This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0430
Proposal for a DECISION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL On enhanced co-operation between Public Employment Services (PES)
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ)
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ)
/* COM/2013/0430 final - 2013/0202 (COD) */
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) /* COM/2013/0430 final - 2013/0202 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU
Cílem tohoto legislativního návrhu, který
představuje stimulační opatření podle článku 149 SFEU, je posílit spolupráci
mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) členských států. VSZ odpovídají za
provádění aktivních politik trhu práce a poskytování služeb zaměstnanosti
ve veřejném zájmu. Jsou součástí příslušných ministerstev, veřejných orgánů a veřejnoprávních
(neziskových) organizací. Mezi služby, jež VSZ poskytují pracovníkům a zaměstnavatelům,
patří sdělování informací o pracovním trhu, podpora při hledání zaměstnání,
konzultace, profesní poradenství, umísťování pracovníků a podpora pracovní a geografické
mobility. VSZ také mají na starosti systémy dávek v nezaměstnanosti
a dalších sociálních dávek. Efektivní fungování veřejných služeb zaměstnanosti
je zásadním faktorem úspěchu politik zaměstnanosti. Posílení spolupráce mezi VSZ v EU je
považováno za klíčový prvek pro dosažení cílů zaměstnanosti strategie
Evropa 2020[1].
Komise pravidelně volá po modernizaci poskytování služeb VSZ, navázání
partnerství mezi VSZ a dalšími službami zaměstnanosti a přeměně VSZ na
„agentury pro řízení přechodů“, které budou vytvářet novou kombinaci
„aktivních“ a „pasivních“ politik zaměstnanosti[2]. Rada v nedávné době vyzvala k partnerství veřejných a soukromých
služeb zaměstnanosti, zaměstnavatelů, sociálních partnerů a zástupců mládeže
při vytváření systémů „záruky pro mladé lidi“[3]. Veřejným
službám zaměstnanosti se také přímo věnují současné evropské hlavní směry
politik zaměstnanosti členských států, tzv. hlavní směry politik zaměstnanosti[4]. Snižující se veřejné rozpočty a potřeba zvýšené efektivity nákladů VSZ
vedly několik členských států k provedení reformy VSZ spočívající
v jejich slučování se subjekty vyplácejícími dávky v nezaměstnanosti,
v zadávání služeb soukromým dodavatelům, v převádění služeb
zaměstnanosti na regionální a obecní úroveň a rozšiřování poskytování služeb
prostřednictvím informačních a komunikačních technologií a samoobslužných
nástrojů. Zároveň se výdaje VSZ (bez započtení dávek v nezaměstnanosti)
neustále mění: podle pravidelného průzkumu VSZ[5]
výdaje v období 2007 až 2010 vzrostly, zatímco v roce 2011 ve většině
případů klesaly. Z posledních rozpočtových prognóz vyplývá, že většina VSZ
očekává pro rok 2013 vyšší výdaje než v předchozím roce.
Vzhledem k rozdílnosti obchodních modelů VSZ, nástrojů, podmínek
na trhu práce a právního prostředí dosahují VSZ v jednotlivých
státech různého stupně efektivity při realizaci programů pro trh práce. Zatímco
za organizaci, personální zajištění a provoz VSZ nadále odpovídají členské
státy, tímto legislativním návrhem se zřizuje evropská síť veřejných služeb
zaměstnanosti, která poskytne platformu pro srovnávání jejich výsledků na
evropské úrovni, zjišťování osvědčených postupů a podporu vzájemného učení za
účelem zvýšení kapacity a efektivity služeb. Zkušenost ukazuje, že členské
státy se v oblasti vzájemného učení a srovnávacích činností samy od sebe
dostatečně neangažují.
Spolupráce mezi VSZ na úrovni EU započala už v roce 1997, kdy
Komise vytvořila neformální poradní skupinu VSZ za účelem zlepšení spolupráce,
výměny a vzájemného učení mezi členskými organizacemi[6] a získání odborné zpětné vazby
na politické iniciativy v oblasti zaměstnanosti. Přes pokrok, kterého bylo
během let dosaženo, má současný model spolupráce značná omezení.
Účast vnitrostátních VSZ na těchto aktivitách je nadále dobrovolná, což
snižuje možnost včasného zjištění nízké výkonnosti VSZ a s tím
souvisejících potenciálních strukturálních problémů na trhu práce. Chybí také
oznamovací mechanismus, takže tvůrci politik na vnitrostátní úrovni a na úrovni
EU nejsou systematicky informováni o výsledcích stávajících postupů srovnávání
a vzájemného učení.
Úsilí docílit toho, aby bylo možné VSZ lépe srovnávat, jejich
slučováním na základě použitého obchodního modelu zatím nebylo úspěšné.
Provázanost mezi srovnáváním a vzájemným učením je malá a nedůsledná a
základna znalostí pro činnost stávajícího programu vzájemného učení není dostatečně
vědecky podložená. Účast na vzájemném učení se omezuje na malou skupinu VSZ, a
jeho účinky tak nemají dostatečný dosah. Pokud se mají VSZ stát „vzdělávacími organizacemi“
a podílet se na práci Výboru pro zaměstnanost, musejí přizpůsobit své
organizační modely, obchodní strategie a procesy rychle se měnícím podmínkám.
V nedávno vydaném dokumentu „Strategie VSZ EU 2020“ [7] určila síť VSZ pět oblastí,
v nichž je nutné provést změny, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa
2020: i) napojit se na stranu poptávky; ii) přijmout vůdčí roli ve
spolupráci/partnerství; iii) rozvíjet činnosti zaměřené na dovednosti; iv) usilovat
o výsledky udržitelné aktivace; v) podporovat profesní růst. Cílem tohoto legislativního návrhu je
rozšířit, posílit a konsolidovat probíhající iniciativy ve prospěch všech VSZ.
Návrh posílit spolupráci mezi VSZ představuje společný krok k modernizaci
a posílení pravomocí VSZ tak, aby mohly v podmínkách současné ekonomické
krize přijmout úspěšný společný postup. Evropská síť VSZ postavená na pevné právní
základně bude schopna celkově zintenzivnit koordinovanou činnost mezi VSZ a
získat potřebnou legitimitu pro svoji činnost. Formalizovaná struktura je podmínkou
pro zvýšení potenciálu sítě přispět k rozvoji inovativních prováděcích
opatření politik založených na poznatcích v souladu s cíli strategie
Evropa 2020. Zároveň usnadní provádění projektů na trhu práce
financovaných Evropským sociálním fondem (ESF). Navrhovaná iniciativa by
mohla přispět ke zvýšení efektivity nákladů. Síť VSZ vytvořená podle tohoto rozhodnutí bude
vyvíjet iniciativy v podobě stimulačních opatření s cílem zlepšit
spolupráci mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti. Tyto iniciativy
jsou doplňkem ke spolupráci VSZ s EURES na základě článku 45 a 46 Smlouvy. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
V souladu s větším důrazem kladeným
na fakticky podložené vytváření politik vychází tento návrh z několika
hodnotících studií a konzultací se zúčastněnými stranami. Přihlédnuto
bylo zejména k: studiím zaměřeným na obchodní modely VSZ[8], na systémy měření výkonnosti
VSZ a geografické pracovní mobility[9],
na úlohu VSZ v souvislosti s „flexikuritou“[10], na úlohu
VSZ v souvislosti s předvídáním potřeb v oblasti kvalifikací
pracovníků a vybavováním občanů pro nová povolání[11]. Dále
bylo přihlédnuto k výsledkům programu vzájemného učení VSZ[12], výsledkům dotazníku zaměřeného
na reakci VSZ na krizové situace 2009–2013[13] a
k výsledkům aktuálního projektu srovnávání VSZ[14] spolufinancovaného Komisí. Budoucnost iniciativy srovnávání VSZ byla
v roce 2012 a 2013 několikrát diskutována se stávající poradní skupinou
VSZ. Konzultace skupiny zaměřená na hlavní prvky tohoto návrhu proběhla
v březnu a květnu 2013 a její členové byli vyzváni, aby se vyjádřili
k možným cílům, iniciativám a politickým možnostem tohoto návrhu. V lednu 2013 vydala skupina diskusní
příspěvek „Na cestě k iniciativě VSZ pro učení na základě srovnání“ (Towards
an integrated European Public Employment Services bench-learning initiative).
Tento diskusní příspěvek byl předmětem diskuse na neformálním zasedání ministrů
práce a sociálních věcí (dále jen „neformální Rada EPSCO“) a ve Výboru pro
zaměstnanost (EMCO). Neformální rada EPSCO uznala, že intenzivnější a cílenější
spolupráce mezi VSZ povede k lepšímu sdílení osvědčených postupů, a
požádala o podrobný návrh iniciativy pro „učení na základě srovnání“ [15]. Výše uvedené konzultace a studie potvrzují, že
mezi zúčastněnými stranami panuje obecná shoda, pokud jde o potřebu
intenzivnější spolupráce mezi VSZ. Všechny VSZ by se měly v rámci sítě stát
aktivními hráči. Byla také vyjádřena rozsáhlá podpora rozšíření působnosti
srovnávacího mechanismu a lepšímu propojení činností srovnávání a vzájemného
učení. VSZ se také včas a transparentně podílely na
přípravě oznámení tohoto rozhodnutí v pracovním programu Komise na období
2013–2014 a na podrobnějších přípravách zde předkládaného textu. Jejich názory
byly shromážděny v písemné formě i prostřednictvím otevřených konzultací a
bylo k nim přihlédnuto v souvislosti s klíčovými aspekty, které
se jich přímo dotýkají, tj. iniciativami/činnostmi sítě; strukturou řízení
sítě; úlohou Komise; spoluprací s ostatními poskytovateli služeb
zaměstnanosti a spoluprací s Radou a zejména s Výborem pro
zaměstnanost (EMCO). Vzhledem k tomu, že legislativní návrh
bude mít většinou nepřímý dopad a že hlavní technické prvky iniciativy
srovnávání a vzájemného učení budou definovány v rámci aktu
v přenesené pravomoci, nebylo považováno za přiměřené provést posouzení
dopadů. Neočekávají se ani žádné dopady na rozpočet.
3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
Právo konat vychází z článku 149 Smlouvy
o fungování Evropské unie, podle něhož „Evropský parlament a Rada mohou […]
přijmout stimulační opatření k podpoře spolupráce mezi členskými státy a
k podpoře jejich činnosti v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím
podnětů, které mají za cíl rozvíjet výměnu informací a osvědčených zkušeností,
poskytovat srovnávací analýzy a poradenství, jakož i podporovat inovační
přístupy a vyhodnocovat zkušenosti, zejména využitím pilotních projektů.“ Jednání Unie je také odůvodněno tím, že
legislativní návrh věnovaný posílení spolupráce mezi VSZ přispěje k cílům Smlouvy,
zejména podporou plné zaměstnanosti (článek 3 SEU). Celý návrh věnovaný posílení spolupráce mezi
VSZ je stimulačním opatřením ve smyslu článku 149. Vzhledem k povaze
navrhovaného stimulačního opatření je rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady nejvhodnější
volbou právního nástroje. Spolupráce posílená prostřednictvím motivace
VSZ ke společné práci na konkrétních iniciativách je v souladu se zásadou
subsidiarity, protože si klade za cíl podporovat členské státy, aby
s ohledem na současnou hospodářskou krizi a za účelem dosažení cíle
strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti modernizovaly své veřejné
služby zaměstnanosti. Z globálního hlediska představuje účast
Unie v oblasti koordinace VSZ v porovnání se situací, kdy členské
státy v této otázce jednají samostatně, přidanou hodnotu. Veřejné služby
zaměstnanosti mají mandát jednat na základě vnitrostátních zájmů a priorit a
obvykle nevstupují do interakce v celoevropském kontextu. Činnosti na
úrovni EU spočívající ve srovnávání a vzájemném učení představují přidanou
hodnotu pro podobné činnosti prováděné v menším měřítku patrně jen
několika VSZ, které se dobrovolně podílejí na utváření celoevropské spolupráce. Návrh je v souladu se zásadou
proporcionality, neboť je podáván v podobě stimulačního opatření pro
veřejné služby zaměstnanosti a jeho trvání je omezeno časovým rozsahem
strategie Evropa 2020 schváleným Radou.
4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Komise ve svém návrhu víceletého finančního
rámce navrhla 958,19 milionu EUR na program Evropské unie pro sociální změny a
inovace (PSCI) na období 2014–2020. Financování posílené spolupráce mezi VSZ
bude zajištěno prostřednictvím oddílu PSCI/PROGRESS/zaměstnanost. Na výše
uvedené stimulační opatření je plánována orientační částka ve výši čtyř milionů
EUR ročně. Přibližně tři miliony EUR jsou plánovány na činnosti související se
srovnáváním a vzájemným učením; je možné, že bude vypsáno několik výběrových
řízení. Až jeden milion EUR bude pravděpodobně vynaložen na zasedání sítě a vědecké
studie věnované otázkám VSZ. Legislativní návrh je rozpočtově neutrální a
nevyžaduje žádné dodatečné personální zajištění. Sekretariát sítě VSZ bude
tvořen pracovníky Komise (2 ½ pracovníků v přepočtu na plné
pracovní úvazky), kteří v současné době pracují na problematice VSZ na GŘ
EMPL.
5. AKTY V PŘENESENÉ
PRAVOMOCI
Součástí legislativního návrhu je ustanovení,
kterým se Komisi uděluje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. To
se bude týkat především aktu v přenesené pravomoci souvisejícího
s vytvořením obecného rámce provádění srovnávacích a vzájemně vzdělávacích
iniciativ.
Rozhodnutí použít právní nástroj aktů
v přenesené pravomoci je odůvodněné, protože tak dojde k doplnění
základního aktu o podrobnější prvky, které nejsou zásadní, v tomto případě
o obecný rámec provádění srovnávacích a vzájemně vzdělávacích iniciativ.
Součástí obecného rámce budou technické prvky
systému srovnávání jako metodika, základní kvantitativní a kvalitativní
ukazatele pro posouzení výkonnosti, výsledků, dopadů a nákladů jednotlivých
obchodních modelů, procesů, parametrů a nástrojů VSZ a další kritéria určování
osvědčených postupů. Rámec bude stanovovat požadavky na údaje, které budou VSZ
poskytovat měsíčně nebo ročně, vzdělávací nástroje integrovaného programu
vzájemného učení, jako například semináře, vzájemná odborná hodnocení,
technickou pomoc, studijní návštěvy a podmínky účasti na činnostech srovnávání
a vzájemného učení.
Plánuje se externalizovat sběr dat a analýzu
výsledků srovnávání. VSZ budou do tohoto procesu zapojeny, aby se zajistilo převzetí
odpovědnosti za výsledky srovnávání.
Pokud s tím budou VSZ souhlasit, plánuje se,
že bude možné využít značnou část stávajících dobrovolných srovnávacích
projektů VSZ. K dispozici jsou časové řady pro několik ukazatelů
sledujících přechod uchazečů o zaměstnání do zaměstnání, například přechod do
zaměstnání z nezaměstnanosti, přechod do zaměstnání dříve, než dojde
k dlouhodobé nezaměstnanosti, nebo přechod do zaměstnání po absolvování odborné
přípravy. Několik ukazatelů sleduje také přístup k volným pracovním místům
a shodu s vhodnými kandidáty a dále spokojenost uchazečů o zaměstnání a
zaměstnavatelů s poskytovanými službami.
Další ukazatele a kontextové proměnné bude nutné definovat, aby bylo
možné posoudit souvislost obchodních modelů a procesů s výsledky.
Obecný rámec definuje většinu prvků činností srovnávání a vzájemného
učení. Technické detaily, které se mohou časem měnit, budou součástí ročního
pracovního programu sítě VSZ. 2013/0202 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o posílení spolupráce mezi veřejnými službami
zaměstnanosti (VSZ) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 149 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, poté, co postoupily návrh legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[16],
s ohledem na stanovisko Výboru regionů[17], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 17.
června 2010 podpořila Evropská rada[18] návrh
Komise Evropa 2020, Strategie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění[19]. Evropská rada vyzvala k úplné mobilizaci příslušných nástrojů a
politik EU na podporu dosažení společných cílů a vyzvala členské státy, aby zesílily
koordinovaný postup. Veřejné služby zaměstnanosti (VSZ) hrají ústřední úlohu
při dosahování cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v dosažení 75%
míry zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let do roku 2020. (2) Článkem
45 Smlouvy je zajištěn volný pohyb pracovníků v Unii a článek 46 stanoví
opatření, prostřednictvím kterých se volný pohyb pracovníků zavádí, zejména
zajištěním úzké spolupráce mezi VSZ. Síť VSZ vytvořená podle tohoto rozhodnutí
se však vedle obecných aspektů geografické mobility věnuje široké škále cílů a
iniciativ, jež mají povahu stimulačních opatření, která mají zlepšit spolupráci
mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti. Příslušným právním základem
tohoto rozhodnutí je tedy článek 149 Smlouvy. (3) V souladu
s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala Rada
21. října 2010 hlavní směry politik zaměstnanosti. Tyto integrované hlavní
směry dávají členským státům vodítko pro určování vlastních vnitrostátních
reformních programů a provádění reforem. Hlavní směry politik
zaměstnanosti jsou základem pro doporučení pro jednotlivé země, která dává Rada
členským státům podle čl. 148 odst. 4 SFEU. V posledních letech
mezi ně patřila konkrétní doporučení ohledně fungování a kapacity VSZ a
efektivity aktivních politik na trhu práce členských států. (4) Tato
doporučení by mohla být ještě vylepšena rozšířením základny znalostí, zpětnou
vazbou o úspěšnosti provádění politik a spoluprací mezi VSZ členských států. Za
tímto účelem bude síť VSZ, která má být vytvořena podle tohoto rozhodnutí,
provádět konkrétní iniciativy, jako jsou například společný systém pro
srovnávání založený na získaných poznatcích, odpovídající činnosti vzájemného
učení, vzájemná pomoc mezi členy sítě a provádění strategických postupů pro
modernizaci VSZ. Konkrétní poznatky sítě a jejích jednotlivých členů by také
měly sloužit Radě pro zaměstnanost, sociální politiku,
zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) a Výboru pro zaměstnanost (EMCO), které
si je budou moci vyžádat při vytváření politik zaměstnanosti. (5) Na neformálním zasedání došli
ministři zasedající v Radě EPSCO k názoru, že intenzivnější a cílenější
spolupráce mezi VSZ povede k lepšímu sdílení osvědčených postupů, a
požádala o podrobný návrh iniciativy pro „učení na základě srovnání“.[20] (6) Síť VSZ vytvořená podle
tohoto rozhodnutí by měla pracovat v úzké spolupráci s výborem EMCO
podle článku 150 SFEU a přispívat k jeho práci poskytováním věcných
poznatků a zpráv o provádění politik. Příspěvky sítě VSZ Radě budou dodávány
prostřednictvím EMCO. Zejména kombinace poznatků sítě VSZ ohledně aspektů
provádění politik zaměstnanosti a komparativní analýzy VSZ může posloužit
tvůrcům politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU při posuzování a
navrhování politik zaměstnanosti. (7) Síť VSZ by se měla podílet na
provádění politických iniciativ v oblasti zaměstnanosti, jako jsou
například doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi[21]. Síť může také podporovat
iniciativy zaměřené na usnadňování přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do
pracovního procesu, například zlepšováním transparentnosti dovedností a kvalifikací. (8) Síť VSZ
by měla posílit spolupráci mezi svými členy, rozvíjet společné iniciativy
zaměřené na výměnu informací a osvědčených postupů v oblastech, jež
spadají do působnosti VSZ, srovnávací analýzu a poradenství i na propagaci
inovativních přístupů při poskytování služeb zaměstnanosti. Vytvoření této sítě
umožní inkluzivní srovnávání všech VSZ založené na poznatcích a zaměřené na
výkonnost, které povede k určení osvědčených postupů. Pomocí těchto
výsledků by měli být členové sítě schopni formovat koncepci a provádění služeb
zaměstnanosti v rámci svých konkrétních pravomocí. Iniciativy prováděné sítí
by měly zlepšit efektivitu VSZ a umožnit účinnější vynakládání veřejných
prostředků. (9) Za
účelem zavedení obecného rámce pro provádění iniciativ srovnávání a vzájemného
učení by pravomoc pro přijímání aktů podle článku 290 Smlouvy o fungování
Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o definování technických
prvků systémů srovnávání a činností vzájemného učení. Mezi ně by měla patřit
metodika, základní kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro posuzování
výkonnosti VSZ, vzdělávací nástroje integrovaného programu vzájemného učení a
podmínky účasti na těchto iniciativách. Je zvláště důležité, aby Komise
v průběhu přípravných prací uskutečnila potřebné konzultace, a to i na
odborné úrovni, zejména s odborníky z VSZ. Při přípravě a vypracovávání
aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, že příslušné dokumenty
budou souběžně, včas a náležitým způsobem předány Evropskému parlamentu a Radě. (10) Vzhledem
k různorodosti modelů VSZ, úkolů a forem poskytování služeb je na každém
členském státu, aby navrhnul jednoho z vedoucích pracovníků veřejných
služeb zaměstnanosti do funkce člena správní rady sítě VSZ. Tento člen by měl
případně ve správní radě zastupovat ostatní veřejné služby zaměstnanosti daného
členského státu. Jmenovaní členové by měli mít pravomoc přijímat rozhodnutí
jménem organizací, které je vyslaly. Činnosti sítě by měly být otevřeny všem
úrovním účasti, aby se zajistilo, že do její práce budou zapojeny všechny VSZ. (11) Síť VSZ
by měla vycházet ze zkušeností stávající neformální poradní skupiny VSZ
z EU a EHP, kterou Komise podporuje od roku 1997. K připomínkám této
skupiny bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí. (12) Klíčové
oblasti činnosti, které tato neformální skupina odborníků vymezila ve svém
dokumentu „Strategie VSZ 2020“[22], by měly sloužit jako
vodítko pro uvedení plánovaného konceptu modernizace a posílení VSZ do praxe. (13) Síť VSZ
by měla zprostředkovat vzájemnou pomoc svých členů a napomoci při poskytování
vzájemné podpory při modernizaci organizační struktury a poskytování služeb, a
to posílením spolupráce zejména v oblasti předávání poznatků, studijních
návštěv a výměn pracovníků. (14) Financování sítě VSZ a jejích iniciativ by mělo být
zajišťováno prostřednictvím oddílu PROGRESS/zaměstnanost
„programu pro sociální změny a inovace“ do výše prostředků vyhrazených
rozpočtovým orgánem. (15) U
projektů realizovaných sítí nebo určených při činnostech vzájemného učení a následně
prováděných v jednotlivých VSZ mají členské státy přístup
k financování z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu
pro regionální rozvoj (EFRR) a programu Horizont 2020. (16) Komise
přijme za účelem vytvoření sítě potřebná správní opatření, PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1
Zřízení sítě Na období od 1. ledna 2014 do
31. prosince 2020 se zřizuje celoevropská síť veřejných služeb
zaměstnanosti (VSZ) (dále jen „síť“). Síť bude vyvíjet iniciativy podle článku
3. Síť tvoří: a) veřejné služby zaměstnanosti navržené
členskými státy, a b) Komise. Členské státy, v nichž působí nezávislé
regionální veřejné služby zaměstnanosti, zajistí jejich náležité zastoupení
v rámci konkrétních iniciativ sítě. Článek 2
Cíle Prostřednictvím sítě přispěje stimulační
opatření podle tohoto rozhodnutí k: a) provádění strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a
dosažení jejích hlavních cílů zejména v oblasti zaměstnanosti; b) lepšímu fungování trhů práce
v EU; c) lepší integraci trhů práce; d) větší geografické a pracovní
mobilitě; e) potírání sociálního vyloučení a
začleňování osob vyloučených z trhu práce. Článek 3
Iniciativy sítě 1. Úkolem sítě je zejména: a) Vytvářet a provádět celoevropské systémy
pro srovnávání veřejných služeb zaměstnanosti na základě získaných poznatků za
použití kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro hodnocení
výkonnosti VSZ a shromažďovat poznatky za účelem vytvoření vhodného nástroje
vzájemného učení. Sdílením údajů, znalostí a postupů se síť také bude aktivně
podílet na provádění těchto iniciativ. b) Poskytovat vzájemnou pomoc v podobě
„peer-to-peer“ nebo skupinových činností, prostřednictvím spolupráce, výměny
informací, zkušeností a pracovníků mezi členskými organizacemi včetně
podpory při provádění doporučení pro jednotlivé státy v souvislosti s VSZ,
které bude vydávat Rada. c) Schvalovat a provádět koncepci
modernizace a posílení VSZ v klíčových oblastech. d) Na žádost Rady nebo Komise či
z vlastní iniciativy připravovat zprávy v oblasti zaměstnanosti. e) Podílet se na provádění politických
iniciativ v oblasti zaměstnanosti. f) Úkolem sítě je schvalovat a provádět
roční program popisující její pracovní metody, očekávaný přínos a další
podrobnosti související s prováděním systémů srovnávání. 2. Síť zřizuje mechanismus
podávání hlášení v souvislosti s iniciativami 3.1.a a 3.1.b.
V souladu s tímto ustanovením podávají členské organizace síti jednou
ročně zprávy. Článek 4
Spolupráce Síť spolupracuje se zúčastněnými stranami na
trhu práce včetně dalších poskytovatelů služeb zaměstnanosti tak, že je přizve
k příslušným činnostem a na příslušná jednání sítě a že s nimi sdílí
informace a údaje. Článek 5
Fungování sítě 1. Řídícím orgánem sítě je
správní rada, do které každý členský stát navrhuje jednoho z vedoucích
pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti jako člena a jednoho jako náhradníka.
Člena a náhradníka do správní rady jmenuje Komise. Náhradníci v případě
potřeby zastupují členy správní rady. 2. Jeden z členů správní rady
navržených VSZ je jmenován předsedou a dva členové jsou jmenováni místopředsedy.
Předseda síť reprezentuje. Místopředsedové v případě potřeby zastupují
předsedu. 3. Správní rada jednomyslným
rozhodnutím schvaluje jednací řád obsahující mimo jiné ustanovení o přijímání
rozhodnutí správní rady a o jmenování a délce funkčního období předsedy a
místopředsedů sítě. Správní rada většinovým rozhodnutím schvaluje roční
pracovní program včetně sestavení pracovních skupin a stanovení jazykového
režimu zasedání sítě a výroční zprávu sítě, která by měla být zveřejněna. 4. Správní radě je nápomocen
sekretariát, který zajišťuje a kterému poskytuje zázemí Komise. Sekretariát ve
spolupráci s předsedou a místopředsedy připravuje zasedání správní rady,
roční pracovní program a výroční zprávu. Článek 6
Finanční podpora tohoto stimulačního opatření Celkové finanční zdroje přidělené na provádění
tohoto rozhodnutí jsou stanoveny v rámci programu pro sociální změny a
inovace, jehož roční přidělené prostředky schvaluje rozpočtový orgán
v rámci mezí finančního rámce. Článek 7
Přijetí obecného rámce Komise
je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu
s článkem 8, pokud jde o obecný rámec pro provádění srovnávacích a
vzájemně vzdělávacích iniciativ podle článku 3.1 včetně metodiky, základních
kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro posouzení výkonnosti VSZ,
vzdělávacích nástrojů integrovaného programu vzájemného učení a podmínek
účasti na těchto iniciativách.
Článek 8
Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 2. Přenesení
pravomoci uvedené v článku 7 je svěřeno Komisi na dobu sedmi let od data
účinnosti rozhodnutí. 3. Evropský
parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoli
zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže
určené. Nabývá účinnosti dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí
v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm
upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené
pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt
v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost,
pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud
Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že
námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta
prodlouží o dva měsíce. Článek 9
Přezkum Čtyři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost
předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a
sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o jeho uplatňování. Ve zprávě bude
posouzeno zejména to, nakolik síť přispívá k dosažení cílů uvedených
v článku 2 a zda splnila své úkoly.
Článek 10
Určení Toto rozhodnutí je určeno členským státům. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda [1] Sdělení Komise, Evropa 2020, Strategie pro inteligentní
a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v
konečném znění. [2] Sdělení Komise s názvem Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné
zaměstnanosti, KOM(2010) 682 v konečném znění; sdělení Komise s názvem Na
cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, COM(2012) 173 final. [3] Závěry Rady pro zaměstnanost,
sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 28. února 2013. [4] Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech
politik zaměstnanosti členských států, 2010/707/EU. [5] Dotazník zaměřený na reakci VSZ na krizové situace 2010–2013, Evropská laboratoř pracovní mobility. [6] Členy skupiny jsou VSZ členských států EU, Norska, Islandu
a Lichtenštejnska (EHP). [7] Příspěvek veřejných služeb zaměstnanosti k EU 2020,
hodnotící dokument Strategie VSZ 2020, 2012. [8] Study on PES business models, European Job
Mobility Laboratory, 2012. [9] PES performance measurement systems and geographical
labour mobility, Ecorys, 2012. [10] The role of the Public Employment Services related to
„Flexicurity“ in the European Labour Markets, Danish Technological
Institute, 2009. [11] Anticipating skill needs of the labour force and
equipping people for new jobs - Which role for Public Employment Services in
early identification of skill needs and labour up-skilling? Danish
Technological Institute, 2010. [12] „Dialog veřejných služeb zaměstnanosti“ je program
Evropské komise na podporu vzájemného učení určený veřejným službám
zaměstnanosti, více informací naleznete na: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=964&langId=cs
[13] PES Crisis response questionnaire 2010–2013,
European Job Mobility Laboratory. [14] Projekt srovnávání VSZ je dobrovolný projekt VSZ
spolufinancovaný z programu PROGRESS, více informací naleznete na: http://www.pes-benchmarking.eu/english/about.asp?IdPageLv=1 [15] Neformální zasedání ministrů zasedajících v Radě EPSCO,
Dublin, 7.–8. února 2013. [16] Úř. věst. C , , s. . [17] Úř. věst. C , , s. . [18] Nr: EUCO 13/10 ze dne 17.6.2010. [19] Sdělení Komise Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a
udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 ze
dne 3. března 2010. [20] Neformální zasedání ministrů zasedajících v Radě EPSCO,
Dublin, 7.–8. února 2013. [21] Doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi (7123/13). [22] Příspěvek veřejných služeb zaměstnanosti k EU 2020,
hodnotící dokument Strategie VSZ 2020, 2012.