Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62022CJ0695

    Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. května 2024.
    Fondee a.s. v. Česká národní banka.
    Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb služeb – Trhy finančních nástrojů – Směrnice 2014/65/EU – Článek 3 – Vynětí z působnosti směrnice 2014/65/EU – Investiční zprostředkovatel vyňatý z působnosti této směrnice – Právní úprava členského státu, která tomuto zprostředkovateli zakazuje předávat pokyny zákazníků investičnímu podniku usazenému v jiném členském státě.
    Věc C-695/22.

    ECLI identifier: ECLI:EU:C:2024:406

    Věc C‑695/22

    Fondee a.s.

    v.

    Česká národní banka

    (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Městský soud v Praze)

    Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. května 2024

    „Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb služeb – Trhy finančních nástrojů – Směrnice 2014/65/EU – Článek 3 – Vynětí z působnosti směrnice 2014/65/EU – Investiční zprostředkovatel vyňatý z působnosti této směrnice – Právní úprava členského státu, která tomuto zprostředkovateli zakazuje předávat pokyny zákazníků investičnímu podniku usazenému v jiném členském státě“

    Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Trhy finančních nástrojů – Směrnice 2014/65 – Nepovinné výjimky – Investiční zprostředkovatel – Právní úprava členského státu, která zakazuje zprostředkovateli vyňatému z působnosti směrnice předávat pokyny zákazníků povolenému investičnímu podniku usazenému v jiném členském státě – Nepřípustnost

    [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65, čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i)]

    (viz body 31, 32 a výrok)

    Shrnutí

    Soudní dvůr, kterému položil Městský soud v Praze (Česká republika) předběžnou otázku v rámci sporu týkajícího se volného pohybu služeb zprostředkovatele na trzích finančních nástrojů, potvrdil možnost zprostředkovatele, na kterého se nevztahuje směrnice 2014/65 ( 1 ), předávat burzovní pokyny investičnímu podniku usazenému v jiném členském státě, než je jeho domovský členský stát.

    Společnost Fondee a.s. vykonává v České republice činnost investičního zprostředkovatele. Jako investiční zprostředkovatel je Fondee na základě možnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/65, které Česká republika využila, vyňata z působnosti této směrnice, a tudíž se na ni nevztahuje svoboda poskytovat investiční služby v souladu s odstavcem 3 téhož článku.

    V rámci své činnosti Fondee v období od 7. října do 27. prosince 2019 předala 407 pokynů svých zákazníků k nákupu podílových jednotek fondů obchodovaných v obchodním systému obchodníkovi s cennými papíry usazenému v Nizozemsku.

    Vnitrostátní právní předpisy však zakazují investičním zprostředkovatelům předávat pokyny investičním podnikům usazeným v jiných členských státech.

    Česká národní banka proto uložila společnosti Fondee pokutu z důvodu výkonu její činnosti v předmětném období.

    Po neúspěšném rozkladu podaném k bankovní radě České národní banky podala Fondee žalobu k Městskému soudu v Praze, předkládajícímu soudu. Ten si klade otázku, zda mají investiční zprostředkovatelé možnost dovolávat se práva na volný pohyb služeb na základě článku 56 SFEU za účelem předání pokynů zákazníka zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry.

    Závěry Soudního dvora

    Vzhledem k tomu, že směrnice 2014/65 provedla úplnou harmonizaci vnitrostátních právních úprav týkajících se mimo jiné přeshraničního přijímání a předávání příkazů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů, rozhodl Soudní dvůr v souladu se svou judikaturou ( 2 ) posoudit předběžné otázky pouze na základě ustanovení této směrnice.

    Soudní dvůr tedy konstatoval, že podstatou položené otázky je, zda čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i) směrnice 2014/65 musí být vykládán v tom smyslu, že osoby, které členský stát vyňal z působnosti této směrnice, jsou oprávněny předávat pokyny zákazníků s bydlištěm nebo sídlem v tomto členském státě k provedení povoleným investičním podnikům usazeným v jiném členském státě, a zda tudíž uvedené ustanovení brání vnitrostátní právní úpravě, která takové předávání zakazuje.

    Soudní dvůr na tuto otázku odpověděl kladně.

    Při učinění tohoto závěru vycházel Soudní dvůr z toho, že čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/65 umožňuje členským státům neuplatňovat tuto směrnici na osoby, pro které jsou domovským členským státem, s výhradou dodržení určitých podmínek. V rámci těchto podmínek čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i) této směrnice výslovně stanoví, že tyto osoby jsou oprávněny předávat pokyny, které obdrží, povoleným investičním podnikům.

    Tento článek se přitom týká předávání pokynů jakémukoli povolenému investičnímu podniku, a nikoli pouze investičním podnikům usazeným a povoleným v domovském členském státě osoby vyňaté z působnosti této směrnice.


    ( 1 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. 2014, L 173, s. 349).

    ( 2 ) – Rozsudek ze dne 20. dubna 2023, Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato (Obec Ginosa) (C‑348/22EU:C:2023:301, bod 36 a citovaná judikatura).

    Top