izboljšanje, pri čemer je merilo 0,5 % BDP in so izločeni vplivi konjunkture ter enkratnih in začasnih ukrepov“.

Šteje se, da na Danskem obstajajo posebne okoliščine, ki so pomembne za večjo prožnost pri izvajanju postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, uvedenim z reformo Pakta za stabilnost in rast leta 2005. Recesija iz leta 2009 je bila predvsem odraz strmega padca zasebne porabe, naložb in izvoza zaradi finančne krize in svetovne recesije, zlasti upada povpraševanja iz glavnih trgovinskih partnerjev (Nemčija, Združeno kraljestvo, Švedska in Norveška). Primanjkljaj v letu 2010 je posledica upada gospodarske rasti in ukrepov spodbujanja, ki so jih danski organi sprejeli v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva.

Zaradi tega je primerno razmisliti o zmanjšanju čezmernega primanjkljaja v srednjeročnem obdobju z rokom za zmanjšanje leta 2013. Ob upoštevanju dejstva, da je proračunsko stanje Danske v letu 2010 posledica ukrepov, sprejetih kot odziv na krizo, v višini do 2,2 % BDP leta 2009 in 1,3 % BDP leta 2010, ki so bili ustrezen odziv v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva, ter prostega delovanja avtomatskih stabilizatorjev, bi morali danski organi v letu 2010 izvesti fiskalne ukrepe v skladu z načrtom. Zlasti glede na odsotnost večjih gospodarskih neravnovesij bi morali danski organi za verodostojen in trajnosten postopek prilagoditve zagotoviti povprečno letno strukturno prilagoditev v višini 0,5 % BDP v obdobju 2011–2013, določiti ukrepe, ki so potrebni za odpravo presežnega primanjkljaja do leta 2013, če to omogočajo ciklični pogoji, in pospešiti zmanjševanje primanjkljaja, če se gospodarske ali proračunske razmere izkažejo za boljše od sedanjih pričakovanj.

Povečan nadzor v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je nujen glede na rok za zmanjšanje čezmernega primanjkljaja, bo zahteval redno in pravočasno spremljanje napredka pri izvajanju strategije fiskalne konsolidacije za zagotovitev zmanjšanja čezmernega primanjkljaja. V tem okviru bi bilo v posodobitev konvergenčnega programa Danske, ki bo pripravljena med letoma 2010 in 2013, primerno vključiti posebno poglavje o tem vprašanju.

Primerjava ključnih makroekonomskih in proračunskih napovedi

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realni BDP (sprememba v %)|KOM pomlad 2010|1,7|–0,9|–4,9|1,6|1,8|/|/|

|KP februar 2010|/|–0,9|–4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Proizvodna vrzel 1 (v % potencialnega BDP)|KOM pomlad 2010²|2,6|0,2|–5,1|–3,9|–2,7|/|/|

|KP februar 2010 3|/|0,3|–4,5|–3,9|–3,1|–2,0|–0,9|

Javnofinančni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010|4,8|3,4|–2,7|–5,5|–4,9|/|/|

|KP februar 2010|/|3,4|–2,9|–5,3|–4,1|–3,1|–1,8|

Primarni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010|6,3|4,8|–0,7|–3,4|–2,7|/|/|

|KP februar 2010|/|4,8|–1,3|–3,7|–2,3|–1,2|0,3|

Ciklično prilagojeni saldo 1 (v % BDP)|KOM pomlad 2010|3,1|3,3|0,6|–3,0|–3,1|/|/|

|KP februar 2010|/|3,2|0,0|–2,8|–2,1|–1,7|–1,1|

Strukturni saldo 4 (v % BDP)|KOM pomlad 2010|3,1|3,3|0,6|–2,7|–3,1|/|/|

|KP februar 2010|/|3,2|1,4|–1,1|–1,0|–0,8|–0,3|

Bruto javni dolg (v % BDP)|KOM pomlad 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|/|/|

|KP februar 2010|/|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Opombe :||

1 Proizvodne vrzeli in ciklično prilagojeni saldi iz programov glede na izračune služb Komisije na podlagi podatkov v programih.||

2 Na podlagi ocenjene potencialne rasti v višini 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % in 0,9 % v tem zaporedju v obdobju 2008–2011.||

3 Na podlagi ocenjene potencialne rasti v višini 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % in 0,9 % v tem zaporedju v obdobju 2008–2011.||

4 Ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov. Enkratni in drugi začasni ukrepi znašajo 1,4 % BDP v letu 2009, 1,7 % v letu 2010, 1,1 % v letu 2011, 0,9 % v letu 2012, 0,8 % v letu 2013 in 0,0 % v letu 2015; pri vseh gre glede na najnovejši program za zmanjšanje primanjkljaja, v letu 2010 pa za zmanjšanje primanjkljaja v višini 0,2 % BDP glede na napoved služb Komisije iz pomladi 2010. Zaradi razlik v metodologiji se enkratni ukrepi, o katerih se poroča v programu, ne uvrščajo med enkratne ukrepe v skladu z opredelitvijo služb Komisije. Glede na to opredelitev bi se zaradi teh enkratnih ukrepov primanjkljaj v letu 2010 zmanjšal za 0,2 % BDP, v preostalih letih pa bi bil njihov učinek ničen.||

||

Vir :||

Konvergenčni program (KP); napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 (KOM); izračuni služb Komisije.||

Predlog

SKLEP SVETA

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Danskem

SVET EVROPSKE UNIJE JE –

ob upoštevanju Pogodbe o delovanju Evropske unije in zlasti člena 126(6) Pogodbe,

ob upoštevanju predloga Evropske komisije,

ob upoštevanju pripomb, ki jih je predložila Danska,

ob upoštevanju naslednjega:

(1) V skladu s členom 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije se države članice izogibajo čezmernemu javnofinančnemu primanjkljaju.

(2) Pakt za stabilnost in rast temelji na cilju zdravih javnih financ kot sredstvu za izboljšanje pogojev za stabilnost cen in za močno trajnostno rast, ki prispeva k ustvarjanju delovnih mest.

(3) Postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem iz člena 126 Pogodbe, kot je pojasnjen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. (ki je del Pakta za stabilnost in rast), določa odločitev o obstoju čezmernega primanjkljaja. Protokol o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priloga k Pogodbi, vsebuje dodatne določbe glede izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Uredba Sveta (ES) št. 479/2009 UL L 145, 10.6.2009, str. 1. določa podrobna pravila in opredelitve za uporabo določb navedenega protokola. [5][6]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6.

UL L 145, 10.6.2009, str. 1.

(4) Leta 2005 je bil Pakt za stabilnost in rast prenovljen, da bi se okrepili njegova učinkovitost in gospodarski temelji ter ohranila dolgoročna vzdržnost javnih financ. Cilj prenove pakta je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva predvsem gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira vladne politike za hitro ponovno vzpostavitev trdnih proračunskih stanj, pri tem pa upošteva gospodarske razmere.

(5) V skladu s členom 126(5) Pogodbe mora Komisija Svetu predložiti mnenje, če meni, da v državi članici obstaja čezmerni primanjkljaj ali tveganje zanj. Komisija je na podlagi svojega poročila po členu 126(3) in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora po členu 126(4) ugotovila, da na Danskem obstaja čezmerni primanjkljaj. Komisija je zato [15. junija 2010] Svetu predložila zadevno mnenje v zvezi z Dansko Vsi dokumenti za Dansko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Vsi dokumenti za Dansko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V skladu s členom 126(6) Pogodbe Svet upošteva morebitne pripombe, ki jih želi predložiti zadevna država članica, preden po opravljeni celoviti oceni odloči, ali čezmerni primanjkljaj obstaja. V primeru Danske je Svet na podlagi te celovite ocene ugotovil naslednje.

(7) Po podatkih, ki so jih danski organi sporočili aprila 2010, naj bi javnofinančni primanjkljaj Danske v letu 2010 dosegel 5,4 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Načrtovani primanjkljaj ni blizu referenčne vrednosti 3 % BDP, vendar načrtovano preseganje referenčne vrednosti lahko velja za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Zlasti je to posledica resnega upada gospodarske rasti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Po napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se realni BDP na Danskem po zmanjšanju za 4,9 % v letu 2009 popravil na 1,6 % v letu 2010. Primanjkljaj v letu 2010 je posledica upada gospodarske rasti in ukrepov spodbujanja, ki so jih danski organi sprejeli v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva. Vendar ni mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Na podlagi napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 bi primanjkljaj v letu 2011 dosegel približno 4,9 % BDP, če se politika ne bo spremenila Pri napovedi ob nespremenjeni politiki se upošteva (delni) umik izrednih ukrepov, povezanih s krizo. . Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.[8]

Pri napovedi ob nespremenjeni politiki se upošteva (delni) umik izrednih ukrepov, povezanih s krizo.

(8) Po podatkih, ki so jih danski organi sporočili aprila 2010, bruto javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP in leta 2010 znaša 45,1 % BDP. Napoved služb Komisije iz pomladi 2010 kaže, da bo delež dolga v letu 2010 znašal 46 % BDP, v letu 2011 pa se bo povečal na 49,5 % BDP, tako da bo še vedno pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, je izpolnjeno.

(9) V skladu s členom 2(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 se „pomembni dejavniki“ v korakih, ki vodijo do odločitve Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja v skladu s členom 126(6), lahko upoštevajo le, če je v celoti izpolnjen dvojni pogoj – da primanjkljaj ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Danske ta dvojni pogoj ni izpolnjen. Zato v korakih, ki vodijo do te odločitve, pomembni dejavniki niso upoštevani –

SPREJEL NASLEDNJI SKLEP:

Člen 1

Iz celovite ocene sledi, da na Danskem obstaja čezmerni primanjkljaj.

Člen 2

Ta sklep je naslovljen na Kraljevino Dansko.

V Bruslju,

Za Svet

Predsednik […]

[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Danske je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Vsi dokumenti za Dansko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Pri napovedi ob nespremenjeni politiki se upošteva (delni) umik izrednih ukrepov, povezanih s krizo.

[5] UL L 209, 2.8.1997, str. 6.

[6] UL L 145, 10.6.2009, str. 1.

[7] Vsi dokumenti za Dansko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Pri napovedi ob nespremenjeni politiki se upošteva (delni) umik izrednih ukrepov, povezanih s krizo.

RO

(...PICT...)|COMISIA EUROPEANĂ|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 743 final

Propunere de

DECIZIE A CONSILIULUI

privind existența unui deficit excesiv în Danemarca

EXPUNERE DE MOTIVE

1. Aplicarea Pactului de stabilitate și creștere în situația de criză actuală

Numeroase state membre ale UE se confruntă în prezent cu deficite publice care depășesc valoarea de referință de 3% din PIB stabilită în tratat. Deteriorarea adesea gravă a deficitului și situația datoriei trebuie analizate în contextul crizei financiare mondiale și al încetinirii economice fără precedent din 2008-2009. Mai mulți factori sunt în joc. În primul rând, încetinirea economică atrage după sine diminuarea veniturilor fiscale și creșterea cheltuielilor cu prestațiile sociale (de exemplu, ajutorul de șomaj). În al doilea rând, recunoscând rolul important pe care îl joacă politicile bugetare în situația economică extraordinară actuală, Comisia a propus măsuri de stimulare fiscală în Planul european de redresare economică (PERE) din noiembrie 2008, aprobat de Consiliul European în decembrie. Acest plan precizează că măsurile de stimulare trebuie să fie oportune, specifice și temporare și de asemenea diferențiate de la un stat membru la altul, în funcție de poziția fiecăruia din punctul de vedere al sustenabilității finanțelor publice și al competitivității; în plus, măsurile trebuie abandonate odată cu ameliorarea condițiilor economice. În fine, mai multe țări au luat măsuri pentru stabilizarea sectorului financiar, printre care și măsuri cu impact asupra situației datoriei sau care reprezintă un risc de creștere a deficitului și a datoriei în viitor, cu toate că o parte a costurilor aferente sprijinului guvernamental ar putea fi recuperate ulterior.

Potrivit Pactului de stabilitate și creștere, Comisia are obligația de a iniția procedura de deficit excesiv (PDE) ori de câte ori deficitul unui stat membru depășește valoarea de referință de 3% din PIB. Modificările aduse pactului în 2005 aveau obiectivul de a garanta faptul că situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică și asigură așadar sustenabilitatea pe termen lung a finanțelor publice.

2. Etape anterioare ale procedurii de deficit excesiv

Articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene (TFUE) prevede o procedură de deficit excesiv (PDE). Această procedură este detaliată în Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , care face parte din Pactul de stabilitate și creștere.[1]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

În conformitate cu articolul 126 alineatul (2) din tratat, Comisia urmărește respectarea disciplinei bugetare pe baza a două criterii: (a) dacă raportul dintre deficitul public planificat sau efectiv și produsul intern brut (PIB) depășește valoarea de referință de 3% (cu excepția cazului în care raportul s-a diminuat în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de valoarea de referință, sau depășirea valorii de referință este excepțională și temporară, iar raportul rămâne apropiat de valoarea de referință); și (b) dacă raportul dintre datoria publică și PIB depășește valoarea de referință de 60% (cu excepția cazului în care raportul se diminuează suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător).

Articolul 126 alineatul (3) prevede că, în cazul în care un stat membru nu respectă cerințele acestor criterii sau ale unuia dintre ele, Comisia trebuie să elaboreze un raport. Acest raport „examinează, de asemenea, dacă deficitul public depășește cheltuielile publice de investiții și ține seama de toți ceilalți factori relevanți, inclusiv de poziția economică și bugetară pe termen mediu a statului membru.”

Pe baza datelor notificate de autoritățile daneze în aprilie 2010 În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Danemarcei poate fi consultată la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . și ținând seama de previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, Comisia a adoptat la 12 mai 2010 un raport privind Danemarca în temeiul articolului 126 alineatul (3) Toate documentele privind PDE pentru Danemarca pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Danemarcei poate fi consultată la:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Toate documentele privind PDE pentru Danemarca pot fi consultate pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ulterior, în conformitate cu articolul 126 alineatul (4), Comitetul economic și financiar a formulat la 27 mai 2010 un aviz asupra raportului Comisiei.

3. Existența unui deficit excesiv

Conform datelor comunicate de autoritățile daneze în aprilie 2010, deficitul public al Danemarcei era prevăzut să atingă 5,4% din PIB în 2010, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. În raportul întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3), Comisia a considerat că deficitul planificat nu se situează aproape de valoarea de referință de 3% din PIB, însă depășirea prognozată a valorii de referință poate fi calificată drept excepțională, în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. În special, el este consecința unei încetiniri semnificative a creșterii economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Potrivit previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, se estimează o creștere a PIB-ului real al Danemarcei cu 1,6% în 2010, după diminuarea drastică de 4,9% din 2009. Recesiunea din 2009 a reflectat declinul abrupt al consumului privat, al investițiilor și al exporturilor, drept consecință a crizei financiare și a recesiunii mondiale, în special a diminuării cererii din partea principalilor parteneri comerciali (Germania, Regatul Unit, Suedia și Norvegia). Deficitul din 2010 este o consecință a încetinirii creșterii economice și a măsurilor de stimulare luate de autoritățile daneze în conformitate cu PERE. Cu toate acestea, depășirea prognozată a valorii de referință nu poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul va ajunge la 4,9% din PIB în 2011 dacă politicile actuale rămân neschimbate Previziunile bazate pe menținerea politicilor actuale iau în calcul renunțarea (parțială) la măsurile extraordinare legate de criză. . Criteriul deficitului prevăzut de tratat nu este îndeplinit.[4]

Previziunile bazate pe menținerea politicilor actuale iau în calcul renunțarea (parțială) la măsurile extraordinare legate de criză.

Conform datelor comunicate în aprilie 2010 de către autoritățile daneze, datoria publică brută se situează sub valoarea de referință de 60% din PIB, și anume la 45,1% din PIB în 2010. Previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 estimează că rata datoriei se va situa la 46% din PIB în 2010 și va crește la 49,5% din PIB în 2011, aflându-se încă sub valoarea de referință de 60% din PIB. Criteriul datoriei din tratat este îndeplinit.

În conformitate cu dispozițiile tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere, Comisia a analizat în raportul său și „factorii relevanți”. Conform Pactului de stabilitate și creștere, acești factori pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei privind existența unui deficit excesiv numai dacă deficitul îndeplinește dubla condiție a proximității față de valoarea de referință și a caracterului temporar. În cazul Danemarcei, această dublă condiție nu este îndeplinită. Analizați izolat, factorii relevanți în cazul de față par să fie relativ favorabili.

Avizul Comitetului economic și financiar formulat în conformitate cu articolul 126 alineatul (4) din tratat concordă cu evaluarea din raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3).

Pe baza raportului său întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3) și a avizului emis de Comitetul economic și financiar în temeiul articolului 126 alineatul (4), Comisia consideră că în Danemarca există un deficit excesiv. Avizul adoptat în acest sens de Comisie la [15 iunie 2010] este adresat Consiliului în conformitate cu articolul 126 alineatul (5). Comisia propune Consiliului să decidă în conformitate cu acest aviz, în temeiul articolului 126 alineatul (6). De asemenea, Comisia transmite Consiliului o recomandare pentru o recomandare a Consiliului adresată Danemarcei în conformitate cu articolul 126 alineatul (7), pentru a pune capăt situației de deficit excesiv.

4. Recomandări pentru a pune capăt situației de deficit excesiv

În conformitate cu articolul 3 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, recomandarea Consiliului emisă în temeiul articolului 126 alineatul (7) trebuie să stabilească un termen limită de cel mult șase luni în care statul membru în cauză să întreprindă acțiuni eficiente și un termen pentru corectarea deficitului excesiv care „trebuie să se încheie în anul ce urmează după identificarea sa, cu excepția cazului în care există circumstanțe speciale”. Articolul 2 alineatul (6) din regulament implică faptul că, pentru a stabili dacă există circumstanțe speciale, trebuie să se țină seama de „factorii relevanți” examinați în raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3) din tratat. Conform articolului 3 alineatul (4) din același regulament, Consiliul trebuie să recomande statului membru să realizeze „o îmbunătățire anuală minimă de cel puțin 0,5% din PIB ca valoare de referință, în soldul său ajustat ciclic, din care se deduc măsurile punctuale și cele temporare, pentru a garanta realizarea corectării deficitului excesiv în termenul limită prevăzut de recomandare”.

Se consideră că, în cazul Danemarcei, există circumstanțe speciale care justifică o mai mare flexibilitate în aplicarea procedurii de deficit excesiv introdusă în 2005 odată cu reforma Pactului de stabilitate și creștere. Concret, recesiunea din 2009 a reflectat declinul abrupt al consumului privat, al investițiilor și al exporturilor, drept consecință a crizei financiare și a recesiunii mondiale, în special a diminuării cererii din partea principalilor parteneri comerciali (Germania, Regatul Unit, Suedia și Norvegia). Deficitul din 2010 este o consecință a încetinirii creșterii economice și a măsurilor de stimulare luate de autoritățile daneze în conformitate cu PERE.

În acest context, este oportun să se aibă în vedere corectarea deficitului excesiv pe termen mediu, termenul limită pentru efectuarea corecției fiind 2013. Recunoscând că poziția bugetară a Danemarcei în 2010 este rezultatul unor măsuri luate ca răspuns la criză care reprezintă 2,2% din PIB în 2009 și 1,3% în 2010, ceea ce constituie un răspuns adecvat și concordă cu principiile Planului european de redresare economică, precum și al acțiunii libere a stabilizatorilor automați, autoritățile daneze trebuie să implementeze măsurile fiscale prevăzute pentru 2010. Concret, având în vedere absența unor dezechilibre economice majore, o strategie de ajustare credibilă și sustenabilă ar însemna că în perioada 2011-2013 autoritățile daneze trebuie să asigure o ajustare structurală anuală medie de ½% din PIB, să precizeze măsurile necesare pentru corectarea deficitului excesiv până în 2013 în măsura în care condițiile ciclice permit acest lucru și să accelereze reducerea deficitului în cazul în care condițiile economice sau bugetare se dovedesc mai bune decât se estimează în prezent.

O supraveghere mai atentă în cadrul PDE, care pare necesară ținând cont și de termenul limită acordat pentru corectarea deficitului excesiv, va necesita o monitorizare periodică și în timp util a progreselor înregistrate în implementarea strategiei de consolidare fiscală pentru a asigura corectarea deficitului excesiv. În aceste condiții, ar fi util ca în versiunile actualizate ale programului de convergență al Danemarcei care vor fi întocmite între 2010 și 2013, un capitol separat să fie consacrat acestei chestiuni.

Tabel comparativ al principalelor previziuni macroeconomice și bugetare

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB real (variație %)|COM primăvara 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010|n.a.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Output gap 1 (% din PIB potențial)|COM primăvara² 2010|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010³|n.a.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Soldul bugetului general (% din PIB)|COM primăvara 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010|n.a.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Sold primar (% din PIB)|COM primăvara 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010|n.a.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Sold ajustat ciclic 1 (% din PIB)|COM primăvara 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010|n.a.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Sold structural 4 (% din PIB) (% din PIB)|COM primăvara 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010|n.a.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Datorie publică brută (% din PIB)|COM primăvara 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.a.|n.a.|

|PC februarie 2010|n.a.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Observații :||

1 Output gaps (deviațiile PIB) și soldurile ajustate ciclic din programe, recalculate de serviciile Comisiei pe baza informațiilor din programe.||

2 Pe baza unei creșteri potențiale estimate de 1,4%, 0,6%, 0,5% și respectiv 0,9% în perioada 2008-2011.||

3 Pe baza unei creșteri potențiale estimate de 1,4%, 0,6%, 0,5% și respectiv 0,9% în perioada 2008-2011.||

4 Sold ajustat ciclic, excluzând măsurile one-off și alte măsuri temporare. Măsurile one-off și alte măsuri temporare reprezintă 1,4% din PIB în 2009, 1,7% în 2010, 1,1% în 2011, 0,9% în 2012, 0,8% în 2013 și 0,0% în 2015, toate cu efect de reducere a deficitului conform celui mai recent program și 0,2% din PIB în 2010, cu efect de reducere a deficitului, conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010. Din cauza diferențelor de metodologie, măsurile one-off indicate în program nu pot fi calificate drept măsuri one-off conform definiției date de serviciile Comisiei. Conform acesteia din urmă, măsurile one-off ar fi de 0,2% din PIB, cu efect de reducere a deficitului, în 2010, și zero în anii următori.||

||

Surse :||

Programul de convergență (PC); previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 (COM); calculele serviciilor Comisiei.||

Propunere de

DECIZIE A CONSILIULUI

privind existența unui deficit excesiv în Danemarca

CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,

având în vedere Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, în special articolul 126 alineatul (6),

având în vedere propunerea Comisiei Europene,

având în vedere observațiile prezentate de Danemarca,

întrucât:

(1) În conformitate cu articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, statele membre trebuie să evite deficitele publice excesive.

(2) Pactul de stabilitate și creștere are la bază obiectivul unor finanțe publice solide ca mijloc de consolidare a condițiilor pentru stabilitatea prețurilor și pentru o creștere susținută și durabilă, care să contribuie la crearea de locuri de muncă.

(3) Procedura de deficit excesiv (PDE) prevăzută la articolul 126 din tratat, clarificată prin Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. (care face parte din Pactul de stabilitate și creștere) prevede adoptarea unei decizii privind existența unui deficit excesiv. Protocolul privind procedura de deficit excesiv anexat la tratat prevede dispoziții suplimentare referitoare la aplicarea procedurii de deficit excesiv. Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului JO L 145, 10.6.2009, p. 1. prevede norme și definiții detaliate de aplicare a dispozițiilor protocolului menționat. [5][6]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6.

JO L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) Reforma din 2005 a Pactului de stabilitate și creștere a căutat să îi întărească eficacitatea și bazele economice, precum și să protejeze sustenabilitatea finanțelor publice pe termen lung. Ea a avut ca obiectiv garantarea faptului că situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică.

(5) Potrivit articolului 126 alineatul (5) din tratat, Comisia adresează Consiliului un aviz în cazul în care consideră că într-un stat membru există sau poate să apară un deficit excesiv. Luând în considerare raportul său întocmit în conformitate cu articolul 126 alineatul (3) din tratat și avizul emis de Comitetul economic și financiar în conformitate cu articolul 126 alineatul (4), Comisia a concluzionat că în Danemarca există un deficit excesiv. În consecință, la [15 iunie 2010], Comisia a transmis Consiliului un aviz în acest sens cu privire la Danemarca Toate documentele privind PDE pentru Danemarca pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Toate documentele privind PDE pentru Danemarca pot fi consultate pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) În conformitate cu articolul 126 alineatul (6) din tratat, Consiliul trebuie să ia în considerare orice eventuale observații ale statului membru în cauză, înainte de a decide, pe baza unei evaluări globale, dacă există sau nu un deficit excesiv. În cazul Danemarcei, evaluarea globală conduce la concluziile expuse în cele ce urmează.

(7) Conform datelor comunicate de autoritățile daneze în aprilie 2010, deficitul public al Danemarcei era prevăzut să atingă 5,4% din PIB în 2010, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. Deficitul planificat nu se situează aproape de valoarea de referință de 3% din PIB, dar depășirea planificată a valorii de referință poate fi calificată drept excepțională, în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. În special, el este o consecință a unei încetiniri semnificative a creșterii economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, PIB-ul real al Danemarcei s-a contractat cu 4,9% în 2009, iar în 2010 se estimează că va crește cu 1,6%. Deficitul din 2010 este o consecință a încetinirii creșterii economice și a măsurilor de stimulare luate de autoritățile daneze în conformitate cu PERE. Cu toate acestea, depășirea prognozată a valorii de referință nu poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul va ajunge la 4,9% din PIB în 2011 dacă politicile actuale rămân neschimbate Previziunile bazate pe menținerea politicilor actuale iau în calcul renunțarea (parțială) la măsurile extraordinare legate de criză. . Criteriul deficitului prevăzut în tratat nu este îndeplinit.[8]

Previziunile bazate pe menținerea politicilor actuale iau în calcul renunțarea (parțială) la măsurile extraordinare legate de criză.

(8) Conform datelor comunicate în aprilie 2010 de autoritățile daneze, datoria publică brută se situează sub valoarea de referință de 60% din PIB, și anume la 45,1% din PIB în 2010. Previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 estimează că rata datoriei se va situa la 46% din PIB în 2010 și va crește la 49,5% din PIB în 2011, aflându-se încă sub valoarea de referință de 60% din PIB. Criteriul datoriei din tratat este îndeplinit.

(9) În conformitate cu articolul 2 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, „factorii relevanți” pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei Consiliului privind existența unui deficit excesiv adoptată în conformitate cu articolul 126 alineatul (6) numai dacă este îndeplinită dubla condiție ca deficitul să rămână apropiat de valoarea de referință și ca depășirea valorii de referință să fie temporară. Această dublă condiție nu este îndeplinită în cazul Danemarcei. Prin urmare, în etapele care conduc la adoptarea prezentei decizii nu sunt luați în considerare factorii relevanți.

ADOPTĂ PREZENTA DECIZIE:

Articolul 1

În urma unei evaluări globale rezultă că în Danemarca există un deficit excesiv.

Articolul 2

Prezenta decizie se adresează Regatului Danemarcei.

Adoptată la Bruxelles,

Pentru Consiliu

Președintele […]

[1] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Danemarcei poate fi consultată la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Toate documentele privind PDE pentru Danemarca pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Previziunile bazate pe menținerea politicilor actuale iau în calcul renunțarea (parțială) la măsurile extraordinare legate de criză.

[5] JO L 209, 2.8.1997, p. 6.

[6] JO L 145, 10.6.2009, p. 1.

[7] Toate documentele privind PDE pentru Danemarca pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Previziunile bazate pe menținerea politicilor actuale iau în calcul renunțarea (parțială) la măsurile extraordinare legate de criză.

FI

(...PICT...)|EUROOPAN KOMISSIO|

Bryssel 15.6.2010

SEK(2010) 743 lopullinen

Ehdotus

NEUVOSTON PÄÄTÖS

liiallisen alijäämän olemassaolosta Tanskassa

PERUSTELUT

1. Vakaus- ja kasvusopimuksen soveltaminen nykyisessä kriisitilanteessa

Julkisen talouden alijäämä ylittää nykyisellään useissa EU-maissa perussopimuksessa asetetun 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Tarkasteltaessa alijäämän ja velan usein huomattavaa kasvua on otettava huomioon ennennäkemätön maailmanlaajuinen finanssikriisi ja talouden laskusuhdanne vuosina 2008 ja 2009. Tähän vaikuttavat monet tekijät. Ensinnäkin talouden laskusuhdanne pienentää verotuloja ja nostaa sosiaalietuusmenoja (esim. työttömyysetuudet). Toiseksi komissio on kehottanut toteuttamaan finanssipoliittisia elvytystoimia, koska se katsoo finanssipolitiikalla olevan suuri merkitys tämänhetkisessä epätavallisessa talouden tilanteessa. Elvytystoimia ehdotettiin marraskuussa 2008 esitetyssä Euroopan talouden elvytyssuunnitelmassa, jonka Eurooppa-neuvosto hyväksyi joulukuussa. Suunnitelman mukaan elvytystoimien tulisi olla oikein ajoitettuja, kohdennettuja ja tilapäisiä, ja ne tulisi eriyttää kunkin jäsenvaltion julkisen talouden kestävyyden ja kilpailuaseman mukaan. Lisäksi niistä tulisi luopua taloudellisen tilanteen parantuessa. Monet maat ovat myös toteuttaneet rahoitusalaa vakauttavia toimenpiteitä, joista jotkin ovat vaikuttaneet velka-asemaan tai saattavat johtaa alijäämien ja velan kasvuun tulevaisuudessa huolimatta siitä, että osa julkisen tuen kustannuksista saadaan myöhemmin perittyä takaisin.

Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan komission on käynnistettävä liiallista alijäämää koskeva menettely, jos jonkin jäsenvaltion alijäämä ylittää 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Vakaus- ja kasvusopimukseen vuonna 2005 tehdyillä muutoksilla pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituspolitiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne ja jolla varmistetaan näin julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys.

2. Aiemmat vaiheet liiallista alijäämää koskevassa menettelyssä

Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen (SEUT) 126 artiklassa määrätään liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä. Menettelystä säädetään lisäksi liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta.[1]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Perussopimuksen 126 artiklan 2 kohdan mukaan komission on tarkasteltava talousarviota koskevan kurinalaisuuden noudattamista seuraavilla kahdella arviointiperusteella: a) ylittääkö ennakoitu tai toteutunut julkisen talouden alijäämä suhteessa BKT:hen määritellyn 3 prosentin viitearvon (paitsi jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa, taikka jos viitearvon ylittäminen on vain poikkeuksellista ja väliaikaista ja alijäämä on edelleen lähellä viitearvoa) ja b) ylittääkö julkinen velka suhteessa BKT:hen määritellyn 60 prosentin viitearvon (paitsi jos velan osuus pienenee riittävästi ja lähestyy riittävän nopeasti viitearvoa).

Perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdassa määrätään, että jos jäsenvaltio ei täytä jommankumman tai kummankaan arviointiperusteen mukaisia vaatimuksia, komissio laatii asiasta kertomuksen. Kertomuksessa ”otetaan huomioon myös se, ylittääkö julkistalouden alijäämä julkiset investointimenot, sekä muut merkitykselliset tekijät, jäsenvaltion keskipitkän aikavälin taloudellinen tilanne ja talousarviotilanne mukaan luettuina”.

Komissio antoi 12 päivänä toukokuuta 2010 perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen Tanskaa koskevan kertomuksen. Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Tanskan viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . Kertomus perustui tietoihin, jotka Tanskan viranomaiset olivat antaneet huhtikuussa 2010 Kaikki Tanskan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . , ja siinä otettiin huomioon komission yksiköiden laatima kevään 2010 talousennuste.[2][3]

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Tanskan viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Kaikki Tanskan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Talous- ja rahoituskomitea antoi sen jälkeen 27 päivänä toukokuuta 2010 perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti lausunnon komission kertomuksesta.

3. Liiallisen alijäämän olemassaolo

Tanskan viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan maan julkisen talouden alijäämän ennakoitiin olevan vuonna 2010 5,4 prosenttia suhteessa BKT:hen ja ylittävän näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Komission 126 artiklan 3 kohdan mukaisesti antamassa kertomuksessa todetaan, että ennakoitu alijäämä ei ollut lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen, mutta ennakoitua viitearvon ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Se johtui erityisesti perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteessa BKT:n määrän Tanskassa uskotaan elpyvän 1,6 prosenttiin vuonna 2010, kun se vuonna 2009 supistui jyrkästi 4,9 prosenttia. Vuoden 2009 taantuma johtui yksityisen kulutuksen, investointien ja viennin romahtamisesta finanssikriisin ja maailmantalouden kehityksen hidastumisen seurauksena, kun kysyntä hiljeni etenkin tärkeimmissä kauppakumppanimaissa (Saksa, Yhdistynyt kuningaskunta, Ruotsi ja Norja). Vuoden 2010 alijäämä johtuu sekä talouden laskusuhdanteesta että Tanskan viranomaisten Euroopan talouden elvytyssuunnitelman mukaisesti toteuttamista toimenpiteistä. Ennakoitua viitearvon ylittymistä ei kuitenkaan voida pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan alijäämän ennustetaan supistuvan 4,9 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2011, jos politiikkaa ei muuteta Oletettaessa, että politiikka säilyy ennallaan, otetaan huomioon kriisiin liittyvien poikkeuksellisten toimenpiteiden (osittainen) päättyminen. . Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.[4]

Oletettaessa, että politiikka säilyy ennallaan, otetaan huomioon kriisiin liittyvien poikkeuksellisten toimenpiteiden (osittainen) päättyminen.

Tanskan viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan julkinen bruttovelka on edelleen alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Velan määrä oli 45,1 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010. Komission yksiköiden kevään 2010 ennusteen mukaan velan suhde BKT:hen on 46 prosenttia vuonna 2010 ja nousee 49,5 prosenttiin vuonna 2011, joten se pysyy edelleen alle BKT:hen suhteutetun 60 prosentin viitearvon. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste täyttyy.

Perussopimuksen sekä vakaus- ja kasvusopimuksen määräysten mukaisesti komissio analysoi kertomuksessaan myös merkityksellisiä tekijöitä. Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan nämä tekijät voidaan ottaa huomioon ainoastaan liiallisen alijäämän olemassaolosta tehtävää päätöstä edeltävissä vaiheissa, jos alijäämä täyttää samaan aikaan viitearvon lähellä pysymistä ja ylityksen väliaikaisuutta koskevan edellytyksen. Tanskan tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Erikseen tarkasteltuina merkitykselliset tekijät näyttävät olevan tässä tapauksessa suhteellisen suotuisia.

Talous- ja rahoituskomitean perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antama lausunto on perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa esitetyn arvion mukainen.

Otettuaan huomioon 126 artiklan 3 kohdan mukaisen oman kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean 126 artiklan 4 kohdan mukaisen lausunnon komissio katsoo, että Tanskassa on liiallinen julkisen talouden alijäämä. Tämä komission [15 päivänä kesäkuuta 2010] antama lausunto toimitetaan neuvostolle perussopimuksen 126 artiklan 5 kohdan mukaisesti. Komissio ehdottaa, että neuvosto tekee komission lausunnon mukaisen päätöksen perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaisesti. Lisäksi komissio antaa neuvostolle suosituksen perussopimuksen 126 artiklan 7 kohdan mukaisesti Tanskalle osoitettavasta neuvoston suosituksesta liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi.

4. Suositukset liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 3 artiklan 4 kohdan mukaan neuvoston 126 artiklan 7 kohdan mukaisesti antamassa suosituksessa on vahvistettava enintään kuuden kuukauden määräaika, jonka kuluessa kyseisen jäsenvaltion on toteutettava tuloksellisia toimia, sekä määräaika liiallisen alijäämän korjaamiseksi. Korjaaminen ”olisi saatettava päätökseen liiallisen alijäämän toteamista seuraavana vuonna, ellei ole olemassa asiaan vaikuttavia erityisiä seikkoja”. Mainitun asetuksen 2 artiklan 6 kohdan mukaan 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa tarkastellut merkitykselliset tekijät on otettava huomioon päätettäessä, onko erityisiä seikkoja olemassa . Asetuksen 3 artiklan 4 kohdan mukaan neuvoston on kehotettava jäsenvaltiota ”parantamaan vuosittain tietyllä vähimmäismäärällä, jonka ohjeena on vähintään 0,5 prosenttia suhteessa bruttokansantuotteeseen, julkisen talouden suhdannekorjattua rahoitusasemaansa pois lukien kertaluonteiset ja tilapäiset toimet, jotta liiallisen alijäämän oikaiseminen suosituksessa asetetussa määräajassa voidaan varmistaa”.

Tanskan tapauksessa katsotaan olevan olemassa erityisiä seikkoja, jotka antavat aihetta soveltaa liiallisia alijäämiä koskevaa menettelyä joustavasti vakaus- ja kasvusopimuksen vuoden 2005 uudistuksen mukaisesti. Vuonna 2009 taantuma johtui erityisesti yksityisen kulutuksen, investointien ja viennin romahtamisesta finanssikriisin ja maailmantalouden kehityksen hidastumisen seurauksena, kun kysyntä hiljeni etenkin tärkeimmissä kauppakumppanimaissa (Saksa, Yhdistynyt kuningaskunta, Ruotsi ja Norja). Vuoden 2010 alijäämä johtuu sekä talouden laskusuhdanteesta että Tanskan viranomaisten Euroopan talouden elvytyssuunnitelman mukaisesti toteuttamista toimenpiteistä.

Tätä taustaa vasten on aiheellista pyrkiä liiallisen alijäämän korjaamiseen keskipitkällä aikavälillä siten, että määräaika alijäämän korjaamiseksi on vuosi 2013. Ottaen huomioon, että Tanskan julkisen talouden vuoden 2010 rahoitusasema on seurausta toimenpiteistä, joiden suuruus oli 2,2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2009 ja 1,3 prosenttia vuonna 2010 ja jotka ovat tarkoituksenmukainen reaktio Euroopan talouden elvytyssuunnitelmaan, sekä automaattisten vakauttajien esteettömästä toiminnasta, Tanskan viranomaisten olisi toteutettava finanssipoliittiset toimenpiteet suunitellusti vuonna 2010. Tilanteessa, jossa merkittävää talouden epätasapainoa ei esiinny, uskottavan ja kestävän sopeutusuran saavuttaminen edellyttäisi Tanskan viranomaisilta erityisesti sen varmistamista, että julkista taloutta sopeutetaan vuosina 2011, 2012 ja 2013 rakenteellisesti vuosittain keskimäärin ½ prosentin verran suhteessa BKT:hen. Lisäksi viranomaisten on täsmennettävä toimenpiteet, joita tarvitaan – suhdannekehityksen salliessa – liiallisen alijäämän korjaamiseksi viimeistään vuonna 2013, ja nopeutettava alijäämän supistumista, jos taloudelliset tai finanssipoliittiset edellytykset osoittautuvat nykyisin oletettua paremmiksi.

Liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn mukainen tehostettu valvonta edellyttää julkisen talouden vakauttamisstrategian täytäntöönpanon säännöllistä ja ajoissa tapahtuvaa seurantaa, jotta liiallinen alijäämä saadaan varmasti korjattua. Tehostettu valvonta näyttää olevan tarpeen myös liiallisen alijäämän korjaamiselle asetettua aikarajaa ajatellen. Sen vuoksi vuosina 2010–2013 laadittaviin Tanskan lähentymisohjelman tarkistuksiin olisi hyödyllistä sisällyttää tätä asiaa käsittelevä erillinen kohta.

Keskeisten makrotaloutta ja julkista taloutta koskevien ennusteiden vertailu

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

BKT:n määrä (%-muutos)|KOM kevät 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010|tieto puut tuu|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Tuotantokuilu 1 (% suhteessa potentiaaliseen BKT:hen)|KOM kevät 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010 3|tieto puut tuu|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Julkisen talouden rahoitusasema (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010|tieto puut tuu|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Perusjäämä (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010|tieto puut tuu|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Suhdannetasoitettu rahoitusasema 1 (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010|tieto puut tuu|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Rakenteellinen rahoitusasema 4 (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010|tieto puut tuu|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Julkinen bruttovelka (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|tieto puut tuu|tieto puut tuu|

|LO helmikuu 2010|tieto puut tuu|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Huom .:||

1 Ohjelmien mukaiset tuotantokuilut ja suhdannetasoitetut rahoitusasemat, jotka komission yksiköt ovat laskeneet uudelleen ohjelmien tietojen perusteella.||

2 Perustuu ennusteisiin, joiden mukaan potentiaalinen kasvu on 1,4 % vuonna 2008, 0,6 % vuonna 2009, 0,5 % vuonna 2010 ja 0,9 % vuonna 2011.||

3 Perustuu ennusteisiin, joiden mukaan potentiaalinen kasvu on 1,4 % vuonna 2008, 0,6 % vuonna 2009, 0,5 % vuonna 2010 ja 0,9 % vuonna 2011.||

4 Suhdannetasoitettu rahoitusasema, jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä. Kertaluonteiset ja muut toimenpiteet ovat suhteessa BKT:hen 1,4 % vuonna 2009, 1,7 % vuonna 2010, 1,1 % vuonna 2011, 0,9 % vuonna 2012, 0,8 % vuonna 2013 ja 0,0 % vuonna 2015 (kaikki alijäämää supistavia uusimman ohjelman mukaan) ja komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan BKT:hen suhteutettuina 0,2 % vuonna 2010 (alijäämää supistavia). Menettelyissä olevien erojen vuoksi ohjelmassa ilmoitettuja kertaluonteisia toimenpiteitä ei voida luokitella komission yksiköiden määritelmän mukaisiksi kertaluonteisiksi toimenpiteiksi. Tämän määritelmän mukaan kertaluonteiset toimenpiteet supistaisivat alijäämää 0,2 % suhteessa BKT:hen vuonna 2010 ja 0 % loppuvuosina.||

||

Lähde :||

Lähentymisohjelma (LO), komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteet (KOM) ja komission yksiköiden laskelmat.||

Ehdotus

NEUVOSTON PÄÄTÖS

liiallisen alijäämän olemassaolosta Tanskassa

EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka

ottaa huomioon Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen ja erityisesti sen 126 artiklan 6 kohdan,

ottaa huomioon Euroopan komission ehdotuksen,

ottaa huomioon Tanskan esittämät huomautukset,

sekä katsoo seuraavaa:

(1) Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 126 artiklan mukaan jäsenvaltioiden on vältettävä liiallisia julkisen talouden alijäämiä.

(2) Vakaus- ja kasvusopimuksen tavoitteena on terve julkinen talous, jolla pyritään vahvistamaan hintavakauden edellytyksiä ja saavuttamaan uusien työpaikkojen syntyä edistävä vahva ja kestävä kasvu.

(3) Perussopimuksen 126 artiklan mukainen liiallista alijäämää koskeva menettely, sellaisena kuin sitä on selkeytetty liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetulla neuvoston asetuksella (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta, edellyttää päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta. Perussopimukseen liitetyssä liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyssä pöytäkirjassa vahvistetaan lisämääräykset liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanosta. Neuvoston asetuksessa (EY) N:o 479/2009 EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1. vahvistetaan yksityiskohtaiset säännöt ja määritelmät mainitun pöytäkirjan määräyksen soveltamiseksi. [5][6]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6.

EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) Kun vakaus- ja kasvusopimusta vuonna 2005 uudistettiin, pyrittiin lisäämään sopimuksen vaikuttavuutta ja vahvistamaan sen talousteoreettista perustaa sekä turvaamaan julkisen talouden kestävyys pitkällä aikavälillä. Sillä pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituksen politiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne.

(5) Perussopimuksen 126 artiklan 5 kohdassa edellytetään, että komissio antaa lausunnon neuvostolle, jos komissio katsoo, että jäsenvaltiossa on tai siellä voi ilmetä liiallinen alijäämä. Otettuaan huomioon perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antaman lausunnon komissio katsoi, että Tanskassa on liiallinen julkisen talouden alijäämä. Komissio antoi tämän vuoksi neuvostolle Tanskaa koskevan lausunnon alijäämän olemassaolosta [15 päivänä kesäkuuta 2010] Kaikki Tanskan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Kaikki Tanskan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaan neuvoston olisi otettava huomioon kyseisen jäsenvaltion mahdolliset huomautukset, ennen kuin se kokonaisarvion tehtyään päättää, onko jäsenvaltiossa liiallinen alijäämä. Tanskaa koskevan kokonaisarvion perusteella voidaan todeta seuraavaa.

(7) Tanskan viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan maan julkisen talouden alijäämän ennakoitiin olevan vuonna 2010 5,4 prosenttia suhteessa BKT:hen ja ylittävän näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Alijäämä ei ole lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen, mutta viitearvon ennakoitua ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Se johtui erityisesti perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan BKT:n määrä Tanskassa supistui vuonna 2009 4,9 prosenttia, ja sen odotetaan elpyvän 1,6 prosenttiin vuonna 2010. Vuoden 2010 alijäämä johtuu sekä talouden laskusuhdanteesta että Tanskan viranomaisten Euroopan talouden elvytyssuunnitelman mukaisesti toteuttamista toimenpiteistä. Ennakoitua viitearvon ylittymistä ei kuitenkaan voida pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan alijäämän ennustetaan supistuvan 4,9 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2011, jos politiikkaa ei muuteta Oletettaessa, että politiikka säilyy ennallaan, otetaan huomioon kriisiin liittyvien poikkeuksellisten toimenpiteiden (osittainen) päättyminen. . Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.[8]

Oletettaessa, että politiikka säilyy ennallaan, otetaan huomioon kriisiin liittyvien poikkeuksellisten toimenpiteiden (osittainen) päättyminen.

(8) Tanskan viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan julkinen bruttovelka on edelleen alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Velan määrä on 45,1 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010. Komission yksiköiden kevään 2010 ennusteen mukaan velan suhde BKT:hen on 46 prosenttia vuonna 2010 ja nousee 49,5 prosenttiin vuonna 2011, joten se pysyy edelleen alle BKT:hen suhteutetun 60 prosentin viitearvon. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste täyttyy.

(9) Neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 4 kohdan mukaan muut merkitykselliset tekijät voidaan ottaa huomioon liiallisen alijäämän olemassaolosta tehtävää, perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaista neuvoston päätöstä edeltävissä vaiheissa ainoastaan, jos kaksi vaatimusta – se, että alijäämä pysyy lähellä viitearvoa, ja se, että viitearvon ylitys on väliaikaista – täyttyvät kaikilta osin. Tanskan tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Merkityksellisiä tekijöitä ei sen vuoksi oteta huomioon tätä päätöstä edeltävissä vaiheissa,

ON HYVÄKSYNYT TÄMÄN PÄÄTÖKSEN:

1 artikla

Kokonaisarvion perusteella todetaan, että Tanskassa on liiallinen alijäämä.

2 artikla

Tämä päätös on osoitettu Tanskan kuningaskunnalle.

Tehty Brysselissä

Neuvoston puolesta

Puheenjohtaja […]

[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Tanskan viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Kaikki Tanskan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Oletettaessa, että politiikka säilyy ennallaan, otetaan huomioon kriisiin liittyvien poikkeuksellisten toimenpiteiden (osittainen) päättyminen.

[5] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6.

[6] EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1.

[7] Kaikki Tanskan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Oletettaessa, että politiikka säilyy ennallaan, otetaan huomioon kriisiin liittyvien poikkeuksellisten toimenpiteiden (osittainen) päättyminen.

PT

(...PICT...)|COMISSÃO EUROPEIA|

Bruxelas, 15.6.2010

SEC(2010) 743 final

Proposta de

DECISÃO DO CONSELHO

sobre a existência de um défice excessivo na Dinamarca

EXPOSIÇÃO DE MOTIVOS

1. Aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento no contexto da crise actual

Muitos países da UE vêem-se actualmente confrontados com défices das administrações públicas superiores ao valor de referência de 3% do PIB fixado no Tratado. A deterioração, muitas vezes acentuada, do défice e a situação da dívida têm de ser vistas no contexto de uma crise financeira mundial sem precedentes e da recessão económica de 2008 e 2009. Há vários factores em jogo. Em primeiro lugar, a recessão económica gera uma quebra das receitas fiscais e um aumento das despesas com prestações sociais (por exemplo, subsídios de desemprego). Em segundo lugar, ciente de que as políticas orçamentais têm um papel importante a desempenhar na actual situação económica excepcional, a Comissão preconizou um estímulo orçamental no seu Plano de Relançamento da Economia Europeia, de Novembro de 2008, aprovado pelo Conselho Europeu em Dezembro. De acordo com o plano, as medidas de estímulo devem ser oportunas, bem orientadas, temporárias e diferenciadas segundo os Estados-Membros, a fim de reflectir as diferentes situações em termos de sustentabilidade das finanças públicas e de competitividade, devendo ser abandonadas quando a conjuntura económica melhorar. Por último, vários países tomaram medidas tendentes a estabilizar o sector financeiro, algumas das quais tiveram impacto na situação da dívida ou constituem um risco de futuro agravamento dos défices e da dívida, embora alguns dos custos do apoio estatal possam vir a ser recuperados mais tarde.

O Pacto de Estabilidade e Crescimento prevê que a Comissão inicie o procedimento relativo a défice excessivo (PDE) sempre que o défice de um Estado-Membro exceda o valor de referência de 3% do PIB. As alterações introduzidas no Pacto de Estabilidade e Crescimento em 2005 visavam, em especial, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse inteiramente tido em conta em todas as etapas do PDE. Deste modo, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas estatais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas, tendo em conta a situação económica, assegurando assim a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo.

2. Etapas anteriores no procedimento relativo aos défices excessivos

O artigo 126.º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia (TFUE) estabelece um procedimento relativo aos défices excessivos (PDE). Este procedimento é especificado no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, a consultar em: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , que constitui parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento.[1]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, a consultar em: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

De acordo com o artigo 126.º, n.º 2, do Tratado, a Comissão acompanhará o cumprimento da disciplina orçamental com base nos dois critérios seguintes: a) Se o rácio entre o défice orçamental programado ou verificado e o produto interno bruto (PIB) exceder o valor de referência de 3% (excepto se esse rácio tiver baixado de forma substancial e contínua e tiver atingido um nível que se aproxime do valor de referência; ou, em alternativa, se o excesso em relação ao valor de referência for meramente excepcional e temporário e se aquele rácio continuar perto do valor de referência); b) Se o rácio entre a dívida pública e o PIB exceder o valor de referência de 60% (excepto se esse rácio se encontrar em diminuição significativa e estiver a aproximar-se, de forma satisfatória, do valor de referência).

O artigo 126.º, n.º 3, estabelece que, se um Estado-Membro não cumprir os requisitos constantes de um ou de ambos estes critérios, a Comissão deve preparar um relatório. O relatório «analisará igualmente se o défice orçamental excede as despesas públicas de investimento e tomará em consideração todos os outros factores pertinentes, incluindo a situação económica e orçamental a médio prazo desse Estado-Membro».

Com base nos dados notificados pelas autoridades dinamarquesas em Abril de 2010 De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente da Dinamarca pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tendo em conta as previsões dos seus serviços estabelecidos na Primavera de 2010, a Comissão adoptou, a 12 de Maio de 2010, um relatório sobre a Dinamarca, em conformidade com o artigo 126.º, n.º 3 A documentação relacionada com o PDE referente à Dinamarca pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente da Dinamarca pode ser consultada em:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

A documentação relacionada com o PDE referente à Dinamarca pode ser consultada no seguinte sítio Web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Subsequentemente, a 27 de Maio de 2010, o Comité Económico e Financeiro formulou um parecer sobre o relatório da Comissão, nos termos do artigo 126.º, n.º 4.

3. Existência de um défice excessivo

De acordo com dados notificados pelas autoridades dinamarquesas em Abril de 2010, o défice das administrações públicas na Dinamarca deveria atingir 5,4% do PIB em 2010, excedendo, assim, o valor de referência de 3% do PIB. O relatório da Comissão ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, considerou que o défice previsto não estava perto do valor de referência de 3% do PIB, mas que o excesso em relação ao valor de referência podia ser qualificado de excepcional, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Resulta, nomeadamente, de uma recessão económica grave, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o PIB real da Dinamarca deverá crescer 1,6% em 2010, depois da forte contracção de 4,9% em 2009. A recessão de 2009 foi um reflexo da queda abrupta no consumo privado, no investimento e nas exportações, em consequência da crise financeira e da recessão mundial, com destaque para a diminuição da procura por parte dos principais parceiros (Alemanha, Reino Unido, Suécia e Noruega). O défice em 2010 é consequência, simultaneamente, da recessão económica e das medidas de estímulo tomadas pelas autoridades dinamarquesas em conformidade com o PREE. No entanto, o excesso previsto em relação ao valor de referência não pode ser considerado temporário. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o défice deverá descer para 4,9% do PIB em 2011, num cenário de políticas inalteradas A previsão que assume a inalteração das políticas tem em conta a cessação (parcial) de medidas de natureza extraordinária associadas à crise. . O critério do défice, previsto no Tratado, não é cumprido.[4]

A previsão que assume a inalteração das políticas tem em conta a cessação (parcial) de medidas de natureza extraordinária associadas à crise.

De acordo com dados notificados pelas autoridades dinamarquesas em Abril de 2010, a dívida pública bruta – 45,1% do PIB em 2010 – está abaixo do valor de referência de 60% do PIB. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o rácio da dívida deverá cifrar-se em 46% do PIB em 2010, aumentando para 49,5% em 2011, ou seja, sempre abaixo do valor de referência de 60%. O critério da dívida previsto no Tratado é cumprido.

Em sintonia com o disposto no Tratado e no Pacto de Estabilidade e Crescimento, a Comissão analisou igualmente, no seu relatório, os «factores pertinentes». Segundo o Pacto de Estabilidade e Crescimento, estes só podem ser tidos em conta, nas etapas conducentes à decisão sobre a existência de um défice excessivo, se o défice satisfizer a dupla condição da proximidade ao valor de referência e do carácter temporário. No caso da Dinamarca, esta dupla condição não é cumprida. Analisados isoladamente, os factores pertinentes considerados no caso em apreço dão conta de uma situação relativamente favorável.

O parecer formulado pelo Comité Económico e Financeiro nos termos do artigo 126.º, n.º 4, do Tratado está em conformidade com a análise que consta do relatório da Comissão elaborado por força do artigo 126.º, n.º 3.

Tendo em conta o seu relatório ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, e o parecer do Comité Económico e Financeiro ao abrigo do artigo 126.º, n.º 4, a Comissão considera que existe um défice excessivo na Dinamarca. Este parecer, adoptado pela Comissão a [15 de Junho de 2010], é por este meio transmitido ao Conselho, nos termos do artigo 126.º, n.º 5, do Tratado. A Comissão recomenda que o Conselho tome uma decisão em conformidade, nos termos do artigo 126.º, n.º 6. A Comissão apresenta igualmente ao Conselho uma recomendação do Conselho à Dinamarca, com vista a pôr termo à situação de défice orçamental excessivo, nos termos do artigo 126.º, n.º 7, do Tratado.

4. Recomendações para pôr termo à situação de défice excessivo

Em conformidade com o artigo 3.º, n.º 4, do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, a recomendação formulada ao abrigo do artigo 126.º, n.º 7, deve estabelecer um prazo máximo de seis meses para o Estado-Membro em causa tomar medidas eficazes, bem como um prazo para a correcção da situação de défice excessivo, que «deverá ser realizada no ano seguinte à sua identificação, salvo se se verificarem circunstâncias especiais». O artigo 2.º, n.º 6, do regulamento implica que os «factores pertinentes» considerados no relatório da Comissão nos termos do artigo 126.º, n.º 3, do Tratado têm de ser tomados em conta para decidir se existem circunstâncias especiais. Segundo o artigo 3.º, n.º 4, do mesmo regulamento, o Conselho requererá que o Estado-Membro realize uma «melhoria anual mínima de 0,5% do PIB, como valor de referência, do seu saldo corrigido de variações cíclicas, líquido de medidas pontuais ou temporárias, a fim de assegurar a correcção da situação de défice excessivo no prazo fixado na recomendação».

Considera-se que, no caso da Dinamarca, existem circunstâncias especiais, que são relevantes para uma flexibilidade acrescida na aplicação do PDE introduzido pela reforma do Pacto de Estabilidade e Crescimento em 2005. De notar que a recessão de 2009 foi um reflexo da queda abrupta no consumo privado, no investimento e nas exportações, em consequência da crise financeira e da recessão mundial, com destaque para a diminuição da procura por parte dos principais parceiros (Alemanha, Reino Unido, Suécia e Noruega). O défice em 2010 é consequência, simultaneamente, da recessão económica e das medidas de estímulo tomadas pelas autoridades dinamarquesas em conformidade com o PREE.

Neste contexto, é oportuno considerar a correcção do défice excessivo num horizonte de médio prazo, até 2013. Reconhecendo que a situação orçamental da Dinamarca em 2010 resultou de medidas tomadas em resposta à crise – as quais ascenderam a 2,2% do PIB em 2009 e a 1,3% em 2010 e constituíram uma resposta adequada, em linha com o Plano de Relançamento da Economia Europeia – e do funcionamento dos estabilizadores automáticos, as autoridades dinamarquesas devem aplicar as medidas orçamentais em 2010, como previsto. Dada a ausência de grandes desequilíbrios económicos, para entrar numa trajectória de ajustamento credível e sustentável, as autoridades dinamarquesas devem, designadamente, garantir um ajustamento estrutural anual médio de 0,5% do PIB no período 2011-2013 e especificar as medidas necessárias para corrigir o défice excessivo até 2013, caso as condições cíclicas o permitam, e para acelerar a redução do défice se a conjuntura económica ou orçamental se revelar mais favorável do que actualmente se espera.

O reforço da supervisão no âmbito do PDE, que parece justificar-se, dado o período necessário à correcção do défice excessivo, exigirá a monitorização regular e atempada dos progressos obtidos na aplicação da estratégia de consolidação orçamental tendente a assegurar a correcção do défice excessivo. Neste contexto, poderia ser útil que as actualizações do programa de convergência da Dinamarca a elaborar entre 2010 e 2013 comportassem um capítulo específico dedicado a esta matéria.

Comparação das principais projecções macroeconómicas e orçamentais

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB real (variação em %)|COM Primavera 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro 2010|n.d.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2,0|2,3|

Hiato do produto 1 (% do PIB potencial)|COM Primavera 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro 2010 3|n.d.|0,3|-4,5|-3,9|-3,1|-2,0|-0,9|

Saldo das administrações públicas (% do PIB)|COM Primavera 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro de 2010|n.d.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Saldo primário (% do PIB)|COM Primavera 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro de 2010|n.d.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Saldo corrigido das variações cíclicas 1 (% do PIB)|COM Primavera 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro de 2010|n.d.|3,2|0,0|-2,8|-2,1|-1,7|-1,1|

Saldo estrutural 4 (% do PIB)|COM Primavera 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro de 2010|n.d.|3,2|1,4|-1,1|-1,0|-0,8|-0,3|

Dívida bruta das administrações públicas (% do PIB)|COM Primavera 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.d.|n.d.|

|PC Fevereiro de 2010|n.d.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Notas :||

1  Hiatos do produto e saldos corrigidos das variações cíclicas de acordo com os programas, recalculados pelos serviços da Comissão com base nas informações contidas nos mesmos.||

2  Com base num crescimento potencial estimado de 1,4%, 0,6%, 0,5% e 0,9%, respectivamente, no período 2008-2011.||

3  Com base num crescimento potencial estimado de 1,4%, 0,6%, 0,5% e 0,9%, respectivamente, no período 2008-2011.||

4  Saldo corrigido por eliminação do efeito das variações cíclicas, das medidas extraordinárias e de outras medidas temporárias. As medidas extraordinárias e as outras medidas temporárias totalizam 1,4% do PIB em 2009, 1,7% em 2010, 1,1% em 2011, 0,9% em 2012, 0,8% em 2013 e 0,0% em 2015. De acordo com o programa mais recente, todas elas reduzem o défice, mas, de acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, reduzem-no de 0,2% do PIB em 2010. Devido a diferenças de metodologia, as medidas extraordinárias indicadas no programa não coincidem com a definição que delas dão os serviços da Comissão. Utilizando esta definição, as medidas pontuais equivaleriam a uma redução do défice de 0,2% do PIB em 2010 e de 0,0% nos anos seguintes.||

||

Fonte:||

Programa de Convergência (PC); Previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão (COM); Cálculos dos serviços da Comissão.||

Proposta de

DECISÃO DO CONSELHO

sobre a existência de um défice excessivo na Dinamarca

O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,

Tendo em conta o Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia, nomeadamente o artigo 126.º, n.º 6,

Tendo em conta a proposta da Comissão Europeia,

Tendo em conta as observações apresentadas pela Dinamarca,

Considerando o seguinte:

(1) De acordo com o artigo 126.º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia, os Estados-Membros devem evitar défices orçamentais excessivos.

(2) O Pacto de Estabilidade e Crescimento baseia-se no objectivo da solidez das finanças públicas, como meio de reforçar as condições para a estabilidade dos preços e para um crescimento robusto e sustentável, conducente à criação de emprego.

(3) O procedimento relativo aos défices excessivos, previsto no artigo 126.º do Tratado, tal como precisado no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. (que constitui uma parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento), prevê a tomada de uma decisão sobre a existência de um défice excessivo. O protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, estabelece disposições adicionais no que respeita à aplicação deste procedimento. O Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho JO L 145 de 10.6.2009, p. 1. estabelece as definições e as regras pormenorizadas para a aplicação do disposto no referido protocolo. [5][6]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

JO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

(4) Em 2005, a reforma do Pacto de Estabilidade e Crescimento procurou reforçar a sua eficácia e os seus fundamentos económicos, bem como salvaguardar a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo. O seu objectivo era, nomeadamente, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse tido inteiramente em conta em todas as etapas do procedimento relativo aos défices excessivos. Deste modo, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas governamentais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas, tendo em conta a situação económica.

(5) O artigo 126.º, n.º 5, do Tratado estabelece que a Comissão envia um parecer ao Conselho, se considerar que em determinado Estado-Membro existe ou poderá ocorrer um défice excessivo. Tendo em conta o seu relatório, elaborado em conformidade com o artigo 126.º, n.º 3, e o parecer do Comité Económico e Financeiro, elaborado de acordo com o artigo 126.º, n.º 4, a Comissão concluiu que existe um défice excessivo na Dinamarca. Por conseguinte, a Comissão dirigiu ao Conselho um parecer relativo à Dinamarca, em [15 de Junho de 2010] A documentação relacionada com o PDE referente à Dinamarca pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

A documentação relacionada com o PDE referente à Dinamarca pode ser consultada no seguinte sítio Web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) O artigo 126.º, n.º 6, do Tratado estabelece que o Conselho deve ter em consideração todas as observações que o Estado-Membro interessado pretenda fazer, antes de decidir se existe ou não um défice excessivo, após uma avaliação global da situação. No caso da Dinamarca, essa avaliação global permitiu estabelecer as conclusões que se seguem.

(7) De acordo com dados notificados pelas autoridades dinamarquesas em Abril de 2010, o défice das administrações públicas na Dinamarca deveria atingir 5,4% do PIB em 2010, excedendo, assim, o valor de referência de 3% do PIB. O défice não está perto do valor de referência de 3% do PIB, mas o excedente previsto em relação ao valor de referência pode ser qualificado de excepcional, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Resulta, nomeadamente, de uma recessão económica grave, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o PIB real da Dinamarca diminuiu 4,9% em 2009 e deverá crescer 1,6% em 2010. O défice em 2010 é consequência, simultaneamente, da recessão económica e das medidas de estímulo tomadas pelas autoridades dinamarquesas em conformidade com o PREE. No entanto, o excedente previsto em relação ao valor de referência não pode ser considerado temporário. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o défice deverá descer para 4,9% do PIB em 2011, num cenário de políticas inalteradas A previsão que assume a inalteração das políticas tem em conta a cessação (parcial) de medidas de natureza extraordinária associadas à crise. . O critério do défice, previsto no Tratado, não é cumprido.[8]

A previsão que assume a inalteração das políticas tem em conta a cessação (parcial) de medidas de natureza extraordinária associadas à crise.

(8) De acordo com dados notificados pelas autoridades dinamarquesas em Abril de 2010, a dívida pública bruta – 45,1% do PIB em 2010 – está abaixo do valor de referência de 60% do PIB. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o rácio da dívida deverá cifrar-se em 46% do PIB em 2010, aumentando para 49,5% em 2011, sempre abaixo do valor de referência de 60%. O critério da dívida previsto no Tratado é cumprido.

(9) De acordo com o artigo 2.º, n.º 4, do Regulamento (CE) n.º 1467/97, os «factores pertinentes» só podem ser tomados em consideração nas fases conducentes à decisão do Conselho sobre a existência de um défice excessivo, em conformidade com o artigo 126.º, n.º 6, se a dupla condição – o défice orçamental geral deve continuar a situar-se perto do valor de referência e o excesso em relação ao valor de referência deve ter carácter temporário – for plenamente satisfeita. No caso da Dinamarca, esta dupla condição não é cumprida. Por conseguinte, nas etapas conducentes à presente decisão, não são tomados em consideração factores pertinentes,

ADOPTOU A PRESENTE DECISÃO:

Artigo 1.º

Com base numa análise global, conclui-se que existe um défice excessivo na Dinamarca.

Artigo 2.º

O Reino da Dinamarca é o destinatário da presente decisão.

Feito em Bruxelas, em

Pelo Conselho

O Presidente […]

[1] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, a consultar em: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente da Dinamarca pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] A documentação relacionada com o PDE referente à Dinamarca pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] A previsão que assume a inalteração das políticas tem em conta a cessação (parcial) de medidas de natureza extraordinária associadas à crise.

[5] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

[6] JO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

[7] A documentação relacionada com o PDE referente à Dinamarca pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] A previsão que assume a inalteração das políticas tem em conta a cessação (parcial) de medidas de natureza extraordinária associadas à crise.

EL

(...PICT...)|ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ|

Βρυξέλλες, 15.6.2010

SEC(2010) 743 τελικό

Πρόταση

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στη Δανία

ΑΙΤΙΟΛΟΓΙΚΗ ΕΚΘΕΣΗ

1. Η εφαρμογή του Σύμφωνου σταθερότητας και ανάπτυξης στην παρούσα κρίση

Πολλές χώρες της ΕΕ αντιμετωπίζουν επί του παρόντος ελλείμματα γενικής κυβέρνησης τα οποία υπερβαίνουν την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ που ορίζεται στη Συνθήκη. Η συχνά σοβαρή επιδείνωση του ελλείμματος καθώς και του χρέους πρέπει να εξετάζεται στο πλαίσιο της πρωτοφανούς παγκόσμιας χρηματοπιστωτικής κρίσης και της οικονομικής ύφεσης κατά την περίοδο 2008-09. Η κατάσταση αυτή αποτελεί τη συνισταμένη πολλών παραγόντων. Πρώτον, η οικονομική ύφεση έχει ως αποτέλεσμα τη μείωση των φορολογικών εσόδων και την αύξηση των δαπανών για κοινωνικές παροχές (π.χ. επιδόματα ανεργίας). Δεύτερον, αναγνωρίζοντας ότι τον σημαντικό ρόλο που οφείλουν να διαδραματίσουν οι δημοσιονομικές πολιτικές στην παρούσα έκτακτη οικονομική συγκυρία, η Επιτροπή, στο ευρωπαϊκό σχέδιο για την ανάκαμψη της οικονομίας (ΕΣΑΟ) του Νοεμβρίου 2008, το οποίο εγκρίθηκε από το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο τον Δεκέμβριο, ζήτησε να ληφθούν δημοσιονομικά μέτρα για την τόνωση της οικονομίας. Το σχέδιο ανέφερε αναλυτικά ότι τα μέτρα τόνωσης πρέπει να είναι έγκαιρα, στοχευμένα και προσωρινά και να διαφοροποιούνται ανάλογα με τα κράτη μέλη, ώστε να αντικατοπτρίζουν τη διαφορετική τους κατάσταση ως προς τη βιωσιμότητα των δημόσιων οικονομικών και την ανταγωνιστικότητα, και ότι πρέπει να παύσουν να ισχύουν όταν βελτιωθούν οι οικονομικές συνθήκες. Τέλος, αρκετές χώρες έχουν λάβει μέτρα για τη σταθεροποίηση του χρηματοπιστωτικού τους τομέα, ορισμένα από τα οποία έχουν επίπτωση στην κατάσταση του χρέους ή ενέχουν τον κίνδυνο αύξησης των ελλειμμάτων και του χρέους στο μέλλον, μολονότι ορισμένες από τις δαπάνες της δημόσιας στήριξης μπορούν να ανακτηθούν μεταγενέστερα.

Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή πρέπει να κινεί τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ) κάθε φορά που το έλλειμμα ενός κράτους μέλους υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Οι τροποποιήσεις που πραγματοποιήθηκαν το 2005 στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης είχαν στόχο να διασφαλιστεί ιδίως ότι θα λαμβάνεται πλήρως υπόψη το οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο σε όλα τα στάδια της ΔΥΕ. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το σύμφωνο σταθερότητας και ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επάνοδο σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική συγκυρία και διασφαλίζοντας κατά τον τρόπο αυτό τη μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών.

2. Προηγούμενα στάδια στη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος

Το άρθρο 126 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης (ΣΛΕΕ) θεσπίζει διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ). Η διαδικασία αυτή διευκρινίζεται περαιτέρω στον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου «για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος» ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 11ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στον δικτυακό τόπο http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ο οποίος αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης.[1]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 11ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στον δικτυακό τόπο http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 2 της Συνθήκης, η Επιτροπή παρακολουθεί την τήρηση της δημοσιονομικής πειθαρχίας με βάση δύο κριτήρια, και συγκεκριμένα: α) κατά πόσον ο λόγος του προβλεπομένου ή υφισταμένου δημοσιονομικού ελλείμματος προς το ακαθάριστο εγχώριο προϊόν (ΑΕΠ) υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ (εκτός εάν είτε ο λόγος αυτός σημειώνει ουσιαστική και συνεχή πτώση και έχει φθάσει σε επίπεδο παραπλήσιο της τιμής αναφοράς, είτε, εναλλακτικά, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι απλώς έκτακτη και προσωρινή και ο λόγος παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς)· και β) κατά πόσον ο λόγος του δημόσιου χρέους προς το ΑΕΠ υπερβαίνει το 60% που αποτελεί την τιμή αναφοράς (εκτός εάν ο λόγος μειώνεται επαρκώς και πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό).

Το άρθρο 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης ορίζει ότι εάν ένα κράτος μέλος δεν πληροί τους όρους ενός ή αμφοτέρων των κριτηρίων αυτών, η Επιτροπή οφείλει να συντάξει έκθεση. Η έκθεση αυτή λαμβάνει επίσης υπόψη «το κατά πόσον το δημόσιο έλλειμμα υπερβαίνει τις δαπάνες δημόσιων επενδύσεων, καθώς και όλους τους άλλους σχετικούς παράγοντες, συμπεριλαμβανομένης της μεσοπρόθεσμης οικονομικής και δημοσιονομικής κατάστασης του κράτους μέλους».

Με βάση τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι αρχές της Δανίας τον Απρίλιο του 2010 Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Δανίας υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . και λαμβάνοντας υπόψη τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, η Επιτροπή ενέκρινε στις 12 Μαΐου 2010 έκθεση για την Δανία δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Δανία δημοσιεύονται στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . της Συνθήκης.[2][3]

Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Δανίας υπάρχει στη διεύθυνση:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Δανία δημοσιεύονται στον ακόλουθο δικτυακό τόπο:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Στη συνέχεια, και σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4, η Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή διατύπωσε γνώμη για την έκθεση της Επιτροπής, στις 27 Μαΐου 2010.

3. Η ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος

Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι δανικές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στη Δανία το 2010 προβλεπόταν να ανέλθει στο 5,4% του ΑΕΠ, υπερβαίνοντας συνεπώς την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Στην έκθεσή της δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, η Επιτροπή έκρινε ότι το έλλειμμα δεν ήταν κοντά στην τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ, αλλά ότι η αναμενόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορούσε να χαρακτηρισθεί ως έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα οφείλεται σε σοβαρή επιδείνωση της οικονομικής συγκυρίας κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το πραγματικό ΑΕΠ στη Δανία προβλέπεται να ανακάμψει στο 1,6% το 2010, μετά από ισχυρή συρρίκνωση 4,9% το 2009. Η ύφεση του 2009 αντικατοπτρίζει την απότομη μείωση της ιδιωτικής κατανάλωσης, των επενδύσεων και των εξαγωγών λόγω της χρηματοπιστωτικής κρίσης και της παγκόσμιας ύφεσης, ιδιαίτερα την πτώση της ζήτησης από τους κύριους εμπορικούς εταίρους (Γερμανία, Ηνωμένο Βασίλειο, Σουηδία και Νορβηγία). Το έλλειμμα του 2010 είναι αποτέλεσμα των δυσμενών οικονομικών συνθηκών αλλά και των μέτρων τόνωσης τα οποία λήφθηκαν από τις δανικές αρχές σύμφωνα με το ΕΣΑΟ. Ωστόσο, η αναμενόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς δεν μπορεί να θεωρηθεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το έλλειμμα θα υποχωρήσει στο 4,9% του ΑΕΠ το 2011, με την παραδοχή της αμετάβλητης πολιτικής Η πρόγνωση της αμετάβλητης πολιτικής λαμβάνει υπόψη την (μερική) άρση έκτακτων μέτρων που συνδέονται με την κρίση. Το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη δεν πληρούται.[4]

Η πρόγνωση της αμετάβλητης πολιτικής λαμβάνει υπόψη την (μερική) άρση έκτακτων μέτρων που συνδέονται με την κρίση.

Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι δανικές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης το 2010 ανήλθε σε 45,1% του ΑΕΠ και παραμένει κατώτερο της τιμής αναφοράς του 60% του ΑΕΠ Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, ο δείκτης του χρέους εκτιμάται ότι θα ανέλθει σε 46% του ΑΕΠ το 2010 και ότι θα αυξηθεί σε 49,5% το 2011, παραμένοντας ωστόσο κάτω από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ. Επομένως πληρούται το κριτήριο του χρέους που ορίζει η Συνθήκη.

Βάσει των διατάξεων της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή ανέλυσε, επίσης, στην έκθεσή της «σχετικούς παράγοντες». Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, οι παράγοντες αυτοί μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στην έκδοση απόφασης σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος μόνον εφόσον το έλλειμμα ικανοποιεί τη διπλή προϋπόθεση της εγγύτητας και της προσωρινότητας. Στην περίπτωση της Δανίας δεν πληρούται η διπλή προϋπόθεση. Καθαυτοί, οι σχετικοί παράγοντες στην παρούσα περίπτωση φαίνονται σχετικά ευνοϊκοί.

Η γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης είναι συνεπής με την αξιολόγηση της Επιτροπής στην έκθεσή της βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης.

Με γνώμονα την έκθεση αυτή, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, και τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης, η Επιτροπή είναι της γνώμης ότι στη Δανία υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα. Η γνώμη αυτή, που εγκρίθηκε από την Επιτροπή στις [15 Ιουνίου 2010], απευθύνεται με το παρόν έγγραφο στο Συμβούλιο, κατ’ εφαρμογή του άρθρου 126 παράγραφος 5 της Συνθήκης. Η Επιτροπή συνιστά στο Συμβούλιο να λάβει σχετική απόφαση, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 6 της Συνθήκης. Επιπλέον, η Επιτροπή υποβάλλει στο Συμβούλιο σύσταση για την έκδοση σύστασης του Συμβουλίου προς τη Δανία με σκοπό να τερματιστεί η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 7 της Συνθήκης.

4. Συστάσεις για τον τερματισμό της κατάστασης υπερβολικού ελλείμματος

Σύμφωνα με το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, η σύσταση του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 7 της Συνθήκης ορίζει προθεσμία έξι μηνών κατ’ ανώτατο όριο για την ανάληψη αποτελεσματικής δράσης από το οικείο κράτος μέλος, καθώς επίσης και προθεσμία για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, η οποία «λήγει εντός του έτους που ακολουθεί εκείνο κατά το οποίο εντοπίστηκε το υπερβολικό έλλειμμα, εκτός εάν συντρέχουν ειδικές περιστάσεις». Από το άρθρο 2 παράγραφος 6 του κανονισμού προκύπτει ότι οι «σχετικοί παράγοντες» που συνεκτιμώνται στην έκθεση της Επιτροπής, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, πρέπει να λαμβάνονται υπόψη όταν αποφασίζεται εάν συντρέχουν ειδικές περιστάσεις. Το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού ορίζει ότι το Συμβούλιο συνιστά στο κράτος μέλος να επιτύχει «ελάχιστη ετήσια βελτίωση, ύψους τουλάχιστον 0,5% του ΑΕΠ ως σημείο αναφοράς, του κυκλικά προσαρμοσμένου δημοσιονομικού αποτελέσματός του, χωρίς να υπολογίζονται τα έκτακτα και τα προσωρινά μέτρα, ούτως ώστε να διασφαλίζεται η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος εντός της προθεσμίας που ορίζεται στη σύσταση».

Στην περίπτωση της Δανίας θεωρείται ότι συντρέχουν ειδικές περιστάσεις οι οποίες δικαιολογούν τη μεγαλύτερη ευελιξία στην εφαρμογή της ΔΥΕ που καθιερώθηκε με τη μεταρρύθμιση του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης το 2005. Συγκεκριμένα, η ύφεση του 2009 αντικατοπτρίζει την απότομη μείωση της ιδιωτικής κατανάλωσης, των επενδύσεων και των εξαγωγών λόγω της χρηματοπιστωτικής κρίσης και της παγκόσμιας ύφεσης, ιδιαίτερα την πτώση της ζήτησης από τους κύριους εμπορικούς εταίρους (Γερμανία, Ηνωμένο Βασίλειο, Σουηδία και Νορβηγία). Το έλλειμμα του 2010 είναι αποτέλεσμα των δυσμενών οικονομικών συνθηκών αλλά και των μέτρων τόνωσης τα οποία λήφθηκαν από τις δανικές αρχές σύμφωνα με το ΕΣΑΟ.

Στο πλαίσιο αυτό, είναι σκόπιμο να εξεταστεί η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος σε μεσοπρόθεσμο ορίζοντα, με προθεσμία για τη διόρθωση έως το 2013. Αναγνωρίζοντας ότι η δημοσιονομική κατάσταση της Δανίας το 2010 προέκυψε από μέτρα για την αντιμετώπιση της κρίσης, τα οποία ανήλθαν σε 2,2% του ΑΕΠ το 2009 και 1,3% του ΑΕΠ το 2010, σε συμφωνία με το Ευρωπαϊκό Σχέδιο για την Ανάκαμψη της Οικονομίας, καθώς και από την ελεύθερη λειτουργία των αυτόματων σταθεροποιητών, οι δανικές αρχές καλούνται να εφαρμόσουν όπως προβλέπεται τα δημοσιονομικά μέτρα το 2010. Συγκεκριμένα, λόγω της απουσίας σοβαρών οικονομικών ανισορροπιών, μια αξιόπιστη και βιώσιμη πορεία προσαρμογής θα απαιτούσε από τις δανικές αρχές να εξασφαλίσουν μέση ετήσια διαρθρωτική προσαρμογή ½% του ΑΕΠ κατά την περίοδο 2011-2013, να καθορίσουν τα μέτρα που απαιτούνται για την επίτευξη της διόρθωσης του υπερβολικού ελλείμματος μέχρι το 2013, εφόσον το επιτρέπουν οι κυκλικές συνθήκες, και να επιταχύνουν τον περιορισμό του ελλείμματος σε περίπτωση που οι οικονομικές ή οι δημοσιονομικές συνθήκες αποδειχτούν καλύτερες από αυτές που αναμένονται προς το παρόν.

Η ενισχυμένη επιτήρηση στο πλαίσιο της ΔΥΕ, που κρίνεται αναγκαία λόγω της προθεσμίας για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, θα απαιτήσει τακτική και έγκαιρη παρακολούθηση της προόδου όσον αφορά την εφαρμογή της στρατηγικής δημοσιονομικής εξυγίανσης, προκειμένου να εξασφαλιστεί η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος. Εν προκειμένω, θα ήταν χρήσιμο να αφιερωθεί στο ζήτημα αυτό χωριστό κεφάλαιο στις επικαιροποιήσεις του προγράμματος σύγκλισης της Δανίας που θα καταρτιστούν μεταξύ του 2010 και του 2013.

Σύγκριση βασικών μακροοικονομικών και δημοσιονομικών προβολών

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Πραγματικό ΑΕΠ (μεταβολή %)|COM άνοιξη 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣ Φεβρουάριος 22010|μ.δ.σ|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2.0|2,3|

Κενό παραγωγής 1 (% του δυνητικού ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 ²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|μ.δ.σ|μ.δ.σ|

|ΠΣ Φεβρουάριος ³ 2010|n.a.|0.3|-4.5|-3.9|-3.1|-2.0|-0.9|

Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|μ.δ.σ|μ.δ.σ|

|ΠΣ Φεβρουάριος 2010|n.a.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Πρωτογενές ισοζύγιο (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|μ.δ.σ|μ.δ.σ|

|ΠΣ Φεβρουάριος 2010|μ.δ.σ|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο 1 (% του ΑΕΠ)(%|COM άνοιξη 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|μ.δ.σ|μ.δ.σ|

|ΠΣ Φεβρουάριος 2010|μ.δ.σ|3.2|0.0|-2.8|-2.1|-1.7|-1.1|

Διαρθρωτικό ισοζύγιο 4 (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|μ.δ.σ|μ.δ.σ|

|ΠΣ Φεβρουάριος 2010|μ.δ.σ|3.2|1.4|-1.1|-1.0|-0.8|-0.3|

Ακαθάριστο δημόσιο χρέος (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|μ.δ.σ|μ.δ.σ|

|ΠΣ Φεβρουάριος 2010|μ.δ.σ|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Σημειώσεις :||

1 Κενά παραγωγής και κυκλικά προσαρμοσμένα ισοζύγια σύμφωνα με τα προγράμματα, όπως υπολογίστηκαν εκ νέου από τις υπηρεσίες της Επιτροπής βάσει των πληροφοριών που περιλαμβάνονται στα προγράμματα.||

2 Βάσει εκτιμώμενης δυνητικής ανάπτυξης 1,4%, 0,6%, 0,5% και 0,9% αντίστοιχα για την περίοδο 2008-2011.||

3 Βάσει εκτιμώμενης δυνητικής ανάπτυξης 1,4%, 0,6%, 0,5% και 0,9% αντίστοιχα για την περίοδο 2008-2011.||

4 Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο πλην έκτακτων και λοιπών προσωρινών μέτρων. Τα έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα ανέρχονται σε 1,4% του ΑΕΠ το 2009, 1,7% το 2010, 1,1% το 2011, 0,9% το 2012, 0,8% το 2013 και 0,0% το 2015· όλα μειώνουν το έλλειμμα σύμφωνα με το πλέον πρόσφατο πρόγραμμα και 0,2% του ΑΕΠ το 2010 μείωση του ελλείμματος σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής. Λόγω διαφορών στη μεθοδολογία, τα έκτακτα μέτρα δεν μπορούν να χαρακτηριστούν ως τέτοια σύμφωνα με τον σχετικό ορισμό των υπηρεσιών της Επιτροπής. Βάσει του εν λόγω ορισμού, τα έκτακτα μέτρα θα μείωνα το έλλειμμα κατά 0,2% του ΑΕΠ το 2010 και θα είχαν μηδενικό αντίκτυπο τα υπόλοιπα έτη.||

||

Πηγή :||

Πρόγραμμα σύγκλισης (ΠΣ)∙ Εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010 (COM)· Υπολογισμοί των υπηρεσιών της Επιτροπής.||

Πρόταση

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στη Δανία

ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,

Έχοντας υπόψη:

τη συνθήκη για τη λειτουργία της Ένωσης, και ιδίως το άρθρο 126 παράγραφος 6,

την πρόταση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής,

τις παρατηρήσεις της Δανίας,

Εκτιμώντας τα ακόλουθα:

(1) Σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 1 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης (ΣΛΕΕ), τα κράτη μέλη αποφεύγουν τα υπερβολικά δημοσιονομικά ελλείμματα.

(2) Το σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης βασίζεται στον στόχο της υγιούς δημοσιονομικής κατάστασης, ως μέσου ενίσχυσης των συνθηκών για σταθερότητα τιμών και ισχυρή αειφόρο ανάπτυξη που ευνοούν τη δημιουργία απασχόλησης.

(3) Η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ) βάσει του άρθρου 126 της Συνθήκης, όπως διευκρινίζεται από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. (που αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης), προβλέπει τη λήψη απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος. Το πρωτόκολλο για τη διαδικασία του υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη Συνθήκη περιλαμβάνει περαιτέρω διατάξεις για την εφαρμογή της ΔΥΕ. Ο κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 479/93 του Συμβουλίου ΕΕ L 145 της 10.06.2009, σ. 1. καθορίζει λεπτομερείς κανόνες και ορισμούς για την εφαρμογή των διατάξεων του εν λόγω πρωτοκόλλου. [5][6]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6.

ΕΕ L 145 της 10.06.2009, σ. 1.

(4) Η μεταρρύθμιση του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης το 2005 επεδίωκε την ενίσχυση της αποτελεσματικότητάς του και των οικονομικών του ερεισμάτων, καθώς επίσης και τη διασφάλιση της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας των δημόσιων οικονομικών. Ο στόχος ήταν να διασφαλιστεί ιδίως ότι το ιδιαίτερο οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο θα λαμβανόταν πλήρως υπόψη σε όλα τα στάδια της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το σύμφωνο σταθερότητας και ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επιστροφή σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική κατάσταση.

(5) Το άρθρο 126 παράγραφος 5 της Συνθήκης ορίζει ότι η Επιτροπή απευθύνει τη γνώμη της στο Συμβούλιο εάν κρίνει ότι υπάρχει ή ότι μπορεί να εμφανισθεί υπερβολικό έλλειμμα σε ένα κράτος μέλος. Με γνώμονα την έκθεση αυτή σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης και λαμβάνοντας υπόψη τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης, η Επιτροπή κατέληξε στο συμπέρασμα ότι στη Δανία υπάρχει υπερβολικό έλλειμμα. Κατά συνέπεια, η Επιτροπή απηύθυνε σχετική γνώμη προς το Συμβούλιο σχετικά με την Δανία στις [15 Ιουνίου 2010] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Δανία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Δανία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Το άρθρο 126 παράγραφος 6 της Συνθήκης ορίζει ότι το Συμβούλιο θα πρέπει να λάβει υπόψη τυχόν παρατηρήσεις του οικείου κράτους μέλους πριν να αποφασίσει, μετά από συνολική εκτίμηση, αν υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα. Στην περίπτωση της Δανίας, η συνολική αυτή εκτίμηση οδηγεί στα εξής συμπεράσματα.

(7) Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι δανικές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στη Δανία προβλεπόταν να ανέλθει στο 5,4% του ΑΕΠ το 2010, υπερβαίνοντας συνεπώς την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Το προβλεπόμενο έλλειμμα δεν είναι πλησίον της τιμής αναφοράς του 3% του ΑΕΠ, πλην όμως η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορεί να χαρακτηρισθεί ως έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα, οφειλόταν σε σοβαρή επιδείνωση των οικονομικών συνθηκών κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το πραγματικό ΑΕΠ στη Δανία συρρικνώθηκε κατά 4,9% το 2009 και προβλέπεται να ανακάμψει στο 1,6% το 2010. Το έλλειμμα του 2010 είναι αποτέλεσμα της δυσμενούς οικονομικής συγκυρίας και των μέτρων τόνωσης που λήφθηκαν από τις δανικές αρχές σύμφωνα με το ΕΣΑΟ. Εντούτοις, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς δεν μπορεί να θεωρηθεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το έλλειμμα θα υποχωρήσει στο 4,9% του ΑΕΠ το 2011, με την παραδοχή της αμετάβλητης πολιτικής Η πρόγνωση της αμετάβλητης πολιτικής λαμβάνει υπόψη την (μερική) άρση των έκτακτων μέτρων που συνδέονται με την κρίση. Επομένως, το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη δεν ικανοποιείται.[8]

Η πρόγνωση της αμετάβλητης πολιτικής λαμβάνει υπόψη την (μερική) άρση των έκτακτων μέτρων που συνδέονται με την κρίση.

(8) Σύμφωνα με στοιχεία που κοινοποίησαν οι αρχές της Δανίας τον Απρίλιο 2010, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης παραμένει μικρότερο από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ, και ανέρχεται σε 45,1% του ΑΕΠ το 2010. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, ο δείκτης του χρέους εκτιμάται ότι θα ανέλθει σε 46% το 2010 και θα αυξηθεί σε 49,5% του ΑΕΠ το 2011, παραμένοντας κάτω από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ. Επομένως πληρούται το κριτήριο του χρέους που καθορίζει η Συνθήκη.

(9) Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, οι «σχετικοί παράγοντες» μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στη λήψη απόφασης σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 6, μόνον εφόσον ικανοποιείται πλήρως η διπλή προϋπόθεση - δηλαδή ότι το έλλειμμα παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς και η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι προσωρινή. Στην περίπτωση της Δανίας δεν πληρούται η διπλή αυτή προϋπόθεση. Κατά συνέπεια, οι σχετικοί παράγοντες δεν λαμβάνονται υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στην παρούσα απόφαση.

ΕΞΕΔΩΣΕ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΑΠΟΦΑΣΗ:

Άρθρο 1

Από τη συνολική αξιολόγηση προκύπτει ότι στη Δανία υπάρχει υπερβολικό έλλειμμα.

Άρθρο 2

Η παρούσα απόφαση απευθύνεται στο Βασίλειο της Δανίας.

Βρυξέλλες,

Για το Συμβούλιο

Ο Πρόεδρος […]

[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 11ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στον δικτυακό τόπο http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Δανίας υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Δανία δημοσιεύονται στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Η πρόγνωση της αμετάβλητης πολιτικής λαμβάνει υπόψη την (μερική) άρση έκτακτων μέτρων που συνδέονται με την κρίση.

[5] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6.

[6] ΕΕ L 145 της 10.06.2009, σ. 1.

[7] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Δανία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Η πρόγνωση της αμετάβλητης πολιτικής λαμβάνει υπόψη την (μερική) άρση των έκτακτων μέτρων που συνδέονται με την κρίση.

EN

(...PICT...)|EUROPEAN COMMISSION|

Brussels, 15.6.2010

SEC(2010) 743 final

Proposal for a

COUNCIL DECISION

on the existence of an excessive deficit in Denmark

EXPLANATORY MEMORANDUM

1. The application of the Stability and Growth Pact in the current crisis situation

Many EU countries are presently facing general government deficits above the 3% of GDP reference value set in the Treaty. The often strong deterioration in the deficit as well as the debt positions must be seen in the context of the unprecedented global financial crisis and economic downturn in 2008/09. Several factors are at play. First, the economic downturn brings about declining tax revenue and rising social benefit expenditure (e.g. unemployment benefits). Second, recognising that budgetary policies have an important role to play in the current extraordinary economic situation, the Commission called for a fiscal stimulus in its November 2008 European Economic Recovery Plan (EERP), endorsed by the European Council in December. The Plan explicated that the stimulus should be timely, targeted and temporary and differentiated across Member States to reflect their different positions in terms of public finance sustainability and competitiveness and should be reversed when economic conditions improve . Finally, several countries have taken measures to stabilise the financial sector, some of which have impacted on the debt position or constitute a risk of higher deficits and debt in the future, although some of the costs of the government support could be recouped in the future.

The Stability and Growth Pact requires the Commission to initiate the excessive deficit procedure (EDP) whenever the deficit of a Member State exceeds the 3% of GDP reference value. The amendments to the Stability and Growth Pact in 2005 aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation, and thereby ensuring long-term sustainability of public finances.

2. Previous steps in the excessive deficit procedure

Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union lays down an excessive deficit procedure (EDP). This procedure is further specified in Council Regulation (EC) No 1467/97 “on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure” OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , which is part of the Stability and Growth Pact.[1]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

According to Article 126(2) of the Treaty, the Commission has to monitor compliance with budgetary discipline on the basis of two criteria, namely: (a) whether the ratio of the planned or actual government deficit to gross domestic product (GDP) exceeds the reference value of 3% (unless either the ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value); and (b) whether the ratio of government debt to GDP exceeds the reference value of 60% (unless the ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace).

Article 126(3) stipulates that, if a Member State does not fulfil the requirements under one or both of these criteria, the Commission has to prepare a report. This report also has to “take into account whether the government deficit exceeds government investment expenditure and take into account all other relevant factors, including the medium-term economic and budgetary position of the Member State”.

On the basis of the data notified by the Danish authorities in April 2010 According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Denmark can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . and taking into account the Commission services’ spring 2010 forecast, the Commission adopted a report under Article 126(3) for Denmark on 12 May 2010 All EDP-related documents for Denmark can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Denmark can be found at:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

All EDP-related documents for Denmark can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Subsequently, and in accordance with Article 126(4), the Economic and Financial Committee formulated an opinion on the Commission report on 27 May 2010.

3. The existence of an excessive deficit

According to data notified by the Danish authorities in April 2010, the general government deficit in Denmark is planned to reach 5.4% of GDP in 2010, thus exceeding the 3% of GDP reference value. The Commission report under Article 126(3) considered that the planned deficit was not close to the 3% of GDP reference value, but that the planned excess over the reference value could be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it resulted from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact. According to the Commission services’ 2010 spring forecast, real GDP in Denmark is projected to recover at 1.6% in 2010 after the sharp contraction of 4.9% in 2009. The 2009 recession reflected the abrupt decline in private consumption, investment and exports as a consequence of the financial crisis and the global recession, in particular the slump in demand from the main trading partners (Germany, United Kingdom, Sweden and Norway). The deficit in 2010 is a consequence of both the economic downturn and the stimulus measures taken in line with the EERP by the Danish authorities. However, the planned excess over the reference value cannot be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the deficit would decline to 4.9% of GDP in 2011 on a no-policy change The no-policy change forecast takes into account the (partial) withdrawal of measures of extraordinary nature linked to the crisis. basis. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.[4]

The no-policy change forecast takes into account the (partial) withdrawal of measures of extraordinary nature linked to the crisis.

According to data notified by the Danish authorities in April 2010, the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value, at 45.1% of GDP in 2010. The Commission services’ spring 2010 forecast projects the debt ratio to be at 46% of GDP in 2010 and to increase to 49.5% of GDP in 2011, still to remain below the 60% of GDP reference value. The debt criterion in the Treaty is fulfilled.

In line with the provisions in the Treaty and the Stability and Growth Pact, the Commission also analysed in its report “relevant factors”. According to the Stability and Growth Pact, these can only be taken into account in the steps leading to the decision on the existence of an excessive deficit if the deficit satisfies the double condition of closeness and temporariness. In the case of Denmark, the double condition is not met. Considered on their own merit, the relevant factors in the current case seem to be relatively favourable.

The opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4) of the Treaty is consistent with the assessment in the Commission report under Article 126(3).

The Commission, having taken into account its report under Article 126(3) and the opinion of the Economic and Financial Committee under Article 126(4), is of the opinion that an excessive deficit exists in Denmark. This opinion, adopted by the Commission on [15 June 2010], is herewith addressed to the Council according to Article 126(5). The Commission proposes that the Council shall decide accordingly, in conformity with Article 126(6). In addition, the Commission is submitting to the Council a recommendation for a Council Recommendation to be addressed to Denmark with a view to bringing the situation of an excessive deficit to an end according to Article 126(7).

4. Recommendations to end the excessive deficit situation

According to Article 3(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97, the Council recommendation under Article 126(7) has to establish a deadline of six months at most for effective action to be taken by the Member State concerned as well as a deadline for the correction of the excessive deficit, which “should be completed in the year following its identification unless there are special circumstances”. Article 2(6) of the Regulation implies that the “relevant factors” considered in the Commission report under Article 126(3) of the Treaty have to be taken into account in deciding whether special circumstances exist . Article 3(4) of the Regulation specifies that the Council has to recommend that the Member State achieves a “minimum annual improvement of at least 0.5% of GDP as a benchmark, in its cyclically adjusted balance net of one-off and temporary measures, in order to ensure the correction of the excessive deficit within the deadline set in the recommendation”.

Special circumstances, which are relevant for the greater flexibility in the application of the EDP introduced with the 2005 reform of the Stability and Growth Pact, are deemed to exist in the case of Denmark. In particular, the 2009 recession reflected the abrupt decline in private consumption, investment and exports as a consequence of the financial crisis and the global recession, in particular the slump in demand from the main trading partners (Germany, United Kingdom, Sweden and Norway). The deficit in 2010 is a consequence of both the economic downturn and the stimulus measures taken in line with the EERP by the Danish authorities.

Against this background, it is appropriate to consider the correction of the excessive deficit in a medium-term framework with a deadline for the correction of 2013. Recognising that the Danish budgetary position in 2010 resulted from measures taken in response to the crisis and amounting to 2.2% of GDP in 2009 and 1.3% in 2010, which was an appropriate response in line with the European Economic Recovery Plan, and the free play of automatic stabilisers, the Danish authorities should implement the fiscal measures in 2010 as envisaged. In particular, in view of the absence of major economic imbalances, a credible and sustainable adjustment path would require the Danish authorities to ensure an average annual structural adjustment of ½% of GDP over the period 2011-2013 and specify the measures that are necessary to achieve the correction of the excessive deficit by 2013, cyclical conditions permitting, and accelerate the reduction of the deficit if economic or budgetary conditions turn out better than currently expected.

Enhanced surveillance under the EDP, which seems necessary in view of the deadline for the correction of the excessive deficit, will require regular and timely monitoring of the progress made in the implementation of the fiscal consolidation strategy to ensure the correction of the excessive deficit. In this context, a separate chapter in the updates of Denmark's convergence programme which will be prepared between 2010 and 2013 could usefully be devoted to this issue.

Comparison of key macroeconomic and budgetary projections

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Real GDP (% change)|COM spring 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|n.a.|n.a.|

|CP February 2010|n.a.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2.0|2,3|

Output gap 1 (% of potential GDP)|COM spring 2010|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|n.a.|n.a.|

|CP February 2010 3|n.a.|0.3|-4.5|-3.9|-3.1|-2.0|-0.9|

General government balance (% of GDP)|COM spring 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|n.a.|n.a.|

|CP February 2010|n.a.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primary balance (% of GDP)|COM spring 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|n.a.|n.a.|

|CP February 2010|n.a.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Cyclically-adjusted balance 1 (% of GDP)|COM spring 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|n.a.|n.a.|

|CP February 2010|n.a.|3.2|0.0|-2.8|-2.1|-1.7|-1.1|

Structural balance 4 (% of GDP)|COM spring 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|n.a.|n.a.|

|CP February 2010|n.a.|3.2|1.4|-1.1|-1.0|-0.8|-0.3|

Government gross debt (% of GDP)|COM spring 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|n.a.|n.a.|

|CP February 2010|n.a.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Notes :||

1 Output gaps and cyclically-adjusted balances from the programmes as recalculated by Commission services on the basis of the information in the programmes.||

2 Based on estimated potential growth of 1.4%, 0.6%, 0.5% and 0.9% respectively in the period 2008-2011.||

3 Based on estimated potential growth of 1.4%, 0.6%, 0.5% and 0.9% respectively in the period 2008-2011.||

4 Cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures. One-off and other temporary measures are 1.4% of GDP in 2009, 1.7% in 2010, 1.1% in 2011, 0.9% in 2012, 0.8% in 2013 and 0.0% in 2015; all deficit-reducing according to the most recent programme and 0.2% of GDP in 2010 deficit-reducing according to the Commission services' spring 2010 forecast. Due to differences in methodology, the one-offs reported in the programme do not qualify as one-offs according to the Commission services' definition. Using this definition, the one-offs would be 0.2%-of-GDP deficit reducing in 2010 and zero in the remaining years.||

||

Source :||

Convergence programme (CP); Commission services’ spring 2010 forecasts (COM); Commission services’ calculations.||

Proposal for a

COUNCIL DECISION

on the existence of an excessive deficit in Denmark

THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

Having regard to the Treaty on the Functioning of the European Union, and in particular Article 126(6) thereof,

Having regard to the proposal from the European Commission,

Having regard to the observations made by Denmark,

Whereas:

(1) According to Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union Member States shall avoid excessive government deficits.

(2) The Stability and Growth Pact is based on the objective of sound government finances as a means of strengthening the conditions for price stability and for strong sustainable growth conducive to employment creation.

(3) The excessive deficit procedure (EDP) under Article 126 of the Treaty, as clarified by Council Regulation (EC) No 1467/97 on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. (which is part of the Stability and Growth Pact), provides for a decision on the existence of an excessive deficit. The Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty sets out further provisions relating to the implementation of the EDP. Council Regulation (EC) No 479/2009 OJ L 145, 10.6.2009, p. 1. lays down detailed rules and definitions for the application of the provision of the said Protocol. [5][6]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6.

OJ L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) The 2005 reform of the Stability and Growth Pact sought to strengthen its effectiveness and economic underpinnings as well as to safeguard the sustainability of the public finances in the long run. It aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation.

(5) Article 126(5) of the Treaty requires the Commission to address an opinion to the Council if the Commission considers that an excessive deficit in a Member State exists or may occur. Having taken into account its report in accordance with Article 126(3) and having regard to the opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4), the Commission concluded that an excessive deficit exists in Denmark. The Commission therefore addressed such an opinion to the Council in respect of Denmark on [15 June 2010] All EDP-related documents for Denmark can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm . .[7]

All EDP-related documents for Denmark can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm .

(6) Article 126(6) of the Treaty states that the Council should consider any observations which the Member State concerned may wish to make before deciding, after an overall assessment, whether an excessive deficit exists. In the case of Denmark, this overall assessment leads to the following conclusions.

(7) According to data notified by the Danish authorities in April 2010, the general government deficit in Denmark is planned to reach 5.4% of GDP in 2010, thus exceeding the 3% of GDP reference value. The planned deficit is not close to the 3% of GDP reference value, but that the planned excess over the reference value can be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it resulted from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact. According to the Commission services’ 2010 spring forecast, real GDP in Denmark contracted by 4.9% in 2009 and is projected to recover at 1.6% in 2010. The deficit in 2010 is a consequence of both the economic downturn and the stimulus measures taken in line with the EERP by the Danish authorities. However, the planned excess over the reference value cannot be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the deficit would decline to 4.9% of GDP in 2011 on a no-policy change The no-policy change forecast takes into account the (partial) withdrawal of measures of extraordinary nature linked to the crisis. basis. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.[8]

The no-policy change forecast takes into account the (partial) withdrawal of measures of extraordinary nature linked to the crisis.

(8) According to data notified by the Danish authorities in April 2010, the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value, at 45.1% of GDP in 2010. The Commission services’ spring 2010 forecast projects the debt ratio to be at 46% of GDP in 2010 and to increase to 49.5% of GDP in 2011, still to remain below the 60% of GDP reference value. The debt criterion in the Treaty is fulfilled.

(9) According to Article 2(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97, “relevant factors” can only be taken into account in the steps leading to the Council decision on the existence of an excessive deficit in accordance with Article 126(6) if the double condition - that the deficit remains close to the reference value and that its excess over the reference value is temporary - is fully met. In the case of Denmark, this double condition is not met. Therefore, relevant factors are not taken into account in the steps leading to this decision.

HAS ADOPTED THIS DECISION:

Article 1

From an overall assessment it follows that an excessive deficit exists in Denmark.

Article 2

This decision is addressed to The Kingdom of Denmark.

Done at Brussels, 15.6.2010

For the Council

The President

[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Denmark can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] All EDP-related documents for Denmark can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] The no-policy change forecast takes into account the (partial) withdrawal of measures of extraordinary nature linked to the crisis.

[5] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6.

[6] OJ L 145, 10.6.2009, p. 1.

[7] All EDP-related documents for Denmark can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg p /deficit/countries/index_en.htm .

[8] The no-policy change forecast takes into account the (partial) withdrawal of measures of extraordinary nature linked to the crisis.

CS

(...PICT...)|EVROPSKÁ KOMISE|

V Bruselu dne 15.6.2010

SEK(2010) 743 v konečném znění

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o existenci nadměrného schodku v Dánsku

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Uplatňování Paktu o stabilitě a růstu v situaci současné krize

Mnoho zemí Evropské unie v současné době vykazuje schodek veřejných financí převyšující referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Na toto v mnoha případech podstatné zhoršení schodku i dluhové pozice je třeba nahlížet v kontextu bezprecedentní celosvětové finanční krize a hospodářského útlumu v letech 2008 a 2009. Svou roli zde hraje několik faktorů. Zaprvé, hospodářský útlum s sebou přináší klesající daňové příjmy a rostoucí výdaje na sociální dávky (např. dávky v nezaměstnanosti). Zadruhé, jelikož si je Komise vědoma, jak důležitou úlohu za současné mimořádné hospodářské situace hraje rozpočtová politika, vyzvala ve svém Plánu evropské hospodářské obnovy z listopadu 2008, který v prosinci schválila Evropská rada, k přijetí fiskálního stimulu. Podle uvedeného plánu by tento stimul měl být včasný, cílený a dočasný, měl by být diferencovaný podle rozdílné situace jednotlivých členských států, pokud jde o udržitelnost jejich veřejných financí a konkurenceschopnost, a měl by být ukončen poté, co se hospodářské podmínky zlepší. A konečně je třeba uvést, že několik zemí přijalo opatření ke stabilizaci finančního sektoru, z nichž některá ovlivňují dluhovou pozici nebo představují riziko vyšších schodků a dluhu v budoucnosti, i když částečné náklady na podporu z veřejných prostředků by mohly být později získány zpět.

Podle Paktu o stabilitě a růstu je Komise povinna zahájit postup při nadměrném schodku, kdykoli schodek členského státu překročí referenční hodnotu 3 % HDP. Cílem změn Paktu o stabilitě a růstu v roce 2005 bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci, a tím zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

2. Předchozí kroky v rámci postupu při nadměrném schodku

Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví postup při nadměrném schodku. Tento postup je dále upřesněn v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 „o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku“ Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Upřesnění provádění Paktu stability a růstu a pokyny k formě a obsahu programů stability a konvergenčních programů”, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , které tvoří součást Paktu o stabilitě a růstu.[1]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Upřesnění provádění Paktu stability a růstu a pokyny k formě a obsahu programů stability a konvergenčních programů”, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Ustanovení čl. 126 odst. 2 Smlouvy ukládají Komisi povinnost sledovat dodržování rozpočtové kázně podle dvou kritérií, a sice: a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) nepřekračuje referenční hodnotu 3 % (ledaže by buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě) a b) zda poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 % (ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě).

Ustanovení čl. 126 odst. 3 stanoví, že nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo obou z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva rovněž „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Na základě údajů oznámených dánskými orgány v dubnu 2010 Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy hlásit Komisi dvakrát ročně plánovaný a skutečný schodek veřejných financí a úroveň zadlužení. Poslední oznámení Dánska lze najít na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a s ohledem na prognózu útvarů Komise z jara 2010 přijala Komise v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o ES dne 12. května 2010 zprávu týkající se Dánska Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Dánska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.euro p a.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy hlásit Komisi dvakrát ročně plánovaný a skutečný schodek veřejných financí a úroveň zadlužení. Poslední oznámení Dánska lze najít na adrese

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Dánska jsou k dispozici na internetové stránce:

http://ec.euro p a.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Následně pak v souladu s čl. 126 odst. 4 vydal Hospodářský a finanční výbor dne 27. května 2010 stanovisko k výše uvedené zprávě Komise.

3. Existence nadměrného schodku

Podle údajů oznámených dánskými orgány v dubnu 2010 měl schodek veřejných financí v Dánsku v roce 2010 dosáhnout 5,4 % HDP, a překročit tak referenční hodnotu 3 % HDP. Zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 uvedla, že plánovaný schodek se neblíží referenční hodnotě 3 % HDP, ale že plánované překročení referenční hodnoty lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplynul zejména z mimořádného hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se má reálný HDP Dánska po prudkém poklesu o 4,9 % v roce 2009 vrátit k 1,6% růstu v roce 2010. Na recesi v roce 2009 se projevil nenadálý pokles soukromé spotřeby, investic a vývozu v důsledku finanční krize a celosvětové recese, a zvláště pak poklesu poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů (Německa, Spojeného království, Švédska a Norska). Schodek dosažený v roce 2010 je důsledkem jak hospodářského útlumu, tak stimulačních opatření, která dánské orgány přijaly v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy. Plánované překročení referenční hodnoty však nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se schodek HDP v roce 2011 sníží na 4,9 % za předpokladu nezměněné politiky Prognóza založená na předpokladu nezměněné politiky bere v úvahu (částečné) odvolání opatření mimořádné povahy v souvislosti s krizí. . Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není splněno.[4]

Prognóza založená na předpokladu nezměněné politiky bere v úvahu (částečné) odvolání opatření mimořádné povahy v souvislosti s krizí.

Podle údajů oznámených dánskými orgány v dubnu 2010 zůstává hrubý veřejný dluh v roce 2010 pod referenční hodnotou 60 % HDP, a sice na 45,1% HDP. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 počítá s tím, že zadluženost (poměr dluhu) bude v roce 2010 činit 46 % HDP a v roce 2011 vzroste na 49,5 % HDP, ale stále zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě je tedy splněno.

V souladu s ustanoveními Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu Komise ve své zprávě také provedla analýzu „rozhodujících faktorů“. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze k těmto faktorům přihlížet při procesu rozhodování o existenci nadměrného schodku, pouze pokud schodek splňuje dvojí podmínku blízkosti referenční hodnotě a dočasnosti. V případě Dánska tato dvojí podmínka není splněna. Posuzují-li se rozhodující faktory samy o sobě, zdají se být po celkovém srovnání relativně příznivé.

Stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy se shoduje s hodnocením obsaženým ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3.

Komise je s ohledem na svou zprávu podle č. 126 odst. 3 a na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 toho názoru, že v Dánsku existuje nadměrný schodek. Toto stanovisko přijaté Komisí dne [15. června 2010] se podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy předkládá Radě. Komise navrhuje, aby Rada příslušným způsobem rozhodla v souladu s čl. 126 odst. 6. Komise rovněž Radě předkládá doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7, které je určeno Dánsku se záměrem, aby nadměrný schodek odstranilo.

4. Doporučení pro odstranění nadměrného schodku

Podle čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 musí doporučení Rady podané v souladu s čl. 126 odst. 7 stanovit nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotyčný členský stát přijmout účinná opatření, jakož i lhůtu pro odstranění nadměrného schodku, což „by mělo být ukončeno v následujícím roce po jeho zjištění, pokud nenastanou zvláštní okolnosti“. Ustanovení čl. 2 odst. 6 nařízení vyžaduje, aby při rozhodování o existenci zvláštních okolností byly vzaty v úvahu „rozhodující faktory“ zohledněné ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. V čl. 3 odst. 4 nařízení je stanoveno, že Rada musí doporučit, aby členský stát dosáhl „minimálního ročního zlepšení dosahujícího nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena v doporučení“.

Má se za to, že v případě Dánska existují zvláštní okolnosti, které jsou rozhodující pro větší flexibilitu při uplatňování postupu při nadměrném schodku, kterou zavedla reforma Paktu o stabilitě a růstu z roku 2005. Zejména na recesi v roce 2009 se projevil nenadálý pokles soukromé spotřeby, investic a vývozu v důsledku finanční krize a celosvětové recese, a zvláště pak poklesu poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů (Německa, Spojeného království, Švédska a Norska). Schodek dosažený v roce 2010 je důsledkem jak hospodářského útlumu, tak stimulačních opatření, která dánské orgány přijaly v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy.

Za těchto okolností lze uvažovat o nápravě nadměrného schodku ve střednědobém rámci s lhůtou pro nápravu do roku 2013. Uznáme-li, že rozpočtová situace Dánska v roce 2010 je výsledkem opatření přijatých v reakci na krizi a že tato opatření dosáhla úrovně 2,2 % HDP v roce 2009 a 1,3 % HDP v roce 2010 (což byla přiměřená reakce v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy), a uznáme-li volné působení automatických stabilizátorů, měly by dánské orgány provést v roce 2010 fiskální opatření podle plánu. Zejména vzhledem k absenci velkých hospodářských nerovnováh by věrohodný a dlouhodobý postup korekce vyžadoval, aby dánské orgány zajistily v období let 2011–2013 průměrnou roční strukturální korekci rozpočtu ve výši ½ % HDP, upřesnily opatření nezbytná k nápravě nadměrného schodku do roku 2013, pokud to podmínky hospodářského cyklu dovolí, a urychlily snižování schodku, pokud se ukáže, že jsou hospodářské nebo rozpočtové podmínky lepší, než se momentálně očekává.

Zvýšený dohled v rámci postupu při nadměrném schodku, který se zdá nezbytný s ohledem na lhůtu pro nápravu nadměrného schodku, bude vyžadovat pravidelné a včasné sledování pokroku dosaženého při provádění strategie fiskální konsolidace k zajištění nápravy nadměrného schodku. V této souvislosti by této otázce mohla být věnována samostatná kapitola v aktualizacích konvergenčního programu Dánska, které budou připravovány v období let 2010 až 2013.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových projekcí

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reálný HDP (změna v %)|KOM jaro 2010|1,7|-0,9|-4,9|1,6|1,8|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010|neuv.|-0,9|-4,3|1,3|1,6|2.0|2,3|

Mezera výstupu 1 (% potenciálního HDP) 1|KOM jaro 2010²|2,6|0,2|-5,1|-3,9|-2,7|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010 3|neuv.|0.3|-4.5|-3.9|-3.1|-2.0|-0.9|

Saldo veřejných financí (% HDP)|KOM jaro 2010|4,8|3,4|-2,7|-5,5|-4,9|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010|neuv.|3,4|-2,9|-5,3|-4,1|-3,1|-1,8|

Primární saldo (% HDP)|KOM jaro 2010|6,3|4,8|-0,7|-3,4|-2,7|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010|neuv.|4,8|-1,3|-3,7|-2,3|-1,2|0,3|

Cyklicky očištěné saldo 1 (% HDP)| KOM jaro 2010|3,1|3,3|0,6|-3,0|-3,1|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010|neuv.|3.2|0.0|-2.8|-2.1|-1.7|-1.1|

Strukturální saldo 4 (% HDP)|KOM jaro 2010|3,1|3,3|0,6|-2,7|-3,1|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010|neuv.|3.2|1.4|-1.1|-1.0|-0.8|-0.3|

Hrubý veřejný dluh (% HDP)|KOM jaro 2010|27,4|34,2|41,6|46,0|49,5|neuv.|neuv.|

|KP únor 2010|neuv.|33,4|38,5|41,8|46,2|48,3|48,1|

Poznámky :||

1 Mezery výstupu a cyklicky očištěná salda podle programů přepočítávají útvary Komise na základě údajů obsažených v programech.||

2 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2008–2011 ve výši 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % a 0,9 %.||

3 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2008–2011 ve výši 1,4 %, 0,6 %, 0,5 % a 0,9 %.||

4 Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření. Jednorázová a jiná dočasná opatření dosahují podle posledního programu 1,4 % HDP za rok 2009, 1,7 % HDP za rok 2010, 1,1 % HDP za rok 2011, 0,9 % za rok 2012, 0,8 % za rok 2013 a 0,0 % za rok 2015 (všechny snižují schodek podle nejnovějšího programu a podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 sníží schodek v roce 2010 o 0,2 % HDP). Kvůli rozdílům v metodice nejsou jednorázová opatření vykazovaná v programu totožná s jednorázovými opatřeními podle definice útvarů Komise. Při použití této definice by jednorázová opatření snižovala schodek v roce 2010 o 0,2 % a ve zbývajících letech o nulu.||

||

Zdroj :||

Konvergenční program (KP), prognóza útvarů Komise z jara 2010 (KOM), výpočty útvarů Komise.||

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o existenci nadměrného schodku v Dánsku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na připomínky Dánska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2) Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3) Postup při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy, jak je blíže popsán v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1. stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu. [5][6]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5) Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise došla po zohlednění své zprávy podle čl. 126 odst. 3 a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 k závěru, že v Dánsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne [15. června 2010] předložila Radě stanovisko týkající se Dánska Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Dánska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[7]

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Dánska jsou k dispozici na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V čl. 126 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, předtím než po celkovém hodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Dánska vede toto celkové zhodnocení k následujícím závěrům.

(7) Podle údajů oznámených dánskými orgány v dubnu 2010 měl schodek veřejných financí v Dánsku v roce 2010 dosáhnout 5,4 % HDP, a překročit tak referenční hodnotu 3 % HDP. Plánovaný schodek se neblíží referenční hodnotě 3 % HDP, ale plánované překročení referenční hodnoty lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplynul zejména z mimořádného hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se má reálný HDP Dánska po prudkém poklesu o 4,9 % v roce 2009 vrátit k 1,6% růstu v roce 2010. Schodek dosažený v roce 2010 je důsledkem jak hospodářského útlumu, tak stimulačních opatření, která dánské orgány přijaly v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy. Plánované překročení referenční hodnoty však nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se schodek HDP v roce 2011 sníží na 4,9 % za předpokladu nezměněné politiky Prognóza založená na předpokladu nezměněné politiky bere v úvahu (částečné) odvolání opatření mimořádné povahy v souvislosti s krizí. . Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není splněno.[8]

Prognóza založená na předpokladu nezměněné politiky bere v úvahu (částečné) odvolání opatření mimořádné povahy v souvislosti s krizí.

(8) Podle údajů oznámených dánskými orgány v dubnu 2010 zůstává hrubý veřejný dluh v roce 2010 pod referenční hodnotou 60 % HDP, a sice na 45,1% HDP. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 počítá s tím, že zadluženost (poměr dluhu) bude v roce 2010 činit 46 % HDP a v roce 2011 vzroste na 49,5 % HDP, ale stále zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě je tedy splněno.

(9) Podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ při rozhodování Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 6 přihlížet, pouze pokud je zcela splněna dvojí podmínka: schodek se blíží referenční hodnotě a její překročení je dočasné. V případě Dánska tato dvojí podmínka splněna není. Při krocích vedoucích k tomuto rozhodnutí tudíž nebylo přihlédnuto k rozhodujícím faktorům.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že v Dánsku existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně […]

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Upřesnění provádění Paktu stability a růstu a pokyny k formě a obsahu programů stability a konvergenčních programů”, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy hlásit Komisi dvakrát ročně plánovaný a skutečný schodek veřejných financí a úroveň zadlužení. Poslední oznámení Dánska lze najít na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Dánska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.euro p a.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Prognóza založená na předpokladu nezměněné politiky bere v úvahu (částečné) odvolání opatření mimořádné povahy v souvislosti s krizí.

[5] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[6] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

[7] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Dánska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[8] Prognóza založená na předpokladu nezměněné politiky bere v úvahu (částečné) odvolání opatření mimořádné povahy v souvislosti s krizí.