Integrovaná prevence a omezování znečištění (do roku 2013)

Evropská unie definuje zásady, které musí dodržovat průmyslové a zemědělské činnosti se silným potenciálem znečištění. Zavádí postup povolování těchto činností a minimální nároky, jejichž splnění každé povolení vyžaduje, zejména na poli vypouštění znečišťujících látek. Cílem je vyvarovat se nebo maximálně omezit vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, vodstva a půdy, omezit produkci odpadů z průmyslových a zemědělských zařízení a dosáhnout tak vysoké úrovně ochrany životního prostředí.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění

PŘEHLED

Tato směrnice (takzvaná „směrnice IPPC“) vyžaduje povolení pro průmyslové a zemědělské činnosti se silným potenciálem znečištění. Toto povolení může být uděleno pouze pokud jsou splněny určité environmentální podmínky, tak aby podniky samy zajistily prevenci a omezení znečištění, které mohou působit.

Integrovaná prevence a omezení znečištění se týkají průmyslových a zemědělských aktivit se silným potenciálem znečištění, nových nebo stávajících, jak je definuje příloha I směrnice (energetické podniky, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, zpracování odpadů, chov hospodářských zvířat atd.).

Podmínky ochrany životního prostředí, které je třeba dodržet

Aby byl průmyslový nebo zemědělský provoz povolen, musí dodržovat určité základní podmínky, zejména:

• přijetí všech užitečných opatření vedoucích k boji proti znečištění, zejména využití nejlepších dostupných technik (které produkují nejméně odpadu, používají nejméně nebezpečné látky, umožňují návratnost a recyklaci výstupních látek atd.);
• prevenci veškerého významného znečištění;
• prevenci, recyklaci nebo co nejméně znečišťující odstranění odpadu;
• účinné vynakládání energie;
• prevenci nehod a omezení jejich důsledků;
• obnovu výrobních lokalit po ukončení činností.

Kromě toho rozhodnutí o povolení předpokládá splnění určitého počtu konkrétních požadavků, zejména:

• limitních hodnot vypouštěných znečišťujících látek (s výjimkou skleníkových plynů, je-li aplikován systém obchodování s emisemi - viz níže);
• případných opatření na ochranu půdy, vod a ovzduší;
• opatření k nakládání s odpady;
• opatření vztahující se k výjimečným okolnostem (úniky, dysfunkce, krátkodobá přerušení nebo definitivní ukončení provozu apod.);
• minimalizace znečištění velkého dosahu nebo přes hranice;
• monitorování výpustí;
• i všech dalších odpovídajících předpisů.

Aby bylo možné koordinovat proces povolování, který zavádí směrnice, se systémem obchodování s emisemi skleníkových plynů, nesmí povolení vydané v souladu se směrnicí obsahovat limitní hodnoty emisí u skleníkových plynů, pokud jsou tyto plyny předmětem systému obchodování s emisemi, nedojde-li v důsledku toho k problému se znečištěním na lokální úrovni. Zodpovědné úřady budou mít kromě toho možnost neuplatňovat opatření stran energetické efektivnosti spalovacích jednotek.

Žádosti o povolení

Každá žádost o povolení musí být adresována příslušnému orgánu dotčeného členského státu, který přijme rozhodnutí, zda činnost povolit, či ne. Musí obsahovat zejména následující informace:

• popis zařízení, povahu a rozsah jeho činností, stav provozního místa zařízení;
• používané nebo vyráběné látky, substance a energie;
• zdroje emisí zařízení a povahu a množství předpokládaných emisí do všech prostředí a jejich dopad na životní prostředí;
• technologie a techniky využívané za účelem prevence nebo omezení emisí vypouštěných zařízením;
• opatření přijatá za účelem prevence a zhodnocení odpadů;
• opatření, s nimiž je počítáno pro dohled nad emisemi;
• eventuální náhradní řešení.

V souladu s pravidly a postupy upravujícími obchodní a průmyslové tajemství musí být tyto informace k dispozici zainteresovaným stranám:

• veřejnosti, a to odpovídajícími prostředky (včetně elektronické podoby) a současně s informacemi týkajícími se zejména procesu povolování činnosti, kontaktních údajů úřadu pověřeného povolovat či zamítnout projekt a možnostech veřejnosti účastnit se postupu povolování;
• ostatním členským státům, pokud by projekt mohl mít přeshraniční důsledky. Každý stát musí tyto informace postoupit zainteresovaným stranám na svém území, aby se k nim mohly vyjádřit.

K případným reakcím všech zainteresovaných stran musí být vyhrazeny dostatečné lhůty. Tyto reakce musí být zohledněny v povolovacím procesu.

Administrativní a kontrolní opatření

Rozhodnutí povolit nebo zamítnout projekt, argumenty, na nichž se toto rozhodnutí zakládá, i případná opatření mající vést k omezení negativních účinků projektu budou k dispozici veřejnosti a předány ostatním dotčeným členským státům. V souladu s příslušnou národní legislativou musí členské státy počítat s možností, že zainteresované strany toto rozhodnutí soudně napadnou.

Členské státy jsou zodpovědné za kontrolu shody průmyslových zařízení. Mezi Komisí, členskými státy a příslušnými průmyslovými odvětvími pravidelně probíhá výměna informací o nejlepších dostupných technikách (sloužících jako základ při určování limitních hodnot emisí). V souvislosti s uplatňováním této směrnice jsou kromě toho každé tři roky publikovány zprávy.

Nařízení (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR), harmonizuje předpisy týkající se pravidelného předávání informací o znečišťujících látkách členskými státy Komisi.

Kontext

Směrnici 2008/1/ES nahrazuje směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Její ustanovení nicméně zůstávají v platnosti až do 6. ledna 2014.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Zpráva Komise ze dne 25. října 2010 o provádění směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění a směrnice 1999/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních (KOM(2010) 593 – nebyla zveřejněna v Úředním věstníku).

Poslední aktualizace: 13.07.2011