52010SC0740

ES

(...PICT...)|COMISIÓN EUROPEA|

Bruselas, 15.6.2010

SEC(2010) 740 final

Propuesta de

DECISIÓN DEL CONSEJO

sobre la existencia de un déficit excesivo en Chipre

EXPOSICIÓN DE MOTIVOS

1. Aplicación del pacto de estabilidad y crecimiento en la actual situación de crisis

Muchos países de la UE están confrontados actualmente a déficit de las administraciones públicas superiores al valor de referencia del 3% del PIB establecido en el Tratado. El aumento, a menudo considerable, del déficit y de la deuda debe situarse en el contexto de la crisis financiera mundial sin precedentes y de la recesión económica en 2008-2009. Pueden distinguirse varios factores. En primer lugar, la recesión económica provoca una disminución de los ingresos tributarios y un aumento de los gastos en prestaciones sociales (por ejemplo, en subsidios de desempleo). En segundo lugar, reconociendo que las políticas presupuestarias tienen un importante papel que desempeñar en la actual situación económica excepcional, la Comisión preconizó la aplicación de un conjunto de medidas de estímulo presupuestario en su Plan Europeo de Recuperación Económica de noviembre de 2008, aprobado por el Consejo Europeo en diciembre. El Plan indicaba que las medidas debían ser oportunas, selectivas y temporales y diferenciadas entre Estados miembros, a fin de reflejar sus diferentes posiciones en materia de sostenibilidad de las finanzas públicas y competitividad, y debían abandonarse cuando mejoraran las condiciones económicas. Varios países han adoptado medidas para estabilizar el sector financiero, algunas de las cuales han influido en el nivel de endeudamiento o constituyen un riesgo de aumento del déficit y de la deuda en el futuro, aunque una parte de los costes del apoyo estatal podría recuperarse posteriormente.

En virtud del Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión debe iniciar el procedimiento de déficit excesivo (PDE) cuando el déficit de un Estado miembro rebase el valor de referencia del 3% del PIB. Las modificaciones introducidas en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento en 2005 estaban encaminadas a garantizar en particular que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en consideración en todas las etapas del PDE. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas gubernamentales para una vuelta rápida a situaciones presupuestarias saneadas teniendo en cuenta la situación económica, a fin de garantizar la sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas.

2. Etapas anteriores en el procedimiento de déficit excesivo

En el artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea se establece un procedimiento de déficit excesivo (PDE). Este procedimiento se desarrolla en el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento.[1]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

En virtud del artículo 126, apartado 2, del Tratado, la Comisión debe supervisar el cumplimiento de la disciplina presupuestaria basándose en dos criterios, a saber: a) si la proporción entre el déficit público previsto o efectivo y el producto interior bruto (PIB) sobrepasa el valor de referencia del 3% (a menos que la proporción haya descendido substancial y continuamente y llegado a un nivel que se aproxime al valor de referencia, o el valor de referencia se sobrepase sólo excepcional y temporalmente y la proporción se mantenga próxima al valor de referencia); y b) si la proporción entre la deuda pública y el producto interior bruto rebasa el valor de referencia del 60% (a menos que la proporción disminuya suficientemente y se aproxime a un ritmo satisfactorio al valor de referencia).

Según el artículo 126, apartado 3, si un Estado miembro no cumple los requisitos de alguno de estos dos criterios, la Comisión debe elaborar un informe. En este informe también se debe tener «en cuenta si el déficit público supera los gastos públicos de inversión, así como todos los demás factores pertinentes, incluida la situación económica y presupuestaria a medio plazo del Estado miembro».

Partiendo de los datos notificados por las autoridades chipriotas en marzo de 2010 En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Chipre puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , y teniendo en cuenta las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, la Comisión, de conformidad con el artículo 104, artículo 3, adoptó un informe relativo a Chipre el 12 de mayo de 2010 Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Chipre puede consultarse en:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Posteriormente, y en virtud del artículo 126, apartado 4, el Comité Económico y Financiero emitió un dictamen sobre el informe de la Comisión el 27 de mayo de 2010.

3. Existencia de un déficit excesivo

Según los datos notificados por las autoridades chipriotas en abril de 2010, el déficit de las administraciones públicas alcanzó el 6,1% del PIB en 2009, rebasando así el valor de referencia del 3% del PIB. El informe elaborado por la Comisión con arreglo al artículo 126, apartado 3, consideraba que el déficit no era próximo al valor de referencia del 3% del PIB y que el exceso sobre dicho valor de referencia podía calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el PIB real de Chipre seguiría disminuyendo aunque en menor medida (cerca de medio punto porcentual del PIB en 2010 frente al 1,75% del PIB en 2009). Sin embargo, el exceso previsto sobre el valor de referencia no puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit presupuestario alcanzaría el 7,75% del PIB en 2011, con la hipótesis de mantenimiento de la política económica. No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.

Según los datos notificados por las autoridades chipriotas en abril de 2010, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, situándose en el 56,2% del PIB en 2009. Para 2010, Chipre ha notificado una previsión de deuda equivalente al 62% del PIB, superior, pues, al valor de referencia del 60% del PIB establecido en el Tratado. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, la deuda aumentaría al 62,3% del PIB en 2010 y al 67,6% del PIB en 2011, como consecuencia del deterioro del saldo primario. A la luz de esta evolución, no puede considerarse que el ratio de deuda esté disminuyendo suficientemente y aproximándose al valor de referencia a un ritmo satisfactorio en el sentido del Tratado y el Pacto de Estabilidad y Crecimiento. No se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

De conformidad con lo dispuesto en el Tratado y en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión también ha analizado «factores pertinentes» en su informe. Según el Pacto, estos factores sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la adopción de una decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo si el déficit cumple la doble condición de proximidad al valor de referencia y carácter temporal del exceso sobre dicho valor. En el caso de Chipre, no se cumple esta doble condición. Considerados en sí mismos, los factores pertinentes en el presente caso presentan globalmente un panorama desigual.

El dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el artículo 126, apartado 4, del Tratado es conforme con la evaluación realizada en el informe de la Comisión elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3.

La Comisión, teniendo en cuenta su informe elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3, y el dictamen del Comité Económico y Financiero emitido con arreglo al artículo 126, apartado 4, considera que en Chipre existe un déficit excesivo. El dictamen correspondiente, adoptado por la Comisión el [15 de junio de 2010], se transmite al Consejo, de conformidad con el artículo 126, apartado 5, del Tratado. La Comisión propone que el Consejo decida en consecuencia, en virtud del artículo 126, apartado 6. Por otra parte, la Comisión, con arreglo al artículo 126, apartado 7, del Tratado, presenta también al Consejo una recomendación con vistas a una recomendación del Consejo dirigida a Chipre para que este país ponga fin a su situación de déficit público excesivo.

4. Recomendaciones para poner fin a la situación de déficit excesivo

Con arreglo al artículo 3, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97, la recomendación del Consejo formulada en virtud del artículo 126, apartado 7, debe establecer un plazo de seis meses como máximo para que el Estado miembro afectado tome medidas eficaces y un plazo para la corrección del déficit excesivo, que «deberá realizarse en el año siguiente a su detección salvo que concurran circunstancias especiales». Según el artículo 2, apartado 6, del Reglamento, los «factores pertinentes» considerados en el informe elaborado por la Comisión con arreglo al artículo 126, apartado 3, del Tratado han de tenerse en cuenta a la hora de decidir si concurren circunstancias especiales. El artículo 3, apartado 4, del Reglamento dispone que el Consejo ha de recomendar que el Estado miembro logre «una mejora anual mínima equivalente al 0,5% del PIB, como valor de referencia, del saldo presupuestario ajustado en función del ciclo, tras deducir las medidas excepcionales y otras medidas de carácter temporal, con el fin de garantizar la corrección del déficit excesivo dentro del plazo establecido en la recomendación».

En el caso de Chipre se considera que concurren circunstancias especiales, que cabe considerar teniendo en cuenta la mayor flexibilidad en la aplicación del procedimiento de déficit excesivo introducida con la reforma de 2005 del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En 2009, la actividad económica disminuyó por primera vez en 35 años, en un 1,75%. La recesión reflejaba la caída de la demanda interna y un marco exterior adverso. En particular, el alto nivel de endeudamiento de las economías domésticas junto con unas condiciones crediticias más restrictivas, un empeoramiento de las perspectivas del mercado de trabajo y unos efectos negativos sobre la confianza llevaron a una disminución del consumo privado. Paralelamente, la inversión sufrió un fuerte ajuste, en el marco de una caída de la demanda extranjera de vivienda, un bajo nivel de utilización de la capacidad y la reestructuración de la situación contable de las empresas. Por otra parte, se desplomó la exportación de bienes y servicios, especialmente el turismo, como consecuencia de la crisis financiera y de la ralentización de la economía mundial, y, particularmente, de unas mucho peores perspectivas de crecimiento de los principales socios comerciales de Chipre (zona del euro, Reino Unido y Rusia). El déficit en 2009 era la consecuencia de la recesión económica y de las medidas de estímulo adoptadas de conformidad con el PERE por las autoridades chipriotas.

En este contexto, es adecuado plantearse la corrección del déficit excesivo a medio plazo, con un plazo para la corrección fijado en 2012. Reconociendo que el deterioro de la situación presupuestaria de Chipre en 2009 fue el resultado de las medidas tomadas frente a la crisis —que equivalían anualmente a alrededor del 1,5% del PIB en 2009 y 2010 y constituían una respuesta adecuada y conforme al Plan Europeo de Recuperación Económica— y del funcionamiento de los estabilizadores automáticos, las autoridades chipriotas deberán reforzar su estrategia presupuestaria en 2010 con medidas encaminadas a controlar los gastos corrientes. En particular, en vista de los desequilibrios económicos internos y externos, una senda de ajuste creíble y sostenible requiere que las autoridades chipriotas garanticen un ajuste anual medio del saldo estructural equivalente al 1,75% del PIB en el periodo 2010-2012, Las autoridades chipriotas también deberán especificar las medidas necesarias para lograr la corrección del déficit excesivo de aquí a 2012, garantizar una rápida reducción del ratio de deuda bruta por debajo del valor de referencia y acelerar la reducción del déficit si las condiciones económicas o presupuestarias resultan mejores de lo esperado. En este contexto, la aplicación oportuna de un marco presupuestario a medio plazo será esencial para un saneamiento fructífero y duradero de las finanzas públicas. Por otra parte, dado que los efectos del envejecimiento de la población sobre el presupuesto a largo plazo serán significativamente superiores a la media de la UE, debido principalmente a un aumento relativamente elevado de los gastos de pensiones, se requieren medidas para mejorar la sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas.

Una supervisión reforzada en el marco del procedimiento de déficit excesivo, que parece necesaria teniendo en cuenta el plazo para la corrección de dicho déficit, requerirá un seguimiento regular y oportuno de los progresos alcanzados en la aplicación de la estrategia de saneamiento fiscal para garantizar la corrección. En este contexto, podría ser útil dedicar a este aspecto un capítulo aparte en las próximas actualizaciones del programa de estabilidad de Chipre.

Comparación de las principales previsiones macroeconómicas y presupuestarias

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB real (% variación)|COM primavera 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|–|–|

|PE Abr 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Brecha de producción 1 (% del PIB potencial)|COM primavera 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|–|–|

|PE Abr 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Saldo presupuestario de las administraciones públicas (% del PIB)|COM primavera 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|–|–|

|PE Abr 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Saldo primario (% del PIB)|COM primavera 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|–|–|

|PE Abr 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo 1 (% del PIB)|COM primavera 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|–|–|

|PE Abr 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Saldo estructural 4 (% del PIB)|COM primavera 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|–|–|

|PE Abr 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Deuda pública bruta (% del PIB)|COM primavera 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|–|–|

|PE Abr 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Notas :||

1 Brechas de producción y saldos ajustados en función del ciclo recalculados por los servicios de la Comisión partiendo de los datos del programa.||

2 Sobre la base de un potencial de crecimiento estimado del 2,0% en 2009 y del 2,8% en cada uno de los años del periodo 2009-2013.||

3 Sobre la base de un potencial de crecimiento estimado del 2,5%, el 1,6%, el 1,6%, el 2,0% y el 2,2%, respectivamente, en 2009, 2010, 2011, 2012 y 2013.||

4 Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal. Las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal representarán el 0,1% del PIB en 2010, 2011 y 2012 (reducción del déficit en todos los casos) según el programa más reciente. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión no hay medidas puntuales u otras medidas de carácter temporal.||

5 Para 2010, Chipre ha notificado una previsión de deuda equivalente al 62% del PIB, superior, pues, al valor de referencia del 60% del PIB establecido en el Tratado. Según el programa de estabilidad de abril de 2010, el ratio de deuda sería ligeramente inferior (61%), y volvería a aumentar en 2011, hasta el 63,2% del PIB.||

Fuente :||

Programa de estabilidad (PE); previsiones de los servicios de la Comisión (COM) de la primavera de 2010; cálculos de los servicios de la Comisión.||

Propuesta de

DECISIÓN DEL CONSEJO

de 15.6.2010

sobre la existencia de un déficit excesivo en Chipre

EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,

Visto el Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea y, en particular, su artículo 126, apartado 6,

Vista la propuesta de la Comisión Europea,

Vistas las observaciones presentadas por Chipre,

Considerando lo siguiente:

(1) Con arreglo al artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea, los Estados miembros deben evitar déficit públicos excesivos.

(2) El Pacto de Estabilidad y Crecimiento tiene por objetivo lograr unas finanzas públicas saneadas como medio de reforzar las condiciones para la estabilidad de precios y para un crecimiento fuerte, sostenible y generador de empleo.

(3) El procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, contemplado en el artículo 126 del Tratado y desarrollado por el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. (que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento), contempla la posibilidad de adoptar una decisión sobre la existencia de un déficit excesivo. El Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, establece disposiciones adicionales relativas a la aplicación del procedimiento de déficit excesivo. El Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo DO L 145 de 10.6.2009, p. 1. establece definiciones y normas detalladas para la aplicación de dicho Protocolo. [4][5]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

DO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

(4) La reforma de 2005 del Pacto de Estabilidad y Crecimiento pretendía reforzar su eficacia y sus fundamentos económicos y salvaguardar la sostenibilidad de las finanzas públicas a largo plazo, así como garantizar que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en cuenta en todas las etapas del procedimiento de déficit excesivo. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas públicas a fin de permitir una vuelta rápida a situaciones presupuestarias sólidas teniendo en cuenta la situación económica.

(5) El artículo 126, apartado 5, del Tratado dispone que la Comisión debe transmitir un dictamen al Consejo si considera que un Estado miembro presenta o puede presentar un déficit excesivo. Tras tomar en consideración su informe elaborado de conformidad con el artículo 126, apartado 3, y visto el dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el apartado 4 de dicho artículo, la Comisión concluyó que existe un déficit excesivo en Chipre. Por consiguiente, el [15 de junio de 2010], la Comisión trasmitió al Consejo un dictamen sobre Chipre en este sentido Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) El artículo 126, apartado 6, del Tratado establece que el Consejo debe considerar las observaciones que formule el Estado miembro de que se trate y, tras una valoración global, decidir si existe un déficit excesivo. En el caso de Chipre, esta valoración global lleva a las siguientes conclusiones.

(7) Según los datos notificados por las autoridades chipriotas en abril de 2010, el déficit de las administraciones públicas alcanzó el 6,1% del PIB en 2009, rebasando así el valor de referencia del 3% del PIB. Aunque el déficit no era próximo al valor de referencia del 3% del PIB, el exceso sobre dicho valor de referencia podía calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el PIB real de Chipre seguiría disminuyendo aunque en menor medida (cerca de medio punto porcentual del PIB en 2010 frente al 1,75% del PIB en 2009). Sin embargo, el exceso previsto sobre el valor de referencia no puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit presupuestario alcanzaría el 7,75% del PIB en 2011, con la hipótesis de mantenimiento de la política económica. No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.

(8) Según los datos notificados por las autoridades chipriotas en abril de 2010, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, situándose en torno al 56,2% del PIB en 2009. Para 2010, Chipre ha anunciado una previsión de deuda equivalente al 62% del PIB, superior, pues, al valor de referencia del 60% del PIB establecido en el Tratado. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, la deuda seguiría aumentando, al 62,3% del PIB en 2010 y al 67,6% del PIB en 2011, como consecuencia del deterioro del saldo primario. A la luz de esta evolución, no puede considerarse que el ratio de deuda esté disminuyendo suficientemente y aproximándose al valor de referencia a un ritmo satisfactorio en el sentido del Tratado y el Pacto de Estabilidad y Crecimiento. No se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

(9) De conformidad con el artículo 2, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97, los «factores pertinentes» sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la decisión del Consejo relativa a la existencia de un déficit excesivo adoptada de conformidad con el artículo 126, apartado 6, si se cumple plenamente la doble condición, a saber, que el déficit se mantenga próximo al valor de referencia y el exceso sobre dicho valor sea temporal. En el caso de Chipre no se cumple esta doble condición. Por consiguiente no se han tenido en cuenta factores pertinentes en las etapas que han llevado a la adopción de la presente Decisión.

HA ADOPTADO LA PRESENTE DECISIÓN:

Artículo 1

De una valoración global se desprende que Chipre presenta un déficit excesivo.

Artículo 2

El destinatario de la presente Decisión será la República de Chipre.

Hecho en Bruselas, el 15.6.2010

Por el Consejo

El Presidente […]

[1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Chipre puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

[5] DO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

[6] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

ET

(...PICT...)|EUROOPA KOMISJON|

Brüssel 15.6.2010

SEK(2010) 740 lõplik

Ettepanek:

NÕUKOGU OTSUS

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Küprosel

SELETUSKIRI

1. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaldamine praeguses kriisiolukorras

Paljudes ELi liikmesriikides ületab praegu valitsemissektori eelarve puudujääk ELi toimimise lepingus (edaspidi „alusleping”) sätestatud kontrollväärtuse 3 % SKPst. Puudujäägi ja võla sageli väga järsku suurenemist tuleb vaadelda 2008/2009. aasta finantskriisi ja majandussurutise enneolematu ulatuse kontekstis. Oma osa on siin mitmel teguril. Esiteks väheneb majandussurutise tagajärjel maksutulu ja suurenevad sotsiaaltoetustega seotud kulud (nt töötushüvitised). Teiseks, tunnistades, et eelarvepoliitikal on praeguses erakordses majandusolukorras oluline osa, kutsus komisjon 2008. aasta novembris esitatud Euroopa majanduse elavdamise kavas (mille Euroopa Ülemkogu kiitis heaks detsembris) üles võtma stimuleerivaid fiskaalmeetmeid. Kavaga nähti ette, et stimuleerivad meetmed peavad olema õigeaegsed, sihipärased ja ajutised ning vastama eri liikmesriikide rahanduse jätkusuutlikkusele ja konkurentsivõimele, kusjuures kõnealuste meetmete kohaldamine tuleks majandusolukorra paranedes lõpetada. Lisaks on mitu riiki võtnud finantssektori stabiliseerimise meetmeid, millest mõned on mõjutanud võlapositsiooni või võivad tulevikus puudujääki ja võlga suurendada, kuigi teatavad riikliku toetusega seotud kulud võib tulevikus tagasi saada.

Komisjon algatab stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, kui liikmesriigi eelarvepuudujääk ületab kontrollväärtuse 3 % SKPst. Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta muudatuste eesmärk oli tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse kõigis etappides võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, mis aitab valitsustel kujundada poliitika, millega saaks kiiresti taastada kindla eelarvepositsiooni, võttes arvesse majandusolukorda, ning sellega tagada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus.

2. Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames varem võetud meetmed

Euroopa Liidu toimimise lepingus on sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlus. Kõnealust menetlust on täpsustatud stabiilsuse ja kasvu pakti osaks olevas nõukogu määruses (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 2 peab komisjon jälgima eelarvedistsipliini järgimist kahe järgmise kriteeriumi alusel: a) kas valitsemissektori kavandatud või tegeliku eelarvepuudujäägi suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 3 % (välja arvatud juhul, kui see suhe on oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele või kui kontrollväärtuse ületamine on ainult erandlik ja ajutine ning suhe on kontrollväärtuse lähedal) ning b) kas valitsemissektori võla suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 60 % (välja arvatud juhul, kui see suhe väheneb piisavalt ning läheneb kontrollväärtusele rahuldava kiirusega).

Artikli 126 lõikes 3 on sätestatud, et juhul, kui liikmesriik ei vasta ühele või mõlemale kriteeriumile, peab komisjon koostama aruande. Aruandes tuleb võtta arvesse ka seda, kas valitsemissektori eelarve puudujääk ületab riigi investeerimiskulutused, samuti kõiki muid asjaomaseid tegureid, kaasa arvatud liikmesriigi keskmise pikkusega perioodi majandus- ja eelarvepositsioon.

Võttes aluseks Küprose ametiasutuste 2010. aasta märtsis esitatud andmed Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Küprose kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . ning komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi, võttis komisjon asutamislepingu artikli 104 lõike 3 alusel 12. mail 2010 vastu Küprost käsitleva aruande Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Küprose kohta on kättesaadavad veebilehel:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Seejärel sõnastas majandus- ja rahanduskomitee 27. mail 2010 kooskõlas aluslepingu artikli 126 lõikega 4 oma arvamuse komisjoni aruande kohta.

3. Ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu

Küprose ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt ulatus valitsemissektori eelarve puudujääk 2009. aastal 6,1 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Artikli 126 lõike 3 kohases aruandes märgiti, et puudujääk ei ole kontrollväärtuse (3 % SKPst) lähedal ning seda võib käsitada aluslepingu ja stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses erandlikuna. Eelkõige on ülemäärane eelarvepuudujääk tingitud tõsisest majandussurutisest aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks Küprose reaalne SKP veelgi vähenema, kuid vähemal määral, st 2010. aastal ligikaudu ½ % võrreldes 2009. aasta 1¾ %ga. Kontrollväärtuse kavandatud ületamist ei saa siiski pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks võla suhe eeldusel, et poliitikat ei muudeta, jõudma 2011. aastal 7¾ %ni SKPst. Aluslepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.

Vastavalt Küprose ametiasutuste 2010. aasta aprillis esitatud andmetele on valitsemissektori koguvõlg alla kontrollväärtuse (60 % SKPst), jäädes 2009. aastal 56,2 % tasemele SKPst. Küpros on teatanud, et 2010. aastal peaks võlg olema 62 % SKPst, mis ületab aluslepingu kontrollväärtust 60 % SKPst. Komisjoni talitused prognoosisid 2010. aasta kevadel, et võlg suureneb 2010. aastal 62,3 %ni SKPst ja 2011. aastal 67,6 %ni, kuna esmane positsioon on halvenenud. Selliste muutuste alusel ei saa väita, et võla suhe väheneks piisavalt ja läheneks kontrollväärusele rahuldava kiirusega aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Aluslepingus sätestatud võlakriteerium ei ole täidetud.

Kooskõlas aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti sätetega analüüsis komisjon oma aruandes ka asjaomaseid tegureid. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt saab neid tegureid ülemäärase puudujäägi olemasolu käsitleva otsuse tegemisel võtta arvesse üksnes juhul, kui puudujääk vastab kahele tingimusele: see on kontrollväärtuse lähedal ja ajutine. Küprose puhul ei ole need kaks tingimust täidetud. Eraldi vaadatuna annavad asjaomased tegurid praegusel juhul vastuolulise pildi.

Aluslepingu artikli 126 lõike 4 kohane majandus- ja rahanduskomitee arvamus on kooskõlas artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes esitatud hinnanguga.

Olles võtnud arvesse nii artikli 126 lõike 3 kohast aruannet kui ka artikli 126 lõike 4 kohast majandus- ja rahanduskomitee arvamust, järeldas komisjon, et Küprosel on ülemäärane eelarvepuudujääk. Kõnealune arvamus, mille komisjon võttis vastu [15. juunil 2010], on vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 5 adresseeritud nõukogule. Komisjon soovitab nõukogul teha vastav otsus kooskõlas artikli 126 lõikega 6. Lisaks esitab komisjon nõukogule soovituse nõukogu soovituse kohta, mis adresseeritakse Küprosele ja mille eesmärk on kõrvaldada ülemäärane eelarvepuudujääk vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 7.

4. Soovitused ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks

Vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 3 lõikele 4 kehtestatakse aluslepingu artikli 126 lõike 7 kohase soovitusega asjaomasele liikmesriigile maksimaalselt kuue kuu pikkune tähtaeg tõhusate meetmete võtmiseks ning tähtaeg ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks, mis „peaks olema lõpule viidud puudujäägi kindlakstegemisele järgneval aastal, välja arvatud eriasjaolude korral”. Kõnealuse määruse artikli 2 lõikes 6 on sätestatud, et aluslepingu artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes käsitletud asjaomaseid tegureid tuleb võtta arvesse otsuse tegemisel eriasjaolude olemasolu kohta. Määruse artikli 3 lõikes 4 on sätestatud, et nõukogu soovitab, et liikmesriik saavutaks „tsükliliselt korrigeeritud eelarvetasakaalu minimaalse paranemise aastas, seades sihtmärgiks vähemalt 0,5 % SKPst, võtmata arvesse ühekordseid ja ajutisi meetmeid, et tagada ülemäärase eelarvepuudujäägi korrigeerimine soovituses kehtestatud tähtaja jooksul”.

Leitakse, et Küprose puhul on olemas eriasjaolud, mis on olulised stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta reformiga kehtestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse paindlikumaks rakendamiseks. 2009. aastal vähenes majandusaktiivsus 35 aasta jooksul esimest korda, nimelt 1¾ %. Langus peegeldab sisenõudluse olulist vähenemist ja ebasoodsat väliskonjunktuuri. Eelkõige kodumajapidamiste suur võlakoorem ning rangemad laenutingimused, olukorra halvenemine tööturul ja usalduse vähenemine tingisid eratarbimise vähenemise. Samal ajal aga tehti investeeringutes tõsiseid korrektiive, arvestades välisnõudluse vähenemist eluasemeturul, tootmisvõimsuse vähest rakendamist ja ettevõtete bilansside restruktureerimist. Lisaks vähenes järsult kaupade ja teenuste eksport, sealhulgas eriti turism, finantskriisi ja ülemaailmse majanduslanguse ning peamiste kaubanduspartnerite (euroala, Ühendkuningriik, Venemaa) palju tagasihoidlikumate kasvuprognooside tõttu. 2009. aasta puudujääk on nii majandussurutise kui ka vastavalt majanduse elavdamise kavale Küprose ametiasutuste poolt võetud stimuleerivate meetmete tagajärg.

Selle taustal on asjakohane kaaluda ülemäärase eelarvepuudujäägi korrigeerimist keskpikas perspektiivis, seades korrigeerimise tähtajaks 2012. aasta. Tunnistades, et Küprose eelarvepositsiooni halvenemine 2009. aastal oli tingitud kriisi leevendamiseks võetud meetmetest, mille maht oli ligikaudu 1½ % SKPst nii 2009. kui ka 2010. aastal, mis oli vastavalt Euroopa majanduse elavdamise kavale asjakohane, ning automaatsete stabilisaatorite vabast toimimisest, peaksid Küprose ametiasutused meetmetega tugevdama 2010. aastal fiskaalstrateegiat, et kontrollida jooksvaid kulusid. Võttes eelkõige arvesse sisemist ja välimist majanduslikku tasakaalustamatust peaksid Küprose ametiasutused usutavaks ja jätkusuutlikuks kohandamiseks tagama, et aastatel 2010–2012 on keskmine aastane struktuurne kohandamine 1¾ protsendipunkti SKPst. Küprose ametiasutused peaksid selleks täpsustama ka meetmed, mida on vaja ülemäärase puudujäägi kõrvaldamiseks 2012. aastaks, et tagada koguvõla kiire vähenemine alla kontrollväärtuse ja selleks, et kiirendada puudujäägi vähendamist, kui majandus- või eelarvetingimused osutuvad praegu prognoositust paremaks. Selles kontekstis on keskpika perioodi eelarveraamistiku õigeaegne rakendamine oluline riigi rahanduse edukaks ja kestvaks konsolideerimiseks. Võttes arvesse, et Küprose elanikkonna vananemise pikaajaline mõju eelarvele ületab ELi keskmist, kuna pensionikulud on suhteliselt palju tõusnud, on vaja meetmeid, et parandada riigi rahanduse pikaajalist jätkusuutlikkust.

Selleks et tagada ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamine, tuleb seoses ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamise tähtajaga kohaldada ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames tõhustatud järelevalvet, mille käigus korrapäraselt ja õigeaegselt jälgitakse eelarve tugevdamise strateegia rakendamisel tehtud edusamme. Sellega seoses võib Küprose ajakohastatud stabiilsusprogrammis käsitleda seda küsimust eraldi peatükis.

Peamiste makromajanduslike ja eelarveprognooside võrdlus

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

SKP reaalkasv (muutuse %)|KOM kevad 2010 |5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|puudub|puudub|

|SP aprill 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

SKP lõhe 1 (% potentsiaalsest SKPst)|KOM kevad 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|puudub|puudub|

|SP aprill 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Valitsemissektori eelarve positsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010 |3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|puudub|puudub|

|SP aprill 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Esmane eelarvepositsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010 |6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|puudub|puudub|

|SP aprill 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon 1 (% SKPst)|KOM kevad 2010 |2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|puudub|puudub|

|SP aprill 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Struktuurne eelarvepositsioon 4 (% SKPst)|KOM kevad 2010 |2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|puudub|puudub|

|SP aprill 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Valitsemissektori koguvõlg (% SKPst)|KOM kevad 2010 |58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|puudub|puudub|

|SP aprill 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Märkused :||

1 Programmi raames esitatud teabe alusel komisjoni talituste arvutatud tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon ja SKP lõhe.||

2 Põhineb hinnangulisel potentsiaalsel kasvul, mis on aastatel 2009–2013 vastavalt 2,0 %, 2,8 %, 2,8 % ja 2,8 %.||

3 Põhineb hinnangulisel potentsiaalsel kasvul, mis on aastatel 2009–2013 vastavalt 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % ja 2,2 %.||

4 Tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed. Kõige viimase programmi kohaselt on ühekordsed ja muud ajutised meetmed 2010., 2011. ja 2012. aastal (kõik puudujääki vähendavad) 0,1 %. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoos ei sisalda ühekordseid ja muid ajutisi meetmeid.||

5 Küpros on teatanud, et 2010. aastal peaks võlg olema 62 % SKPst, mis ületab aluslepingu kontrollväärtust 60 % SKPst. 2010. aasta aprillis esitatud stabiilsusprogrammis on esitatud veidi väiksem näitaja (61 %) ning prognoositakse selle täiendavat suurenemist 63,2 %ni SKPst 2011. aastal.||

Allikad :||

Stabiilsusprogramm (SP); komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosid (KOM); komisjoni talituste arvutused.||

Ettepanek:

NÕUKOGU OTSUS

15.6.2010,

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Küprosel

EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,

võttes arvesse Euroopa Liidu toimimise lepingut, eriti selle artikli 126 lõiget 6,

võttes arvesse Euroopa Komisjoni ettepanekut,

võttes arvesse Küprose esitatud märkusi

ning arvestades järgmist:

(1) Vastavalt Euroopa Liidu toimimise lepingu (edaspidi „alusleping”) artiklile 126 hoiduvad liikmesriigid valitsemissektori eelarve ülemäärasest puudujäägist.

(2) Stabiilsuse ja kasvu pakt põhineb eesmärgil tagada riigi rahanduse usaldusväärsus, mis on vajalik hindade stabiilsuse ning töökohtade loomist soodustava tugeva ja jätkusuutliku majanduskasvu tagamiseks.

(3) Aluslepingu artiklis 126 sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlusega, mida täpsustatakse nõukogu määrusega (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. (mis on osa stabiilsuse ja kasvu paktist), on ette nähtud ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu käsitleva otsuse vastuvõtmine. Aluslepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse protokollis on ette nähtud täiendavad sätted seoses ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamisega. Nõukogu määruses (EÜ) nr 479/2009 ELT L 145, 10.6.2009, lk 1. on sätestatud üksikasjalikud eeskirjad ja määratlused kõnealuse protokolli sätete kohaldamiseks. [4][5]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6.

ELT L 145, 10.6.2009, lk 1.

(4) Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta reformiga püüti suurendada pakti tõhusust ja majanduslikku mõju ning kindlustada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus. Selle eesmärk oli tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse käigus võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, millega toetatakse valitsuse poliitikat kindla eelarvepositsiooni kiireks taastamiseks, võttes samas arvesse majandusolukorda.

(5) Aluslepingu artikli 126 lõikega 5 nõutakse, et komisjon esitaks arvamuse nõukogule juhul, kui ta arvab, et liikmesriigil on või võib tekkida ülemäärane eelarvepuudujääk. Olles arvesse võtnud aluslepingu artikli 126 lõike 3 kohast aruannet ning aluslepingu artikli 126 lõike 4 kohast majandus- ja rahanduskomitee arvamust, järeldas komisjon, et Küprosel on ülemäärane eelarvepuudujääk. Seetõttu adresseeris komisjon Küprose kohta nõukogule sellekohase arvamuse [15. juunil 2010] Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Aluslepingu artikli 126 lõike 6 kohaselt peaks nõukogu kaaluma kõiki asjaomase liikmesriigi võimalikke märkusi enne, kui ta pärast üldhinnangut otsustab, kas liikmesriigis on ülemäärane eelarvepuudujääk. Küprose puhul jõuti pärast kõnealust üldhinnangut järgmistele järeldustele.

(7) Küprose ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt ulatus valitsemissektori eelarve puudujääk 2009. aastal 6,1 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Puudujääk ei ole kontrollväärtuse (3 % SKPst) lähedal, kuid seda võib käsitada aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses erandlikuna. Eelkõige on ülemäärane eelarvepuudujääk tingitud tõsisest majandussurutisest aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks Küprose reaalne SKP veelgi vähenema, kuid vähemal määral, st 2010. aastal ligikaudu ½ % võrreldes 1¾ %ga 2009. aastal. Kontrollväärtuse kavandatud ületamist ei saa siiski pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosis kohaselt peaks võla suhe eeldusel, et poliitikat ei muudeta, jõudma 2011. aastal 7¾ %ni SKPst. Aluslepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.

(8) Vastavalt Küprose ametiasutuste 2010. aasta aprillis esitatud andmetele on valitsemissektori koguvõlg alla kontrollväärtuse (60 % SKPst), jäädes 2009. aastal 56,2 % tasemele SKPst. Küpros on teatanud, et 2010. aastal peaks võlg olema 62 % SKPst, mis ületab aluslepingu kontrollväärtust 60 % SKPst. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt suureneb võlg 2010. aastal 62,3 %ni SKPst ja 2011. aastal 67,6 %ni, kuna esmane positsioon on halvenenud. Selliste muutuste alusel ei saa väita, et võla suhe väheneks piisavalt ja läheneks kontrollväärusele rahuldava kiirusega aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Aluslepingus sätestatud võlakriteerium ei ole täidetud.

(9) Nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõike 4 kohaselt võib nõukogu aluslepingu artikli 126 lõike 6 kohases otsuses ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta asjaomaseid tegureid arvesse võtta ainult juhul, kui täielikult on täidetud kaks tingimust: eelarvepuudujääk on kontrollväärtuse lähedane ja kontrollväärtuse ületamine on ajutine. Küprose puhul ei ole need kaks tingimust täidetud. Seepärast ei võeta asjaomaseid tegureid käesoleva otsuse tegemisel arvesse,

ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA OTSUSE:

Artikkel 1

Üldhinnangust selgub, et Küprosel on ülemäärane eelarvepuudujääk.

Artikkel 2

Käesolev otsus on adresseeritud Küprose Vabariigile.

Brüssel, 15.6.2010

Nõukogu nimel

eesistuja […]

[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Küprose kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6.

[5] ELT L 145, 10.6.2009, lk 1.

[6] Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

FR

(...PICT...)|COMMISSION EUROPÉENNE|

Bruxelles, le 15.6.2010

SEC(2010) 740 final

Proposition de

DÉCISION DU CONSEIL

sur l’existence d’un déficit excessif à Chypre

EXPOSÉ DES MOTIFS

1. Application du pacte de stabilité et de croissance dans la situation de crise actuelle

Bon nombre de pays de l’UE sont actuellement confrontés à des déficits publics supérieurs à la valeur de référence de 3 % du PIB établie dans le traité. L’accroissement souvent significatif du déficit et l’évolution de la dette doivent être replacés dans le contexte de la crise financière mondiale sans précédent et du ralentissement économique de 2008 et 2009. Plusieurs facteurs sont en jeu. Tout d’abord, le fléchissement de l’activité économique entraîne une diminution des recettes fiscales et un accroissement des dépenses de sécurité sociale (prestations de chômage, par exemple). Ensuite, reconnaissant que les politiques budgétaires sont appelées à jouer un rôle important dans la situation économique exceptionnelle que nous connaissons, la Commission a proposé une impulsion budgétaire dans son plan européen pour la relance économique de novembre 2008, approuvé par le Conseil européen en décembre. Ce plan indiquait que les mesures de relance devraient être prises en temps voulu, ciblées, temporaires, différenciées selon les États membres en fonction de la situation de chacun en termes de viabilité des finances publiques et de compétitivité, et qu'elles devraient être abandonnées lorsque les conditions économiques s'amélioreraient. Enfin, plusieurs pays ont pris des mesures pour stabiliser le secteur financier, dont certaines ont eu une incidence sur la situation de la dette ou font peser un risque d'accroissement du déficit et de la dette à l'avenir, même s'il est possible que les États récupèrent ultérieurement une partie des dépenses liées aux mesures de soutien.

Au titre du pacte de stabilité et de croissance, la Commission est tenue d’entamer la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) chaque fois que le déficit d’un État membre dépasse la valeur de référence de 3 % du PIB. Les modifications apportées en 2005 au pacte de stabilité et de croissance visaient spécifiquement à faire en sorte que la situation économique et budgétaire soit pleinement prise en compte dans toutes les phases de cette procédure. De cette manière, le pacte de stabilité et de croissance constitue le cadre qui soutient les politiques gouvernementales pour un retour rapide à des positions budgétaires saines en tenant compte de la situation économique. Il assure ainsi la viabilité à long terme des finances publiques.

2. Étapes précédentes dans la procédure de déficit excessif

L'article 126 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne (TFUE) établit une procédure concernant les déficits excessifs (PDE). Cette procédure est précisée dans le règlement (CE) n° 1467/97 du Conseil «visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs» JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil Ecofin le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance.[1]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil Ecofin le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Conformément à l’article 126, paragraphe 2, du traité, il incombe à la Commission d’examiner si la discipline budgétaire a été respectée et ce, sur la base de deux critères: a) si le rapport entre le déficit public prévu ou effectif et le produit intérieur brut (PIB) dépasse la valeur de référence de 3 % (à moins que le rapport n'ait diminué de manière substantielle et constante et n'atteigne un niveau proche de la valeur de référence, ou que le dépassement de la valeur de référence ne soit qu’exceptionnel et temporaire et que ledit rapport ne reste proche de la valeur de référence); et b) si le rapport entre la dette publique et le PIB dépasse la valeur de référence de 60 % (à moins que ce rapport ne diminue suffisamment et ne s’approche de la valeur de référence à un rythme satisfaisant).

L’article 126, paragraphe 3, du traité dispose que si un État membre ne satisfait pas aux exigences de ces critères ou de l’un d’eux, la Commission élabore un rapport. Le rapport de la Commission «examine également si le déficit public excède les dépenses publiques d’investissement et tient compte de tous les autres facteurs pertinents, y compris la position économique et budgétaire à moyen terme de l’État membre».

Sur la base des données communiquées par les autorités chypriotes en mars 2010 Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. La notification la plus récente de Chypre se trouve à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . et compte tenu des prévisions établies par ses services au printemps 2010, la Commission a adopté, le 12 mai 2010 Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . , un rapport au titre de l'article 126, paragraphe 3, à l'égard de Chypre.[2][3]

Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. La notification la plus récente de Chypre se trouve à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ensuite, et conformément à l’article 126, paragraphe 4, le comité économique et financier a rendu un avis sur le rapport de la Commission le 27 mai 2010.

3. Existence d’un déficit excessif

Il ressort des données communiquées par les autorités chypriotes en avril 2010 que le déficit public de Chypre a atteint 6,1 % du PIB en 2009, soit un niveau supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Dans son rapport établi au titre de l'article 126, paragraphe 3, la Commission a considéré que le déficit n'était pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB et que le dépassement de cette valeur pouvait être qualifié d'exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. En particulier, il résulte d'une récession économique grave au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le PIB réel de Chypre devrait encore diminuer, bien que dans une moindre mesure, perdant près de ½ % en 2010 contre 1¾ % en 2009. Toutefois, le dépassement prévu de la valeur de référence ne peut pas être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le déficit budgétaire devrait atteindre environ 7¾ % du PIB en 2011 dans l’hypothèse de politiques inchangées. Le critère du déficit prévu par le traité n’est pas rempli.

Selon les données communiquées par les autorités chypriotes en avril 2010, la dette publique brute, de 56,2 % du PIB en 2009, demeure inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB. Pour 2010, Chypre a communiqué une dette attendue de 62 % du PIB, qui excède donc la valeur de référence de 60 % du PIB établie par le traité. Les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission anticipent une augmentation de la dette jusqu’à 62,3 % du PIB en 2010, puis 67,6 % du PIB en 2011 en raison de la détérioration du solde primaire. Au vu de ces tendances, le taux d’endettement ne peut être considéré comme diminuant suffisamment et s’approchant de la valeur de référence à un rythme satisfaisant au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Le critère de la dette prévu par le traité n'est pas rempli.

Conformément aux dispositions du traité et du pacte de stabilité et de croissance, la Commission a également analysé les «facteurs pertinents» dans son rapport. Selon le pacte de stabilité et de croissance, ces facteurs ne peuvent être pris en compte dans les démarches conduisant à la décision sur l’existence d’un déficit excessif qu’à la double condition que le déficit demeure proche de la valeur de référence et que le dépassement soit temporaire. Dans le cas de Chypre, cette double condition n’est pas remplie. Intrinsèquement, les facteurs pertinents présentent un tableau contrasté.

L'avis rendu par le comité économique et financier en vertu de l'article 126, paragraphe 4, du traité concorde avec l'évaluation effectuée par la Commission dans son rapport au titre de l'article 126, paragraphe 3.

Compte tenu de son rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3, et de l'avis du comité économique et financier au titre de l’article 126, paragraphe 4, la Commission estime qu'il existe un déficit excessif à Chypre. L'avis adopté en ce sens par la Commission le [15 juin 2010] est joint à la présente pour être soumis au Conseil, conformément à l'article 126, paragraphe 5, du traité. La Commission propose au Conseil de prendre une décision en ce sens, conformément à l'article 126, paragraphe 6. Elle soumet également une recommandation au Conseil, afin qu'il adresse une recommandation à Chypre pour que soit mis un terme à la situation de déficit excessif, conformément à l'article 126, paragraphe 7, du traité.

4. Recommandations visant à mettre un terme à la situation de déficit excessif

En vertu de l'article 3, paragraphe 4, du règlement (CE) nº 1467/97, une recommandation émise par le Conseil au titre de l'article 126, paragraphe 7, doit préciser que l'État membre concerné doit engager une action suivie d'effets dans un délai de six mois au maximum. Elle doit également fixer un délai pour corriger le déficit excessif, qui «devrait disparaître dans l'année suivant la constatation de l'existence de ce déficit, sauf circonstances particulières». L'article 2, paragraphe 6, du règlement implique que la décision concernant l'existence de circonstances particulières tienne compte des «facteurs pertinents» examinés dans le rapport de la Commission adopté au titre de l'article 126, paragraphe 3, du traité. L'article 3, paragraphe 4, du règlement précise que le Conseil recommande à l’État membre concerné de parvenir à une «amélioration annuelle minimale, correspondant à au moins 0,5 % du PIB à titre de référence, de son solde budgétaire corrigé des variations conjoncturelles, déduction faite des mesures ponctuelles et autres mesures temporaires, dans le but d’assurer la correction du déficit excessif dans le délai fixé dans les recommandations».

Des circonstances particulières, à prendre en compte dans l'application de la PDE du fait de la plus grande souplesse introduite par la réforme du pacte de stabilité et de croissance menée en 2005, semblent exister dans le cas de Chypre. En 2009, pour la première fois depuis 35 ans, on y a observé un fléchissement de l’activité économique, à hauteur de 1¾ %. Cette récession était la conséquence de la diminution importante de la demande intérieure et d’une conjoncture internationale défavorable. Le fort endettement des ménages ainsi que le resserrement des conditions de crédit, la détérioration des perspectives sur le marché de l’emploi et des effets de confiance négatifs ont notamment conduit à un recul de la consommation privée. Dans le même temps, les investissements ont enregistré une forte correction, dans un contexte marqué par un recul de la demande étrangère de logements, une faible utilisation des capacités et la restructuration des bilans d’entreprises. En outre, les exportations de biens et de services, en particulier le tourisme, se sont effondrées en raison de la crise financière et du ralentissement économique mondial, et notamment des perspectives de croissance beaucoup plus faible des principaux partenaires commerciaux (zone euro, Royaume-Uni, Russie). Le déficit de 2009 tient à la fois à la récession économique et aux mesures de relance budgétaire prises par les autorités chypriotes conformément au plan européen pour la relance économique.

Dans ce contexte, il est opportun d'envisager la correction du déficit excessif dans un cadre à moyen terme, avec comme date butoir 2012. Étant donné que la dégradation de la position budgétaire chypriote observée en 2009 était la conséquence du libre jeu des stabilisateurs automatiques et de mesures de lutte contre la crise, qui se montaient à environ 1½ % du PIB par an en 2009 et 2010 et constituaient une réponse conforme au plan européen pour la relance économique, les autorités chypriotes devraient, en 2010, renforcer leur stratégie budgétaire au moyen de mesures de maîtrise des dépenses courantes. En particulier, vu les déséquilibres économiques intérieurs et extérieurs, une trajectoire d’ajustement crédible et durable impliquerait que les autorités chypriotes assurent un ajustement structurel annuel moyen de 1¾ point de pourcentage du PIB sur la période 2010-2012. Les autorités chypriotes devraient aussi préciser les mesures à mettre en œuvre pour corriger le déficit excessif d'ici à 2012, assurer une réduction rapide du taux d'endettement brut pour le ramener sous la valeur de référence et accélérer la réduction du déficit si la situation économique ou budgétaire s’avère meilleure que ce qu’anticipent les prévisions actuelles. Dans ce contexte, la mise en œuvre en temps utile d’un cadre budgétaire à moyen terme serait déterminante pour un assainissement réussi et durable des finances publiques. De plus, étant donné qu'à long terme, les effets du vieillissement de la population sur le budget de Chypre sont nettement supérieurs à la moyenne de l'UE, principalement en raison de l’augmentation relativement importante des dépenses consacrées aux retraites, des mesures sont nécessaires pour améliorer la viabilité à long terme des finances publiques.

Une surveillance accrue dans le cadre de la procédure concernant les déficits excessifs, qui semble nécessaire compte tenu également du délai fixé pour la correction du déficit excessif, exigera un contrôle régulier et en temps utile des progrès réalisés dans la mise en œuvre de la stratégie d’assainissement budgétaire en vue de garantir la correction du déficit excessif. Dans ce contexte, il serait utile que les prochaines versions actualisées du programme de stabilité de Chypre consacrent un chapitre distinct à cette question.

Comparaison des principales projections macroéconomiques et budgétaires

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB réel (variation en %)|COM printemps 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Écart de production 1 (% du PIB potentiel)|COM printemps 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Solde des finances publiques (% du PIB)|COM printemps 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Solde primaire (% du PIB)|COM printemps 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Solde corrigé des variations conjoncturelles 1 (% du PIB)|COM printemps 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Solde structurel 4 (% du PIB)|COM printemps 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Dette publique brute (% du PIB)|COM printemps 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|n.d.|n.d.|

|PS avr. 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Notes:||

1 Écarts de production et soldes corrigés des variations conjoncturelles selon les programmes, recalculés par les services de la Commission sur la base des informations contenues dans les programmes.||

2 Sur la base d'une croissance potentielle estimée à respectivement 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % et 2,8 % sur la période 2009-2013.||

3 Sur la base d'une croissance potentielle estimée à respectivement 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % et 2,2 % sur la période 2009-2013.||

4 Solde corrigé des variations conjoncturelles hors mesures ponctuelles et autres mesures temporaires. Les mesures ponctuelles et autres mesures temporaires équivalent à 0,1 % du PIB pour les années 2010, 2011 et 2012 et sont de nature à réduire le déficit, selon la dernière version du programme. Les prévisions économiques établies au printemps 2010 par les services de la Commission ne font mention d’aucune mesure ponctuelle ou autre mesure temporaire.||

5 Pour 2010, Chypre a communiqué une dette attendue de 62 % du PIB, excédant donc la valeur de référence de 60 % du PIB établie par le traité. Le programme de stabilité d’avril 2010 annonce un chiffre légèrement inférieur (61 %) et prévoit une nouvelle augmentation à 63,2 % du PIB en 2011.||

Sources :||

programme de stabilité (PS); prévisions du printemps 2010 des services de la Commission (COM); calculs des services de la Commission.||

Proposition de

DÉCISION DU CONSEIL

sur l’existence d’un déficit excessif à Chypre

LE CONSEIL DE L'UNION EUROPÉENNE,

vu le traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, et notamment son article 126, paragraphe 6,

vu la proposition de la Commission européenne,

vu les observations de Chypre,

considérant ce qui suit:

(1) En vertu de l'article 126 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne, les États membres évitent les déficits publics excessifs.

(2) Le pacte de stabilité et de croissance repose sur l’objectif de finances publiques saines en tant que moyen de renforcer les conditions propices à la stabilité des prix et à une croissance soutenue et durable, génératrice d'emplois.

(3) La procédure concernant les déficits excessifs (PDE) prévue par l’article 126 du traité, telle que clarifiée par le règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. (qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance) prévoit l’adoption d’une décision sur l’existence d’un déficit excessif. Le protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité contient des dispositions supplémentaires pour la mise en œuvre de cette procédure. Le règlement (CE) nº 479/2009 JO L 145 du 10.6.2009, p. 1. énonce les définitions et les règles détaillées nécessaires à l'application des dispositions dudit protocole. [4][5]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6.

JO L 145 du 10.6.2009, p. 1.

(4) La réforme du pacte de stabilité et de croissance opérée en 2005 visait à en renforcer l’efficacité et les fondements économiques et à garantir la viabilité à long terme des finances publiques. Elle visait notamment à permettre de prendre pleinement en considération le contexte économique et budgétaire à tous les stades de la procédure concernant les déficits excessifs. Ainsi, le pacte de stabilité et de croissance constitue le cadre qui soutient les politiques gouvernementales pour un retour rapide à des positions budgétaires saines en tenant compte de la situation économique.

(5) L’article 126, paragraphe 5, du traité prévoit que la Commission adresse un avis au Conseil si elle estime qu’il existe un déficit excessif dans un État membre ou qu’un tel déficit pourrait se produire. Compte tenu du rapport qu’elle a adopté en vertu de l’article 126, paragraphe 3, du traité et de l’avis rendu par le comité économique et financier conformément à l’article 126, paragraphe 4, la Commission a conclu à l’existence d’un déficit excessif à Chypre. Elle a donc adressé au Conseil un avis en ce sens concernant Chypre le 15 juin 2010 Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L’article 126, paragraphe 6, du traité prévoit que le Conseil tient compte des observations éventuelles de l’État membre concerné avant de décider, après une évaluation globale, s’il existe ou non un déficit excessif. Dans le cas de Chypre, cette évaluation globale aboutit aux conclusions ci-après.

(7) Il ressort des données communiquées par les autorités chypriotes en avril 2010 que le déficit public de Chypre a atteint 6,1 % du PIB en 2009, soit un niveau supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Le déficit n’était pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB, mais le dépassement de cette valeur peut être qualifié d’exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. En particulier, il résulte d'une récession économique grave au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le PIB réel de Chypre devrait encore diminuer, bien que dans une moindre mesure, perdant près de ½ % en 2010 contre 1¾ % en 2009. Toutefois, le dépassement prévu de la valeur de référence ne peut pas être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le déficit budgétaire devrait atteindre 7¾ % du PIB en 2011 dans l’hypothèse de politiques inchangées. Le critère du déficit prévu par le traité n’est pas rempli.

(8) Selon les données communiquées par les autorités chypriotes en avril 2010, la dette publique brute, de 56,2 % du PIB en 2009, demeure inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB. Pour 2010, Chypre a communiqué une dette attendue de 62 % du PIB, qui excède donc la valeur de référence de 60 % du PIB établie par le traité. Les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission anticipent une nouvelle augmentation de la dette jusqu’à 62,3 % du PIB en 2010 et 67,6 % du PIB en 2011 en raison de la détérioration du solde primaire. Au vu de ces tendances, le taux d’endettement ne peut être considéré comme diminuant suffisamment et s’approchant de la valeur de référence à un rythme satisfaisant au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Le critère de la dette prévu par le traité n'est pas rempli.

(9) En vertu de l’article 2, paragraphe 4, du règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil, la décision du Conseil sur l’existence d’un déficit excessif prise au titre de l’article 126, paragraphe 6, ne peut tenir compte des «facteurs pertinents» qu’à la double condition que le déficit demeure proche de la valeur de référence et que le dépassement de la valeur de référence soit temporaire. Cette double condition n'étant pas satisfaite dans le cas de Chypre, aucun facteur pertinent n'est pris en compte dans les démarches conduisant à la présente décision,

A ADOPTÉ LA PRÉSENTE DÉCISION:

Article premier

Il ressort d’une évaluation globale qu’il existe un déficit excessif à Chypre.

Article 2

La République de Chypre est destinataire de la présente décision.

Fait à Bruxelles, le

Par le Conseil

Le Président

[1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil Ecofin le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. La notification la plus récente de Chypre se trouve à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6.

[5] JO L 145 du 10.6.2009, p. 1.

[6] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

HU

(...PICT...)|EURÓPAI BIZOTTSÁG|

Brüsszel, 2010.6.15.

SEC(2010) 740 végleges

Javaslat:

A TANÁCS HATÁROZATA

a Cipruson fennálló túlzott hiányról

INDOKOLÁS

1. A Stabilitási és Növekedési Paktum alkalmazása a jelenlegi válsághelyzetben

Számos EU-tagállam államháztartási hiánya jelenleg meghaladja a Szerződésben a GDP 3%-ában megállapított referenciaértéket. A hiány és az adósságállomány gyakran jelentős mértékű növekedését a 2008/2009-es példa nélküli globális pénzügyi válság és gazdasági visszaesés összefüggésében kell vizsgálni. Számos tényező játszik itt szerepet. Először, a gazdasági visszaesés az adóbevételek csökkenésével és a szociális kiadások (például a munkanélküli ellátások) emelkedésével jár együtt. Másodszor, a Bizottság – miután felismerte, hogy a költségvetési politikának a jelenlegi rendkívüli gazdasági helyzetben kiemelkedő jelentősége van – 2008 novemberében közzétette európai gazdaságélénkítési tervét, amelyben költségvetési ösztönzők alkalmazását indítványozta; a tervet az Európai Tanács decemberben jóváhagyta. A terv hangsúlyozta, hogy az ösztönzésnek időszerűnek, célzottnak és átmenetinek kell lennie, továbbá tekintettel kell lennie az egyes tagállamok államháztartásának hosszú távú fenntarthatóságára és a versenyképesség terén mutatkozó különbségekre. Emellett az ösztönzőket a gazdasági feltételek javulásakor meg kell szüntetni. Végül, számos ország tett intézkedéseket a pénzügyi ágazat stabilizálása céljából, amelyek egyes esetekben növelték az államadósságot, vagy a hiány és az adósságállomány jövőbeni növekedésével járhatnak, bár az állami támogatások költségének egy része később megtérülhet.

A Stabilitási és Növekedési Paktum előírja, hogy a Bizottságnak kezdeményeznie kell a túlzott hiány esetén követendő eljárást, ha egy tagállamban a hiány meghaladja a GDP 3%-ában kifejezett referenciaértéket. A Paktum 2005-ös módosításának az volt a célja, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában alaposan mérlegeljék a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák és ezáltal biztosítják az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságát.

2. A túlzott hiány esetén követendő eljárás eddigi lépései

A túlzott hiány esetén követendő eljárást az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke írja elő. Az eljárás részletes szabályait a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . határozza meg, amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része.[1]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

A Szerződés 126. cikkének (2) bekezdése szerint a Bizottság a költségvetési fegyelem betartását két kritérium alapján kíséri figyelemmel, nevezetesen: a) a tervezett és tényleges költségvetési hiánynak a bruttó hazai termékhez (GDP) viszonyított aránya túllépi-e a 3 %-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, és elért egy, a referenciaértékhez közeli szintet; vagy a referenciaérték túllépése csak kivételes és átmeneti, és az arány közel marad a referenciaértékhez); és b) az államadósságnak a bruttó hazai termékhez viszonyított aránya túllépi-e a 60%-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány elegendő mértékben csökken, és kielégítő ütemben közelít a referenciaértékhez).

A 126. cikk (3) bekezdése kiköti, hogy ha egy tagállam nem felel meg az egyik vagy mindkét kritériummal kapcsolatos követelményeknek, a Bizottság erről jelentést készít. A Bizottság jelentése „figyelembe veszi, hogy a költségvetési hiány meghaladja-e az állami beruházások kiadásait, valamint minden egyéb érdemleges tényezőt, beleértve a tagállam középtávú gazdasági és költségvetési helyzetét”.

A ciprusi hatóságok által 2010 márciusában bejelentett adatok alapján A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Ciprus legutóbbi bejelentése elérhető az alábbi weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , és a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzését figyelembe véve, a Bizottság 2010. május 12-én a 104. cikk (3) bekezdése értelmében jelentést fogadott el Ciprus vonatkozásában A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Ciprus legutóbbi bejelentése elérhető az alábbi weboldalon:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ezt követően a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdésével összhangban a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság 2010. május 27-én véleményezte a Bizottság jelentését.

3. A túlzott hiány fennállása

A ciprusi hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok alapján a ciprusi államháztartási hiány 2009-ban elérte a GDP 6,1%-át, tehát túllépte a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. A 126. cikk (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentés szerint a hiány nem volt közel a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértékhez, de a Szerződés, valamint a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében a referenciaérték túllépése kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében vett jelentős mértékű gazdasági visszaesés eredménye. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a ciprusi reál-GDP 2010-ben tovább zsugorodik, noha kisebb mértékben, 0,5%-kal, szemben a 2009. évi 1,75%-kal. A referenciaérték tervezett túllépése mindazonáltal nem tekinthető átmenetinek. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint 2011-ben a költségvetés hiánya várhatóan eléri a GDP 7,75%-át (változatlan politikát feltételezve). A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

A ciprusi hatóságok által 2010. áprilisban bejelentett adatok alapján a bruttó államadósság 2009-ben a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt maradva a GDP 56,2%-a volt. 2010-re Ciprus a GDP 62%-át kitevő tervezett adósságszintet jelentett be, ami meghaladja a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaértéket. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az adósságállomány az elsődleges egyenleg romlása miatt 2010-ben a GDP 62,3%-ára emelkedik, 2011-ben pedig ezt is meghaladva eléri a 67,6%-ot. E tendenciák figyelembevételével megállapítható, hogy a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében az adósságarány nem csökken elegendő mértékben és nem közelít kielégítő ütemben a referenciaértékhez. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

A Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum rendelkezéseivel összhangban a Bizottság jelentésében megvizsgálta az „érdemleges tényezőket” is. A Stabilitási és Növekedési Paktumnak megfelelően ezek csak akkor vehetők figyelembe a túlzott hiány fennállását megállapító határozathoz vezető lépések során, ha a hiány esetében teljesül a kettős feltétel, vagyis a hiány közel marad a referenciaértékhez és átmeneti jellegűnek minősül. Ciprus esetében a kettős feltétel nem teljesül. Ebben az esetben az érdemleges tényezők összességében vegyes képet mutatnak.

A Gazdasági és Pénzügyi Bizottságnak a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdése szerinti véleménye összhangban van a Bizottság 126. cikk (3) bekezdés szerinti jelentésében megfogalmazott értékeléssel.

A Bizottság 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentésének, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság 126. cikk (4) bekezdése szerinti véleményének figyelembevételével úgy ítéli meg, hogy Cipruson túlzott hiány áll fenn. Ennek a véleménynek, amelyet a Bizottság [2010. június 15-én] fogadott el, a Szerződés 126. cikke (5) bekezdésének megfelelően a Tanács a címzettje. A Bizottság azt javasolja, hogy a Tanács a 126. cikk (6) bekezdésével összhangban hozzon erre vonatkozó határozatot. Emellett a Bizottság a Tanács elé terjeszti a túlzott hiány megszüntetése céljából Ciprushoz címzett, a Szerződés 126. cikke (7) bekezdésének megfelelő tanácsi ajánlásra vonatkozó ajánlását.

4. A túlzott hiány megszüntetésére vonatkozó ajánlások

Az 1467/97/EK tanácsi rendelet 3. cikkének (4) bekezdése szerint a 126. cikk (7) bekezdésével összhangban tett tanácsi ajánlásnak az érintett tagállam számára legfeljebb hathónapos határidőt kell megállapítania eredményes intézkedések meghozatalára, továbbá határidőt kell megállapítania a túlzott hiány megszüntetésére vonatkozóan is, amelyet „az annak megállapítását követő évben kell teljesíteni, kivéve ha különleges körülmények állnak fenn”. A rendelet 2. cikkének (6) bekezdéséből adódik, hogy a Szerződés 126. cikkének (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentésben említett érdemleges tényezőket figyelembe kell venni annak eldöntésekor, hogy fennállnak-e különleges körülmények. A rendelet 3. cikkének (4) bekezdése meghatározza, hogy a Tanácsnak javasolnia kell, hogy a tagállam „az egyszeri és ideiglenes intézkedésektől mentes, ciklikusan kiigazított egyenlegében érje el az éves minimális, viszonyítási alapként a GDP legalább 0,5%-át kitevő javulást a túlzott hiány ajánlásban szereplő határidőn belüli kiigazításának biztosítása érdekében”.

Ciprus esetében a megítélés szerint fennállnak azok a különleges körülmények, amelyek a Stabilitási és Növekedési Paktum 2005-ös reformja óta lehetővé teszik a túlzott hiány esetén követendő eljárás rugalmasabb alkalmazását. A gazdasági tevékenység 2009-ben, 35 év után először zsugorodott, 1,75%-kal. A recesszió a hazai kereslet jelentős csökkenését és a kedvezőtlen külső környezetet tükrözte. Mindenekelőtt a háztartásoknak a szigorúbb hitelezési feltételekkel párosuló nagymértékű eladósodottsága, a romló munkaerő-piaci kilátások és a bizalmat érintő negatív hatások miatt csökkent a magánfogyasztás. Ezzel párhuzamosan a beruházások is erős korrekción estek át, mivel csökkent az ingatlanok iránti külföldi kereslet, alacsony volt a kapacitáskihasználás és átalakult a társasági mérlegek szerkezete. A recesszió az exportorientált feldolgozóipar magánberuházásainak és külföldi forgalmának a hirtelen csökkenését tükrözi, ami viszont a pénzügyi válságra és a globális visszaesésre vezethető vissza, különösen a fő kereskedelmi partnerek (euroövezet, Egyesült Királyság, Oroszország) sokkal alacsonyabb növekedési kilátásaira. A 2009. évi hiány egyaránt következménye a gazdasági visszaesésnek és az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban hozott ciprusi ösztönző intézkedéseknek.

Ennek ismeretében indokolt a túlzott hiány kiigazítását középtávú keretben – 2012-re kitűzött határidővel – megcélozni. Elismerve, hogy a ciprusi költségvetési egyenleg 2009. évi romlása egyfelől az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban álló, 2009-ben és 2010-ben évente a GDP 1,5%-ának megfelelő összegű intézkedésekre, másfelől az automatikus stabilizátorok beavatkozástól mentes működésére vezethető vissza, a ciprusi hatóságoknak 2010-ben a folyó kiadások ellenőrzésére szolgáló intézkedésekkel szigorítaniuk kell a költségvetési politikát. Így, különösen a belső és külső gazdasági egyensúlytalanságok miatt, a hiteles és fenntartható kiigazítási pálya érdekében a ciprusi hatóságoknak a 2010–2012 közötti időszak során a GDP 1,75%-át kitevő átlagos éves strukturális kiigazításról kell gondoskodniuk. Ehhez az is szükséges, hogy a ciprusi hatóságok meghatározzák a túlzott hiány 2012-ig történő megszüntetéséhez szükséges intézkedéseket, biztosítsák, hogy a bruttó adósságráta gyors ütemben a referenciaérték alá csökkenjen, és gyorsítsák fel a hiány csökkentését, ha a gazdasági vagy a költségvetési feltételek a jelenleg vártnál kedvezőbben alakulnak. Ezzel összefüggésben az államháztartás sikeres és tartós konszolidációja elengedhetetlenné teszi egy középtávú költségvetési keret kellő időben történő végrehajtását. Továbbá, az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságának javítása céljából azért is szükség van intézkedésekre, mert a lakosság elöregedésének hosszú távú költségvetési hatása Cipruson – főként a nyugdíjkiadások meglehetősen magas növekedése miatt – jelentősen meghaladja az uniós átlagot.

A túlzott hiány esetén követendő eljárás alatti fokozott felügyelet érdekében – amely a túlzott hiány megszüntetésére kitűzött határidőre tekintettel is szükségesnek tűnik – rendszeresen és kellő időben nyomon kell követni a túlzott hiány megszüntetésére szolgáló költségvetési konszolidációs stratégia végrehajtásában elért előrehaladást. Ezzel összefüggésben célszerű lenne, ha Ciprus következő aktualizált stabilitási programjaiban külön fejezetet szentelnének erre a célra.

Kulcsfontosságú makrogazdasági és költségvetési előrejelzések összehasonlítása

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reál-GDP (%-os változás)|BIZ 2010. tavasz|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Kibocsátási rés 1 (a potenciális GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április 1|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Államháztartási egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Elsődleges egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Ciklikusan kiigazított egyenleg 1 (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Strukturális egyenleg 4 (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Bruttó államadósság (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|n.a.|n.a.|

|SP 2010. április 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Megjegyzés :||

1 Kibocsátási rések és ciklikusan kiigazított egyenlegek a programokból, ahogy a Bizottság szolgálatai a programokban szereplő információk alapján újraszámították.||

2 A 2009–2013 közötti időszakra vonatkozóan 2,0%-os, 2,8%-os, 2,8%-os, 2,8%-os és 2,8%-os becsült potenciális növekedés alapján.||

3 A 2009–2013 közötti időszakra vonatkozóan 2,5%-os, 1,6%-os, 1,6%-os, 2,0%-os és 2,2%-os becsült potenciális növekedés alapján.||

4 Ciklikusan kiigazított egyenleg, az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül. Az egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések a program legújabb változata szerint 2010-ben, 2011-ben és 2012-ben 0,1%-ot tesznek ki (mind hiánycsökkentő). A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzésében nincsenek egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések.||

5 2010-re Ciprus a GDP 62%-át kitevő tervezett adósságszintet jelentett be, ami meghaladja a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaértéket. A 2010. áprilisi stabilitási program valamelyest alacsonyabb számmal tervez (61%), 2011-ben pedig 63,2%-os GDP-arányos értékkel további növekedést vár.||

Forrás :||

Stabilitási program (SP); a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése (BIZ); a Bizottság szolgálatainak számításai.||

Javaslat:

A TANÁCS HATÁROZATA

2010.6.15.

a Cipruson fennálló túlzott hiányról

AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,

tekintettel az Európai Unió működéséről szóló szerződésre és különösen annak 126. cikke (6) bekezdésére,

tekintettel az Európai Bizottság javaslatára,

tekintettel Ciprus észrevételeire,

mivel:

(1) Az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke szerint a tagállamoknak kerülniük kell a túlzott költségvetési hiányt.

(2) A Stabilitási és Növekedési Paktum az árstabilitás és az erős, fenntartható, munkahelyteremtéshez vezető növekedés eszközeként a rendezett államháztartás célkitűzésén alapul.

(3) A Szerződés 126. cikke szerinti túlzott hiány esetén követendő eljárás, amelyet a „túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról” szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. (amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része) pontosít, előírja hogy a túlzott hiány fennállását határozatban kell megállapítani. A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyv további rendelkezéseket állapít meg a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásához. A 479/2009/EK tanácsi rendelet HL L 145., 2009.6.10., 1. o. megállapítja az említett jegyzőkönyv rendelkezésének alkalmazására vonatkozó részletes szabályokat és meghatározásokat. [4][5]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o.

HL L 145., 2009.6.10., 1. o.

(4) A Stabilitási és Növekedési Paktum 2005-ös reformja a Paktum eredményességének és közgazdasági megalapozottságának fokozását és az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságának védelmét tűzte ki célul, továbbá azt, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában vegyék teljes mértékben figyelembe mindenekelőtt a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák.

(5) A Szerződés 126. cikkének (5) bekezdése értelmében a Bizottság véleményt terjeszt a Tanács elé, ha úgy ítéli meg, hogy valamely tagállamban túlzott hiány áll fenn vagy következhet be. A 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentését, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság véleményét figyelembe véve, a Bizottság a 126. cikk (4) bekezdésével összhangban megállapította, hogy Cipruson túlzott hiány áll fenn. Ezért [2010. június 15-én] a Bizottság Ciprus vonatkozásában ennek megfelelő véleményt terjesztett a Tanács elé A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) A Szerződés 126. cikkének (6) bekezdése szerint a Tanácsnak figyelembe kell vennie az érintett tagállam esetleges észrevételeit, mielőtt egy általános értékelés alapján határozna arról, hogy fennáll-e túlzott hiány. Ciprus esetében ez az általános értékelés a következő megállapításokat eredményezi.

(7) A ciprusi hatóságok által 2010. áprilisában bejelentett adatok alapján a ciprusi államháztartási hiány 2009-ban elérte a GDP 6,1%-át, tehát túllépte a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. A hiány nem volt közel a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértékhez, de a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében a referenciaérték túllépése kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében vett jelentős mértékű gazdasági visszaesés eredménye. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a ciprusi reál-GDP 2010-ben tovább zsugorodik, noha kisebb mértékben, 0,5%-kal, szemben a 2009. évi 1,75%-kal. A referenciaérték tervezett túllépése mindazonáltal nem tekinthető átmenetinek. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint 2011-ben a költségvetés hiánya elérheti a GDP 7,75%-át (változatlan politikát feltételezve). A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

(8) A ciprusi hatóságok által 2010. áprilisban bejelentett adatok alapján a bruttó államadósság 2009-ben a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt maradt, a GDP 56,2%-a volt. 2010-re Ciprus a GDP 62%-át kitevő tervezett adósságszintet jelentett be, ami meghaladja a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaértéket. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az adósságállomány az elsődleges egyenleg romlása miatt 2010-ben tovább emelkedik, a GDP 62,3%-ára, 2011-ben pedig ezt is meg fogja haladni, és eléri a 67,6%-ot. E tendenciák figyelembevételével megállapítható, hogy a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében az adósságarány nem csökken elegendő mértékben és nem közelít kielégítő ütemben a referenciaértékhez. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

(9) Az 1467/97/EK rendelet 2. cikke (4) bekezdésének megfelelően az érdemleges tényezők csak akkor vehetők figyelembe a 126. cikk (6) bekezdése szerint túlzott hiány fennállását megállapító tanácsi határozatban, ha a kettős feltétel – vagyis hogy a hiány közel marad a referenciaértékhez és a referenciaérték túllépése átmeneti – teljes mértékben teljesül. Ciprus esetében ez a kettős feltétel nem teljesül, ezért az ezen határozathoz vezető lépések során érdemleges tényezők figyelembevételére nem kerül sor,

ELFOGADTA EZT A HATÁROZATOT:

1. cikk

Az átfogó értékelésből következik, hogy Cipruson túlzott költségvetési hiány áll fenn.

2. cikk

Ennek a határozatnak a Ciprusi Köztársaság a címzettje.

Kelt Brüsszelben, 2010.6.15.-én.

a Tanács részéről

az elnök […]

[1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Ciprus legutóbbi bejelentése elérhető az alábbi weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] HL L 209., 1997.8.2., 6. o.

[5] HL L 145., 2009.6.10., 1. o.

[6] A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE EUROPEA|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 740 definitivo

Proposta di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo a Cipro

RELAZIONE

1. Applicazione del patto di stabilità e crescita nell’attuale situazione di crisi

Numerosi Stati membri dell’UE devono attualmente far fronte a disavanzi pubblici superiori al valore di riferimento del 3% del PIL fissato dal trattato. Il deterioramento, spesso grave, delle situazioni del disavanzo e del debito va considerato nel contesto di una crisi finanziaria e una recessione economica mondiali senza precedenti che ha caratterizzato il 2008 e il 2009. I fattori in gioco sono molteplici. In primo luogo, la recessione economica determina una diminuzione delle entrate fiscali e un aumento della spesa sociale (si pensi all’indennità di disoccupazione). In secondo luogo, riconoscendo l’importante funzione delle politiche di bilancio nell’attuale situazione economica straordinaria, nel suo piano europeo di ripresa economica del novembre 2008, approvato dal Consiglio europeo di dicembre, la Commissione ha invitato a introdurre stimoli fiscali. Secondo il piano, gli stimoli dovrebbero essere tempestivi, mirati e temporanei e andrebbero differenziati da uno Stato membro all’altro in funzione delle relative posizioni in termini di sostenibilità delle finanze pubbliche e di competitività, nonché annullati quando le condizioni economiche migliorino. Infine, diversi paesi hanno adottato misure per stabilizzare il settore finanziario, alcune delle quali hanno avuto un impatto sul debito, ovvero potrebbero portare in futuro a un aumento dei disavanzi e del debito, sebbene una parte dei costi del sostegno pubblico potrebbe essere recuperata in futuro.

Il patto di stabilità e crescita impone alla Commissione di avviare la procedura per i disavanzi eccessivi ogniqualvolta il disavanzo di uno Stato membro superi il valore di riferimento del 3% del PIL. Le modifiche apportate al patto nel 2005 erano intese ad assicurare, in particolare, che in tutte le fasi di tale procedura si tenesse pienamente conto del contesto economico e di bilancio. In questo modo, il patto di stabilità e crescita costituisce il quadro a sostegno delle politiche di governo per un rapido ritorno verso posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica e garantendo così la sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche.

2. Fasi precedenti della procedura per i disavanzi eccessivi

L’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE) prevede una procedura per i disavanzi eccessivi (PDE). La procedura è ulteriormente specificata dal regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio “per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi” GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifiche sull’attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , che costituisce parte integrante del patto di stabilità e crescita.[1]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifiche sull’attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 2, del trattato, la Commissione esamina la conformità alla disciplina di bilancio sulla base dei due criteri seguenti: a) se il rapporto tra il disavanzo pubblico, previsto o effettivo, e il prodotto interno lordo (PIL) superi il valore di riferimento del 3% (a meno che il rapporto non sia diminuito in modo sostanziale e continuo e non abbia raggiunto un livello che si avvicina al valore di riferimento; oppure, in alternativa, il superamento del valore di riferimento sia solo eccezionale e temporaneo e il rapporto resti prossimo al valore di riferimento); e b) se il rapporto debito/PIL superi il valore di riferimento del 60% (a meno che detto rapporto non si stia riducendo in misura sufficiente e non si avvicini al valore di riferimento a un ritmo adeguato).

L’articolo 126, paragrafo 3, dispone che se uno Stato membro non rispetta i requisiti previsti da uno o entrambi i predetti criteri, la Commissione prepari una relazione. La relazione della Commissione “tiene conto anche dell’eventuale differenza tra il disavanzo pubblico e la spesa pubblica per gli investimenti e tiene conto di tutti gli altri fattori significativi, compresa la posizione economica e di bilancio a medio termine dello Stato membro.”

Sulla base dei dati notificati dalle autorità cipriote nel marzo 2010 Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione due volte l’anno i propri disavanzi pubblici previsti ed effettivi, nonché l’ammontare previsto ed effettivo del loro debito pubblico. La notifica più recente di Cipro è disponibile all’indirizzo internet: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tenendo conto delle previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il 12 maggio 2010 la Commissione ha adottato una relazione su Cipro Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 3.[2][3]

Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione due volte l’anno i propri disavanzi pubblici previsti ed effettivi, nonché l’ammontare previsto ed effettivo del loro debito pubblico. La notifica più recente di Cipro è disponibile all’indirizzo internet:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito:

http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Successivamente, il 27 maggio 2010 il comitato economico e finanziario ha formulato un parere in merito alla relazione della Commissione, conformemente all’articolo 126, paragrafo 4.

3. L’esistenza di un disavanzo eccessivo

Secondo i dati comunicati dalle autorità cipriote nell’aprile 2010, il disavanzo pubblico a Cipro è salito al 6,1% del PIL nel 2009, superando quindi il valore di riferimento del 3% del PIL. Nella relazione ex articolo 126, paragrafo 3, la Commissione ha indicato che il disavanzo non è prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL e che il superamento del valore di riferimento può essere considerato eccezionale secondo la definizione del trattato e del patto di stabilità e crescita. In particolare, è stato determinato da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Secondo le previsioni di primavera 2010 elaborate dai servizi della Commissione, il PIL reale di Cipro subirà un’ulteriore contrazione, sebbene meno severa, di quasi ½% nel 2010 rispetto all’1¾% del 2009. Tuttavia, il superamento previsto del valore di riferimento non può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, nell’ipotesi di politiche invariate, il disavanzo dovrebbe raggiungere il 7¾% del PIL nel 2011. Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non è soddisfatto.

Secondo i dati notificati dalle autorità cipriote nell’aprile del 2010, il debito pubblico lordo resta inferiore al valore di riferimento del 60% del PIL e, nel 2009, corrispondeva al 56,2% del PIL. Per il 2010 Cipro ha comunicato una previsione di debito del 62% del PIL, superando così il valore di riferimento del 60% del PIL previsto dal trattato. Le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione stimano un aumento del debito al 62,3% del PIL nel 2010 fino a raggiungere il 67,6% nel 2011, sulla scia di un deterioramento del saldo primario. Sulla base di dette previsioni, non è possibile ritenere che il rapporto debito/PIL si stia riducendo in misura sufficiente, né che si stia avvicinando al valore di riferimento con ritmo adeguato ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Il criterio del debito stabilito dal trattato non è soddisfatto.

In conformità delle disposizioni del trattato e del patto di stabilità e crescita, nella sua relazione la Commissione ha anche analizzato i “fattori significativi”. Secondo il patto di stabilità e crescita detti fattori possono essere presi in considerazione nell’iter di adozione della decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo solo se il disavanzo soddisfa la duplice condizione della prossimità al valore di riferimento e della temporaneità del superamento di tale valore. Nel caso di Cipro, questo doppio criterio non è soddisfatto. Considerati a sé, nel caso in esame i fattori significativi configurano, nel complesso, uno scenario contrastante.

Il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, del trattato è coerente con la valutazione contenuta nella relazione della Commissione elaborata a norma dell’articolo 126, paragrafo 3.

La Commissione, tenuto conto della sua relazione ex articolo 126, paragrafo 3 e visto il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, ritiene che a Cipro esista un disavanzo eccessivo. Questo parere, adottato dalla Commissione il [15 giugno 2010], è indirizzato al Consiglio a norma dell’articolo 126, paragrafo 5. La Commissione propone che il Consiglio deliberi in tal senso, conformemente all’articolo 126, paragrafo 6. La Commissione trasmette altresì al Consiglio una raccomandazione per una raccomandazione del Consiglio da indirizzare a Cipro al fine di far cessare la situazione di disavanzo eccessivo, conformemente all’articolo 126, paragrafo 7.

4. Raccomandazioni per far cessare la situazione di disavanzo eccessivo

Ai sensi dell’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, la raccomandazione del Consiglio formulata in conformità all’articolo 126, paragrafo 7, dispone un termine di sei mesi entro il quale lo Stato membro interessato deve darvi seguito effettivo, nonché un termine per la correzione del disavanzo eccessivo che “dovrebbe essere completata nell’anno successivo alla constatazione del disavanzo eccessivo, salvo sussistano circostanze particolari”. L’articolo 2, paragrafo 6, del regolamento implica che i “fattori significativi” considerati nella relazione della Commissione a norma dell’articolo 126, paragrafo 3, del trattato devono essere presi in considerazione al momento di decidere se esistono circostanze particolari. L’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento precisa che nella raccomandazione il Consiglio deve chiedere allo Stato membro interessato di realizzare “ogni anno un miglioramento minimo, pari ad almeno lo 0,5% del PIL come parametro di riferimento, del suo saldo di bilancio corretto per il ciclo, al netto delle misure temporanee e una tantum, al fine di assicurare la correzione del disavanzo eccessivo entro il termine fissato nella raccomandazione.”

Si ritiene che nel caso di Cipro esistano circostanze particolari, significative per la maggiore flessibilità nell’applicazione della procedura per i disavanzi eccessivi introdotta con la riforma del 2005 del patto di stabilità e crescita. Nel 2009, per la prima volta da 35 anni, l’attività economica ha subito una contrazione dell’1¾%. La recessione ha riflesso il considerevole calo della domanda interna e un contesto esterno sfavorevole. In particolare, si è assistito a una flessione nei consumi privati dovuta al forte indebitamento delle famiglie, a un’ulteriore restrizione del credito, a un peggioramento delle prospettive sul mercato del lavoro e agli effetti negativi del calo della fiducia. Parallelamente, gli investimenti hanno subito una forte correzione accompagnata da un crollo nella domanda estera nel settore immobiliare, una limitata utilizzazione delle capacità produttive e la ristrutturazione dei bilanci aziendali. Inoltre, si è assistito a un crollo delle esportazioni di merci e servizi, soprattutto nel settore turistico, dovuto alla crisi finanziaria e al rallentamento mondiale, in particolare alla netta riduzione delle prospettive di crescita dei principali partner commerciali (area dell’euro, Regno Unito, Russia). Il disavanzo per il 2009 è imputabile sia alla recessione economica che alle misure di stimolo adottate dalle autorità cipriote conformemente al piano europeo di ripresa economica.

In questo contesto è appropriato considerare la correzione del disavanzo eccessivo in una prospettiva a medio termine con un termine per la correzione fissato al 2012. Si riconosce che il deterioramento della posizione di bilancio di Cipro nel 2009 è il risultato di misure (pari annualmente all’1½% del PIL nel 2009 e 2010) prese in risposta alla crisi che hanno rappresentato una risposta appropriata in linea con il piano europeo di ripresa economica, alle quali si è affiancato il libero gioco degli stabilizzatori automatici; di conseguenza, le autorità cipriote dovrebbero rafforzare le misure di bilancio previste per il 2010 con azioni volte a tenere sotto controllo la spesa corrente. In particolare, considerata la presenza di squilibri economici interni ed esterni, affinché il percorso di aggiustamento sia credibile e sostenibile le autorità cipriote dovrebbero assicurare un aggiustamento strutturale medio annuo di 1¾ punti percentuali del PIL nel periodo 2010 2012. Sarebbe altresì necessario specificare le misure necessarie per correggere il disavanzo eccessivo entro il 2012, per garantire la rapida riduzione del rapporto debito pubblico lordo/PIL, riportandolo al di sotto del valore di riferimento, e accelerare la riduzione del disavanzo se le condizioni economiche o di bilancio risultassero migliori di quelle previste attualmente. In questo contesto, l’attuazione tempestiva di un quadro di bilancio a medio termine è essenziale per assicurare un positivo e duraturo risanamento delle finanze pubbliche. Inoltre, dato che l’impatto di bilancio a lungo termine prodotto dall’invecchiamento della popolazione a Cipro è significativamente al di sopra della media UE, soprattutto a causa di un aumento relativamente consistente della spesa pensionistica, sono necessari degli interventi per migliorare la sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche.

Una maggiore sorveglianza nel quadro della procedura per i disavanzi eccessivi, che sembra necessaria tenuto conto anche del termine per la correzione del disavanzo eccessivo, richiederà un controllo regolare e tempestivo dei progressi compiuti nell’attuazione della strategia di risanamento del bilancio per garantire la correzione del disavanzo eccessivo. Date le circostanze, sarebbe opportuno che i prossimi aggiornamenti del programma di stabilità di Cipro dedicassero a questo aspetto un capitolo a parte.

Confronto tra le principali proiezioni macroeconomiche e di bilancio

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIL reale (variazione in %)|COM primavera 2010|5.1|3.6|-1.7|-0.4|1.3|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010|5.1|3.6|-1.7|0.5|1.5|3.0|3.2|

Divario tra prodotto effettivo e potenziale 1 (in % del PIL potenziale)|COM primavera 2010 2|2.4|3.4|-0.7|-2.1|-1.6|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010 3|1.9|2.9|-1.3|-2.4|-2.5|-1.6|-0.5|

Saldo di bilancio delle amministrazioni pubbliche (in % del PIL).|COM primavera 2010|3.4|0.9|-6.1|-7.1|-7.7|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010|3.4|0.9|-6.1|-6.0|-4.5|-3.4|-2.5|

Saldo primario (in % del PIL)|COM primavera 2010|6.4|3.7|-3.6|-4.4|-4.8|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010|6.4|3.7|-3.6|-3.7|-2.1|-1.0|0.1|

Saldo corretto per il ciclo 1 (in % del PIL)|COM primavera 2010|2.5|-0.4|-5.8|-6.3|-7.1|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010|2.6|-0.2|-5.6|-5.2|-3.6|-2.9|-2.3|

Saldo strutturale 4 (in % del PIL)|COM primavera 2010|2.5|-0.4|-5.8|-6.3|-7.1|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010|2.6|-0.2|-5.6|-5.2|-3.6|-2.9|-2.3|

Debito pubblico lordo (in % del PIL)|COM primavera 2010|58.3|48.4|56.2|62.3|67.6|n.d.|n.d.|

|PS apr. 2010 5|58.3|48.4|56.2|61.0|63.2|63.1|62.3|

Note :||

1 Divari tra prodotto effettivo e prodotto potenziale e saldi corretti per il ciclo secondo i programmi, ricalcolati dai servizi della Commissione sulla base delle informazioni contenute nei programmi.||

2 Sulla base di una crescita potenziale stimata del 2,0%, 2,8%, 2,8%, 2,8% e 2,8% rispettivamente negli esercizi del periodo 2009-2013.||

3 Sulla base di una crescita potenziale stimata del 2,5%, 1,6%, 1,6%, 2,0% e 2,2% rispettivamente negli esercizi del periodo 2009-2013.||

4 Saldo corretto per il ciclo al netto delle misure una tantum e di altre misure temporanee. Le misure una tantum e le altre misure temporanee rappresentano lo 0,1% del PIL nel 2010, 2011 e 2012 (tutte a riduzione del disavanzo) secondo il programma più recente. Nelle previsioni dei servizi della Commissione della primavera 2010 non vi sono misure una tantum e altre misure temporanee.||

5 Per il 2010 Cipro ha comunicato una previsione di debito del 62% del PIL, superando così il valore di riferimento del 60% del PIL previsto dal trattato. Il programma di stabilità dell’aprile 2010 prevede una percentuale lievemente minore (61%) e un ulteriore aumento al 63,2% del PIL nel 2011.||

Fonte :||

Programma di stabilità (PS); previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione (COM); calcoli dei servizi della Commissione.||

Proposta di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

del 15.6.2010

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo a Cipro

IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA,

visto il trattato sul funzionamento dell’Unione europea, in particolare l’articolo 126, paragrafo 6,

vista la proposta della Commissione europea,

viste le osservazioni di Cipro,

considerando quanto segue:

(1) Ai sensi dell’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE), gli Stati membri devono evitare disavanzi pubblici eccessivi.

(2) Il patto di stabilità e crescita è basato sull’obiettivo di finanze pubbliche sane come mezzo per rafforzare le condizioni per la stabilità dei prezzi e per una crescita forte e sostenibile che favorisca la creazione di posti di lavoro.

(3) La procedura per i disavanzi eccessivi di cui all’articolo 126 del trattato, definita con maggior precisione nel regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. , che fa parte del patto di stabilità e crescita, prevede che venga presa una decisione in merito all’esistenza di un disavanzo eccessivo. Il protocollo, allegato al trattato, relativo alla procedura per i disavanzi eccessivi, contiene ulteriori disposizioni in merito all’attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi. Il regolamento (CE) n. 479/2009 GU L 145 del 10.06.2009, pag. 1. del Consiglio stabilisce regole e definizioni precise per l’applicazione delle disposizioni di detto protocollo. [4][5]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6.

GU L 145 del 10.06.2009, pag. 1.

(4) Con la riforma del 2005 del patto di stabilità e crescita si è cercato di migliorarne l’efficacia e i fondamenti economici, salvaguardando nel contempo la sostenibilità delle finanze pubbliche a lungo termine. Essa mirava ad assicurare in particolare che le condizioni economiche e di bilancio venissero sempre prese pienamente in considerazione in tutte le fasi della procedura per i disavanzi eccessivi. Il patto di stabilità e crescita costituisce pertanto il quadro a sostegno delle politiche attuate dai governi per tornare rapidamente a posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica.

(5) A norma dell’articolo 126, paragrafo 5, del trattato, la Commissione trasmette un parere al Consiglio se ritiene che in uno Stato membro esista o possa determinarsi in futuro un disavanzo eccessivo. La Commissione, tenuto conto della sua relazione ex articolo 126, paragrafo 3, e visto il parere del comitato economico e finanziario ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 4, ha concluso che a Cipro esiste un disavanzo eccessivo. Il [15 giugno 2010] la Commissione ha pertanto indirizzato al Consiglio un parere in tal senso in merito a Cipro Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L’articolo 126, paragrafo 6, del trattato stabilisce che il Consiglio prende in considerazione le osservazioni che lo Stato membro interessato ritenga di formulare prima di decidere, dopo una valutazione globale, se esiste un disavanzo eccessivo. Nel caso di Cipro, questa valutazione globale ha portato alle conclusioni di seguito illustrate.

(7) Secondo i dati comunicati dalle autorità cipriote nell’aprile 2010, il disavanzo pubblico a Cipro è salito al 6,1% del PIL nel 2009, superando quindi il valore di riferimento del 3% del PIL. Si tratta di un disavanzo non prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL, tuttavia il superamento del valore di riferimento può essere considerato eccezionale secondo la definizione del trattato e del patto di stabilità e crescita. In particolare, è stato determinato da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Secondo le previsioni di primavera 2010 elaborate dai servizi della Commissione, il PIL reale di Cipro subirà un’ulteriore contrazione, sebbene meno severa, pari a quasi ½% nel 2010, rispetto all’1¾% del 2009. Tuttavia, il superamento previsto del valore di riferimento non può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, nell’ipotesi di politiche invariate, il disavanzo dovrebbe raggiungere il 7¾% del PIL nel 2011. Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non è soddisfatto.

(8) Secondo i dati notificati dalle autorità cipriote nell’aprile del 2010, il debito pubblico lordo resta inferiore al valore di riferimento del 60% del PIL e, nel 2009, corrispondeva al 56,2% del PIL. Per il 2010 Cipro ha comunicato una previsione di debito del 62% del PIL, superando così il valore di riferimento del 60% del PIL previsto dal trattato. Le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione stimano un aumento del debito al 62,3% del PIL nel 2010 fino a raggiungere il 67,6% nel 2011, sulla scia di un deterioramento del saldo primario. Sulla base di dette tendenze, non è possibile ritenere che il rapporto debito/PIL si stia riducendo in misura sufficiente, né che si stia avvicinando al valore di riferimento con ritmo adeguato ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Il criterio del debito stabilito dal trattato non è soddisfatto.

(9) A norma dell’articolo 2, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97, il Consiglio, quando decide in merito all’esistenza di un disavanzo eccessivo ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 6, tiene conto dei “fattori significativi” solo quando è soddisfatta una duplice condizione: se il disavanzo resta vicino al valore di riferimento e se il superamento di tale valore è temporaneo. Nel caso di Cipro questa duplice condizione non è soddisfatta. Pertanto non viene tenuto conto dei fattori significativi nella procedura che porta alla presente decisione,

HA ADOTTATO LA PRESENTE DECISIONE:

Articolo 1

Da una valutazione globale risulta che a Cipro esiste un disavanzo eccessivo.

Articolo 2

La Repubblica di Cipro è destinataria della presente decisione.

Fatto a Bruxelles, il 15.6.2010

Per il Consiglio

Il Presidente […]

[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifiche sull’attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione due volte l’anno i propri disavanzi pubblici previsti ed effettivi, nonché l’ammontare previsto ed effettivo del loro debito pubblico. La notifica più recente di Cipro è disponibile all’indirizzo internet: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6.

[5] GU L 145 del 10.06.2009, pag. 1.

[6] Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

NL

(...PICT...)|EUROPESE COMMISSIE|

Brussel, 15.6.2010

SEC(2010) 740 definitief

Voorstel voor een

BESLUIT VAN DE RAAD

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Cyprus

TOELICHTING

1. De toepassing van het stabiliteits- en groeipact in de huidige crisissituatie

Tal van EU-lidstaten worden thans geconfronteerd met overheidstekorten die hoger liggen dan de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 3% van het bbp. De vaak ernstige verslechtering van zowel de tekort- als de schuldsituatie moet worden gezien tegen de achtergrond van de mondiale financiële crisis zonder weerga en de ongekende economische neergang in 2008/2009. Diverse factoren spelen een rol. Ten eerste resulteert de economische neergang in afnemende belastingontvangsten en stijgende uitgaven voor sociale uitkeringen (zoals werkloosheidsuitkeringen). Ten tweede heeft de Commissie, in het besef dat in de huidige buitengewone economische situatie een belangrijke rol voor het begrotingsbeleid is weggelegd, in haar Europees economisch herstelplan van november 2008, dat in december 2008 door de Europese Raad is onderschreven, opgeroepen tot het geven van een budgettaire stimulans aan de economie. In het plan wordt uitdrukkelijk gesteld dat de stimulans goed getimed, doelgericht en tijdelijk moet zijn en van lidstaat tot lidstaat dient te verschillen omdat de lidstaten in uiteenlopende posities verkeren wat de houdbaarheid van de overheidsfinanciën en het concurrentievermogen betreft. Volgens het plan moet de stimulans worden teruggedraaid wanneer het economische klimaat verbetert. Ten slotte hebben verscheidene landen maatregelen getroffen om de financiële sector te stabiliseren. Sommige van deze maatregelen zijn van invloed geweest op de schuldsituatie of houden een risico op hogere tekorten en een hogere schuld in de toekomst in, al is het niet uitgesloten dat een deel van de kosten van de overheidssteun in de toekomst wordt terugverdiend.

Het stabiliteits- en groeipact schrijft voor dat de Commissie de buitensporigtekortprocedure (BTP) moet inleiden als het tekort van een lidstaat uitstijgt boven de referentiewaarde van 3% van het bbp. De in 2005 in het stabiliteits- en groeipact aangebrachte wijzigingen moeten ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking wordt genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt en aldus de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn garandeert.

2. Eerdere stappen in de buitensporigtekortprocedure

Artikel 126 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie (VWEU) voorziet in een buitensporigtekortprocedure (BTP). Deze procedure wordt nader gepreciseerd in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd en te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact.[1]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd en te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Overeenkomstig artikel 126, lid 2, VWEU dient de Commissie op basis van de volgende twee criteria na te gaan of de hand wordt gehouden aan de begrotingsdiscipline: a) of de verhouding tussen het voorziene of feitelijke overheidstekort en het bruto binnenlands product (bbp) de referentiewaarde van 3% van het bbp overschrijdt (tenzij hetzij de verhouding in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert; hetzij de overschrijding van de referentiewaarde slechts van uitzonderlijke en tijdelijke aard is en de verhouding dicht bij de referentiewaarde blijft) en b) of de verhouding tussen de overheidsschuld en het bbp de referentiewaarde van 60% van het bbp overschrijdt (tenzij de verhouding in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert).

Artikel 126, lid 3, bepaalt dat indien een lidstaat niet voldoet aan deze of aan een van deze criteria, de Commissie een verslag dient op te stellen. In het verslag moet er tevens rekening mee worden gehouden of het overheidstekort groter is dan de investeringsuitgaven van de overheid en moeten alle andere relevante factoren in aanmerking worden genomen, met inbegrip van de economische en budgettaire situatie van de betrokken lidstaat op middellange termijn.

Op basis van de gegevens die de Cypriotische autoriteiten in maart 2010 Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Cyprus is te vinden op: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . hebben medegedeeld, en op grond van de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie heeft de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, VWEU op 12 mei 2010 Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . een verslag opgesteld met betrekking tot Cyprus.[2][3]

Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Cyprus is te vinden op:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Vervolgens heeft het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, op 27 mei 2010 advies uitgebracht over het verslag van de Commissie.

3. Het bestaan van een buitensporig tekort

Volgens de gegevens die de Cypriotische autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, bedroeg het overheidstekort in Cyprus in 2009 6,1% van het bbp, waarmee het boven de referentiewaarde van 3% van het bbp uitkwam. In het verslag dat de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, heeft opgesteld, werd geconstateerd dat het tekort niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp lag en dat de overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Zij vloeide met name voort uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het reële bbp in Cyprus verder krimpen, zij het in mindere mate, namelijk met bijna ½% in 2010 in vergelijking met 1¾% in 2009. De voorziene overschrijding van de referentiewaarde kan evenwel niet als tijdelijk worden beschouwd. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het begrotingstekort in 2011 bij ongewijzigd beleid ongeveer 7¾% van het bbp bedragen. Er is derhalve niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.

Volgens in april 2010 door de Cypriotische autoriteiten meegedeelde gegevens ligt de bruto overheidsschuld met 56,2% van het bbp in 2009 lager dan de referentiewaarde van 60% van het bbp. Voor 2010 heeft Cyprus een voorziene schuld van 62% van het bbp aangemeld, waarmee deze boven de referentiewaarde van 60% van het bbp uitkomt. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal de schuld verder stijgen tot 62,3% van het bbp in 2010 en 67,6% van het bbp in 2011 als gevolg van een verslechterd primair saldo. Gezien deze tendensen kan niet worden gesteld dat de schuldquote in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Er is derhalve niet voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

Overeenkomstig de bepalingen in het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact heeft de Commissie in haar verslag ook "relevante factoren" onderzocht. Overeenkomstig het stabiliteits- en groeipact kunnen deze factoren alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden tot het besluit over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort indien is voldaan aan de tweeledige voorwaarde dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Cyprus is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Op zich leveren de relevante factoren in het onderhavige geval per saldo een gemengd beeld op.

Het advies dat het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, van het Verdrag heeft uitgebracht, spoort met de beoordeling in het verslag dat de Commissie op grond van artikel 126, lid 3, heeft opgesteld.

Gelet op haar verslag overeenkomstig artikel 126, lid 3, en het advies van het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, is de Commissie van oordeel dat in Cyprus een buitensporig tekort bestaat. Dit advies, dat op [15 juni 2010] door de Commissie werd goedgekeurd, wordt hierbij aan de Raad uitgebracht overeenkomstig artikel 126, lid 5. De Commissie stelt voor dat de Raad dienovereenkomstig besluit, conform artikel 126, lid 6. Bovendien dient de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 7, bij de Raad een aanbeveling in voor een tot Cyprus te richten aanbeveling van de Raad om te bereiken dat het buitensporige tekort wordt verholpen.

4. Aanbevelingen om de buitensporigtekortsituatie te verhelpen

Overeenkomstig artikel 3, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad moet in de aanbeveling van de Raad overeenkomstig artikel 126, lid 7, een termijn van ten hoogste zes maanden worden bepaald waarbinnen de betrokken lidstaat doeltreffende actie moet ondernemen om het buitensporige tekort te corrigeren, alsook een termijn voor de correctie van het buitensporige tekort, dat, "behoudens bijzondere omstandigheden, binnen het jaar nadat het is geconstateerd, verholpen moet zijn". Artikel 2, lid 6, van de verordening impliceert dat er bij het besluiten of er van bijzondere omstandigheden sprake is, rekening moet worden gehouden met de "relevante factoren" die in aanmerking zijn genomen in het verslag van de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, van het Verdrag. In artikel 3, lid 4, van de verordening wordt gepreciseerd dat de Raad de lidstaat moet aanbevelen "een minimale jaarlijkse verbetering van het conjunctuurgezuiverde begrotingssaldo, ongerekend eenmalige en tijdelijke maatregelen, van ten minste 0,5% bbp als benchmark te bewerkstelligen, teneinde het buitensporige tekort binnen de in de aanbeveling gestelde termijn te corrigeren".

In het geval van Cyprus wordt er geacht van bijzondere omstandigheden sprake te zijn die relevant zijn voor de flexibelere toepassing van de BTP na de hervorming van het stabiliteits- en groeipact in 2005. In 2009 is de economische activiteit voor de eerste keer in 35 jaar teruggelopen, namelijk met 1¾%. De recessie was toe te schrijven aan een sterke daling van de binnenlandse vraag en een ongunstig extern klimaat Met name de hoge schuld van de huishoudens in combinatie met verscherpte kredietvoorwaarden, verslechterende vooruitzichten op de arbeidsmarkt en negatieve vertrouwenseffecten hebben tot een daling van de particuliere consumptie geleid. Tegelijk ondergingen de investeringen een krachtige correctie in verband met een daling van de buitenlandse vraag naar residentieel onroerend goed, de lage bezettingsgraad en de herstructurering van de ondernemingsbalansen. Bovendien deed er zich een scherpe daling voor van de uitvoer van goederen en diensten, in het bijzonder toerisme, als gevolg van de financiële crisis en de wereldwijde groeivertraging, met name de veel somberder groeivooruitzichten bij de belangrijkste handelspartners (het eurogebied, het Verenigd Koninkrijk en Rusland). Het tekort in 2009 is een gevolg van zowel de economische neergang als de stimuleringsmaatregelen die de Cypriotische autoriteiten in overeenstemming met het Europees economisch herstelplan hebben getroffen.

Tegen deze achtergrond is het raadzaam het corrigeren van het buitensporige tekort in een middellangetermijnkader te zien, met 2012 als uiterste termijn voor de correctie. Rekening houdend met het feit dat de verslechtering van de begrotingssituatie van Cyprus in 2009 het gevolg was van de in reactie op de crisis genomen maatregelen ten belope van ongeveer 1½% van het bbp per jaar in 2009 en 2010 (hetgeen een passend antwoord in overeenstemming met het Europees economisch herstelplan was), alsook van de onbelemmerde werking van automatische stabilisatoren, moeten de Cypriotische autoriteiten de begrotingsstrategie in 2010 versterken met maatregelen voor het in de hand houden van de lopende uitgaven. Met name gezien de interne en externe economische onevenwichtigheden dienen de Cypriotische autoriteiten, opdat het aanpassingstraject geloofwaardig en houdbaar is, in de periode 2010-2012 een gemiddelde jaarlijkse structurele aanpassing van 1¾ procentpunt van het bbp te realiseren. Voorts moeten de Cypriotische autoriteiten de maatregelen specificeren die nodig zijn om het buitensporig tekort in 2012 te corrigeren, een snelle reductie van de bruto schuldquote tot onder de referentiewaarde tot stand te brengen en het tekort sneller terug te dringen indien de economische of budgettaire omstandigheden gunstiger uitvallen dan thans wordt verwacht. Voor het welslagen van een duurzame consolidatie van de overheidsfinanciën is het van cruciaal belang dat de hand wordt gehouden aan het tijdschema voor de invoering van een budgettair middellangetermijnkader. Bovendien moeten er maatregelen worden genomen om de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn te verbeteren, aangezien in Cyprus van de vergrijzing een veel groter langetermijneffect op de begroting uitgaat dan gemiddeld in de EU het geval is, vooral omdat de pensioenuitgaven een betrekkelijk forse stijging zullen vertonen.

Om beter toezicht te kunnen uitoefenen in het kader van de BTP, wat ook noodzakelijk lijkt wegens de termijn voor de correctie van het buitensporige tekort, zal regelmatig en tijdig moeten worden gecontroleerd welke vorderingen zijn gemaakt bij de tenuitvoerlegging van de budgettaire consolidatiestrategie om het buitensporige tekort te verhelpen. Daarom zou in de komende actualiseringen van het Cypriotische stabiliteitsprogramma daaraan een apart hoofdstuk gewijd kunnen en moeten worden.

Vergelijking van de voornaamste macro-economische en budgettaire prognoses

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reëel bbp (verandering in %)|COM voorjaar 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|n.b.|n.b.|

|SP april 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Output gap 1 (% van het potentiële bbp)|COM voorjaar 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|n.b.|n.b.|

|SP april 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Overheidssaldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|n.b.|n.b.|

|SP april 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Primair saldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|n.b.|n.b.|

|SP april 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Conjunctuurgezuiverd saldo 1 (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.b.|n.b.|

|SP april 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Structureel saldo 4 (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.b.|n.b.|

|SP april 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Bruto overheidsschuld (% van het bbp)|COM voorjaar 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|n.b.|n.b.|

|SP april 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Opmerkingen :||

1 In de programma's vermelde output gaps en conjunctuurgezuiverde saldi, zoals herberekend door de diensten van de Commissie op basis van de in de programma's voorkomende informatie.||

2 Op basis van een geraamde potentiële groei van achtereenvolgens 2,0%, 2,8%, 2,8%, 2,8% en 2,8% in de periode 2009-2013.||

3 Op basis van een geraamde potentiële groei van achtereenvolgens 2,5%, 1,6%, 1,6%, 2,0% en 2,2% in de periode 2009-2013.||

4 Conjunctuurgezuiverd saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen. Volgens het meest recente programma hebben de eenmalige en andere tijdelijke maatregelen een (tekortverlagend) effect van 0,1% van het bbp in 2010, 2011 en 2012. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zijn er geen eenmalige en andere tijdelijke maatregelen.||

5 Voor 2010 heeft Cyprus een geplande schuld van 62% van het bbp aangemeld, waarmee deze boven de in het Verdrag vastgestelde referentiewaarde van 60% van het bbp uitkomt. In het stabiliteitsprogramma van april 2010 wordt uitgegaan van een enigszins lager cijfer (61%) en een verdere stijging van de schuld tot 63,2% van het bbp in 2011.||

Bronnen :||

stabiliteitsprogramma (SP); voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie (COM); berekeningen van de diensten van de Commissie.||

Voorstel voor een

BESLUIT VAN DE RAAD

van 15.6.2010

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Cyprus

DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,

Gelet op het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie, en met name op artikel 126, lid 6,

Gezien het voorstel van de Europese Commissie,

Gezien de opmerkingen van Cyprus,

Overwegende hetgeen volgt:

(1) Overeenkomstig artikel 126, lid 1, van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie dienen de lidstaten buitensporige overheidstekorten te vermijden.

(2) Het stabiliteits- en groeipact is gebaseerd op de doelstelling van deugdelijke openbare financiën als middel om de voorwaarden voor prijsstabiliteit en voor een tot werkgelegenheidsschepping leidende sterke duurzame groei te verbeteren.

(3) De buitensporigtekortprocedure (BTP) van artikel 126 van het Verdrag, die wordt verduidelijkt in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. (die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact), voorziet in een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort. Het aan het Verdrag gehechte protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten bevat nadere bepalingen betreffende de toepassing van de BTP. Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1. bevat gedetailleerde regels en definities voor de toepassing van de bepalingen van genoemd protocol. [4][5]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6.

PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1.

(4) De hervorming in 2005 van het stabiliteits- en groeipact was bedoeld om de doeltreffendheid en de economische onderbouwing van het pact te versterken en tevens de houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn te waarborgen. Deze hervorming moest ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking werd genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt.

(5) Krachtens artikel 126, lid 5, van het Verdrag moet de Commissie advies uitbrengen aan de Raad indien zij van oordeel is dat er in een lidstaat een buitensporig tekort bestaat of kan ontstaan. Rekening houdend met haar verslag op grond van artikel 126, lid 3, en gezien het advies van het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, is de Commissie tot de conclusie gekomen dat er in Cyprus een buitensporig tekort bestaat. De Commissie heeft derhalve op [15 juni 2010] een dergelijk advies over Cyprus aan de Raad uitgebracht Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) In artikel 126, lid 6, van het Verdrag wordt bepaald dat de Raad rekening moet houden met de opmerkingen die de betrokken lidstaat eventueel wenst te maken, alvorens, na een algehele evaluatie te hebben gemaakt, te besluiten of er al dan niet een buitensporig tekort bestaat. In het geval van Cyprus leidt deze algehele evaluatie tot de volgende conclusies.

(7) Volgens de gegevens die de Cypriotische autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, bedroeg het overheidstekort in Cyprus in 2009 6,1% van het bbp, waarmee het boven de referentiewaarde van 3% van het bbp uitkwam. Het tekort lag niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp, maar de overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Zij vloeide met name voort uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het reële bbp in Cyprus verder krimpen, zij het in mindere mate, namelijk met bijna ½% in 2010 in vergelijking met 1¾% in 2009. De voorziene overschrijding van de referentiewaarde kan evenwel niet als tijdelijk worden beschouwd. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het begrotingstekort in 2011 bij ongewijzigd beleid ongeveer 7¾% van het bbp bedragen. Er is derhalve niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.

(8) Volgens in april 2010 door de Cypriotische autoriteiten meegedeelde gegevens ligt de bruto overheidsschuld met 56,2% van het bbp in 2009 lager dan de referentiewaarde van 60% van het bbp. Voor 2010 heeft Cyprus een geplande schuld van 62% van het bbp aangemeld, waarmee deze boven de in het Verdrag vastgestelde referentiewaarde van 60% van het bbp uitkomt. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal de schuld verder stijgen tot 62,3% van het bbp in 2010 en 67,6% van het bbp in 2011 als gevolg van een verslechterd primair saldo. Gezien deze tendensen kan niet worden gesteld dat de schuldquote in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Er is derhalve niet voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

(9) Overeenkomstig artikel 2, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad kunnen "relevante factoren" alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden naar het besluit van de Raad overeenkomstig artikel 126, lid 6, over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort indien volledig is voldaan aan de tweeledige voorwaarde, namelijk dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Cyprus is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Derhalve wordt in de stappen die tot dit besluit leiden, geen rekening gehouden met relevante factoren,

HEEFT HET VOLGENDE BESLUIT VASTGESTELD:

Artikel 1

Uit een algehele evaluatie volgt dat er op Cyprus een buitensporig tekort bestaat.

Artikel 2

Dit besluit is gericht tot de Republiek Cyprus.

Gedaan te Brussel, op 15.6.2010

Voor de Raad

De voorzitter […]

[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd en te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Cyprus is te vinden op: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6.

[5] PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1.

[6] Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

DA

(...PICT...)|EUROPA-KOMMISSIONEN|

Bruxelles, den 15.6.2010

SEK(2010) 740 endelig

Forslag til

RÅDETS AFGØRELSE

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern

BEGRUNDELSE

1. Anvendelse af stabilitets- og vækstpagten i den aktuelle krisesituation

Mange EU-lande står i dag over for offentlige underskud, der ligger over traktatens referenceværdi på 3 % af BNP. Den ofte kraftige forværring af underskuddet og den offentlige gæld skal ses i sammenhæng med den globale finanskrise og økonomiske nedgang af hidtil uset omfang i 2008/09. Flere faktorer gør sig gældende. For det første resulterer den økonomiske nedgang i lavere skatteindtægter og stigende udgifter til sociale ydelser (f.eks. arbejdsløshedsunderstøttelse). For det andet mener Kommissionen, at finanspolitikken har en vigtig rolle at spille i den nuværende ekstraordinære situation, og derfor opfordrede den til gennemførelse af finanspolitiske stimulerende foranstaltninger i sin europæiske økonomiske genopretningsplan fra november 2008, som blev godkendt af Det Europæiske Råd i december. I planen understreges det, at de stimulerende foranstaltninger bør gennemføres rettidigt, være målrettede og midlertidige og differentieres medlemsstaterne imellem for at tage hensyn til deres forskelligartede situation hvad angår konkurrenceevne og bæredygtigheden i de offentlige finanser, og at de bør afvikles, når de økonomiske forhold bliver bedre. Endelig har adskillige medlemsstater taget skridt til at stabilisere deres finansielle sektor, hvoraf nogle smitter af på den offentlige gæld eller indebærer en risiko for større underskud og gæld i fremtiden, omend nogle af omkostningerne forbundet med den offentlige støtte kan hentes hjem igen i fremtiden.

Kommissionen skal i henhold til stabilitets- og vækstpagten indlede proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, når en medlemsstats offentlige underskud overskrider referenceværdien på 3 % af BNP. Ændringerne af stabilitets- og vækstpagten i 2005 tjente til at sikre, at især den økonomiske og budgetmæssige situation tages fuldt ud i betragtning i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver pagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politikker, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i den givne økonomiske situation og dermed sikre holdbarhed i de offentlige finanser på lang sigt.

2. Hidtidige faser i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud

Der er i artikel 126 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde fastsat en procedure i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Proceduren er nærmere specificeret i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , som indgår i stabilitets- og vækstpagten.[1]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

I henhold til traktatens artikel 126, stk. 2, skal Kommissionen overvåge, om budgetdisciplinen overholdes på grundlag af to kriterier, nemlig: a) hvorvidt den procentdel, som det forventede eller faktiske offentlige underskud udgør af bruttonationalproduktet (BNP), overstiger referenceværdien på 3 % (medmindre denne procentdel er faldet væsentligt og vedvarende og har nået et niveau, der ligger tæt på referenceværdien, eller, alternativt, overskridelsen af referenceværdien kun er exceptionel og midlertidig, og nævnte procentdel fortsat ligger tæt på referenceværdien), og b) hvorvidt den procentdel, som den offentlige gæld udgør af bruttonationalproduktet, overstiger referenceværdien på 60 % (medmindre denne procentdel mindskes tilstrækkeligt og nærmer sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed).

Det fastsættes i artikel 126, stk. 3, at Kommissionen udarbejder en rapport, hvis en medlemsstat ikke opfylder kravene i forbindelse med et af eller begge disse kriterier. I rapporten skal der ligeledes "tages […] hensyn til, om det offentlige underskud overstiger de offentlige investeringsudgifter, samt til alle andre relevante forhold, herunder medlemsstatens økonomiske og budgetmæssige situation på mellemlang sigt".

På grundlag af de data, som de cypriotiske myndigheder indberettede i marts 2010 I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Cyperns seneste indberetning findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables , og Kommissionens økonomiske prognose fra foråret 2010 vedtog Kommissionen den 12. maj 2010 Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm en rapport efter artikel 104, stk. 3, om Cypern.[2][3]

I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Cyperns seneste indberetning findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

Derefter og i overensstemmelse med artikel 126, stk. 4, afgav Det Økonomiske og Finansielle Udvalg en udtalelse om Kommissionens rapport den 27. maj 2010.

3. Forekomsten af et uforholdsmæssigt stort underskud

Ifølge de oplysninger, som de cypriotiske myndigheder indsendte i april 2010, udgjorde det offentlige underskud i Cypern 6,1 % af BNP i 2009 og overskred således referenceværdien på 3 % af BNP. I sin rapport efter artikel 126, stk. 3, fandt Kommissionen, at underskuddet ikke lå tæt på referenceværdien på 3 % af BNP, og at overskridelsen af referenceværdien kan betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Den er navnlig resultatet af et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes det reale BNP i Cypern at skrumpe yderligere, om end i mindre omfang, nemlig med næsten ½ % i 2010 i forhold til 1¾ % i 2009. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan imidlertid ikke betegnes som midlertidig. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes budgetunderskuddet at ligge på ca. 7¾ % af BNP i 2011 ud fra en antagelse om en uændret politik. Traktatens underskudskriterium er ikke opfyldt.

Ifølge de oplysninger, som de cypriotiske myndigheder indsendte i april 2010, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, og i 2009 lå den på 56,2 % af BNP. For 2010 indberettede Cypern en forventet gæld på 62 % af BNP, hvilket overskrider traktatens referenceværdi på 60 % af BNP. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gælden stige til 62,3 % af BNP i 2010 og yderligere til 67,6 % i 2011 som følge af en forværret primær saldo. På baggrund af denne udvikling kan gældskvoten ikke anses for at falde tilstrækkeligt og nærme sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Traktatens gældskriterium er ikke opfyldt.

I overensstemmelse med bestemmelserne i traktaten og stabilitets- og vækstpagten analyserede Kommissionen også andre relevante forhold i sin rapport. I henhold til stabilitets- og vækstpagten kan der kun tages hensyn til disse forhold i de faser, der ligger forud for afgørelsen om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud, hvis underskuddet opfylder den dobbelte betingelse om, at det skal ligge tæt på referenceværdien, og at overskridelsen af referenceværdien skal være midlertidig. I Cyperns tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Særskilt betragtet tegner de relevante forhold i denne sag som helhed ikke et entydigt billede.

Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse efter traktatens artikel 126, stk. 4, stemmer overens med vurderingen i Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3.

Med henvisning til Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3, og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse i henhold til artikel 126, stk. 4, finder Kommissionen, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern. Kommissionen vedtog den [15. juni 2010] en udtalelse herom, som hermed afgives til Rådet i overensstemmelse med artikel 126, stk. 5. Kommissionen foreslår, at Rådet træffer afgørelse i overensstemmelse hermed, jf. artikel 126, stk. 6. Herudover forelægger Kommissionen en henstilling med henblik på Rådets henstilling til Cypern om at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør, jf. traktatens artikel 126, stk. 7.

4. Henstillinger med henblik på at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør

I henhold til artikel 3, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 skal der i en henstilling udstedt af Rådet efter artikel 126, stk. 7, fastsættes en frist på højst seks måneder for den pågældende medlemsstats iværksættelse af virkningsfulde foranstaltninger, og der skal fastsættes en frist for korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, "som bør gennemføres i året efter, at det er konstateret, medmindre der foreligger særlige omstændigheder". Det følger af forordningens artikel 2, stk. 6, at der ved beslutningen om, hvorvidt der foreligger særlige omstændigheder, skal tages hensyn til de "relevante forhold", som er gennemgået i Kommissionens rapport i henhold til traktatens artikel 126, stk. 3. I henstillingen skal Rådet i henhold til forordningens artikel 3, stk. 4, opfordre medlemsstaten til at opnå en "årlig minimumsforbedring på som benchmark mindst 0,5 % af BNP af den konjunkturkorrigerede saldo eksklusive engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger for at sikre, at det uforholdsmæssigt store underskud korrigeres inden for fristen i henstillingen" .

I Cyperns tilfælde anses der at foreligge særlige omstændigheder, som er relevante for den mere fleksible anvendelse af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der har været mulig siden ændringen af stabilitets- og vækstpagten i 2005. I 2009 faldt den økonomiske aktivitet for første gang i 35 år, nemlig med 1¾ %. Recessionen afspejlede det store fald i den indenlandske efterspørgsel og negative eksterne forhold. Navnlig husholdningernes store gældsætning sammen med strammere långivningsvilkår, svækkede udsigter for arbejdsmarkedet og negative tillidseffekter resulterede i et fald i privatforbruget. Parallelt hermed skete der en omfattende korrektion af investeringerne, samtidig med et fald i den udenlandske efterspørgsel efter boliger, en lav kapacitetsudnyttelse og omstruktureringen af virksomhedernes regnskaber. Endvidere skete der et brat fald i eksporten af varer og tjenesteydelser, især turisme, som følge af den finansielle krise og den globale afmatning, herunder især de meget lavere vækstudsigter hos de vigtigste handelspartnere (euroområdet, Det Forenede Kongerige, Rusland). Underskuddet i 2009 er en følge af både den økonomiske nedgang og de stimulerende foranstaltninger, som de cypriotiske myndigheder har truffet i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan.

På baggrund heraf er det hensigtsmæssigt at se korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud i en mellemfristet ramme med en frist for korrektionen i 2012. I erkendelse af, at forværringen af den cypriotiske budgetstilling i 2009 skyldtes foranstaltninger truffet som reaktion på krisen, svarende til ca. 1½ % af BNP om året i 2009 og 2010, hvilket var en passende reaktion i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan, og de automatiske stabilisatorers frie spil, bør de cypriotiske myndigheder styrke den finanspolitiske strategi i 2010 med foranstaltninger til at kontrollere de løbende udgifter. I betragtning af de interne og eksterne økonomiske ubalancer vil en troværdig og holdbar tilpasning navnlig kræve, at de cypriotiske myndigheder sikrer en gennemsnitlig årlig strukturel tilpasning på 1¾ procentpoint af BNP i perioden 2010-2012. Den vil også kræve, at de cypriotiske myndigheder præciserer de foranstaltninger, der er nødvendige for at nå korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud i 2012, sikrer en hurtig nedbringelse af bruttogældskvoten til under referenceværdien og fremskynder nedbringelsen af underskuddet, såfremt de økonomiske og budgetmæssige forhold skulle vise sig at være bedre end forventet på nuværende tidspunkt. I den forbindelse vil en rettidig gennemførelse af en mellemfristet budgetramme være af afgørende betydning for en vellykket og varig konsolidering af de offentlige finanser. Eftersom de langsigtede budgetvirkninger af befolkningens aldring i Cypern ligger betydeligt over EU-gennemsnittet, hovedsagelig som følge af en forholdsvis høj stigning i pensionsudgifterne, er der desuden behov for foranstaltninger til at forbedre de offentlige finansers langsigtede holdbarhed.

En forstærket overvågning som led i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, som forekommer nødvendig i betragtning af fristen for korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, vil kræve en regelmæssig og rettidig kontrol med de fremskridt, der gøres med gennemførelsen af den strategi for konsolidering af de offentlige finanser, der skal bidrage til at korrigere det uforholdsmæssigt store underskud. I denne forbindelse kunne det være nyttigt at afsætte et særskilt kapitel til dette spørgsmål i de kommende opdateringer af Cyperns stabilitetsprogram .

Sammenligning af centrale makroøkonomiske og budgetmæssige fremskrivninger

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realt GDP (% ændring)|KOM forår 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|-|-|

|SP april 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Outputgab 1 (% af potentielt BNP)|KOM forår 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|-|-|

|SP april 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Offentlig saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|-|-|

|SP april 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Primær saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|-|-|

|SP april 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Konjunkturkorrigeret saldo 1 (% af BNP)|KOM forår 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|-|-|

|SP april 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Strukturel saldo 4 (% af BNP)|KOM forår 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|-|-|

|SP april 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Offentlig bruttogæld (% af BNP)|KOM forår 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|-|-|

|SP april 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Anm. :||

1 Outputgab og konjunkturkorrigerede saldi fra programmerne som genberegnet af Kommissionens tjenestegrene på grundlag af oplysningerne i programmerne.||

2 Baseret på en skønnet potentiel vækst på henholdsvis 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % og 2,8 % i perioden 2009-2013.||

3 Baseret på en skønnet potentiel vækst på henholdsvis 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % og 2,2 % i perioden 2009-2013.||

4 Konjunkturkorrigeret saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger. Engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger udgør 0,1 % i årene 2010, 2011 og 2012 (alle underskudsformindskende) i henhold til det seneste program. Der er ingen engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger i Kommissionens prognose fra foråret 2010.||

5 For 2010 indberettede Cypern en forventet gæld på 62 % af BNP og overskrider dermed traktatens referenceværdi på 60 % af BNP. I stabilitetsprogrammet fra april 2010 forventes et lidt lavere tal (61 %) og en yderligere stigning til 63,2 % af BNP i 2011.||

Kilde:||

Stabilitetsprogram (SP), Kommissionens prognoser fra foråret 2010 (KOM), beregninger foretaget af Kommissionens tjenestegrene.||

Forslag til

RÅDETS AFGØRELSE

af 15.6.2010

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern

RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR -

under henvisning til traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde, særlig artikel 126, stk. 6,

under henvisning til forslag fra Europa-Kommissionen,

under henvisning til Cyperns bemærkninger og

ud fra følgende betragtninger:

(1) I henhold til artikel 126, i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde skal medlemsstaterne undgå uforholdsmæssigt store offentlige underskud.

(2) Stabilitets- og vækstpagten er baseret på målsætningen om sunde offentlige finanser som et middel til at styrke forudsætningerne for prisstabilitet og en holdbar og stærk vækst, som fører til øget beskæftigelse.

(3) I henhold til proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud efter traktatens artikel 126, der er uddybet i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. (der indgår i stabilitets- og vækstpagten), skal der vedtages en afgørelse om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud. Protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, indeholder yderligere bestemmelser om gennemførelse af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1. indeholder detaljerede regler og definitioner med henblik på anvendelsen af bestemmelserne i nævnte protokol. [4][5]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6.

EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1.

(4) I 2005 blev stabilitets- og vækstpagten ændret for at gøre den mere virkningsfuld og styrke dens økonomiske fundament samt sikre de offentlige finansers holdbarhed på lang sigt. Ændringen tjente især til at sikre, at der blev taget hensyn til hele den økonomiske og budgetmæssige situation i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver stabilitets- og vækstpagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politiske initiativer, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i en given økonomisk kontekst.

(5) Ifølge traktatens artikel 126, stk. 5, skal Kommissionen afgive en udtalelse til Rådet, hvis den finder, at der er eller kan opstå et uforholdsmæssigt stort underskud i en medlemsstat. Med henvisning til sin egen rapport udarbejdet i henhold til artikel 126, stk. 3, og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse i henhold til artikel 126, stk. 4, konkluderede Kommissionen, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern. Kommissionen afgav derfor en sådan udtalelse til Rådet vedrørende Cypern den [15. juni 2010] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Traktatens artikel 126, stk. 6, fastsætter, at Rådet skal tage hensyn til de bemærkninger, som den pågældende medlemsstat måtte ønske at fremsætte, inden det efter en generel vurdering fastslår, om der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud. For Cypern fører den generelle vurdering til følgende konklusioner.

(7) Ifølge de oplysninger, som de cypriotiske myndigheder indsendte i april 2010, udgjorde det offentlige underskud i Cypern 6,1 % af BNP i 2009 og overskred således referenceværdien på 3 % af BNP. Underskuddet lå ikke tæt på referenceværdien på 3 % af BNP, men overskridelsen af referenceværdien kan betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Den er navnlig resultatet af et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes det reale BNP i Cypern at skrumpe yderligere, om end i mindre omfang, nemlig med næsten ½ % i 2010 i forhold til 1¾ % i 2009. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan imidlertid ikke betegnes som midlertidig. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes budgetunderskuddet at ligge på ca. 7¾ % af BNP i 2011 ud fra en antagelse om en uændret politik. Traktatens underskudskriterium er ikke opfyldt.

(8) Ifølge de oplysninger, som de cypriotiske myndigheder indsendte i april 2010, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, og i 2009 lå den på 56,2 % af BNP. For 2010 indberettede Cypern en forventet gæld på 62 % af BNP, hvilket overskrider traktatens referenceværdi på 60 % af BNP. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gælden stige yderligere til 62,3 % af BNP i 2010 og 67,6 % i 2011 som følge af en forværret primær saldo. På baggrund af denne udvikling kan gældskvoten ikke anses for at falde tilstrækkeligt og nærme sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Traktatens gældskriterium er ikke opfyldt.

(9) I henhold til artikel 2, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 kan der kun tages hensyn til "relevante forhold" i de faser, der fører frem til Rådets afgørelse om et uforholdsmæssigt stort underskud efter artikel 126, stk. 6, hvis den dobbelte betingelse, nemlig at underskuddet fortsat ligger tæt på referenceværdien, og overskridelsen af referenceværdien er midlertidig, er fuldstændig opfyldt. I Cyperns tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Derfor tages der ikke hensyn til andre relevante forhold i de faser, der fører frem til denne afgørelse -

VEDTAGET DENNE AFGØRELSE:

Artikel 1

Det fastslås efter en generel vurdering, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern.

Artikel 2

Denne afgørelse er rettet til Republikken Cypern .

Udfærdiget i Bruxelles, den 15.6.2010.

På Rådets vegne

[…] Formand

[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Cyperns seneste indberetning findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

[3] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6.

[5] EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1.

[6] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

BG

(...PICT...)|ЕВРОПЕЙСКА КОМИСИЯ|

Брюксел, 15.6.2010

SEC(2010) 740 окончателен

Предложение за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

относно наличието на прекомерен дефицит в Кипър

ОБЯСНИТЕЛЕН МЕМОРАНДУМ

1. Прилагане на Пакта за стабилност и растеж в настоящите условия на криза

Много държави в ЕС понастоящем отчитат дефицити на консолидирания държавен бюджет, които надвишават посочената в Договора референтна стойност от 3 % от БВП. Често голямото нарастване на дефицита, както и дълговите позиции, трябва да се разглеждат в контекста на безпрецедентната световна финансова криза и икономическия спад през 2008—2009 г. Влияние оказват редица фактори. Първо, икономическият спад води до намаляване на данъчните приходи и до повишаване на социалноосигурителните разходи (напр. за обезщетения при безработица). Второ, осъзнавайки важната роля на бюджетната политика при настоящите извънредни икономически условия, Комисията призова за фискални стимули в своя Европейски план за икономическо възстановяване (ЕПИВ) от ноември 2008 г., одобрен от Европейския съвет през декември. В плана се предвижда стимулите да бъдат своевременни, целенасочени, с временен характер и съобразени с устойчивостта на публичните финанси и с конкурентоспособността в отделните държави-членки, както и да бъдат преустановени, след като икономическите условия се подобрят. И накрая, редица държави предприеха мерки за стабилизиране на финансовия сектор, някои от които оказаха влияние върху дълговата позиция или пораждат риск от по-висок дефицит и дълг в бъдеще, въпреки че някои от разходите в рамките на правителствената подкрепа биха могли да бъдат компенсирани на по-късен етап.

Съгласно Пакта за стабилност и растеж от Комисията се изисква да започне процедурата при прекомерен дефицит (ППД), когато бюджетният дефицит на дадена държава-членка надвиши референтната стойност от 3 % от БВП. Измененията на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаха за цел да се гарантира по-специално, че икономическите и бюджетните условия са изцяло взети предвид на всеки етап от ППД. Така Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката, подкрепяща държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като се отчита икономическата ситуация и по този начин се осигурява дългосрочна устойчивост на публичните финанси.

2. Предходни етапи от процедурата при прекомерен дефицит

Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) е определена в член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз. Тази процедура е допълнително уточнена в Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , който е част от Пакта за стабилност и растеж.[1]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Съгласно член 126, параграф 2 от Договора Комисията трябва да следи за спазването на бюджетната дисциплина въз основа на два критерия, а именно: a) дали съотношението на планирания или действителния държавен дефицит спрямо брутния вътрешен продукт (БВП) надвишава референтната стойност от 3 % (освен ако съотношението е намаляло съществено и трайно и е достигнало ниво, близко до референтната стойност; или превишението над референтната стойност е само извънредно и временно и съотношението остава близо до референтната стойност); и б) дали съотношението на държавния дълг спрямо БВП надвишава референтната стойност от 60 % (освен ако съотношението намалява в достатъчна степен и се приближава към референтната стойност със задоволителен темп).

В член 126, параграф 3 се посочва, че ако държава-членка не изпълнява изискванията по единия или по двата критерия, Комисията трябва да изготви доклад. Докладът също така „взема предвид дали бюджетният дефицит надвишава държавните инвестиционни разходи, както и всички останали съответни фактори, включително средносрочното икономическо и бюджетно състояние на държавата-членка“.

Въз основа на данните, предоставени от кипърските власти през март 2010 г. Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Кипър е достъпно на следния адрес в интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , и като отчете прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г., на 12 май 2010 г. Комисията прие доклад за Кипър съгласно член 104, параграф 3 Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Кипър е достъпно на следния адрес в интернет:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Впоследствие на 27 май 2010 г., съгласно член 126, параграф 4, Икономическият и финансов комитет излезе със становище относно доклада на Комисията.

3. Наличие на прекомерен дефицит

Съгласно предоставените от кипърските власти през април 2010 г. данни дефицитът на консолидирания държавен бюджет на страната е достигнал 6,1 % от БВП през 2009 г., превишавайки по този начин референтната стойност от 3 % от БВП. В доклада на Комисията в съответствие с член 126, параграф 3 се посочва, че дефицитът не е бил близо до референтната стойност от 3 % от БВП и че превишението над референтната стойност може да бъде определено като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално, то е вследствие на силен спад в икономиката по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. реалният БВП на Кипър ще се свие още, макар и в по-малка степен, като през 2010 г. намалението ще бъде в размер на почти ½ % (в сравнение с намаление от 1¾ % през 2009 г.). Очакваното превишение над референтната стойност обаче не може да се счита за временно. Съгласно прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. бюджетният дефицит се очаква да достигне около 7¾ % от БВП през 2011 г., при положение че няма промяна в политиката. Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.

Според данните, представени от кипърските власти през април 2010 г., консолидираният брутен държавен дълг се е задържал на 56,2 % от БВП през 2009 г., което е под референтната стойност от 60 % от БВП. За 2010 г. Кипър очаква дълг в размер на 62 % от БВП, надхвърляйки по този начин заложената в Договора референтна стойност от 60 % от БВП. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дългът ще нарасне до 62,3 % от БВП през 2010 г. и до 67,6 % през 2011 г. на фона на влошеното първично салдо. Предвид тези тенденции съотношението на дълга не може да се счита за намаляващо в достатъчна степен и приближаващо се със задоволителни темпове към референтната стойност по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Заложеният в Договора критерий за дълга не е изпълнен.

В съответствие с разпоредбите на Договора и на Пакта за стабилност и растеж Комисията разгледа в доклада си и „други значими фактори“. Съгласно Пакта за стабилност и растеж тези фактори могат да се вземат предвид при етапите, водещи до вземане на решение за наличието на прекомерен дефицит, само ако дефицитът изпълнява двойното условие да бъде близо до референтната стойност и превишението над референтната стойност да бъде временно. По отношение на Кипър двойното условие не е изпълнено. Разгледани поотделно, значимите фактори в този случай оставят като цяло смесено впечатление.

Становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4 от Договора съответства на оценката в доклада на Комисията съгласно член 126, параграф 3.

Комисията, като взе предвид доклада си по член 126, параграф 3 и становището на Икономическия и финансов комитет по член 126, параграф 4, е на мнение, че в Кипър съществува прекомерен дефицит. Това становище, прието от Комисията на [15 юни 2010 г.], се изпраща с настоящото до Съвета, съгласно член 126, параграф 5. Комисията препоръчва Съветът да вземе съответното решение, в съответствие с член 126, параграф 6. Освен това Комисията представя на Съвета препоръка за препоръка на Съвета, която следва да бъде отправена до Кипър, с оглед на прекратяването на съществуващия прекомерен дефицит съгласно член 126, параграф 7.

4. Препоръка за прекратяване на прекомерния дефицит

Съгласно член 3, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета в препоръката на Съвета по член 126, параграф 7 трябва да се определи срок, не по-дълъг от шест месеца, за предприемане на ефективни действия от съответната държава-членка, както и срок за коригиране на прекомерния дефицит, „който следва да бъде ликвидиран в годината, следваща годината на неговото установяване, освен ако не са налице особени обстоятелства“. Съгласно член 2, параграф 6 от регламента при определянето дали са налице особени обстоятелства следва да бъдат взети под внимание „значимите фактори“, посочени в доклада на Комисията по член 126, параграф 3 от Договора. В член 3, параграф 4 от регламента се посочва, че Съветът следва да препоръча на държавата-членка да постигне „целевия показател от минимално годишно подобрение от поне 0,5 % от БВП в структурния баланс с изчистени еднократни и временни мерки, за да се гарантира коригирането на прекомерния дефицит в рамките на срока, определен в препоръката“.

По отношение на Кипър се смята, че са налице особени обстоятелства, които са от значение за по-голямата гъвкавост в прилагането на ППД, въведена с реформата на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. През 2009 г. за първи път от 35 години насам бе отчетено свиване на икономическата активност, което възлизаше на 1¾ %. Рецесията отразяваше значителен спад на вътрешното търсене и неблагоприятна външна среда. По-специално, частното потребление намаля под въздействието на влошаващите се перспективи на пазара на труда, липсата на доверие, както и на високата задлъжнялост на домакинствата при по-строги условия на кредитиране. В същото време инвестициите също силно намаляха в условията на спад на външното търсене на пазара на жилища, ниско натоварване на производствените мощности и преструктуриране на балансите на дружествата. Освен това износът на стоки и услуги, особено в сферата на туризма, отбеляза силен спад вследствие на финансовата криза и на глобалното забавяне на икономическия растеж, и по-специално на далеч по-слабите перспективи за растеж на основните търговски партньори (Обединеното кралство, еврозоната и Русия). Дефицитът през 2009 г. се дължи както на забавянето на икономическия растеж, така и на мерките за стимулиране на икономиката, предприети от кипърските власти в съответствие с ЕПИВ.

На този фон е целесъобразно да се очаква прекратяване на прекомерния дефицит в средносрочен план, като крайният срок за прекратяването е 2012 г. Осъзнавайки, че влошаването на състоянието на бюджета на Кипър през 2009 г. се дължи на антикризисни мерки в размер на около 1½ % от БВП годишно през 2009 г. и 2010 г., които представляват адекватен отговор на икономическия спад и които са в съответствие с Европейския план за икономическо възстановяване, както и на свободното действие на автоматичните стабилизатори, кипърските власти следва да подсилят фискалната стратегия през 2010 г. с мерки за контрол на текущите разходи. По-специално, предвид външните и вътрешните икономически неравновесия, за постигането на надеждна и устойчива корекция кипърските власти ще трябва да осигурят средногодишна структурна бюджетна корекция в размер на 1¾ процентни пункта от БВП за периода 2010—2012 г. Кипърските власти ще трябва също така да определят конкретните мерки, необходими за постигане на корекцията на прекомерния дефицит до 2012 г., да осигурят бързо намаляване на съотношението на брутния дълг под референтната стойност и да ускорят намаляването на дефицита, ако икономическите или бюджетните условия се окажат по-благоприятни, отколкото се очаква сега. В този контекст навременното прилагане на средносрочна бюджетна рамка би било решаващо за успешната и устойчива консолидация на публичните финанси. Освен това, тъй като в Кипър дългосрочното въздействие на застаряването на населението върху бюджета е значително над средното ниво за ЕС, най-вече поради относително високото нарастване на разходите за пенсии, са необходими мерки за подобряване на дългосрочната устойчивост на публичните финанси.

В рамките на засиления надзор при ППД, който изглежда е необходим и с оглед на срока за извършване на корекцията на прекомерния дефицит, се изисква редовно и навременно проследяване на напредъка, постигнат по прилагането на стратегията за фискална консолидация, насочена към коригиране на прекомерния дефицит. В този контекст в предстоящите актуализации на програмата за стабилност на Кипър би било полезно да бъде включена отделна глава, посветена на този въпрос.

Сравнение на основни макроикономически и бюджетни прогнози

 | |2007 г.|2008 г.|2009 г.|2010 г.|2011 г.|2012 г.|2013 г.|

Реален БВП (промяна в %)|КОМ пролет 2010 г.|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г.|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Разлика между фактическия и потенциалния БВП 1 (% от потенциалния БВП)|КОМ пролет 2010 г. 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г. 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Салдо на консолидирания държавен бюджет (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г.|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Първично салдо (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г.|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл 1 (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г.|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Структурно салдо 4 (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г.|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Брутен държавен дълг (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г.|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|няма данни|няма данни|

|ПС април 2010 г. 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Бележки :||

1 Разлики между фактическия и потенциалния БВП и коригирани спрямо фазата на икономическия цикъл салда от програмите, както са преизчислени от службите на Комисията въз основа на информацията в тях.||

2 На базата на оценката на потенциалния растеж — съответно 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % и 2,8 % в периода от 2009 г. до 2013 г.||

3 Въз основа на прогнозирания потенциален растеж от съответно 2,5 % , 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % и 2,2 % в периода от 2009 г. до 2013 г.||

4 Салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, с изключение на еднократните и други временни мерки. Според последната актуализация еднократните и други временни мерки възлизат на 0,1 % от БВП през 2010 г., 2011 г. и 2012 г. (намаляващи дефицита). Няма предвидени еднократни и други временни мерки в прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г.||

5 За 2010 г. Кипър очаква дълг в размер на 62 % от БВП, надхвърляйки по този начин заложената в Договора референтна стойност от 60 % от БВП. В програмата за стабилност от април 2010 г. се прогнозира малко по-нисък дълг (в размер на 61 %), като за 2011 г. се предвижда нарастване до 63,2 % от БВП.||

Източник :||

Програма за стабилност (ПС); прогноза на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. (КОМ); изчисления на службите на Комисията.||

Предложение за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

от 15.6.2010 година

относно наличието на прекомерен дефицит в Кипър

СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ,

като взе предвид Договора за функционирането на Европейския съюз, и по-специално член 126, параграф 6 от него,

като взе предвид предложението на Европейската комисия,

като взе предвид изказаните съображения от страна на Кипър,

като има предвид, че:

(1) Съгласно член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз държавите-членки трябва да избягват прекомерния държавен дефицит.

(2) Пактът за стабилност и растеж се основава на целта за осигуряване на стабилни публични финанси като средство за укрепване на предпоставките за ценова стабилност и висок и устойчив растеж, водещ до създаване на трудова заетост.

(3) Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) съгласно член 126 от Договора, уточнена в Регламент (EО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. , който е част от Пакта за стабилност и растеж, предвижда, че за наличието на прекомерен дефицит трябва да се вземе решение. Протоколът относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, определя допълнителни разпоредби, свързани с прилагането на ППД. С Регламент (EО) № 479/2009 на Съвета OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1. се определят подробни правила и дефиниции за прилагането на разпоредбите от горепосочения протокол. [4][5]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6.

OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1.

(4) Реформата на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаше за цел да се увеличи ефективността му и да се заздрави икономическата му основа, както и да се запази устойчивостта на публичните финанси в дългосрочен план. По-специално, тя имаше за цел да гарантира, че икономическите и бюджетните условия са взети предвид изцяло на всеки етап от ППД. По този начин Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката на държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като в същото време се отчита икономическата ситуация.

(5) Член 126, параграф 5 от Договора изисква Комисията да изпрати становище до Съвета, ако Комисията счита, че съществува или може да възникне прекомерен дефицит в дадена държава-членка. Като взе предвид доклада си в съответствие с член 126, параграф 3 и становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4, Комисията заключи, че в Кипър съществува прекомерен дефицит. В тази връзка на [15 юни 2010 г.] Комисията изпрати становище до Съвета по отношение на Кипър Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[6]

Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

(6) В член 126, параграф 6 от Договора се предвижда, че Съветът разглежда всички съображения, които заинтересованата държава-членка желае да представи, преди да реши след цялостна оценка дали е налице прекомерен дефицит. В случая с Кипър цялостната оценка води до следните заключения.

(7) Съгласно предоставените от кипърските власти през април 2010 г. данни дефицитът на консолидирания държавен бюджет на страната е достигнал 6,1 % от БВП през 2009 г., превишавайки по този начин референтната стойност от 3 % от БВП. Дефицитът не е бил близо до референтната стойност от 3 % от БВП, но превишението над референтната стойност може да бъде определено като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално, то се дължи на силен спад в икономиката по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. реалният БВП на Кипър ще се свие още, макар и в по-малка степен, с почти ½ % през 2010 г. (в сравнение с намаление в размер на 1¾ % през 2009 г.). Очакваното превишение над референтната стойност обаче не може да се счита за временно. Съгласно прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. бюджетният дефицит се очаква да достигне около 7¾ % от БВП през 2011 г., при положение че няма промяна в политиката. Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.

(8) Според данните, представени от кипърските власти през април 2010 г., консолидираният брутен държавен дълг се е задържал на 56,2 % от БВП през 2009 г., което е под референтната стойност от 60 % от БВП. За 2010 г. Кипър очаква дълг в размер на 62 % от БВП, надхвърляйки по този начин заложената в Договора референтна стойност от 60 % от БВП. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дългът ще нарасне до 62,3 % от БВП през 2010 г. и до 67,6 % през 2011 г. на фона на влошеното първично салдо. Предвид тези тенденции съотношението на дълга не може да се счита за намаляващо в достатъчна степен и приближаващо се със задоволителни темпове към референтната стойност по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Заложеният в Договора критерий за дълга не е изпълнен.

(9) Съгласно член 2, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета „значимите фактори“ могат да бъдат взети предвид при етапите, водещи до вземане на решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит в съответствие с член 126, параграф 6, само ако е изпълнено двойното условие — дефицитът да бъде близо до референтната стойност и превишението над референтната стойност да е временно. В случая с Кипър двойното условие не е изпълнено. Следователно значимите фактори не са взети предвид при етапите, водещи до настоящото решение.

ПРИЕ НАСТОЯЩОТО РЕШЕНИЕ:

Член 1

От цялостната оценка следва, че в Кипър е налице прекомерен дефицит.

Член 2

Адресат на настоящото решение е Република Кипър.

Съставено в Брюксел на 15.6.2010 година.

За Съвета

Председател […]

[1] OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Кипър е достъпно на следния адрес в интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6.

[5] OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1.

[6] Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

PL

(...PICT...)|KOMISJA EUROPEJSKA|

Bruksela, dnia 15.6.2010

SEK(2010) 740 wersja ostateczna

Wniosek

DECYZJA RADY

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na Cyprze

UZASADNIENIE

1. Zastosowanie Paktu na rzecz stabilności i wzrostu podczas obecnego kryzysu

Wiele krajów UE boryka się obecnie z deficytem sektora instytucji rządowych i samorządowych przekraczającym ustaloną w Traktacie wartość referencyjną, tj. 3% PKB. Znaczne często pogłębienie się deficytu oraz poważny wzrost zadłużenia muszą być postrzegane w kontekście wyjątkowego globalnego kryzysu finansowego i pogorszenia koniunktury gospodarczej w latach 2008/2009. Należy przy tym uwzględnić szereg czynników. Po pierwsze, pogorszenie koniunktury powoduje spadek dochodów podatkowych i wzrost wydatków na świadczenia społeczne (np. świadczenia dla bezrobotnych). Po drugie, Komisja, uwzględniwszy istotną rolę polityki budżetowej w obecnej nadzwyczajnej sytuacji gospodarczej, w opracowanym przez jej służby i zatwierdzonym na posiedzeniu Rady Europejskiej w grudniu 2008 r. Europejskim planie naprawy gospodarczej z listopada 2008 r., wezwała do wdrożenia budżetowych środków stymulacyjnych. W planie naprawy gospodarczej określono, iż środki te powinny mieć charakter doraźny, ukierunkowany, tymczasowy oraz zróżnicowany w poszczególnych państwach członkowskich, w zależności od ich sytuacji pod względem stabilności finansów publicznych i konkurencyjności, a w sytuacji poprawy warunków gospodarczych powinny zostać wycofane. Ponadto wiele krajów zastosowało środki mające na celu przywrócenie stabilności sektora finansowego. Niektóre z tych środków mają wpływ na wysokość zadłużenia lub grożą wzrostem deficytu i długu, mimo że część kosztów wsparcia rządowego mogłaby zostać odzyskana w przyszłości.

Pakt stabilności i wzrostu zobowiązuje Komisję do wszczęcia procedury nadmiernego deficytu, w przypadku gdy deficyt państwa członkowskiego przekracza wartość referencyjną wynoszącą 3 % PKB. Celem wprowadzonych w 2005 r. zmian do paktu stabilności i wzrostu było pełne uwzględnienie kontekstu gospodarczego i budżetowego na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu. Pakt stabilności i wzrostu zawiera zatem ramy wspierające realizację polityki poszczególnych rządów mającej na celu szybkie przywrócenie finansów publicznych do dobrego stanu z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej, a tym samym zapewniające długoterminową stabilność finansów publicznych.

2. Poprzednie etapy procedury dotyczącej nadmiernego deficytu

W art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej określono procedurę mającą zastosowanie w przypadku wystąpienia nadmiernego deficytu. Została ona doprecyzowana w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , które z kolei stanowi część paktu stabilności i wzrostu.[1]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Zgodnie z art. 126 ust. 2 Traktatu Komisja monitoruje poszanowanie dyscypliny budżetowej na podstawie dwóch kryteriów, a mianowicie: a) czy stosunek między planowanym lub rzeczywistym deficytem publicznym a produktem krajowym brutto (PKB) przekracza wartość referencyjną równą 3 % (chyba że stosunek ten zmniejszył się znacznie oraz w sposób stały i osiągnął poziom bliski wartości referencyjnej; lub przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter wyjątkowy i tymczasowy, a stosunek ten pozostaje bliski wartości referencyjnej); oraz b) czy stosunek między długiem publicznym a PKB przekracza wartość referencyjną wynoszącą 60 % (chyba że stosunek ten zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie).

Artykuł 126 ust. 3 stanowi, że jeśli państwo członkowskie nie spełnia wymogów jednego lub obu tych kryteriów, Komisja sporządza sprawozdanie. W sprawozdaniu takim Komisja „uwzględnia również to, czy deficyt publiczny przekracza publiczne wydatki inwestycyjne, i uwzględnia wszelkie inne istotne czynniki, w tym średniookresową sytuację gospodarczą i budżetową państwa członkowskiego”.

Na podstawie danych przesłanych przez władze Cypru w marcu 2010 r. Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Cypr dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . oraz uwzględniając prognozę służb Komisji z wiosny 2010 r., w dniu 12 maja 2010 r. Komisja przyjęła zgodne z art. 104 ust. 3 sprawozdanie dotyczące Cypru Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Cypr dane można znaleźć na następującej stronie internetowej:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Następnie, zgodnie z art. 126 ust. 4, Komitet Ekonomiczno-Finansowy wydał opinię na temat sprawozdania Komisji w dniu 27 maja 2010 r.

3. Istnienie nadmiernego deficytu

Zgodnie z informacjami przekazanymi przez władze Cypru w kwietniu 2010 r. deficyt sektora władz publicznych w 2009 r. wyniósł 6,1 % PKB i tym samym przekroczył wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. W sprawozdaniu Komisji sporządzonym zgodnie z art. 126 ust. 3 uznano, że deficyt nie zbliżał się do wartości referencyjnej, tj. 3 % PKB, ale można uznać, że jej przekroczenie ma charakter wyjątkowy w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Wynika ono w szczególności ze znacznego pogorszenia koniunktury gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. realny PKB Cypru ulegnie dalszemu zmniejszeniu, chociaż już w mniejszym stopniu, o prawie ½ % w 2010 r. w porównaniu ze spadkiem o 1¾ % w roku 2009. Nie można jednak uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r., przy założeniu niezmiennego kursu polityki deficyt budżetowy w 2011 r. osiągnie około 7¾ % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium dotyczące deficytu nie jest spełnione.

Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Cypru w kwietniu 2010 r. dług brutto sektora władz publicznych kształtuje się w 2009 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 56,2 % PKB. W odniesieniu do roku 2010 Cypr zgłosił planowany dług w wysokości 62 % PKB, przekraczający tym samym określoną w Traktacie wartość referencyjną wynoszącą 60 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. dług wzrośnie do 62,3 % PKB, a następnie do 67,6 % w roku 2011, ze względu na pogorszenie salda pierwotnego. W tym kontekście nie można uznać, że wskaźnik zadłużenia zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie w rozumieniu Traktatu i paktu stabilności i wzrostu. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia nie jest spełnione.

Zgodnie z postanowieniami Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu Komisja przeanalizowała także w swoim sprawozdaniu „istotne czynniki”. Zgodnie z paktem stabilności i wzrostu mogą one zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu wyłącznie wtedy, gdy deficyt spełnia podwójny warunek: zbliża się do wartości referencyjnej oraz ma charakter tymczasowy. W przypadku Cypru ten podwójny warunek nie jest spełniony. Jeżeli rozważyć w bieżącym przypadku wspomniane istotne czynniki indywidualnie, ogólny obraz sytuacji nie jest jednoznaczny.

Opinia Komitetu Ekonomiczno-Finansowego, wydana zgodnie z art. 126 ust. 4 Traktatu, jest spójna z oceną zawartą w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3.

Uwzględniwszy swoje sprawozdanie przedstawione zgodnie z art. 126 ust. 3 i opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego wydaną zgodnie z art. 126 ust. 4, Komisja jest zdania, że na Cyprze istnieje nadmierny deficyt. Opinia ta, przyjęta przez Komisję w dniu [15 czerwca 2010 r.], zostaje niniejszym skierowana do Rady zgodnie z art. 126 ust. 5. Komisja zwraca się do Rady z wnioskiem o podjęcie stosownej decyzji zgodnie z art. 126 ust. 6. Ponadto Komisja przedstawia Radzie zalecenie dotyczące zalecenia Rady w sprawie likwidacji nadmiernego deficytu, które ma zostać skierowane do Cypru zgodnie z art. 126 ust. 7.

4. Zalecenia dotyczące likwidacji nadmiernego deficytu

Zgodnie z art. 3 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97, w zaleceniu Rady wydanym zgodnie z art. 126 ust. 7 określa się termin nie dłuższy niż sześć miesięcy na podjęcie przez dane państwo członkowskie skutecznego działania, a także ostateczny termin skorygowania nadmiernego deficytu, które „powinno zostać osiągnięte w roku następującym po roku stwierdzenia nadmiernego deficytu, chyba że zaistnieją szczególne okoliczności”. W art. 2 ust. 6 wymienionego rozporządzenia wskazano, że przy podejmowaniu decyzji o wystąpieniu szczególnych okoliczności należy uwzględnić „istotne czynniki” rozważane w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3 Traktatu. Przepisy art. 3 ust. 4 rozporządzenia stanowią również, że Rada musi zalecić, by państwo członkowskie osiągnęło „minimalną roczną korektę, o co najmniej 0,5 % PKB, rozumiane jako punkt odniesienia, salda w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne, po skorygowaniu o działania jednorazowe i tymczasowe, w celu zapewnienia skorygowania nadmiernego deficytu w ostatecznym terminie wskazanym w zaleceniu”.

W przypadku Cypru uznano, że istnieją szczególne okoliczności mające znaczenie dla zasady większej elastyczności w stosowaniu procedury nadmiernego deficytu, wprowadzonej w ramach reformy paktu stabilności i wzrostu w 2005 r. W 2009 r. po raz pierwszy od 35 lat odnotowano spadek aktywności gospodarczej o 1¾ %. Recesja jest wynikiem załamania popytu krajowego oraz niekorzystnej koniunktury międzynarodowej. W szczególności wysokie zadłużenie gospodarstw domowych w połączeniu z zaostrzonymi warunkami udzielania kredytów, pogarszające się perspektywy na rynku pracy oraz wzrost niepewności na rynku doprowadziły do spadku spożycia prywatnego. Równocześnie odnotowano silną korektę inwestycji przy spadku popytu zagranicznego na nieruchomości, niskim wykorzystaniu mocy produkcyjnych i restrukturyzacji bilansów przedsiębiorstw. Ponadto eksport towarów i usług, w szczególności w turystyce, gwałtownie zmalał w następstwie kryzysu finansowego i ogólnoświatowej recesji, a zwłaszcza znacznego pogorszenia perspektyw wzrostu głównych partnerów handlowych (strefa euro, Zjednoczone Królestwo, Rosja). Deficyt w 2009 r. jest następstwem zarówno pogorszenia koniunktury gospodarczej, jak i przyjęcia przez władze Cypru budżetowych środków stymulacyjnych zgodnie z Europejskim planem naprawy gospodarczej.

W tym kontekście należy rozważyć korektę nadmiernego deficytu w perspektywie średnioterminowej w terminie do 2012 r. Uznając fakt, że pogorszenie sytuacji budżetowej Cypru w 2009 r. jest rezultatem wprowadzenia w związku z kryzysem środków odpowiadających około 1½ % PKB rocznie w latach 2009 i 2010, co stanowiło właściwą odpowiedź zgodną z Europejskim planem naprawy gospodarczej, a także swobodnego działania automatycznych stabilizatorów, w 2010 r. władze Cypru powinny wzmocnić strategię budżetową za pomocą środków kontroli bieżących wydatków . W szczególności, ze względu na brak wewnętrznej i zewnętrznej równowagi gospodarczej, wiarygodna i zrównoważona ścieżka dostosowania wymagałaby, aby cypryjskie władze zapewniły średnioroczną strukturalną korektę na poziomie 1¾ punktu procentowego PKB w latach 2010-2012. Wymagało by to również od władz cypryjskich określenia środków koniecznych do osiągnięcia korekty nadmiernego deficytu do 2012 r., szybkiego zmniejszenia wskaźnika zadłużenia brutto poniżej poziomu wartości referencyjnej oraz przyspieszenia tempa zmniejszenia deficytu, jeśli poprawa warunków gospodarczych lub budżetowych okaże się wyraźniejsza niż przewiduje się obecnie. W tym kontekście terminowe wdrożenie średniookresowych ram budżetowych będzie miało kluczowe znaczenie dla efektywnej i trwałej konsolidacji finansów publicznych. Ponadto, wziąwszy pod uwagę, że długoterminowy wpływ starzenia się społeczeństwa cypryjskiego na budżet jest znacznie powyżej średniej UE, co wynika głównie ze stosunkowo dużego wzrostu wydatków na emerytury, konieczne są środki zmierzające do poprawy długoterminowej stabilności finansów publicznych.

Wzmocniony nadzór w ramach procedury nadmiernego deficytu, który wydaje się niezbędny również w świetle terminu korekty nadmiernego deficytu, będzie wymagał regularnego i terminowego monitorowania postępów poczynionych w ramach wdrażania strategii konsolidacji budżetowej, aby zapewnić korektę nadmiernego deficytu. W związku z tym w przyszłych aktualizacjach programu stabilności Cypru warto było by poświęcić tej kwestii oddzielny rozdział.

Porównanie głównych prognoz makroekonomicznych i budżetowych

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realny PKB (zmiana w %)|KOM wiosna 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Luka produktowa 1 (% potencjalnego PKB)|KOM wiosna 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Saldo sektora władz publicznych (% PKB)|KOM wiosna 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Saldo pierwotne (% PKB)|KOM wiosna 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Saldo w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne 1 (% PKB)|KOM wiosna 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Saldo strukturalne 4 (% PKB)|KOM wiosna 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Dług publiczny brutto (% PKB)|KOM wiosna 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|nd.|nd.|

|PS kwiecień 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Uwagi :||

1 Podane w programach wartości luki produktowej i salda w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne zostały przeliczone przez służby Komisji na podstawie informacji zawartych w tych programach.||

2 Na podstawie szacowanego potencjalnego wzrostu wynoszącego – odpowiednio – 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % i 2,8 % w latach 2009-2013.||

3 Na podstawie szacowanego potencjalnego wzrostu wynoszącego – odpowiednio – 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % i 2,2 % w latach 2009-2013.||

4 Saldo dostosowane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i innych środków tymczasowych. Zgodnie z najnowszym programem środki jednorazowe i inne środki tymczasowe wynoszą w latach 2010, 2011 i 2012 0,1 % PKB (wszystkie zmniejszają deficyt). W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. nie uwzględniono środków jednorazowych ani tymczasowych.||

5 W odniesieniu do roku 2010 Cypr zgłosił planowany dług w wysokości 62 % PKB, przekraczający tym samym określoną w Traktacie wartość referencyjną wynoszącą 60 % PKB. W programie stabilności z kwietnia 2010 r. przewiduje się nieco niższą wartość (61 %) oraz dalszy wzrost długu w 2011 r. do poziomu 63,2 % PKB.||

Źródło :||

program stabilności (PS); prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. (KOM); obliczenia służb Komisji.||

Wniosek

DECYZJA RADY

z 15.6.2010

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na Cyprze

RADA UNII EUROPEJSKIEJ,

uwzględniając Traktat o funkcjonowaniu Unii Europejskiej, w szczególności jego art. 126 ust. 6,

uwzględniając wniosek Komisji Europejskiej,

uwzględniając uwagi przedstawione przez Cypr,

a także mając na uwadze, co następuje:

(1) Zgodnie z art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej (TFUE) państwa członkowskie unikają nadmiernego deficytu budżetowego.

(2) Pakt stabilności i wzrostu opiera się na dążeniu do zapewnienia solidnych finansów państwa jako środka służącego umocnieniu warunków stabilności cen oraz silnego, trwałego wzrostu, sprzyjającego tworzeniu nowych miejsc pracy.

(3) Procedura nadmiernego deficytu określona w art. 126 Traktatu oraz wyjaśniona w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 z dnia 7 lipca 1997 r. w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. , które jest częścią paktu stabilności i wzrostu, przewiduje podjęcie decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu. Załączony do Traktatu Protokół w sprawie procedury dotyczącej nadmiernego deficytu zawiera dalsze postanowienia dotyczące wdrażania procedury nadmiernego deficytu. Szczegółowe zasady i definicje w zakresie stosowania postanowień wspomnianego protokołu określono w rozporządzeniu Rady (WE) nr 479/2009 Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1. . [4][5]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6.

Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1.

(4) Przeprowadzona w 2005 r. reforma paktu stabilności i wzrostu miała na celu wzmocnienie jego skuteczności i podstaw gospodarczych oraz ochronę stabilności finansów publicznych w perspektywie długoterminowej. W szczególności jej celem było, by na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu w pełni uwzględniono kontekst gospodarczy i budżetowy. W związku z powyższym pakt stabilności i wzrostu zawiera ramy wspierające realizację polityki rządu mającej na celu szybkie przywrócenie dobrego stanu finansów publicznych, z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej.

(5) Postanowienia art. 126 ust. 5 Traktatu nakładają na Komisję obowiązek skierowania opinii do Rady w przypadku uznania przez Komisję, że w państwie członkowskim istnieje nadmierny deficyt lub że taki deficyt może wystąpić. Uwzględniwszy swoje sprawozdanie opracowane zgodnie z art. 126 ust. 3 oraz wziąwszy pod uwagę opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego wydaną zgodnie z art. 126 ust. 4, Komisja stwierdziła, że na Cyprze istnieje nadmierny deficyt. W związku z tym dnia [15 czerwca 2010 r.] Komisja przedstawiła Radzie stosowną opinię w sprawie Cypru Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Artykuł 126 ust. 6 Traktatu stanowi, że Rada po dokonaniu ogólnej oceny, a przed podjęciem decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu, zobowiązana jest rozważyć ewentualne uwagi zgłaszane przez dane państwo członkowskie. W przypadku Cypru ogólna ocena prowadzi do następujących wniosków.

(7) Zgodnie z informacjami przekazanymi przez władze Cypru w kwietniu 2010 r. deficyt sektora władz publicznych w 2009 r. wyniósł 6,1 % PKB i tym samym przekroczył wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. Deficyt nie był zbliżony do wartości referencyjnej wynoszącej 3 % PKB, ale można uznać, że jej przekroczenie ma charakter wyjątkowy w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Wynika ono w szczególności ze znacznego pogorszenia koniunktury gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. realny PKB Cypru ulegnie dalszemu zmniejszeniu, chociaż już w mniejszym stopniu, o prawie ½ % w 2010 r. w porównaniu ze spadkiem o 1¾ % w roku 2009. Nie można jednak uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r., przy założeniu niezmiennego kursu polityki deficyt budżetowy w 2011 r. powinien osiągnąć około 7¾ % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium dotyczące deficytu nie jest spełnione.

(8) Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Cypru w kwietniu 2010 r. dług brutto sektora władz publicznych kształtuje się w 2009 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 56,2 % PKB. W odniesieniu do roku 2010 Cypr zgłosił planowany dług w wysokości 62 % PKB, przekraczający tym samym określoną w Traktacie wartość referencyjną wynoszącą 60 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. dług wzrośnie do 62,3 % PKB, a następnie do 67,6 % w roku 2011, ze względu na pogorszenie salda pierwotnego. W tym kontekście nie można uznać, że wskaźnik zadłużenia zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia nie jest spełnione.

(9) Zgodnie z art. 2 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 „istotne czynniki” mogą zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu zgodnie z art. 126 ust. 6 wyłącznie wtedy, gdy spełniony jest podwójny warunek: deficyt zbliża się do wartości referencyjnej oraz przekroczenie przez niego tej wartości ma charakter tymczasowy. W przypadku Cypru ten podwójny warunek nie jest spełniony. Dlatego też istotne czynniki nie zostały uwzględnione w procesie podejmowania niniejszej decyzji,

PRZYJMUJE NINIEJSZĄ DECYZJĘ:

Artykuł 1

Z ogólnej oceny wynika, że na Cyprze istnieje nadmierny deficyt.

Artykuł 2

Niniejsza decyzja skierowana jest do Republiki Cypryjskiej.

Sporządzono w Brukseli, dnia 15.6.2010

W imieniu Rady

Przewodniczący […]

[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Cypr dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6.

[5] Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1.

[6] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

DE

(...PICT...)|EUROPÄISCHE KOMMISSION|

Brüssel, den 15.6.2010

SEK(2010) 740 endgültig

Vorschlag für eine

BESCHLUSS DES RATES

über das Bestehen eines übermäßigen öffentlichen Defizits in Zypern

BEGRÜNDUNG

1. Die Anwendung des Stabilitäts- und Wachstumspakts in der derzeitigen Krise

Viele EU-Staaten sind derzeit mit einem gesamtstaatlichen Defizit oberhalb des im Vertrag festgelegten Referenzwerts von 3 % des BIP konfrontiert. Der in vielen Fällen drastische Anstieg von Defizit und Schuldenstand muss vor dem Hintergrund der beispiellosen Weltfinanzkrise und des globalen Konjunkturrückgangs 2008/09 gesehen werden. Verschiedene Faktoren kommen hier zum Tragen. Erstens hat der Konjunkturrückgang geringere Steuereinnahmen und steigende Sozialausgaben (z. B. für Leistungen bei Arbeitslosigkeit) zur Folge. Zweitens hat die Kommission in Anerkennung der wichtigen Rolle, die der Haushaltspolitik in der aktuellen wirtschaftlichen Ausnahmesituation zukommt, in ihrem Europäischen Konjunkturprogramm vom November 2008, das im Dezember vom Europäischen Rat gebilligt wurde, budgetäre Impulse gefordert. Dem Programm zufolge sollen diese Impulse zeitnah, zielgerichtet und befristet sein; zudem sollten sie danach differenziert werden, in welcher Lage sich ein Mitgliedstaat im Hinblick auf die langfristige Tragfähigkeit seiner öffentlichen Finanzen und seine Wettbewerbsfähigkeit befindet, und bei einer Besserung der Wirtschaftslage wieder zurückgenommen werden. Schließlich haben mehrere Länder Maßnahmen zur Stabilisierung des Finanzsektors ergriffen, die sich zum Teil auf den Schuldenstand ausgewirkt haben bzw. die Gefahr künftig höherer Defizite und Schulden bergen, auch wenn die Kosten der staatlichen Konjunkturförderung möglicherweise zum Teil wieder hereingeholt werden können.

Nach dem Stabilitäts- und Wachstumspakt muss die Kommission das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) einleiten, wenn das Defizit eines Mitgliedstaats den Referenzwert von 3 % des BIP übersteigt. Mit den Änderungen am Stabilitäts- und Wachstumspakt von 2005 sollte vor allem sichergestellt werden, dass die wirtschaftliche und budgetäre Lage auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Politik der Regierungen zur umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt und somit die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen sichert.

2. Bisherige Schritte im Defizitverfahren

In Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union (AEUV) ist ein Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) vorgesehen. Dessen Einzelheiten regelt die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates „über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit“ ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Nach Artikel 126 Absatz 2 AEUV prüft die Kommission die Einhaltung der Haushaltsdisziplin anhand von zwei Kriterien, nämlich daran, a) ob das Verhältnis des geplanten oder tatsächlichen öffentlichen Defizits zum Bruttoinlandsprodukt den Referenzwert von 3 % überschreitet (es sei denn, dass entweder das Verhältnis erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht hat oder der Referenzwert nur ausnahmsweise und vorübergehend überschritten wird und das Verhältnis in der Nähe des Referenzwerts bleibt), und b) ob das Verhältnis des öffentlichen Schuldenstands zum Bruttoinlandsprodukt den Referenzwert von 60 % überschreitet (es sei denn, dass das Verhältnis hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert).

Gemäß Artikel 126 Absatz 3 hat die Kommission einen Bericht zu erstellen, falls ein Mitgliedstaat keines oder nur eines dieser Kriterien erfüllt. In diesem Bericht wird auch „berücksichtigt, ob das öffentliche Defizit die öffentlichen Ausgaben für Investitionen übertrifft; berücksichtigt werden ferner alle sonstigen einschlägigen Faktoren, einschließlich der mittelfristigen Wirtschafts- und Haushaltslage des Mitgliedstaats“.

Auf der Grundlage der Datenmeldung Zyperns vom März 2010 Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Zyperns ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . und unter Berücksichtigung der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen hat die Kommission am 12. Mai 2010 einen Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . zu Zypern angenommen.[2][3]

Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Zyperns ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Anschließend hat der Wirtschafts- und Finanzausschuss am 27. Mai 2010 gemäß Artikel 126 Absatz 4 eine Stellungnahme zu dem Bericht der Kommission abgegeben.

3. Das Bestehen eines übermässigen Defizits

Nach der Datenmeldung der zyprischen Behörden vom April 2010 lag das gesamtstaatliche Defizit Zyperns im Jahr 2009 bei 6,1 % des BIP und damit über dem Referenzwert von 3 % des BIP. In ihrem Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 gelangte die Kommission zu der Auffassung, dass das Defizit zwar nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP lag, der Referenzwert im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts aber als ausnahmsweise überschritten angesehen werden konnte. So resultiert die Überschreitung insbesondere aus einem schweren Wirtschaftsabschwung im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen ist damit zu rechnen, dass das reale BIP weiter abnehmen wird, wenngleich der Rückgang im Jahr 2010 mit knapp ½ % geringer ausfallen dürfte als 2009 (Rückgang um 1¾ %). Allerdings kann die geplante Überschreitung des Referenzwerts nicht als vorübergehend angesehen werden. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen dürfte das Haushaltsdefizit (bei unveränderter Politik) 2011 etwa 7¾ % des BIP erreichen. Das Defizitkriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.

Laut Datenmeldung der zyprischen Behörden vom April 2010 blieb der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand im Jahr 2009 mit 56,2 % des BIP unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Nach den Angaben Zyperns beläuft sich der geplante Schuldenstand 2010 auf 62 % des BIP und liegt somit über dem Referenzwert des AEUV von 60 % des BIP. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2010 davon aus, dass der Schuldenstand in der Folge eines sich verschlechternden Primärsaldos 2010 auf 62,3 % des BIP und 2011 auf 67,6 % ansteigen wird. Angesichts dieser Tendenzen kann nicht die Auffassung vertreten werden, dass die Schuldenquote im Sinne des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.

Entsprechend den Vorschriften des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hat die Kommission in ihrem Bericht auch sonstige „einschlägige Faktoren“ geprüft. Diese können gemäß dem Stabilitäts- und Wachstumspakt in den Verfahrensschritten, die zur Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits führen, nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Voraussetzung erfüllt ist, dass das gesamtstaatliche Defizit in der Nähe des Referenzwerts bleibt und der Referenzwert nur vorübergehend überschritten wird. Dies trifft im Falle Zyperns nicht zu. Für sich betrachtet ergeben die einschlägigen Faktoren im vorliegenden Fall ein gemischtes Bild.

Die Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses nach Artikel 126 Absatz 4 AEUV stimmt mit der Einschätzung des Kommissionsberichts nach Artikel 126 Absatz 3 überein.

Die Kommission vertritt unter Berücksichtigung ihres Berichts nach Artikel 126 Absatz 3 und der Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses nach Artikel 126 Absatz 4 die Auffassung, dass in Zypern ein übermäßiges Defizit besteht. Diese von der Kommission am [15. Juni 2010] angenommene Stellungnahme wird hiermit gemäß Artikel 126 Absatz 5 AEUV dem Rat vorgelegt. Die Kommission empfiehlt dem Rat, gemäß Artikel 126 Absatz 6 in diesem Sinne zu entscheiden. Außerdem unterbreitet die Kommission dem Rat eine Empfehlung für eine Empfehlung an Zypern nach Artikel 126 Absatz 7 AEUV mit dem Ziel, das übermäßige öffentliche Defizit zu beenden.

4. Empfehlungen zur Beendigung des übermässigen öffentlichen Defizits

Nach Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates sind dem betreffenden Mitgliedstaat in der Empfehlung des Rates nach Artikel 126 Absatz 7 eine Frist von höchstens sechs Monaten für die Ergreifung wirksamer Maßnahmen sowie eine Frist für die Korrektur des übermäßigen Defizits zu setzen, „die in dem Jahr erreicht werden (sollte), das auf die Feststellung eines übermäßigen Defizits folgt, sofern keine besonderen Umstände vorliegen.“ Gemäß Artikel 2 Absatz 6 der Verordnung müssen die im Bericht der Kommission nach Artikel 126 Absatz 3 AEUV berücksichtigten „einschlägigen Faktoren“ in die Entscheidung über das Vorliegen besonderer Umstände einfließen. Nach Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung hat der Rat den Mitgliedstaat in der Empfehlung zu ersuchen, „eine jährliche Mindestverbesserung des konjunkturbereinigten Saldos, für die ein Satz von mindestens 0,5 % des BIP als Richtwert dient, ohne Anrechnung einmaliger und befristeter Maßnahmen zu erzielen, um die Korrektur des übermäßigen Defizits innerhalb der in der Empfehlung gesetzten Frist zu gewährleisten“.

Im Falle Zyperns ist davon auszugehen, dass die besonderen Umstände vorliegen, die für die mit der Reform des Stabilitäts- und Wachstumspakts im Jahr 2005 eingeführte flexiblere Anwendung des Defizitverfahrens ausschlaggebend sind. Im Jahr 2009 nahm die Wirtschaftstätigkeit um 1¾ % ab und ging damit erstmals seit 35 Jahren zurück. Die Rezession war auf eine deutliche Abnahme der Inlandsnachfrage und ein ungünstiges externes Umfeld zurückzuführen. Insbesondere haben die hohe Verschuldung der privaten Haushalte in Verbindung mit restriktiveren Kreditkonditionen, die Verschlechterung der Aussichten am Arbeitsmarkt und der damit einhergehende Vertrauensverlust zum Rückgang des privaten Verbrauchs geführt. Parallel dazu gingen die Investitionen angesichts einer sinkenden Auslandsnachfrage nach Immobilien, einer geringen Kapazitätsauslastung und der Umstrukturierung der Unternehmensbilanzen stark zurück. Die Finanzkrise und der weltweite Abschwung, insbesondere die viel geringeren Wachstumsaussichten der wichtigsten Handelspartner (Vereinigtes Königreich, Euroraum, Russland), führten dazu, dass der Export von Gütern und Dienstleistungen, vor allem im Tourismusbereich, einbrach. Das Defizit des Jahres 2009 ist sowohl auf den Wirtschaftsabschwung als auch auf die von den zyprischen Behörden im Einklang mit dem Europäischen Konjunkturprogramm getroffenen Konjunkturmaßnahmen zurückzuführen.

Vor diesem Hintergrund ist es angebracht, die Korrektur des übermäßigen Defizits in einem mittelfristigen Rahmen in Betracht zu ziehen und hierfür eine Frist bis 2012 vorzusehen. Unter Berücksichtigung der Tatsache, dass die Verschlechterung der Haushaltsposition Zyperns im Jahr 2009 auf krisenbedingte Maßnahmen zurückzuführen war, die sich in den Jahren 2009 und 2010 jährlich auf etwa 1½ % des BIP beliefen und als angemessene Reaktion gemäß dem Europäischen Konjunkturprogramm anzusehen sind, und durch das freie Wirken der automatischen Stabilisatoren bedingt war, sollten die zyprischen Behörden ihre Haushaltsstrategie 2010 durch Maßnahmen zur Begrenzung der laufenden Ausgaben verstärken. Angesichts der innen- und außenwirtschaftlichen Ungleichgewichte ist es erforderlich, dass die zyprischen Behörden im Zeitraum 2010-2012 für eine durchschnittliche strukturelle Anpassung von 1¾ Prozentpunkt sorgen, um einen glaubwürdigen und nachhaltigen Anpassungspfad einzuschlagen. Zudem sollten sie die Maßnahmen darlegen, die erforderlich sind, um das übermäßige Defizit bis 2012 zu korrigieren, für eine schnelle Senkung der Bruttoschuldenquote unter den Referenzwert sorgen und die Verringerung des Defizits beschleunigen, falls sich die wirtschaftlichen oder budgetären Bedingungen besser entwickeln sollten als derzeit erwartet. In diesem Zusammenhang wäre eine zeitnahe Umsetzung eines mittelfristigen Haushaltsrahmens für eine erfolgreiche und nachhaltige Konsolidierung der öffentlichen Finanzen von entscheidender Bedeutung . Da sich die Bevölkerungsalterung in Zypern wesentlich stärker auf die langfristige Finanzlage auswirken wird als im EU-Durchschnitt, was vor allem auf die relativ starke Zunahme der Rentenausgaben zurückzuführen ist, sind zudem Maßnahmen zur Verbesserung der langfristigen Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen erforderlich.

Eine verschärfte Überwachung im Rahmen des Defizitverfahrens, die auch angesichts der Frist für die Korrektur des übermäßigen Defizits notwendig erscheint, setzt eine regelmäßige und zeitnahe Überwachung der Fortschritte bei der Umsetzung der finanzpolitischen Konsolidierungsstrategie zur Korrektur des übermäßigen Defizits voraus. Dieses Thema sollte daher in den Fortschreibungen des Stabilitätsprogramms Zyperns in einem eigenen Kapitel behandelt werden.

Gegenüberstellung zentraler makroökonomischer und budgetärer Projektionen

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reales BIP (Veränderung in %)|KOM Frühj. 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Produktionslücke 1 (% des BIP-Potenzials)|KOM Frühj. 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Gesamtstaatlicher Haushaltssaldo (in % des BIP)|KOM Frühj. 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Primärsaldo (in % des BIP)|KOM Frühj. 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Konjunkturbereinigter Saldo 1 (in % des BIP)|KOM Frühj. 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Struktureller Saldo 4 (in % des BIP)|KOM Frühj. 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Öffentlicher Bruttoschuldenstand (in % des BIP)|KOM Frühj. 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|k.A.|k.A.|

|SP Apr. 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Anmerkungen :||

1 Produktionslücken und konjunkturbereinigte Salden nach Neuberechnungen der Kommissionsdienststellen anhand der Programmdaten.||

2 Ausgehend von einem geschätzten Wachstumspotenzial von 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % bzw. 2,8 % im Zeitraum 2009-2013.||

3 Ausgehend von einem geschätzten Wachstumspotenzial von 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % bzw. 2,2% im Zeitraum 2009-2013.||

4 Konjunkturbereinigter Saldo ohne einmalige und sonstige befristete Maßnahmen. Einmalige und sonstige befristete Maßnahmen machen laut Angaben des aktuellen Programms in den Jahren 2010, 2011 und 2012 0,1 % des BIP aus (defizitsenkend). Die Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen enthält keine einmaligen oder sonstigen befristeten Maßnahmen.||

5 Für 2010 hat Zypern einen geplanten Schuldenstand von 62 % des BIP gemeldet, der über dem Referenzwert des Vertrags von 60 % des BIP läge. Im Stabilitätsprogramm vom April 2010 wird von einem etwas niedrigeren Prozentsatz (61 %) und einem weiteren Anstieg auf 63,2 % des BIP im Jahr 2011 ausgegangen.||

Quellen :||

Stabilitätsprogramm (SP), Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen (KOM), Berechnungen der Kommissionsdienststellen.||

Vorschlag für eine

BESCHLUSS DES RATES

über das Bestehen eines übermäßigen öffentlichen Defizits in Zypern

DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –

gestützt auf den Vertrag über die Arbeitsweise der Europäischen Union (AEUV), insbesondere auf Artikel 126 Absatz 6,

auf Vorschlag der Europäischen Kommission,

unter Berücksichtigung der Bemerkungen Zyperns,

in Erwägung nachstehender Gründe:

(1) Gemäß Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union (AEUV) haben die Mitgliedstaaten übermäßige öffentliche Defizite zu vermeiden.

(2) Der Stabilitäts- und Wachstumspakt beruht auf dem Ziel einer gesunden öffentlichen Finanzlage als Mittel zur Verbesserung der Voraussetzungen für Preisstabilität und ein kräftiges tragfähiges Wachstum, das der Schaffung von Arbeitsplätzen förderlich ist.

(3) Das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit nach Artikel 126 AEUV, das durch die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. näher geregelt wird, sieht eine Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits vor. Das Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang des AEUV enthält weitere Bestimmungen zur Durchführung des Defizitverfahrens. In der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1. werden detaillierte Regeln und Definitionen für die Anwendung des genannten Protokolls festgelegt. [4][5]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6.

ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1.

(4) Mit der Reform des Stabilitäts- und Wachstumspakts von 2005 sollten Effizienz und wirtschaftliche Grundlagen des Pakts gestärkt und die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen gewährleistet werden. Insbesondere sollte sichergestellt werden, dass der wirtschaftliche und budgetäre Hintergrund auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Regierungen bei der umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt.

(5) Nach Artikel 126 Absatz 5 AEUV muss die Kommission dem Rat eine Stellungnahme vorlegen, wenn sie der Auffassung ist, dass in einem Mitgliedstaat ein übermäßiges Defizit besteht oder sich ergeben könnte. Unter Berücksichtigung ihres Berichts nach Artikel 126 Absatz 3 und nach Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses gemäß Artikel 126 Absatz 4 gelangte die Kommission zu der Auffassung, dass in Zypern ein übermäßiges Defizit besteht. Daher hat die Kommission dem Rat am 15. Juni 2010 Alle Dokumente zum Defizitverfahren für Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . eine entsprechende Stellungnahme zu Zypern vorgelegt.[6]

Alle Dokumente zum Defizitverfahren für Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Nach Artikel 126 Absatz 6 AEUV hat der Rat die Bemerkungen, die der betreffende Mitgliedstaat gegebenenfalls abzugeben wünscht, zu berücksichtigen, bevor er nach Prüfung der Gesamtlage entscheidet, ob ein übermäßiges Defizit besteht. Im Falle Zyperns führt die Prüfung der Gesamtlage zu folgenden Schlussfolgerungen.

(7) Nach der Datenmeldung der zyprischen Behörden vom April 2010 belief sich das gesamtstaatliche Defizit Zyperns im Jahr 2009 auf 6,1 % des BIP und lag damit über dem Referenzwert von 3 % des BIP. Zwar lag das Defizit nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP, doch kann der Referenzwert im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspaktes als ausnahmsweise überschritten angesehen werden. So resultiert die Überschreitung insbesondere aus einem schweren Wirtschaftsabschwung im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen ist damit zu rechnen, dass das BIP weiter abnehmen wird, wenngleich der Rückgang im Jahr 2010 mit knapp ½ % geringer ausfallen dürfte als 2009 (Rückgang um 1¾ %). Allerdings kann die geplante Überschreitung des Referenzwerts nicht als vorübergehend angesehen werden. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen dürfte das Haushaltsdefizit (bei unveränderter Politik) im Jahr 2011 etwa 7¾ % des BIP erreichen. Das Defizitkriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.

(8) Laut Datenmeldung der zyprischen Behörden vom April 2010 blieb der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand im Jahr 2009 mit 56,2 % des BIP unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Nach den Angaben Zyperns beläuft sich der geplante Schuldenstand 2010 auf 62 % des BIP und liegt somit über dem Referenzwert des AEUV von 60 % des BIP. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2010 davon aus, dass der Schuldenstand in der Folge eines sich verschlechternden Primärsaldos 2010 auf 62,3 % des BIP und 2011 auf 67,6 % ansteigen wird. Angesichts dieser Tendenzen kann nicht die Auffassung vertreten werden, dass die Schuldenquote im Sinne des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.

(9) Gemäß Artikel 2 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 können „einschlägige Faktoren“ bei der Entscheidung des Rates über das Bestehen eines übermäßigen Defizits nach Artikel 126 Absatz 6 nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Bedingung – dass das Defizit in der Nähe des Referenzwertes bleibt und der Referenzwert nur vorübergehend überschritten wird – vollständig erfüllt ist. Dies trifft im Falle Zyperns nicht zu. Bei den zum vorliegenden Beschluss führenden Verfahrensschritten werden daher keine sonstigen einschlägigen Faktoren berücksichtigt –

HAT FOLGENDEn Beschluss ERLASSEN:

Artikel 1

Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass in Zypern ein übermäßiges Defizit besteht.

Artikel 2

Dieser Beschluss ist an die Republik Zypern gerichtet.

Geschehen zu Brüssel am […]

Im Namen des Rates

Der Präsident

[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Zyperns ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6.

[5] ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1.

[6] Alle Dokumente zum Defizitverfahren für Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

LT

(...PICT...)|EUROPOS KOMISIJA|

Briuselis, 2010.6.15

SEK(2010) 740 galutinis

Pasiūlymas

TARYBOS SPRENDIMAS

dėl perviršinio deficito Kipre

AIŠKINAMASIS MEMORANDUMAS

1. Stabilumo ir augimo pakto taikymas dabartinės krizės metu

Šiuo metu daugelyje ES šalių valdžios sektoriaus biudžeto deficitas viršija Sutartyje nustatytą 3 % BVP pamatinę vertę. Dažnai stiprus deficito bei skolos būklės pablogėjimas turi būti vertinamas turint omenyje beprecedentę 2008–2009 m. pasaulinę finansų krizę ir ekonomikos nuosmukį. Tam įtakos turi keli veiksniai. Pirma, dėl ekonomikos nuosmukio mažėja mokestinės pajamos ir didėja socialinių išmokų išlaidos (pvz., bedarbių pašalpos). Antra, pripažindama, kad biudžeto politika dabartinėje ypatingoje ekonominėje situacijoje vaidina svarbų vaidmenį, 2008 m. lapkričio mėn. Europos ekonomikos atkūrimo plane (EEAP), kurį gruodžio mėn. patvirtino Europos Vadovų Taryba, Komisija paragino imtis fiskalinių skatinamųjų priemonių. Plane numatyta, kad skatinamosios priemonės turi būti taikomos laiku, jos turi būti tikslinės, laikinos ir skirtingos įvairiose valstybėse narėse, atsižvelgiant į skirtingą šalių būklę valstybės finansų tvarumo ir konkurencingumo požiūriu, o pagerėjus ekonomikos sąlygoms jos turi būti panaikintos. Galiausiai kelios šalys ėmėsi priemonių finansų sektoriui stabilizuoti; kai kurios iš šių priemonių turėjo įtakos skolos būklei arba kelia didesnio deficito ir skolos riziką ateityje, nors tam tikras vyriausybės suteiktos paramos išlaidas ateityje būtų galima susigrąžinti.

Pagal Stabilumo ir augimo paktą Komisija turi pradėti perviršinio deficito procedūrą (PDP), kai valstybės narės deficitas viršija 3 % BVP pamatinę vertę. Stabilumo ir augimo pakto 2005 m. pakeitimais siekta užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros etapuose būtų visų pirma atsižvelgiama į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta, atsižvelgiant į ekonominę padėtį, greitai atkurti patikimą biudžeto būklę, ir taip užtikrinamas ilgalaikis valstybės finansų tvarumas.

2. Ankstesni perviršinio deficito procedūros veiksmai

Perviršinio deficito procedūra (PDP) nustatyta Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnyje. Ši procedūra išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su jomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto sudedamoji dalis.[1]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su jomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Pagal Sutarties 126 straipsnio 2 dalį Komisija turi stebėti, kaip laikomasi biudžetinės drausmės pagal šiuos du kriterijus: a) ar planuojamo arba faktinio valstybės biudžeto deficito ir bendrojo vidaus produkto (BVP) santykis viršija 3 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai tas santykis smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, artimą pamatinei vertei; arba pamatinės vertės perviršis yra tik išimtinis ir laikinas, o santykis lieka artimas pamatinei vertei); ir b) ar valstybės skolos santykis su BVP viršija 60 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai tas santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės).

126 straipsnio 3 dalyje nustatyta, kad, valstybei narei nevykdant reikalavimų pagal vieną ar abu šiuos kriterijus, Komisija turi parengti pranešimą. Šiame pranešime taip pat turi būti „atsižvelgiama, ar bendrojo šalies biudžeto deficitas yra didesnis už valstybės investicijų išlaidas, be to, įvertinami ir kiti svarbūs veiksniai, įskaitant valstybės narės vidutinės trukmės ekonomikos ir biudžeto būklę“.

Remdamasi duomenimis, kuriuos 2010 m. kovo mėn. pateikė Kipro valdžios institucijos Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Kipro pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ir atsižvelgdama į 2010 m. Komisijos tarnybų pavasario prognozę, 2010 m. gegužės 12 d. Komisija priėmė pranešimą dėl Kipro pagal Sutarties 104 straipsnio 3 dalį Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Kipro pranešimas pateiktas tinklavietėje

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Po to 2010 m. gegužės 27 d. pagal 126 straipsnio 4 dalį Ekonomikos ir finansų komitetas parengė nuomonę apie Komisijos pranešimą.

3. Perviršinio deficito susidarymas

Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Kipro valdžios institucijų pateiktais duomenimis, 2009 m. valdžios sektoriaus deficitas Kipre siekė 6,1 % BVP, taigi, viršijo 3 % BVP pamatinę vertę. Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį laikoma, kad deficitas nebuvo artimas 3 % BVP pamatinei vertei ir kad pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma, jis susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje bei Stabilumo ir augimo pakte. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę numatoma, kad realusis BVP Kipre toliau mažės , nors šiek tiek mažiau, beveik ½ % 2010 m., palyginti su 1¾ % 2009 m. Tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas negali būti laikomas laikinu. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę numatoma, kad 2011 m. biudžeto deficitas sudarys maždaug 7¾ % BVP, jei politika nesikeis. Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.

Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Kipro valdžios institucijų pateiktais duomenimis, bendroji valdžios sektoriaus skola išlieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę ir 2009 m. sudarė 56,2 % BVP. Kipras pranešė apie 2010 m. planuojamą 62 % BVP dydžio skolą, viršijančią 60 % BVP Sutartyje nustatytą pamatinę vertę. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatoma, kad 2010 m. skola išaugs iki 62,3 % BVP, o 2011 m. – iki 67,6 % dėl pablogėjusio pirminio balanso. Atsižvelgiant į šias tendencijas, negalima laikyti, kad skolos santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus nėra įvykdytas.

Pagal Sutarties ir Stabilumo ir augimo pakto nuostatas Komisija pranešime taip pat nagrinėjo svarbius veiksnius. Pagal Stabilumo ir augimo paktą, priimant sprendimą dėl perviršinio deficito, į juos galima atsižvelgti tik tuomet, jei deficitas atitinka dvigubą artumo pamatinei vertei ir laikinumo sąlygą. Kipro atveju dviguba sąlyga nėra įvykdyta. Svarbūs veiksniai patys savaime šiuo atveju iš esmės yra nevienareikšmiai.

Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonė pagal Sutarties 126 straipsnio 4 dalį atitinka Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį pateiktą vertinimą.

Atsižvelgdama į savo pranešimą pagal 126 straipsnio 3 dalį ir Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę pagal 126 straipsnio 4 dalį, Komisija laikosi nuomonės, kad Kipre yra susidaręs perviršinis deficitas. Pagal 126 straipsnio 5 dalį ši Komisijos nuomonė, priimta [2010 m. birželio 15 d.], yra skirta Tarybai. Komisija siūlo Tarybai priimti atitinkamą sprendimą remiantis 126 straipsnio 6 dalimi. Be to, Komisija teikia Tarybai rekomendaciją dėl Tarybos rekomendacijos Kiprui pagal Sutarties 126 straipsnio 7 dalį siekiant ištaisyti perviršinio deficito padėtį.

4. Rekomendacijos dėl perviršinio deficito padėties ištaisymo

Pagal Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 3 straipsnio 4 dalį Tarybos rekomendacijoje pagal 126 straipsnio 7 dalį turi būti nustatytas ne ilgesnis kaip šešių mėnesių laikotarpis, per kurį atitinkama valstybė narė turi imtis veiksmingų priemonių perviršiniam deficitui ištaisyti, ir terminas, per kurį reikia ištaisyti perviršinį deficitą, o „ištaisymas turėtų būti užbaigtas per metus nuo tokio deficito nustatymo, nebent atsirastų ypatingų aplinkybių“. Reglamento 2 straipsnio 6 dalyje nustatyta, kad sprendžiant, ar egzistuoja ypatingos aplinkybės, reikia atsižvelgti į svarbius veiksnius, aptartus Komisijos pranešime pagal Sutarties 126 straipsnio 3 dalį. Reglamento 3 straipsnio 4 dalyje nustatyta, kad rekomendacijoje Taryba nurodo, kad, „siekiant ištaisyti perviršinį deficitą per rekomendacijoje nustatytą terminą, valstybė narė turi pasiekti minimalų metinį kiekvienam ciklui pritaikyto balanso pagerėjimą, kurio etalonas būtų ne mažiau kaip 0,5 % BVP, atėmus vienkartines ir laikinąsias priemones“.

Atsižvelgiant į tai, kad dėl 2005 m. Stabilumo ir augimo pakto reformos galimas lankstesnis PDP taikymas, laikoma, kad Kipro atveju egzistuoja ypatingos aplinkybės. 2009 m. pirmą kartą per 35 metus ekonominė veikla susitraukė 1¾ %. Ekonomikos nuosmukis rodė smarkų vidaus paklausos sumažėjimą ir nepalankią išorės aplinką . Visų pirma dėl didelio namų ūkių įsiskolinimo ir griežtesnių skolinimo sąlygų, darbo rinkos perspektyvų blogėjimo ir neigiamo pasitikėjimo sumažėjo privatus vartojimas. Tuo pat metu sumažėjus būsto paklausai iš užsienio, esant nedideliam pajėgumų panaudojimo lygiui ir vykstant įmonių balanso restruktūrizavimui, įvyko didelė korekcija investicijų srityje. Be to, prekių ir paslaugų, ypač turizmo, eksportas dėl finansų krizės ir pasaulio ekonominės veiklos sulėtėjimo, visų pirma, dėl daug prastesnių pagrindinių prekybos partnerių (euro zonos, Jungtinės Karalystės, Rusijos) augimo perspektyvų, staiga sumažėjo. 2009 m. deficitą lėmė tiek ekonomikos nuosmukis, tiek skatinamosios priemonės, kurių ėmėsi Kipro valdžios institucijos, laikydamosi EEAP.

Atsižvelgiant į tai, tikslinga numatyti perviršinio deficito padėties ištaisymą per vidutinės trukmės laikotarpį iki 2012 m. termino. Pripažindamos, kad Kipro biudžeto būklė 2009 m. pablogėjo dėl priemonių, kurių imtasi reaguojant į krizę ir kurios sudarė apie 1½ % BVP per metus 2009 ir 2010 m. ir buvo tinkamas atsakas pagal Europos ekonomikos atkūrimo planą, ir dėl nevaržomo savaiminių stabilizatorių veikimo, Kipro valdžios institucijos 2010 m. turėtų stiprinti fiskalinę strategiją dabartinėms išlaidoms valdyti skirtomis priemonėmis. Visų pirma, atsižvelgiant į vidaus ir išorės ekonominį disbalansą, kad koregavimas būtų patikimas ir tvarus, reikėtų, kad Kipro valdžios institucijos 2010–2012 m. laikotarpiu užtikrintų 1¾ procentinių punktų BVP vidutinį metinį struktūrinį koregavimą. Tam taip pat reikėtų, kad Kipro valdžios institucijos nurodytų priemonės, kurios yra būtinos perviršiniam deficitui ištaisyti iki 2012 m., greitam bendrosios skolos santykio sumažinimui iki mažesnio už pamatinę vertę užtikrinti ir deficito mažinimui paspartinti, jei ekonomikos ir biudžeto sąlygos būtų geresnės negu šiuo metu tikimasi. Tokiomis aplinkybėmis labai svarbu laiku įgyvendinti vidutinės trukmės biudžeto struktūrą siekiant sėkmingos ir ilgalaikės valstybės finansų konsolidacijos . Be to, turint omenyje tai, kad ilgalaikis visuomenės senėjimo poveikis biudžetui Kipre yra gerokai didesnis už ES vidurkį, daugiausia dėl santykinai didelio pensijų išlaidų padidėjimo, reikalingos priemonės ilgalaikiam valstybės finansų tvarumui didinti.

Siekiant vykdyti griežtesnę priežiūrą pagal PDP, kuri būtina dar ir dėl perviršinio deficito ištaisymo termino, reikės reguliariai ir laiku stebėti pažangą, padarytą įgyvendinant fiskalinio konsolidavimo strategiją, kad perviršinis deficitas būtų ištaisytas. Todėl būsimose atnaujintose Kipro stabilumo programose šiam klausimui galėtų būti skirtas atskiras skyrius.

Pagrindinių makroekonominių ir biudžeto projekcijų palyginimas

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realusis BVP (pokytis, %)|2010 m. pavasario COM|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|balandžio mėn. SP|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Gamybos apimties atotrūkis 1 (% potencialiojo BVP)|2010 m. pavasario COM 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|2010 balandžio mėn. SP 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Valdžios sektoriaus balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|2010 m. balandžio mėn. SP|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Pirminis balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|2010 m. balandžio mėn. SP|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Pagal ciklą pakoreguotas balansas 1 (% BVP)|2010 m. pavasario COM|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|2010 m. balandžio mėn. SP|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Struktūrinis balansas 4 (% BVP)|2010 m. pavasario COM|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|2010 m. balandžio mėn. SP|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Bendroji valdžios sektoriaus skola (% BVP)|2010 m. pavasario COM|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|Nėra duomenų|Nėra duomenų|

|2010 balandžio mėn. SP 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Pastabos :||

1 Programose nurodytas gamybos apimties atotrūkis ir pagal ciklą pakoreguotas balansas pagal Komisijos tarnybų perskaičiavimus remiantis programose pateikta informacija.||

2 Remiantis potencialaus augimo apskaičiavimais: 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % ir 2,8 % atitinkamai 2009–2013 m. laikotarpiu.||

3 Remiantis potencialaus augimo apskaičiavimais: 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % ir 2,2 % atitinkamai 2009–2013 m. laikotarpiu.||

4 Pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones. Vienkartinės ir kitos laikinosios priemonės sudaro 0,1 % 2010, 2011 ir 2012 m. (visos mažinančios deficitą) pagal naujausią programą. Į Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę neįtraukta jokių vienkartinių ir kitų laikinųjų priemonių.||

5 Kipras pranešė apie 2010 m. planuojamą 62 % BVP dydžio skolą, viršijančią Sutartyje nustatytą 60 % BVP pamatinę vertę. 2010 m. balandžio mėn. stabilumo programoje numatomas šiek tiek mažesnis skaičius (61 %) ir tolesnis didėjimas iki 63,2 % BVP 2011 m.||

Šaltinis :||

stabilumo programa (SP); Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozės (COM); Komisijos tarnybų skaičiavimai.||

Pasiūlymas

TARYBOS SPRENDIMAS

2010.6.15

dėl perviršinio deficito Kipre

EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,

atsižvelgdama į Sutartį dėl Europos Sąjungos veikimo, ypač į jos 126 straipsnio 6 dalį,

atsižvelgdama į Europos Komisijos pasiūlymą

atsižvelgdama į Kipro pateiktas pastabas,

kadangi:

(1) Pagal Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnį valstybės narės turi vengti perviršinio valdžios sektoriaus deficito.

(2) Stabilumo ir augimo pakto pagrindinis tikslas yra patikimi valstybės finansai – priemonė sudaryti geresnes sąlygas kainų stabilumui ir smarkiam tvariam augimui, leidžiančiam kurti naujas darbo vietas.

(3) Pagal Sutarties 126 straipsnyje numatytą perviršinio deficito procedūrą, kuri išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto sudėtinė dalis, pateikiamas sprendimas dėl perviršinio deficito. Prie Sutarties pridėtame Protokole dėl perviršinio deficito procedūros nustatomos papildomos nuostatos, susijusios su PDP įgyvendinimu. Tarybos reglamentu (EB) Nr. 479/2009 OL L 145, 2009 6 10, p. 1. nustatytos išsamios taisyklės ir apibrėžtys, susijusios su minėto protokolo nuostatų taikymu.[4][5]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6.

OL L 145, 2009 6 10, p. 1.

(4) Stabilumo ir augimo pakto 2005 m. reforma siekta sustiprinti jo veiksmingumą ir ekonominius pagrindus bei užtikrinti ilgalaikį valstybės finansų tvarumą. Ja buvo siekiama užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros (PDP) etapuose būtų visų pirma atsižvelgta į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta greitai grįžti prie patikimos biudžeto būklės, atsižvelgiant į ekonominę padėtį.

(5) Sutarties 126 straipsnio 5 dalyje reikalaujama, kad Komisija pateiktų Tarybai nuomonę, jeigu Komisija mano, kad valstybėje narėje yra susidaręs arba gali susidaryti perviršinis deficitas. Atsižvelgusi į savo pranešimą pagal 126 straipsnio 3 dalį ir į Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę pagal 126 straipsnio 4 dalį, Komisija padarė išvadą, kad Kipre susidarė perviršinis deficitas. Todėl [2010 m. birželio 15 d.] Komisija tokią nuomonę dėl Kipro pateikė Tarybai Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Sutarties 126 straipsnio 6 dalyje nustatyta, kad Taryba, prieš priimdama sprendimą, ar yra susidaręs perviršinis deficitas, turėtų apsvarstyti ir nuodugniai įvertinti visas pastabas, kurias atitinkama valstybė narė pageidauja pateikti. Kipro atveju, atlikus nuodugnų vertinimą, padarytos tokios išvados.

(7) Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Kipro valdžios institucijų pateiktais duomenimis, 2009 m. valdžios sektoriaus deficitas Kipre siekė 6,1 % BVP, taigi, viršijo 3 % BVP pamatinę vertę. Deficitas nebuvo artimas 3 % BVP pamatinei vertei, bet pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma, jis susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje bei Stabilumo ir augimo pakte. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę, numatoma, kad realusis BVP Kipre toliau mažės , nors šiek tiek mažiau, beveik ½ % 2010 m., palyginti su 1¾ % 2009 m. Tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas negali būti laikomas laikinu. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę 2011 m. biudžeto deficitas sudarys maždaug 7¾ % BVP, jei politika nesikeis. Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.

(8) Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Kipro valdžios institucijų pateiktais duomenimis, bendroji valdžios sektoriaus skola išlieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę ir 2009 m. sudarė 56,2 % BVP. Kipras pranešė apie 2010 m. planuojamą 62 % BVP dydžio skolą, viršijančią 60 % BVP Sutartyje nustatytą pamatinę vertę. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatoma, kad 2010 m. skola dar išaugs iki 62,3 % BVP, o 2011 m. – iki 67,6 % dėl pablogėjusio pirminio balanso. Atsižvelgiant į šias tendencijas, negalima laikyti, kad skolos santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus nėra įvykdytas.

(9) Pagal Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 4 dalį, Tarybai priimant sprendimą dėl perviršinio deficito pagal 126 straipsnio 6 dalį, į svarbius veiksnius galima atsižvelgti tik tuomet, jeigu visapusiškai laikomasi dvigubos sąlygos – kad deficitas išliktų artimas pamatinei vertei ir pamatinės vertės perviršis būtų laikinas. Kipro atveju ši dviguba sąlyga nėra tenkinama. Todėl priimant šį sprendimą į svarbius veiksnius neatsižvelgiama,

PRIĖMĖ ŠĮ SPRENDIMĄ:

1 straipsnis

Atlikus bendrą įvertinimą nustatyta, kad Kipre yra perviršinis deficitas.

2 straipsnis

Šis sprendimas skirtas Kipro Respublikai.

Priimta Briuselyje, 2010.6.15

Tarybos vardu

Pirmininkas […]

[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su jomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Kipro pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OL L 209, 1997 8 2, p. 6.

[5] OL L 145, 2009 6 10, p. 1.

[6] Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

MT

(...PICT...)|IL-KUMMISSJONI EWROPEA|

Brussel 15.6.2010

SEG(2010) 740 finali

Proposta għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv f'Ċipru

MEMORANDUM TA’ SPJEGAZZJONI

1. L-applikazzjoni tal-patt ta' stabbiltà u tkabbir ekonomiku fil-qagħda tal-kriżi attwali

Ħafna pajjiżi tal-UE bħalissa qed jiffaċċjaw żbilanċi tal-gvern ġenerali ikbar mill-valur ta’ referenza ta' 3 % tal-PGD stabbilit mit-Trattat. Id-deterjorament ta’ spiss qawwi fid-defiċit kif ukoll il-pożizzjonijiet tad-dejn għandhom jitqiesu fil-kuntest tal-kriżi finanzjarja u t-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku globali bla preċedent fl-2008/09. Hemm bosta fatturi involuti. L-ewwel nett, it-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku jġib miegħu tnaqqis fid-dħul mit-taxxi u żieda fin-nefqa tal-benefiċċji soċjali (eż. il-benefiċċji tal-qgħad). It-tieni, ladarba għarfet li l-politiki baġitarji għandhom sehem importanti x’jagħtu fil-qagħda ekonomika straordinarja attwali, il-Kummissjoni talbet biex ikun hemm stimulu fiskali fil-Pjan Ewropew għall-Irkupru Ekonomiku (EERP) tagħha ta’ Novembru 2008, li ġie approvat mill-Kunsill Ewropew f’Diċembru. Il-Pjan jispjega li l-istimulu għandu jkun f'waqtu, immirat u temporanju u differenzjat fl-Istati Membri kollha biex jirrifletti l-pożizzjonijiet differenti tagħhom f'termini ta' sostenibbiltà u kompetittività tal-finanzi pubbliċi u għandu jitreġġa' lura ladarba jitjiebu l-kundizzjonijiet ekonomiċi. Fl-aħħar nett, diversi pajjiżi ħadu miżuri biex jistabbilizzaw is-settur finanzjarju, u xi wħud minnhom kellhom impatt fuq il-pożizzjoni tad-dejn jew jikkostitwixxu riskju ta’ żieda fid-defiċits u fid-dejn fil-ġejjieni, għalkemm xi wħud mill-ispejjeż ta’ sostenn tal-gvern jistgħu jiġu rkuprati fil-ġejjieni.

Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jirrikjedi li l-Kummissjoni tagħti bidu għall-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv (PŻE) kull meta l-iżbilanċ ta’ Stat Membru jaqbeż il-valur ta’ referenza ta’ 3 % tal-PGD. L-emendi għall-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir tal-2005 kellhom l-għan li jiżguraw li l-isfond ekonomiku u baġitarju, b’mod partikolari, jiġu kkunsidrati bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jappoġġa l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji mingħajr problemi billi titqies is-sitwazzjoni ekonomika, u għalhekk tiġi żgurata s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fit-tul.

2. Passi li ttieħdu fil-proċedura ta' defiċit eċċessiv

L-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea (TFUE) jistipula proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE). Din il-proċedura hija speċifikata aktar fir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 “dwar li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' defiċit eċċessiv” ĠU L  209 , 2 . 8 . 1997 , p.  6 . Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal- 10  ta’ Novembru  2009 , disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , li hija parti mill-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir.[1]

ĠU L  209 , 2 . 8 . 1997 , p.  6 . Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal- 10  ta’ Novembru  2009 , disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Skont l-Artikolu 126(2) tat-Trattat, il-Kummissjoni trid tissorvelja l-konformità mad-dixxiplina baġitarja fuq il-bażi ta' żewġ kriterji, jiġifieri: (a) jekk il-proporzjon tad-defiċit ippjanat jew attwali tal-gvern mal-prodott gross domestiku (PGD) jaqbiżx il-valur ta' referenza ta' 3 % (sakemm il-proporzjon ma jkunx naqas sostanzjalment u kontinwament, u jkun laħaq livell qrib il-valur ta' referenza; jew, inkella, l-eċċess fuq il-valur ta’ referenza jkun wieħed eċċezzjonali u temporanju biss u li l-proporzjon jibqa’ qrib il-valur ta’ referenza); u (b) dwar jekk il-proporzjon tad-dejn tal-gvern fir-rigward tal-PDG jaqbiżx il-valur ta’ referenza ta’ 60% (sakemm il-proporzjon ma jkunx qed jonqos b’mod suffiċjenti u jersaq lejn il-valur ta’ referenza b’pass sodisfaċenti).

L-Artikolu 126(3) jistipula li, jekk Stat Membru ma jissodisfax ir-rekwiżiti ta’ kriterju wieħed jew tat-tnejn, il-Kummissjoni għandha tħejji rapport. Dan ir-rapport għandu wkoll “iqis jekk id-defiċit tal-gvern jaqbiżx l-infiq tal-gvern għal investiment u jqis il-fatturi l-oħra kollha rilevanti, inkluża l-qagħda ekonomika u baġitarja tal-Istat Membru għal perjodu ta’ żmien medju”.

Fuq il-bażi tad-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet ta' Ċipru f'Marzu 2010 Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru  479 / 2009 , l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tal-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed riċenti tal-Greċja tidher fis-sit: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . u filwaqt li tqies it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, il-Kummissjoni adottat rapport skont l-Artikolu 104(3) għall-Belġju fis-12 ta' Mejju 2010 Id-dokument relatati mal-PŻE għal Ċipru jinstabu fuq dan il-websajt:: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru  479 / 2009 , l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tal-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed riċenti tal-Greċja tidher fis-sit:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Id-dokument relatati mal-PŻE għal Ċipru jinstabu fuq dan il-websajt::

http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Sussegwentement, u skont l-Artikolu 126(4), il-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju fformola opinjoni dwar ir-rapport tal-Kummissjoni fis-27 ta' Mejju 2010.

3. L-eżistenza ta' defiċit eċċessiv

Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f'April 2010, id-defiċit tal-gvern ġenerali f'Ċipru laħaq 6,1 % tal-PGD fl-2009, għalhekk qabeż il-valur ta’ referenza ta' 3% tal-PGD. Ir-rapport tal-Kummissjoni, skont l-Artikolu 126(3), qies li d-defiċit ma kienx qrib il-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD u li l-eċċess fuq il-valur ta' referenza jista jiġi kkwalifikat bħala eċċezzjonali skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B’mod partikolari, dan jirriżulta minn tnaqqis qawwi fir-ritmu ekonomiku skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, il-PGD reali f'Ċipru huwa pproġettat li se jinxtorob aktar, minkejja għal livell anqas, b'madwar ½ % fl-2010 maqqabel ma' 1¾ % fl-2009. Madankollu, l-eċċess ippjanat fuq il-valur tar-referenza ma jistax jitqies temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, id-defiċit baġitarju huwa pproġettat li jilħaq madwar 7¾ % tal-PGD fl-2011 fuq bażi ta' ebda tibdil fil-politika. Il-kriterju tad-defiċit fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.

Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f’April 2010, id-dejn gross tal-gvern ġenerali għadu taħt il-valur referenzjarju ta' 60 % tal-PGD u kien 56,2 % tal-PGD fl-2009. Għall-2010, Ċipru nnotifika dejn ippjanat ta' 62 % tal-PGD u għalhekk jaqbeż is-60 % tal-valur ta' referenza tal-PGD skont it-Trattat. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010 jipproġetta żieda fid-dejn ta' 62,3 % tal-PGD fl-2010 u jerġa' jiżdied għal 67,6 fl-2011 minħabba bilanċ pimarju detorjorat. Minħabba dawn ix-xejriet, il-proporzjon tad-dejn ma jistax jitqies bħala wieħed li qed jonqos b'mod suffiċjenti u li qed joqrob lejn il-valur ta' referenza b'pass sodisfaċenti skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.

B'konformità mad-dispożizzjonijiet fit-Trattat u l-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, fir-rapport tagħha l-Kummissjoni analizzat ukoll il-"fatturi rilevanti". Skont il-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, dawn jistgħu jitqiesu biss fl-istadji li jwasslu għad-deċizjoni dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv jekk id-defiċit jissodisfa l-kundizzjoni doppja ta' qrubija u ta' temporanjetà. Fil-każ ta' Ċipru, il-kundizzjoni doppja mhix sodisfatta. Meta jitqiesu għalihom, il-fatturi rilevanti fil-każ attwali jippreżentaw stampa mħallta.

L-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4) tat-Trattat hija konsistenti mal-evalwazzjoni fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3).

Il-Kummissjoni, wara li qieset ir-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3) u l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4), hija tal-opinjoni li jeżisti defiċit eċċessiv fiċ-Ċipru. Din l-opinjoni, adottata mill-Kummissjoni fil-[15 ta’ Ġunju 2010], qed tiġi hawn indirizzata lill-Kunsill skont l-Artikolu 126(5). Il-Kummissjoni qiegħda tirrakkomanda li l-Kunsill għandu jiddeċiedi kif xieraq, b'konformità mal-Artikolu 126(6). Barra minn hekk, il-Kummissjoni qiegħda tressaq quddiem il-Kunsill rakkomandazzjoni għal rakkomandazzjoni tal-Kunsill li għandha tiġi indrizzata lil Ċipru bl-għan li dan itemm is-sitwazzjoni ta' defiċit eċċessiv skont l-Artikolu 126(7).

4. Rakkomandazzjonijiet biex tintemm il-qagħda ta' defiċit eċċessiv

Skont l-Artikolu 3(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, ir-rakkomandazzjoni tal-Kunsill magħmula skont l-Artikolu 126(7) għandha tistabbilixxi limitu ta’ żmien ta’ mhux aktar minn sitt xhur għal azzjoni effettiva li għandha tittieħed mill-Istat Membru kkonċernat kif ukoll limitu ta’ żmien għall-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv, li “għandu jkun ikkompletat fis-sena ta' wara l-identifikazzjoni tiegħu sakemm ma jkunx hemm ċirkostanzi speċjali”. L-Artikolu 2(6) tar-Regolament jimplika li l-“fatturi rilevanti” meqjusa fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3) tat-Trattat għandhom jitqiesu biex jiġi deċiż jekk jeżistux ċirkustanzi speċjali. L-Artikolu 3(4) tar-Regolament jispeċifika li l-Kunsill għandu jirrakkomanda li l-Istat Membru jikseb “titjib annwali minimu ta’ mill-inqas 0,5 % tal-PGD bħala punt ta’ referenza, fil-bilanċ nett aġġustat ċiklikament ta' miżuri temporanji u dawk ta' darba, sabiex tiġi żgurata l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv fil-limitu taż-żmien stabbilit fir-rakkomandazzjoni”.

Għal raġunijet ta' flessibilità akbar fl-applikazzjoni tal-PDE introdotta mir-riforma tal-2005 tal-Patt ta’ Stabilità u ta' Tkabbir, huwa meqjus li jeżistu ċirkostanzi speċjali fil-każ ta' Ċipru. Fl-2009, għall-ewwel darba f'35 sena, l-attività ekonomika nxtorbot b'1¾ %. Ir-reċessjoni rriflettiet it-tnaqqis sinifikattiv fid-domanda domestika u l-ambjent estern ħażin. Partikolarment, il-livell għoli tad-dejn domestiku privat flimkien ma' kundizzjonijiet iebsa tas-self, perspettiva sejra għall-agħar għas-suq tax-xogħol u effetti negattivi fuq il-fiduċja wasslu għal tnaqqis fil-konsum privat. Fl-istess ħin, l-investiment irreġistra korrezzjoni qawwija, fost tnaqqis fid-domanda barranija għall-proprjetà, użu baxx tal-kapaċità u r-ristrutturar tal-karti tal-bilanċ korporattivi. Barra minn hekk, l-esportazzjoni tal-oġġetti u s-servizzi, speċjalment it-turiżmu, naqset sew bħala konsegwenza tal-kriżi finanzjarja u t-tnasqqis globali, b'mod partikolari l-prospetti ta' tkabbir hafna aktar baxxi tas-sħab kummerċjali ewlenin (Żona Euro, ir-Renju Unit u r-Russja). Id-defiċit fl-2009 huwa konsegwenza kemm tat-tnaqqis ekonomiku kif ukoll tal-miżuri ta' stimulu li ttieħdu f'konformità mal-PERE mill-awtoritajiet Ċiprijotti.

F’dan l-isfond, jixraq li titqies il-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv f’qafas fuq medda medja ta' żmien bi skadenza għall-korrezzjoni tal-2012. Minħabba d-deterjorament tal-pożizzjoni baġitarja Ċiprijotta fl-2009 irriżultat minn miżuri meħuda f'rispons għall-kriżi, li jammontaw għal madwar 1½ % tal-PGD kull sena fl-2009 u fl-2010, li kien rispons xieraq f'konformità mal-Pjan Ewropew ta' Rkupru Ekonomiku u l-użu liberu tal-istabbilizzaturi awtomatiċi, l-awtoritajiet Ċiprijottiċi għandhom isaħħu l-istrateġija fiskali fl-2010 b'miżuri biex jikkontrollaw l-ispiża kurrenti. B'mod partikolari, minħabba l-iżbilanċi ekonomiċi domestiċi u esterni, triq kredibbli u ta' aġġustament sostenibbli tkun teħtieġ lill-awtoritajiet Ċiprijotti li jiżguraw aġġustament strutturali annwali medju ta' 1¾ punti perċentwali tal-PGD fuq il-perjodu 2010-2012. Tkun teħtieġ lill-awtoritajiet Ċiprijotti wkoll li jispeċifikaw il-miżuri li hemm bżonn biex tinkiseb korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv sal-2012, biex ikun żgurat tnaqqis malajr tal-proporzjon tad-dejn gross taħt il-valur ta' referenza u jiġi aċċellerat it-tnaqqis tad-deifiċit jekk l-kundizzjonijiet ekonomiċi u baġiatarji jkunu aħjar minn dawn mistennija bħalissa. F'dan il-kuntest, l-implimentazzjoni f'waqtha tal-qafas baġitarju fit-terminu medju se tkun kritika għal konsolidament b'suċċess u dejjiemi tal-finanzi pubbliċi. Barra minn hekk, peress li l-impatt baġitarju fit-tul tat-terza età f'Ċipru huwa b'mod sinifikattiv 'il fuq mill-medja tal-UE, prinċipalment minħabba żieda relattivament għolja fl-ispiża tal-pensjoni, hemm bżonn ta' miżuri biex titjieb is-sostenibiltà fit-tul tal-finanzi pubbliċi.

Sorveljanza aħjar taħt il-PŻE, li tidher neċessarja fid-dawl ukoll tad-data tal-għeluq tal-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv, se teħtieġ sorveljanza regolari u fil-ħin tal-progress li sar fl-implimentazzjoni tal-istrateġija ta' konsolidazzjoni fiskali biex tassigura l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv. F'dan il-kuntest, kapitolu separat fl-aġġornamenti futuri tal-programm ta' stabbiltà ta' Ċipru jista' jkun dedikat b'mod utli lil din il-kwistjoni.

Tqabbil tal-previżjonijiet makroekonomiċi u baġitarji ewlenin

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PGD reali (bidla f’%)|COM rebbiegħa 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Differenza fil-produzzjoni reali u dik potenzjali 1 (% tal-PGD potenzjali)|COM Rebbiegħa 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Bilanċ tal-amministrazzjoni pubblika (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Bilanċ primarju (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Bilanċ aġġustat ċiklikament 1 (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Bilanċ strutturali 4 (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Dejn gross tal-gvern (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|n.a.|n.a.|

|PS Apr 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Noti:||

1 Id-differenzi bejn il-produzzjoni reali u dik potenzjali u bilanċi aġġustati ċiklikament mill-programmi kif ikkalkulati mill-ġdid mis-servizzi tal-Kummissjoni abbażi tal-informazzjoni fil-programmi.||

2 Ibbażat fuq it-tkabbir potenzjali stmat ta' 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % u 2,8 % rispettivament fil-perjodu 2009-2013.||

3 Ibbażat fuq it-tkabbir potenzjali stmat ta' 2,5 %, 1,6%, 1,6 %, 2,0 % u 2,2 % rispettivament fil-perjodu 2009-2013.||

4 Bilanċ aġġustat ċiklikament li jeskludi miżuri ta’ darba biss u oħrajn temporanji. Il-miżuri ta' darba u miżuri temporanji oħra huma 0,1 % fl-2010, fl-2011 u l-2012 (kollha jnaqqsu d-defiċit) skont l-aktar programm reċenti. M'hemmx miżuri ta' darba jew miżuri temporanji oħrajn fit-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa tal-2010.||

5 Għall-2010, Ċipru nnotifika dejn ippjanat ta' 62 % tal-PGD u għalhekk jaqbeż is-60 % tal-valur ta' referenza tal-PGD skont it-Trattat. Il-programm ta' stabbiltà ta' April 2010 jippjana figura kemmxejn iżgħar (61 %) u jbassar żieda oħra ta' 63,2 % tal-PGD fl-2011.||

Sors:||

Programm ta’ Stabbiltà (SP); It-tbassiriet tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010 (COM); Il-kalkoli tas-servizzi tal-Kummissjoni.||

Proposta għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

ta’ 15.6.2010

dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv f'Ċipru

IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA,

Wara li kkunsidra t-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea, u b'mod partikulari l-Artikolu 126(6) tiegħu,

Wara li kkunsidra l-proposti tal-Kummissjoni Ewropea,

Wara li kkunsidra l-osservazzjonijiet magħmula minn Ċipru,

Billi:

(1) Skont l-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea (TFUE), l-Istati Membri għandhom jevitaw defiċits eċċessivi tal-gvern.

(2) Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir huwa bbażat fuq l-għan ta’ finanzi sodi tal-gvern bħala mezz biex jissaħħu l-kundizzjonijiet għall-istabbiltà tal-prezzijiet u għal tkabbir sostenibbli qawwi li jwassal għall-ħolqien tal-impjiegi.

(3) Il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv skont l-Artikolu 126 tat-Trattat, kif iċċarata mir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 dwar li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' defiċit eċċessiv ĠU L  209 , 2 . 8 . 1997 , p.  6 . , li tagħmel parti mill-Patt ta’ Stabilità u Tkabbir, tistipula deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv. Il-Protokoll dwar il-proċedura ta’ defiċit eċċessiv anness mat-Trattat jistipula dispożizzjonijiet ulterjuri relatati mal-implimentazzjoni tal-PŻE. Ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009 ĠU L  145 , 10.6. 2009 , p.  1 . jistipula definizzjonijiet u regoli dettaljati għall-applikazzjoni tad-dispożizzjoni ta' dan il-Protokoll. [4][5]

ĠU L  209 , 2 . 8 . 1997 , p.  6 .

ĠU L  145 , 10.6. 2009 , p.  1 .

(4) Ir-riforma tal-2005 tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir fittxet li ssaħħaħ l-effikaċja u l-bażi ekonomika kif ukoll li tissalvagwardja s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fit-tul. Din immirat li tiżgura li b’mod partikolari, l-isfond ekonomiku u baġitarju jiġi kkunsidrat bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jsostni l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji mingħajr problemi billi titqies il-qagħda ekonomika.

(5) L-Artikolu 126(5) tat-Trattat jitlob li l-Kummissjoni tindirizza opinjoni lill-Kunsill jekk il-Kummissjoni tqis li jeżisti jew li jista' jinqala' defiċit eċċessiv fi Stat Membru. Wara li qieset ir-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3) u wara li qieset l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4), il-Kummissjoni kkonkludiet li jeżisti defiċit eċċessiv f'Ċipru. Il-Kummissjoni għalhekk indirizzat opinjoni ta' din ix-xorta lill-Kunsill fir-rigward ta' Ċipru fil-[15 ta’ Ġunju 2010] Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għal Ċipru jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għal Ċipru jinsabu fil-websajt li ġejja:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L-Artikolu 126(6) tat-Trattat jiddikjara li l-Kunsill għandu jikkunsidra kull osservazzjoni li l-Istat Membru kkonċernat ikun jixtieq jagħmel qabel ma jiddeċiedi, wara valutazzjoni ġenerali, jekk jeżistix defiċit eċċessiv. Fil-każ ta' Ċipru, din il-valutazzjoni ġenerali twassal għall-konklużjonijiet li ġejjin.

(7) Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f'April 2010, id-defiċit tal-gvern ġenerali f'Ċipru laħaq 6,1 % tal-PGD fl-2009, għalhekk qabeż il-valur ta’ referenza ta' 3% tal-PGD. Id-defiċit kien qrib il-valur ta’ referenza ta' 3 % tal-PGD iżda d-differenza mill-valur referenzjali tista' tiġi kkwalifikata bħala eċċezzjonali skont it-tifsira tat-Trattat u l-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B’mod partikolari, dan jirriżulta minn tnaqqis qawwi fir-ritmu ekonomiku skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, il-PGD reali f'Ċipru huwa pproġettat li se jinxtorob aktar, minkejja għal livell anqas, b'madwar ½ % fl-2010 maqqabel ma' 1¾ % fl-2009. Barra minn hekk, l-eċċess fuq il-valur ta’ referenza ma jistax jitqies bħala temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, id-defiċit baġitarju huwa pproġettat li jilħaqmadwar 7¾ % tal-PGD fl-2011 fuq bażi ta' ebda tibdil fil-politika. Il-kriterju tad-defiċit fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.

(8) Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f’April 2010, id-dejn gross ġenerali tal-gvern għadu taħt il-valur referenzjarju ta' 60 % tal-PGD u kien 56,2 % tal-PGD fl-2009. Għall-2010, Ċipru nnotifika dejn ippjanat ta' 62 % tal-PGD u għalhekk jaqbeż il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD skont it-Trattat. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010 jipproġetta żieda fid-dejn ta' 62,3 % tal-PGD fl-2010 u jerġa' jiżdied għal 67,6 fl-2011 minħabba bilanċ primarju deterjorat. Minħabba dawn ix-xejriet, il-proporzjon tad-dejn ma jistax jitqies bħala wieħed li qed jonqos b'mod suffiċjenti u li qed joqrob lejn il-valur ta' referenza b'pass sodisfaċenti skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.

(9) Skont l-Artikolu 2(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, il-"fatturi rilevanti" jistgħu jitqiesu biss fl-istadji li jwasslu għad-Deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv b'konformità mal-Artikolu 126(6) jekk il-kundizzjoni doppja - li d-defiċit jibqa' qrib il-valur ta' referenza u li l-eċċess tiegħu 'l fuq mill-valur ta' referenza jkun temporanju - tiġi ssodisfata għal kollox. Fil-każ ta' Ċipru, din il-kundizzjoni doppja ma ntlaħqitx. Għalhekk, il-fatturi rilevanti ma jitqiesux fil-passi li jwasslu għal din id-deċiżjoni.

ADOTTA DIN ID-DEĊIŻJONI:

Artikolu 1

Minn valutazzjoni ġenerali jirriżulta li jeżisti defiċit eċċessiv f'Ċipru.

Artikolu 2

Din id-Deċiżjoni hija indirizzata lir-Repubblika ta' Ċipru.

Magħmula fi Brussel, 15.6.2010

Għall-Kunsill

Il-President […]

[1] ĠU L  209 , 2 . 8 . 1997 , p.  6 . Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal- 10  ta’ Novembru  2009 , disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru  479 / 2009 , l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tal-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed riċenti tal-Greċja tidher fis-sit: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Id-dokument relatati mal-PŻE għal Ċipru jinstabu fuq dan il-websajt:: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] ĠU L  209 , 2 . 8 . 1997 , p.  6 .

[5] ĠU L  145 , 10.6. 2009 , p.  1 .

[6] Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għal Ċipru jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOMISIJA|

Briselē, 15.6.2010

SEC(2010) 740 galīgā redakcija

Priekšlikums

PADOMES LĒMUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Kiprā

PASKAIDROJUMA RAKSTS

1. Stabilitātes un izaugsmes pakta piemērošana pašreizējā krīzes situācijā

Daudzu ES valstu kopbudžeta deficīts patlaban pārsniedz Līgumā noteikto atsauces vērtību 3 % no IKP. Uz bieži vien ievērojamo deficīta pieaugumu, kā arī uz parāda attīstību jāraugās nepieredzētās vispasaules 2008./2009. gada finanšu krīzes un ekonomikas lejupslīdes kontekstā. Jāņem vērā vairāki faktori. Pirmkārt, ekonomikas lejupslīdes rezultātā samazinās nodokļu ieņēmumi un pieaug sociālo pabalstu (piemēram, bezdarbnieka pabalstu) izdevumi. Otrkārt, ņemot vērā to, ka budžeta politikai ir svarīga nozīme ārkārtas situācijā, kas pašreiz valda ekonomikā, Komisija 2008. gada novembra Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānā (EEAP), ko decembrī apstiprināja Eiropadome, aicināja veikt fiskālās stimulēšanas pasākumus. Plānā paskaidrots, ka stimulēšanas pasākumiem jābūt savlaicīgiem, mērķtiecīgiem, ar ierobežotu darbības laiku un katrā dalībvalstī dažādiem, lai ņemtu vērā šo valstu atšķirīgos stāvokļus attiecībā uz valsts finanšu ilgtspējību un konkurētspēju, un tie jāpārtrauc, kad ekonomikas apstākļi uzlabojas. Visbeidzot, lai stabilizētu finanšu sektoru, vairākas dalībvalstis ir veikušas pasākumus, no kuriem daži ir ietekmējuši parādu vai rada risku, ka deficīts un parāds varētu nākotnē pieaugt, lai gan dažas valstis atbalsta pasākumu izmaksas nākotnē varētu atgūt.

Stabilitātes un izaugsmes paktā noteikts, ka Komisijai jāuzsāk pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra vienmēr, kad kādas dalībvalsts budžeta deficīts pārsniedz atsauces vērtību 3 % no IKP. Stabilitātes un izaugsmes paktā 2005. gadā izdarīto grozījumu mērķis bija jo īpaši nodrošināt to, ka situācija ekonomikā un budžeta stāvoklis ir pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā, un tādējādi ilgtermiņā nodrošinātu valsts finanšu ilgtspējību.

2. Iepriekšējie pasākumi pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūrā

Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pants paredz pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru. Šī procedūra ir sīkāk aprakstīta Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ). , kas ietilpst Stabilitātes un izaugsmes paktā.[1]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ).

Saskaņā ar Līguma 126. panta 2. punktu Komisijai jāuzrauga budžeta disciplīnas ievērošana, pamatojoties uz šādiem diviem kritērijiem: a) vai plānotā vai faktiskā valsts budžeta deficīta attiecība pret iekšzemes kopproduktu (IKP) pārsniedz atsauces vērtību 3 % (izņemot gadījumus, kad šī attiecība ir būtiski un pastāvīgi samazinājusies un sasniegusi atsauces vērtībai tuvu līmeni, vai arī ja atsauces vērtība ir pārsniegta tikai izņēmuma kārtā un uz laiku, un šī attiecība joprojām ir tuva atsauces vērtībai); un b) vai valsts parāda attiecība pret IKP pārsniedz atsauces vērtību 60 % (ja vien šī attiecība pietiekami strauji nesamazinās un netuvinās atsauces vērtībai).

Līguma 126. panta 3. punktā paredzēts, ka tad, ja kāda dalībvalsts neatbilst viena vai abu šo kritēriju prasībām, Komisija sagatavo ziņojumu. Šajā ziņojumā “ņem vērā arī to, vai valsts budžeta deficīts pārsniedz valdības investīciju izdevumus, kā arī ņem vērā visus citus būtiskus faktorus, tostarp dalībvalsts ekonomikas un budžeta stāvokli vidēji ilgā laikā”.

Pamatojoties uz datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada martā Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Kipras paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , un ņemot vērā Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi, Komisija 2010. gada 12. maijā saskaņā ar 104. panta 3. punktu pieņēma ziņojumu par Kipru Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Kipras paziņotie dati ir pieejami:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Pēc tam saskaņā ar 126. panta 4. punktu 2010. gada 27. maijā Ekonomikas un finanšu komiteja formulēja atzinumu par Komisijas ziņojumu.

3. Pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšana

Saskaņā ar datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, tās 2009. gada kopbudžeta deficīts sasniedza 6,1 % no IKP, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību — 3 % no IKP. Saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu sagatavotajā Komisijas ziņojumā pausts uzskats, ka deficīts nav bijis tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP un, ka atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par pārsniegumu izņēmuma kārtā Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Tas jo īpaši ir nopietnas ekonomikas lejupslīdes rezultāts Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi sagaidāms, ka Kipras reālais IKP turpinās sarukt, kaut arī mazākā apmērā, tas ir, par gandrīz ½ % 2010. gadā salīdzinājumā ar 1¾ % 2009. gadā. Tomēr plānoto atsauces vērtības pārsniegumu nevar uzskatīt par īslaicīgu. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi ir sagaidāms, ka, nemainot politiku, budžeta deficīts 2011. gadā veidos aptuveni 7¾ % no IKP. Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.

Saskaņā ar datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, valsts kopējais parāds vēl aizvien ir mazāks par atsauces vērtību 60 % no IKP, tas ir, 56,2 % no IKP 2009. gadā. Attiecībā uz 2010. gadu Kipra ir paziņojusi, ka plānotais parāda apmērs ir 62 % no IKP, tādējādi pārsniedzot Līgumā noteikto atsauces vērtību — 60 % no IKP. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka 2010. gadā parāds pieaugs līdz 62,3 % un 2011. gadā līdz 67,6 % no IKP, balstoties uz primārās bilances pasliktināšanos. Ņemot vērā šo tendenci, nevar uzskatīt, ka parāda attiecība pietiekami ātri samazinās un tuvinās atsauces vērtībai Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Līgumā minētais parāda kritērijs nav izpildīts.

Saskaņā ar Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta noteikumiem Komisija savā ziņojumā analizēja arī “būtiskos faktorus”. Saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes paktu, gatavojot lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, tos drīkst ņemt vērā tikai tad, ja budžeta deficīts vienlaikus atbilst diviem nosacījumiem — ka tas saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Kipras gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Atsevišķi ņemot, būtiskie faktori konkrētajā gadījumā, šķiet, liecina par neviennozīmīgu situāciju.

Saskaņā ar Līguma 126. panta 4. punktu sagatavotais Ekonomikas un finanšu komitejas atzinums atbilst Komisijas novērtējumam, kas iekļauts saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu sagatavotajā ziņojumā.

Komisija, ņemot vērā savu saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu sniegto ziņojumu un pamatojoties uz Ekonomikas un finanšu komitejas saskaņā ar 126. panta 4. punktu sniegto atzinumu, uzskata, ka Kiprā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Šis atzinums, ko Komisija pieņēma [2010. gada 15. jūnijā], tiek adresēts Padomei saskaņā ar 126. panta 5. punktu. Komisija ierosina Padomei pieņemt attiecīgu lēmumu saskaņā ar 126. panta 6. punktu. Turklāt saskaņā ar 126. panta 7. punktu Komisija Padomei iesniedz ieteikumu par Padomes ieteikumu, kas adresējams Kiprai, lai tiktu novērsta pārmērīga budžeta deficīta situācija.

4. Ieteikumi, lai novērstu pārmērīga budžeta deficīta situāciju

Saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 3. panta 4. punktu Padomes ieteikumā, kas izdots saskaņā ar Līguma 126. panta 7. punktu, jānosaka, ka attiecīgajai dalībvalstij ne vēlāk kā sešu mēnešu laikā jāveic efektīvi pasākumi, kā arī jāparedz termiņš pārmērīgā budžeta deficīta novēršanai — tam “jābūt pilnībā novērstam nākamajā gadā pēc tā konstatēšanas, ja vien nepastāv īpaši apstākļi”. Lemjot, vai pastāv īpaši apstākļi, saskaņā ar regulas 2. panta 6. punktu jāņem vērā “būtiskie faktori”, kas izskatīti atbilstīgi Līguma 126. panta 3. punktam sagatavotajā Komisijas ziņojumā. Regulas 3. panta 4. punktā Padomei paredzēts pienākums ieteikt, ka dalībvalsts “kā normu sasniedz minimālu gada uzlabojumu vismaz 0,5 % apmērā no IKP tās cikliski koriģētajā bilancē, izņemot vienreizējos un pagaidu pasākumus, lai tādējādi nodrošinātu pārmērīga budžeta deficīta novēršanu ieteikumā norādītajā termiņā”.

Saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes pakta 2005. gada reformu, ar ko tika ieviesta lielāka elastība, piemērojot pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras noteikumus, var uzskatīt, ka Kipras gadījumā pastāv īpaši apstākļi. Saimnieciskā darbība 2009. gadā pirmo reizi 35 gadu laikā samazinājās par 1¾ %. Recesija atspoguļoja ievērojamo iekšzemes pieprasījuma kritumu un negatīvu ārējo vidi. Jo īpaši mājsaimniecību lielā parādu nasta un neizdevīgāki aizdevumu nosacījumi, darba tirgus pasliktināšanās izredzes un uzticības trūkums izraisīja privātā patēriņa kritumu. Vienlaikus ar ārējā pieprasījuma pēc mājokļiem samazināšanos, zemu jaudas izmantojumu un uzņēmumu bilanču restrukturizāciju arī ieguldījumu jomā tika uzrādīta būtiska korekcija. Turklāt strauji samazinājās arī preču un pakalpojumu, īpaši tūrisma, eksports, ko izraisīja finanšu krīze un pasaules ekonomikas attīstības tempu palēnināšanās, jo īpaši daudz sliktākās prognozes par galveno tirdzniecības partneru (euro zonas valstis, Apvienotā Karaliste, Krievija) izaugsmes perspektīvām. 2009. gada budžeta deficīts ir sekas, ko izraisīja gan ekonomikas lejupslīde, gan Kipras iestāžu saskaņā ar EEAP veiktie stimulēšanas pasākumi.

Ņemot vērā iepriekš minēto, ir lietderīgi apsvērt pārmērīga valsts budžeta deficīta novēršanu vidējā termiņā, par korekciju galīgo termiņu nosakot 2012. gadu. Atzīstot, ka Kipras 2009. gada budžeta stāvokļa pasliktināšanos noteica veiktie pretkrīzes pasākumi aptuveni 1½ % apmērā no IKP gan 2009., gan 2010. gadā, kas bija piemērota rīcība saskaņā ar Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānu, un automātisko stabilizatoru brīvā darbība, Kipras iestādēm 2010. gadā būtu jāuzlabo fiskālā stratēgija, papildinot to ar pasākumiem kārtējo izdevumu kontrolēšanai. Lai veiktu ticamas un ilgtspējīgas korekcijas, jo īpaši ņemot vērā iekšzemes un ārējās ekonomikas nelīdzsvarotību, Kipras iestādēm laikā no 2010. līdz 2012. gadam būtu jānodrošina vidēja ikgadēja budžeta strukturāla korekcija 1¾ procentu punktu apmērā no IKP. Tāpat Kipras iestādēm būtu jāprecizē pasākumi, kas nepieciešami pārmērīga budžeta deficīta novēršanai līdz 2012. gadam, jānodrošina ātra kopējā parāda attiecības samazināšana zem atsauces vērtības un jāpaātrina deficīta samazināšana, ja ekonomikas vai budžeta situācija izrādās labāka, nekā sagaidāms pašlaik. Tādējādi laicīga vidējā termiņa budžeta programmas īstenošana būtu izšķiroša veiksmīgai un stabilai valsts finanšu konsolidācijai. Turklāt, ņemot vērā to, ka sabiedrības novecošanās ilgtermiņa ietekme uz budžetu Kiprā ir krietni lielāka nekā vidēji ES, ko galvenokārt izraisa salīdzinoši lielais pensiju izdevumu pieaugums, ir nepieciešami pasākumi, kas ilgtermiņā uzlabotu valsts finanšu ilgtspējību.

Lai pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras ietvaros veiktu pastiprinātu uzraudzību, kas, šķiet, ir vajadzīga arī tāpēc, lai noteiktajā termiņā novērstu pārmērīgo deficītu, būs vajadzīga regulāra un savlaicīga uzraudzība attiecībā uz paveikto fiskālās konsolidācijas stratēģijas īstenošanā, lai nodrošinātu pārmērīgā deficīta novēršanu. Tāpēc Kipras stabilitātes programmas turpmākajos atjauninājumos šim jautājumam varētu atvēlēt atsevišķu nodaļu.

Galveno makroekonomikas un budžeta prognožu salīdzinājums

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reālais IKP (izmaiņas %)|COM 2010. g. pavasaris|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Ražošanas apjoma starpība 1 (% no potenciālā IKP)|COM 2010. g. pavasaris 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Valsts kopbudžeta bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Primārā bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Cikliski koriģētā bilance 1 (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Strukturālā bilance 4 (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Valsts kopējais parāds (% no IKP)|COM 2010. g. pavasaris|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|n.p.|n.p.|

|SP 2010. g. aprīlis 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Piezīmes :||

1 Komisijas dienestu veikts programmās norādītā ražošanas apjomu starpības un cikliski koriģēto bilanču pārrēķins, balstoties uz programmās sniegto informāciju.||

2 Pamatojoties uz prognozēto potenciālo pieaugumu attiecīgi 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % un 2,8 % apmērā laikposmam no 2009. līdz 2013. gadam.||

3 Pamatojoties uz prognozēto potenciālo pieaugumu attiecīgi 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % un 2,2 % apmērā laikposmam no 2009. līdz 2013. gadam.||

4 Cikliski koriģētā bilance, izņemot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus. Saskaņā ar jaunāko programmu vienreizēji un citi pagaidu pasākumi 2010., 2011. un 2012. gadā veido 0,1 % (visi deficītu samazinoši). Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi vienreizēju pasākumu un citu pagaidu pasākumu nav.||

5 Attiecībā uz 2010. gadu Kipra ir paziņojusi, ka plānotais parāda apmērs ir 62 % no IKP, tādējādi pārsniedzot Līgumā noteikto atsauces vērtību — 60 % no IKP. 2010. gada stabilitātes programmā ir plānots nedaudz zemāks rādītājs (61 %), paredzot turpmāku pieaugumu 2011. gadā — līdz 63,2 % no IKP.||

Avots:||

Stabilitātes programma (SP); Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognoze (COM); Komisijas dienestu aprēķini.||

Priekšlikums

PADOMES LĒMUMS

(15.6.2010)

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Kiprā

EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

ņemot vērā Līgumu par Eiropas Savienības darbību un jo īpaši tā 126. panta 6. punktu,

ņemot vērā Eiropas Komisijas priekšlikumu,

ņemot vērā Kipras apsvērumus,

tā kā:

(1) Saskaņā ar Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pantu dalībvalstīm jāizvairās no pārmērīga valsts budžeta deficīta.

(2) Stabilitātes un izaugsmes pakta mērķis ir sakārtotas valsts finanses kā līdzeklis, lai nostiprinātu nosacījumus stabilām cenām un stiprai, stabilai izaugsmei, kas veicina nodarbinātības kāpumu.

(3) Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra, ko regulē Līguma 126. pants, kuru sīkāk izskaidro Padomes Regula (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. (kas ir Stabilitātes un izaugsmes pakta sastāvdaļa), paredz pieņemt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu. Līgumam pievienotajā Protokolā par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru ir izklāstīti citi noteikumi par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu. Padomes Regulā (EK) Nr. 479/2009 OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp. paredzēti sīki izstrādāti noteikumi un definīcijas par to, kā piemērot minētā protokola noteikumus. [4][5]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp.

OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp.

(4) Ar Stabilitātes un izaugsmes pakta 2005. gada reformu tika meklētas iespējas uzlabot efektivitāti un ekonomisko pamatojumu, kā arī ilgstoši saglabāt valsts finanšu ilgtspējību. Tā mērķis bija jo īpaši nodrošināt, lai ekonomikas un budžeta stāvoklis būtu pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā.

(5) Līguma 126. panta 5. punktā noteikts, ka Komisija adresē Padomei atzinumu, ja Komisija uzskata, ka dalībvalstī pastāv vai var rasties pārmērīgs budžeta deficīts. Komisija, ņēmusi vērā savu ziņojumu saskaņā ar 126. panta 3. punktu un balstoties uz Ekonomikas un finanšu komitejas atzinumu saskaņā ar 126. panta 4. punktu, ir secinājusi, ka Kiprā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Tāpēc Komisija ir adresējusi Padomei šādu atzinumu par Kipru [2010. gada 15. jūnijā] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Līguma 126. panta 6. punktā noteikts, ka Padomei ir jāizskata jebkādi apsvērumi, ko, iespējams, vēlētos iesniegt attiecīgā dalībvalsts, un tad, pamatojoties uz vispārēju novērtējumu, jāpieņem lēmums par to, vai pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Kipras gadījumā šā vispārējā novērtējuma rezultātā ir pieņemti turpmāk minētie secinājumi.

(7) Saskaņā ar datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, tās 2009. gada kopbudžeta deficīts sasniedza 6,1 % no IKP, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību — 3 % no IKP. Deficīts nav bijis tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP, tomēr var uzskatīt, ka atsauces vērtība ir pārsniegta izņēmuma kārtā Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Tas jo īpaši ir nopietnas ekonomikas lejupslīdes rezultāts Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi sagaidāms, ka Kipras reālais IKP turpinās sarukt, kaut arī mazākā apmērā, tas ir, par gandrīz ½ % 2010. gadā salīdzinājumā ar 1¾ % 2009. gadā. Tomēr plānoto atsauces vērtības pārsniegumu nevar uzskatīt par īslaicīgu. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka, nemainot politiku, budžeta deficīts 2011. gadā veidotu aptuveni 7¾ % no IKP. Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.

(8) Saskaņā ar datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, valsts kopējais parāds vēl aizvien ir mazāks par atsauces vērtību 60 % no IKP, tas ir, 56,2 % no IKP 2009. gadā. Attiecībā uz 2010. gadu Kipra ir paziņojusi, ka plānotais parāda apmērs ir 62 % no IKP, tādējādi pārsniedzot Līgumā noteikto atsauces vērtību — 60 % no IKP. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka parāds turpinās pieaugt, 2010. gadā veidojot 62,3 % un 2011. gadā — 67,6 % no IKP, balstoties uz primārās bilances pasliktināšanos. Ņemot vērā šo tendenci, nevar uzskatīt, ka parāda attiecība pietiekami ātri samazinās un tuvinās atsauces vērtībai Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Līgumā minētais parāda kritērijs nav izpildīts.

(9) Gatavojot Padomes lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu atbilstīgi 126. panta 6. punktam, “būtiskos faktorus” saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 4. punktu drīkst ņemt vērā tikai tad, ja vienlaikus ir pilnībā izpildīti divi nosacījumi, proti, ka budžeta deficīts joprojām saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Kipras gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Tāpēc šā lēmuma pieņemšanas gaitā nav ņemti vērā būtiskie faktori,

IR PIEŅĒMUSI ŠO LĒMUMU.

1. pants

No vispārējā novērtējuma izriet, ka Kiprā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts.

2. pants

Šis lēmums ir adresēts Kipras Republikai.

Briselē, 15.6.2010

Padomes vārdā —

priekšsēdētājs […]

[1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ).

[2] Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Kipras paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp.

[5] OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp.

[6] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

SK

(...PICT...)|EURÓPSKA KOMISIA|

Brusel, 15.6.2010

SEK(2010) 740 v konečnom znení

Návrh

ROZHODNUTIE RADY

o existencii nadmerného deficitu na Cypre

DÔVODOVÁ SPRÁVA

1. Uplatňovanie Paktu o stabilite a raste v súčasnej krízovej situácii

Mnohé krajiny EÚ v súčasnosti čelia deficitom verejných financií, ktoré sú vyššie ako referenčná hodnota 3 % HDP stanovená v zmluve. Toto často výrazné zhoršenie deficitu, ako aj stav zadlženosti je potrebné vnímať v kontexte celosvetovej finančnej krízy a poklesu hospodárskeho rastu v roku 2008/2009. Pôsobí tu niekoľko faktorov. Po prvé, hospodársky pokles prináša so sebou klesajúce príjmy z daní a rastúce výdavky na sociálne dávky (napríklad na dávky v nezamestnanosti). Po druhé, keďže Komisia uznala, že rozpočtové politiky zohrávajú v súčasnej mimoriadnej hospodárskej situácii dôležitú úlohu, vo svojom Európskom pláne na oživenie hospodárstva z novembra 2008, ktorý Európska rada schválila v decembri 2008, vyzvala na prijatie fiškálneho stimulu. Podľa plánu by sa tento stimul mal prijať včas, mal by byť cielený a dočasný, mal by byť diferencovaný podľa jednotlivých členských štátov podľa ich postavenia z hľadiska udržateľnosti verejných financií a konkurencieschopnosti a mal by sa zrušiť, keď sa hospodárska situácia zlepší. Napokon, niekoľko krajín prijalo opatrenia zamerané na stabilizáciu finančného sektora, z ktorých niektoré majú vplyv na stav zadlženosti alebo predstavujú riziko vyššieho deficitu a zadlženosti v budúcnosti, hoci časť nákladov vynaložených na podporu z verejných zdrojov by sa mohla v budúcnosti vrátiť.

V Pakte o stabilite a raste sa od Komisie vyžaduje, aby začala postup pri nadmernom deficite vždy, keď deficit členského štátu presiahne referenčnú hodnotu 3 % HDP. Cieľom zmien a doplnení Paktu o stabilite a raste v roku 2005 bolo zaistiť, aby sa pri všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite plne zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. Paktom o stabilite a raste sa takto vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu, a tým sa zaisťuje dlhodobá udržateľnosť verejných financií.

2. Predchádzajúce kroky v postupe pri nadmernom deficite

V článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa ustanovuje postup pri nadmernom deficite (EDP). Tento postup sa ďalej spresňuje v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 „o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku“ Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu stability a rastu a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste.[1]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu stability a rastu a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Podľa článku 126 ods. 2 zmluvy musí Komisia monitorovať dodržiavanie rozpočtovej disciplíny na základe týchto dvoch kritérií: a) či pomer plánovaného alebo skutočného deficitu verejných financií k hrubému domácemu produktu (HDP) presahuje referenčnú hodnotu 3 % (okrem prípadov, keď tento pomer podstatne a neustále klesal a dosiahol úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote, alebo ak je prekročenie referenčnej hodnoty iba výnimočné a dočasné a pomer zostáva blízko referenčnej hodnoty) a b) či pomer verejného dlhu k HDP presahuje referenčnú hodnotu 60 % (s výnimkou prípadu, keď sa pomer dostatočne znižuje a uspokojivým tempom sa približuje k referenčnej hodnote ).

V článku 126 ods. 3 sa ustanovuje, že ak členský štát nespĺňa požiadavky podľa jedného alebo obidvoch týchto kritérií, Komisia musí vypracovať správu. V tejto správe Komisia „prihliadne tiež na to, či štátny deficit prekračuje štátne výdavky na investície a zohľadní všetky ostatné závažné faktory vrátane stavu hospodárskeho a rozpočtového výhľadu členského štátu na stredne dlhé obdobie.“

Na základe údajov, ktoré predložili cyperské orgány v marci 2010 Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenia Cypru sa nachádzajú na webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a po zohľadnení predpovede útvarov Komisie z jari 2010, Komisia 12. mája 2010 Všetky dokumenty týkajúce sa EDF pre Cyprus sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . prijala správu podľa článku 104 ods. 3 určenú Cypru.[2][3]

Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenia Cypru sa nachádzajú na webovej stránke:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všetky dokumenty týkajúce sa EDF pre Cyprus sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Následne a v súlade s článkom 126 ods. 4 Hospodársky a finančný výbor vydal 27. mája 2010 stanovisko k správe Komisie.

3. Existencia nadmerného deficitu

Podľa údajov, ktoré cyperské orgány oznámili v apríli 2010, deficit verejných financií na Cypre v roku 2009 dosiahol 6,1 % HDP, čím prekročil referenčnú hodnotu 3 % HDP. V správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 sa uvádza, že výška deficitu sa nepribližovala k referenčnej hodnote 3 % HDP a že prekročenie referenčnej hodnoty sa môže považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Deficit vyplynul najmä z prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa na Cypre očakáva ďalšie zníženie reálneho HDP, hoci v menšej miere, takmer o 0,5 % v roku 2010 v porovnaní s 1,75 % v roku 2009. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa však nemôže považovať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa očakáva, že za predpokladu nezmenenej politiky dosiahne rozpočtový deficit v roku 2011 približne 7,75 % HDP. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

Podľa údajov, ktoré oznámili cyperské orgány v apríli 2010, zostáva hrubý verejný dlh pod referenčnou hodnotou 60 % HDP, pričom v roku 2009 dosiahol úroveň 56,2 % HDP. Na rok 2010 Cyprus oznámil plánovaný dlh na úrovni 62 % HDP, čím prekročil referenčnú hodnotu 60 % HDP uvedenú v zmluve. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa v roku 2010 očakáva zvýšenie dlhu na 62,3 % HDP a v roku 2011 ďalšie zvýšenie na 67,6 %, a to z dôvodu zhoršeného primárneho salda. So zreteľom na tieto trendy nemožno pomer dlhu považovať za dostatočne sa znižujúci a uspokojivým tempom sa približujúci k referenčnej hodnote v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Kritérium pre dlh podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

V súlade s ustanoveniami zmluvy a Paktu o stabilite a raste Komisia vo svojej správe takisto analyzovala „významné faktory“. Podľa Paktu o stabilite a raste sa tieto faktory môžu zohľadniť v krokoch, ktoré vedú k rozhodnutiu o existencii nadmerného deficitu, len ak deficit spĺňa dvojitú podmienku blízkosti k referenčnej hodnote a dočasnosti. V prípade Cypru táto dvojitá podmienka nie je splnená. Individuálne posudzované relevantné faktory v tomto prípade prinášajú zmiešaný obraz.

Stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru v súlade s článkom 126 ods. 4 zmluvy je v súlade s hodnotením uvedeným v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3.

Komisia vzhľadom na svoju správu podľa článku 126 ods. 3 a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru podľa článku 126 ods. 4 zastáva názor, že na Cypre existuje nadmerný deficit. Toto stanovisko, ktoré Komisia prijala [15. júna 2010], sa týmto v súlade s článkom 126 ods. 5 predkladá Rade. Komisia navrhuje, aby Rada v tomto zmysle rozhodla v súlade s článkom 126 ods. 6. Komisia okrem toho predkladá Rade odporúčanie na odporúčanie Rady určené Cypru s cieľom odstrániť nadmerný deficit v súlade s článkom 126 ods. 7.

4. Odporúčanie odstrániť nadmerný deficit

Podľa článku 3 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 sa musí v odporúčaní Rady podľa článku 126 ods. 7 stanoviť lehota v trvaní najviac šesť mesiacov na to, aby príslušný členský štát prijal účinné opatrenia, ako aj lehota na odstránenie nadmerného deficitu, ktorá „sa musí ukončiť v roku, ktorý nasleduje po jeho zistení, pokiaľ sa nevyskytnú osobitné okolnosti“. Článok 2 ods. 6 nariadenia znamená, že pri rozhodovaní, či existujú mimoriadne okolnosti, sa musia zohľadniť „významné faktory“ posudzované v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 zmluvy. V článku 3 ods. 4 nariadenia sa ustanovuje, že Rada musí odporučiť, aby členský štát dosiahol „minimálne ročné zlepšenie najmenej 0,5 % HDP ako meradlo svojich cyklicky upravených zostatkov, očistených od jednorazových alebo dočasných opatrení, aby sa zaistilo dosiahnutie korekcie nadmerného schodku v lehote stanovenej v odporúčaní“.

Dospelo sa k záveru, že v prípade Cypru existujú mimoriadne okolnosti, ktoré sú významné pre pružnejšie uplatňovanie postupu pri nadmernom deficite, ktorá sa zaviedla v rámci reformy Paktu o stabilite a raste z roku 2005. V roku 2009 sa po prvýkrát za 35 rokov hospodárska činnosť znížila o 1,75 %. Do recesie sa premietol významný pokles domáceho dopytu a nepriaznivé vonkajšie prostredie. K poklesu súkromnej spotreby viedla najmä vysoká zadlženosť domácností spolu s prísnejšími úverovými podmienkami , zhoršujúcim sa výhľadom trhu práce a nepriaznivými vplyvmi na dôveru. V oblasti investícií sa zaznamenala výrazná korekcia, a to počas poklesu zahraničného dopytu po nehnuteľnostiach na bývanie, nízkeho využívania kapacít a reštrukturalizácie účtovných súvah podnikov . V dôsledku finančnej krízy a celosvetového hospodárskeho spomalenia, predovšetkým oveľa nižšieho výhľadu rastu hlavných obchodných partnerov (eurozóny, Spojeného kráľovstva a Ruska) došlo k prudkému poklesu vývozu tovaru a služieb, najmä cestovného ruchu . Deficit v roku 2009 je dôsledkom hospodárskeho poklesu, ako aj stimulačných opatrení, ktoré prijali cyperské orgány v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva.

V týchto súvislostiach je vhodné zvážiť korekciu nadmerného deficitu v strednodobom rámci v lehote na korekciu do roku 2012. Uznávajúc, že zhoršenie cyperskej rozpočtovej pozície v roku 2009 vyplynulo z opatrení prijatých v reakcii na krízu a v roku 2009 a 2010 predstavovalo približne 1,5 % HDP ročne, čo bola primeraná reakcia v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva a voľným pôsobením automatických stabilizátorov, mali by cyperské orgány v roku 2010 posilniť fiškálnu stratégiu prijatím opatrení na kontrolu súčasných výdavkov. Predovšetkým vzhľadom na domáce a vonkajšie hospodárske nerovnováhy by dôveryhodný a udržateľný postup úpravy vyžadoval od cyperských orgánov, aby počas rokov 2010 – 2012 zaistili priemernú ročnú štrukturálnu úpravu na úrovni 1,75 percentuálneho bodu HDP. Takisto sa vyžaduje, aby cyperské orgány špecifikovali opatrenia potrebné na dosiahnutie korekcie nadmerného deficitu do roku 2012, aby zaistili okamžité zníženie pomeru hrubého dlhu pod referenčnú hodnotu a aby urýchlili znižovanie deficitu, ak sa hospodárske alebo rozpočtové podmienky zlepšia oproti súčasným očakávaniam. V tomto kontexte bude pre úspešnú a trvalú konsolidáciu verejných financií rozhodujúce včasné vykonávanie strednodobého rozpočtového rámca . Navyše vzhľadom na to, že dlhodobý vplyv starnutia obyvateľstva na rozpočet na Cypre je výrazne nad priemerom EÚ, najmä v dôsledku pomerne vysokého nárastu výdavkov na dôchodky, sú potrebné opatrenia na zlepšenie dlhodobej udržateľnosti verejných financií.

Zlepšenie dohľadu v rámci postupu pri nadmernom deficite, ktoré sa zdá nevyhnutné aj so zreteľom na lehotu na korekciu nadmerného deficitu, si bude vyžadovať pravidelné a včasné monitorovanie pokroku dosiahnutého pri vykonávaní stratégie fiškálnej konsolidácie s cieľom zaistiť korekciu nadmerného deficitu. V tomto kontexte by bolo užitočné, keby sa v nadchádzajúcej aktualizácii programu stability Cypru venovala tejto otázke osobitná kapitola.

Porovnanie kľúčových makroekonomických a rozpočtových prognóz

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reálny HDP (zmena v %)|KOM jar 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Produkčná medzera 1 (% potenciálneho HDP)|KOM jar 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Saldo verejných financií (% HDP)|KOM jar 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3.4|-2.5|

Primárne saldo (% HDP)|KOM jar 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Cyklicky upravené saldo 1 (% HDP)|KOM jar 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Štrukturálne saldo 4 (% HDP)|KOM jar 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Hrubý verejný dlh (% HDP)|KOM jar 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|neuv.|neuv.|

|PS apr. 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Notes :||

1 Produkčné medzery a cyklicky upravené saldá podľa programov prepočítané útvarmi Komisie na základe informácií v programoch.||

2 Založené na odhadovanom potenciálnom raste 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % a 2,8 % v období rokov 2009 – 2013.||

3 Založené na odhadovanom potenciálnom raste 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % a 2,2 % v období rokov 2009 – 2013.||

4 Cyklicky upravené saldo bez jednorazových a iných dočasných opatrení. Podľa najnovšieho programu sú jednorazové a iné dočasné opatrenia v rokoch 2010, 2011 a 2012 na úrovni 0,1 % (všetky znižujúce deficit). V predpovedi útvarov Komisie z jari 2010 nie sú jednorazové ani iné dočasné opatrenia.||

5 Na rok 2010 Cyprus oznámil plánovaný dlh na úrovni 62 % HDP, čím prekročil referenčnú hodnotu 60 % HDP uvedenú v zmluve. V programe stability z apríla 2010 sa plánuje o niečo nižšie číslo (61 %) a v roku 2011 sa predpokladá ďalšie zvýšenie na 63,2 % HDP.||

Zdroj :||

Program stability (PS); predpovede útvarov Komisie z jari 2010 (KOM); výpočty útvarov Komisie.||

Návrh

ROZHODNUTIE RADY

z 15.6.2010

o existencii nadmerného deficitu na Cypre

RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,

so zreteľom na Zmluvu o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ), a najmä na jej článok 126 ods. 6,

so zreteľom na návrh Európskej komisie,

so zreteľom na pripomienky Cypru,

keďže:

(1) Podľa článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie sa členské štáty majú vyhýbať nadmernému deficitu verejných financií.

(2) Pakt o stabilite a raste vychádza z cieľa zdravých verejných financií, ktoré sú prostriedkom na posilnenie podmienok cenovej stability a silného udržateľného rastu smerujúceho k vytváraniu pracovných miest.

(3) V postupe pri nadmernom deficite podľa článku 126 zmluvy, objasnenom v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku Ú. v. ES L 209, 2. 8. 1997, s. 6. , (ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste), sa ustanovuje prijatie rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu. V protokole o postupe pri nadmernom deficite pripojenom k zmluve sa uvádzajú ďalšie ustanovenia týkajúce sa vykonávania postupu pri nadmernom deficite. V nariadení Rady (ES) č. 479/2009 Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1. sa ustanovujú podrobné pravidlá a definície na uplatňovanie ustanovení uvedeného protokolu. [4][5]

Ú. v. ES L 209, 2. 8. 1997, s. 6.

Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) Cieľom reformy Paktu o stabilite a raste z roku 2005 bolo posilniť jeho účinnosť a hospodárske základy, ako aj zabezpečiť udržateľnosť verejných financií z dlhodobého hľadiska. Malo sa ňou zaistiť, aby sa vo všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite v plnej miere zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. V tomto zmysle Pakt o stabilite a raste vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu.

(5) V článku 126 ods. 5 zmluvy sa od Komisie vyžaduje, aby predložila Rade stanovisko, ak sa Komisia domnieva, že v členskom štáte existuje alebo by mohol vzniknúť nadmerný deficit. Komisia s prihliadnutím na svoju správu podľa článku 126 ods. 3 a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru v súlade s článkom 126 ods. 4 dospela k záveru, že na Cypre existuje nadmerný deficit. Komisia preto [15. júna 2010] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . predložila Rade takéto stanovisko týkajúce sa Cypru.[6]

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V článku 126 ods. 6 zmluvy sa ustanovuje, že Rada by mala zvážiť všetky pripomienky, ktoré si príslušný členský štát želá vyjadriť predtým, ako Rada po celkovom posúdení rozhodne o tom, či existuje nadmerný deficit. V prípade Cypru toto celkové posúdenie viedlo k týmto záverom.

(7) Podľa údajov, ktoré cyperské orgány oznámili v apríli 2010, deficit verejných financií v roku 2009 dosiahol 6,1 % HDP, čím prekročil referenčnú hodnotu 3 % HDP. Výška deficitu sa nepribližovala k referenčnej hodnote 3 % HDP, ale prekročenie referenčnej hodnoty sa môže považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Deficit predovšetkým vyplynul z prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Podľa predpovede útvarov K omisie z jari 2010 sa v roku 2010 na Cypre očakáva ďalšie zníženie reálneho HDP , aj keď v menšej miere, takmer o 0,5 % v porovnaní s 1,75 % v roku 2009. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa však nemôže považovať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa očakáva, že za predpokladu nezmenenej politiky dosiahne rozpočtový deficit v roku 2011 približne 7,75 % HDP. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

(8) Podľa údajov, ktoré oznámili cyperské orgány v apríli 2010, zostáva hrubý verejný dlh pod referenčnou hodnotou 60 % HDP a v roku 2009 predstavoval 56,2 % HDP. Na rok 2010 Cyprus oznámil plánovaný dlh na úrovni 62 % HDP, čím prekročil referenčnú hodnotu 60 % HDP uvedenú v zmluve. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa v roku 2010 očakáva zvýšenie dlhu na 62,3 % HDP a v roku 2011 ďalšie zvýšenie na 67,6 %, a to z dôvodu zhoršeného primárneho salda. Pomer dlhu nemožno považovať za dostatočne sa znižujúci a uspokojivým tempom sa približujúci k referenčnej hodnote v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Kritérium pre dlh podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

(9) Podľa článku 2 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 môžu byť v krokoch vedúcich k rozhodnutiu Rady o existencii nadmerného deficitu podľa článku 126 ods. 6 zohľadnené „významné faktory“ len vtedy, ak je v plnom rozsahu splnená dvojitá podmienka, že deficit zostane na úrovni blízko referenčnej hodnoty a že jeho prekročenie nad referenčnú hodnotu je dočasné. V prípade Cypru táto dvojitá podmienka nie je splnená. Preto sa v jednotlivých krokoch vedúcich k tomuto rozhodnutiu významné faktory nezohľadňujú.

PRIJALA TOTO ROZHODNUTIE:

Článok 1

Z celkového hodnotenia vyplýva, že na Cypre existuje nadmerný deficit.

Článok 2

Toto rozhodnutie je určené Cyperskej republike.

V Bruseli 15.6.2010

Za Radu

predseda […]

[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu stability a rastu a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenia Cypru sa nachádzajú na webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všetky dokumenty týkajúce sa EDF pre Cyprus sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Ú. v. ES L 209, 2. 8. 1997, s. 6.

[5] Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sa nachádzajú na nasledujúcej webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

SL

(...PICT...)|EVROPSKA KOMISIJA|

Bruselj, 15.6.2010

SEC(2010) 740 konč.

Predlog

SKLEP SVETA

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Cipru

OBRAZLOŽITVENI MEMORANDUM

1. Uporaba Pakta za stabilnost in rast v sedanjih kriznih razmerah

Trenutno se številne države EU soočajo z javnofinančnim primanjkljajem, ki presega referenčno vrednost 3 % BDP, določeno v Pogodbi. Pogosto izrazito povečanje primanjkljaja in dolga je treba obravnavati ob upoštevanju doslej najhujše svetovne finančne krize in upada gospodarske rasti v obdobju 2008/2009. Pri tem je pomembnih več dejavnikov. Prvič, upad gospodarske rasti povzroča zmanjševanje davčnih prihodkov in povečevanje odhodkov za socialne prejemke (npr. nadomestila za brezposelnost). Drugič, Komisija se zaveda, da so v sedanjih izrednih gospodarskih razmerah proračunske politike pomembne, zato je novembra 2008 v evropskem načrtu za oživitev gospodarstva, ki ga je decembra potrdil Evropski svet, predlagala fiskalno spodbudo. Načrt podrobno pojasnjuje, da bi morala biti spodbuda pravočasna, ciljno usmerjena in začasna ter prilagojena vzdržnosti javnih financ posameznih držav članic in njihovemu konkurenčnemu položaju ter da bi se morala po izboljšanju gospodarskega položaja opustiti. Več držav je sprejelo tudi ukrepe za stabilizacijo finančnega sektorja, od katerih nekateri vplivajo na višino dolga ali pomenijo nevarnost večjega primanjkljaja in dolga v prihodnosti, čeprav bi se del stroškov državne podpore v prihodnosti lahko povrnil.

V skladu s Paktom za stabilnost in rast mora Komisija sprožiti postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem, če primanjkljaj države članice preseže referenčno vrednost 3 % BDP. Namen sprememb Pakta za stabilnost in rast, uvedenih leta 2005, je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira vladne politike za hitro ponovno vzpostavitev trdnega proračunskega stanja, pri tem pa upošteva gospodarske razmere in tako zagotavlja dolgoročno vzdržnost javnih financ.

2. Dosedanje faze v postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem

Člen 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije določa postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Nadalje je opredeljen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ki je del Pakta za stabilnost in rast.[1]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

V skladu s členom 126(2) Pogodbe mora Komisija spremljati upoštevanje proračunske discipline na podlagi dveh meril: (a) ali razmerje med načrtovanim ali dejanskim javnofinančnim primanjkljajem in bruto domačim proizvodom (BDP) presega referenčno vrednost 3 % (razen če se ni to razmerje znatno in stalno zmanjševalo ter doseglo ravni blizu referenčne vrednosti oziroma če ni preseganje referenčne vrednosti le izjemno in začasno, razmerje pa ostaja blizu referenčne vrednosti); ter (b) ali razmerje med javnim dolgom in BDP presega referenčno vrednost 60 % (razen če se razmerje ne znižuje zadosti in ne približuje dovolj hitro referenčni vrednosti).

V skladu s členom 126(3) mora Komisija pripraviti poročilo, če država članica ne izpolnjuje zahtev enega ali obeh navedenih meril. To poročilo mora upoštevati tudi, „ali javnofinančni primanjkljaj presega javne investicijske odhodke, in vse druge pomembne dejavnike, tudi srednjeročno gospodarsko in proračunsko stanje države članice“.

Komisija je 12. maja 2010 na podlagi podatkov, ki so jih marca 2010 predložili ciprski organi V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše poročilo Cipra je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ter ob upoštevanju napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 sprejela poročilo za Ciper v skladu s členom 104(3) Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše poročilo Cipra je na voljo na spletni strani:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ekonomsko-finančni odbor je nato 27. maja 2010 v skladu s členom 126(4) pripravil mnenje o poročilu Komisije.

3. Obstoj čezmernega primanjkljaja

Po podatkih, ki so jih ciprski organi sporočili aprila 2010, je javnofinančni primanjkljaj Cipra v letu 2009 dosegel 6,1 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Komisija v poročilu na podlagi člena 126(3) ugotavlja, da primanjkljaj ni bil blizu referenčne vrednosti 3 % BDP in da preseganje referenčne vrednosti lahko velja za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Zlasti je to preseganje posledica resnega upada gospodarske rasti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. V skladu z napovedjo služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se realni BDP na Cipru v letu 2010 dodatno zmanjšal, čeprav v manjšem obsegu, za skoraj 0,5 % v primerjavi z 1,75 % leta 2009. Vendar ni mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Na podlagi napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi proračunski primanjkljaj v letu 2011 dosegel približno 7,75 % BDP, če se politika ne bo spremenila. Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

Po podatkih, ki so jih ciprski organi sporočili aprila 2010, bruto javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP in je leta 2009 znašal 56,2 % BDP. Za leto 2010 je Ciper sporočil načrtovani primanjkljaj v višini 62 % BDP, kar je nad referenčno vrednostjo 60 % BDP iz Pogodbe. Glede na napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se dolg v letu 2010 povečal na 62,3 % BDP, v letu 2011 pa na nadaljnjega 67,6 % zaradi zmanjšanega primarnega salda. Glede na ta gibanja za delež dolga ne more veljati, da se zadosti znižuje in dovolj hitro približuje referenčni vrednosti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

V skladu z določbami Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast je Komisija v svojem poročilu analizirala tudi „pomembne dejavnike“. V skladu s Paktom za stabilnost in rast se ti dejavniki v fazah, ki vodijo do odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja, lahko upoštevajo le, če primanjkljaj izpolnjuje dvojni pogoj, da ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Cipra dvojni pogoj ni izpolnjen. Če pomembne dejavnike obravnavamo neodvisno od dvojnega pogoja, ugotovitve v tem primeru niso enotne.

Mnenje Ekonomsko-finančnega odbora v skladu s členom 126(4) Pogodbe je skladno z oceno poročila Komisije po členu 126(3).

Komisija na podlagi svojega poročila po členu 126(3) in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora po členu 126(4) meni, da na Cipru obstaja čezmerni primanjkljaj. To mnenje, ki ga je Komisija sprejela [15. junija 2010], se naslovi na Svet v skladu s členom 126(5). Komisija Svetu predlaga, naj odloči o tej zadevi v skladu s členom 126(6). Komisija poleg tega Svetu priporoča, da na Ciper naslovi priporočilo z namenom, da se stanje čezmernega primanjkljaja odpravi, v skladu s členom 126(7).

4. Priporočila za odpravo čezmernega primanjkljaja

V skladu s členom 3(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 mora Svet v priporočilu po členu 126(7) določiti rok največ šestih mesecev za sprejetje učinkovitih ukrepov s strani zadevne države članice ter rok za odpravo čezmernega primanjkljaja, ki „se mora doseči v letu, ki sledi letu ugotovitve obstoja čezmernega primanjkljaja, razen v posebnih okoliščinah“. V skladu s členom 2(6) Uredbe je treba pri ugotavljanju, ali obstajajo posebne okoliščine, upoštevati „pomembne dejavnike“, obravnavane v poročilu Komisije po členu 126(3) Pogodbe. Člen 3(4) Uredbe določa: „Da se zagotovi zmanjšanje čezmernega primanjkljaja v roku iz priporočila, Svet v priporočilu zahteva, da država članica doseže minimalno letno izboljšanje, pri čemer je merilo 0,5 % BDP in so izločeni vplivi konjunkture ter enkratnih in začasnih ukrepov“.

Šteje se, da na Cipru obstajajo posebne okoliščine, ki so pomembne za večjo prožnost pri izvajanju postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, uvedenim z reformo Pakta za stabilnost in rast leta 2005. V letu 2009 se je prvič v 35 letih gospodarska dejavnost zmanjšala za 1,75 %. Recesija je odražala bistveni upad domačega povpraševanja in negativno zunanje okolje. Zlasti je velika zadolženost gospodinjstev skupaj z ostrejšimi kreditnimi pogoji, slabšimi predvidevanji na trgu dela in poslabšanjem zaupanja povzročila zmanjšanje zasebne potrošnje. Hkrati je bilo opaziti, da so se naložbe zaradi manjšega tujega povpraševanja po nepremičninah, nizke izkoriščenosti zmogljivosti in prestrukturiranja bilanc stanja gospodarskih družb zelo zmanjšale. Poleg tega se je izvoz blaga in storitev, zlasti turizma, močno zmanjšal, kar je posledica finančne krize in svetovnega upada gospodarske rasti ter predvsem precej manjše možnosti za rast pri glavnih trgovinskih partnerjih (države euroobmočja, Združeno kraljestvo, Rusija). Primanjkljaj v letu 2009 je posledica upada gospodarske rasti in ukrepov spodbujanja, ki so jih ciprski organi sprejeli v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva.

Zaradi tega je primerno razmisliti o odpravi čezmernega primanjkljaja v srednjeročnem obdobju z rokom za odpravo leta 2012. Ob upoštevanju dejstva, da je bilo poslabšanje proračunskega stanja Cipra v letu 2009 posledica ukrepov, sprejetih kot odziv na krizo, v višini približno 1,5 % BDP letno v letih 2009 in 2010, ki so bili ustrezen odziv v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva, in prostega delovanja avtomatskih stabilizatorjev, bi morali ciprski organi v letu 2010 okrepiti fiskalno strategijo z ukrepi za nadzor tekočih odhodkov. Zlasti glede na notranja in zunanja neravnovesja bi morali ciprski organi za verodostojen in trajnosten postopek prilagoditve zagotoviti povprečno letno strukturno prilagoditev v višini 1,75 odstotne točke BDP v obdobju 2010–2012. Poleg tega bi morali ciprski organi določiti ukrepe, ki so potrebni za odpravo čezmernega primanjkljaja do leta 2012, zagotovitev hitrega zmanjšanja deleža bruto javnega dolga pod referenčno vrednost in hitrejše zmanjševanje primanjkljaja, če se gospodarske ali proračunske razmere izkažejo za boljše od sedanjih pričakovanj. V zvezi s tem bi bila pravočasna izvedba srednjeročnega proračunskega okvira ključnega pomena za uspešno in trajno konsolidacijo javnih financ. Ker je dolgoročni proračunski učinek staranja prebivalstva na Cipru precej nad povprečjem EU, predvsem zaradi relativno velikega povečanja odhodkov za pokojnine, so potrebni tudi ukrepi za izboljšanje dolgoročne vzdržnosti javnih financ.

Povečan nadzor v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki se zdi nujen tudi glede na rok za odpravo čezmernega primanjkljaja, bo zahteval redno in pravočasno spremljanje napredka pri izvajanju strategije fiskalne konsolidacije za odpravo čezmernega primanjkljaja. V tem okviru bi bilo v prihodnje posodobitve programa Cipra za stabilnost primerno vključiti posebno poglavje o tem vprašanju.

Primerjava ključnih makroekonomskih in proračunskih napovedi

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Realni BDP (sprememba v %)|KOM pomlad 2010|5,1|3,6|–1,7|–0,4|1,3|/|/|

|PS apr. 2010|5,1|3,6|–1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Proizvodna vrzel 1 (v % potencialnega BDP)|KOM pomlad 2010 2|2,4|3,4|–0,7|–2,1|–1,6|/|/|

|PS apr. 2010 3|1,9|2,9|–1,3|–2,4|–2,5|–1,6|–0,5|

Javnofinančni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010|3,4|0,9|–6,1|–7,1|–7,7|/|/|

|PS apr. 2010|3,4|0,9|–6,1|–6,0|–4,5|–3,4|–2,5|

Primarni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010|6,4|3,7|–3,6|–4,4|–4,8|/|/|

|PS apr. 2010|6,4|3,7|–3,6|–3,7|–2,1|–1,0|0,1|

Ciklično prilagojeni saldo 1 (v % BDP)|KOM pomlad 2010|2,5|–0,4|–5,8|–6,3|–7,1|/|/|

|PS apr. 2010|2,6|–0,2|–5,6|–5,2|–3,6|–2,9|–2,3|

Strukturni saldo 4 (v % BDP)|KOM pomlad 2010|2,5|–0,4|–5,8|–6,3|–7,1|/|/|

|PS apr. 2010|2,6|–0,2|–5,6|–5,2|–3,6|–2,9|–2,3|

Bruto javni dolg (v % BDP)|KOM pomlad 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|/|/|

|PS apr. 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Opombe :||

1 Proizvodne vrzeli in ciklično prilagojenih saldi iz programov glede na izračune služb Komisije na podlagi podatkov v programih.||

2 Na podlagi ocenjene potencialne rasti v višini 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % oziroma 2,8 % v obdobju 2009–2013.||

3 Na podlagi ocenjene potencialne rasti v višini 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % oziroma 2,2 % v obdobju 2009–2013.||

4 Ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov. Glede na najnovejši program znašajo enkratni in drugi začasni ukrepi 0,1 % v letih 2010, 2011 in 2012 (zmanjšanje primanjkljaja). V napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 ni enkratnih in drugih začasnih ukrepov.||

5 Za leto 2010 je Ciper sporočil načrtovani primanjkljaj v višini 62 % BDP, kar je nad referenčno vrednostjo 60 % BDP iz Pogodbe. V programu za stabilnost iz aprila 2010 je načrtovana nekoliko nižja številka (61 %) in predvideno dodatno povečanje na 63,2 % BDP v letu 2011.||

Vir :||

Program za stabilnost (PS); Napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 (KOM); izračuni služb Komisije.||

Predlog

SKLEP SVETA

z dne 15.6.2010

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Cipru

SVET EVROPSKE UNIJE JE –

ob upoštevanju Pogodbe o delovanju Evropske unije in zlasti člena 126(6) Pogodbe,

ob upoštevanju predloga Evropske komisije,

ob upoštevanju pripomb, ki jih je predložil Ciper,

ob upoštevanju naslednjega:

(1) V skladu s členom 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije se države članice izogibajo čezmernemu javnofinančnemu primanjkljaju.

(2) Pakt za stabilnost in rast temelji na cilju zdravih javnih financ kot sredstvu za izboljšanje pogojev za stabilnost cen in za močno trajnostno rast, ki prispeva k ustvarjanju delovnih mest.

(3) Postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem iz člena 126 Pogodbe, kot je pojasnjen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. (ki je del Pakta za stabilnost in rast), določa odločitev o obstoju čezmernega primanjkljaja. Protokol o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priloga k Pogodbi, vsebuje dodatne določbe glede izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Uredba Sveta (ES) št. 479/2009 UL L 145, 10.6.2009, str. 1. določa podrobna pravila in opredelitve za uporabo določb navedenega protokola. [4][5]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6.

UL L 145, 10.6.2009, str. 1.

(4) Leta 2005 je bil Pakt za stabilnost in rast prenovljen, da bi se okrepili njegova učinkovitost in gospodarski temelji ter ohranila dolgoročna vzdržnost javnih financ. Cilj prenove pakta je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva predvsem gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira vladne politike za hitro ponovno vzpostavitev trdnih proračunskih stanj, pri tem pa upošteva gospodarske razmere.

(5) V skladu s členom 126(5) Pogodbe mora Komisija Svetu predložiti mnenje, če meni, da v državi članici obstaja čezmerni primanjkljaj ali tveganje zanj. Komisija je na podlagi svojega poročila po členu 126(3) in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora po členu 126(4) ugotovila, da na Cipru obstaja čezmerni primanjkljaj. Komisija je zato [15. junija 2010] Svetu predložila zadevno mnenje v zvezi s Ciprom Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V skladu s členom 126(6) Pogodbe Svet upošteva morebitne pripombe, ki jih želi predložiti zadevna država članica, preden po opravljeni celoviti oceni odloči, ali čezmerni primanjkljaj obstaja. V primeru Cipra je Svet na podlagi te celovite ocene ugotovil naslednje.

(7) Po podatkih, ki so jih ciprski organi sporočili aprila 2010, je javnofinančni primanjkljaj Cipra v letu 2009 dosegel 6,1 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Primanjkljaj ni bil blizu referenčne vrednosti 3 % BDP, vendar preseganje referenčne vrednosti lahko velja za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Zlasti je to preseganje posledica resnega upada gospodarske rasti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. V skladu z napovedjo služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se realni BDP na Cipru v letu 2010 dodatno zmanjšal, čeprav v manjšem obsegu, za skoraj 0,5 % v primerjavi z 1,75 % leta 2009. Vendar ni mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Na podlagi napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 bi proračunski primanjkljaj v letu 2011 dosegel približno 7,75 % BDP, če se politika ne bo spremenila. Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

(8) Po podatkih, ki so jih ciprski organi sporočili aprila 2010, bruto javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP in je leta 2009 znašal 56,2 % BDP. Za leto 2010 je Ciper sporočil načrtovani primanjkljaj v višini 62 % BDP, kar je nad referenčno vrednostjo 60 % BDP iz Pogodbe. Glede na napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se dolg v letu 2010 nadalje povečal na 62,3 % BDP, v letu 2011 pa na 67,6 % zaradi zmanjšanega primarnega salda. Glede na ta gibanja za delež dolga ne more veljati, da se zadosti znižuje in dovolj hitro približuje referenčni vrednosti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

(9) V skladu s členom 2(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 se „pomembni dejavniki“ v korakih, ki vodijo do odločitve Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja v skladu s členom 126(6), lahko upoštevajo le, če je v celoti izpolnjen dvojni pogoj – da primanjkljaj ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Cipra ta dvojni pogoj ni izpolnjen. Zato v korakih, ki vodijo do te odločitve, pomembni dejavniki niso upoštevani –

SPREJEL NASLEDNJI SKLEP:

Člen 1

Iz celovite ocene sledi, da na Cipru obstaja čezmerni primanjkljaj.

Člen 2

To sklep je naslovljen na Republiko Ciper.

V Bruslju, 15.6.2010

Za Svet

Predsednik […]

[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše poročilo Cipra je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] UL L 209, 2.8.1997, str. 6.

[5] UL L 145, 10.6.2009, str. 1.

[6] Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

RO

(...PICT...)|COMISIA EUROPEANĂ|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 740 final

Propunere de

DECIZIE A CONSILIULUI

privind existența unui deficit excesiv în Cipru

EXPUNERE DE MOTIVE

1. Aplicarea Pactului de stabilitate și creștere în situația de criză actuală

Numeroase state membre ale UE se confruntă în prezent cu deficite publice care depășesc valoarea de referință de 3% din PIB stabilită în tratat. Deteriorarea adesea gravă a deficitului și situația datoriei trebuie analizate în contextul crizei financiare mondiale și al încetinirii economice fără precedent din 2008-2009. Mai mulți factori sunt în joc. În primul rând, încetinirea economică atrage după sine diminuarea veniturilor fiscale și creșterea cheltuielilor cu prestațiile sociale (de exemplu, ajutorul de șomaj). În al doilea rând, recunoscând rolul important pe care îl joacă politicile bugetare în situația economică extraordinară actuală, Comisia a propus măsuri de stimulare fiscală în Planul european de redresare economică (PERE) din noiembrie 2008, aprobat de Consiliul European în decembrie. Acest plan precizează că măsurile de stimulare trebuie să fie oportune, specifice și temporare și de asemenea diferențiate de la un stat membru la altul, în funcție de poziția fiecăruia din punctul de vedere al sustenabilității finanțelor publice și al competitivității; în plus, măsurile trebuie abandonate odată cu ameliorarea condițiilor economice. În fine, mai multe țări au luat măsuri pentru stabilizarea sectorului financiar, printre care și măsuri cu impact asupra situației datoriei sau care reprezintă un risc de creștere a deficitului și a datoriei în viitor, cu toate că o parte a costurilor aferente sprijinului guvernamental ar putea fi recuperate ulterior.

Potrivit Pactului de stabilitate și creștere, Comisia are obligația de a iniția procedura de deficit excesiv (PDE) ori de câte ori deficitul unui stat membru depășește valoarea de referință de 3% din PIB. Modificările aduse pactului în 2005 aveau obiectivul de a garanta faptul că situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică și asigură așadar sustenabilitatea pe termen lung a finanțelor publice.

2. Etape anterioare ale procedurii de deficit excesiv

Articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene (TFUE) prevede o procedură de deficit excesiv (PDE). Această procedură este detaliată în Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , care face parte din Pactul de stabilitate și creștere.[1]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

În conformitate cu articolul 126 alineatul (2) din tratat, Comisia urmărește respectarea disciplinei bugetare pe baza a două criterii: (a) dacă raportul dintre deficitul public planificat sau efectiv și produsul intern brut (PIB) depășește valoarea de referință de 3% (cu excepția cazului în care raportul s-a diminuat în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de valoarea de referință, sau depășirea valorii de referință este excepțională și temporară, iar raportul rămâne apropiat de valoarea de referință); și (b) dacă raportul dintre datoria publică și PIB depășește valoarea de referință de 60% (cu excepția cazului în care raportul se diminuează suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător).

Articolul 126 alineatul (3) prevede că, în cazul în care un stat membru nu respectă cerințele acestor criterii sau ale unuia dintre ele, Comisia trebuie să elaboreze un raport. Acest raport „examinează de asemenea dacă deficitul public depășește cheltuielile publice de investiții și ține seama de toți ceilalți factori relevanți, inclusiv de poziția economică și bugetară pe termen mediu a statului membru.”

Pe baza datelor notificate de autoritățile cipriote în martie 2010 În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Ciprului poate fi consultată la adresa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . și ținând seama de previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, la 12 mai 2010 Comisia a adoptat un raport privind Cipru Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . în temeiul articolului 104 alineatul (3).[2][3]

În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Ciprului poate fi consultată la adresa:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ulterior, în conformitate cu articolul 126 alineatul (4), Comitetul economic și financiar a formulat la 27 mai 2010 un aviz asupra raportului Comisiei.

3. Existența unui deficit excesiv

Conform datelor comunicate de autoritățile cipriote în aprilie 2010, deficitul public al Ciprului a atins 6,1% din PIB în 2009, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. În raportul întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3), Comisia a considerat că deficitul nu s-a situat aproape de valoarea de referință de 3% din PIB, iar depășirea valorii de referință poate fi calificată drept excepțională, în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Concret, aceasta este o consecință a unei încetiniri semnificative a creșterii economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, PIB-ul real al Ciprului urmează să se reducă în continuare în 2010, deși într-o măsură mai mică, cu aproximativ ½%, comparativ cu 1¾% în 2009. Cu toate acestea, depășirea prognozată a valorii de referință nu poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul bugetar va ajunge la aproximativ 7¾% din PIB în 2011 dacă politicile actuale rămân neschimbate. Criteriul deficitului prevăzut în tratat nu este îndeplinit.

Conform datelor comunicate în aprilie 2010 de către autoritățile cipriote, datoria publică brută rămâne sub valoarea de referință de 60% din PIB, iar în 2009 s-a situat la 56,2% din PIB. Pentru 2010, Cipru a comunicat o datorie planificată de 62% din PIB, care depășește așadar valoarea de referință de 60% din PIB prevăzută în tratat. Potrivit previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, datoria ar urma să crească până la 62,3% din PIB în 2010 și până la 67,6% în 2011, pe fondul deteriorării soldului primar. Având în vedere aceste evoluții, nu se poate considera că ponderea datoriei scade suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător, în sensul dispozițiilor din tratat și din Pactul de stabilitate și creștere. Criteriul datoriei prevăzut în tratat nu este îndeplinit.

În conformitate cu dispozițiile tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere, Comisia a analizat în raportul său și „factorii relevanți”. Conform Pactului de stabilitate și creștere, acești factori pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei privind existența unui deficit excesiv numai dacă deficitul îndeplinește dubla condiție a proximității față de valoarea de referință și a caracterului temporar. În cazul Ciprului, această dublă condiție nu este îndeplinită. Analizați izolat, factorii relevanți în cazul de față oferă o imagine de ansamblu contradictorie.

Avizul Comitetului economic și financiar, formulat în conformitate cu articolul 126 alineatul (4) din tratat, concordă cu evaluarea din raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3).

Pe baza raportului său întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3) și a avizului emis de Comitetul economic și financiar în temeiul articolului 126 alineatul (4), Comisia consideră că în Cipru există un deficit excesiv. Avizul adoptat în acest sens de Comisie la [15 iunie 2010] este adresat Consiliului în conformitate cu articolul 126 alineatul (5). Comisia propune Consiliului să decidă în conformitate cu acest aviz, în temeiul articolului 126 alineatul (6). De asemenea, Comisia transmite Consiliului o recomandare pentru o recomandare a Consiliului adresată Ciprului în conformitate cu articolul 126 alineatul (7), pentru a pune capăt situației de deficit excesiv.

4. Recomandări pentru a pune capăt situației de deficit excesiv

În conformitate cu articolul 3 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, recomandarea Consiliului emisă în temeiul articolului 126 alineatul (7) trebuie să stabilească un termen limită de cel mult șase luni în care statul membru în cauză să întreprindă acțiuni eficiente și un termen pentru corectarea deficitului excesiv care „trebuie să se încheie în anul ce urmează după identificarea sa, cu excepția cazului în care există circumstanțe speciale”. Articolul 2 alineatul (6) din regulament implică faptul că, pentru a stabili dacă există circumstanțe speciale, trebuie să se țină seama de „factorii relevanți” examinați în raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3) din tratat. Potrivit articolului 3 alineatul (4) din același regulament, Consiliul trebuie să recomande statului membru să realizeze „o îmbunătățire anuală minimă de cel puțin 0,5% din PIB ca valoare de referință, în soldul său ajustat ciclic, din care se deduc măsurile punctuale și cele temporare, pentru a garanta realizarea corectării deficitului excesiv în termenul limită prevăzut de recomandare”.

În cazul Ciprului, se consideră că există circumstanțe speciale, care justifică o mai mare flexibilitate în aplicarea procedurii de deficit excesiv introdusă în 2005 odată cu reforma Pactului de stabilitate și creștere. În 2009, pentru prima dată în 35 de ani, activitatea economică s-a contractat cu 1¾%. Recesiunea a reflectat scăderea semnificativă a cererii interne și mediul extern nefavorabil. În mod concret, gradul ridicat de îndatorare a gospodăriilor, condițiile mai stricte de împrumut, înrăutățirea perspectivelor de pe piața muncii și manifestarea unor efecte negative la nivelul încrederii au condus la scăderea consumului privat. În paralel, investițiile au înregistrat o ajustare drastică, în contextul scăderii cererii externe pentru locuințe, al utilizării reduse a capacităților și al restructurării bilanțurilor întreprinderilor. În plus, exporturile de bunuri și servicii, în special în sectorul turismului, au scăzut abrupt din cauza crizei financiare și a încetinirii economice la nivel mondial, și în special din cauza perspectivelor de creștere mult mai scăzute ale principalilor parteneri comerciali (zona euro, Regatul Unit, Rusia). Deficitul din 2009 este o consecință a încetinirii creșterii economice și a măsurilor de stimulare luate de autoritățile cipriote în conformitate cu PERE.

În acest context, este oportun să se aibă în vedere corectarea deficitului excesiv pe termen mediu, termenul limită pentru efectuarea corecției fiind 2012. Recunoscând că deteriorarea situației bugetare a Ciprului din 2009 a fost rezultatul măsurilor luate ca reacție la situația de criză, care reprezintă aproximativ 1½% din PIB anual în 2009 și 2010 și constituie o reacție adecvată, conformă cu Planul european de redresare economică, precum și al acțiunii libere a stabilizatorilor automați, autoritățile cipriote ar trebui să consolideze strategia bugetară din 2010 cu măsuri pentru controlarea cheltuielilor curente. În speță, având în vedere dezechilibrele economice interne și externe, o strategie de ajustare credibilă și sustenabilă ar presupune ca autoritățile cipriote să asigure o ajustare structurală anuală medie de 1¾ puncte procentuale din PIB în perioada 2010-2012. Aceasta ar presupune totodată ca autoritățile cipriote să precizeze măsurile necesare pentru corectarea deficitului excesiv până în 2012, să asigure o reducere rapidă a ponderii datoriei brute sub valoarea de referință și să accelereze reducerea deficitului excesiv în cazul în care condițiile economice sau bugetare se dovedesc mai favorabile decât se anticipează în prezent. În acest context, implementarea rapidă a unui cadru bugetar pe termen mediu este esențială pentru o consolidare eficientă și de durată a finanțelor publice. În plus, dat fiind că în Cipru impactul bugetar pe termen lung al îmbătrânirii populației este cu mult peste media din UE, în special ca rezultat al unei creșteri relativ ridicate a cheltuielilor cu pensiile, sunt necesare măsuri pentru îmbunătățirea sustenabilității pe termen lung a finanțelor publice.

O supraveghere mai atentă în cadrul PDE, care pare necesară ținând cont și de termenul limită acordat pentru corectarea deficitului excesiv, va necesita o monitorizare periodică și în timp util a progreselor înregistrate în implementarea strategiei de consolidare fiscală pentru a asigura corectarea deficitului excesiv. În aceste condiții, ar fi util ca în viitoarele versiuni actualizate ale programului de stabilitate al Ciprului, un capitol separat să fie consacrat acestei chestiuni.

Tabel comparativ al principalelor previziuni macroeconomice și bugetare

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB real (variație %)|COM primăvara 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Output gap 1 (% din PIB potențial)|COM primăvara 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Soldul bugetului general (% din PIB)|COM primăvara 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Sold primar (% din PIB)|COM primăvara 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Sold ajustat ciclic 1 (% din PIB)|COM primăvara 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Sold structural 4 (% din PIB)|COM primăvara 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Datorie publică brută (% din PIB)|COM primăvara 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|n.a.|n.a.|

|PS aprilie 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Observații:||

1 Output gaps (deviațiile PIB) și soldurile ajustate ciclic din programe, recalculate de serviciile Comisiei pe baza informațiilor din programe.||

2 Pe baza unei creșteri potențiale estimate de 2,0%, 2,8%, 2,8%, 2,8% și, respectiv, 2,8% în perioada 2009-2013.||

3 Pe baza unei creșteri potențiale estimate de 2,5%, 1,6%, 1,6%, 2,0% și, respectiv, 2,2% în perioada 2009-2013.||

4 Sold ajustat ciclic, excluzând măsurile one-off și alte măsuri temporare. Potrivit celui mai recent program, măsurile one-off și alte măsuri temporare reprezintă 0,1% în 2010, 2011 și 2012 (toate cu efect de reducere a deficitului). În previziunile din primăvara anului 2010 ale serviciilor Comisiei nu există măsuri one-off și alte măsuri temporare.||

5 Pentru 2010, Cipru a comunicat o datorie planificată de 62% din PIB, care depășește așadar valoarea de referință de 60% din PIB prevăzută în tratat. Programul de stabilitate din aprilie 2010 anunță o valoare puțin mai scăzută (61%) și prevede o creștere până la 63,2% din PIB în 2011.||

Surse:||

Programul de stabilitate (PS); previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 (COM); calculele serviciilor Comisiei.||

Propunere de

DECIZIE A CONSILIULUI

din 15.6.2010

privind existența unui deficit excesiv în Cipru

CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,

având în vedere Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, în special articolul 126 alineatul (6),

având în vedere propunerea Comisiei Europene,

având în vedere observațiile prezentate de Cipru,

întrucât:

(1) În conformitate cu articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, statele membre trebuie să evite deficitele publice excesive.

(2) Pactul de stabilitate și creștere are la bază obiectivul unor finanțe publice solide ca mijloc de consolidare a condițiilor pentru stabilitatea prețurilor și pentru o creștere susținută și durabilă, care să contribuie la crearea de locuri de muncă.

(3) Procedura de deficit excesiv (PDE) prevăzută la articolul 126 din tratat, clarificată prin Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. (care face parte din Pactul de stabilitate și creștere) prevede adoptarea unei decizii privind existența unui deficit excesiv. Protocolul privind procedura de deficit excesiv anexat la tratat prevede dispoziții suplimentare referitoare la aplicarea procedurii de deficit excesiv. Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului JO L 145, 10.6.2009, p. 1. prevede norme și definiții detaliate pentru aplicarea dispozițiilor respectivului protocol. [4][5]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6.

JO L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) Reforma din 2005 a Pactului de stabilitate și creștere a căutat să-i întărească eficacitatea și bazele economice, precum și să protejeze sustenabilitatea finanțelor publice pe termen lung. Ea a avut ca obiectiv garantarea faptului că situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică.

(5) Potrivit articolului 126 alineatul (5) din tratat, Comisia adresează Consiliului un aviz în cazul în care consideră că într-un stat membru există sau poate să apară un deficit excesiv. Luând în considerare raportul său întocmit în conformitate cu articolul 126 alineatul (3) și avizul emis de Comitetul economic și financiar în conformitate cu articolul 126 alineatul (4), Comisia a concluzionat că în Cipru există un deficit excesiv. În consecință, la [15 iunie 2010], Comisia a transmis Consiliului un aviz în acest sens cu privire la Cipru Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) În conformitate cu articolul 126 alineatul (6) din tratat, Consiliul trebuie să ia în considerare orice eventuale observații ale statului membru în cauză, înainte de a decide, pe baza unei evaluări globale, dacă există sau nu un deficit excesiv. În cazul Ciprului, evaluarea globală conduce la concluziile expuse în cele ce urmează.

(7) Conform datelor comunicate de autoritățile cipriote în aprilie 2010, deficitul public al Ciprului a atins 6,1% din PIB în 2009, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. Deficitul nu s-a situat aproape de valoarea de referință de 3% din PIB, însă depășirea valorii de referință poate fi calificată drept excepțională, în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Concret, aceasta este o consecință a unei încetiniri semnificative a creșterii economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, PIB-ul real al Ciprului urmează să se reducă în continuare în 2010, deși într-o măsură mai mică, cu aproximativ ½%, comparativ cu 1¾% în 2009. Cu toate acestea, depășirea prognozată a valorii de referință nu poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul bugetar va ajunge la aproximativ 7¾% din PIB în 2011 dacă politicile actuale rămân neschimbate. Criteriul deficitului prevăzut în tratat nu este îndeplinit.

(8) Conform datelor comunicate în aprilie 2010 de către autoritățile cipriote, datoria publică brută rămâne sub valoarea de referință de 60% din PIB, iar în 2009 s-a situat la 56,2% din PIB. Pentru 2010, Cipru a comunicat o datorie planificată de 62% din PIB, care depășește așadar valoarea de referință de 60% din PIB prevăzută în tratat. Potrivit previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, datoria ar urma să crească până la 62,3% din PIB în 2010 și până la 67,6% în 2011, pe fondul deteriorării soldului primar. Având în vedere aceste evoluții, nu se poate considera că ponderea datoriei scade suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător, în sensul dispozițiilor din tratat și din Pactul de stabilitate și creștere. Criteriul datoriei prevăzut în tratat nu este îndeplinit.

(9) În conformitate cu articolul 2 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, „factorii relevanți” pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei Consiliului privind existența unui deficit excesiv adoptată în conformitate cu articolul 126 alineatul (6) numai dacă este îndeplinită dubla condiție ca deficitul să rămână apropiat de valoarea de referință și ca depășirea valorii de referință să fie temporară. Această dublă condiție nu este îndeplinită în cazul Ciprului. Prin urmare, în etapele care conduc la adoptarea prezentei decizii nu sunt luați în considerare factorii relevanți,

ADOPTĂ PREZENTA DECIZIE:

Articolul 1

În urma unei evaluări globale rezultă că în Cipru există un deficit excesiv.

Articolul 2

Prezenta decizie se adresează Republicii Cipru.

Adoptată la Bruxelles, 15.6.2010.

Pentru Consiliu

Președintele […]

[1] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Ciprului poate fi consultată la adresa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] JO L 209, 2.8.1997, p. 6.

[5] JO L 145, 10.6.2009, p. 1.

[6] Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

FI

(...PICT...)|EUROOPAN KOMISSIO|

Bryssel 15.6.2010

SEK(2010) 740 lopullinen

Ehdotus

NEUVOSTON PÄÄTÖS

liiallisen alijäämän olemassaolosta Kyproksessa

PERUSTELUT

1. Vakaus- ja kasvusopimuksen soveltaminen nykyisessä kriisitilanteessa

Julkisen talouden alijäämä ylittää nykyisellään useissa EU-maissa perussopimuksessa asetetun 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Tarkasteltaessa alijäämän ja velan usein huomattavaa kasvua on otettava huomioon ennennäkemätön maailmanlaajuinen finanssikriisi ja talouden laskusuhdanne vuosina 2008 ja 2009. Tähän vaikuttavat monet tekijät. Ensinnäkin talouden laskusuhdanne pienentää verotuloja ja nostaa sosiaalietuusmenoja (esim. työttömyysetuudet). Toiseksi komissio on kehottanut toteuttamaan finanssipoliittisia elvytystoimia, koska se katsoo finanssipolitiikalla olevan suuri merkitys tämänhetkisessä epätavallisessa talouden tilanteessa. Elvytystoimia ehdotettiin marraskuussa 2008 esitetyssä Euroopan talouden elvytyssuunnitelmassa, jonka Eurooppa-neuvosto hyväksyi joulukuussa. Suunnitelman mukaan elvytystoimien tulisi olla oikein ajoitettuja, kohdennettuja ja tilapäisiä, ja ne tulisi eriyttää kunkin jäsenvaltion julkisen talouden kestävyyden ja kilpailuaseman mukaan. Lisäksi niistä tulisi luopua taloudellisen tilanteen parantuessa. Monet maat ovat myös toteuttaneet rahoitusalaa vakauttavia toimenpiteitä, joista jotkin ovat vaikuttaneet velka-asemaan tai saattavat johtaa alijäämien ja velan kasvuun tulevaisuudessa huolimatta siitä, että osa julkisen tuen kustannuksista saadaan myöhemmin perittyä takaisin.

Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan komission on käynnistettävä liiallista alijäämää koskeva menettely, jos jonkin jäsenvaltion alijäämä ylittää 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Vakaus- ja kasvusopimukseen vuonna 2005 tehdyillä muutoksilla pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituspolitiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne ja jolla varmistetaan näin julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys.

2. Aiemmat vaiheet liiallista alijäämää koskevassa menettelyssä

Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen (SEUT) 126 artiklassa määrätään liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä. Menettelystä säädetään lisäksi liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta.[1]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Perussopimuksen 126 artiklan 2 kohdan mukaan komission on tarkasteltava talousarviota koskevan kurinalaisuuden noudattamista seuraavilla kahdella arviointiperusteella: a) ylittääkö ennakoitu tai toteutunut julkisen talouden alijäämä suhteessa BKT:hen määritellyn 3 prosentin viitearvon (paitsi jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa, taikka jos viitearvon ylittäminen on vain poikkeuksellista ja väliaikaista ja alijäämä on edelleen lähellä viitearvoa) ja b) ylittääkö julkinen velka suhteessa BKT:hen määritellyn 60 prosentin viitearvon (paitsi jos velan osuus pienenee riittävästi ja lähestyy riittävän nopeasti viitearvoa).

Perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdassa määrätään, että jos jäsenvaltio ei täytä jommankumman tai kummankaan arviointiperusteen mukaisia vaatimuksia, komissio laatii asiasta kertomuksen. Kertomuksessa ”otetaan huomioon myös se, ylittääkö julkistalouden alijäämä julkiset investointimenot, sekä muut merkitykselliset tekijät, jäsenvaltion keskipitkän aikavälin taloudellinen tilanne ja talousarviotilanne mukaan luettuina”.

Komissio antoi 12 päivänä toukokuuta 2010 perustamissopimuksen 104 artiklan 3 kohdan mukaisen Kyprosta koskevan kertomuksen. Kertomus perustui tietoihin, jotka Kyproksen viranomaiset olivat antaneet maaliskuussa 2010 Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Kyproksen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ja siinä otettiin huomioon komission yksiköiden laatima kevään 2010 talousennuste. Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . [2][3]

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Kyproksen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Talous- ja rahoituskomitea antoi sen jälkeen 27 päivänä toukokuuta 2010 perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti lausunnon komission kertomuksesta.

3. Liiallisen alijäämän olemassaolo

Kyproksen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan maan julkisen talouden alijäämä nousi vuonna 2009 6,1 prosenttiin suhteessa BKT:hen ja ylitti näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Komission 126 artiklan 3 kohdan mukaisesti antamassa kertomuksessa todetaan, ettei alijäämä ollut lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen ja että viitearvon ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Se johtuu erityisesti perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan BKT:n määrän Kyproksessa ennustetaan supistuvan lisää, vaikkakin vähemmässä määrin, lähes ½ prosentilla vuonna 2010 verrattuna vuoden 2009 1¾ prosenttiin. Ennakoitua viitearvon ylittymistä ei kuitenkaan voida pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan julkisen talouden alijäämä kasvanee noin 7¾ prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2011, jos politiikkaa ei muuteta. Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.

Kyproksen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan julkinen bruttovelka on edelleen alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Velan määrä oli 56,2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2009. Kypros ilmoitti velan ennakoiduksi määräksi 62 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010, mikä ylittää perussopimuksen 60 prosentin viitearvon. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan velka kasvaa 62,3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2010 ja vielä 67,6 prosenttiin vuonna 2011 heikentyneen perusjäämän vuoksi. Näiden näkymien perusteella velkasuhteen ei voida katsoa supistuvan riittävästi ja lähestyvän riittävän nopeasti viitearvoa perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei täyty.

Perussopimuksen sekä vakaus- ja kasvusopimuksen määräysten mukaisesti komissio analysoi kertomuksessaan myös merkityksellisiä tekijöitä. Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan nämä tekijät voidaan ottaa huomioon ainoastaan liiallisen alijäämän olemassaolosta annettavaa päätöstä edeltävissä vaiheissa, jos alijäämä täyttää samaan aikaan viitearvon lähellä pysymistä ja ylityksen väliaikaisuutta koskevan edellytyksen. Kyproksen tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Erikseen tarkasteltuina merkitykselliset tekijät antavat tässä tapauksessa ristiriitaisen kokonaiskuvan.

Talous- ja rahoituskomitean perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antama lausunto on perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa esitetyn arvion mukainen.

Otettuaan huomioon 126 artiklan 3 kohdan mukaisen oman kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean 126 artiklan 4 kohdan mukaisen lausunnon komissio katsoo, että Kyproksessa on liiallinen julkisen talouden alijäämä. Tämä komission [15 päivänä kesäkuuta 2010] antama lausunto toimitetaan neuvostolle perussopimuksen 126 artiklan 5 kohdan mukaisesti. Komissio ehdottaa, että neuvosto antaa komission lausunnon mukaisen päätöksen perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaisesti. Lisäksi komissio antaa neuvostolle suosituksen perussopimuksen 126 artiklan 7 kohdan mukaisesti Kyprokselle osoitettavasta neuvoston suosituksesta liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi.

4. Suositukset liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 3 artiklan 4 kohdan mukaan neuvoston 126 artiklan 7 kohdan mukaisesti antamassa suosituksessa on vahvistettava enintään kuuden kuukauden määräaika, jonka kuluessa kyseisen jäsenvaltion on toteutettava tuloksellisia toimia, sekä määräaika liiallisen alijäämän korjaamiseksi. Korjaaminen ”olisi saatettava päätökseen liiallisen alijäämän toteamista seuraavana vuonna, ellei ole olemassa asiaan vaikuttavia erityisiä seikkoja”. Mainitun asetuksen 2 artiklan 6 kohdan mukaan 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa tarkastellut merkitykselliset tekijät on otettava huomioon päätettäessä, onko erityisiä seikkoja olemassa . Asetuksen 3 artiklan 4 kohdan mukaan neuvoston on kehotettava jäsenvaltiota ”parantamaan vuosittain tietyllä vähimmäismäärällä, jonka ohjeena on vähintään 0,5 prosenttia suhteessa bruttokansantuotteeseen, julkisen talouden suhdannekorjattua rahoitusasemaansa pois lukien kertaluonteiset ja tilapäiset toimet, jotta liiallisen alijäämän oikaiseminen suosituksessa asetetussa määräajassa voidaan varmistaa”.

Kyproksen tapauksessa katsotaan olevan olemassa erityisiä seikkoja, jotka antavat aihetta soveltaa liiallisia alijäämiä koskevaa menettelyä joustavasti vakaus- ja kasvusopimuksen vuoden 2005 uudistuksen mukaisesti. Taloudellinen toiminta supistui vuonna 2009 ensimmäistä kertaa 35 vuoteen 1¾ prosenttia. Taantumassa heijastuivat kotimaankysynnän merkittävä lasku ja epäsuotuisa ulkoinen ympäristö. Erityisesti vaikutukset, jotka johtuivat kotitalouksien korkeasta velkaantumisesta sekä aiempaa tiukemmista lainaehdoista, heikkenevistä työllisyysnäkymistä ja luottamuksen puuttumisesta, vähensivät yksityistä kulutusta. Samalla investoinneissa tapahtui suurta korjaantumista, kun asuntojen ulkomaankysyntä laski, kapasiteetin käyttöaste oli alhainen ja yritysten taseita uudelleenjärjesteltiin. Lisäksi tavaroiden vienti ja palvelut, erityisesti matkailu, heikkenivät voimakkaasti finanssikriisin ja erityisesti tärkeimpien kauppakumppaneiden (euroalue, Yhdistynyt kuningaskunta ja Venäjä) kasvunäkymien roiman heikkenemisen seurauksena. Vuoden 2009 alijäämä on seurausta sekä talouden laskusuhdanteesta että Kyproksen viranomaisten Euroopan talouden elvytyssuunnitelman mukaisesti toteuttamista toimenpiteistä.

Tätä taustaa vasten on aiheellista pyrkiä liiallisen alijäämän korjaamiseen keskipitkällä aikavälillä siten, että määräaika alijäämän korjaamiseksi on vuosi 2012. Ottaen huomioon, että Kyproksen julkisen talouden vuoden 2010 rahoitusasema on seurausta toimenpiteistä, joiden suuruus oli 1½ prosenttia suhteessa BKT:hen vuosina 2009 ja 2010 ja jotka ovat tarkoituksenmukainen reaktio Euroopan talouden elvytyssuunnitelmaan, sekä automaattisten vakauttajien esteettömästä toiminnasta, Kyproksen viranomaisten olisi tehostettava finanssipoliittista strategiaa vuonna 2010 toimenpiteillä, jotka hillitsevät juoksevia menoja. Erityisesti tilanteessa, jossa kotimainen ja ulkoinen talous ovat epätasapainossa, Kyproksen viranomaisten edellytetään uskottavan ja kestävän sopeutusuran saavuttamiseksi varmistavan, että julkista taloutta sopeutetaan vuosina 2010, 2011 ja 2012 rakenteellisesti vuosittain keskimäärin 1¾ prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen. Se edellyttäisi myös sitä, että Kyproksen viranomaiset määrittelevät toimenpiteet, jotka ovat tarpeen liiallisen alijäämän korjaamiseksi viimeistään vuonna 2012, varmistavat bruttovelkasuhteen supistumisen nopeasti viitearvon alapuolelle ja nopeuttavat alijäämän supistumista, jos taloudelliset tai finanssipoliittiset edellytykset osoittautuvat nykyisin oletettua paremmiksi. Tässä yhteydessä julkisen talouden keskipitkän aikavälin kehyksen oikein ajoitettu täytäntöönpano olisi erityisen tärkeää julkisen talouden vakauttamisen onnistumisen ja kestävyyden kannalta. Koska väestön ikääntymisestä julkiseen talouteen aiheutuvat pitkän aikavälin vaikutukset ovat Kyproksessa huomattavasti EU:n keskiarvoa suuremmat, mikä johtuu pääasiassa eläkemenojen suhteellisen voimakkaasta kasvusta, tarvitaan lisäksi toimenpiteitä julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyyden parantamiseksi.

Tehostettu valvonta liiallisia alijäämiä koskevassa menettelyssä, mikä näyttää olevan tarpeen myös liiallisen alijäämän korjaamiselle asetettua aikarajaa ajatellen, edellyttää julkisen talouden vakauttamisstrategian täytäntöönpanon säännöllistä ja ajoissa tapahtuvaa seurantaa, jotta liiallinen alijäämä saadaan varmasti korjattua. Sen vuoksi Kyproksen vakausohjelman tuleviin tarkistuksiin olisi hyödyllistä sisällyttää tätä asiaa käsittelevä erillinen kohta.

Keskeisten makrotaloutta ja julkista taloutta koskevien ennusteiden vertailu

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

BKT:n määrä (%-muutos)|KOM kevät 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Tuotantokuilu 1 (% suhteessa potentiaaliseen BKT:hen)|KOM kevät 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Julkisen talouden rahoitusasema (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Perusjäämä (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Suhdannetasoitettu rahoitusasema 1 (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Rakenteellinen rahoitusasema 4 (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Julkinen bruttovelka (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

|VO huhtikuu 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Huom .:||

1 Ohjelmien mukaiset tuotantokuilut ja suhdannetasoitetut rahoitusasemat, jotka komission yksiköt ovat laskeneet uudelleen ohjelmien tietojen perusteella.||

2 Perustuu ennusteisiin, joiden mukaan potentiaalinen kasvu on 2,0 % vuonna 2009 ja 2,8 % vuosina 2010–2013.||

3 Perustuu ennusteisiin, joiden mukaan potentiaalinen kasvu on 2,5 % vuonna 2009, 1,6 % vuonna 2010, 1,6 % vuonna 2011, 2,0 % vuonna 2011 ja 2,2 % vuonna 2013.||

4 Suhdannetasoitettu rahoitusasema, jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä. Uusimman ohjelman mukaan kertaluonteisten ja muiden väliaikaisten toimenpiteiden vaikutus on 0,1 % vuosina 2010, 2011 ja 2012 (kaikki alijäämää supistavia). Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteessa ei ole kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä.||

5 Kypros ilmoitti velan ennakoiduksi määräksi 62 % suhteessa BKT:hen vuonna 2010, mikä ylittää perussopimuksen 60 %:n viitearvon. Vuoden 2010 vakausohjelmassa luvun ennakoidaan olevan hieman alhaisempi (61 %) ja kasvavan edelleen 63,2 %:iin suhteessa BKT:hen vuonna 2011.||

Lähde :||

Vakausohjelma (VO), komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteet (KOM) ja komission yksiköiden laskelmat.||

Ehdotus

NEUVOSTON PÄÄTÖS

annettu 15.6.2010,

liiallisen alijäämän olemassaolosta Kyproksessa

EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka

ottaa huomioon Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen ja erityisesti sen 126 artiklan 6 kohdan,

ottaa huomioon Euroopan komission ehdotuksen,

ottaa huomioon Kyproksen esittämät huomautukset,

sekä katsoo seuraavaa:

(1) Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 126 artiklan mukaan jäsenvaltioiden on vältettävä liiallisia julkisen talouden alijäämiä.

(2) Vakaus- ja kasvusopimuksen tavoitteena on terve julkinen talous, jolla pyritään vahvistamaan hintavakauden edellytyksiä ja saavuttamaan uusien työpaikkojen syntyä edistävä vahva ja kestävä kasvu.

(3) Perussopimuksen 126 artiklan mukainen liiallista alijäämää koskeva menettely, sellaisena kuin sitä on selkeytetty liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetulla neuvoston asetuksella (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta, edellyttää päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta. Perussopimukseen liitetyssä liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyssä pöytäkirjassa vahvistetaan lisämääräykset liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanosta. Neuvoston asetuksessa (EY) N:o 479/2009 EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1. vahvistetaan yksityiskohtaiset säännöt ja määritelmät mainitun pöytäkirjan määräyksen soveltamiseksi. [4][5]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6.

EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) Kun vakaus- ja kasvusopimusta vuonna 2005 uudistettiin, pyrittiin lisäämään sopimuksen vaikuttavuutta ja vahvistamaan sen talousteoreettista perustaa sekä turvaamaan julkisen talouden kestävyys pitkällä aikavälillä. Sillä pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituksen politiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne.

(5) Perussopimuksen 126 artiklan 5 kohdassa edellytetään, että komissio antaa lausunnon neuvostolle, jos komissio katsoo, että jäsenvaltiossa on tai siellä voi ilmetä liiallinen alijäämä. Otettuaan huomioon perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antaman lausunnon komissio katsoi, että Kyproksessa on liiallinen julkisen talouden alijäämä. Komissio antoi tämän vuoksi neuvostolle Kyprosta koskevan lausunnon alijäämän olemassaolosta [15 päivänä kesäkuuta 2010] Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaan neuvoston olisi otettava huomioon kyseisen jäsenvaltion mahdolliset huomautukset, ennen kuin se kokonaisarvion tehtyään päättää, onko jäsenvaltiossa liiallinen alijäämä. Kyprosta koskevan kokonaisarvion perusteella voidaan todeta seuraavaa.

(7) Kyproksen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan maan julkisen talouden alijäämä oli vuonna 2009 6,1 prosenttia suhteessa BKT:hen ja ylitti näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Alijäämä ei ollut lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen, mutta viitearvon ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Se johtui erityisesti perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan BKT:n määrän Kyproksessa ennustetaan supistuvan lisää, vaikkakin vähemmässä määrin, lähes ½ prosentilla vuonna 2010 verrattuna vuoden 2009 1¾ prosenttiin. Ennakoitua viitearvon ylittymistä ei kuitenkaan voida pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan julkisen talouden alijäämä kasvanee noin 7¾ prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2011, jos politiikkaa ei muuteta. Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.

(8) Kyproksen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan julkinen bruttovelka on edelleen alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Velan määrä oli 56,2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2009. Kypros ilmoitti velan ennakoiduksi määräksi 62 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010, mikä ylittää perussopimuksen 60 prosentin viitearvon. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan velka kasvaa lisää 62,3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2010 ja 67,6 prosenttiin vuonna 2011 heikentyneen perusjäämän vuoksi. Näiden näkymien perusteella velkasuhteen ei voida katsoa supistuvan riittävästi ja lähestyvän riittävän nopeasti viitearvoa perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei täyty.

(9) Neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 4 kohdan mukaan muut merkitykselliset tekijät voidaan ottaa huomioon liiallisen alijäämän olemassaolosta annettavaa, perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaista neuvoston päätöstä edeltävissä vaiheissa ainoastaan, jos kaksi vaatimusta – se, että alijäämä pysyy lähellä viitearvoa, ja se, että viitearvon ylitys on väliaikaista – täyttyvät kaikilta osin. Kyproksen tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Merkityksellisiä tekijöitä ei sen vuoksi oteta huomioon tätä päätöstä edeltävissä vaiheissa,

ON HYVÄKSYNYT TÄMÄN PÄÄTÖKSEN:

1 artikla

Kokonaisarvion perusteella todetaan, että Kyproksessa on liiallinen alijäämä.

2 artikla

Tämä päätös on osoitettu Kyproksen tasavallalle.

Tehty Brysselissä 15.6.2010.

Neuvoston puolesta

Puheenjohtaja […]

[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Kyproksen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6.

[5] EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

PT

(...PICT...)|COMISSÃO EUROPEIA|

Bruxelas, 15.6.2010

SEC(2010) 740 final

Proposta de

DECISÃO DO CONSELHO

sobre a existência de um défice excessivo em Chipre

EXPOSIÇÃO DE MOTIVOS

1. Aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento no contexto da crise actual

Muitos países da UE vêem-se actualmente confrontados com défices das administrações públicas superiores ao valor referência de 3 % do PIB fixado no Tratado. A deterioração, muitas vezes acentuada, do défice e a situação da dívida têm de ser vistas no contexto da crise financeira mundial sem precedentes e da recessão económica em 2008 e 2009. Há vários factores em jogo. Em primeiro lugar, a recessão económica gera uma queda das receitas fiscais e um aumento das despesas com prestações sociais (por exemplo, prestações de desemprego). Em segundo lugar, ciente de que as políticas orçamentais têm um papel importante a desempenhar na actual situação económica excepcional, a Comissão preconizou um estímulo orçamental no seu Plano de Relançamento da Economia Europeia, de Novembro de 2008, aprovado pelo Conselho Europeu em Dezembro. De acordo com o plano, as medidas de estímulo devem ser oportunas, bem orientadas, temporárias e diferenciadas segundo os Estados-Membros, a fim de reflectir as diferentes situações em termos de sustentabilidade das finanças públicas e de competitividade, devendo ser abandonadas quando a conjuntura económica melhorar. Por último, vários países tomaram medidas para estabilizar o sector financeiro, algumas das quais tiveram impacto na situação da dívida ou constituem um risco de agravamento dos défices e da dívida no futuro, embora alguns dos custos do apoio estatal possam vir a ser recuperados mais tarde.

O Pacto de Estabilidade e Crescimento prevê que a Comissão inicie o procedimento relativo aos défices excessivos (PDE) sempre que o défice de um Estado-Membro exceda o valor de referência de 3% do PIB. As alterações introduzidas no Pacto de Estabilidade e Crescimento em 2005 tinham por objectivo, nomeadamente, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse plenamente tido em conta em todas as etapas do PDE. Desta maneira, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas governamentais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas, tendo em conta a situação económica, assegurando assim a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo.

2. Etapas anteriores no procedimento relativo aos défices excessivos

O artigo 126.° do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia estabelece um procedimento relativo aos défices excessivos (PDE). Este procedimento é objecto de uma maior especificação no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, disponível em http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , que constitui parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento.[1]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, disponível em http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

De acordo com o artigo 126.º, n.º 2, do Tratado, a Comissão tem de acompanhar o cumprimento da disciplina orçamental com base em dois critérios, a saber: a) se a relação entre o défice orçamental programado ou verificado e o produto interno bruto (PIB) exceder o valor de referência de 3% (excepto se essa relação tiver baixado de forma substancial e contínua e tiver atingido um nível que se aproxime do valor de referência; ou, em alternativa, se o excesso em relação ao valor de referência for meramente excepcional e temporário e se aquela relação continuar perto do valor de referência); e b) se a relação entre a dívida pública e o PIB exceder o valor de referência de 60 % (excepto se essa relação se encontrar em diminuição significativa e se estiver a aproximar, de forma satisfatória, do valor de referência).

O artigo 126.º, n.º 3, estabelece que, se um Estado-Membro não cumprir os requisitos constantes de um ou de ambos estes critérios, a Comissão deve preparar um relatório. O relatório «analisará igualmente se o défice orçamental excede as despesas públicas de investimento e tomará em consideração todos os outros factores pertinentes, incluindo a situação económica e orçamental a médio prazo desse Estado-Membro».

Com base nos dados notificados pelas autoridades cipriotas em Março de 2010 De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente de Chipre pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables e tendo em conta as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, em 12 de Maio de 2010, a Comissão adoptou um relatório relativo a Chipre, nos termos do artigo 104.°, n.º 3 A documentação sobre o PDE de Chipre pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[2][3]

De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente de Chipre pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

A documentação sobre o PDE de Chipre pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

Subsequentemente, e nos termos do artigo 126.º, n.º 4, o Comité Económico e Financeiro formulou, em 27 Maio 2010, um parecer sobre o relatório da Comissão.

3. Existência de um défice excessivo

De acordo com os dados notificados pelas autoridades cipriotas em Abril de 2010, o défice das administrações públicas em Chipre atingiu 6,1% do PIB em 2009, excedendo assim o valor de referência de 3% do PIB. O relatório da Comissão ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, considerou que o défice não estava perto do valor de referência de 3% do PIB e que o excesso em relação ao valor de referência podia ser qualificado de excepcional na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Esta situação resulta, nomeadamente, de uma recessão económica grave na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o PIB real em Chipre deverá registar nova contracção, embora em menor escala; cerca de ½% em 2010 contra o 1¾% em 2009. No entanto o excesso previsto em relação ao valor de referência não pode ser considerado temporário. As previsões apontam ainda para um défice orçamental perto dos 7¾% do PIB em 2011 num cenário de políticas inalteradas. O critério do défice previsto no Tratado não é cumprido.

De acordo com os dados notificados pelas autoridades cipriotas em Abril de 2010, a dívida bruta das administrações públicas continua inferior a 60% de valor de referência do PIB e mantém se em 56,2% do PIB em 2009. Para 2010, Chipre notificou uma estimativa de dívida de 62% do PIB, excedendo assim o valor de referência de 60 % do PIB previsto no Tratado. De acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, a dívida deverá aumentar para 62,3% do PIB em 2010 e 67,6% em 2011, num contexto de deterioração do saldo primário. Perante estas tendências, não se pode considerar que o rácio da dívida esteja a diminuir suficientemente e a aproximar-se do valor de referência a um ritmo satisfatório, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. O critério da dívida previsto no Tratado não é cumprido.

Em conformidade com o disposto no Tratado e no Pacto de Estabilidade e Crescimento, a Comissão analisou igualmente no seu relatório os «factores pertinentes». De acordo com o Pacto de Estabilidade e Crescimento, estes só podem ser tidos em conta nas etapas conducentes à decisão sobre a existência de um défice excessivo se o défice satisfizer a dupla condição da proximidade e do carácter temporário. No caso de Chipre, a dupla condição não está preenchida. Por si só, os factores pertinentes considerados no caso em apreço denotam uma situação pouco clara.

O parecer formulado pelo Comité Económico e Financeiro nos termos do artigo 126.º, n.º 4, do Tratado está em conformidade com a análise do relatório da Comissão elaborado a título do artigo 126.º, n.º 3.

Tendo em conta o seu relatório ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, e o parecer do Comité Económico e Financeiro ao abrigo do artigo 126.º, n.º 4, a Comissão considera que existe um défice excessivo em Chipre. Este parecer, adoptado pela Comissão em [15 de Junho de 2010], é, por este meio, transmitido ao Conselho nos termos do artigo 126.º, n.º 5, do Tratado. A Comissão propõe que o Conselho tome uma decisão em conformidade, nos termos do artigo 126.º, n.º 6. Além disso, a Comissão propõe ao Conselho a adopção de uma recomendação a dirigir a Chipre, com vista a pôr termo à situação de défice orçamental excessivo, nos termos do artigo 126.º, n.º 7, do Tratado.

4. Recomendações para pôr termo à situação de défice excessivo

Em conformidade com o artigo 3.º, n.º 4, do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, a recomendação, formulada ao abrigo do artigo 126.º, n.º 7, deve estabelecer um prazo máximo de seis meses para o Estado-Membro em causa tomar medidas eficazes, bem como um prazo para a correcção da situação de défice excessivo, que «deverá ser realizada no ano seguinte à sua identificação, salvo se se verificarem circunstâncias especiais». O artigo 2.º, n.º 6, do regulamento implica que os «factores pertinentes» considerados no relatório da Comissão nos termos do artigo 126.º, n.º 3, do Tratado têm de ser tomados em consideração para decidir se existem circunstâncias especiais. Segundo o artigo 3.º, n.º 4, do mesmo regulamento, o Conselho requererá que o Estado Membro alcance uma «melhoria anual mínima de 0,5% do PIB, como valor de referência, do seu saldo corrigido de variações cíclicas, líquido de medidas extraordinárias ou temporárias, a fim de assegurar a correcção da situação de défice excessivo no prazo fixado na recomendação».

Considera-se que, no caso de Chipre, existem circunstâncias especiais que são relevantes para uma flexibilidade acrescida na aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos introduzido pela reforma do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Em 2009, pela primeira vez nos últimos 35 anos, a actividade económica registou uma contracção de 1 ¾%. A recessão reflectiu a queda significativa da procura interna e uma conjuntura externa desfavorável. Em especial, o elevado endividamento das famílias, juntamente com condições mais rigorosas de acesso ao crédito, perspectivas desfavoráveis do mercado de trabalho e as repercussões dos efeitos negativos na confiança, conduziram a um declínio do consumo privado. Paralelamente, o investimento registou uma forte correcção, num contexto marcado pela quebra da procura de habitação por parte de estrangeiros, pela reduzida utilização da capacidade e pela reestruturação dos balanços das empresas. Além disso, a exportação de bens e serviços, em especial o turismo, registaram uma descida acentuada, na sequência da crise financeira e do abrandamento global, nomeadamente das perspectivas de crescimento, muito inferiores ao previsto, dos principais parceiros comerciais (área do euro, Reino Unido e Rússia). Em 2009, o défice decorre tanto da recessão económica como das medidas de incentivo da economia, adoptadas pelas autoridades cipriotas em conformidade com o PREE.

Neste contexto, é oportuno considerar a correcção do défice excessivo num horizonte de médio prazo até 2012. Reconhecendo que a degradação da situação orçamental cipriota em 2009 resultou de medidas tomadas em resposta à crise, correspondentes a cerca de 1,5% do PIB anualmente, em 2009 e 2010, o que constitui a uma resposta adequada, em conformidade com o Plano de Relançamento da Economia Europeia, e do funcionamento dos estabilizadores automáticos, as autoridades cipriotas deverão consolidar a estratégia orçamental em 2010 com medidas destinadas a controlar as despesas correntes. Em especial, tendo em conta os desequilíbrios económicos externos e internos, uma trajectória de ajustamento credível e sustentável, exigiria que as autoridades cipriotas assegurassem um ajustamento estrutural anual médio de 1¾ pontos percentuais do PIB durante o período de 2010-2012. Além disso, exige que as autoridades cipriotas discriminem as medidas necessárias para corrigir o défice excessivo até 2012, assegurar uma rápida diminuição do rácio da dívida bruta para um nível inferior ao valor de referência e acelerar a redução do défice se as circunstâncias económicas e orçamentais se revelarem mais favoráveis do que actualmente se espera. Neste contexto, uma execução atempada do novo quadro será fundamental para uma consolidação bem sucedida e sustentável das finanças públicas. Por outro lado, atendendo a que o impacto orçamental a longo prazo do envelhecimento demográfico em Chipre é bastante superior à média da UE, devido sobretudo ao aumento relativamente importante das despesas com pensões, são necessárias medidas para melhorar a sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas.

A supervisão reforçada no âmbito do procedimento relativo aos défices excessivos, que se revela necessária tendo também em conta o prazo para a sua correcção, exigirá a monitorização regular e atempada dos progressos realizados na aplicação da estratégia de consolidação orçamental para garantir a correcção do défice excessivo. Por conseguinte, poderia ser útil que as futuras actualizações do programa de estabilidade de Chipre consagrassem um capítulo específico a esta questão.

Comparação das principais projecções macroeconómicas e orçamentais

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

PIB real (variação em %)|COM Primavera de 2010|5.1|3.6|-1.7|-0.4|1.3|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 2010|5.1|3.6|-1.7|0.5|1.5|3.0|3.2|

Hiato do produto 1 (% do PIB potencial)|COM Primavera de 2010 2|2.4|3.4|-0.7|-2.1|-1.6|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 2010 3|1.9|2.9|-1.3|-2.4|-2.5|-1.6|-0.5|

Saldo das administrações públicas (% do PIB)|COM Primavera de 2010|3.4|0.9|-6.1|-7.1|-7.7|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 2010|3.4|0.9|-6.1|-6.0|-4.5|-3.4|-2.5|

Saldo primário (% do PIB)|COM Primavera de 2010|6.4|3.7|-3.6|-4.4|-4.8|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 2010|6.4|3.7|-3.6|-3.7|-2.1|-1.0|0.1|

Saldo corrigido das variações cíclicas 1 (% do PIB)|COM Primavera de 2010|2.5|-0.4|-5.8|-6.3|-7.1|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 2010|2.6|-0.2|-5.6|-5.2|-3.6|-2.9|-2.3|

Saldo estrutural 4 (% do PIB)|COM Primavera de 2010|2.5|-0.4|-5.8|-6.3|-7.1|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 2010|2.6|-0.2|-5.6|-5.2|-3.6|-2.9|-2.3|

Dívida bruta das administrações públicas (% do PIB)|COM Primavera de 2010|58.3|48.4|56.2|62.3|67.6|n.d.|n.d.|

|PE Abril de 20105|58.3|48.4|56.2|61.0|63.2|63.1|62.3|

Notas :||

1 Hiato do produto e saldos corrigidos das variações cíclicas de acordo com os programas, recalculados pelos serviços da Comissão com base nas informações contidas nos mesmos.||

2 Com base num crescimento potencial estimado de 2,0%, 2,8%, 2,8%, 2,8% e 2,8%, respectivamente, no período 2009-2013.||

3 Com base num crescimento potencial estimado de 1,6%, 1,6%, 2,0%, 2,2% e 2,5%, respectivamente, no período 2009-2013.||

4 Saldo corrigido por eliminação do efeito das variações cíclicas, das medidas extraordinárias e de outras medidas temporárias. Medidas extraordinárias e outras medidas temporárias de 0,1% do PIB em 2010, 2011 e 2012 (com efeito de redução do défice) de acordo com o programa mais recente. As previsões estabelecidas pelos serviços da Comissão da Primavera de 2010 não incluem medidas extraordinárias nem quaisquer outras medidas temporárias.||

5 para 2010, Chipre notificou uma dívida prevista correspondente a 62% do PIB, ou seja, superior ao valor de referência de 60% previsto no Tratado. O programa de estabilidade de Abril de 2010 aponta para um valor ligeiramente inferior (61%) e prevê um aumento para 63,2% do PIB em 2011.||

Fonte :||

Programa de Estabilidade (PE); Previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão (COM); Cálculos dos serviços da Comissão.||

Proposta de

DECISÃO DO CONSELHO

de 15.6.2010

sobre a existência de um défice excessivo em Chipre

O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,

Tendo em conta o Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia e, nomeadamente, o seu artigo 126.º, n.º 6,

Tendo em conta a proposta da Comissão Europeia,

Tendo em conta as observações apresentadas por Chipre,

Considerando o seguinte:

(1) De acordo com o artigo 126.º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia, os Estados-Membros devem evitar défices orçamentais excessivos.

(2) O Pacto de Estabilidade e Crescimento baseia-se no objectivo da solidez das finanças públicas, como meio de reforçar as condições para a estabilidade dos preços e para um crescimento robusto e sustentável, conducente à criação de emprego.

(3) O procedimento relativo aos défices excessivos, previsto no artigo 126.º do Tratado, tal como precisado no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209, de 2.8.1997, p. 6. , que constitui uma parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento, prevê a tomada de uma decisão sobre a existência de um défice excessivo. O protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, estabelece disposições adicionais no que respeita à aplicação deste procedimento. O Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho JO L 145 de 10.6.2009, p. 1. estabelece as definições e as regras pormenorizadas necessárias à aplicação do disposto no referido protocolo. [4][5]

JO L 209, de 2.8.1997, p. 6.

JO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

(4) Em 2005, a reforma do Pacto de Estabilidade e Crescimento procurou reforçar a sua eficácia e os seus fundamentos económicos, bem como assegurar a sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas. O seu objectivo era, nomeadamente, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse plenamente tido em conta em todas as etapas do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Desta maneira, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas governamentais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas e têm em conta a situação económica.

(5) O artigo 126.º, n.º 5, do Tratado estabelece que a Comissão enviará um parecer ao Conselho, caso considere que existe ou possa ocorrer um défice excessivo num Estado-Membro. Tendo em conta o seu relatório elaborado em conformidade com o artigo 126.º, n.º 3, e o parecer do Comité Económico e Financeiro elaborado de acordo com o artigo 126.º, n.º 4, a Comissão concluiu que existe um défice excessivo em Chipre. Por conseguinte, em [15 de Junho de 2010] A documentação sobre o PDE de Chipre pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . , a Comissão dirigiu um parecer ao Conselho relativamente a Chipre.[6]

A documentação sobre o PDE de Chipre pode ser consultada no seguinte endereço:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) O artigo 126.º, n.º 6, do Tratado estabelece que o Conselho deve ter em consideração todas as observações que o Estado-Membro interessado pretenda fazer, antes de decidir se existe ou não uma situação de défice excessivo, após uma avaliação global da situação. No caso de Chipre, essa avaliação global conduz às conclusões infra .

(7) De acordo com dados notificados pelas autoridades cipriotas em Abril de 2010, o défice das administrações públicas atingiu 6,1% do PIB em 2009, excedendo, assim, o valor de referência de 3% do PIB. O défice não estava perto do valor de referência de 3% do PIB, mas o excedente em relação ao valor de referência não pode ser qualificado de excepcional na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Esta situação resulta, nomeadamente, de uma de uma recessão económica grave na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o PIB real em Chipre deverá registar nova contracção, embora em menor escala, cerca de ½% em 2010 contra o 1¾% em 2009. No entanto, o excesso previsto em relação ao valor de referência não pode ser considerado temporário. De acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o défice orçamental atingiria cerca de 7¾% do PIB em 2011, num cenário de políticas inalteradas. O critério do défice previsto no Tratado não é cumprido.

(8) De acordo com os dados notificados pelas autoridades cipriotas em Abril de 2010, a dívida bruta das administrações públicas continua inferior ao valor de referência correspondente a 60% do PIB, mantendo se em 56,2% do PIB em 2009. Para 2010, Chipre notificou uma estimativa de dívida de 62% do PIB, excedendo assim o valor de referência de 60 % do PIB previsto no Tratado. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, a dívida deverá aumentar de novo para 62,3% do PIB em 2010 e 67,6% em 2011, num contexto de deterioração do saldo primário. Perante estas tendências, não se pode considerar que o rácio da dívida esteja a diminuir suficientemente e a aproximar-se do valor de referência a um ritmo satisfatório, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. O critério da dívida previsto no Tratado não é cumprido.

(9) De acordo com o artigo 2.º, n.º 4, do Regulamento (CE) n.º 1467/97, os «factores pertinentes» só podem ser tomados em consideração na decisão do Conselho sobre a existência de um défice excessivo, em conformidade com o artigo 126.º, n.º 6, se a dupla condição – o défice orçamental geral deve continuar a situar-se perto do valor de referência e o excesso em relação ao valor de referência deve ter carácter temporário – for plenamente satisfeita. No caso de Chipre, esta dupla condição não é cumprida. Por conseguinte, não são tomados em consideração factores pertinentes nas etapas conducentes à presente decisão.

APROVOU A PRESENTE DECISÃO:

Artigo 1.º

Com base numa análise global, conclui-se que existe um défice excessivo em Chipre.

Artigo 2.º

A República de Chipre é a destinatária da presente decisão.

Feito em Bruxelas, em 15.6.2010

Pelo Conselho

O Presidente […]

[1] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, disponível em http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente de Chipre pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

[3] A documentação sobre o PDE de Chipre pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] JO L 209, de 2.8.1997, p. 6.

[5] JO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

[6] A documentação sobre o PDE de Chipre pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

EL

(...PICT...)|ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ|

Βρυξέλλες, 15.6.2010

SEC(2010) 740 τελικό

Πρόταση

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Κύπρο

ΑΙΤΙΟΛΟΓΙΚΗ ΕΚΘΕΣΗ

1. Η εφαρμογή του Σύμφωνου σταθερότητας και ανάπτυξης στην παρούσα κρίση

Πολλές χώρες της ΕΕ αντιμετωπίζουν επί του παρόντος ελλείμματα γενικής κυβέρνησης τα οποία υπερβαίνουν την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ που ορίζεται στη Συνθήκη. Η συχνά σοβαρή επιδείνωση του ελλείμματος καθώς και του χρέους πρέπει να εξετάζεται στο πλαίσιο της πρωτοφανούς παγκόσμιας χρηματοπιστωτικής κρίσης και της επιβράδυνσης της οικονομικής δραστηριότητας κατά την περίοδο 2008-09. Η κατάσταση αυτή αποτελεί τη συνισταμένη πολλών παραγόντων. Πρώτον, η επιβράδυνση της οικονομικής δραστηριότητας έχει ως αποτέλεσμα τη μείωση των φορολογικών εσόδων και την αύξηση των δαπανών για κοινωνικές παροχές (π.χ. επιδόματα ανεργίας). Δεύτερον, αναγνωρίζοντας τον σημαντικό ρόλο που οφείλουν να διαδραματίσουν οι δημοσιονομικές πολιτικές στην παρούσα έκτακτη οικονομική συγκυρία, η Επιτροπή, στο ευρωπαϊκό σχέδιο για την ανάκαμψη της οικονομίας (ΕΣΑΟ) του Νοεμβρίου 2008, το οποίο εγκρίθηκε από το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο τον Δεκέμβριο, ζήτησε να ληφθούν δημοσιονομικά μέτρα για την τόνωση της οικονομίας. Το σχέδιο ανέφερε αναλυτικά ότι τα μέτρα τόνωσης πρέπει να είναι έγκαιρα, στοχευμένα και προσωρινά και να διαφοροποιούνται στα κράτη μέλη ώστε να αντικατοπτρίζουν τη διαφορετική τους κατάσταση ως προς τη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών και την ανταγωνιστικότητα και ότι πρέπει να παύσουν να ισχύουν όταν βελτιωθούν οι οικονομικές συνθήκες. Τέλος, αρκετές χώρες έχουν λάβει μέτρα για τη σταθεροποίηση του χρηματοπιστωτικού τους τομέα, ορισμένα από τα οποία έχουν επίπτωση στην κατάσταση του χρέους ή συνιστούν κίνδυνο αύξησης των ελλειμμάτων και του χρέους στο μέλλον, μολονότι ορισμένες από τις δαπάνες της δημόσιας στήριξης μπορούν να ανακτηθούν μεταγενέστερα.

Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή οφείλει να κινεί τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ) κάθε φορά που το έλλειμμα ενός κράτους μέλους υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Οι τροποποιήσεις που πραγματοποιήθηκαν το 2005 στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης είχαν στόχο να διασφαλιστεί ιδίως ότι θα λαμβάνεται πλήρως υπόψη το οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο σε όλα τα στάδια της ΔΥΕ. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επάνοδο σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική συγκυρία και διασφαλίζοντας κατά τον τρόπο αυτό τη μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών.

2. Προηγούμενα στάδια στη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος

Το άρθρο 126 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης θεσπίζει διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ). Η διαδικασία αυτή διευκρινίζεται περαιτέρω στον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου «για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος», που αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης» το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 10ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/econom y _finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης» το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 10ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/econom y _finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 2 της Συνθήκης η Επιτροπή παρακολουθεί την τήρηση της δημοσιονομικής πειθαρχίας με βάση τα εξής δύο κριτήρια: α) κατά πόσον ο λόγος του προβλεπόμενου ή υφιστάμενου δημοσιονομικού ελλείμματος προς το ακαθάριστο εγχώριο προϊόν (ΑΕΠ) υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ (εκτός εάν ο λόγος αυτός σημειώνει ουσιαστική και συνεχή πτώση και έχει φθάσει σε επίπεδο παραπλήσιο της τιμής αναφοράς· είτε, εναλλακτικά, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι απλώς έκτακτη και προσωρινή και ο λόγος παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς)· και β) κατά πόσον ο λόγος του δημόσιου χρέους προς το ΑΕΠ υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% (εκτός εάν ο λόγος μειώνεται επαρκώς και πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό).

Το άρθρο 126 παράγραφος 3 ορίζει ότι όταν ένα κράτος μέλος δεν εκπληρώνει τις απαιτήσεις ενός ή αμφοτέρων των κριτηρίων αυτών, η Επιτροπή οφείλει να συντάξει έκθεση. Η έκθεση αυτή λαμβάνει επίσης υπόψη «κατά πόσον το δημόσιο έλλειμμα υπερβαίνει τις δαπάνες δημόσιων επενδύσεων, καθώς και όλους τους άλλους σχετικούς παράγοντες, συμπεριλαμβανομένης της μεσοπρόθεσμης οικονομικής και δημοσιονομικής κατάστασης του κράτους μέλους».

Με βάση τα στοιχεία που γνωστοποιήθηκαν από τις κυπριακές αρχές τον Μάρτιο του 2010 Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Κύπρου υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.e c .europ a .eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . και λαμβάνοντας υπόψη τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, η Επιτροπή συνέταξε, στις 12 Μαΐου 2010, έκθεση για την Κύπρο δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 3 Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/econ o my _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Κύπρου υπάρχει στη διεύθυνση:

http://epp.eurostat.e c .europ a .eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση:

http://ec.europa.eu/econ o my _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Στη συνέχεια, και σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4, η Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή διατύπωσε γνώμη για την έκθεση της Επιτροπής, στις 27 Μαΐου 2010.

3. Η ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος

Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι κυπριακές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στην Κύπρο το 2009 ανήλθε στο 6,1% του ΑΕΠ, ποσοστό που υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Στην έκθεσή της δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 η Επιτροπή έκρινε ότι το έλλειμμα δεν ήταν κοντά στην τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ, αλλά ότι η υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορούσε να χαρακτηρισθεί ως έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα, οφείλεται σε σοβαρή επιβράδυνση της οικονομικής δραστηριότητας κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το πραγματικό ΑΕΠ στην Κύπρο προβλέπεται να συρρικνωθεί περαιτέρω, αν και σε μικρότερο βαθμό, κατά περίπου ½% το 2010 έναντι 1¾% το 2009. Ωστόσο, η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς δεν μπορεί να χαρακτηριστεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το δημοσιονομικό έλλειμμα αναμένεται να φθάσει σε περίπου 7¾% του ΑΕΠ το 2011 υπό την προϋπόθεση μη μεταβολής της ακολουθούμενης πολιτικής. Επομένως, δεν ικανοποιείται το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη.

Σύμφωνα με στοιχεία που κοινοποίησαν οι κυπριακές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης παραμένει χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ, και έφθανε σε 56,2% του ΑΕΠ το 2009. Για το 2010, η Κύπρος γνωστοποίησε προβλεπόμενο χρέος ύψους 62% του ΑΕΠ, ποσοστό που υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ που ορίζει η Συνθήκη. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το χρέος αναμένεται να αυξηθεί σε 62,3% του ΑΕΠ το 2010 και εν συνεχεία σε 67,6% το 2011 λόγω της επιδείνωσης του πρωτογενούς ισοζυγίου. Λαμβάνοντας υπόψη τις τάσεις αυτές, ο δείκτης του χρέους δεν μπορεί να θεωρηθεί ότι μειώνεται επαρκώς και ότι πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Επομένως δεν ικανοποιείται το κριτήριο του χρέους που ορίζει η Συνθήκη.

Βάσει των διατάξεων της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή ανέλυσε, επίσης, στην έκθεσή της «σχετικούς παράγοντες». Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης οι παράγοντες αυτοί μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στη λήψη απόφασης σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος, μόνον εφόσον το έλλειμμα ικανοποιεί τη διπλή προϋπόθεση της εγγύτητας και της προσωρινότητας. Στην περίπτωση της Κύπρου, δεν ικανοποιείται αυτή η διπλή προϋπόθεση. Οι σχετικοί παράγοντες, καθαυτοί, στην παρούσα περίπτωση εμφανίζουν ετερόκλητη εικόνα.

Η γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης συμπίπτει με την αξιολόγηση της Επιτροπής στην έκθεσή της βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3.

Με γνώμονα την έκθεση που συνέταξε βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3, και τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 4, η Επιτροπή θεωρεί ότι στην Κύπρο υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα. Η γνώμη αυτή, που εγκρίθηκε από την Επιτροπή στις [15 Ιουνίου 2010], απευθύνεται με το παρόν έγγραφο στο Συμβούλιο, κατ’ εφαρμογή του άρθρου 126 παράγραφος 5. Η Επιτροπή προτείνει στο Συμβούλιο να λάβει σχετική απόφαση, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 6. Επιπλέον, η Επιτροπή υποβάλλει στο Συμβούλιο σύσταση για την έκδοση σύστασης του Συμβουλίου προς την Κύπρο σχετικά με τον τερματισμό της κατάστασης υπερβολικού ελλείμματος, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 7.

4. Συστάσεις για τον τερματισμό της κατάστασης υπερβολικού ελλείμματος

Σύμφωνα με το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, η σύσταση του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 7 ορίζει προθεσμία έξι μηνών κατ’ ανώτατο όριο για την ανάληψη αποτελεσματικής δράσης από το οικείο κράτος μέλος, καθώς επίσης και προθεσμία για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, η οποία «λήγει εντός του έτους που ακολουθεί εκείνο κατά το οποίο εντοπίστηκε το υπερβολικό έλλειμμα, εκτός εάν συντρέχουν ειδικές περιστάσεις». Από το άρθρο 2 παράγραφος 6 του κανονισμού προκύπτει ότι οι «σχετικοί παράγοντες» που συνεκτιμώνται στην έκθεση της Επιτροπής βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, πρέπει να λαμβάνονται υπόψη όταν αποφασίζεται εάν συντρέχουν ειδικές περιστάσεις. Το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού ορίζει ότι το Συμβούλιο συνιστά στο κράτος μέλος να επιτύχει «ελάχιστη ετήσια βελτίωση ύψους τουλάχιστον 0,5% του ΑΕΠ, ως ένδειξη προόδου, του κυκλικά προσαρμοσμένου ισοζυγίου, χωρίς να υπολογίζονται τα έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα, ούτως ώστε να διασφαλίζεται η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος εντός της προθεσμίας που ορίζεται στη σύσταση».

Σύμφωνα με τη μεγαλύτερη ευελιξία στην εφαρμογή της ΔΥΕ που καθιερώθηκε με τη μεταρρύθμιση του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης το 2005, θεωρείται ότι συντρέχουν ειδικές περιστάσεις στην περίπτωση της Κύπρου. Το 2009, για πρώτη φορά σε διάστημα 35 ετών, η οικονομική δραστηριότητα μειώθηκε κατά 1¾%. Η ύφεση αντανακλούσε τη σημαντική κάμψη της εγχώριας ζήτησης και τις αντίξοες εξωτερικές συνθήκες. Ειδικότερα, τα υψηλά χρέη των νοικοκυριών σε συνδυασμό με τους αυστηρότερους όρους χορήγησης δανείων, οι επιδεινούμενες προοπτικές στην αγορά εργασίας και η κάμψη της εμπιστοσύνης, οδήγησαν σε μείωση της ιδιωτικής κατανάλωσης. Ταυτόχρονα, οι επενδύσεις κατέγραψαν ισχυρή διόρθωση, στο πλαίσιο της πτώσης της ζήτησης στέγης από το εξωτερικό, της χαμηλής χρήσης της παραγωγικής ικανότητας και της αναδιάρθρωσης των εταιρικών ισολογισμών. Επιπλέον, οι εξαγωγές αγαθών και υπηρεσιών, και ιδίως ο τουρισμός, υπέστησαν σημαντική μείωση λόγω της χρηματοπιστωτικής κρίσης και της παγκόσμιας επιβράδυνσης της οικονομικής δραστηριότητας, και ιδίως λόγω των αισθητά χαμηλότερων αναπτυξιακών προοπτικών των κυριότερων εμπορικών εταίρων (Ηνωμένο Βασίλειο, ευρωζώνη, Ρωσία). Το έλλειμμα που εμφανίστηκε το 2009 είναι αποτέλεσμα τόσο της οικονομικής επιβράδυνσης όσο και των μέτρων τόνωσης της οικονομικής δραστηριότητας που θεσπίστηκαν από τις κυπριακές αρχές στο πλαίσιο του Ευρωπαϊκού σχεδίου για την ανάκαμψη της οικονομίας («ΕΣΑΟ»).

Με βάση τα προαναφερόμενα κρίνεται σκόπιμο να τεθεί η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος σε μεσοπρόθεσμο πλαίσιο, δηλαδή η προθεσμία για τη διόρθωσή του να λήγει το 2012. Αναγνωρίζοντας ότι η επιδείνωση της δημοσιονομικής κατάστασης της Κύπρου το 2009 προέκυψε από μέτρα ύψους περίπου 1½% του ΑΕΠ ετησίως το 2009 και το 2010, τα οποία αποτελούσαν ενδεδειγμένο τρόπο αντιμετώπισης της κρίσης σύμφωνα με τις αρχές του Ευρωπαϊκού Σχεδίου για την Ανάκαμψη της Οικονομίας, καθώς και από τη λειτουργία των αυτόματων σταθεροποιητών, οι κυπριακές αρχές θα πρέπει να ενισχύσουν τη δημοσιονομική στρατηγική το 2010 με μέτρα για τον έλεγχο των τρεχουσών δαπανών. Ειδικότερα, λαμβάνοντας υπόψη τις υψηλές εξωτερικές και εσωτερικές ανισορροπίες, μια αξιόπιστη και διατηρήσιμη πορεία προσαρμογής θα απαιτούσε από τις κυπριακές αρχές να εξασφαλίσουν μέση ετήσια διαρθρωτική προσαρμογή ύψους 1¾% του ΑΕΠ κατά την περίοδο 2010-2012. Επίσης, οι κυπριακές αρχές θα πρέπει να προσδιορίσουν τα μέτρα που είναι αναγκαία για την επίτευξη της διόρθωσης του υπερβολικού ελλείμματος έως το 2012 και να εξασφαλίσουν ταχεία μείωση του ακαθάριστου δείκτη χρέους σε επίπεδο χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς και να επιταχύνουν τη μείωση του ελλείμματος, εάν οι οικονομικές ή οι δημοσιονομικές συνθήκες αποδειχθούν καλύτερες από αυτές που προβλέπονται προς το παρόν. Σε αυτό το πλαίσιο, η έγκαιρη εφαρμογή ενός μεσοπρόθεσμου δημοσιονομικού πλαισίου θα ήταν κρίσιμη για την επιτυχή και μόνιμη εξυγίανση των δημόσιων οικονομικών. Επιπλέον, δεδομένου ότι ο μακροπρόθεσμος δημοσιονομικός αντίκτυπος της δημογραφικής γήρανσης στην Κύπρο είναι αισθητά υψηλότερος από τον μέσο όρο της ΕΕ, κυρίως λόγω της σχετικά σημαντικής αύξησης των δαπανών για συντάξεις, απαιτούνται μέτρα για τη βελτίωση της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας των δημόσιων οικονομικών.

Η ενισχυμένη εποπτεία βάσει της ΔΥΕ, που κρίνεται αναγκαία επίσης λόγω της προθεσμίας για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, θα απαιτήσει τακτική και έγκαιρη παρακολούθηση της προόδου όσον αφορά την εφαρμογή της στρατηγικής για τη δημοσιονομική εξυγίανση, προκειμένου να διασφαλιστεί η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος. Σε αυτό το πλαίσιο, θα ήταν σκόπιμο να αφιερωθεί για το θέμα αυτό ένα ειδικό κεφάλαιο στις προσεχείς επικαιροποιήσεις του προγράμματος σταθερότητας της Κύπρου.

Σύγκριση βασικών μακροοικονομικών και δημοσιονομικών προβολών

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Πραγματικό ΑΕΠ (μεταβολή %)| εαρινές COM 2010|5,1|3,6|-1,7|-0.4|1.3|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣΤ Απρ. 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Κενό παραγωγής 1 (% του δυνητικού ΑΕΠ)| εαρινές COM 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

| ΠΣΤ Απρ. 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης (% του ΑΕΠ)| εαρινές COM 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣΤ Απρ. 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Πρωτογενές ισοζύγιο (% του ΑΕΠ)| εαρινές COM 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣΤ Απρ. 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο 1 (% του ΑΕΠ)| εαρινές COM 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣΤ Απρ. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Διαρθρωτικό ισοζύγιο 4 (% του ΑΕΠ)| εαρινές COM 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣΤ Απρ. 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Ακαθάριστο δημόσιο χρέος (% του ΑΕΠ)| εαρινές COM 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

|ΠΣΤ Απρ. 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Σημειώσεις:||

1 Κενά παραγωγής και κυκλικά προσαρμοσμένα ισοζύγια σύμφωνα με τα προγράμματα, όπως υπολογίστηκαν εκ νέου από τις υπηρεσίες της Επιτροπής βάσει των πληροφοριών που περιλαμβάνονται στα προγράμματα.||

2 Βάσει εκτιμώμενης δυνητικής ανάπτυξης 2,0%, 2,8%, 2,8%, 2,8% και 2,8% αντίστοιχα για την περίοδο 2009-2013.||

3 Βάσει εκτιμώμενης δυνητικής ανάπτυξης 2,5%, 1,6%, 1,6%, 2,0% και 2,2% αντίστοιχα για την περίοδο 2009-2013.||

4 Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο πλην έκτακτων και λοιπών προσωρινών μέτρων. Τα έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα ισούνται προς 0,1% του ΑΕΠ το 2010, 2011 και 2012 (όλα μειώνουν το έλλειμμα) με βάση το πλέον πρόσφατο πρόγραμμα. Δεν υπάρχουν έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα στις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010.||

5 Για το 2010, η Κύπρος γνωστοποίησε προβλεπόμενο έλλειμμα ύψους 62% του ΑΕΠ, ποσοστό που υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ που ορίζει η Συνθήκη. Στο πρόγραμμα σταθερότητας του Απριλίου 2010 προβλέπεται ελαφρώς χαμηλότερο ποσοστό (61%) και περαιτέρω αύξηση σε 63,2% του ΑΕΠ το 2011.||

Πηγή :||

Πρόγραμμα σταθερότητας (ΠΣΤ),· εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010 (COM), υπολογισμοί των υπηρεσιών της Επιτροπής.||

Πρόταση

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

της 15.6.2010

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Κύπρο

ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,

Έχοντας υπόψη:

τη συνθήκη για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης, και ιδίως το άρθρο 126 παράγραφος 6,

την πρόταση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής,

τις παρατηρήσεις που υποβλήθηκαν από την Κύπρο,

Εκτιμώντας τα ακόλουθα:

(1) Σύμφωνα με το άρθρο 126 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης, τα κράτη μέλη αποφεύγουν τα υπερβολικά δημοσιονομικά ελλείμματα.

(2) Το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης βασίζεται στον στόχο της επίτευξης υγιών δημόσιων οικονομικών ως μέσου ενίσχυσης των προϋποθέσεων για σταθερότητα των τιμών και ισχυρή διατηρήσιμη ανάπτυξη, οι οποίες ευνοούν τη δημιουργία απασχόλησης.

(3) Η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ), η οποία διέπεται από τις διατάξεις του άρθρου 126 της Συνθήκης, όπως διευκρινίζεται από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. (που αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης), προβλέπει την λήψη απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος. Το πρωτόκολλο για τη διαδικασία του υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη Συνθήκη περιλαμβάνει περαιτέρω διατάξεις για την εφαρμογή της ΔΥΕ. Ο κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 479/2009 ΕΕ L 145 της 10.6.2009, σ. 1 του Συμβουλίου καθορίζει λεπτομερείς κανόνες και ορισμούς για την εφαρμογή των διατάξεων του εν λόγω πρωτοκόλλου. [4][5]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6.

ΕΕ L 145 της 10.6.2009, σ. 1

(4) Η μεταρρύθμιση του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης το 2005 επεδίωκε την ενίσχυση της αποτελεσματικότητάς του και των οικονομικών του ερεισμάτων, καθώς επίσης και τη διασφάλιση της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας των δημόσιων οικονομικών. Στόχος ήταν να διασφαλιστεί ιδίως ότι το ιδιαίτερο οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο θα λαμβανόταν πλήρως υπόψη σε όλα τα στάδια της ΔΥΕ. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επιστροφή σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική κατάσταση.

(5) Το άρθρο 126 παράγραφος 5 της Συνθήκης ορίζει ότι η Επιτροπή απευθύνει γνώμη στο Συμβούλιο εάν κρίνει ότι υπάρχει ή ότι μπορεί να εμφανισθεί υπερβολικό έλλειμμα σε ένα κράτος μέλος. Με γνώμονα την έκθεση αυτή σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 3 και λαμβάνοντας υπόψη τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4, η Επιτροπή κατέληξε στο συμπέρασμα ότι στην Κύπρο υπάρχει υπερβολικό έλλειμμα. Κατά συνέπεια, η Επιτροπή απηύθυνε σχετική γνώμη προς το Συμβούλιο σχετικά με την Κύπρο στις [15 Ιουνίου 2010] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/e c onomy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση:

http://ec.europa.eu/e c onomy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Το άρθρο 126 παράγραφος 6 της Συνθήκης ορίζει ότι το Συμβούλιο θα πρέπει να λάβει υπόψη τυχόν παρατηρήσεις του οικείου κράτους μέλους προτού αποφασίσει, μετά από συνολική εκτίμηση, αν υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα. Στην περίπτωση της Κύπρου, η συνολική αυτή εκτίμηση οδηγεί στα εξής συμπεράσματα.

(7) Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι κυπριακές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στην Κύπρο το 2009 ανήλθε στο 6,1% του ΑΕΠ, υπερβαίνοντας συνεπώς την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Το έλλειμμα δεν είναι κοντά στην τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ, αλλά η υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορεί να χαρακτηρισθεί έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα, οφείλεται σε σοβαρή επιβράδυνση της οικονομικής δραστηριότητας κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το πραγματικό ΑΕΠ στην Κύπρο προβλέπεται να συρρικνωθεί περαιτέρω, αν και σε μικρότερο βαθμό, κατά περίπου ½% το 2010 έναντι 1¾% το 2009. Εντούτοις, η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς δεν μπορεί να θεωρηθεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το δημοσιονομικό έλλειμμα θα φθάσει σε περίπου 7¾% του ΑΕΠ το 2011 υπό την προϋπόθεση μη μεταβολής της ακολουθούμενης πολιτικής. Επομένως, δεν ικανοποιείται το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη.

(8) Σύμφωνα με στοιχεία που κοινοποίησαν οι κυπριακές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης παραμένει χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ, και έφθασε σε 56,2% του ΑΕΠ το 2009. Για το 2010, η Κύπρος γνωστοποίησε προβλεπόμενο έλλειμμα ύψους 62% του ΑΕΠ, ποσοστό που υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ που ορίζει η Συνθήκη. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, αναμένεται περαιτέρω αύξηση του χρέους σε 62,3% του ΑΕΠ το 2010 και εν συνεχεία σε 67,6% το 2011 λόγω της επιδείνωσης του πρωτογενούς ισοζυγίου. Λαμβάνοντας υπόψη τις τάσεις αυτές, ο δείκτης χρέους δεν μπορεί να θεωρηθεί ότι μειώνεται επαρκώς και ότι πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Επομένως δεν ικανοποιείται το κριτήριο του χρέους που ορίζει η Συνθήκη.

(9) Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, οι «σχετικοί παράγοντες» μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στη λήψη απόφασης του Συμβουλίου σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 6, μόνον εφόσον ικανοποιείται πλήρως η διπλή προϋπόθεση - δηλαδή ότι το έλλειμμα παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς και η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι προσωρινή. Στην περίπτωση της Κύπρου, διπλή αυτή προϋπόθεση δεν ικανοποιείται. Κατά συνέπεια, οι σχετικοί παράγοντες δεν λαμβάνονται υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στην παρούσα απόφαση.

ΕΞΕΔΩΣΕ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΑΠΟΦΑΣΗ:

Άρθρο 1

Από τη συνολική εκτίμηση προκύπτει η ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Κύπρο.

Άρθρο 2

Η παρούσα απόφαση απευθύνεται στην Κυπριακή Δημοκρατία.

Βρυξέλλες, 15.6.2010

Για το Συμβούλιο

Ο Πρόεδρος […]

[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης» το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 10ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/econom y _finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Κύπρου υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.e c .europ a .eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/econ o my _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6.

[5] ΕΕ L 145 της 10.6.2009, σ. 1

[6] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/e c onomy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

EN

(...PICT...)|EUROPEAN COMMISSION|

Brussels, 15.6.2010

SEC(2010) 740 final

Proposal for a

COUNCIL DECISION

on the existence of an excessive deficit in Cyprus

EXPLANATORY MEMORANDUM

1. The application of the Stability and Growth Pact in the current crisis situation

Many EU countries are presently facing general government deficits above the 3% of GDP reference value set in the Treaty. The often strong deterioration in the deficit as well as the debt positions must be seen in the context of the unprecedented global financial crisis and economic downturn in 2008/09. Several factors are at play. First, the economic downturn brings about declining tax revenue and rising social benefit expenditure (e.g. unemployment benefits). Second, recognising that budgetary policies have an important role to play in the current extraordinary economic situation, the Commission called for a fiscal stimulus in its November 2008 European Economic Recovery Plan (EERP), endorsed by the European Council in December. The Plan explicated that the stimulus should be timely, targeted and temporary and differentiated across Member States to reflect their different positions in terms of public finance sustainability and competitiveness and should be reversed when economic conditions improve . Finally, several countries have taken measures to stabilise the financial sector, some of which have impacted on the debt position or constitute a risk of higher deficits and debt in the future, although some of the costs of the government support could be recouped in the future.

The Stability and Growth Pact requires the Commission to initiate the excessive deficit procedure (EDP) whenever the deficit of a Member State exceeds the 3% of GDP reference value. The amendments to the Stability and Growth Pact in 2005 aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation, and thereby ensuring long-term sustainability of public finances.

2. Previous steps in the excessive deficit procedure

Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union lays down an excessive deficit procedure (EDP). This procedure is further specified in Council Regulation (EC) No 1467/97 “on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure” OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , which is part of the Stability and Growth Pact.[1]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

According to Article 126(2) of the Treaty, the Commission has to monitor compliance with budgetary discipline on the basis of two criteria, namely: (a) whether the ratio of the planned or actual government deficit to gross domestic product (GDP) exceeds the reference value of 3% (unless either the ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value); and (b) whether the ratio of government debt to GDP exceeds the reference value of 60% (unless the ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace).

Article 126(3) stipulates that, if a Member State does not fulfil the requirements under one or both of these criteria, the Commission has to prepare a report. This report also has to “take into account whether the government deficit exceeds government investment expenditure and take into account all other relevant factors, including the medium-term economic and budgetary position of the Member State”.

On the basis of the data notified by the Cypriot authorities in March 2010 According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Cyprus can be found at: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . and taking into account the Commission services’ spring 2010 forecast, the Commission adopted a report under Article 126(3) for Cyprus on 12 May 2010 All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Cyprus can be found at:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Subsequently, and in accordance with Article 126(4), the Economic and Financial Committee formulated an opinion on the Commission report on 27 May 2010.

3. The existence of an excessive deficit

According to data notified by the Cypriot authorities in April 2010 , the general government deficit in Cyprus reached 6.1% of GDP in 2009, thus exceeding the 3% of GDP reference value. The Commission report under Article 126(3 ) considered that the deficit was not close to the 3% of GDP reference value and that t he excess over the reference value can be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it results from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact. According to the Commission services’ 2010 spring forecast , real GDP in Cyprus is projected to shrink further, although to a lesser extent, by almost ½% in 2010 compared with 1¾% in 2009.However, t he planned excess over the reference value cannot be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the budgetary deficit is projected to reach about 7¾% of GDP in 2011 on a no-policy change basis. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.

According to data notified by the Cypriot authorities in April 2010 , the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value and stood at 56.2% of GDP in 2009. For 2010, Cyprus notified a planned debt of 62% of GDP, thus exceeding 60% of GDP Treaty reference value. The Commission services’ spring 2010 forecast projects debt to rise to 62.3% of GDP in 2010 and further to 67.6% in 2011 on the back of a deteriorated primary balance. In view of these trends, t he debt ratio cannot be considered as diminishing sufficiently and approaching the reference value at a satisfactory pace within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. The debt criterion in the Treaty is not fulfilled.

In line with the provisions in the Treaty and the Stability and Growth Pact, the Commission also analysed in its report “relevant factors”. According to the Stability and Growth Pact, these can only be taken into account in the steps leading to the decision on the existence of an excessive deficit if the deficit satisfies the double condition of closeness and temporariness. In the case of Cyprus, the double condition is not met. Considered on their own merit, the relevant factors in the current case on balance present a mixed picture.

The opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4) of the Treaty is consistent with the assessment in the Commission report under Article 126(3).

The Commission, having taken into account its report under Article 126(3) and the opinion of the Economic and Financial Committee under Article 126(4), is of the opinion that an excessive deficit exists in Cyprus. This opinion, adopted by the Commission on [15 June 2010], is herewith addressed to the Council according to Article 126(5). The Commission proposes that the Council shall decide accordingly, in conformity with Article 126(6). In addition, the Commission is submitting to the Council a recommendation for a Council Recommendation to be addressed to Cyprus with a view to bringing the situation of an excessive deficit to an end according to Article 126(7).

4. Recommendations to end the excessive deficit situation

According to Article 3(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97, the Council recommendation under Article 126(7) has to establish a deadline of six months at most for effective action to be taken by the Member State concerned as well as a deadline for the correction of the excessive deficit, which “should be completed in the year following its identification unless there are special circumstances”. Article 2(6) of the Regulation implies that the “relevant factors” considered in the Commission report under Article 126(3) of the Treaty have to be taken into account in deciding whether special circumstances exist . Article 3(4) of the Regulation specifies that the Council has to recommend that the Member State achieves a “minimum annual improvement of at least 0.5% of GDP as a benchmark, in its cyclically adjusted balance net of one-off and temporary measures, in order to ensure the correction of the excessive deficit within the deadline set in the recommendation”.

Special circumstances, which are relevant for the greater flexibility in the application of the EDP introduced with the 2005 reform of the Stability and Growth Pact, are deemed to exist in the case of Cyprus . In 2009, for the first time in 35 years, economic activity contracted, by 1¾%. The recession reflected the significant fall in domestic demand and an adverse external environment. In particular, high household indebtedness together with tighter lending conditions, a worsening labour market outlook and negative confidence effects led to a decline in private consumption. In parallel, investment recorded a strong correction, amidst a fall in foreign demand for housing, low capacity utilisation and the restructuring of corporate balance sheets . Moreover, export of goods and services, especially tourism, plummeted as a consequence of the financial crisis and the global slowdown, in particular the much lower growth prospects of the main trading partners (Euro Area, United Kingdom, Russia). The deficit in 2009 is a consequence of both the economic downturn and the stimulus measures taken in line with the EERP by the Cypriot authorities.

Against this background, it is appropriate to consider the correction of the excessive deficit in a medium-term framework with a deadline for the correction of 2012. Recognising that the deterioration of the Cypriot budgetary position in 2009 resulted from measures taken in response to the crisis, amounting to about 1½% of GDP annually in 2009 and in 2010, which was an appropriate response in line with the European Economic Recovery Plan, and the free play of automatic stabilisers, the Cypriot authorities should strengthen the fiscal strategy in 2010 with measures to control current expenditure. In particular, in view of the domestic and external economic imbalances, a credible and sustainable adjustment path would require the Cypriot authorities to ensure an average annual structural adjustment of 1¾ percentage points of GDP over the period 2010-2012. It would also require the Cypriot authorities to specify the measures that are necessary to achieve the correction of the excessive deficit by 2012, to ensure a swift reduction of the gross debt ratio below the reference value and accelerate the reduction of the deficit if economic or budgetary conditions turn out better than currently expected. In this context, the timely implementation of a medium-term budgetary framework would be critical for a successful and lasting consolidation of the public finances. Furthermore, g iven that t he long-term budgetary impact of ageing in Cyprus is significantly above the EU average, mainly as a result of a relatively high increase in pension expenditure, measures are needed to improve the long-term sustainability of public finances.

Enhanced surveillance under the EDP, which seems necessary in view also of the deadline for the correction of the excessive deficit, will require regular and timely monitoring of the progress made in the implementation of the fiscal consolidation strategy to ensure the correction of the excessive deficit. In this context, a separate chapter in the forthcoming updates of Cyprus’ stability programme could usefully be devoted to this issue.

Comparison of key macroeconomic and budgetary projections

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Real GDP (% change)|COM spring 2010|5.1|3.6|-1.7|-0.4|1.3|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010|5.1|3.6|-1.7|0.5|1.5|3.0|3.2|

Output gap 1 (% of potential GDP)|COM spring 2010 2|2.4|3.4|-0.7|-2.1|-1.6|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010 3|1.9|2.9|-1.3|-2.4|-2.5|-1.6|-0.5|

General government balance (% of GDP)|COM spring 2010|3.4|0.9|-6.1|-7.1|-7.7|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010|3.4|0.9|-6.1|-6.0|-4.5|-3.4|-2.5|

Primary balance (% of GDP)|COM spring 2010|6.4|3.7|-3.6|-4.4|-4.8|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010|6.4|3.7|-3.6|-3.7|-2.1|-1.0|0.1|

Cyclically-adjusted balance 1 (% of GDP)|COM spring 2010|2.5|-0.4|-5.8|-6.3|-7.1|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010|2.6|-0.2|-5.6|-5.2|-3.6|-2.9|-2.3|

Structural balance 4 (% of GDP)|COM spring 2010|2.5|-0.4|-5.8|-6.3|-7.1|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010|2.6|-0.2|-5.6|-5.2|-3.6|-2.9|-2.3|

Government gross debt (% of GDP)|COM spring 2010|58.3|48.4|56.2|62.3|67.6|n.a.|n.a.|

|SP Apr 2010 5|58.3|48.4|56.2|61.0|63.2|63.1|62.3|

Notes :||

1 Output gaps and cyclically-adjusted balances from the programmes as recalculated by Commission services on the basis of the information in the programmes.||

2 Based on estimated potential growth of 2.0%, 2.8%, 2.8%, 2.8% and 2.8% respectively in the period 2009-2013.||

3 Based on estimated potential growth of 2.5%, 1.6%, 1.6%, 2.0% and 2.2% respectively in the period 2009-2013.||

4 Cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures. One-off and other temporary measures are 0.1% in years 2010, 2011 and 2012 (all deficit reducing) according to the most recent programme. There are no one-off and other temporary measures in the Commission services' spring 2010 forecast.||

5 For 2010, Cyprus notified a planned debt of 62% of GDP, thus exceeding 60% of GDP Treaty reference value. The April 2010 stability programme plans a slightly lower figure (61%) and foresees a further increase to 63.2% of GDP in 2011.||

Source :||

Stability programme (SP); Commission services’ spring 2010 forecasts (COM); Commission services’ calculations.||

Proposal for a

COUNCIL DECISION

on the existence of an excessive deficit in Cyprus

THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

Having regard to the Treaty on the Functioning of the European Union, and in particular Article 126(6) thereof,

Having regard to the proposal from the European Commission,

Having regard to the observations made by Cyprus,

Whereas:

(1) According to Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union Member States shall avoid excessive government deficits.

(2) The Stability and Growth Pact is based on the objective of sound government finances as a means of strengthening the conditions for price stability and for strong sustainable growth conducive to employment creation.

(3) The excessive deficit procedure (EDP) under Article 126 of the Treaty, as clarified by Council Regulation (EC) No 1467/97 on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. (which is part of the Stability and Growth Pact), provides for a decision on the existence of an excessive deficit. The Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty sets out further provisions relating to the implementation of the EDP. Council Regulation (EC) No 479/2009 OJ L 145, 10.6.2009, p. 1. lays down detailed rules and definitions for the application of the provision of the said Protocol. [4][5]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6.

OJ L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) The 2005 reform of the Stability and Growth Pact sought to strengthen its effectiveness and economic underpinnings as well as to safeguard the sustainability of the public finances in the long run. It aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation.

(5) Article 126(5) of the Treaty requires the Commission to address an opinion to the Council if the Commission considers that an excessive deficit in a Member State exists or may occur. Having taken into account its report in accordance with Article 126(3) and having regard to the opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4), the Commission concluded that an excessive deficit exists in Cyprus. The Commission therefore addressed such an opinion to the Council in respect of Cyprus on 15 June 2010 All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Article 126(6) of the Treaty states that the Council should consider any observations which the Member State concerned may wish to make before deciding, after an overall assessment, whether an excessive deficit exists. In the case of Cyprus, this overall assessment leads to the following conclusions.

(7) According to data notified by the Cypriot authorities in April 2010 , the general government deficit in Cyprus reached 6.1% of GDP in 2009, thus exceeding the 3% of GDP reference value. The deficit was not close to the 3% of GDP reference value, but t he excess over the reference value can be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it results from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact. According to the Commission services’ 2010 spring forecast , real GDP in Cyprus is projected to shrink further, although to a lesser extent, by almost ½% in 2010 compared with 1¾% in 2009 . However, t he planned excess over the reference value cannot be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the budgetary deficit would reach about 7¾% of GDP in 2011 on a no-policy change basis. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.

(8) According to data notified by the Cypriot authorities in April 2010 , the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value and stood at 56.2% of GDP in 2009. For 2010, Cyprus notified a planned debt of 62% of GDP, thus exceeding 60% of GDP Treaty reference value. The Commission services’ spring 2010 forecast projects debt to rise further to 62.3% of GDP in 2010 and 67.6% in 2011 on the back of a deteriorated primary balance. In view of these trends, t he debt ratio cannot be considered as diminishing sufficiently and approaching the reference value at a satisfactory pace within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. The debt criterion in the Treaty is not fulfilled.

(9) According to Article 2(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97, “relevant factors” can only be taken into account in the steps leading to the Council decision on the existence of an excessive deficit in accordance with Article 126(6) if the double condition - that the deficit remains close to the reference value and that its excess over the reference value is temporary - is fully met. In the case of Cyprus, this double condition is not met. Therefore, relevant factors are not taken into account in the steps leading to this decision.

HAS ADOPTED THIS DECISION:

Article 1

From an overall assessment it follows that an excessive deficit exists in Cyprus.

Article 2

This decision is addressed to the Republic of Cyprus.

Done at Brussels,

For the Council

The President

[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Cyprus can be found at: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6.

[5] OJ L 145, 10.6.2009, p. 1.

[6] All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

CS

(...PICT...)|EVROPSKÁ KOMISE|

V Bruselu dne 15.6.2010

SEK(2010) 740 v konečném znění

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o existenci nadměrného schodku na Kypru

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Uplatňování Paktu o stabilitě a růstu v situaci současné krize

Mnoho zemí Evropské unie v současné době vykazuje schodek veřejných financí převyšující referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Na toto v mnoha případech podstatné zhoršení schodku i dluhové pozice je třeba nahlížet v kontextu bezprecedentní celosvětové finanční krize a hospodářského útlumu v letech 2008 a 2009. Svou roli zde hraje několik faktorů. Zaprvé, hospodářský útlum s sebou přináší klesající daňové příjmy a rostoucí výdaje na sociální dávky (např. dávky v nezaměstnanosti). Zadruhé, jelikož si je Komise vědoma, jak důležitou úlohu za současné mimořádné hospodářské situace hraje rozpočtová politika, vyzvala ve svém Plánu evropské hospodářské obnovy z listopadu 2008, který v prosinci schválila Evropská rada, k přijetí fiskálního stimulu. Podle uvedeného plánu by tento stimul by měl být včasný, cílený a dočasný, měl by být diferencovaný podle rozdílné situace jednotlivých členských států, pokud jde o udržitelnost jejich veřejných financí a konkurenceschopnost, a měl by být ukončen poté, co se hospodářské podmínky zlepší. A konečně je třeba uvést, že několik zemí přijalo opatření ke stabilizaci finančního sektoru, z nichž některá ovlivňují dluhovou pozici nebo představují riziko vyšších schodků a dluhu v budoucnosti, i když částečné náklady na podporu z veřejných prostředků by mohly být později získány zpět.

Podle Paktu o stabilitě a růstu je Komise povinna zahájit postup při nadměrném schodku, kdykoli schodek členského státu překročí referenční hodnotu 3 % HDP. Cílem změn Paktu o stabilitě a růstu v roce 2005 bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci, a tím zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

2. Předchozí kroky v rámci postupu při nadměrném schodku

Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví postup při nadměrném schodku. Tento postup je dále specifikován v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 „o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku“ Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , které tvoří součást Paktu o stabilitě a růstu.[1]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Ustanovení čl. 126 odst. 2 Smlouvy Komisi ukládají povinnost sledovat dodržování rozpočtové kázně podle dvou kritérií, a sice: a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) nepřekračuje referenční hodnotu 3 % (ledaže by buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr schodku zůstával blízko k referenční hodnotě); a b) zda poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 % (ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě).

Ustanovení čl. 126 odst. 3 stanoví, že nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo žádného z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva rovněž „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Na základě údajů oznámených kyperskými orgány v březnu 2010 Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Kypru je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a se zohledněním prognózy útvarů Komise z jara 2010 přijala Komise v souladu s čl. 104 odst. 3 dne 12. května 2010 zprávu týkající se Kypru Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Kypru je k dispozici na adrese:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Následně pak v souladu s čl. 126 odst. 4 vydal Hospodářský a finanční výbor dne 27. května 2010 stanovisko k výše uvedené zprávě Komise.

3. Existence nadměrného schodku

Podle údajů oznámených kyperskými orgány v dubnu 2010 dosáhl v roce 2009 schodek veřejných financí na Kypru výše 6,1 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Komise ve své zprávě podle čl. 126 odst. 3 uvedla, že schodek se sice referenční hodnotě 3 % HDP neblíží, avšak její překročení lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá to zejména z prudkého zhoršení hospodářské situace ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se má reálný HDP na Kypru dále snížit, i když v menší míře – o téměř ½ % v roce 2010 ve srovnání s 1¾ % v roce 2009. Plánované překročení referenční hodnoty však nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 má rozpočtový schodek v roce 2011 dosáhnout přibližně 7¾ % HDP (za předpokladu nezměněné politiky). Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

Podle údajů oznámených kyperskými orgány v dubnu 2010 setrvává hrubý veřejný dluh pod referenční hodnotou 60 % HDP a v roce 2009 dosahoval výše 56,2 % HDP. Na rok 2010 Kypr oznámil plánovaný dluh ve výši 62 % HDP, jenž tedy překračuje referenční hodnotu 60 % HDP podle Smlouvy. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 dluh v roce 2010 vzroste na 62,3 % HDP a dále na 67,6 % v roce 2011 v důsledku zhoršení primárního salda. Vzhledem k těmto trendům se nelze domnívat, že poměr dluhu k HDP se dostatečně snižuje a že se blíží referenční hodnotě uspokojivým tempem ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

V souladu s ustanoveními Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu provedla Komise ve své zprávě rovněž analýzu „rozhodujících faktorů“. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze k těmto faktorům při procesu rozhodování o existenci nadměrného schodku přihlížet, pouze pokud schodek splňuje dvojí podmínku blízkosti referenční hodnotě a dočasnosti. V případě Kypru tato dvojí podmínka není splněna. Posuzují-li se rozhodující faktory samy o sobě, působí v tomto případě po celkovém srovnání smíšeným dojmem.

Stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy se shoduje s hodnocením obsaženým ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3.

Komise je s ohledem na svou zprávu podle čl. 126 odst. 3 a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 toho názoru, že na Kypru existuje nadměrný schodek. Toto stanovisko, přijaté Komisí dne [15. června 2010], se podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy předkládá Radě. Komise navrhuje, aby Rada rozhodla příslušným způsobem v souladu s čl. 126 odst. 6. Komise rovněž Radě předkládá doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7, které je určeno Kypru za účelem odstranění nadměrného schodku.

4. Doporučení pro odstranění nadměrného schodku

Podle čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 musí doporučení Rady podané v souladu s čl. 126 odst. 7 stanovit nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotyčný členský stát přijmout účinná opatření, jakož i lhůtu pro odstranění nadměrného schodku, což „by mělo být ukončeno v následujícím roce po jeho zjištění, pokud nenastanou zvláštní okolnosti“. Ustanovení čl. 2 odst. 6 nařízení vyžaduje, aby při rozhodování o existenci zvláštních okolností byly vzaty v úvahu „rozhodující faktory“ zohledněné ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. V čl. 3 odst. 4 nařízení je stanoveno, že Rada musí doporučit, aby členský stát dosáhl „minimálního ročního zlepšení dosahujícího nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena v doporučení“.

Má se za to, že v případě Kypru existují zvláštní okolnosti, které jsou rozhodující pro větší flexibilitu při uplatňování postupu při nadměrném schodku, kterou zavedla reforma Paktu o stabilitě a růstu z roku 2005. V roce 2009 hospodářská aktivita poprvé za 35 let poklesla, a to o 1¾ %. V této recesi se odrazil podstatný pokles v domácí poptávce a nepříznivé vnější prostředí. Zejména vysoká zadluženost domácností spolu s přísnějšími úvěrovými podmínkami, zhoršujícím se výhledem na trhu práce a nepříznivými vlivy na důvěru občanů vedly k poklesu soukromé spotřeby. Současně došlo k silné korekci v oblasti investic v době, kdy byl zaznamenán pokles zahraniční poptávky po bydlení, malá míra využívání kapacit a restrukturalizace bilancí firem. Navíc se propadl vývoz zboží a služeb, zejména v oblasti cestovního ruchu, v důsledku finanční krize a celosvětového zpomalení a především mnohem nižšího očekávání růstu u hlavních obchodních partnerů (eurozóna, Spojené království, Rusko). Schodek v roce 2009 je následkem hospodářského útlumu i stimulačních opatření, která kyperské orgány přijaly v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy.

Na tomto pozadí je vhodné uvažovat o nápravě nadměrného schodku ve střednědobém rámci s lhůtou pro nápravu do roku 2012. S vědomím, že zhoršení rozpočtové pozice Kypru v roce 2009 je výsledkem opatření přijatých v reakci na krizi, odpovídajících přibližně 1½ % HDP ročně v letech 2009 a 2010, jež byla přiměřenou reakcí v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy, jakož i výsledkem volného působení automatických stabilizátorů, by kyperské orgány měly v roce 2010 posílit fiskální strategii pomocí opatření na kontrolu běžných výdajů. Vzhledem k domácí a vnější hospodářské nerovnováze by věrohodný a udržitelný postup korekce od kyperských orgánů konkrétně vyžadoval, aby během let 2010–2012 zajistily roční průměrnou strukturální korekci ve výši 1¾ procentního bodu HDP. Rovněž by od kyperských orgánů vyžadoval, aby specifikovaly opatření nezbytná k nápravě nadměrného schodku do roku 2012, k rychlému snížení poměru hrubého veřejného dluhu k HDP pod referenční hodnotu a ke zrychlení tempa snižování schodku, pokud se bude hospodářská nebo rozpočtová situace vyvíjet lépe, než se v současnosti očekává. Pro úspěšnou a trvající konsolidaci veřejných financí má v této souvislosti zásadní význam včasné provedení střednědobého rozpočtového rámce. Vzhledem k tomu, že především v důsledku relativně velkého zvýšení penzijních výdajů je dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet Kypru podstatně větší, než činí průměr EU, jsou navíc třeba opatření za účelem zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Zvýšený dohled v rámci postupu při nadměrném schodku, který se zdá nezbytný rovněž s ohledem na lhůtu pro nápravu nadměrného schodku, bude k zajištění nápravy nadměrného schodku vyžadovat pravidelné a včasné sledování pokroku dosaženého při provádění strategie fiskální konsolidace. V tomto ohledu by mohla být uvedené otázce účelně věnována samostatná kapitola v nadcházejících aktualizacích kyperského programu stability.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových projekcí

 | |2007|2008|2009|2010|2011|2012|2013|

Reálný HDP (změna v %)|KOM jaro 2010|5,1|3,6|-1,7|-0,4|1,3|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010|5,1|3,6|-1,7|0,5|1,5|3,0|3,2|

Mezera výstupu 1 (% potenciálního HDP)|KOM jaro 2010 2|2,4|3,4|-0,7|-2,1|-1,6|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010 3|1,9|2,9|-1,3|-2,4|-2,5|-1,6|-0,5|

Saldo veřejných financí (% HDP)|KOM jaro 2010|3,4|0,9|-6,1|-7,1|-7,7|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010|3,4|0,9|-6,1|-6,0|-4,5|-3,4|-2,5|

Primární saldo (% HDP)|KOM jaro 2010|6,4|3,7|-3,6|-4,4|-4,8|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010|6,4|3,7|-3,6|-3,7|-2,1|-1,0|0,1|

Cyklicky očištěné saldo 1 (% HDP)|KOM jaro 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Strukturální saldo 4 (% HDP)|KOM jaro 2010|2,5|-0,4|-5,8|-6,3|-7,1|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010|2,6|-0,2|-5,6|-5,2|-3,6|-2,9|-2,3|

Hrubý veřejný dluh (% HDP)|KOM jaro 2010|58,3|48,4|56,2|62,3|67,6|neuv.|neuv.|

|PS duben 2010 5|58,3|48,4|56,2|61,0|63,2|63,1|62,3|

Poznámky :||

1 Mezery výstupu a cyklicky očištěná salda podle programů přepočítávají útvary Komise na základě údajů obsažených v programech.||

2 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2009–2013 ve výši 2,0 %, 2,8 %, 2,8 %, 2,8 % a 2,8 %.||

3 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2009–2013 ve výši 2,5 %, 1,6 %, 1,6 %, 2,0 % a 2,2 %.||

4 Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření. Jednorázová a jiná dočasná opatření činí podle posledního programu 0,1 % HDP v letech 2010, 2011 a 2012 (a všechna snižují schodek). Prognóza útvarů Komise z jara 2010 neobsahuje žádná jednorázová a jiná dočasná opatření.||

5 Na rok 2010 Kypr oznámil plánovaný dluh ve výši 62 % HDP, jenž tedy překračuje referenční hodnotu 60 % HDP podle Smlouvy. V programu stability z dubna 2010 se plánuje o něco nižší hodnota (61 %) a v roce 2011 se předpokládá další nárůst na 63,2 % HDP.||

Zdroj :||

Program stability (PS), prognózy útvarů Komise z jara 2010 (KOM); výpočty útvarů Komise.||

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 15.6.2010

o existenci nadměrného schodku na Kypru

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na připomínky Kypru,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2) Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž přispívá k vytváření nových pracovních míst.

(3) Postup při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy, upřesněný v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku obsahuje Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě. Podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu stanoví nařízení Rady (ES) č. 479/2009 Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1. . [4][5]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5) Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. S ohledem na svou zprávu podle čl. 126 odst. 3 a na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 dospěla Komise k závěru, že na Kypru existuje nadměrný schodek. Komise proto dne [15. června 2010] předložila Radě stanovisko týkající se Kypru Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Podle ustanovení čl. 126 odst. 6 Smlouvy by Rada měla zvážit všechny připomínky, které dotyčný členský stát případně učiní, a poté rozhodnout po celkovém zhodnocení, zda nadměrný schodek existuje. V případě Kypru vede toto celkové zhodnocení k následujícím závěrům.

(7) Podle údajů oznámených kyperskými orgány v dubnu 2010 dosáhl v roce 2009 schodek veřejných financí na Kypru výše 6,1 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek se referenční hodnotě 3 % HDP neblížil, avšak její překročení lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá to zejména z prudkého zhoršení hospodářské situace ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se má reálný HDP na Kypru dále snížit, i když v menší míře – o téměř ½ % v roce 2010 ve srovnání s 1¾ % v roce 2009. Plánované překročení referenční hodnoty však nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 má rozpočtový schodek v roce 2011 dosáhnout přibližně 7¾ % HDP (za předpokladu nezměněné politiky). Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(8) Podle údajů oznámených kyperskými orgány v dubnu 2010 setrvává hrubý veřejný dluh pod referenční hodnotou 60 % HDP a v roce 2009 dosahoval výše 56,2 % HDP. Na rok 2010 Kypr oznámil plánovaný dluh ve výši 62 % HDP, jenž tedy překračuje referenční hodnotu 60 % HDP podle Smlouvy. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 dluh dále vzroste na 62,3 % HDP v roce 2010 a na 67,6 % v roce 2011 v důsledku zhoršení primárního salda. Vzhledem k těmto trendům se nelze domnívat, že poměr dluhu k HDP se dostatečně snižuje a že se blíží referenční hodnotě uspokojivým tempem ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(9) Podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 lze „rozhodující faktory“ v postupu vedoucím k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 6 zohlednit pouze tehdy, jsou-li úplně splněny dvě současně platné podmínky, a to, že schodek zůstává blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné. V případě Kypru není tato dvojí podmínka splněna. Rozhodující faktory nejsou tudíž v postupu vedoucím k tomuto rozhodnutí zohledněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že na Kypru existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Kyperské republice.

V Bruselu dne 15.6.2010.

Za Radu

předseda/předsedkyně […]

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Kypru je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[5] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .