This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0078
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on consumer product safety and repealing Council Directive 87/357/EEC and Directive 2001/95/EC
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES
/* COM/2013/078 final - 2013/0049 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES /* COM/2013/078 final - 2013/0049 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Volný pohyb bezpečných spotřebních výrobků je
jedním ze základních kamenů Evropské unie. Je to důležitý pilíř jednotného trhu
a dodává spotřebitelům důvěry při nákupu výrobků. Tento návrh nařízení o bezpečnosti spotřebních
výrobků, které nahradí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o
obecné bezpečnosti výrobků[1]
(„směrnice o obecné bezpečnosti výrobků“), se týká vyrobených nepotravinářských
spotřebních výrobků. Navrhované nařízení stejně jako směrnice o obecné
bezpečnosti výrobků požaduje, aby byly spotřební výrobky „bezpečné“, stanoví
určité povinnosti pro hospodářské subjekty a obsahuje ustanovení pro vytváření
norem na podporu požadavku na obecnou bezpečnost. Provádění navrhovaného nařízení a jeho spojitost s
jinými právními předpisy Unie však budou podstatně racionalizovány a
zjednodušeny, při současném udržení vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti
spotřebitelů. Překrývání pravidel dozoru nad trhem a povinností
hospodářských subjektů stanovených v různých právních předpisech Unie (ve
směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, v nařízení (ES) č. 765/2008, kterým se
stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků
na trh[2],
a v odvětvových harmonizačních právních předpisech Unie, které se týkají také
spotřebních výrobků) způsobilo zmatky jak na straně hospodářských subjektů, tak
na straně vnitrostátních orgánů a vážně narušilo efektivitu činností Unie v
oblasti dozoru nad trhem. Tento návrh má za cíl vyjasnit regulační rámec pro
spotřební výrobky při zohlednění legislativního vývoje, k němuž došlo v
posledních letech, jako je nový právní rámec pro uvádění výrobků na trh, který
byl přijat v roce 2008[3],
sladění odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie podle tohoto nového rámce[4] a počátek použitelnosti nového
nařízení o evropské normalizaci[5]
ode dne 1. ledna 2013. Návrh je součástí „balíčku o bezpečnosti výrobků a
dozoru nad trhem“, který zahrnuje rovněž návrh jediného nařízení o dozoru nad
trhem a víceletý akční plán pro dozor nad trhem na období 2013–2015. Akt o
jednotném trhu (2011)[6]
považuje revizi směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a vypracování plánu pro
dozor nad trhem za iniciativy, které přispějí k podpoře růstu a vytváření
nových pracovních míst. Akt o jednotném trhu II[7],
který byl přijat v roce 2012, potvrzuje, že „balíček o bezpečnosti výrobků
a dozoru nad trhem“ je klíčovým opatřením pro „zlepšení bezpečnosti produktů
prodávaných v EU zajištěním lepší soudržnosti a prosazováním bezpečnosti
produktů a pravidel pro dohled nad trhem“. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Od roku 2009 do roku 2011 vedla Komise rozsáhlé
veřejné konzultace o revizi směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, pokud jde o
rozsah posouzení dopadů. Po vymezení rozsahu posouzení dopadů Komise
přistoupila ke druhému kolu veřejných konzultací, které se zaměřily na čtyři
hlavní podstatné oblasti pro zvýšení bezpečnosti výrobků v EU: i) postupy,
kterými se normy stávají závaznými podle směrnice o obecné bezpečnosti výrobků
pro neharmonizované výrobky, ii) harmonizace hodnocení bezpečnosti, iii)
spolupráce a koordinace v oblasti dozoru nad trhem včetně fungování systému EU
pro rychlou výměnu informací (RAPEX) a internetových distribučních kanálů a iv)
sladění s balíčkem o volném pohybu zboží. Druhé kolo veřejných konzultací o zjištěných
problémech a Komisí navrhovaných řešeních se konalo od května do prosince 2010.
Od 18. května do 20. srpna 2010 uspořádala Komise veřejnou internetovou
konzultaci, která se na tyto čtyři oblasti zaměřila. Komise si vyžádala zpětnou
vazbu prostřednictvím čtyř konzultačních dokumentů a devíti internetových
dotazníků zaměřených na různé skupiny zúčastněných stran. Odpovědělo 55
vnitrostátních orgánů ze všech členských států EU (s výjimkou jednoho) a z
Norska, Islandu a Švýcarska. Do konzultace se zapojily různé další zúčastněné
strany, včetně více než třiceti obchodních sdružení, sedmnácti spotřebitelských
organizací a více než padesáti jednotlivých hospodářských subjektů (včetně
několika malých a středních podniků). Celkem přišlo 305 odpovědí na devět
internetových dotazníků. Kromě toho předložilo třináct podnikatelských a
spotřebitelských organizací samostatná stanoviska. Během období konzultací se
dále konala řada prezentací a přímých výměn se zúčastněnými stranami
(podnikatelskými i spotřebitelskými organizacemi). Druhé kolo veřejné konzultace bylo dne 1. prosince
2010 zakončeno mezinárodní konferencí zúčastněných stran o „Revizi směrnice o
obecné bezpečnosti výrobků“, během níž Komise získala zpětnou vazbu od
zúčastněných stran k hlavním závěrům veřejné internetové konzultace. Třetí kolo veřejné konzultace proběhlo v období od
ledna do března 2011 v podobě cílených jednání zúčastněných stran s účastí
odborníků v dotčených oblastech. Tato jednání se věnovala strukturovaným
tématům, např. organizaci koordinace dozoru nad trhem, dopadu nově vymezených
povinností pro hospodářské subjekty (zejména povinností ohledně dohledatelnosti
výrobků), postupům pro stanovování mandátů, které vedou k vytvoření evropských
norem podle směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, a způsobům vytváření jasné a
srozumitelné struktury pravidel pro bezpečnost nepotravinářských výrobků. Jedním z výsledků veřejné konzultace a
dialogu se zúčastněnými stranami bylo převedení pravidel o dozoru nad trhem ze
stávající směrnice o obecné bezpečnosti výrobků do nového samostatného nařízení
o dozoru nad trhem, které má být vypracováno a přijato spolu s tímto
návrhem revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků. Posouzení dopadů vypracované Komisí se tedy
vztahuje na aspekty týkající se jak tohoto návrhu, tak i návrhu nového nařízení
o dozoru nad trhem. Výbor Komise pro posuzování dopadů vydal v září 2012
kladné stanovisko. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU ·
Oblast působnosti a definice Navrhované nařízení jasně vymezuje oblast své
působnosti vůči odvětvovým harmonizačním právním předpisům Unie. Zatímco obecná
zásada, že všechny nepotravinářské spotřební výrobky musí být bezpečné, se
uplatňuje plošně, podrobnější povinnosti hospodářských subjektů se vztahují
pouze na ty subjekty, pro které neplatí odpovídající povinnosti stanovené v
harmonizačních právních předpisech pro konkrétní výrobkové odvětví. Komise
zamýšlí vypracovat pokyny, které pomohou podnikům, a to zvláště malým a
středním, určit právní předpisy, jež se uplatňují na spotřebitelské výrobky,
které vyrábějí nebo distribuují. Oddíl obsahující definice byl aktualizován a podle
potřeby sladěn s novým právním rámcem pro uvádění výrobků na trh[8]. ·
Požadavek na obecnou bezpečnost a povinnosti
hospodářských subjektů Požadavek, že všechny spotřebitelské výrobky musí
být bezpečné, jsou-li uváděny nebo dodávány na trh Unie, je základním pilířem
právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti výrobků. Tento požadavek na obecnou
bezpečnost výrobků, stanovený ve směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, zůstal
zachován. Nicméně jeho fungování v praxi bude značně zjednodušeno díky zavedení
jasného propojení s odvětvovými právními předpisy a zjednodušení pravidel pro
normy. Spotřební výrobky, které vyhovují odvětvovým
harmonizačním právním předpisům Unie, jejichž cílem je zajištění zdraví a
bezpečnosti osob, se pokládají za bezpečné také podle tohoto navrhovaného
nařízení. Pokud nevyhovují příslušným harmonizačním právním předpisům, neplatil
by pro ně předpoklad bezpečnosti, ale náprava takové situace by se řídila
právními předpisy pro konkrétní odvětví ve spojení s budoucím jednotným
nařízením o dozoru nad trhem. Kromě toho návrh stanoví základní povinnosti pro
hospodářské subjekty (výrobce, dovozce, distributory) zapojené do
dodavatelského řetězce spotřebitelských výrobků, pokud pro ně neplatí
odpovídající požadavky podle odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie.
Tyto povinnosti jsou založeny na referenčních ustanoveních obsažených v
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008
o společném rámci pro uvádění výrobků na trh[9]
a jejich předmětem jsou mimo jiné otázky týkající se označování a identifikace
výrobku, nápravných opatření, jež mají být přijata v případě nebezpečných výrobků,
a informování příslušných orgánů. Výrobci budou v závislosti na možných
rizicích u svých výrobků povinni vypracovat k těmto výrobkům technickou
dokumentaci, která musí obsahovat informace potřebné k prokázání bezpečnosti
jejich výrobku. Rovněž na základě rozhodnutí č. 768/2008/ES návrh
požaduje, aby byly hospodářské subjekty schopny určit ty subjekty, které jim
výrobek dodaly, a ty, kterým výrobek dodaly ony samy. V případech, kde to
odůvodňuje riziko vlastní specifickým typům výrobků, by měla být Komise
oprávněna přijmout opatření, která ukládají hospodářským subjektům povinnost
zavést elektronický systém dohledatelnosti nebo se k němu připojit. ·
Používání evropských norem Návrh nového nařízení stejně jako směrnice o
obecné bezpečnosti výrobků rovněž podporuje používání norem na podporu
provádění požadavku na obecnou bezpečnost. Proces určování stávajících
evropských norem nebo žádosti o vypracování evropských norem, které by vedly k
domněnce, že je výrobek bezpečný, byl značně zjednodušen a sladěn s nařízením
(EU) č. 1025/2012, které stanoví zastřešující rámec pro evropskou normalizaci[10]. To podtrhuje význam, který
Komise přikládá přístupu spočívajícímu ve společné regulaci, a podporuje
používání evropských norem v souladu s navrhovaným nařízením. ·
Převod pravidel pro dozor nad trhem a systém
RAPEX na nové nařízení o dozoru nad trhem V souladu s cílem posílit a zefektivnit dozor nad
trhem pro všechny výrobky, ať už harmonizované, či nikoliv, a určené pro
spotřebitele, nebo pro odborníky, byla ustanovení týkající se dozoru nad trhem
a systému RAPEX, v současnosti obsažená ve směrnici o obecné bezpečnosti
výrobků, převedena do návrhu nového jednotného nařízení o dozoru nad trhem.
Toto nové nařízení by zavedlo jednostupňový systém, v němž budou všechna pravidla
pro dozor nad trhem shromážděna do jediného nástroje a RAPEX bude jednotným
systémem varování, pokud jde o rizikové výrobky. Další informace jsou uvedeny v
návrhu nařízení o dozoru nad trhem s výrobky. ·
Pravomoc Unie, subsidiarita, proporcionalita a
právní forma Návrh je založen na článku 114 Smlouvy o fungování
Evropské unie (SFEU), který je rovněž právním základem pro vytvoření a
fungování vnitřního trhu, z nějž vycházelo přijetí stávající směrnice o obecné
bezpečnosti výrobků. Regulací bezpečnosti výrobků vykonává Unie sdílené
pravomoci podle čl. 4 odst. 2 SFEU. V rámci vnitřního trhu, kde se výrobky mohou volně
pohybovat, mohou být pravidla pro bezpečnost výrobků účinně přijata pouze na
úrovni Unie. Je to nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele (v
souladu s článkem 169 SFEU) a také k zabránění členským státům v přijetí
odlišných právních předpisů pro výrobky, které by vedly k fragmentaci
jednotného trhu. V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity
podle článku 5 Smlouvy o EU tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je
k dosažení těchto cílů nezbytné. Návrh má podobu nařízení. Jde o vhodný právní
nástroj, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, která budou použitelná
jednotným způsobem a současně v celé Unii. Zamezí rozdílnému provedení v
jednotlivých členských státech, které může vést k různým úrovním ochrany zdraví
a bezpečnosti a vytvářet na vnitřním trhu překážky. Nahrazení vnitrostátních
prováděcích opatření má rovněž výrazný zjednodušující efekt, neboť hospodářským
subjektům umožní podnikat na základě jednotného regulačního rámce, a nikoli
mozaiky vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států. ·
Základní práva V souladu s Listinou základních práv Evropské unie
je cílem tohoto návrhu zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví (článek
35 Listiny) a ochrany spotřebitele (článek 38) zajištěním vysoké úrovně
bezpečnosti spotřebních výrobků uvedených na trh Unie. Návrh se dotýká svobody
podnikání hospodářských subjektů (článek 16), povinnosti uložené výrobcům, dovozcům
a distributorům spotřebních výrobků jsou však nezbytné pro zajištění vysoké
úrovně bezpečnosti uvedených výrobků. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Tento návrh nemá jiné rozpočtové důsledky než ty,
které se týkají řádného řízení tohoto nařízení, jež je v podobě směrnice o
obecné bezpečnosti výrobků již součástí právního acquis Unie. Rozpočtové
důsledky jsou již zohledněny ve stávajících nebo navrhovaných programech a
respektují návrh nového víceletého finančního rámce, který předložila Komise.
Podrobnosti jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je přílohou tohoto návrhu. 5. ZJEDNODUŠENÍ A INTELIGENTNÍ
REGULACE Tento návrh přispívá ke zjednodušení právních
předpisů EU a ctí zásady inteligentní regulace. Při přípravě tohoto návrhu
Komise zvážila významný pokrok v odvětvových právních předpisech, jež usilují o
zajištění bezpečnosti výrobků a obvykle nerozlišují mezi produkty určenými pro
spotřebitele a produkty pro profesionální uživatele. Na rozdíl od situace před
deseti či patnácti lety není nadále nutné uplatňovat druhou úroveň povinností
pro hospodářské subjekty, které jsou již vhodně upraveny odvětvovými předpisy.
Zároveň jsou povinnosti pro ty, kteří vyrábějí, dovážejí nebo distribuují
spotřebitelské výrobky, na něž se nevztahují zvláštní právní předpisy, do značné
míry sladěny s těmi, které se vztahují na harmonizované výrobky. Uvedený přístup omezí administrativní zátěž a
náklady na dodržení právních předpisů pro podniky, a to zejména pro malé a
střední podniky. V budoucnosti pro ně bude snazší určit soubor předpisů
použitelných na jejich obchodní činnost, takže ušetří na nákladech způsobených
právní nejistotou. Vzhledem k předmětu a cíli navrhovaného nařízení
nemohou být z požadavků tohoto nařízení vyjmuty mikropodniky, jak jsou
definovány v doporučení Komise 2003/361/ES[11],
jelikož pravidla na ochranu zdraví a bezpečnosti osob se musí uplatňovat bez
ohledu na velikost hospodářského subjektu. Mikropodniky však budou
pravděpodobně nejvíce těžit ze zjednodušení, které přinese toto nové nařízení,
vhodné pro daný účel a nahrazující dvě zastaralé směrnice. Komise je odhodlána
poskytnout podnikům, zejména malým a středním, další pokyny, které jim umožní
snadno určit svá práva a povinnosti. 2013/0049 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení
směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[12],
v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti
výrobků[13]
stanoví požadavek, že spotřební výrobky musí být bezpečné a že orgány členských
států pro dozor nad trhem musí přijímat opatření proti nebezpečným výrobkům a
vyměňovat si za tím účelem informace prostřednictvím systému Společenství pro
rychlou výměnu informací RAPEX. Směrnici 2001/95/ES je třeba od základu
revidovat, aby se zlepšilo její fungování a zajistil se soulad s vývojem
právních předpisů Unie, pokud jde o dozor nad trhem, povinnosti hospodářských
subjektů a normalizaci. V zájmu jasnosti by směrnice 2001/95/ES měla být
zrušena a nahrazena tímto nařízením. (2) Nařízení je vhodným právním
nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají
prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy. Nařízení zajistí,
že budou právní požadavky v celé Unii použitelné současně. (3) Toto nařízení musí přispívat
k dosažení cílů uvedených v článku 169 SFEU. Zvláště by se mělo zaměřit na
zajištění fungování vnitřního trhu, pokud jde o výrobky určené spotřebitelům, a
to tím, že stanoví jednotná pravidla pro požadavek na obecnou bezpečnost,
hodnotící kritéria a povinnosti hospodářských subjektů. Vzhledem k tomu, že
pravidla dozoru nad trhem, včetně pravidel pro systém RAPEX, jsou stanovena v
nařízení (EU) č. […/…] [o dozoru nad trhem s výrobky][14], které se vztahuje rovněž na
výrobky, jichž se týká toto nařízení, není v tomto nařízení zapotřebí žádných
dalších ustanovení o dozoru nad trhem nebo o systému RAPEX. (4) Právní předpisy Unie o
potravinách, krmivu a souvisejících oblastech zavádějí zvláštní režim pro
zajištění bezpečnosti výrobků, na které se vztahují. Toto nařízení by se proto
nemělo použít na uvedené výrobky, s výjimkou materiálů a předmětů určených pro
styk s potravinami, pokud jde o nebezpečí, na která se nevztahuje nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o
materiálech a předmětech pro styk s potravinami[15] nebo jiné zvláštní právní
předpisy v oblasti potravin, které se týkají pouze chemických a biologických
rizik souvisejících s potravinami. (5) Léčivé přípravky podléhají
před uvedením na trh posouzení, které zahrnuje zvláštní analýzu rizik a
přínosů. Měly by tudíž být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení. (6) Toto nařízení by se nemělo
vztahovat na služby. Nicméně za účelem dosažení ochrany zdraví a bezpečnosti
spotřebitelů by se mělo vztahovat na výrobky, které jsou dodávány nebo
poskytovány spotřebitelům v rámci poskytování služeb, včetně výrobků, se
kterými přicházejí spotřebitelé do přímého styku během poskytování služeb.
Avšak například stroj, na němž se spotřebitel přepravuje nebo s nímž cestuje a
který je provozován poskytovatelem služby, by měl být z oblasti působnosti
tohoto nařízení vyloučen, neboť jeho bezpečnost musí řešit pravidla týkající se
bezpečnosti poskytované služby. (7) Navzdory rozvoji odvětvových
harmonizačních právních předpisů Unie, které se týkají bezpečnostních hledisek
specifických výrobků nebo kategorií výrobků, je prakticky nemožné přijmout
právní předpisy Unie pro všechny spotřební výrobky, které existují nebo by
mohly být vyvinuty. Je proto nutné zavést legislativní rámec horizontální
povahy, aby se vyplnily mezery a zajistila ochrana spotřebitele, která není
zajištěna jinak, zejména s ohledem na dosažení vysoké úrovně ochrany
bezpečnosti a zdraví spotřebitelů, jak vyžaduje články 114 a 169 SFEU. (8) Pokud jde o výrobky, na něž
se vztahuje toto nařízení, měly by oblasti působnosti různých částí být jasně
vymezeny vůči odvětvovým harmonizačním právním předpisům Unie. Zatímco
požadavek na obecnou bezpečnost výrobků a související ustanovení by měly být
použitelné na veškeré spotřební výrobky, povinnosti hospodářských subjektů by
se neměly uplatňovat v případech, kdy harmonizační právní předpisy Unie, jako
jsou např. právní předpisy Unie týkající se kosmetiky, hraček, elektrických
spotřebičů nebo stavebních výrobků, obsahují rovnocenné povinnosti. (9) Aby byl zajištěn soulad mezi
tímto nařízením a odvětvovými harmonizačními právními předpisy Unie, pokud jde
o specifické povinnosti hospodářských subjektů, měla by být ustanovení týkající
se výrobců, pověřených zástupců, dovozců a distributorů založena na
referenčních ustanoveních obsažených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady
č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na
trh[16]. (10) Oblast působnosti tohoto
nařízení by neměla být omezena na určitý způsob prodeje spotřebitelských
výrobků, a měla by tudíž zahrnovat i prodej na dálku. (11) Toto nařízení by se mělo
vztahovat na použité výrobky, které v rámci obchodní činnosti znovu vstupují do
dodavatelského řetězce, s výjimkou těch, u nichž nemůže spotřebitel rozumně
očekávat, že splňují vyspělé bezpečnostní normy, například starožitnosti. (12) Toto nařízení by se mělo
rovněž vztahovat na výrobky, které, ačkoliv nejsou potravinami, se potravinám
podobají a které by mohly být zaměněny za potraviny, takže spotřebitelé,
zejména děti, je mohou vložit do úst, vsát je nebo je polknout, což by mohlo
způsobit například udušení, otravu, perforaci nebo zablokování trávicího
ústrojí. Na tyto výrobky, které se podobají potravinám, se dosud vztahovala
směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není
rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů[17], jež by měla být zrušena. (13) Bezpečnost výrobků by se měla
posuzovat s ohledem na všechna příslušná hlediska, zejména jejich vlastnosti a
prezentaci, jakož i na kategorie spotřebitelů, které budou výrobky
pravděpodobně využívat, s přihlédnutím k jejich zranitelnosti (zejména děti a
starší a zdravotně postižené osoby). (14) Aby se předešlo překrývání
bezpečnostních požadavků a rozporům s jinými právními předpisy Unie, měl by se
výrobek, který je v souladu s odvětvovými harmonizačními právními předpisy Unie
zaměřenými na ochranu zdraví a bezpečnost osob, považovat za bezpečný podle
tohoto nařízení. (15) Hospodářské subjekty by měly
být podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, odpovědné za soulad
výrobků s právními předpisy, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a
bezpečnost spotřebitelů. (16) Všechny hospodářské subjekty
zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná
opatření k tomu, aby na trh uváděly pouze výrobky, které jsou bezpečné a
v souladu s tímto nařízením. Je nezbytné stanovit jasné
a přiměřené rozdělení povinností odpovídající roli jednotlivých subjektů,
kterou mají v dodavatelském a distribučním procesu. (17) Dovozci jsou odpovědní za to,
aby výrobky z třetích zemí, které uvádějí na trh Unie, byly v souladu s
požadavky tohoto nařízení. Do tohoto nařízení by proto měly být zahrnuty
zvláštní povinnosti pro dovozce. (18) Distributoři dodávají výrobek
na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a měli by jednat
s náležitou péčí, aby jejich nakládání s daným výrobkem nepříznivě
neovlivnilo soulad výrobku s tímto nařízením. (19) Každý hospodářský subjekt,
který buď uvede výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou,
nebo jej změní tak, že může ovlivnit soulad s požadavky tohoto nařízení,
by měl být považován za výrobce a měl by na sebe vzít povinnosti výrobce. (20) Zajištění identifikace a
dohledatelnosti výrobků v celém dodavatelském řetězci pomáhá určit hospodářské
subjekty a přijmout účinná nápravná opatření proti nebezpečným výrobkům, jako
jsou cílená stažení z oběhu. Identifikace a dohledatelnost tak zajišťuje, aby
spotřebitelé a hospodářské subjekty získali přesné informace týkající se
nebezpečných výrobků, což zvyšuje důvěru v trh a zamezuje zbytečnému narušení
obchodu. Na výrobcích by proto měla být uvedena informace umožňující
identifikaci výrobku, výrobce a případného dovozce. Výrobci by rovněž měli
vypracovat technickou dokumentaci týkající se výrobků, pro niž si mohou zvolit
nejvhodnější a nákladově nejefektivnější (například elektronickou) podobu.
Navíc by měly být hospodářské subjekty povinny určit své dodavatele a subjekty,
kterým ony samy výrobek dodaly. Na zpracování osobních údajů podle tohoto
nařízení se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24.
října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních
údajů a o volném pohybu těchto údajů[18]. (21) Uvedení původu nahrazuje
základní požadavky na dohledatelnost, které se týkají názvu a adresy výrobce.
Zejména uvedení země původu napomůže při identifikaci skutečného místa výroby
ve všech případech, kdy nelze výrobce kontaktovat nebo kdy je jeho udaná adresa
odlišná od skutečného místa výroby. Tyto informace usnadní orgánům dozoru nad
trhem činnost při zpětném dohledávání cesty výrobku až k místu skutečné výroby
a je možné díky nim kontaktovat orgány země původu v rámci dvoustranné nebo
vícestranné spolupráce na bezpečnosti spotřebních výrobků s cílem učinit vhodné
následné kroky. (22) V zájmu usnadnění účinného a
soudržného uplatňování požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v tomto
nařízení je důležité využít evropských norem týkajících se některých výrobků a
rizik, a to tím způsobem, že výrobek, který odpovídá takové evropské normě, na
niž je uveden odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, by se měl
považovat za výrobek splňující uvedený požadavek. (23) Pokud Komise zjistí, že je
třeba pomocí evropské normy zajistit soulad některých výrobků s požadavkem na
obecnou bezpečnost podle tohoto nařízení, měla by uplatnit příslušná ustanovení
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o
evropské normalizaci[19]
a požádat jednu nebo několik evropských normalizačních organizací, aby buď
navrhly, nebo určily normu, která je vhodná k tomu, aby výrobky, jež jí
vyhovují, byly považovány za bezpečné. Odkazy na tyto evropské normy by měly
být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. (24) Postupy pro žádosti o evropské
normy na podporu tohoto nařízení a pro formální námitky proti nim by měly být
stanoveny v tomto nařízení a sladěny s nařízením (EU) č. 1025/2012. K zajištění
celkového souladu v otázkách evropské normalizace by proto žádosti o evropské
normy nebo námitky směřující proti evropské normě měly být podávány výboru
ustavenému podle uvedeného nařízení, poté co byli vhodným způsobem konzultováni
odborníci z členských států v oblasti bezpečnosti spotřebních výrobků. (25) Evropské normy, na něž byly
zveřejněny odkazy v souladu se směrnicí 2001/95/ES, by měly i nadále poskytovat
předpoklad souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost. Pověření k vypracování
normy vydaná Komisí podle směrnice 2001/95/ES by měla být považována za žádosti
o normy vydané v souladu s tímto nařízením. (26) Pokud neexistují příslušné
evropské normy nebo jiné uznávané prostředky k posouzení bezpečnosti výrobků,
měla by se při posuzování bezpečnosti výrobku brát v úvahu doporučení Komise
přijatá k tomuto účelu podle článku 292 SFEU. (27) V zájmu zajištění jednotných
podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny
Komisi, pokud jde o osvobození od povinnosti informovat orgány dozoru nad trhem
o výrobcích, které představují riziko, pokud jde o druh nosiče údajů a jeho
umístění na výrobku pro účely systému dohledatelnosti, pokud jde o žádosti o
vypracování či určení normy adresované evropským normalizačním organizacím a
pokud jde o rozhodnutí o formálních námitkách proti evropským normám. Tyto
pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se
stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují
Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[20]. (28) Poradní postup by se měl
používat pro přijímání prováděcích aktů ohledně námitek proti evropským normám
a v případech, kdy odkazy na dotčené evropské normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním
věstníku Evropské unie, vzhledem k tomu, že příslušná norma dosud nevedla k
předpokladu souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v tomto
nařízení. (29) S cílem zachovat vysokou
úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů by na Komisi měla být
přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o
výrobky, u kterých nemusí být jméno a adresa výrobce a dovozce uvedeny na
výrobku samotném díky nízké úrovni rizika spojeného s těmito výrobky, a pokud
jde o identifikaci a dohledatelnost výrobků, které nesou potenciální závažné
riziko pro zdraví a bezpečnost. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci
přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné
úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by
Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány Evropskému
parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem. (30) Členské státy by měly stanovit
pravidla týkající se sankcí, které se uplatní při porušování tohoto nařízení, a
zajistit, aby byly uplatňovány. Sankce musí být účinné, přiměřené
a odrazující. (31) Aby se mohly hospodářské
subjekty, členské státy a Komise přizpůsobit změnám, které zavádí toto
nařízení, je vhodné stanovit dostatečné přechodné období před počátkem
použitelnosti tohoto nařízení. (32) Jelikož cíle tohoto nařízení,
totiž zajistit fungování vnitřního trhu s výrobky určenými spotřebitelům
a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti
spotřebitelů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto
jej může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může
Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou
v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou
proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení
rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. (33) Toto nařízení dodržuje základní
práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské
unie. Zejména toto nařízení usiluje o zajištění plného dodržování povinnosti
zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, jakož i
svobodu podnikání, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I Obecná ustanovení Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví pravidla pro bezpečnost
spotřebních výrobků uváděných nebo dodávaných na trh Unie. Článek 2 Oblast působnosti 1. Toto nařízení se použije na
výrobky, které byly získány v rámci výrobního procesu a jsou uváděny nebo
dodávány na trh, a to jak nové, tak použité nebo upravené, a které splňují
některé z těchto kritérií: (a)
jsou určeny spotřebitelům; (b)
je pravděpodobné, že budou za rozumně
předvídatelných podmínek spotřebiteli používány, i když pro ně nejsou určené; (c)
spotřebitelé jsou jim vystaveni v souvislosti se
službou, která je jim poskytována. 2. Toto nařízení se nepoužije na
výrobky, které musí být před použitím opraveny nebo upraveny, a to pokud jsou
tyto výrobky dodávány na trh jako takové. 3. Toto nařízení se nevztahuje
na: (a)
humánní nebo veterinární léčivé přípravky; (b)
potraviny; (c)
materiály a předměty určené pro styk s potravinami,
pokud se na rizika spojená s těmito výrobky vztahuje nařízení (ES) č. 1935/2004
nebo jiné právní předpisy Unie týkající se potravin; (d)
krmiva; (e)
živé rostliny a živočichy, geneticky modifikované
organismy a geneticky modifikované mikroorganismy při uzavřeném nakládání,
jakož i na rostlinné a živočišné produkty, které přímo souvisejí s jejich
budoucí reprodukcí; (f)
vedlejší produkty živočišného původu a odvozené
produkty; (g)
přípravky na ochranu rostlin; (h)
prostředky, v nichž se spotřebitelé přepravují nebo
v nichž cestují a které jsou provozovány poskytovatelem služby v souvislosti se
službou poskytovanou spotřebitelům; (i)
starožitnosti. 4. Kapitoly II až IV tohoto
nařízení se nevztahují na výrobky, které jsou předmětem požadavků, jejichž
cílem je chránit lidské zdraví a bezpečnost, stanovených v harmonizačních
právních předpisech Unie nebo v souladu s nimi. Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto
definice: (1)
„bezpečným výrobkem“ se rozumí jakýkoli výrobek,
který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, včetně
požadavků na životnost, a případně na uvedení do provozu, instalaci a údržbu,
nepředstavuje žádné riziko nebo představuje pouze minimální rizika slučitelná s
použitím výrobku a považovaná za přijatelná a odpovídající vysoké úrovni
ochrany zdraví a bezpečnosti osob; (2)
„dodáváním na trh“ se rozumí jakékoli dodání
výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu
obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně; (3)
„uvedením na trh“ se rozumí první dodání výrobku na
trh Unie; (4)
„výrobcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo
právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou
výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit; (5)
„zplnomocněným zástupcem“ se rozumí jakákoli
fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně zplnomocněna
výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů; (6)
„dovozcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo
právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí
země; (7)
„distributorem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo
právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která
výrobek dodává na trh; (8)
„hospodářskými subjekty“ se rozumí výrobce,
zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor; (9)
„evropskou normou“ se rozumí evropská norma podle
definice v čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1025/2012; (10)
„mezinárodní normou“ se rozumí mezinárodní norma
podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1025/2012; (11)
„národní normou“ se rozumí národní norma podle
definice v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1025/2012; (12)
„evropskou normalizační organizací“ se rozumí
evropská normalizační organizace podle definice v čl. 2 odst. 8 nařízení
(EU) č. 1025/2012; (13)
„orgánem dozoru nad trhem“ se rozumí orgán dozoru
nad trhem podle definice v čl. [3 odst. 12] nařízení (EU) č. […/…] [o dozoru
nad trhem s výrobky]; (14)
„stažením z oběhu“ se rozumí jakékoli opatření,
jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán konečnému uživateli; (15)
„stažením z trhu“ se rozumí jakékoli opatření,
jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském
řetězci, dodán na trh; (16)
„harmonizačními právními předpisy Unie“ se rozumí
veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh; (17)
„vážným rizikem“ se rozumí riziko, které vyžaduje
rychlý zásah a následnou kontrolu, a to i v případech, kdy účinky nemusí být
okamžité. Článek 4 Požadavek na obecnou bezpečnost Hospodářské subjekty uvádějí nebo dodávají na
trh Unie pouze bezpečné výrobky. Článek 5 Předpoklad bezpečnosti Pro účely tohoto nařízení se má za to, že je
výrobek v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4 v
těchto případech: (a)
pokud jde o rizika, na něž se vztahují požadavky
směřující k ochraně lidského zdraví a bezpečnosti stanovené v harmonizačních
právních předpisech Unie, je-li v souladu s těmito požadavky; (b)
v případě neexistence požadavků stanovených v
harmonizačních právních předpisech Unie uvedených v písmeni a) nebo z nich
vyplývajících, pokud jde o rizika, na která se vztahují evropské normy, je-li v
souladu s příslušnými evropskými normami nebo jejich částmi, na něž byly
zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s články 16
a 17; (c)
v případě neexistence požadavků stanovených v
harmonizačních právních předpisech Unie uvedených v písmeni a) nebo z nich
vyplývajících a evropských norem uvedených v písmeni b), pokud jde o rizika, na
něž se vztahují požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v právních
předpisech členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, je-li v souladu s
těmito vnitrostátními požadavky. Článek 6 Hlediska pro posuzování bezpečnosti
výrobků 1. V případě, že neexistují
harmonizační právní předpisy Unie, evropské normy ani požadavky na ochranu
zdraví a bezpečnost stanovené v právních předpisech členského státu, v němž je
výrobek dodáván na trh, jak jsou uvedeny v čl. 5 písm. a), b) a c), vezmou se
při posuzování toho, zda je výrobek bezpečný, v úvahu zejména tato hlediska: (a)
charakteristiky výrobku, včetně jeho složení,
balení, návodu k montáži a případně k instalaci a údržbě; (b)
vliv na jiné výrobky, jestliže lze rozumně
předpokládat, že výrobek bude používán s jinými výrobky; (c)
prezentace výrobku, označení, veškerá upozornění a
návody k jeho použití a zneškodnění a veškeré další údaje nebo informace
týkající se výrobku; (d)
kategorie spotřebitelů, kteří jsou vystaveni riziku
při používání výrobku, zejména zranitelných spotřebitelů; (e)
vzhled výrobku, a zejména pokud se výrobek, i když
není potravinou, potravině podobá a mohl by být s potravinou zaměněn vzhledem
ke své formě, vůni, barvě, vzhledu, balení, označení, objemu, velikosti či
jiným charakteristikám. Možnost dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti nebo
dostupnost jiných výrobků, které představují nižší stupeň rizika, není důvodem
k tomu, aby nebyl výrobek považován za bezpečný. 2. Pro účely odstavce 1 se při
posuzování, zda je výrobek bezpečný, berou v úvahu zejména následující
hlediska, jsou-li k dispozici: (a)
stav vývoje vědy a techniky; (b)
evropské normy jiné než ty, na které byly
zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s články 16
a 17; (c)
mezinárodní normy; (d)
mezinárodní dohody; (e)
doporučení nebo pokyny Komise pro posuzování
bezpečnosti výrobku; (f)
národní normy vypracované v členském státě, ve
kterém je výrobek dodáván na trh; (g)
pravidla správné praxe pro bezpečnost výrobku
platná v daném oboru; (h)
rozumná očekávání spotřebitelů týkající se
bezpečnosti. Článek 7 Uvedení původu 1. Výrobci a dovozci zajistí,
aby byla na výrobku uvedena země jeho původu, nebo v případech, kdy to velikost
nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byl tento údaj uveden na obalu nebo v
dokladu přiloženém k výrobku. 2. Při určování země původu ve
smyslu odstavce 1 se použijí pravidla o nepreferenčním původu stanovená v
článcích 23 až 25 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex
Společenství[21]. 3. Je-li za zemi původu podle
odstavce 2 určen členský stát Unie, mohou výrobci nebo dovozci uvést buď Unii,
nebo konkrétní členský stát. KAPITOLA II Povinnosti
hospodářských subjektů Článek 8 Povinnosti výrobců 1. Při uvádění výrobků na trh
výrobci zajistí, aby byly tyto výrobky navrženy a vyrobeny v souladu
s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4. 2. Výrobci zajistí, aby se
používaly postupy, díky kterým sériová výroba zůstane v souladu s požadavkem na
obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4. 3. Úměrně možným rizikům výrobku
provádějí výrobci s cílem chránit zdraví a bezpečnost spotřebitelů zkoušky
vzorků výrobků dodávaných na trh, prošetřují stížnosti a vedou knihy stížností,
záznamy o nevyhovujících výrobcích a jejich staženích z oběhu a průběžně o
všech těchto kontrolách informují distributory. 4. Úměrně možným rizikům výrobku
vypracuje výrobce technickou dokumentaci. Technická dokumentace obsahuje, je-li
to vhodné: (a)
celkový popis výrobku a jeho základní vlastnosti
důležité pro posouzení bezpečnosti výrobku; (b)
analýzu možných rizik spojených s dotčeným výrobkem
a řešení přijatá k odstranění nebo zmírnění těchto rizik, včetně výsledků všech
zkoušek provedených výrobcem nebo jinou stranou jménem výrobce; (c)
případně seznam evropských norem uvedených v čl. 5
písm. b) nebo požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost stanovených v právních
předpisech členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, uvedených v čl. 5
písm. c), nebo jiných hledisek uvedených v čl. 6 odst. 2, které se použijí za
účelem splnění požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v článku 4. Pokud byly kterákoli z evropských norem, požadavků
na ochranu zdraví a bezpečnost nebo jiných hledisek uvedených v písm. c) prvním
pododstavci použity pouze částečně, určí se ty části, jež byly použity. 5. Výrobci uchovávají technickou
dokumentaci po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, a na
vyžádání ji poskytnou orgánům dozoru nad trhem. 6. Výrobci zajistí, aby byl na
jejich výrobcích uveden typ, série nebo sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek
umožňující identifikaci výrobku, který je pro spotřebitele snadno viditelný a
čitelný, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby
byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku. 7. Výrobci uvedou na výrobku,
nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno,
svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je
lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jedno místo, na kterém lze výrobce
kontaktovat. 8. Výrobci zajistí, aby byly k
jejich výrobku přiloženy pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, který je
spotřebiteli snadno srozumitelný, jak stanoví členský stát, v němž je výrobek
dodáván na trh, s výjimkou případů, kdy může být výrobek používán bezpečně a
podle určení výrobce bez takových pokynů a bezpečnostních informací. Členské státy informují Komisi o všech přijatých
předpisech, jimiž se stanoví požadovaný jazyk (požadované jazyky). 9. Výrobci, kteří se domnívají
nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není bezpečný
nebo není jinak v souladu s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná
nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z
trhu nebo z oběhu. Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, výrobci o tom
neprodleně informují orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, v
nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o riziku pro zdraví
a bezpečnost a o přijatých nápravných opatřeních. Článek 9 Zplnomocnění zástupci 1. Výrobce může písemně jmenovat
svého zplnomocněného zástupce. Zplnomocněný
zástupce nesmí být zmocněn k povinnostem stanoveným v čl. 8 odst. 1 a 4. 2. Zplnomocněný zástupce plní
své úkoly podle zmocnění, které obdržel od výrobce. Zmocnění musí zplnomocněnému
zástupci umožňovat alespoň: (a)
podávat orgánům dozoru nad trhem na základě jejich
žádosti všechny informace a doklady nezbytné k prokázání souladu výrobku; (b)
spolupracovat s orgány dozoru nad trhem, pokud o to
požádají, na všech činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika související s
výrobky, na které se vztahuje jeho zmocnění. Článek 10 Povinnosti dovozců 1. Před uvedením výrobku na trh
dovozci zajistí, aby byl výrobek v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost
stanoveným v článku 4 a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 8 odst. 4,
6 a 7. 2. Domnívá-li se dovozce nebo
má-li důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s požadavky tohoto nařízení,
neuvede ho na trh, dokud nebude výrobek do souladu uveden. Navíc pokud výrobek
není bezpečný, dovozce o tom informuje výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem
členského státu, v němž je usazen. 3. Dovozci uvádějí na výrobku,
nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno,
svou zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na
níž je lze kontaktovat. Zajistí, aby informace na štítku poskytnutém výrobcem
nezakrýval žádný další štítek. 4. Dovozci zajistí, aby byly k
jejich výrobku přiloženy pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, který je
spotřebiteli snadno srozumitelný, jak stanoví členský stát, v němž je výrobek
dodáván na trh, s výjimkou případů, kdy může být výrobek používán bezpečně a
podle určení výrobce bez takových pokynů a bezpečnostních informací. Členské státy informují Komisi o všech přijatých
předpisech, jimiž se stanoví požadovaný jazyk (požadované jazyky). 5. Dovozci zajistí, aby v době,
kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly
jeho soulad s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 4 a jeho
soulad s čl. 8 odst. 6. 6. Úměrně možným rizikům, jež
jsou s výrobkem spojena, provádějí dovozci s cílem chránit zdraví a bezpečnost
osob zkoušky vzorků výrobků dodávaných na trh, prošetřují stížnosti a vedou
knihy stížností, záznamy o nevyhovujících výrobcích a jejich staženích z oběhu
a průběžně o všech těchto kontrolách informují výrobce a distributory. 7. Dovozci, kteří se domnívají
nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není bezpečný
nebo není jinak v souladu s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná
nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu, nebo jej případně stáhnou z
trhu nebo z oběhu. Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, dovozci o tom
neprodleně informují orgány dozoru nad trhem jednotlivých členských států, v nichž
výrobek dodávali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o riziku pro zdraví a
bezpečnost a o přijatých nápravných opatřeních. 8. Dovozci uchovávají technickou
dokumentaci po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, a na
vyžádání ji poskytnou orgánům dozoru nad trhem. Článek 11 Povinnosti distributorů 1. Při dodávání výrobku na trh
distributoři jednají s náležitou péčí podle požadavků tohoto nařízení. 2. Před dodáním výrobku na trh
distributoři ověří, že výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené
v čl. 8 odst. 6, 7 a 8 a čl. 10 odst. 3 a 4. 3. Domnívá-li se distributor
nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s požadavky tohoto
nařízení, nedodá ho na trh, dokud nebude výrobek do souladu uveden. Kromě toho,
pokud výrobek není bezpečný, informuje o tom distributor výrobce, nebo případně
dovozce, jakož i orgán dozoru nad trhem členského státu, v němž je distributor
usazen. 4. Distributoři zajistí, aby v
době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky
neohrožovaly jeho soulad s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v čl. 4
a jeho soulad s příslušnými požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 6, 7 a 8 a čl.
10 odst. 3 a 4. 5. Distributoři, kteří se
domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není
bezpečný nebo nesplňuje příslušné požadavky uvedené v čl. 8 odst. 6, 7 a 8 a
čl. 10 odst. 3 a 4, se ujistí, že byla přijata nápravná opatření nezbytná k
uvedení dotčeného výrobku do souladu, případně k jeho stažení z trhu nebo stažení
z oběhu. Kromě toho, pokud výrobek není bezpečný, distributoři o tom neprodleně
informují výrobce, případně dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem
jednotlivých členských států, v nichž výrobek dodávali na trh, a uvedou
podrobnosti zejména o riziku pro zdraví a bezpečnost a o přijatých nápravných
opatřeních. Článek 12 Případy, kdy se povinnosti výrobců
vztahují na dovozce a distributory Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto
nařízení považován za výrobce, na kterého se vztahují povinnosti výrobce podle
článku 8, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou
nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který
může ovlivnit jeho soulad s požadavky tohoto nařízení. Článek 13 Osvobození výrobců, dovozců a
distributorů od některých povinností 1. Povinnost informovat orgány
dozoru nad trhem podle čl. 8 odst. 9, čl. 10 odst. 2 a 7 a čl. 11 odst. 3 a 5
se neuplatní, pokud jsou splněny tyto podmínky: (a)
není bezpečný pouze omezený počet přesně
definovaných výrobků; (b)
výrobce, dovozce nebo distributor může prokázat, že
riziko je v plném rozsahu pod kontrolou a nemůže dále ohrozit zdraví a
bezpečnost osob; (c)
příčina rizika spojeného s výrobkem je takového
druhu, že její znalost nepředstavuje pro orgány ani pro veřejnost užitečnou
informaci. 2. Komise může prostřednictvím
prováděcích aktů určit situace, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1.
Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem
uvedeným v čl. 19 odst. 3. 3. Komise je zmocněna přijímat
akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými určí výrobky,
kategorie nebo skupiny výrobků, u nichž z důvodu jejich nízké rizikovosti
nemusí být informace obsažené v čl. 8 odst. 7 a čl. 10 odst. 3 uvedeny na
výrobku samotném. Článek 14 Identifikace hospodářských subjektů 1. Hospodářské subjekty musí na
žádost orgánů dozoru nad trhem identifikovat: (a)
všechny hospodářské subjekty, které jim dodaly
výrobek; (b)
všechny hospodářské subjekty, kterým dodaly
výrobek. 2. Hospodářské subjekty musí být
schopny poskytnout informace uvedené v prvním pododstavci po dobu 10 let
poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu 10 let poté, co výrobek dodaly. Článek 15 Dohledatelnost výrobků 1. Pro některé výrobky,
kategorie nebo skupiny výrobků, které mohou vzhledem ke svým specifickým
vlastnostem nebo zvláštním podmínkám distribuce či používání nést vážné riziko
pro zdraví a bezpečnost osob, může Komise požadovat, aby hospodářské subjekty,
které uvádějí a dodávají tyto produkty na trh, zavedly systém dohledatelnosti nebo
se k němu připojily. 2. Systém dohledatelnosti
sestává ze shromažďování a uchovávání údajů elektronickými prostředky, které
umožňují identifikovat výrobek a hospodářské subjekty zapojené do jeho
dodavatelského řetězce, jakož i umístění nosiče údajů na výrobku, jeho obalu
nebo průvodních dokladech umožňujících přístup k těmto údajům. 3. Komise má pravomoc přijímat
akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, které: (a)
stanoví výrobky, kategorie nebo skupiny výrobků,
jež nesou vážné riziko pro zdraví a bezpečnost osob, jak je uvedeno v odstavci
1; (b)
upřesní údaje, jež musí hospodářské subjekty
shromažďovat a ukládat prostřednictvím systému dohledatelnosti uvedeného v
odstavci 2. 4. Komise může prostřednictvím
prováděcích aktů stanovit typ nosiče údajů a jeho umístění, jak je uvedeno v
odstavci 2. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu
s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3. 5. Při přijímání opatření podle
odstavců 3 a 4 dbá Komise zejména na následující: (a)
nákladovou efektivnost opatření, včetně jejich
dopadu na podniky, zejména na malé a střední podniky; (b)
kompatibilitu se systémy dohledatelnosti zavedenými
na mezinárodní úrovni. KAPITOLA III Evropské
normy umožňující předpoklad souladu Článek 16 Žádosti o normalizaci adresované
evropským normalizačním organizacím 1. Komise může požádat jednu
nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování nebo určení
evropské normy, která má za cíl zajistit, že výrobky, jež splňují tuto normu
nebo její část, jsou v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v
článku 4. Komise určí požadavky na obsah, které má požadovaná norma splňovat, a
lhůtu pro její přijetí. Komise přijme žádost uvedenou v prvním pododstavci
prováděcím rozhodnutím. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu
s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19 odst. 3. 2. Příslušná evropská
normalizační organizace do jednoho měsíce po obdržení žádosti podle odstavce 1
oznámí, zda ji přijímá. 3. Pokud byla předložena žádost
o poskytnutí finančních prostředků, Komise do dvou měsíců po vyrozumění o
přijetí podle odstavce 2 informuje příslušné evropské normalizační organizace o
udělení grantu na vypracování evropské normy. 4. Evropské normalizační
organizace informují Komisi o činnostech prováděných za účelem vypracování
evropské normy uvedené v odstavci 1. Komise spolu s evropskými normalizačními
organizacemi posoudí, zda evropské normy vypracované nebo určené evropskými
normalizačními organizacemi splňují její původní žádost. 5. Pokud evropská norma splňuje
požadavky, jež měla za cíl, a požadavek na obecnou bezpečnost stanovený v
článku 4, Komise neprodleně zveřejní odkaz na tuto evropskou normu v Úředním
věstníku Evropské unie. Článek 17 Formální námitky proti evropským
normám 1. Pokud se členský stát nebo
Evropský parlament domnívá, že evropská norma uvedená v článku 16 nesplňuje
zcela požadavky, jež měla za cíl, a požadavek na obecnou bezpečnost stanovený v
článku 4, uvědomí o tom Komisi s podrobným objasněním a Komise rozhodne: (a)
zveřejnit, nezveřejnit nebo zveřejnit s omezením
odkazy na evropskou normu v Úředním věstníku Evropské unie; (b)
zachovat, zachovat s omezením nebo zrušit odkazy na
dotčenou evropskou normu v Úředním věstníku Evropské unie. 2. Komise na svých internetových
stránkách zveřejní informace o evropských normách, na něž se vztahuje
rozhodnutí uvedené v odstavci 1. 3. Komise informuje o rozhodnutí
podle odstavce 1 dotyčnou evropskou normalizační organizaci a v případě potřeby
požádá o revizi dotčené evropské normy. 4. Rozhodnutí podle odst. 1
písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl.
19 odst. 2. 5. Rozhodnutí podle odst. 1
písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl.
19 odst. 3. KAPITOLA IV Závěrečná
ustanovení Článek 18 Sankce 1. Členské státy stanoví pravidla
pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření
nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné,
přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto ustanoveních uvědomí Komisi
nejpozději do [vložit datum – 3 měsíce před datem použitelnosti tohoto
nařízení] a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se
jich týkají. 2. Sankce uvedené
v odstavci 1 musí zohledňovat velikost podniků, a zejména situaci malých a
středních podniků. Sankce mohou být zvýšeny, pokud se příslušný hospodářský
subjekt již dříve dopustil podobného porušení, a mohou zahrnovat trestní sankce
za závažná porušení. Článek 19 Postup projednávání ve výborech 1. Komisi je nápomocen výbor.
Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Avšak pro účely článků 16 a 17 tohoto nařízení je
Komisi nápomocen výbor zřízený nařízením (EU) č. 1025/2012. Tento výbor je
výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 4. Má-li být stanovisko výboru
uvedeného v odstavci 1 druhém pododstavci získáno písemným postupem, je tento
postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání
stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů
výboru. Článek 20 Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 3 a v čl. 15 odst. 3 je svěřena
Komisi na dobu neurčitou počínaje [vložit datum – datum vstupu tohoto
nařízení v platnost]. 3. Evropský parlament nebo Rada
mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 3 a v čl. 15 odst. 3 kdykoli
zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže
určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním
věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn.
Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené
pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci
přijatý podle čl. 13 odst. 3 a čl. 15 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud
proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců
ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada
před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z
podnětu Evropského parlamentu nebo Rady lze tuto lhůtu prodloužit o dva měsíce. Článek 21 Hodnocení Nejpozději do [pěti] let od data použitelnosti
tohoto nařízení posoudí Komise jeho uplatňování a předloží Evropskému
parlamentu a Radě hodnotící zprávu. Tato
zpráva posoudí, zda nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud jde o posílení
ochrany spotřebitele před nebezpečnými výrobky, a to s ohledem na jeho dopad na
podniky, a zejména na malé a střední podniky. Článek 22 Zrušení 1. Směrnice 2001/95/ES se
zrušuje s účinkem ode dne [vložit datum – den použitelnosti tohoto nařízení].
2. Směrnice 87/357/EHS se
zrušuje s účinkem ode dne [vložit datum – den použitelnosti tohoto nařízení]. 3. Odkazy na směrnici 2001/95/ES
a směrnici 87/357/EHS se považují za odkazy na toto nařízení podle
srovnávací tabulky uvedené v příloze Článek 23 Přechodná ustanovení 1. Členské státy nesmí bránit
tomu, aby byly na trh dodávány výrobky, na které se vztahuje směrnice
2001/95/ES, které jsou ve shodě s touto směrnicí a které byly uvedeny na trh
před [vložit datum – den použitelnosti tohoto nařízení]. 2. Evropské normy, na něž je
zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie v souladu se směrnicí
2001/95/ES, se považují za evropské normy uvedené v čl. 5 písm. b) tohoto
nařízení. 3. Pověření udělená Komisí
evropské normalizační organizaci v souladu se směrnicí 2001/95/ES se považují
za žádosti o normalizaci uvedené v čl. 15 odst. 1 tohoto nařízení. Článek 24 1. Toto nařízení vstupuje v
platnost dnem [vložit datum – tentýž den jako den vstupu nařízení (EU) č. […/…]
[o dozoru nad trhem s výrobky] v platnost]. 2. Použije se ode dne [vložit
datum – stejný den jako datum použitelnosti nařízení (EU) č. […/…] [o dozoru
nad trhem s výrobky]]. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu
a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda Příloha Srovnávací tabulka Směrnice 2001/95/ES || Směrnice 87/357/EHS || Toto nařízení Čl. 1 odst. 1 || || Článek 1 Čl. 1 odst. 2 první pododstavec || || Čl. 2 odst. 1 Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec || || Čl. 2 odst. 4 Článek 2 || || Článek 3 Čl. 2 písm. b) body i)–iv) || || Čl. 6 odst. 1 Čl. 3 odst. 1 || || Článek 4 Čl. 3 odst. 2 || || Článek 5 Čl. 3 odst. 3 || || Čl. 6 odst. 2 Čl. 3 odst. 4 || || - Článek 4 || || Články 16 a 17 Čl. 5 odst. 1 první pododstavec || || Čl. 8 odst. 8 Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec || || - Čl. 5 odst. 1 třetí pododstavec || || Čl. 8 odst. 9 Čl. 5 odst. 1 čtvrtý pododstavec || || Čl. 8 odst. 3, 6 a 7 Čl. 5 odst. 1 pátý pododstavec || || - Čl. 5 odst. 2 || || Článek 11 Čl. 5 odst. 3 první pododstavec || || Čl. 8 odst. 9 a čl. 11 odst. 5 Čl. 5 odst. 3 druhý pododstavec || || - Čl. 5 odst. 4 || || - Čl. 6 odst. 1 || || - Čl. 6 odst. 2 a 3 || || - Článek 7 || || Článek 18 Čl. 8 odst. 1 písm. a) || || - Čl. 8 odst. 1 písm. b)–f) || || - Čl. 8 odst. 2 první pododstavec || || - Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec || || - Čl. 8 odst. 2 třetí pododstavec || || - Čl. 8 odst. 3 || || - Čl. 8 odst. 4 || || - Čl. 9 odst. 1 || || - Čl. 9 odst. 2 || || - Článek 10 || || - Článek 11 || || - Článek 12 || || - Článek 13 || || - Článek 14 || || - Článek 15 || || Článek 19 Článek 16 || || - Článek 17 || || - Čl. 18 odst. 1 || || - Čl. 18 odst. 2 || || - Čl. 18 odst. 3 || || - Čl. 19 odst. 1 || || - Čl. 19 odst. 2 || || Článek 21 Článek 20 || || - Článek 21 || || - Článek 22 || || Článek 22 Článek 23 || || Článek 24 Příloha I oddíl 1 || || Čl. 8 odst. 9 a čl. 11 odst. 5 Příloha I oddíl 2 první věta || || - Příloha I oddíl 2 druhá věta || || Čl. 13 odst. 1 a 2 Příloha I oddíl 3 || || - Příloha II || || - Příloha III || || - Příloha IV || || Příloha || Článek 1 || Čl. 6 odst. 1. písm. e) || Články 2 až 7 || - LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný
dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím
víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky třetích
stran 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti spotřebních výrobků 1.2. Příslušné oblasti politik
podle členění ABM/ABB[22] Hlava
17 – Ochrana zdraví a spotřebitele – kapitola 17 02: Spotřebitelská politika 1.3. Povaha návrhu/podnětu ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce ¨ Návrh/podnět se týká
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[23] X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající
akce ¨ Návrh/podnět se týká
akce přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Návrh
přispívá k desetileté strategii růstu Evropské unie „Evropa 2020“ tím, že
posílí důvěru spotřebitelů v bezpečnost výrobků a zlepší fungování jednotného
trhu. 1.4.2. Specifické cíle a příslušné
aktivity ABM/ABB Specifický
cíl SANCO: Upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru
nad trhem v celé Unii. 1.4.3. Očekávané výsledky
a dopady Upřesněte účinky,
které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny. Na
spotřebitele: Silnější důvěra, že spotřební výrobky dodávané na jednotný trh
jsou bezpečné. Na
hospodářské subjekty: Jasnější pravidla, pokud jde o povinnosti příslušející
výrobcům, dovozcům a distributorům. Na
orgány: Jasný právní rámec k prosazování požadavku na obecnou bezpečnost a
povinností hospodářských subjektů a lepší identifikace (nebezpečných)
spotřebních výrobků. 1.4.4. Ukazatele výsledků
a dopadů Upřesněte ukazatele,
podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat. Poměr
dohledatelných/nedohledatelných spotřebních výrobků, na něž se vztahuje toto
nařízení, oznámených v systému RAPEX. Počet
pověření pro evropské normalizační organizace a počet evropských norem, na něž
je v Úředním věstníku uveden odkaz, podle nového nařízení. 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Cílem
je vytvořit soudržný regulační rámec pro bezpečné výrobky na jednotném trhu.
Napraví se tím roztříštěnost pravidel pro dozor nad trhem a povinností
hospodářských subjektů v různých právních předpisech Unie (ve směrnici
2001/95/ES, v nařízení (ES) č. 765/2008 a v odvětvových harmonizačních právních
předpisech Unie), která působila zmatky jak na straně hospodářských subjektů,
tak na straně vnitrostátních orgánů a vážně narušovala efektivitu činností v
rámci dozoru nad trhem v Unii. Spolu
s řadou dalších opatření byla v Aktu o jednotném trhu I a II označena revize
směrnice o obecné bezpečnosti výrobků jako součást balíčku o bezpečnosti
výrobků a dozoru nad trhem za významnou iniciativu, která přispěje k podpoře
růstu a vytváření nových pracovních míst. 1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU Navrhovaná
revize směrnice 2001/95/ES, která zahrne úpravy po Lisabonské smlouvě, může být
uskutečněna pouze na úrovni Unie. Návrh je založen na článku 114 Smlouvy o
fungování Evropské unie (SFEU), na který odkazuje rovněž článek 169 SFEU, aby
se zajistila vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti všech evropských
spotřebitelů a vytvoření vnitřního trhu pro spotřební zboží. V souladu
se zásadami proporcionality a subsidiarity podle článku 5 Smlouvy
o Evropské unii tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení
těchto cílů nezbytné. 1.5.3. Závěry vyvozené z podobných
zkušeností v minulosti Používání
evropských norem na podporu směrnice 2001/95/ES je těžkopádné a klade velké
nároky na zdroje. Cílem návrhu je tyto postupy zjednodušit. Uplatňování
směrnice 2001/95/ES, pokud jde o opatření v oblasti dozoru nad trhem s výrobky,
jež jsou rovněž předmětem odvětvových právních předpisů, nebylo vždy zřejmé a
bude vyjasněno. 1.5.4. Provázanost a možná synergie s
dalšími relevantními nástroji Tento
návrh je součástí balíčku o bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem, a je tudíž
plně v souladu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o dozoru nad
trhem s výrobky. Tento
návrh slaďuje definice a povinnosti hospodářských subjektů s novým právním
rámcem, který byl přijat v roce 2008. Je proto v souladu se „slaďovacím
balíčkem“ odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie, který se v
současnosti projednává v Evropském parlamentu a v Radě. Ustanovení
o evropských normách jsou v souladu s nedávno přijatým nařízením (EU) č.
1025/2012 o evropské normalizaci. 1.6. Doba trvání akce
a finanční dopad ¨ Časově omezený
návrh/podnět –
¨ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR –
¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR X Časově neomezený návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR, –
poté plné fungování. 1.7. Předpokládaný způsob řízení[24] X Přímé centralizované řízení Komisí X Nepřímé centralizované řízení, při kterém
jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny: –
x výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[25]
–
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem
veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy
o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu
článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení s
členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s
mezinárodními organizacemi (upřesněte) Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky: Provádění
navrhovaného nařízení by měla zajistit Komise prostřednictvím centralizovaného
přímého řízení. Řízení
navrhovaného nařízení může být doplněno akcemi za účasti Výkonné agentury pro
zdraví a spotřebitele (EAHC), které mohou být v souladu s nařízením Rady (ES)
č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002[26]
svěřeny některé úkoly řízení programů Společenství. Komise pověřila[27] Výkonnou agenturu pro zdraví a
spotřebitele prováděním úkolů při řízení akčního programu Společenství v
oblasti spotřebitelské politiky na období 2007–2013. Komise proto může
pověřit Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele také prováděcími úkoly při
řízení programu Spotřebitelé na období 2014–2020, který, jakmile bude přijat,
by měl být právním základem pro zadávání veřejných zakázek a udělování grantů v
oblasti bezpečnosti výrobků. Plánované
přenesení pravomocí v rámci programu bude rozšířením úkolů, které již byly
Výkonné agentuře pro zdraví a spotřebitele (EAHC) svěřeny. 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte četnost a
podmínky. Výbor
zřízený směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků (který navrhované nařízení
přemění ve výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011) a stávající odborné
skupiny a/nebo Evropské fórum pro dozor nad trhem uvedené v návrhu jednotného
nařízení o dozoru nad trhem poskytnou pravidelnou platformu k projednávání
otázek souvisejících s prováděním nového nařízení. Návrh
předpokládá, že by Komise měla přezkoumat jeho provádění a předložit o tom
zprávu Evropskému parlamentu a Radě. 2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika Uvedené
dva návrhy (o obecné bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem), které jsou
součástí balíčku, jsou od sebe při legislativních jednáních odděleny a
nepostupují souběžně. 2.2.2. Předpokládané metody kontroly Ustanovení
o vstupu v platnost jsou v obou návrzích vzájemně propojena. 2.3. Opatření k zamezení podvodů a
nesrovnalostí Upřesněte stávající či
předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Vedle
uplatnění všech regulačních kontrolních mechanismů vypracuje GŘ SANCO strategii
proti podvodům v souladu s novou strategií Komise proti podvodům (CAFS;
přijata dne 24. června 2011) s cílem zajistit mimo jiné, aby
jeho interní kontrolní mechanismy namířené proti podvodům byly plně v souladu s
CAFS a přístup ředitelství k řízení rizik podvodů umožňoval tato rizika
odhalovat a přiměřeně na ně reagovat. V případě potřeby budou zřízeny
skupiny pro vytváření sítí a adekvátní nástroje IT pro analýzu případů podvodů
spojených s programem Spotřebitelé. Zejména bude zavedena řada opatření: –
rozhodnutí, dohody a smlouvy vyplývající z provádění programu Spotřebitelé
výslovně zmocní Komisi, včetně úřadu OLAF, a Účetní dvůr k provádění
auditů, kontrol na místě a inspekcí, –
ve fázi vyhodnocování výzev k předkládání návrhů/nabídek se navrhovatelé a uchazeči
prověří podle zveřejněných kritérií pro vyloučení na základě prohlášení a
systému včasného varování (EWS), –
pravidla, která upravují způsobilost nákladů, budou zjednodušena v souladu
s ustanoveními finančního nařízení, –
všem pracovníkům, kteří se podílejí na řízení smluv, i auditorům a kontrolorům,
kteří ověřují prohlášení příjemců na místě, se zajistí pravidelná školení v
problematice podvodů a nesrovnalostí. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního
rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky · Stávající výdajové rozpočtové položky V pořadí okruhů
víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek číslo [název…...….] || RP/NRP([28]) || zemí ESVO[29] || kandidátských zemí[30] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení Č. 3: Bezpečnost a občanství || 17.01.04.01 Správní výdaje na podporu programu Spotřebitelé na období 2014–2020 || NRP || ANO || NE || NE || NE · Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a
rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek číslo [název….…...….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení Č. 3: Bezpečnost a občanství || 17 02 01 Program Spotřebitelé na období 2014–2020 || RP || ANO || ANO || NE || NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje[31]
v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na
3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || 3 || Bezpečnost a občanství GŘ: SANCO || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || Číslo rozpočtové položky 17.02.01 || Závazky || (1) || 1,107 || 1,189 || 1,272 || 1,356 || 1,443 || 1,530 || 7,897 Platby || (2) || 0,554 || 1,148 || 1,230 || 1,314 || 1,400 || 2,251 || 7,897 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[32] || || || || || || || Číslo rozpočtové položky: 17.01.04.01 || Závazky || (1a) || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,564 Platby || (2a) || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,564 || || || || || || || || || CELKEM prostředky pro GŘ SANCO || Závazky || = 1+1a || 1,201 || 1,283 || 1,366 || 1,450 || 1,537 || 1,624 || 8,461 Platby || = 2+2a || 0,648 || 1,242 || 1,324 || 1,408 || 1,494 || 2,345 || 8,461 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (3) || 1,107 || 1,189 || 1,272 || 1,356 || 1,443 || 1,530 || 7,897 Platby || (4) || 0,554 || 1,148 || 1,230 || 1,314 || 1,400 || 2,251 || 7,897 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (5) || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,564 CELKEM prostředky z okruhu 3 víceletého finančního rámce || Závazky || =3+ 5 || 1,201 || 1,283 || 1,366 || 1,450 || 1,537 || 1,624 || 8,461 Platby || =4+ 5 || 0,648 || 1,242 || 1,324 || 1,408 || 1,494 || 2,345 || 8,461 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na
3 desetinná místa) || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM || || || || || || || Lidské zdroje || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 3,144 Ostatní správní výdaje (služební cesty, zasedání) || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,414 CELKEM || Prostředky || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 3,558 CELKEM prostředky z okruhu 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 3,558 v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na
3 desetinná místa) || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM CELKEM prostředky z okruhu 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 1,794 || 1,876 || 1,959 || 2,043 || 2,130 || 2,217 || 12,019 Platby || 1,241 || 1,835 || 1,917 || 2,001 || 2,087 || 2,938 || 12,019 3.2.2. Odhadovaný dopad na operační
prostředky –
Návrh/podnět vyžaduje využití provozních prostředků,
jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR v běžných cenách
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM || Druh výstupu[33] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL: Upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v celé Unii || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || Bezpečnost výrobku: Vědecké poradenství, mezinárodní spolupráce, monitorování a posuzování bezpečnosti výrobků, znalostní základna || || 1,316 || 4 || 1,107 || 4 || 1,189 || 4 || 1,272 || 4 || 1,356 || 4 || 1,443 || 4 || 1,530 || 24 || 7,897 || Mezisoučet za specifický cíl SANCO: Upevnit a posílit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v celé Unii || 4 || 1,107 || 4 || 1,189 || 4 || 1,272 || 4 || 1,356 || 4 || 1,443 || 4 || 1,530 || 24 || 7,897 || NÁKLADY CELKEM || 4 || 1,107 || 4 || 1,189 || 4 || 1,272 || 4 || 1,356 || 4 || 1,443 || 4 || 1,530 || 24 || 7,897 || 3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky
správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí –
Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků,
jak je vysvětleno dále: v milionech EUR v
běžných cenách (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || Lidské zdroje || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 3,144 Ostatní správní výdaje || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,069 || 0,414 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 0,593 || 3,558 Mimo OKRUH 5[34] víceletého finančního rámce || || || || || || || Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 0 Ostatní výdaje správní povahy || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,564 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,094 || 0,564 CELKEM || 0,687 || 0,687 || 0,687 || 0,687 || 0,687 || 0,687 || 4,122 3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti
lidských zdrojů –
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak
je vysvětleno dále: v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na
3 desetinná místa) || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 17 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 3,144 XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || XX 01 04 yy[35] || – v ústředí[36] || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || – při delegacích || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || CELKEM || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 0,524 || 3,144 XX je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny
na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně
doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Požadované zdroje jsou uvedeny bez zohlednění úkolů, které bude provádět
výkonná agentura. Návrh nepovede ke navýšení dosavadních zdrojů zúčastněné
výkonné agentury. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Administrátoři: Zajišťovat a monitorovat řádné provádění a uplatňování politik EU v oblasti bezpečnosti výrobků a podávat příslušné zprávy. Sledovat vývoj politiky v oblasti bezpečnosti výrobků a výměnu informací mezi členskými státy. Účastnit se projednávání ve výborech a zasedání odborných skupin v oblasti bezpečnosti výrobků a zastupovat při nich Komisi. Určit a připravit iniciativy v rámci nařízení o bezpečnosti spotřebních výrobků s cílem zajistit jednotnou a vysokou úroveň bezpečnosti spotřebních výrobků, zejména normalizační pověření a posuzování norem a specifikací na podporu uplatňování nařízení. Asistenti: Zajišťovat administrativní podporu pro práci výborů komitologie a odborných skupin. Provádět různé úkoly týkajících se styku s interními i externími zpravodaji a zúčastněnými stranami v oblasti bezpečnosti výrobků. Pomáhat při zahajování, řízení a monitorování výzev k předkládání nabídek a provádění smluv. 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
X Návrh je v souladu s novým víceletým
finančním rámcem na období 2014–2020, který navrhla Komise. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové
položky a odpovídající částky. Nevztahuje se na tento návrh. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[37]. Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové
položky a odpovídající částky. Nevztahuje se na tento návrh. 3.2.5. Příspěvky třetích stran –
Návrh nepočítá se spolufinancováním od třetích
stran. 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy –
X Návrh nemá žádný finanční dopad na příjmy. [1] Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4. [2] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. [3] Sestávající z nařízení (ES) č. 765/2008 a rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném
rámci pro uvádění výrobků na trh (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82). [4] Přijatý Komisí dne 21. listopadu 2011,
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/internal-market-for-products/new-legislative-framework/index_en.htm. [5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012
ze dne 25. října 2012, Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12. [6] KOM(2011) 206 v konečném znění. [7] COM(2012) 573 final. [8] Viz poznámka pod čarou č. 3. [9] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82. [10] Viz poznámka pod čarou č. 5. [11] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36. [12] Úř. věst. C , , s. . [13] Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4. [14] Úř. věst. L …, …, s. …. [15] Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4. [16] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82. [17] Úř. věst. L 192, 11.7.1987, s. 42. [18] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [19] Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12. [20] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [21] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. [22] ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) –
ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting). [23] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního
nařízení. [24] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční
nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [25] Uvedené v článku 185 finančního nařízení. [26] Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. [27] Rozhodnutí Komise K(2008) 4943 ze dne 9. září 2008. [28] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky. [29] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [30] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země
západního Balkánu. [31] Částky podléhají výsledku legislativního procesu na
základě návrhu nového víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podaného
Komisí. [32] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý
výzkum. [33] Výstup spočívá v zajištění vysoké úrovně bezpečnosti
spotřebních výrobků. Bylo by obtížné ho dále rozčlenit na kvantitativní
výsledky, protože z důvodu nedostatku spolehlivých údajů není možné uvést v
absolutních ani relativních číslech cílový nižší počet nebezpečných výrobků na
trhu. Počet oznámení v rámci systému RAPEX nemusí nutně odrážet počet
nebezpečných výrobků na trhu. Zvýšení počtu oznámení v rámci systému RAPEX může
znamenat účinnější dozor nad trhem, ale méně nebezpečných výrobků, a naopak. [34] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý
výzkum. [35] Pod stropem na externí pracovníky z operačních prostředků
(bývalé položky „BA“). [36] V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond
pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond. [37] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.