{SEC(2011)1130 final}

{SEC(2011)1131 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Obecné souvislosti

Společnost v různých státech Evropy stojí před mnoha úkoly a problémy vyplývajícími ze zvýšené celosvětové konkurence, rychlého tempa technického pokroku, demografických trendů a změny klimatu. Tuto situaci ještě ztížila nedávná hospodářská a finanční krize, která zasáhla všechny členské státy a regiony v Unii. V oblasti politiky zaměstnanosti a sociální politiky čelí Unie i nadále složitým problémům, jako jsou například:

– vysoká míra nezaměstnanosti, zvláště u osob s nízkou kvalifikací, mladých lidí, starších pracovníků, migrantů a osob se zdravotním postižením,

– stále roztříštěnější trh práce, na němž se objevují pružnější způsoby organizace práce, a další problémy, jež mají dopad na jistotu zaměstnání a pracovní podmínky,

– zmenšující se objem pracovních sil a rostoucí tlak na systémy sociální ochrany v důsledku demografických změn,

– obtíže při spojování práce s povinnostmi péče o děti a dosahování udržitelné rovnováhy pracovního a rodinného života, které brání osobnímu a rodinnému rozvoji,

– nepřijatelně vysoký počet lidí žijících pod hranicí chudoby a v podmínkách sociálního vyloučení.

Krize také zvýraznila úzké vazby a přesahy mezi jednotlivými ekonomikami EU-27, zejména v eurozóně, kdy existence či naopak neexistence reforem v jedné zemi ovlivňuje výkonnost ostatních zemí. Z toho vyplývá, že při řešení těchto problémů je koordinovaný postup na úrovni Unie účinnější než individuální akce jednotlivých členských států. Aby byly reformy účinné, musí být také co nejvíce založeny na objektivních podkladech. Zapojení tvůrců politik a dalších zúčastněných stran do společného procesu učení a vývoje a testování nových přístupů pravděpodobně povede k tomu, že bude strategie Evropa 2020 šířeji akceptována a že se s ní lidé více ztotožní a přijmou ji za vlastní. V této souvislosti mohou být sociální inovace a zejména sociální experimentování účinným nástrojem pro formování reforem a úpravy politik, jež jsou nezbytné k realizaci strategie Evropa 2020.

Vypracování a většímu rozšíření přístupu založeného na sociálních inovacích v Unii však brání řada faktorů, mezi něž patří:

– nedostatečná znalost potřeb a schopností organizací občanské společnosti, sociálních podniků a sociálních podnikatelů a organizací veřejného sektoru,

– roztříštěnost úsilí a zdrojů, jejich nedostatečná transparentnost a zviditelnění, omezená finanční podpora a nedostatečné technické dovednosti, které by mohly organizacím pomoci vyvíjet a poskytovat sociální inovace,

– nízká úroveň zapojení občanů a podniků;

– nedostatečné šíření osvědčených postupů a jejich malé uplatňování v širším měřítku,

– špatné metody hodnocení dopadů jednotlivých opatření a politik.

Ačkoli řešení socioekonomických problémů je v prvé řadě úkolem členských států a regionů a rozhodnutí je nutno co nejvíce přiblížit občanům, má Unie důležitou úlohu v tom, že musí uvést na pořad jednání potřebu určitých reforem, identifikovat překážky, jež brání změnám, a způsoby, jak je překonat, zajistit dodržování stávajících pravidel na úrovni Unie, podporovat sdílení osvědčených postupů a vzájemné učení, jakož i sociální inovace a celoevropské přístupy.

· Odůvodnění návrhu

Program Evropské unie pro sociální změny a inovace je založen na třech stávajících nástrojích, jimiž jsou:

– program Progress zavedený rozhodnutím č. 1672/2006/ES,

– EURES,

– evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování zřízený rozhodnutím č. 283/2010/EU.

Program Progress

V rámci svého dosahu má politika zaměstnanosti a sociální politika Unie především zajistit kolektivní postup a účinnou koordinaci politik mezi členskými státy. Rámec poskytuje Smlouva (SEU), která stanoví dva hlavní druhy opatření, a to koordinaci (přijímání opatření, jež mají podporovat spolupráci mezi členskými státy) a právní předpisy (přijímání minimálních požadavků prostřednictvím směrnic).

Předchozí zkušenosti s podporou spolupráce mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí poukazují na řadu faktorů, které ovlivňují úspěšnost koordinovaných opatření formou politik, včetně jednotné konceptualizace klíčových faktorů a jejich vzájemné provázanosti (např. jak vysvětlit chudobu pracujících, jak řešit nerovnosti v oblasti zdraví), společné terminologie a měření umožňujících sledovat a hodnotit účinnost, srovnatelných údajů a konvergence nebo synergických efektů mezi cíli, hodnotami a zájmy různých zúčastněných stran.

Od svého vzniku přispívá program Progress k zajišťování účinných opatření formou politik. Posílený rámec politik vyplývající z nové strategie Evropa 2020 znamená ještě silnější potřebu tvorby politik podložené fakty tak, aby politiky a právní předpisy Unie reagovaly na socioekonomické problémy. Program, který nahradí původní program Progress, bude Komisi pomáhat plnit tyto její úkoly:

– zjišťování skutečného stavu a shromažďování podkladů o vývoji příslušných politik,

– sledování a podávání zpráv o pokroku dosaženém členskými státy při plnění společných priorit a cílů Unie,

– zajišťování účinného a jednotného uplatňování práva Unie,

– modernizace právních předpisů Unie upravujících pracovní podmínky v souladu se zásadami inteligentní regulace.

EURES

Volný pohyb pracovníků, jedna ze čtyř základních svobod zakotvených ve Smlouvě, přispívá k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti v Unii. Geografickou mobilitu v Unii však omezuje řada překážek, od právních a správních překážek přes náklady na bydlení, přenositelnost důchodů a jazykové bariéry až po nedostatečnou transparentnost problematiky volných pracovních míst a podpory pro vyhledávání vhodných uchazečů podle nabídky pracovních míst. Sítě EURES má za cíl zlepšit transparentnost trhů práce tím, že zpřístupňuje volná pracovní místa na portálu pracovní mobility EURES, a poskytovat podporu pro služby v oblasti informování, poradenství a vedení na vnitrostátní i přeshraniční úrovni.

Zároveň se změnila úloha veřejných služeb zaměstnanosti v důsledku nedávné hospodářské krize a potřeby služeb více přizpůsobených specifickým potřebám. Veřejné služby zaměstnanosti by se měly stát poskytovateli celoživotního vzdělání a nabízet širokou škálu služeb (jako je například hodnocení dovedností, odborná příprava, profesní poradenství, vyhledávání volných pracovních míst podle profilu uchazečů, poradenství pro klienty) a zohledňovat potřeby osob, které jsou nejvíce vzdálené od trhu práce. Kromě toho by měla síť EURES podporovat nové pracovní metody pro spolupráci se soukromými službami zaměstnanosti.

Evropský nástroj mikrofinancování Progress

Jedním ze způsobů. jak mohou nezaměstnaní získat práci, je stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Klíčovou úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 hraje vytváření pracovních míst prostřednictvím zakládání a konsolidace nových podniků: významný počet nových pracovních míst v Unii vytvářejí nově založené firmy a téměř 85 % těchto pracovních míst vzniká v mikropodnicích. V této souvislosti však Unie ani zdaleka nevyužívá veškerý svůj potenciál. Jednou z hlavních překážek zakládání nových podniků je nedostatečný přístup k finančním prostředkům, zejména k mikroúvěrům, který ještě zhoršila nedávná hospodářská krize. Evropský mikrofinanční sektor dosud není dostatečně vyspělý. Pro jeho další růst je nezbytné, aby mikrofinanční instituce v Unii vybudovaly a udržovaly vhodné modely financování. Proto je jednoznačně třeba posílit zvyšování institucionální způsobilosti (zejména nebankovních mikrofinančních institucí) s cílem pokrýt náklady na zřízení podniku a zajistit finanční prostředky pro poskytování úvěrů vysoce rizikových cílovým skupinám.

Cílem programu Evropské unie pro sociální změny a inovace je zvýšit soudržnost opatření EU v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti tak, že propojí program Progress, síť EURES a evropský nástroj mikrofinancování Progress a bude vycházet z jejich provádění. Tento program navíc poskytuje příležitost zjednodušit provádění prostřednictvím společných ustanovení, jež se týkají mimo jiné například společných obecných cílů, společné typologie opatření a racionalizace podávání zpráv a hodnocení. Zároveň tento program vymezuje omezený soubor zvláštních ustanovení, jež se vztahují na jeho tři osy (Progress, EURES a mikrofinancování a sociální podnikání) za účelem zohlednění právních požadavků (včetně pravidel projednávání ve výborech, jež se vztahují pouze na osu, která se týká programu Progress, a geografického pokrytí a zvláštních požadavků na podávání zpráv a hodnocení v případě osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání).

· Cíle návrhu

Program bude usilovat o dosažení těchto obecných cílů:

(a) posilovat odpovědnost hlavních unijních a vnitrostátních tvůrců politik, jakož i ostatních zúčastněných stran za dosahování cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, v sociální oblasti a v oblasti pracovních podmínek, aby došlo k realizaci konkrétních a koordinovaných opatření na úrovni Unie i jednotlivých členských států;

(b) podporovat vypracování přiměřených, dostupných a účinných systémů sociální ochrany a trhů práce a usnadnit reformu politiky podporou řádné správy věcí veřejných, vzájemného učení a sociálních inovací;

(c) modernizovat právní předpisy Unie v souladu se zásadami inteligentní regulace a zajistit účinné uplatňování práva EU v záležitostech souvisejících s pracovními podmínkami;

(d) podporovat geografickou mobilitu pracovníků a zvýšit pracovní příležitosti rozvíjením trhů práce v Unii, které jsou otevřené a přístupné všem;

(e) podporovat zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro ohrožené skupiny a mikropodniky a zlepšením přístupu sociálních podniků k finančním prostředkům.

Části programu Progress, které se týkají rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace, budou začleněny do nových nástrojů v oblasti spravedlnosti. Při sledování svých cílů však program Evropské unie pro sociální změny a inovace podporuje zohlednění rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace ve všech oblastech.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci revize současného programu Progress uspořádala Komise dvoustupňovou konzultaci:

1. Byla zřízena pracovní skupina složená ze zástupců klíčových zúčastněných stran tohoto programu, aby Komisi poskytla soubor doporučení ohledně koncepce, cílů, provádění a financování budoucího nástroje.

2. Od 4. dubna do 27. května 2011 proběhla veřejná internetová konzultace o nástroji, který nahradí původní program Progress.

V průběhu roku 2011 se v rámci setkání pracovní skupiny EURES a vedoucích představitelů veřejných služeb zaměstnanosti konala zvláštní jednání o budoucnosti sítě EURES.

Pokud jde o mikrofinancování, Komise shromáždila stanoviska Evropské mikrofinanční sítě (EMS), která zastupuje mikrofinanční sektor Unie, řídících orgánů Evropského sociálního fondu a Evropského investičního fondu (který jménem Komise provádí nástroj mikrofinancování Progress) a Evropské investiční banky. Kromě toho byly vzaty v úvahu poznatky ze dvou pracovních setkání uspořádaných útvary Komise, které se týkaly jak mikrofinancování, tak podpory sociálního podnikání.

· Posouzení dopadů

Bylo provedeno sloučené posouzení dopadů finančních nástrojů, za něž zodpovídá Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění, které se týkalo Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, programu Progress, sítě EURES a nástroje mikrofinancování Progress[1]. V rámci posouzení dopadů byly zvažovány tři možnosti:

– Možnost č. 1: žádná změna politiky: v rámci této varianty by program Progress, síť EURES a nástroj mikrofinancování Progress i nadále existovaly jako samostatné nástroje provozované vedle Evropského sociálního fondu.

– Možnost č. 2: nový integrovaný program pro sociální změny a inovace: nový program je tvořen třemi samostatnými, třebaže navzájem se doplňujícími osami: programem Progress, sítí EURES a mikrofinancováním a sociálním podnikáním.

– Možnost č. 3: jediný nástroj pro zaměstnanost a sociální věci: tento nástroj by obsahoval prvek sdíleného řízení (Evropský sociální fond) a prvek přímého řízení.

Z posouzení dopadů vyplývá závěr, že upřednostňovanou variantou je možnost č. 2, která by přinesla největší výhody z hlediska zvýšení účinnosti, kritického množství, soudržnosti a efektivity a přitom by neobsahovala politická a institucionální rizika.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Právní základ

Návrh je založen na čl. 46 písm. d), článku 149, čl. 153 odst. 2 písm. a) a čl. 175 třetím pododstavci Smlouvy.

· Zásady subsidiarity a proporcionality

Jelikož cílů navrhovaného programu pro sociální změny a inovace nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční prostředky vyčleněné pro provádění programu na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 budou činit 958,19 milionu EUR (v současných cenách).

2011/0270 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a) a čl. 175 třetí odstavec uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu se sdělením Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[4], které doporučuje racionalizovat a zjednodušit nástroje Unie pro financování a posílit jejich zaměření na přidanou hodnotu Unie a na dopady a výsledky, se tímto nařízením zavádí program Evropské unie pro sociální změny a inovace (dále jen „program“) s cílem zajistit pokračování a rozvoj činností vykonávaných na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress[5], nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie[6] a rozhodnutí Komise 2003/8/ES ze dne 23. prosince 2002, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 1612/68, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání[7] a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. května 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování[8] (dále jen „nástroj mikrofinancování“).

(2) Evropská rada na svém zasedání dne 17. června 2010 potvrdila návrh Komise ohledně strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který stanoví pět hlavních cílů (včetně tří, jež se týkají zaměstnanosti, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a vzdělávání) a sedm stěžejních iniciativ, a tak představuje ucelený rámec politiky pro nadcházející desetiletí. Závěry Evropské rady obhajovaly úplnou mobilizaci vhodných nástrojů a politik EU na podporu dosažení společných cílů a vyzvaly členské státy, aby zesílily koordinovaný postup.

(3) V souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala Rada dne 21. října 2010 hlavní zásady politiky zaměstnanosti, které společně s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie přijatými v souladu s článkem 121 Smlouvy tvoří integrované hlavní směry strategie Evropa 2020. Program by měl přispět k uplatňování integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020, a to zejména bodů č. 7, 8 a 10, a podporovat provádění stěžejních iniciativ se zvláštním ohledem na iniciativy Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, Program pro nové dovednosti a pracovní místa a Mládež v pohybu.

(4) Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a stěžejní iniciativy Unie inovací shledávají sociální inovace účinným nástrojem pro řešení sociálních problémů vyplývajících ze stárnutí obyvatelstva, chudoby, nezaměstnanosti, nových způsobů organizace práce a životního stylu a očekávání občanů, co se týče sociální spravedlnosti, vzdělávání a zdravotní péče. Program by měl podporovat opatření na posílení sociálních inovací v těch oblastech politiky, které spadají do jeho působnosti ve veřejném, soukromém a terciárním sektoru, s náležitým přihlédnutím k úloze regionálních a místních orgánů. Především by měl pomoci určit a vyhodnotit inovativní řešení a postupy a zajistit jejich využívání ve větším měřítku, a to prostřednictvím sociálního experimentování s cílem účinněji napomáhat členským státům při reformování jejich trhů práce a politik sociální ochrany. Měl by také fungovat jako katalyzátor pro nadnárodní partnerství a vytváření sítí mezi subjekty veřejného, soukromého a terciárního sektoru a podporovat jejich zapojení do navrhování a uplatňování nových přístupů k řešení naléhavých sociálních potřeb a problémů.

(5) V souladu se strategií Evropa 2020 by měl program usilovat o ucelený přístup k podpoře zaměstnanosti a k boji proti sociálnímu vyloučení a chudobě. Jeho provádění by se mělo racionalizovat a zjednodušit, zejména prostřednictvím souboru společných ustanovení, jež se týkají mimo jiné například společných obecných cílů, společné typologie opatření, jakož i opatření v oblasti sledování a hodnocení. Program by se měl rovněž zaměřit na velké projekty s jasnou přidanou hodnotou EU, aby bylo dosaženo kritického množství a snížení administrativní zátěže jak pro příjemce, tak pro Komisi. Kromě toho by se měly více využívat možnosti zjednodušeného vykazování nákladů (financování paušální částkou nebo pevnou sazbou), zejména při provádění programů mobility. Program by měl být jednotným kontaktním místem pro poskytovatele mikrofinancování zajišťujícím finanční prostředky na mikroúvěry, zvyšování způsobilosti a technickou pomoc. A konečně, program by měl zajistit rozpočtovou flexibilitu vytvořením rezervy, která se má každoročně rozdělit v závislosti na prioritách politik.

(6) Unie by se měla vybavit spolehlivou analytickou základnou umožňující podporovat tvorbu politik v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Taková základna objektivních podkladů dodává vnitrostátním opatřením přidanou hodnotu tím, že poskytuje unijní rozměr a porovnání pro shromažďování údajů a vypracovávání statistických nástrojů, metod a společných ukazatelů, aby tak vznikl celkový obraz situace v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a pracovních podmínek v celé Unii a aby bylo zajištěno kvalitní hodnocení účinnosti a efektivity programů a politik.

(7) Unie má jedinečné předpoklady poskytnout celounijní platformu pro výměnu politik a vzájemné učení mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Znalost politik uplatňovaných v jiných zemích a jejich výsledků rozšiřuje škálu možností pro tvůrce politik, spouští vývoj nových politik a podporuje vnitrostátní reformy.

(8) Ústředním bodem sociální politiky Unie je zajistit existenci minimálních standardů a neustálé zlepšování pracovních podmínek v Unii. Unie má důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byl legislativní rámec v souladu se zásadami „inteligentní regulace“ přizpůsoben měnícím se způsobům organizace práce a novým zdravotním a bezpečnostním rizikům, a při financování opatření, jež mají zlepšit dodržování pravidel Unie na ochranu práv pracovníků.

(9) Organizace občanské společnosti činné na různých úrovních mohou hrát důležitou úlohu při plnění cílů programu, a to svým zapojením do procesu tvorby politik a svým přínosem k sociálním inovacím.

(10) Unie usiluje o posílení sociálního rozměru globalizace tím, že na mezinárodní úrovni podporuje normy zajišťující slušné pracovní podmínky, a to buď přímo ve vztahu k třetím zemím nebo nepřímo prostřednictvím spolupráce s mezinárodními organizacemi. V souladu s tím je nutno rozvíjet vhodné vztahy s třetími zeměmi, které se programu neúčastní, s cílem přispět k dosažení jeho cílů, a to s ohledem na veškeré důležité dohody mezi těmito zeměmi a Unií. To může zahrnovat účast zástupců těchto třetích zemí na akcích společného zájmu (jako jsou například konference, pracovní setkání a semináře), které se konají v zemích zapojených do programu. Kromě toho by se měla rozvíjet spolupráce s mezinárodními organizacemi, zejména s Mezinárodní organizací práce (MOP), Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby byl program prováděn takovým způsobem, který zohledňuje úlohu těchto organizací.

(11) V souladu s články 45 a 46 Smlouvy obsahuje nařízení (EU) č. 492/2011 ustanovení k dosažení volného pohybu pracovníků zajištěním úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Síť EURES by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním nadnárodní geografické mobility pracovníků, umožněním větší transparentnosti na trhu práce, zajištěním vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a podporou činností v oblasti služeb týkajících se náboru pracovníků, poradenství a vedení na národní i přeshraniční úrovni, a tím přispívat k cílům strategie Evropa 2020.

(12) Rozsah působnosti sítě EURES by se měl rozšířit tak, aby síť vyvíjela a podporovala cílené programy mobility na úrovni Unie s cílem obsazovat volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce. V souladu s článkem 47 Smlouvy by měl tento program usnadňovat mobilitu mladých pracovníků.

(13) Strategie Evropa 2020, a zejména bod č. 7 hlavních směrů, shledává samostatnou výdělečnou činnost a podnikání zásadními předpoklady dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění[9].

(14) Nedostatečný přístup k úvěrům je jednou z hlavních překážek zakládání podniků, zejména u lidí nejvíce vzdálených trhu práce. Úsilí Unie a jednotlivých států v této oblasti je nutno zintenzívnit, aby se zvýšila nabídka mikrofinancování a uspokojila poptávka těch, kteří to nejvíce potřebují, a zejména nezaměstnaných a ohrožených osob, které chtějí založit nebo dále rozvíjet mikropodnik, a to i na základě samostatné výdělečné činnosti, ale nemají přístup k úvěrům. Jako první krok zřídily Evropský parlament a Rada v roce 2010 nástroj mikrofinancování.

(15) Větší zpřístupnění mikrofinancování na mladém mikrofinančním trhu Unie vyžaduje zvýšení institucionální způsobilosti poskytovatelů mikrofinancování a zejména nebankovních mikrofinančních institucí, kterou je nutno posílit v souladu se sdělením Komise „Evropská iniciativa pro rozvoj mikroúvěrů“[10].

(16) Sociální podniky jsou úhelným kamenem evropského pluralitního sociálně tržního hospodářství.  Mohou být hnací silou společenských změn tím, že nabízejí inovativní řešení, a tudíž významně přispívají k plnění cílů strategie Evropa 2020. Program by měl zlepšit přístup sociálních podniků k finančním prostředkům, a tím přispět k iniciativě pro sociální podnikání, kterou Komise zavedla[11].

(17) Aby se využily zkušenosti mezinárodních finančních institucí, a zejména skupiny Evropské investiční banky, měla by Komise provádět opatření zahrnující mikrofinancování a sociální podnikání nepřímo, a to tím, že úkoly plnění rozpočtu svěří finančním institucím v souladu s finančním nařízením. Použitím prostředků Unie se zvyšuje pákový efekt (tzn. získání dalších prostředků) od mezinárodních finančních institucí a jiných investorů, sjednocují přístupy, a tím se zlepšuje přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, včetně samostatně výdělečně činných osob a sociálních podniků. Příspěvek Unie tak napomáhá rozvoji nově vznikajícího sektoru sociálního podnikání a mikrofinančního trhu v Unii a podporuje přeshraniční aktivity.

(18) Podle článků 8 a 10 Smlouvy by měl program v rámci všech svých činností podporovat všeobecné zohlednění cílů spočívajících v rovnosti žen a mužů a v zákazu diskriminace. Mělo by se provádět pravidelné sledování a hodnocení za účelem posouzení způsobu, jakým jsou v činnostech programu řešeny otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace.

(19) Podle článku 9 Smlouvy by měl program zajistit, aby byly při definování a provádění politik a činností Unie zohledněny požadavky související s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zaručením přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

(20) Aby se posílila účinnost všeobecné komunikace s veřejností, jakož i provázanost komunikačních činností vyvíjených z podnětu Komise, přispějí prostředky přidělené na informační a komunikační činnosti v rámci tohoto nařízení rovněž na horizontální komunikaci týkající se politických priorit Evropské unie, souvisejí-li s všeobecnými cíli tohoto nařízení.

(21) Jelikož cílů tohoto nařízení nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států a lze jich z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(22) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu celkovou finanční částku, která představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne {…} mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

(23) Finanční zájmy Unie by měly být ochráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(24) Prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, aby byla zajištěna existence jednotných podmínek pro provádění opatření v rámci os programu týkajících se sítě EURES a mikrofinancování a sociálního podnikání.

(25) Prováděcí pravomoci související s činnostmi prováděnými v rámci osy týkající se programu Progress by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[12],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I Společná ustanovení

Článek 1 Předmět

1. Tímto nařízením se zřizuje program Evropské unie pro sociální změny a inovace (dále jen „program“), jehož cílem je přispívat k provádění strategie Evropa 2020, jejích hlavních cílů a integrovaných hlavních směrů poskytováním finanční podpory na cíle Evropské unie, pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, zaručení přiměřené sociální ochrany, boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě a zlepšování pracovních podmínek.

2. Program poběží od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení:

(a) se „sociálním podnikem“ rozumí podnik, jehož hlavním cílem je dosahovat sociálního dopadu, spíše než vytvářet zisk pro vlastníky a zúčastněné subjekty. Působí na trhu prostřednictvím výroby zboží a služeb podnikatelským a inovativním způsobem a přebytky používá zejména k dosahování sociálních cílů. Je řízen odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů dotčených jeho podnikatelskou činností.

(b) se „mikroúvěrem“ rozumí půjčka do výše 25 000 EUR.

(c) se „mikropodnikem“ rozumí podnik, který v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků[13] zaměstnává méně než 10 osob, včetně samostatné výdělečné činnosti, a jehož roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

(d) pojem „mikrofinancování“ zahrnuje záruky, protizáruky, mikroúvěry, vlastní nebo kvazivlastní kapitál ve vztahu k osobám a mikropodnikům.

Článek 3 Struktura programu

1. Program se skládá z těchto tří komplementárních os:

a)      osa týkající se programu Progress, která přispívá k vypracování, provádění, sledování a hodnocení politiky Unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a právních předpisů upravujících pracovní podmínky a podporuje tvorbu politik a provádění inovací podložených fakty ve spolupráci se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami;

b)      osa týkající se sítě EURES, která podporuje činnosti prováděné sítí EURES, tj. specializované služby určené členskými státy EHP a Švýcarskou konfederací spolu s dalšími zúčastněnými stranami, za účelem rozvoje výměny a šíření informací a dalších forem spolupráce na podporu geografické mobility pracovníků;

c)      osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání, která usnadňuje přístup k finančním prostředkům pro podnikatele, zejména ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce, a pro sociální podniky.

2. Společná ustanovení článků 1 až 14 se vztahují na všechny tři osy uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), přičemž na každý z nich se rovněž vztahují zvláštní ustanovení.

Článek 4 Obecné cíle programu

1. Program usiluje o dosažení těchto obecných cílů:

(a) posilovat vlastní odpovědnost hlavních unijních a vnitrostátních tvůrců politik, jakož i ostatních zúčastněných stran za dosahování cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, v sociální oblasti a v oblasti pracovních podmínek, aby došlo k realizaci konkrétních a koordinovaných opatření na úrovni Unie i jednotlivých členských států;

(b) podporovat vypracování přiměřených, dostupných a účinných systémů sociální ochrany a trhů práce a usnadnit reformu politiky podporou řádné správy věcí veřejných, vzájemného učení a sociálních inovací;

(c) modernizovat právní předpisy Unie v souladu se zásadami inteligentní regulace a zajistit účinné uplatňování práva Unie v záležitostech souvisejících s pracovními podmínkami;

(d) podporovat geografickou mobilitu pracovníků a zvýšit pracovní příležitosti rozvíjením trhů práce v Unii, které jsou otevřené a přístupné všem;

(e) podporovat zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro ohrožené skupiny a mikropodniky a zlepšením přístupu sociálních podniků k finančním prostředkům.

2. Při sledování těchto cílů se program snaží:

(a) podporovat rovnost žen a mužů a bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

(b) zajistit, aby byly při definování a provádění politik a činností Unie zohledněny požadavky související s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zaručením přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

Článek 5 Rozpočet

1. Finanční prostředky vyčleněné pro provádění programu v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 958,19 milionu EUR[14].

2. Na jednotlivé osy programu podle čl. 3 odst. 1 se přidělují tyto orientační procentní podíly:

(a) 60 % na osu týkající se programu Progress, z čehož nejméně 17 % se přiděluje na podporu sociálního experimentování jakožto metody pro testování a hodnocení inovativních řešení s cílem zvětšit rozsah jejich využívání;

(b) 15 % na osu týkající se sítě EURES;

(c) 20 % na osu týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání.

Zbývajících 5 % se každoročně rozdělí mezi jednotlivé osy podle priorit politik.

3. Komise může využít finančních prostředků uvedených v odstavci 1 na financování technické a/nebo správní pomoci, zejména v souvislosti s auditem, externím zajišťováním překladu, schůzkami odborníků a informačními a komunikačními činnostmi ke vzájemnému prospěchu Komise a příjemců.

4. Roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v souladu s limity stanovenými ve víceletém finančním rámci.

Článek 6 Druhy opatření

V rámci programu lze financovat tyto druhy opatření:

1. Analytické činnosti:

(a) shromažďování údajů a statistických informací, jakož i tvorba společných metodik, třídění, ukazatelů a referenčních kritérií;

(b) průzkumy, studie, analýzy a zprávy, mimo jiné prostřednictvím financování sítí odborníků;

(c) hodnocení a posouzení dopadů;

(d) sledování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

(e) příprava a realizace sociálního experimentování jakožto metody pro testování a hodnocení inovativních řešení s cílem zvětšit rozsah jejich využívání;

(f) šíření výsledků analytických činností.

2. Činnosti v oblasti vzájemného učení, zvyšování povědomí a šíření informací:

(a) výměna a šíření osvědčených postupů, inovačních přístupů a zkušeností, provádění vzájemných hodnocení, srovnávání účinnosti a vzájemné učení na evropské úrovni;

(b) akce, konference a semináře v rámci předsednictví Rady;

(c) odborná příprava právníků, politiků a poradců EURES;

(d) vypracovávání a zveřejňování příruček, zpráv a vzdělávacích materiálů;

(e) informační a komunikační činnosti;

(f) vývoj a údržba informačních systémů umožňujících výměnu a šíření informací o politice a právních předpisech Unie, jakož i informací týkajících se trhu práce.

3. Podpora hlavních aktérů v souvislosti s:

(a) provozními náklady klíčových sítí na úrovni Unie, jejichž činnosti souvisejí s cíli osy Progress a přispívají k jejich dosahování;

(b) zvyšováním způsobilosti státní správy a specializovaných služeb, jež zodpovídají za podporu geografické mobility, určených členskými státy a poskytovateli mikroúvěrů;

(c) organizováním pracovních skupin státních úředníků za účelem sledování uplatňování práva Unie;

(d) vytvářením sítí mezi specializovanými orgány, celostátními, regionálními a místními orgány a službami zaměstnanosti na evropské úrovni;

(e) financováním středisek pro sledování na evropské úrovni;

(f) výměnou zaměstnanců mezi státními správami.

4. Opatření na podporu mobility občanů v rámci Unie, zejména vývoj vícejazyčné digitální platformy pro vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání, a cílené programy mobility k obsazení volných pracovních míst tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce, a/nebo na pomoc určitým skupinám pracovníků, například mladým lidem.

5. Podpora mikrofinancování a sociálních podniků zejména prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v rámci hlavy VIII části jedna nařízení XXX/2012 [nové finanční nařízení], kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie, a grantů.

Článek 7 Společná opatření

Opatření způsobilá k financování v rámci programu lze provádět společně s jinými nástroji Unie za předpokladu, že tato opatření splňují cíle programu i dotyčných jiných nástrojů.

Článek 8 Soudržnost a doplňkovost

1. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby činnosti prováděné v rámci programu byly v souladu s dalšími opatřeními Unie, zejména v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a v takových oblastech, jako jsou sociální dialog, spravedlnost a základní práva, vzdělávání, odborná příprava a politika týkající se mládeže, výzkum a inovace, podnikání, zdraví, rozšíření a vnější vztahy a obecná hospodářská politika, a aby tato opatření vhodně doplňovaly.

2. Činnosti podporované v rámci programu musí být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, včetně pravidel státní podpory.

Článek 9 Spolupráce s výbory

Komise naváže veškeré potřebné vztahy s výbory zabývajícími se politikami, nástroji a opatřeními souvisejícími s programem, aby bylo zajištěno jejich pravidelné a řádné informování o pokroku v provádění programu.

Článek 10 Šíření výsledků a komunikace

1. Výsledky opatření prováděných v rámci tohoto programu je nutno vhodně sdělovat a šířit s cílem maximalizovat jejich dopad, udržitelnost a přidanou hodnotu Unie.

2. Komunikační činnosti musí rovněž přispívat k horizontální komunikaci týkající se politických priorit Evropské unie, souvisejí-li s všeobecnými cíli tohoto nařízení.

Článek 11 Finanční ustanovení

1. Komise řídí program v souladu s nařízením č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení], kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (dále jen „finanční nařízení“)[15].

2. Pokud jde o podporu udělovanou účastníkům programu, a to zejména v souvislosti s programy mobility podle čl. 6 odst. 4, lze použít financování paušální částkou, rozsahem jednotkových nákladů nebo pevnou sazbou.

Článek 12 Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná preventivní opatření, která zajistí, aby v případě provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, a to pomocí účinných kontrol a –v případě zjištění nesrovnalostí – pomocí navracení neoprávněně vyplacených částek a případně též pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s článkem 325 Smlouvy, s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[16] a s finanční nařízením.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou zmocněni ke kontrole všech dokladů a ke kontrole na místě všech příjemců, dodavatelů a subdodavatelů, jakož i třetích stran, jež obdrželi prostředky Unie. Úřad OLAF je oprávněn u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo či nepřímo týká, provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[17], aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti v souvislosti s dohodou nebo rozhodnutím o grantu či smlouvou týkající se financování ze strany Unie.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí veškerá rozhodnutí, dohody a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, včetně úřadu OLAF, a Účetní dvůr k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí.

Článek 13 Sledování

Za účelem pravidelného sledování programu a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a finančních priorit vypracovává Komise každé dva roky kontrolní zprávy a zasílá je Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy pokrývají výsledky programu a to, do jaké míry byly prostřednictvím jeho činností řešeny otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti.

Článek 14 Hodnocení

1. Do konce roku 2017 bude provedeno vyhodnocení programu v polovině období, aby se zjistilo, jakého pokroku bylo dosaženo při plnění jeho cílů a zda jsou jeho zdroje účelně vynakládány, a aby se posoudila přidaná hodnota Unie, kterou program přináší.

2. Nejpozději dva roky po skončení programu provede Komise hodnocení ex post, které zjistí jeho dopad a přidanou hodnotu Unie, a zprávu o tomto hodnocení předá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Hlava II Zvláštní ustanovení

Kapitola I Osa týkající se programu Progress

Článek 15 Specifické cíle

Kromě obecných cílů stanovených v článku 4 má osa týkající se programu Progress rovněž tyto specifické cíle:

(a) vytvářet a šířit kvalitní srovnávací analytické znalosti cílem zajistit, aby politika zaměstnanosti a sociální politika Unie a její právní předpisy upravující pracovní podmínky byly založeny na správných podkladech a odpovídaly potřebám, problémům a podmínkám v jednotlivých členských státech a ostatních zúčastněných zemích;

(b) usnadňovat účinné sdílení informací podporující začlenění, vzájemné učení a dialog o politice zaměstnanosti a sociální politice Unie a právních předpisech upravujících pracovní podmínky na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni s cílem pomoci členským státům a dalším zúčastněným zemím při tvorbě jejich politik a při uplatňování práva Unie;

(c) poskytovat tvůrcům politik finanční podporu pro testování reforem sociální politiky a politiky trhu práce, zvyšovat způsobilost hlavních aktérů navrhovat a provádět sociální experimentování a zpřístupňovat důležité znalosti a zkušenosti;

(d) poskytovat unijním a vnitrostátním organizacím finanční podporu, aby mohly zvyšovat svou způsobilost vypracovávat, propagovat a podporovat provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky Unie a jejích právních předpisů upravujících pracovní podmínky.

Článek 16 Účast

1. Osy týkající se programu Progress se mohou účastnit tyto země:

(a) členské státy EU;

(b) členské země ESVO a EHP, v souladu s Dohodou o EHP;

(c) kandidátské země a potenciální kandidátské země, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s nimi o jejich účasti v programech EU.

2. Osy týkající se programu Progress se mohou účastnit všechny veřejné a/nebo soukromé subjekty, osoby a instituce, a to zejména:

(a) celostátní, regionální a místní orgány veřejné správy;

(b) služby zaměstnanosti;

(c) specializované orgány stanovené podle práva Unie;

(d) sociální partneři;

(e) nevládní organizace, zejména ty, které jsou zřízeny na úrovni Unie;

(f) vysokoškolské instituce a výzkumné ústavy;

(g) odborníci na problematiku hodnocení a posuzování dopadů;

(h) vnitrostátní statistické úřady;

(i) sdělovací prostředky.

3. Komise může spolupracovat s mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy, OECD, MOP a Světovou bankou.

4. Komise může spolupracovat s třetími zeměmi, které se neúčastní programu. Zástupci těchto třetích zemí se mohou účastnit akcí společného zájmu (například konferencí, pracovních setkání a seminářů), které se konají v zemích zapojených do programu, a náklady na jejich účast mohou být kryty v rámci programu.

Článek 17 Prováděcí pravomoci svěřené Komisi

1. Opatření, jež souvisejí s níže uvedenými body a jež jsou nezbytná pro provádění osy týkající se programu Progress, se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 3:

(a) víceleté plány práce, které stanoví střednědobé priority politik a finanční priority;

(b) roční plány práce, včetně kritérií pro výběr příjemců po zveřejnění výzev k podávání návrhů.

2. Všechna ostatní opatření nezbytná k provádění osy týkající se programu Progress se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 18 Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor. Jedná se o výbor ve smyslu nařízení (EU) č 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19 Přechodná opatření

Opatření zahájená do 1. ledna 2014 na základě rozhodnutí č. 1672/2006/ES (v rámci oddílů 1, 2 a 3 podle článku 3 uvedeného rozhodnutí) se i nadále řídí uvedeným rozhodnutím. Pokud jde o tato opatření, výbor podle článku 13 uvedeného rozhodnutí se nahrazuje výborem podle článku 18 tohoto nařízení.        

Kapitola II Osa týkající se sítě EURES

Článek 20 Specifické cíle

Kromě obecných cílů stanovených v článku 4 má osa týkající se sítě EURES rovněž tyto specifické cíle:

(a) zajistit, aby volná pracovní místa, žádosti o zaměstnání a všechny související informace byly pro potenciální žadatele a zaměstnavatele transparentní; toho bude dosaženo prostřednictvím jejich výměny a šíření na nadnárodní, meziregionální a přeshraniční úrovni za použití standardních forem interoperability;

(b) rozvíjet služby pro nábor a umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na evropské úrovni; toto se vztahuje na všechny fáze umísťování pracovníků od přípravy před nástupem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání s cílem zajistit úspěšné začlenění žadatele do trhu práce; tyto služby zahrnují cílené programy mobility k obsazení volných pracovních míst tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce, a/nebo na pomoc určitým skupinám pracovníků, například mladým lidem.

Článek 21 Účast

1. Osy týkající se sítě EURES se mohou účastnit tyto země:

(a) členské státy EU;

(b) členské země ESVO a EHP, v souladu s Dohodou o EHP a s Dohodou o volném pohybu osob mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé[18].

2. Osy týkající se sítě EURES se mohou účastnit všechny veřejné a soukromé subjekty, osoby a instituce určené členským státem nebo Komisí, které splňují podmínky pro účast v síti EURES, jak stanoví rozhodnutí Komise 2003/8/ES[19]. Mezi tyto orgány a organizace patří zejména:

(a) celostátní, regionální a místní orgány veřejné správy;

(b) služby zaměstnanosti;

(c) organizace sociálních partnerů a další zúčastněné strany.

Kapitola III Osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání

Článek 22 Specifické cíle

Kromě obecných cílů stanovených v článku 4 má osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání rovněž tyto specifické cíle:

1.         zvyšovat přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost pro:

(a) osoby, které ztratily zaměstnání nebo jsou ohrožené ztrátou zaměstnání, nebo osoby, pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce, osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby, které jsou v nevýhodné pozici z hlediska přístupu na tradiční úvěrový trh a chtějí založit nebo dále rozvíjet vlastní mikropodnik;

(b) mikropodniky, zejména ty, které zaměstnávají osoby uvedené pod písmenem a);

2.         zvyšovat institucionální způsobilost poskytovatelů mikroúvěrů;

3.         podporovat rozvoj sociálních podniků, zejména usnadňováním přístupu k finančním prostředkům.

Článek 23 Účast

1. Osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání se mohou účastnit veřejné a soukromé subjekty, které jsou zřízené na celostátní, regionální nebo lokální úrovni v zemích uvedených v čl. 16 odst. 1 a v těchto zemích poskytují:

(a) mikrofinanční prostředky pro osoby a mikropodniky;

(b) finanční prostředky pro sociální podniky.

2. S cílem oslovit konečné příjemce a vytvářet konkurenceschopné a životaschopné mikropodniky veřejné a soukromé subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) úzce spolupracují s organizacemi, které hájí zájmy konečných příjemců mikroúvěrů, a s organizacemi, jež pro tyto konečné příjemce zajišťují instruktážní a školicí programy, zejména s těmi, jež podporuje ESF.

3. Veřejné a soukromé subjekty, které vykonávají činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), musí udržovat vysokou úroveň řízení, správy a ochrany spotřebitele v souladu se zásadami evropského kodexu správného chování pro poskytování mikroúvěrů a snažit se zabránit tomu, aby se osoby a podniky staly předluženými.

Článek 24 Finanční příspěvek

S výjimkou případu společných akcí musí finanční prostředky přidělené na osu týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání pokrývat celkové náklady na činnosti prováděné prostřednictvím finančních nástrojů, včetně platebních závazků vůči finančním zprostředkovatelům, například ztrát ze záruk, poplatků mezinárodním finančním institucím za správu příspěvku Unie a včetně veškerých dalších způsobilých nákladů.

Článek 25 Správa

1. Za účelem provádění nástrojů a grantů uvedených v čl. 6 odst. 5 může Komise uzavřít dohody se subjekty uvedenými v čl. 55 odst. 1 písm. b) bodech iii) a iv) nařízení č. XXX/2012 [nové finanční nařízení z roku 2012], kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie, a zejména s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Tyto dohody budou obsahovat podrobná ustanovení o provádění úkolů, jimiž jsou tyto finanční instituce pověřeny, včetně ustanovení vyjadřujících potřebu zajistit doplňkovost a koordinaci se stávajícími finančními nástroji Unie a jednotlivých zemí a rozdělit zdroje rovnoměrně mezi členské státy a další zúčastněné země. Finanční nástroje, jako jsou nástroje na sdílení rizik, kapitálové nástroje a dluhové nástroje, lze uplatňovat prostřednictvím investic do vyhrazených investičních nástrojů.

2. Dohody uvedené v odstavci 1 tohoto článku stanoví povinnost mezinárodních finančních institucí znovu investovat zdroje a výnosy, včetně dividend a úhrad, do opatření uvedených v čl. 6 odst. 5 po dobu deseti let od data zahájení programu.

3. V souladu s čl. 18 odst. 2 [finančního nařízení] příjmy a platby vytvořené jedním finančním nástrojem musí být přiřazeny k tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly zřízeny již v předchozím víceletém finančním rámci, musí být příjmy a platby z operací zahájených v minulém období přiřazeny k dotyčnému finančnímu nástroji ve stávajícím období.

4. Po vypršení platnosti dohod uzavřených s mezinárodními finančními institucemi nebo po skončení investičního období specializovaného investičního nástroje budou výnosy a doplatek splatné Unii poukázány do souhrnného rozpočtu Unie.

5. Mezinárodní finanční instituce a v příslušném případě správci fondu uzavřou s veřejnými a soukromými subjekty uvedenými v článku 23 písemné dohody. Takové dohody stanoví, že tito veřejní a soukromí poskytovatelé musí zdroje zpřístupněné v rámci osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání používat v souladu s cíli stanovenými v článku 22 a poskytovat informace pro vypracování výročních zpráv stanovených v článku 26.

Článek 26 Zprávy o provádění

1. Mezinárodní finanční instituce a případně správci fondu zasílají Komisi výroční zprávy o provádění, v nichž jsou uvedeny podpořené činnosti, jejich finanční provádění, rozdělení a dostupnost finančních prostředků a investic v členění podle sektoru a typu příjemce, přijaté nebo zamítnuté žádosti a smlouvy uzavřené dotyčnými veřejnými a soukromými subjekty, financovaná opatření a výsledky, i pokud jde o sociální dopad, vytváření pracovních míst a udržitelnost podpořených podniků.

2. Informace uvedené v těchto výročních zprávách o provádění budou podkladem pro kontrolní zprávy, které jsou vypracovávané každé dva roky, stanovené v článku 13. Takové kontrolní zprávy musí obsahovat výroční zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 rozhodnutí č. 283/2010/EU.

Článek 27 Hodnocení

1. Konečné hodnocení podle čl. 14 odst. 2 musí obsahovat závěrečné hodnocení stanovené v článku 9 rozhodnutí č. 283/2010/EU.

2. Komise provede zvláštní závěrečné hodnocení osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání nejpozději jeden rok po vypršení platnosti dohod s mezinárodními finančními institucemi.

Článek 28 Změny

Rozhodnutí č. 283/2010/EU se mění takto:

(a) v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Po vypršení doby platnosti nástroje mikrofinancování bude zůstatek splatný Unii poskytnut k dispozici pro mikrofinancování a podporu sociálních podniků v souladu s nařízením č. XX/201X/.“;

(b) v článku 8 se zrušují odstavce 3 a 4.

Článek 29

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ K NÁVRHŮM

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ K NÁVRHŮM

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Nařízení o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[20]

V současnosti: Zaměstnanost a sociální věci, Politika zaměstnanosti a nástroje politiky zaměstnanosti Společenství: Progress (04 04 01), Eures (04 03 04), EPMF (04 04 15)

Budoucí víceleté finanční výhledy: Okruh 1 (program sociálního rozvoje)

1.3. Povaha návrhu/podnětu

þNávrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem programu je přispívat k provádění strategie Evropa 2020, jejích hlavních cílů (týkajících se chudoby, zaměstnanosti a vzdělávání) a integrovaných hlavních směrů (zejména bodů č. 7, 8 a 10) poskytováním finanční podpory na cíle Evropské unie, pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, zaručení přiměřené sociální ochrany, boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě a zlepšování pracovních podmínek.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle:

1. vytvářet a šířit kvalitní srovnávací analytické znalosti cílem zajistit, aby politika zaměstnanosti a sociální politika Unie a její právní předpisy upravující pracovní podmínky byly založeny na správných podkladech a odpovídaly potřebám, problémům a podmínkám v jednotlivých členských státech a dalších zúčastněných zemích;

2. usnadňovat účinné sdílení informací podporující začlenění, vzájemné učení a dialog o politice zaměstnanosti a sociální politice Unie a právních předpisech upravujících pracovní podmínky na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni s cílem pomoci členským státům a dalším zúčastněným zemím při tvorbě jejich politik a při uplatňování práva Unie;

3. poskytovat tvůrcům politik finanční podporu pro testování reforem sociální politiky a politiky trhu práce, zvyšovat způsobilost hlavních aktérů navrhovat a provádět sociální experimentování a zpřístupňovat důležité znalosti a zkušenosti;

4. poskytovat unijním a vnitrostátním organizacím finanční podporu, aby mohly zvyšovat svou způsobilost vypracovávat, propagovat a podporovat provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky Unie a jejích právních předpisů upravujících pracovní podmínky.

Příslušné aktivity ABM/ABB:

04 04 01 a 04 01 04 10

Specifické cíle:

1. zajistit, aby volná pracovní místa, žádosti o zaměstnání a všechny související informace byly pro potenciální žadatele a zaměstnavatele transparentní; toho bude dosaženo prostřednictvím jejich výměny a šíření na nadnárodní, meziregionální a přeshraniční úrovni za použití standardních forem interoperability;

2. rozvíjet služby pro nábor a umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na evropské úrovni; toto se vztahuje na všechny fáze umísťování pracovníků od přípravy před nástupem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání s cílem zajistit úspěšné začlenění žadatele do trhu práce; tyto služby zahrnují cílené programy mobility k obsazení volných pracovních míst tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce, a/nebo na pomoc určitým skupinám pracovníků, například mladým lidem.

Příslušné aktivity ABM/ABB

04 03 04 a 04 01 04 04

Specifické cíle:

1.         zvyšovat přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost pro:

(a) osoby, které ztratily zaměstnání nebo jsou ohrožené ztrátou zaměstnání, nebo osoby, pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce, osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby, které jsou v nevýhodné pozici z hlediska přístupu na tradiční úvěrový trh a chtějí založit nebo dále rozvíjet vlastní mikropodnik;

(b) mikropodniky, zejména ty, které zaměstnávají osoby uvedené pod písmenem a);

2.         zvyšovat institucionální způsobilost poskytovatelů mikroúvěrů;

3.         podporovat rozvoj sociálních podniků, zejména usnadňováním přístupu k finančním prostředkům.

Příslušné aktivity ABM/ABB

04 04 15 a 04 01 04 11

Očekávané výsledky a dopady

Konečným cílem programu je dosáhnout pozitivních změn socioekonomické situace, jako jsou například vyšší zaměstnanost, méně chudoby, více sociálního začlenění a lepší pracovní podmínky. Úsilí se zaměří na to, aby program přispěl k dosažení cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v růstu podporujícím začlenění a souvisejících hlavních cílů prostřednictvím podpory s vysokou přidanou hodnotou pro klíčové akce v rámci stěžejních iniciativ „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“, „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ a „Mládež v pohybu“.

Program však bude moci jen velmi omezeně ovlivňovat skutečné změny socioekonomické situace. Klíčovým účelem a úlohou nového nástroje je spíše podpořit rozvoj, koordinaci a provádění moderní, účinné a inovativní politiky zaměstnanosti a sociální politiky Unie při plnění výše uvedeného konečného cíle, a to:

– podporou procesu tvorby politiky Unie v legislativní oblasti v souladu se zásadami inteligentní regulace a pokud jde o důslednější koordinaci politiky a hospodářské řízení,

– zaměřením se na nadnárodní rozměr politiky zaměstnanosti a sociální politiky Unie, jejichž podpora vyžaduje koordinovaný postup ve všech členských státech,

– podporou společné a vzájemně se posilující činnosti na úrovni členských států k upevnění spolupráce v rámci Unie a podpoře vzájemného učení a sociálních inovací,

– rozvojem služeb pro nábor a umísťování pracovníků (zejména mladých lidí) do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných míst a žádostí o zaměstnání na evropské úrovni, čímž se podpoří geografická mobilita pracovníků,

– usnadněním přístupu k finančním prostředkům pro podnikatele, zejména ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce, a pro sociální podniky.

1.4.3. Ukazatele výsledků a dopadů

Ukázalo se, že přístup k řízení založený na výsledcích, který je uplatňován na stávající program Progress, a roční sledování výkonnosti jsou úspěšné při prokazování dosažených výsledků programu, jakož i při zvyšování odpovědnosti Unie. Na základě těchto zkušeností má nový program jasnou intervenční logiku (přičemž specifické cíle SMART přispívají k dosahování obecných cílů) a soubor odpovídajících ukazatelů dopadů a výsledků. Je třeba mít na paměti, že činnosti související s osou Progress mají přispět k dosažení strategických cílů strategie Evropa 2020; jako takové nezahrnují poskytování zboží nebo služeb; namísto toho mají činnosti související s osou Progress nepřímý dopad na rozvoj politiky zaměstnanosti a sociální politiky EU, neboť lepší tvorba politik povede k lepším socioekonomickým výsledkům. Vzhledem k tomu, že osa Progress se zaměřuje převážně na tvorbu politik, je stanovení ukazatelů problematické; totéž platí pro stanovení kvantitativních cílů na obecnější úrovni (v tomto případě vychází měření primárně ze zástupných ukazatelů).

Je proto velmi obtížné dosáhnout toho, aby čtyři specifické cíle v rámci osy Progress byly skutečně „měřitelné“, i když jsou současně specifické, dosažitelné, realistické a časově ohraničené (koncem programu). Akce vzájemného učení kupříkladu nelze kvantifikovat, neboť jejich počet i tematická náplň závisejí na zájmu a ochotě členského státu takové akce pořádat a účastnit se jich; stejně tak i objem znalostí závisí na potřebách rozvoje politik. Z tohoto důvodu se navrhuje použít subjektivní proměnné, jako je spokojenost a znalosti zúčastněných, průzkumy týkající se vnímání role EU v rámci politiky zaměstnanosti a sociální politiky, jakož i plánované a skutečné využití výsledků osy Progress. Z podobných důvodů nelze ve všech případech stanovit specifické střednědobé cíle. Přístup nicméně zůstává v souladu s řízením zaměřeným na výsledky, které předpokládá efektivní cíle na úrovni bližší samotné činnosti.

Viz seznam ukazatelů v oddílu 2.1.2.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Program bude usilovat o podporu Komise, členských států a klíčových zúčastněných stran při navrhování, koordinaci a provádění účinných reforem politik, které se zaměří na řešení těchto dlouhodobých problémů:

– vysoká míra nezaměstnanosti, zvláště u osob s nízkou kvalifikací, starších pracovníků, migrantů a osob se zdravotním postižením,

– stále více roztříštěný trh práce, na němž se objevují pružnější způsoby organizace práce, a další problémy, jež mají dopad na jistotu zaměstnání a pracovní podmínky,

– zmenšující se objem pracovních sil a rostoucí tlak na systémy sociální ochrany v důsledku demografických změn (stárnutí obyvatelstva),

– nepřijatelně vysoký počet lidí žijících pod hranicí chudoby a v podmínkách sociálního vyloučení.

V krátkodobém horizontu se program zaměří na řešení těchto problémů/potřeb:

– potřeby celounijních kvalitních, srovnatelných a dostupných podkladů, statistických informací a ukazatelů umožňujících zajistit, aby politika a právní předpisy v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí odpovídaly potřebám, problémům a podmínkám v jednotlivých členských státech,

– potřeby vzájemného učení na úrovni EU s cílem zlepšit chápání a zvýšit vlastní zodpovědnost tvůrců politik a zúčastněných stran za cíle a politiky EU,

– potřeby přiměřené finanční podpory tvůrců politik, aby se mohla testovat, vyhodnocovat a ve větším měřítku uplatňovat inovativní řešení,

– omezené geografické mobility v Evropě a nedostatečné podpory pro vyhledávání vhodných uchazečů podle nabídky pracovních míst,

– špatného přístupu k financování a mikroúvěrům pro sociální podniky a nezaměstnané, osoby ohrožené ztrátou zaměstnání a osoby ze znevýhodněných skupin, například mladé nebo staré lidi či přistěhovalce.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Evropská unie má jedinečné předpoklady poskytnout celoevropskou platformu pro výměnu politik a vzájemné učení mezi členskými státy (včetně zemí EHP a kandidátských zemí) v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Znalost politik uplatňovaných v jiných zemích rozšiřuje škálu možností pro tvůrce politik, spouští vývoj inovativních politik a podporuje vnitrostátní reformy.

Opatření EU dodávají opatřením na vnitrostátní úrovni přidanou hodnotu tím, že shromažďování a porovnávání údajů, vývoji statistických nástrojů a metod a společným ukazatelům poskytují celoevropský rozměr s cílem vytvořit úplný obraz situace v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Tyto celoevropské podklady jsou nezbytným předpokladem kvalitní analýzy klíčových problémů týkajících se zaměstnanosti a sociálních věcí v každém členském státě. Jsou také zásadní pro sledování pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 a pro vypracování doporučení pro jednotlivé země, jak je požaduje příslušný evropský semestr.

Potřeba lepšího uplatňování práva EU je uznána za klíčovou prioritu v rámci programu inteligentní regulace. Modernizace právních předpisů za účelem vytvoření rovných podmínek a zaručení jednotné úrovně právní ochrany Evropskou unií pro všechny v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovního práva se nejlépe provádí na úrovni EU. Evropská unie má rovněž nejlepší předpoklady financovat opatření ke zlepšení dodržování pravidel EU a systematicky přezkoumávat uplatňování právních předpisů EU ve všech členských státech.

Rozvíjení způsobilosti klíčových sítí občanské společnosti na evropské úrovni, aby mohly podporovat a rozvíjet cíle sociální politiky Unie, lze nejlépe řešit na úrovni EU.

Díky tomuto novému programu, a zejména ose týkající se sítě EURES, budou členské státy těžit z větší mobility na trhu práce v rámci EU, což by mohlo pomoci zaplnit úzkoprofilová nebo obtížně obsaditelná volná pracovní místa, a tím podpořit hospodářskou činnost a přispět k hospodářskému růstu. Větší mobilita na evropském trhu práce je také nezbytná pro dokončení prostoru bez vnitřních hranic a pro posílení hospodářské a sociální soudržnosti a aktivního evropského občanství. Orgány EU, a zejména Komise, která má správní zdroje, odborné znalosti a způsobilost koordinovat mezinárodní sítě, jako je EURES, by proto měly podporovat a usnadňovat opatření k posílení geografické mobility pracovních sil. Komise také může síti EURES dodat přidanou hodnotu vypracováním politik k překonání zbývajících překážek volného pohybu, čímž se usnadní výměna osvědčených postupů a zajistí vzájemné učení mezi členy sítě EURES.

Zvýšení dostupnosti mikroúvěrů lze nejlépe dosáhnout na evropské úrovni: za prvé, Komise může nyní ve spolupráci s Evropským investičním fondem stavět na zkušenostech se stávajícím evropským nástrojem mikrofinancování Progress a dalšími iniciativami na úrovni EU v oblasti mikrofinancování. Mikrofinanční instituce ve všech členských státech mohou nyní využít těchto odborných znalostí, aniž by jejich celostátní, regionální a místní orgány musely k zavedení podobných systémů do praxe využívat své vlastní zdroje.

Opatření na úrovni EU by mohla vydláždit cestu pro silnější vnitrostátní a regionální opatření v budoucnu, a proto by měla zahrnovat rozvíjení způsobilosti a mobilizaci zprostředkovatelů a násobitelů s cílem vytvořit komplexní podpůrný ekosystém.

Kromě toho, pokud se na evropské úrovni sloučí finanční zdroje, je pravděpodobnější, že se podaří získat další finanční prostředky od nezávislých investorů, jako je Evropská investiční banka, která v případě nástroje mikrofinancování Progress poskytla částku rovnající se příspěvku od EU, jenž činil 100 milionů EUR. Platí to rovněž o kapitálovém fondu na úrovni EU pro investice do sociálních podniků, u něhož lze očekávat, že získá další zdroje od jiných investorů.

1.5.3. Poučení vyplývající z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení programu Progress v polovině období (2007–2013) konstatuje, že jeho cíle jsou velmi důležité pro strategické cíle Komise stanovené v Lisabonské strategii a ve strategii Evropa 2020. Hlavní druhy činností (analytické činnosti a vzájemné učení, podpora hlavních aktérů), které se v rámci programu provádějí, jsou efektivní při plnění jeho cílů. Roční cyklus plánování, provádění a sledování, jakož i hodnocení činností jsou považovány za obecně vhodné, ale doporučuje se vypracovat víceleté plánování za účelem stanovení strategických dlouhodobých cílů politiky spolu s ročními prioritami financování.

Hodnocení ex post sítě EURES (2006–2008) ukazuje, že ve srovnání s jinými sítěmi EU se EURES zaměřuje v podstatně větší míře na pracovní příležitosti a je rovněž jedinou sítí, která se snaží poskytovat specifické služby zprostředkování zaměstnání. Portál pracovní mobility EURES oceňují uchazeči o zaměstnání, lidé, jež chtějí zaměstnání změnit, i zaměstnavatelé, kteří vidí jasné výhody v tom, že mají přístup k informacím o volných pracovních místech nebo je mohou zveřejňovat po celé Evropě.

Jelikož EU začala podporu pro mikrofinancování poskytovat až v druhé polovině roku 2010, nezávislé hodnocení je třeba teprve provést. Soudě z reakcí zúčastněných stran (Evropské mikrofinanční sítě, EMS) zastupujících evropský mikrofinanční sektor, splňuje nástroj mikrofinancování na úrovni EU jejich očekávání. Podněcuje zřizování vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory, dosahuje úspor z rozsahu a/nebo minimalizuje riziko selhání v oblastech, kde jednotlivé členské státy nemohou uplatnit potřebné kritické množství, a vytváří větší pákový efekt než vnitrostátní režimy menšího rozsahu.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby činnosti prováděné v rámci programu byly v souladu s dalšími opatřeními Unie, zejména v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a v takových oblastech, jako jsou sociální dialog, spravedlnost a základní práva, vzdělávání, odborná příprava a politika týkající se mládeže, výzkum a inovace, podnikání, zdraví, rozšíření a vnější vztahy a obecná hospodářská politika, a aby tato opatření vhodně doplňovaly a nezdvojovaly je.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ  Návrh/podnět s platností od 01/01/2014 do 31/12/2020

– þ  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020.

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku YYYY do roku YYYY,

– poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení

þ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

– ¨  výkonných agentur

– ¨  subjektů zřízených Společenstvími

– ¨  vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

– ¨  osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

þ Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Režim centralizovaného přímého řízení (podle čl. 53a finančního nařízení) se vztahuje na všechny činnosti prováděné v rámci os týkajících se programu Progress a sítě EURES. Činnosti prováděné v rámci osy týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání budou prováděny v souladu s režimem společného řízení (Komise uzavře příslušné dohody s mezinárodními finančními institucemi, například EIB/EIF).

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 2.1.1. Opatření v oblasti sledování a hodnocení

Program bude každé dva roky sledován, aby bylo možno posoudit pokrok v dosažení jeho obecných a specifických cílů na základě jasných ukazatelů a aby byly umožněny případné nezbytné úpravy priorit politik a finančních priorit. Sledování také poskytne prostředek k posouzení způsobu, jakým jsou ve všech činnostech programu řešeny otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace. Ukazatele se v příslušném případě rozdělí podle pohlaví, věku a postižení.

Program bude předmětem hodnocení v polovině období a hodnocení ex post. Cílem hodnocení v polovině období bude zjistit pokrok dosažený při plnění cílů programu, určit, zda jsou jeho zdroje účelně vynakládány, a posoudit jeho evropskou přidanou hodnotu. Zprávy s hodnocením v polovině období je nutno předložit do konce roku 2017, aby je bylo možno použít jako podklad při přípravě nástroje, který tento program v budoucnu nahradí. Závěrečné hodnocení navíc posoudí dopady programu. Zprávu s hodnocením ex post je nutno předložit nejpozději do konce roku 2022.

Vzhledem k delšímu trvání osy týkající se podpory mikrofinancování a sociálního podnikání (investice budou probíhat po dobu deseti let od zahájení příslušného nástroje) proběhne zvláštní závěrečné hodnocení této osy nejpozději do jednoho roku po skončení platnosti dohod uzavřených mezi Komisí a Evropským investičním fondem.

2.1.2. Ukazatele výkonnosti

Obecné cíle

Ukazatele || Současná situace || Dlouhodobé cíle

Posilovat vlastní odpovědnost hlavních unijních a vnitrostátních tvůrců politik, jakož i ostatních zúčastněných stran za dosahování cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, v sociální oblasti a v oblasti pracovních podmínek, aby došlo k realizaci konkrétních a koordinovaných opatření na úrovni Unie i jednotlivých členských států

Aktivní zapojení zúčastněných stran na úrovni EU i členských států při projednávání společných problémů a konkrétních opatření k jejich řešení || Neexistuje žádná jednotná metoda pro měření úrovně zapojení zúčastněných stran do debaty o politikách. Nedávná hodnocení[21] ukázala, že zapojení zúčastněných stran se liší v závislosti na konkrétní záležitosti a také v rámci různých členských států. Nejnovější výroční zpráva o provádění programu PROGRESS naznačuje tendenci, podle které mají orgány (na úrovni EU a na celostátní, regionální nebo místní úrovni) užší vazby mezi sebou navzájem než se sociálními partnery a nevládními organizacemi. || Stejně aktivní zapojení všech příslušných zúčastněných stran na úrovni EU a ve všech členských státech

Přijetí odpovídajících doporučení určených pro konkrétní zemi || Tento ukazatel vychází z doporučení určených pro konkrétní země, která byla poprvé vydána v červnu 2011. Posouzení předchozích národních strategických zpráv a obsahu předchozích integrovaných doporučení pro konkrétní zemi ze strany Komise ukazuje, že až tři čtvrtiny členských států mají politiky a strategie v souladu s cíli EU. || Všechny členské státy přijímají konkrétní doporučení pro svou zemi v oblasti zaměstnanosti, v sociální oblasti a v oblasti pracovních podmínek (o čemž svědčí strategie a politiky uváděné v následujících národních programech reforem)

Podporovat vypracování přiměřených, dostupných a účinných systémů sociální ochrany a trhů práce a usnadnit reformu politiky podporou řádné správy věcí veřejných, vzájemného učení a sociálních inovací

Výskyt uplatňování výsledků sociálních inovací při koncipování a provádění aktivní politiky zaměstnanosti a sociální ochrany || Podpora sociálních inovací je novou oblastí zásahů. Chybí systematičtější přístup k plnému využití výsledků sociálních inovací v rámci aktivních politik trhu práce a sociální ochrany. || Každý členský stát ve svém národním programu reforem uvádí alespoň jeden příklad plánovaného nebo skutečného uplatňování dostupných výsledků sociálních inovací při koncipování a provádění své aktivní politiky zaměstnanosti a sociální ochrany

Povědomí o sociálních inovacích || Viz výše. || Viz výše.

Modernizovat právní předpisy Unie v souladu se zásadami inteligentní regulace a zajistit účinné uplatňování práva Unie v záležitostech souvisejících s pracovními podmínkami

Podíl na: a) důkladném přezkoumání veškerého legislativního acquis (směrnic),         b) výsledném počtu zásadních návrhů na přepracování (zrušení, sloučení) stávajících právních předpisů nebo na podání podnětu k vypracování nových právních předpisů || a) V současnosti probíhá přezkum jedné směrnice (směrnice o pracovní době). b) Nevztahuje se || a) Do konce programu je komplexně přezkoumáno 100 % směrnic upravujících otázky týkající se pracovních podmínek b) Tam, kde je to vhodné, Komise zahájí kroky k pozměnění, vyjasnění či zjednodušení stávajících právních předpisů nebo k podání podnětu k vypracování nového předpisu, pokud to je odůvodněno posouzením dopadů, a případně po konzultaci se sociálními partnery v rámci EU

Dodržování právních předpisů EU (míra provedení do vnitrostátních předpisů a faktor nesourodosti) v jednotlivých členských státech || V roce 2010 byla míra provedení ve vnitrostátním právu 98,3 % u pracovně právních směrnic a 100 % u směrnic upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přičemž odpovídající hodnoty faktoru nesourodosti činily 5 %, respektive 0 %. Rozbor dřívějších údajů naznačuje, že tyto míry mají tendenci se po zavedení nové právní úpravy zhoršit. S ohledem na možné kroky Komise k pozměnění, vyjasnění či zjednodušení stávajících právních předpisů nebo k podání podnětu k vypracování nového předpisu je důležité udržet vysokou míru provedení do vnitrostátního práva a nízký faktor nesourodosti. || 100% míra provedení do vnitrostátního práva a odpovídající nízký, 0% faktor nesourodosti

Aktivní uplatňování a prosazování || V současné době se přítomnost aktivního provádění a prosazování hodnotí kvalitativně (prostřednictvím hodnocení a sítě nezávislých odborníků) a liší se podle konkrétní směrnice a podle země. || Téměř ve všech členských státech se aktivně uplatňuje a prosazuje 100 % směrnic týkajících se pracovních podmínek (kvalitativní hodnocení)

Podporovat geografickou mobilitu pracovníků a zvýšit pracovní příležitosti rozvíjením trhů práce v Unii, které jsou otevřené a přístupné všem

Vliv geografické mobility na HDP členského státu || Dochází k předběžným pokusům modelovat a posuzovat dopad v konkrétních zemích (např. ve Spojeném království nebo v Irsku), tyto snahy však nepokrývají území celé Unie. Zpráva o zaměstnanosti v Evropě za rok 2008 odhaduje, že toky mobility ze zemí EU-8 přidaly do roku 2007 dalších 0,4 % k irskému HDP a 0,3 % k HDP Spojeného království. || Vliv geografické mobility na HDP členských států se posuzuje za celou Unii a je kladný. Dlouhodobé prognózy odhadují přírůstek HDP do roku 2015 ve výši dalších 1,7 % v Irsku, respektive 0,6 % ve Spojeném království ve srovnání se situací před rozšířením.

Vliv geografické mobility na snížení počtu neobsazených/úzkoprofilových volných pracovních míst || Dochází k předběžným pokusům modelovat a posuzovat dopad v konkrétních zemích, tyto snahy však nepokrývají území celé Unie. || Vliv geografické mobility na snížení počtu neobsazených/úzkoprofilových volných pracovních míst se posuzuje za celou Unii a je kladný

Rozdíly v účasti na trhu práce a v míře zaměstnanosti mobilních pracovníků mezi hostitelskou zemí a zemí původu || Mobilní pracovníci ve smyslu mobility v rámci EU mají zpravidla vyšší míru zaměstnanosti než pracovníci, kteří takto mobilní nejsou. || Budou k dispozici informace z průzkumu pracovních sil publikovaného Eurostatem a z dalších statistik

Podporovat zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro ohrožené skupiny a mikropodniky a zlepšením přístupu sociálních podniků k finančním prostředkům

Počet vytvořených nebo konsolidovaných podniků, které využily podporu EU || 0 || 51 000 (z čehož je 1 000 sociálních podniků)

Počet pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky zřízení nebo rozvoji nějakého podniku || Podle hodnocení programu pro konkurenceschopnost a inovace připadá na jeden poskytnutý mikroúvěr 1,2 nově vytvořeného pracovního místa. ||

Profil osob (pokud možno i s uvedením věku, pohlaví, příslušnosti k menšině, postižení a zaměstnání), které vytvořily nebo dále rozvinuly nějaký podnik díky mikrofinanční podpoře ze strany EU || Nejsou k dispozici || 50 % příjemců tvoří nezaměstnaní nebo osoby ze znevýhodněných skupin

Specifické cíle

Ukazatele || Nejnovější známé výsledky || Střednědobý cíl

1. Vytvářet a šířit kvalitní srovnávací analytické znalosti cílem zajistit, aby politika zaměstnanosti a sociální politika Unie a její právní předpisy upravující pracovní podmínky byly založeny na správných podkladech a odpovídaly potřebám, problémům a podmínkám v jednotlivých členských státech a dalších zúčastněných zemích

Spokojenost zúčastněných stran s poznatky vytvořenými v rámci programu a vykázaná míra jejich využívání || Různé zúčastněné strany (Komise, EP, státní správy, prováděcí orgány, sociální partneři, nevládní organizace apod.) využívají poznatky vytvořené v rámci stávajícího programu Progress. Jeho výroční průzkum za rok 2010 ukazuje, že zúčastněné strany, které vědí o vytvořených poznatcích (asi 50 %), je považují za užitečné (asi 85 % dotázaných zúčastněných stran) a využívají je (nebo je hodlají využívat). || Rozšířit škálu zúčastněných stran, které vědí o poznatcích vytvořených v rámci programu (zvýšené povědomí o klíčových výstupech: 75 % dotázaných zúčastněných stran) a udržet vysokou míru spokojenosti (85 % nebo více dotázaných zúčastněných stran)

Podíl na iniciativách spuštěných generálním ředitelstvím EMPL, které jsou obohaceny o poznatky vytvořené v rámci programu || Nejsou k dispozici || 100 % iniciativ EU v oblasti politik zaměstnanosti a sociální politiky a opatření týkajících se právních předpisů upravujících pracovní podmínky vychází z poznatků vytvořených v rámci programu

Míra úsilí[22] věnovaná vývoji nových (dříve neexistujících) poznatků (myšlenek, koncepcí, přístupů, modelů, progresivních analýz) || Neexistuje žádný přesný odhad, ale podíl rozpočtových prostředků vynakládaných na vytváření uvedeného druhu poznatků činí asi 10–20 %. Předpokládá se, že tento podíl poroste, a to zejména s ohledem na důraz na sociální inovace. || Nejméně 25 % rozpočtových prostředků se vynakládá na vývoj nových (dříve neexistujících) poznatků (myšlenek, koncepcí, přístupů, modelů, progresivních analýz)

2. Usnadňovat účinné sdílení informací podporující začlenění, vzájemné učení a dialog o politice zaměstnanosti a sociální politice Unie a právních předpisech upravujících pracovní podmínky na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni s cílem pomoci členským státům a dalším zúčastněným zemím při tvorbě jejich politik a při uplatňování práva Unie

Vykázaná míra zlepšení chápání politik a cílů EU (včetně příslušného zohlednění rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace a přístupnosti ve všech oblastech) || Přibližně 89 % respondentů výročního průzkumu za rok 2010 tvrdí, že díky účasti na akcích financovaných v rámci programu Progress nyní lépe chápou politiky a cíle EU. || 9 z 10 zúčastněných stran tvrdí, že díky účasti na akcích financovaných v rámci programu Progress nyní lépe chápou politiky a cíle EU

Míra, v jaké akce zaměřené na vzájemné učení nebo sdílení informací podporují začlenění a splňují minimální normy pro konzultace || Následný průzkum za rok 2010 ukazuje, že akce v oblasti vzájemného učení financované z programu Progress jsou vysoce oceňovány za pochopitelnost probírané problematiky a zapojení příslušných subjektů s rozhodovací pravomocí (4 z 5 dotázaných zúčastněných stran vyjádřily kladné stanovisko), avšak poněkud méně pozitivně je hodnoceno zapojení dalších zúčastněných stran (sociálních partnerů, nevládních organizací apod.). || 4 z 5 zúčastněných stran tvrdí, že akce v oblasti vzájemného učení a sdílení informací přispívají k začlenění a plně splňují všechny normy pro konzultace

Vykázaná (zamýšlená/skutečná) míra využívání informací při tvorbě nebo prosazování politiky příslušnými účastníky, ale i jinými subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami || Následné posouzení akcí financovaných v roce 2010 prostřednictvím programu Progress ukázalo, že přibližně 2/3 účastníků měly v úmyslu využívat nebo skutečně využívají informace pro tvorbu nebo prosazování politiky. Zásadní úkol (zejména v případě akcí v oblasti vzájemného učení) však je podporovat sdílení získaných informací s ostatními příslušnými subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami (tzn. s těmi, jež se akce nezúčastnili). || 3 ze 4 zapojených účastníků vykazují (zamýšlené/skutečné) využívání získaných informací Lepší sdílení informací s ostatními subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami (jež se akce nezúčastnili)

3. Poskytovat tvůrcům politik finanční podporu pro testování reforem sociální politiky a politiky trhu práce, zvyšovat způsobilost hlavních aktérů navrhovat a provádět sociální experimentování a zpřístupňovat důležité znalosti a zkušenosti

Vykázaná (zamýšlená/skutečná) míra využívání informací při tvorbě nebo prosazování politiky a/nebo při dalších sociálních experimentech příslušnými účastníky, ale i jinými subjekty s rozhodovací pravomocí a zúčastněnými stranami || Podpora sociálních inovací je novou oblastí zásahů, takže neexistuje žádná výchozí úroveň pro porovnání. || Vzhledem k novosti tohoto druhu činnosti lze očekávat, že by až 2/3 zapojených účastníků vykázala (zamýšlené/skutečné) využívání informací získaných prostřednictvím sociálního experimentování pro účely tvorby nebo prosazování politiky a/nebo pro účely dalších sociálních experimentů

Přítomnost vhodných podmínek (finančních zdrojů, přístupu k potřebnému know-how a odborným znalostem) umožňujících navrhovat a provádět sociální experimenty v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky EU: odpovídající způsobilost hlavních aktérů || Podpora sociálních inovací je novou oblastí zásahů, takže neexistuje žádná výchozí úroveň pro porovnání. || Všechny klíčové předpoklady (finanční zdroje, přístup k příslušnému know-how a odborným znalostem, způsobilost hlavních aktérů) koncipovat a provádět sociální experimenty v oblasti politiky zaměstnanosti a sociální politiky EU jsou posouzeny (např. na základě vyhodnocení) za dostatečné

4. Poskytovat unijním a vnitrostátním organizacím finanční podporu, aby mohly zvyšovat svou způsobilost vypracovávat, propagovat a podporovat provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky Unie a jejích právních předpisů upravujících pracovní podmínky

Uznání posílených organizací a sítí jakožto užitečného zdroje informací pro tvůrce politik, subjekty s rozhodovací pravomocí a další zúčastněné strany na úrovni EU a jednotlivých členských států || Neexistuje žádná komplexní výchozí úroveň pro všechny druhy organizací a sítí, jež mají být podporovány v rámci nového programu. V současné době (2011) existuje pouze údaj, že až 9 z 10 dotázaných zúčastněných stran obecně a přibližně 3 ze 4 dotázaných subjektů s rozhodovací pravomocí a úředníků konkrétně považují nejvýkonnější klíčové sítě EU a nevládní organizace za užitečný zdroj informací. || 3 ze 4 dotázaných subjektů s rozhodovacími pravomocemi a dalších zúčastněných stran považují nejpodporovanější organizace a sítě za užitečný zdroj informací o politice EU a členských států

Vykázaná změna způsobilosti[23] účastníků (jednotlivců či případně organizací), kteří jsou zapojeni do podpořených opatření ke zvýšení způsobilosti, dále rozvíjet, propagovat a podporovat provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky EU a jejích právních předpisů || Neexistuje žádná komplexní výchozí úroveň pro tento druh sebehodnocení účastníků (jednotlivců nebo organizací) zapojených do podporovaných opatření ke zvyšování způsobilosti. První výsledky podobného měření výkonnosti zavedeného klíčovými sítěmi EU a nevládními organizacemi financovanými v rámci programu Progress naznačují pozitivní změnu, zejména pokud jde o získávání zvláštních znalostí důležitých pro vytváření a prosazování politiky, zatímco úspěšnost při zlepšování vnitřní organizace je poněkud menší. || 3 ze 4 účastníků zapojených do podporovaných opatření ke zvýšení způsobilosti vykazují lepší schopnost dále rozvíjet, propagovat a podporovat uplatňování politiky a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

5. Zajistit, aby volná pracovní místa, žádosti o zaměstnání a všechny související informace byly pro potenciální žadatele a zaměstnavatele transparentní (…)

Celkový počet volných pracovních míst a životopisů uchazečů o práci na portálu pracovní mobility EURES; v současnosti je na portálu pracovní mobility EURES více než 1 milion volných pracovních míst a 600 000 životopisů uchazečů o práci || V současnosti je na portálu EURES více než 1 milion volných pracovních míst a 600 000 životopisů uchazečů o zaměstnání || Předpokládá se, že počet volných pracovních míst by se měl zvyšovat o 3 % ročně.

Počet náborů nebo umístění pracovníků a nabídek práce realizovaných prostřednictvím portálu pracovní mobility EURES || V současnosti odhadováno na 150 000 umístění ročně || Útvary odpovědné za EURES zahájily studii na téma „Hodnocení systémů veřejných služeb zaměstnanosti pro měření výkonnosti a doporučení týkající se ukazatelů geografické mobility“, aby určily ukazatele pro síť EURES na rok 2020

6. Rozvíjet služby pro nábor a umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na evropské úrovni

Počet umístění pracovníků do jiného státu zprostředkovaných sítí EURES. Zvýšení počtu umístěných pracovníků o 3 % ročně (v současnosti odhadováno na 150 000 umístění ročně). || Komise teprve nedávno spustila přípravnou akci pro první cílený program mobility „Vaše první zaměstnání zprostředkované sítí EURES“. Odhaduje se, že přispěje k umístění 2 000 až 3 000 mladých pracovníků. || Viz výše

7. Zvyšovat přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost

Počet mikroúvěrů poskytnutých zprostředkovateli konečným příjemcům s podporou ze strany EU. (50 000 mikroúvěrů poskytnutých do konce celého investičního období) || 0 || 50 000 mikroúvěrů poskytnutých do konce celého investičního období

Objem poskytnutých mikroúvěrů v eurech (celkový objem o výši bezmála 450 milionů EUR, který je výsledkem pákového efektu ve výši 5násobku příspěvku Unie ve výši 87 milionů EUR) || Nejsou k dispozici || Celkový objem 500 milionů EUR (odpovídá pákovému efektu ve výši 5násobku příspěvku Unie)

Profil konečných příjemců (věk, pohlaví, příslušnost k menšině, zaměstnání…) mikroúvěru poskytnutého s podporou EU. (50 % příjemců tvoří nezaměstnaní nebo osoby ze znevýhodněných skupin) || Nejsou k dispozici || 50 % příjemců tvoří nezaměstnaní nebo osoby ze znevýhodněných skupin

8. Zvyšovat institucionální způsobilost poskytovatelů mikroúvěrů

Počet poskytovatelů mikroúvěrů podporovaných prostřednictvím financování určeného na zvyšování způsobilosti (50 poskytovatelů mikroúvěrů podpořených do konce období podpory) || Nejsou k dispozici || 50 poskytovatelů mikroúvěrů podpořených do konce celého investičního období)

Úroveň institucionální způsobilosti, pokud jde o financování, lidské zdroje, provozní řízení, jakož i systémy a infrastrukturu (zvýšení způsobilosti sektoru oproti úrovni zjištěné v roce 2009) || Nedostatky ve zvyšování způsobilosti zjištěné v roce 2009 spočívaly v problémech s pokrytím nákladů na zřízení podniku a provozních nákladů, v zaostalých systémech pro měření výkonnosti a analýzu, pouze průměrné úrovni způsobilosti v oblasti lidských zdrojů a v nedostatečné způsobilosti nebankovních poskytovatelů mikroúvěrů v oblasti vytváření sítí a spolupráce[24] || Zvýšení způsobilosti sektoru oproti úrovni zjištěné v roce 2009

9. Podpora rozvoje sociálních podniků

Počet sociálních podniků podpořených prostřednictvím této iniciativy (1 000 podpořených sociálních podniků) || 0 || 900 sociálních podniků podpořených do konce celého investičního období

Objem investic poskytnutých sociálním podnikům (270 milionů, což vede k 3násobnému pákovému efektu) || 0 || 270 milionů, což odpovídá pákovému efektu ve výši 3násobku příspěvku EU

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

V rámci programu Progress bude centralizované přímé řízení zahrnovat a) uzavírání četných smluv a poskytování grantů na konkrétní činnosti (platí i pro osu týkající se sítě EURES), b) poskytování četných grantů na provozní náklady pro nevládní organizace, c) spolupráci s mezinárodními organizacemi (platí i pro osu týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání prováděnou v režimu společného řízení). Hlavní riziko bude souviset se způsobilostí (především) menších organizací účinně regulovat výdaje, jakož i zajistit transparentnost prováděných operací.

2.2.2. Předpokládaný způsob řízení

Vzhledem k povaze programu bude efektivní řízení prostředků založeno na systému kumulativních kontrol vycházejících z mezinárodních norem pro finanční kontroly, na kontrole transakcí v rámci GŘ pro zaměstnanost a kontrole transakcí v členských státech.

Finanční okruh zřízený pro plnění rozpočtu bude založen na modelu č. 1 (tj. decentralizovaném na úrovni provozních jednotek, s doplňkovým ověřením prostřednictvím výběru vzorků). Toto uspořádání respektuje zásadu 4 očí zcela v souladu s finančním nařízením.

Transakce se budou kontrolovat dvakrát: 100 % transakcí bude kontrolovat úředník zodpovědný za finanční ověření (Financial Verifying Agent, FVA) (1. úroveň předběžné kontroly) a další předběžné kontroly dokumentů bude provádět úředník zodpovědný za doplňkové ověření (Complementary Verifying Agent, CVA) (2. úroveň předběžné kontroly), jehož kontrolním úkolem bude ověřit 10 až 20 % všech transakcí představujících nejméně 50 % rozpočtu. Ve výjimečných případech, kdy pověřená schvalující osoba nebude mít jistotu, že související operace jsou v pořádku, budou před závěrečnou platbou provedeny kontroly namístě. Tyto kontroly na místě budou provádět externí auditoři.

Následné audity se budou rovněž provádět na místě, a to prostřednictvím externího auditora na vzorku transakcí. Při výběru těchto transakcí se bude kombinovat posouzení rizik s náhodným výběrem.

Kromě toho bude stávající účetní pracoviště provádět následné účetní kontroly.

Pokud jde o mezinárodní organizace, budou povinny ve svém účetnictví, auditu a vnitřní kontrole a zadávání zakázek uplatňovat normy, které poskytují záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům. Kromě toho musí jednotlivé dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi ohledně poskytnutí finančních prostředků obsahovat přesná ustanovení o plnění úkolů, jimiž jsou tyto mezinárodní organizace pověřeny. Zajistí rovněž náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků pocházejících z rozpočtu.

2.2.3. Náklady na kontrolní činnost

Byly odhadnuty náklady na kontrolu (pokrývající veškeré činnosti, které přímo či nepřímo souvisí s ověřením práv příjemce/dodavatele a správnosti výdajů). Údaje o nákladech byly získány prostřednictvím pohovorů se zaměstnanci ohledně doby věnované kontrolní činnosti v přepočtu na plné pracovní úvazky.

Výsledek výpočtu za kalendářní rok:

Předběžné kontroly dokumentů a kontroly na místě: 5 616 200 EUR (0,6 % z rozpočtových prostředků, které činí 958,19 milionu EUR)

Následné kontroly na místě: 531 000 EUR (0,05 % z rozpočtových prostředků, které činí 958,19 milionu EUR)

Celkové náklady na kontrolní činnost za kalendářní rok: 6 147 200 EUR (0,64 % z rozpočtových prostředků, které činí 958,19 milionu EUR)

2.2.4. Přínosy kontrolní činnosti

Roční náklady na navrhovanou úroveň kontrolní činnosti představují přibližně 5 % ročního rozpočtu na provozní výdaje (v závazcích – tj. 6 147 200 EUR/123 627 000 EUR za první rok, jak uvádí tabulka 3.2.1). Je to odůvodněno velkým množstvím transakcí, které se mají kontrolovat (viz výstupy v oddílu 3.2.2). V oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí přímé řízení a společné řízení skutečně zahrnuje uzavírání řady smluv, přidělování dotací na akce a hrazení četných grantů na provozní náklady pro nevládní organizace, sdružení a odbory. Riziko spojené s těmito činnostmi se týká způsobilosti (především) menších organizací efektivně kontrolovat výdaje.

V loňském roce úředníci zodpovědní za doplňkové ověření zkontrolovali 21,8 % všech transakcí, které představují 84,6 % z celkového rozpočtu (59,4 % výdajů v rámci přímého řízení). V důsledku toho zjištěný počet chyb klesl z 95 v roce 2009 na 67 v roce 2010, což představuje míru chybovosti ve výši 8,6 % z celkového počtu finančních transakcí. Většina chyb byla formální povahy a neměla žádný dopad, co se týče jistoty ohledně zákonnosti a správnosti dotyčných transakcí.

Externí auditoři v roce 2010 zkontrolovali na místě transakce představující 20,78 % rozpočtu. Úroveň chyb byla pod prahem významnosti (1,08 %).

2.2.5. Předpokládaná úroveň rizika nesouladu s platnými pravidly

Dřívější míra chybovosti zjištěná v rámci předběžných kontrol transakcí dosáhla 8,6 % z celkového počtu finančních transakcí v roce 2010. Jak je uvedeno v loňské výroční zprávě GŘ EMPL o činnosti, žádná ze zjištěných chyb neměla dopad na úroveň jistoty ohledně zákonnosti a správnosti dotyčných transakcí.

Dřívější míra chybovosti zjištěná při auditech na místě v rámci přímého řízení činila 1,08 %. Tato úroveň chyba byla považována za přijatelnou, jelikož byla pod 2% prahem významnosti.

Navrhované změny programu nebudou mít nepříznivý vliv na způsob, jakým jsou prostředky v současnosti spravovány. Prokázalo se, že stávající systém kontroly je schopen předcházet chybám a/nebo nesrovnalostem a/nebo je odhalovat a v případě jejich zjištění je schopen zajistit jejich nápravu. Proto se očekává, že míra chybovosti zůstane na stejné úrovni jako dosud.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající nebo předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby v případě provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Společenství chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, a to pomocí účinných kontrol a navracení neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[25] a čl. 53 písm. a) finančního nařízení.

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou zmocněni ke kontrole všech dokladů a ke kontrole na místě všech příjemců, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi prostředky Unie. Úřad OLAF je oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo či nepřímo týká, a to v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996[26], aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti v souvislosti s dohodou nebo rozhodnutím o grantu či smlouvou týkající se financování ze strany Unie.

Aniž jsou dotčeny předchozí pododstavce, musí veškerá rozhodnutí, dohody a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, včetně úřadu OLAF, a Účetní dvůr k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([27]) || zemí ESVO[28] || kandidátských zemí[29] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1a || 04 03 04 XX Eures - –dépenses opérationnelles || RP || ANO || ANO || NE || NE

1a || 04 04 01 XX Progress - –dépenses opérationnelles || RP || ANO || ANO || NE || NE

1a || 04 04 15 XX EPMF - –dépenses opérationnelles || RP || NE || NE || NE || NE

1a || 04 01 04 04 EURES (services européens de l’emploi) Dépenses pour la gestion administrative || NRP || ANO || NE || NE || NE

1a || 04 01 04 10 Program Progress Dépenses pour la gestion administrative || NRP || ANO || ANO || NE || NE

1a || 04 01 04 11 Instrument européen de microfinancement — Dépenses pour la gestion administrative || NRP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || [XX.YY.YY.YY] Evropský program pro sociální změny a inovace – osa týkající se programu Progress – dépenses opérationnelles || RP || ANO || ANO || NE || NE

1 || [XX.YY.YY.YY] Evropský program pro sociální změny a inovace – osa týkající se sítě EURES – dépenses opérationnelles || RP || ANO || NE || NE || NE

1 || [XX.YY.YY.YY] Evropský program pro sociální změny a inovace – osa týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání – dépenses opérationnelles || RP || ANO || ANO || NE || NE

1a || [XX.YY.YY.YY] Evropský program pro sociální změny a inovace – osa týkající se programu Progress Dépenses pour la gestion administrative || NRP || ANO || ANO || NE || NE

1a || [XX.YY.YY.YY] Evropský program pro sociální změny a inovace – osa týkající se sítě EURES Dépenses pour la gestion administrative || NRP || ANO || NE || NE || NE

1a || [XX.YY.YY.YY] Evropský program pro sociální změny a inovace – osa týkající se sítě mikrofinancování a sociálního podnikání – Dépenses pour la gestion administrative || NRP || ANO || ANO || NE || NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || OKRUH 1: Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: <EMPL> || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || || ||

Osa týkající se programu Progress || Závazky || (1) || 74,176 || 75,858 || 77,413 || 78,618 || 80,297 || 82,098 || 85,694 || || || || 554,154

Platby || (2) || 23,617 || 46,581 || 50,306 || 70,130 || 68,425 || 69,129 || 71,773 || 61,677 || 52,866 || 39,650 || 554,154

Osa týkající se sítě EURES || Závazky || (1a) || 18,544 || 18,964 || 19,353 || 19,654 || 20,075 || 20,524 || 21,424 || || || || 138,538

Platby || (2a) || 14,703 || 15,033 || 15,333 || 15,573 || 15,903 || 16,209 || 16,984 || 14,400 || 14,400 || || 138,538

Osa týkající se mikrofinancování || Závazky || (1a) || 24,726 || 25,286 || 25,804 || 26,206 || 26,766 || 27,366 || 28,564 || || || || 184,718

Platby || (2a) || 24,726 || 25,286 || 25,804 || 26,206 || 26,766 || 27,366 || 28,564 || || || || 184,718

Rezervní fondy || 6,181 || 6,322 || 6,451 || 6,551 || 6,692 || 6,842 || 7,141 || || || || 46,180

|| || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ <EMPL> || Závazky || =1+1a +3 || 123,627 || 126,430 || 129,021 || 131,029 || 133,831 || 136,829 || 142,823 || || || || 923,590

Platby || =2+2a +3 || 69,227 || 93,222 || 97,894 || 118,460 || 117,786 || 119,546 || 124,462 || 76,077 || 67,266 || 39,650 || 923,590

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 123,627 || 126,430 || 129,021 || 131,029 || 133,831 || 136,829 || 142,823 || || || || 923,590

Platby || (5) || 69,227 || 93,222 || 97,894 || 118,460 || 117,786 || 119,546 || 124,462 || 76,077 || 67,266 || 39,650 || 923,590

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 4,400 || 4,600 || 5,000 || 5,000 || 5,200 || 5,200 || 5,200 || || || || 34,600

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 128,027 || 131,030 || 134,021 || 136,029 || 139,030 || 142,029 || 148,024 || || || || 958,190

Platby || =5+ 6 || 73,627 || 97,822 || 102,894 || 123,460 || 122,986 || 124,746 || 129,662 || 76,077 || 67,266 || 39,650 || 958,190

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní náklady

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: <EMPL> ||

Ÿ Lidské zdroje || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 102,2

Ÿ Ostatní správní výdaje || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 9,94

GŘ <EMPL> CELKEM || Prostředky || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 112,14

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 112,14

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 144,047 || 147,05 || 150,041 || 152,049 || 155,05 || 158,049 || 164,044 || || || || 1 070,33

Platby || 89,647 || 133,844 || 118,91 || 139,483 || 139,007 || 140,767 || 145,679 || 76,077 || 67,266 || 39,650 || 1 070,33

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[30] || Prům. náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1: Vytvářet a šířit kvalitní srovnávací analytické znalosti cílem zajistit, aby politika zaměstnanosti a sociální politika Unie a její právní předpisy upravující pracovní podmínky byly založeny na správných podkladech a odpovídaly potřebám, problémům a podmínkám v jednotlivých členských státech a dalších zúčastněných zemích

Sledování a hodnocení provádění a dopadů právních předpisů EU a politik v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek a v oblasti sociální politiky, rovněž prostřednictvím příslušných sítí odborníků || Datové sklady, síť právních odborníků a odborníků na danou zemi || 0,20 || 14 || 2,698 || 14 || 2,708 || 14 || 2,718 || 14 || 2,968 || 14 || 2,739 || 14 || 3,049 || 14 || 3,191 || 98 || 20,071

Výzkum a analýzy ohledně zaměstnanosti, pracovních podmínek a sociální politiky, s cílem poskytovat podklady a formovat program politik na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, také prostřednictvím spolupráce s mezinárodními organizacemi || (Výhledové) studie, spolupráce s mezinárodními organizacemi || 0,34 || 14 || 4,338 || 14 || 4,67 || 14 || 4,495 || 14 || 4,842 || 14 || 4,749 || 14 || 5,267 || 14 || 5,585 || 98 || 33,946

Vypracovávání a šíření společných metodik, ukazatelů a kritérií týkajících se politiky zaměstnanosti a sociální politiky || Spolupráce Evropské laboratoře pracovní mobility se střediskem CEDEFOP, nové ukazatele, společné projekty se SVS || 0,79 || 5 || 3,87 || 5 || 3,886 || 5 || 3,691 || 5 || 3,918 || 5 || 3,936 || 5 || 4,102 || 5 || 4,4 || 35 || 27,803

Sběr, zpracování a šíření údajů a statistických informací, zejména ve spolupráci s ESTAT, průzkumy || ESCO, Evropský monitor volných pracovních míst, Eurobarometry, zvláštní moduly EFT, databáze PTP || 0,5 || 10 || 7,112 || 10 || 7,115 || 10 || 6,94 || 10 || 7,187 || 10 || 7,124 || 10 || 7,262 || 10 || 7,301 || 70 || 50,041

Posouzení dopadů a hodnocení s cílem poskytnout podklady Komisi pro procesy tvorby politik, včetně hodnocení programu || Zprávy předběžné studie pro posouzení dopadů || 0,32 || 6 || 1,747 || 5 || 1,549 || 7 || 2,847 || 5 || 1,785 || 7 || 2,915 || 5 || 1,946 || 7 || 2,376 || 42 || 15,165

Každoroční sledování programu || Výroční kontrolní zprávy || 0,3 || 0 || 0 || 1 || 0,3 || 0 || 0 || 1 || 0,3 || 0 || || 1 || 0,3 || 0 || 0 || 3 || 0,9

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 49 || 19,765 || 49 || 20,228 || 50 || 20,691 || 49 || 21 || 50 || 21,463 || 49 || 21,926 || 50 || 22,853 || 346 || 147,926

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2: Usnadňovat účinné sdílení informací podporující začlenění, vzájemné učení a dialog o politice zaměstnanosti a sociální politice Unie a právních předpisech upravujících pracovní podmínky na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni s cílem pomoci členským státům a ostatním zúčastněným zemím při tvorbě jejich politik a při provádění právních předpisů Unie

Vzájemná hodnocení, vzájemné učení a výměna osvědčených postupů v souvisejících oblastech politiky || Vzájemný dialog veřejných služeb zaměstnanosti, vzájemná hodnocení, semináře zaměřené na vzájemné učení || 0,19 || 30 || 5,71 || 29 || 5,545 || 31 || 6,062 || 31 || 6,1 || 31 || 6,076 || 31 || 6,093 || 32 || 6,471 || 215 || 42,057

Vývoj a údržba informačních systémů umožňujících výměnu a šíření informací o politice a právních předpisech EU v souvisejících oblastech || Společné projekty s OECD, MOP, Světovou bankou, EUROMOD; přehled dovedností EU, internetový nástroj Postupy hodnocených služeb zaměstnanosti || 0,93 || 6 || 5,15 || 6 || 5,343 || 6 || 5,248 || 6 || 5,514 || 6 || 5,713 || 6 || 6,114 || 6 || 6,143 || 42 || 39,225

Školení a vzájemné učení určené pro právníky a politiky || Semináře || 0,1 || 8 || 0,8 || 8 || 0,8 || 8 || 0,8 || 8 || 0,8 || 8 || 0,8 || 8 || 0,8 || 8 || 0,8 || 56 || 5,6

Informační a komunikační kampaně na úrovni EU a jednotlivých států || Akce, audiovizuální a propagační materiály || 0,49 || 4 || 1,9 || 4 || 1,914 || 4 || 1,928 || 4 || 1,943 || 4 || 2,069 || 4 || 1,973 || 4 || 1,988 || 28 || 13,715

Výměna zaměstnanců mezi státními správami || Výměna inspektorů SLIC, návštěvy, zprávy || 0,06 || 16 || 0,9 || 0,06 || 0,9 || 0,06 || 0,9 || 0,06 || 0,9 || 0,06 || 0,9 || 0,06 || 0,9 || 0,06 || 0,9 || 112 || 6,3

Financování středisek pro sledování na evropské úrovni || Evropská agentura pro sledování zaměstnanosti || 0,29 || 5 || 1,32 || 5 || 1,344 || 5 || 1,368 || 5 || 1,393 || 5 || 1,419 || 5 || 1,445 || 5 || 1,471 || 35 || 9,76

Příručky, zprávy a vzdělávací materiály || Příručky osvědčených postupů a další vzdělávací publikace || 0,16 || 5 || 0,8 || 5 || 0,8 || 5 || 0,8 || 5 || 0,8 || 5 || 0,8 || 5 || 0,8 || 5 || 0,8 || 35 || 5,6

Vytváření sítí mezi specializovanými subjekty na evropské úrovni || Síť vedoucích pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti, další setkání || 0,23 || 6 || 1,39 || 6 || 1,39 || 6 || 1,39 || 6 || 1,39 || 6 || 1,39 || 6 || 1,39 || 6 || 1,39 || 42 || 9,73

Mezinárodní konference na podporu vnějšího rozměru politiky zaměstnanosti a sociální politiky || Mezinárodní konference || 0,7 || 14 || 0,9 || 14 || 0,912 || 14 || 0,924 || 14 || 0,937 || 14 || 0,949 || 14 || 0,962 || 14 || 1,336 || 98 || 6,92

Konference, semináře, kulaté stoly atd. věnované otázkám práva a politiky EU v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek a sociálních věcí || Akce na evropské úrovni, konference v rámci předsednictví, semináře na podporu otevřené metody koordinace || 0,16 || 18 || 2,906 || 19 || 3,24 || 20 || 3,041 || 20 || 3,082 || 21 || 3,216 || 22 || 3,447 || 23 || 3,85 || 143 ||

Zvyšování hodnoty a šíření výsledků programu || Publikace, nástroj IT || 0,17 || 3 || 0,45 || 3 || 0,5 || 4 || 0,57 || 3 || 0,56 || 3 || 0,55 || 3 || 0,54 || 3 || 0,48 || 22 || 3,65

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 115 || 22,226 || 115 || 22,688 || 119 || 23,031 || 118 || 23,419 || 119 || 23,882 || 120 || 24,464 || 122 || 25,629 || 828 || 165,339

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3: Poskytovat tvůrcům politik finanční podporu pro testování reforem sociální politiky a politiky trhu práce, zvyšovat způsobilost hlavních aktérů navrhovat a provádět sociální experimentování a zpřístupňovat důležité znalosti a zkušenosti

Finanční podpora projektů v oblasti sociálního experimentování || Granty || 1,17 || 9 || 9,8 || 9 || 9,8 || 9 || 10,7 || 9 || 11,2 || 10 || 11,7 || 10 || 12 || 10 || 12,2 || 66 || 77,4

Zvyšování způsobilosti || Výzkum, vývoj metodik, analytické činnosti, školení, rovněž prostřednictvím sítí odborníků, komunity zabývající se praktickými postupy a digitální platformy || 0,14 || 10 || 1,65 || 12 || 1,8 || 10 || 1,3 || 10 || 1,4 || 10 || 1,2 || 8 || 0,986 || 8 || 1,098 || 68 || 9,434

Činnosti ke zvýšení povědomí || Konference, pracovní setkání, vzájemné hodnocení a výměna osvědčených postupů, komunikace || 0,15 || 10 || 1,609 || 12 || 1,765 || 14 || 1,671 || 10 || 1,275 || 10 || 1,281 || 10 || 1,5 || 10 || 1,8 || 76 || 10,901

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 29 || 13,059 || 33 || 13,365 || 33 || 13,671 || 29 || 13,875 || 30 || 14,181 || 28 || 14,486 || 28 || 15,098 || 210 || 97,735

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4: Poskytovat unijním a vnitrostátním organizacím finanční podporu, aby mohly zvyšovat svou způsobilost vypracovávat, propagovat a podporovat provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky Unie a jejích právních předpisů upravujících pracovní podmínky

Podpora klíčových sítí na úrovni EU, jejichž činnost souvisí s plněním cílů programu (rámcové dohody o partnerství) || Granty (náklady na provoz sítí) || 0,71 || 14 || 9 || 14 || 9,3 || 14 || 9,5 || 14 || 9,8 || 14 || 10 || 14 || 10,249 || 14 || 11 || 98 || 68,849

Podpora veřejných orgánů, organizací občanské společnosti a dalších významných aktérů (např. služeb zaměstnanosti) po zveřejnění výzev k podávání návrhů || Granty na projekty || 0,6 || 16 || 8,927 || 16 || 9,051 || 16 || 9,276 || 16 || 9,249 || 16 || 9,472 || 16 || 9,645 || 16 || 9,775 || 112 || 65,395

Zvyšování způsobilosti poskytovatelů mikroúvěrů || Výměna osvědčených postupů, školení, poradenství a úvěrové hodnocení || 0,06 || 20 || 1,2 || 20 || 1,224 || 20 || 1,248 || 20 || 1,273 || 20 || 1,299 || 20 || 1,325 || 20 || 1,341 || 140 || 8,91

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || 50 || 19,127 || 50 || 19,575 || 50 || 20,024 || 50 || 20,322 || 50 || 20,771 || 50 || 21,219 || 50 || 22,116 || 350 || 143,154

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5: Zajistit, aby volná pracovní místa a žádosti o práci a všechny související informace byly pro potenciální žadatele a zaměstnavatele transparentní

Tvorba internet. stránek, kontaktního místa a portálů pracovní mobility sítě EURES || Databáze životopisů a volných pracovních míst na portálu pracovní mobility || 1,5 || 4 || 6,000 || 4 || 6,000 || 4 || 6,000 || 4 || 6,000 || 4 || 6,000 || 4 || 6,000 || 4 || 6,000 || 28 || 42

Podpora služeb zaměstnanosti za účelem rozvoje evropských trhů práce přístupných všem, a to prostřednictvím školení a vytváření sítí v rámci EURES, informačních a komunikačních činností a pořádání dnů pracovních příležitostí || Školení, koordinační schůzky, setkání pracovních skupin, komunikační kampaně, podílení se na pořádání veletrhů pracovních příležitostí || 1,4 || 3 || 3,019 || 3 || 3,439 || 3 || 3,829 || 3 || 4,129 || 3 || 4,549 || 3 || 4,999 || 3 || 5,899 || 21 || 29,863

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || 7 || 9,019 || 7 || 9,439 || 7 || 9,829 || 7 || 10,129 || 7 || 10,549 || 7 || 10,999 || 7 || 11,899 || 49 || 71,863

SPECIFICKÝ CÍL Č. 6: Rozvíjet služby pro nábor a umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání na evropské úrovni

Umísťování pracovníků do zaměstnání prostřednictvím vyřizování žádostí o zaměstnání a nabídek volných míst na evropské úrovni, včetně opatření k umísťování mladých lidí do zaměstnání || Počet mladých pracovníků umístěných do zaměstnání v jiných členských státech EU než v zemi jejich trvalého pobytu || 3175 || 3000 || 9,525 || 3000 || 9,525 || 3000 || 9,525 || 3000 || 9,525 || 3000 || 9,525 || 3000 || 9,525 || 3000 || 9,525 || 21000 || 66,675

Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || 66,675

SPECIFICKÝ CÍL Č. 7: Zvyšovat přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost

Mikroúvěry || Objem poskytnutých mikroúvěrů (v milionech EUR) || 0,002 || 5657 || 11,314 || 5837 || 11,674 || 5972 || 11,944 || 6015 || 12,030 || 6074 || 12,148 || 6134 || 12,268 || 6269 || 12,538 || 41958 || 83,916

Mezisoučet za specifický cíl č. 7 || 83,916

SPECIFICKÝ CÍL Č. 8: Zvyšovat institucionální způsobilost poskytovatelů mikroúvěrů

Financování opatření ke zvýšení způsobilosti prostřednictvím grantů, půjček a kapitálových investic || Počet podpořených poskytovatelů mikroúvěrů || 0,203 || 4 || 0,812 || 5 || 1,015 || 5 || 1,015 || 6 || 1,218 || 7 || 1,421 || 7 || 1,421 || 8 || 1,624 || 42 || 8,522

Mezisoučet za specifický cíl č. 8 || 8,522

SPECIFICKÝ CÍL Č. 9: Podpora rozvoje sociálních podniků

Půjčky, kapitál pro sociální podniky || Počet sociálních podniků, které obdržely půjčku nebo kapitál || 0,12 || 105 || 12,600 || 105 || 12,600 || 107 || 12,840 || 108 || 12,960 || 110 || 13,200 || 114 || 13,680 || 120 || 14,400 || 769 || 92,28

Mezisoučet za specifický cíl č. 9 || 92,28

NÁKLADY CELKEM (provozní prostředky, bez přidělení rezervních prostředků ve výši 5 %) || || 97,682 || || 99,881 || || 101,879 || || 103,478 || || 105,677 || || 108,062 || || 112,825 || || 877,41

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 14,6 || 102,2

Ostatní správní výdaje || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 1,42 || 9,94

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 16,02 || 112,14

Mimo OKRUH 5[31] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 24.969

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 3.567 || 24.969

CELKEM || 19,587 || 19,587 || 19,587 || 19,587 || 19,587 || 19,587 || 19,587 || 137,109

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v jednotkách odpovídajících práci na plný úvazek bez desetinných míst

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 04 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 109 || 109 || 109 || 109 || 109 || 109 || 109

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[32] ||

|| 04 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z celkového rámce) || 11 || 11 || 11 || 11 || 11 || 11 || 11

|| XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || ||

|| XX 01 04 yy [33] || – v ústředí[34] || || || || ||

|| – při delegacích || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v přímém výzkumu) || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || ||

|| CELKEM || 120 || 120 || 120 || 120 || 120 || 120 || 120

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských a správních zdrojů se pokrývají z prostředků, které jsou již přiděleny na řízení této akce a/nebo přesunutých v rámci GŘ, případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu generálnímu ředitelství poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[35].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém období || Dopad návrhu/podnětu[36]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

-

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

-

[1]               Doplnit odkaz.

[2]               Úř. věst. C , , s. .

[3]               Úř. věst. C , , s. .

[4]               KOM(2011) 500

[5]               Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 5, 10.1.2003, s. 16.

[8]               Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1.

[9]               Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).

[10]             KOM(2007) 708, 13.11. 2007.

[11]             KOM(2011) XXX.

[12]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[13]             Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

[14]             V současných cenách.

[15]             Úř. věst. L XXX, XX.XX.2012, s. XX.

[16]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[18]             Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 6.

[19]             Úř. věst. L 5, 10.1.2009, s. 16.

[20]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[21]             Hodnocení sociální otevřené metody koordinace, 2011; Studie zapojení zúčastněných stran do provádění sociální otevřené metody koordinace, 2010.

[22]             Je nutno měřit jako odhadovaný podíl z rozpočtu přiděleného na vytvoření uvedeného druhu poznatků.

[23]             Výrazem „způsobilost“ se zde rozumí: znalosti nezbytné k tvorbě nebo obhajobě politik, dovednosti a schopnost je aktivně a účinně obhajovat, (v případě organizace –) zlepšená vnitřní organizace (včetně zlepšení strategického plánování a řízení výkonnosti).

[24]             Evers a Jung / Tržní studie EMS, EIF o mikroúvěrech v Evropské unii: zvyšování způsobilosti a politická doporučení, březen 2009. Podle této studie zahrnuje institucionální způsobilost vizi a strategii, financování, lidské zdroje, provozní řízení a systémy a infrastrukturu.

[25]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[26]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[27]             RP= rozlišené prostředky / NRP= nerozlišené prostředky.

[28]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[29]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země.

[30]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[31]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[32]             SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[33]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[34]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[35]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[36]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla a dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.