18.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/1

I.

A.

B.

C.

D.

E.

E.1.

E.2.

F.

G.

H.

I.

J.

K.

II.

A.

B.

C.

D.

III.

A.

A.1.

A.2.

A.3.

B.

C.

C.1.

C.2.

C.3.

D.

E.

E.1.

E.2.

E.3.

IV.

A.

A.1.

A.2.

A.3.

A.4.

B.

B.1.

1)

2)

3)

B.2.

1)

2)

3)

B.3.

1)

2)

3)

4)

V.

A.

A.1.

A.2.

B.

C.

D.

E.

VI.

A.

B.

C.

D.

E.

F.

VII.

VIII.

A.

A.1.

A.2.

A.3.

A.4.

B.

IX.

Příloha 1:

Příloha 2:

Příloha 3:

1.

Vedoucí soudní kanceláře odpovídá za vedení rejstříku Tribunálu a soudních spisů v projednávaných věcech, za přijímání, předávání, doručování a úschovu dokumentů, za korespondenci s účastníky řízení, navrhovateli vedlejšího účastenství a žadateli o bezplatnou právní pomoc, jakož i za uchovávání pečetí Tribunálu. Dbá na vybírání poplatků soudní kanceláře a vymáhání částek dlužných pokladně Tribunálu. Dbá také na zveřejňování publikací Tribunálu a na šíření dokumentů týkajících se Tribunálu na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

2.

Při plnění úkolů uvedených v bodě 1 výše je vedoucímu soudní kanceláře nápomocen jeden nebo více náměstků vedoucího soudní kanceláře. V případě překážky na straně vedoucího soudní kanceláře přebírá jeden z náměstků vedoucího soudní kanceláře v pořadí podle délky výkonu funkce odpovědnost za plnění těchto úkolů a přijímá rozhodnutí, která přísluší vedoucímu soudní kanceláře na základě ustanovení jednacího řádu Tribunálu a těchto prováděcích předpisů, jakož i na základě pověření udělených vedoucímu soudní kanceláře podle uvedených ustanovení.

3.

Soudní kancelář je otevřena ve všech pracovních dnech. Za pracovní dny se považují všechny dny kromě sobot, nedělí a úředních svátků uvedených v seznamu podle čl. 58 odst. 3 jednacího řádu.

4.

V případě, že je pracovní den ve smyslu bodu 3 výše svátkem pro úředníky a zaměstnance orgánu, je možnost kontaktovat soudní kancelář v úředních hodinách zajištěna v rámci stálé služby.

5.

Úřední hodiny soudní kanceláře:

6.

Půl hodiny před začátkem jednání je soudní kancelář otevřena pro zástupce účastníků řízení předvolané k tomuto jednání.

7.

Mimo úřední hodiny soudní kanceláře mohou být podání kdykoli ve dne i v noci platně předložena předáním strážní službě při vchodu do budov Soudního dvora Evropské unie. Tato služba zaznamená datum a hodinu předložení, které jsou považovány za rozhodné, a na vyžádání vydá potvrzení.

8.

Do rejstříku se zapisují veškeré dokumenty zakládané do soudních spisů ve věcech předložených Tribunálu.

9.

Do rejstříku se rovněž zapisují údaje či podklady předložené podle čl. 105 odst. 1 nebo 2 jednacího řádu, s nimiž má být nakládáno v souladu s rozhodnutím přijatým Tribunálem na základě čl. 105 odst. 11 jednacího řádu.

10.

Zápisy do rejstříku jsou číslovány vzestupně a bez přerušení. Tyto zápisy se provádí v jednacím jazyce a obsahují údaje nezbytné k identifikaci písemnosti, zejména datum předložení a datum zápisu, číslo věci a povahu písemnosti.

11.

Rejstřík vedený v elektronické formě je koncipován tak, aby žádný zápis nemohl být vymazán a aby všechny pozdější změny zápisu byly patrné.

12.

Pořadové číslo zápisu do rejstříku je uvedeno na první straně každé písemnosti Tribunálu.

13.

Údaj o zápisu do rejstříku s uvedením pořadového čísla, data předložení a data zápisu do rejstříku je zaznamenán na originále podání předloženého účastníky řízení nebo na verzi tohoto podání, která je za originál považována (2), jakož i na každé kopii, která je jim doručována. Tento údaj je zaznamenán v jednacím jazyce.

14.

V případě data předložení uvedeného v bodě 13 výše se za rozhodné považuje podle okolností datum, kdy bylo podání přijato soudní kanceláří, datum uvedené v článku 5 rozhodnutí Tribunálu ze dne 14. září 2011, datum uvedené v bodě 7 výše nebo v případech stanovených v čl. 54 prvním pododstavci statutu a čl. 8 odst. 1 přílohy statutu datum předložení podání vedoucímu soudní kanceláře Soudního dvora nebo vedoucímu soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu.

15.

Při zápisu návrhu na zahájení řízení do rejstříku je věci přiděleno pořadové číslo, kterému předchází značka „T-“ a po kterém následuje údaj o roce. Jedná-li se o kasační opravný prostředek podaný proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu Evropské unie, je toto číslo následováno zvláštní značkou.

16.

Návrh na předběžné opatření, návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení, návrh na opravu, žádost o výklad, návrh na zjednání nápravy vydáním chybějícího rozhodnutí, návrh na obnovu řízení, odpor podaný proti rozsudku pro zmeškání, námitka třetí osoby, návrh na určení výše nákladů řízení a žádost o bezplatnou právní pomoc týkající se projednávaných žalob obdrží stejné pořadové číslo jako věc v hlavním řízení, které je následováno značkou uvádějící, že jde o odlišné zvláštní řízení.

17.

Žádost o bezplatnou právní pomoc předložená před zamýšleným podáním žaloby obdrží pořadové číslo, kterému předchází značka „T-“ a po kterém následuje údaj o roce a zvláštní značka.

18.

Žaloba, jejímuž podání předcházela k ní se vztahující žádost o bezplatnou právní pomoc, obdrží stejné číslo věci jako uvedená žádost.

19.

Věc vrácená Soudním dvorem po zrušení nebo přezkumu rozhodnutí obdrží číslo, které jí bylo předtím přiděleno před Tribunálem, následované zvláštní značkou.

20.

Pořadové číslo věci s uvedením účastníků řízení je uváděno v procesních písemnostech, v korespondenci ve věci, a aniž je dotčen článek 66 jednacího řádu, i v publikacích Tribunálu a v jeho dokumentech šířených na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

21.

Soudní spis ve věci obsahuje podání s případnými přílohami, ke kterým bude přihlíženo při rozhodování věci, spolu s údajem uvedeným v bodě 13 výše podepsaným vedoucím soudní kanceláře, dále korespondenci s účastníky řízení, případně zprávu k jednání, protokol z jednání či protokol z jednání k provedení důkazů, jakož i rozhodnutí přijatá v této věci.

22.

Dokumentům zakládaným do soudního spisu ve věci se přiděluje pořadové číslo.

23.

Důvěrné a nedůvěrné verze podání a jejich příloh se do soudního spisu ve věci zakládají odděleně.

24.

Dokumenty týkající se zvláštních řízení uvedených v bodě 16 výše se do soudního spisu ve věci zakládají odděleně.

25.

K podáním a jejich přílohám předloženým v určité věci a založeným do soudního spisu v této věci nelze přihlížet pro potřeby přípravy pro rozhodování v jiné věci.

26.

Po skončení řízení před Tribunálem zajistí soudní kancelář uzavření a archivaci soudního spisu ve věci. Uzavřený soudní spis obsahuje seznam všech dokumentů založených do soudního spisu ve věci s uvedením jejich čísla, jakož i úvodní stranu s uvedením pořadového čísla věci, účastníků řízení a data ukončení věci.

27.

Nakládání s údaji či podklady předloženými podle čl. 105 odst. 1 nebo 2 jednacího řádu se řídí rozhodnutím přijatým Tribunálem na základě čl. 105 odst. 11 jednacího řádu.

28.

Zástupci hlavních účastníků řízení ve věci před Tribunálem mohou v prostorách soudní kanceláře nahlížet do soudního spisu ve věci, včetně správních spisů předložených Tribunálu, a požadovat kopie procesních písemností nebo výpisy ze soudního spisu ve věci a z rejstříku.

29.

Zástupci účastníků řízení, jimž byl podle článku 144 jednacího řádu povolen vstup do řízení jako vedlejším účastníkům, mají stejné právo nahlížet do soudního spisu ve věci jako hlavní účastníci řízení, s výhradou čl. 144 odst. 5 a 7 jednacího řádu.

30.

Ve spojených věcech mají zástupci všech účastníků řízení právo nahlížet do soudních spisů věcí, kterých se spojení týká, s výhradou čl. 68 odst. 4 jednacího řádu.

31.

Osoby, které podaly žádost o bezplatnou právní pomoc podle článku 147 jednacího řádu bez zastoupení advokátem, mají právo nahlížet do soudního spisu vztahujícího se k bezplatné právní pomoci.

32.

Nahlížet do důvěrné verze podání, popřípadě jejich příloh, jsou oprávněni pouze účastníci řízení, vůči kterým nebylo nařízeno žádné důvěrné nakládání.

33.

V případě údajů a podkladů předložených podle čl. 105 odst. 1 nebo 2 jednacího řádu se odkazuje na bod 27 výše.

34.

Originály rozsudků a usnesení Tribunálu jsou v chronologickém pořadí uschovány v archivu soudní kanceláře. Jejich ověřená kopie je založena do soudního spisu ve věci.

35.

Na žádost účastníků řízení jim vedoucí soudní kanceláře vydá kopii originálu rozsudku nebo usnesení, případně jejich nedůvěrné verze.

36.

Vedoucí soudní kanceláře může vydat neověřenou kopii rozsudků nebo usnesení třetím osobám, které o to požádají, avšak pouze potud, pokud tato rozhodnutí nejsou veřejně dostupná a neobsahují důvěrné údaje.

37.

Na usnesení, jímž se opravuje rozsudek nebo usnesení, na rozsudek nebo usnesení, jímž se vykládá rozsudek nebo usnesení, na rozsudek vydaný k odporu proti rozsudku pro zmeškání, na rozsudek nebo usnesení vydané k námitce třetí osoby nebo k návrhu na obnovu řízení a na rozsudek nebo usnesení vydané Soudním dvorem ke kasačnímu opravnému prostředku nebo v případě přezkumu se odkáže na okraji dotyčných rozsudků nebo usnesení; jejich písemné vyhotovení nebo ověřená kopie se připojí k písemnému vyhotovení rozsudku nebo usnesení.

38.

Vedoucí soudní kanceláře dbá na to, aby v souladu s článkem 47 jednacího řádu vše, co je řečeno nebo napsáno v průběhu řízení, bylo na žádost soudce, generálního advokáta nebo účastníka řízení přeloženo do jednacího jazyka nebo případně do jiného jazyka uvedeného v čl. 45 odst. 1 jednacího řádu. V rozsahu, v němž je za účelem řádného průběhu řízení nezbytný překlad do jiného jazyka uvedeného v článku 44 jednacího řádu, zajistí vedoucí soudní kanceláře rovněž tento překlad.

39.

Vedoucí soudní kanceláře přijme nezbytná opatření k provedení usnesení o vypracování znaleckého posudku a výslechu svědků.

40.

Vedoucí soudní kanceláře si nechá od svědků předložit doklady prokazující jejich výdaje a ušlý výdělek a od znalců vyúčtování odměny dokládající jejich úkony a výdaje.

41.

Vedoucí soudní kanceláře zajistí vyplacení částek dlužných svědkům a znalcům z pokladny Tribunálu podle jednacího řádu. V případě zpochybnění těchto částek předloží vedoucí soudní kanceláře tuto otázku k rozhodnutí předsedovi.

42.

Při vydání výpisu z rejstříku v souladu s článkem 37 jednacího řádu vybere vedoucí soudní kanceláře poplatek ve výši 3,50 eura za stranu ověřené kopie a ve výši 2,50 eura za stranu neověřené kopie.

43.

Pokud je účastníku řízení na jeho žádost v listinné podobě vydána kopie podání nebo výpis ze soudního spisu ve věci v souladu s čl. 38 odst. 1 jednacího řádu, vybere vedoucí soudní kanceláře poplatek ve výši 3,50 eura za stranu ověřené kopie a ve výši 2,50 eura za stranu neověřené kopie.

44.

Pokud je účastníku řízení na jeho žádost vydáno vyhotovení usnesení nebo rozsudku pro účely výkonu rozhodnutí v souladu s čl. 38 odst. 1 nebo článkem 170 jednacího řádu, vybere vedoucí soudní kanceláře poplatek ve výši 3,50 eura za stranu.

45.

Pokud je třetí osobě na její žádost vydána neověřená kopie rozsudku nebo usnesení v souladu s bodem 36 výše, vybere vedoucí soudní kanceláře poplatek ve výši 2,50 eura za stranu.

46.

Pokud vedoucí soudní kanceláře na žádost účastníka řízení zajistí překlad podání nebo výpisu ze soudního spisu ve věci, jejichž rozsah je podle čl. 139 písm. b) jednacího řádu pokládán za mimořádný, vybere se poplatek ve výši 1,25 eura za řádek.

47.

Pokud účastník řízení nebo navrhovatel vedlejšího účastenství opakovaně nedodržel pravidla stanovená jednacím řádem nebo těmito prováděcími předpisy, vybere vedoucí soudní kanceláře v souladu s čl. 139 písm. c) jednacího řádu poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout 7 000 eur (dvoutisícinásobek sazby 3,50 eura uvedené v bodech 42 až 44 výše).

48.

Je-li třeba vymáhat ve prospěch pokladny Tribunálu částky vyplacené z titulu bezplatné právní pomoci, částky vyplacené svědkům nebo znalcům nebo výdaje vynaložené Tribunálem, kterým bylo možno předejít ve smyslu čl. 139 písm. a) jednacího řádu, požádá vedoucí soudní kanceláře o zaplacení těchto částek účastníka řízení, který má tyto náklady nést.

49.

Nedojde-li k zaplacení částek uvedených v bodě 48 výše ve lhůtě určené vedoucím soudní kanceláře, může vedoucí soudní kanceláře požádat Tribunál, aby vydal vykonatelné usnesení, a je-li to potřebné, požadovat jeho nucený výkon.

50.

Je-li třeba vymáhat ve prospěch pokladny Tribunálu poplatky soudní kanceláře, požádá vedoucí soudní kanceláře o zaplacení těchto částek účastníka řízení nebo třetí osobu, kteří mají tyto náklady nést.

51.

Nedojde-li k zaplacení částek uvedených v bodě 50 výše ve lhůtě určené vedoucím soudní kanceláře, může vedoucí soudní kanceláře přijmout na základě čl. 35 odst. 4 jednacího řádu vykonatelné rozhodnutí, a je-li to potřebné, požadovat jeho nucený výkon.

52.

Vedoucí soudní kanceláře nechá zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie jméno předsedy a místopředsedy Tribunálu a předsedů senátů zvolených Tribunálem, složení senátů a kritéria přidělování věcí těmto senátům, kritéria stanovená podle okolností pro doplnění soudního kolegia nebo pro dosažení počtu soudců potřebného pro usnášeníschopnost v případě překážky na straně některého z členů soudního kolegia, jméno vedoucího soudní kanceláře a případně náměstka či náměstků vedoucího soudní kanceláře zvolených Tribunálem a dny soudních prázdnin.

53.

Vedoucí soudní kanceláře nechá zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie rozhodnutí uvedená v čl. 11 odst. 3, čl. 57 odst. 4, článku 74 a čl. 105 odst. 11 jednacího řádu.

54.

Vedoucí soudní kanceláře nechá zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie formulář žádosti o bezplatnou právní pomoc.

55.

Vedoucí soudní kanceláře nechá zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie sdělení o podaných žalobách a o rozhodnutích, jimiž se končí řízení, vyjma rozhodnutí, jimiž se končí řízení, vydaných před doručením žaloby žalovanému.

56.

Vedoucí soudní kanceláře dbá na zveřejňování judikatury Tribunálu v souladu s pravidly přijatými Tribunálem. Tato pravidla jsou dostupná na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

57.

Doručování zajišťuje soudní kancelář v souladu s článkem 57 jednacího řádu.

58.

Ke kopii doručované písemnosti se přikládá dopis s uvedením čísla věci a rejstříkového čísla a se stručným označením povahy písemnosti.

59.

Je-li písemnost doručována na základě čl. 57 odst. 2 jednacího řádu, je příjemce o tomto doručování vyrozuměn tak, že se mu prostřednictvím aplikace e-Curia nebo telefaxem předá kopie dopisu přiloženého k doručované zásilce s upozorněním na ustanovení čl. 57 odst. 2 jednacího řádu.

60.

Důkaz o doručení se uloží do soudního spisu ve věci.

61.

Je-li úplné znění přílohy podání v důsledku své obsáhlosti předloženo v souladu s čl. 72 odst. 4 jednacího řádu pouze v jednom vyhotovení, vedoucí soudní kanceláře o tom vyrozumí účastníky řízení a oznámí jim, že daný podklad je jim k dispozici k nahlédnutí v soudní kanceláři.

62.

V případě neúspěšného pokusu o doručení žaloby žalovanému určí vedoucí soudní kanceláře žalobci podle okolností lhůtu k poskytnutí doplňujících informací pro účely doručování nebo k zodpovězení dotazu, zda souhlasí s tím, aby na jeho vlastní náklady provedl nové doručení soudní doručovatel.

63.

V případě čl. 58 odst. 1 písm. a) a b) jednacího řádu platí, že lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo letech končí uplynutím dne, který se v posledním uvedeném týdnu, měsíci nebo roce lhůty svým označením nebo číslem shoduje se dnem, od kterého lhůta běží, tj. se dnem, kdy nastala skutečnost nebo byl učiněn úkon, od nichž se lhůta počítá, a nikoli se dnem následujícím.

64.

Vedoucí soudní kanceláře určuje lhůty uvedené v jednacím řádu v souladu s pověřením, které mu udělil předseda.

65.

V souladu s článkem 62 jednacího řádu mohou být podání či podklady, které dojdou soudní kanceláři po uplynutí lhůty určené pro jejich předložení, přijaty pouze se svolením předsedy.

66.

Vedoucí soudní kanceláře může určené lhůty prodloužit v souladu s pověřením, které mu udělil předseda; předsedovi případně předloží návrhy týkající se prodloužení lhůt. Žádosti o prodloužení lhůt musí být řádně odůvodněny a předloženy dostatečnou dobu před uplynutím určené lhůty.

67.

Lhůta může být prodloužena více než jednou pouze z výjimečných důvodů.

68.

Má-li některý účastník řízení za to, že jeho totožnost nesmí být v rámci věci předložené Tribunálu zpřístupněna veřejnosti, může požádat Tribunál na základě článku 66 jednacího řádu, aby v dané věci případně zajistil úplnou nebo částečnou anonymitu.

69.

Žádost o poskytnutí anonymity musí být předložena samostatným podáním obsahujícím náležité odůvodnění.

70.

K účinnému zajištění anonymity se doporučuje předložit žádost již na začátku řízení. Vzhledem k tomu, že se informace o věci zpřístupňují na internetu, se totiž anonymita zajišťuje mnohem obtížněji, bylo-li již sdělení o dané věci zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

71.

Za podmínek stanovených v článku 66 jednacího řádu může účastník řízení předložit žádost o odstranění totožnosti třetích osob zmíněných v rámci řízení nebo určitých údajů důvěrné povahy z dokumentů souvisejících s věcí, k nimž má veřejnost přístup.

72.

Žádost o odstranění údajů musí být předložena samostatným podáním. Musí v ní být přesně uvedeny údaje, kterých se týká, a musí obsahovat odůvodnění důvěrné povahy každého z těchto údajů.

73.

K účinnému odstranění údajů ve vztahu k veřejnosti se doporučuje předložit žádost podle okolností již na začátku řízení nebo při předložení podání obsahujícího dané údaje nebo neprodleně po seznámení se s tímto podáním. Vzhledem k tomu, že se informace o věci zpřístupňují na internetu, se totiž odstraňování údajů ve vztahu k veřejnosti zajišťuje mnohem obtížněji, bylo-li již sdělení o dané věci zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie nebo bylo-li rozhodnutí Tribunálu, které bylo přijato v průběhu řízení nebo kterým se končí řízení, zpřístupněno na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

74.

Předkládání podání výlučně elektronicky je povoleno při použití aplikace e-Curia (https://curia.europa.eu/e-Curia) v souladu s rozhodnutím Tribunálu ze dne 14. září 2011 a s Podmínkami pro používání aplikace e-Curia. Tyto dokumenty jsou dostupné na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

75.

Při použití aplikace e-Curia není třeba Tribunálu zasílat poštou podání v listinné podobě ani ověřené kopie tohoto podání.

76.

Přílohy podání zmíněné v textu tohoto podání, jejichž povaha brání jejich předložení prostřednictvím aplikace e-Curia, mohou být zaslány zvlášť podle čl. 73 odst. 2 jednacího řádu za podmínky, že jsou tyto přílohy uvedeny v seznamu příloh podání předloženého prostřednictvím aplikace e-Curia. V seznamu příloh musí být označeny ty přílohy, které budou předloženy zvlášť. Tyto přílohy musí být do soudní kanceláře doručeny nejpozději do deseti dnů po předložení podání prostřednictvím aplikace e-Curia.

77.

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, vztahují se tyto prováděcí předpisy na podání předložená prostřednictvím aplikace e-Curia.

78.

Úplná kopie originálu podání vlastnoručně podepsaného zástupcem, včetně seznamu příloh, může být soudní kanceláři v souladu s čl. 73 odst. 3 jednacího řádu zaslána telefaxem na číslo (+ 352) 43032100.

79.

Datum předložení podání telefaxem je pro účely zachování lhůty rozhodné pouze tehdy, pokud je originál telefaxem zaslaného dokumentu, vlastnoručně podepsaného zástupcem, doručen do soudní kanceláře do deseti dnů poté, jak stanoví čl. 73 odst. 3 jednacího řádu.

80.

Originál dokumentu vlastnoručně podepsaného zástupcem musí být odeslán bez odkladu, neprodleně po odeslání telefaxem, aniž jsou v něm provedeny sebemenší opravy nebo změny.

81.

V případě odchylek mezi originálem dokumentu vlastnoručně podepsaného zástupcem a kopií dříve doručenou do soudní kanceláře telefaxem je rozhodným datem přijetí datum předložení tohoto podepsaného originálu.

82.

Podle čl. 73 odst. 2 jednacího řádu musí být originál každého podání vlastnoručně podepsaného zástupcem předložen společně s dostatečným počtem ověřených kopií.

83.

Prohlášení účastníka řízení podle čl. 77 odst. 1 jednacího řádu, že souhlasí s doručováním telefaxem, musí obsahovat číslo telefaxu pro účely doručování soudní kanceláří. Musí být uvedeno pouze jediné číslo telefaxu, v opačném případě bude požadováno odstranění takové vady.

84.

Podání lze předkládat poštou na následující adresu:

85.

Podle čl. 73 odst. 2 jednacího řádu musí být originál každého podání, vlastnoručně podepsaného zástupcem, předložen společně s dostatečným počtem ověřených kopií.

86.

Vedoucí soudní kanceláře odmítne zapsat do rejstříku a založit do soudního spisu ve věci podání a případně podklady, které nejsou uvedeny v jednacím řádu. V případě pochybností předloží vedoucí soudní kanceláře tuto otázku k rozhodnutí předsedovi.

87.

Aniž je dotčen čl. 73 odst. 3 jednacího řádu a článek 3 rozhodnutí Tribunálu ze dne 14. září 2011, přijme vedoucí soudní kanceláře pouze taková podání, na nichž je uveden originál vlastnoručního podpisu advokáta nebo zmocněnce příslušného účastníka řízení.

88.

Vedoucí soudní kanceláře může požádat o předložení podpisového vzoru, případně ověřeného podpisového vzoru advokáta nebo zmocněnce, aby mohl ověřit dodržení podmínky uvedené v čl. 73 odst. 1 jednacího řádu.

89.

Vyjma případů výslovně uvedených v jednacím řádu a s výhradou bodů 108 a 109 níže vedoucí soudní kanceláře odmítne zapsat do rejstříku a založit do soudního spisu ve věci podání nebo podklady vypracované v jiném než jednacím jazyce.

90.

Jestliže účastník řízení zpochybní rozhodnutí vedoucího soudní kanceláře, kterým odmítne zapsat do rejstříku a založit do soudního spisu ve věci určité podání nebo určitý podklad, předloží vedoucí soudní kanceláře tuto otázku předsedovi, aby rozhodl, zda je třeba předmětné podání nebo předmětný podklad přijmout.

91.

Na první straně každého podání musí být uvedeny následující údaje:

92.

Každý odstavec podání musí být číslován souvisle a vzestupně.

93.

S výhradou článku 3 rozhodnutí Tribunálu ze dne 14. září 2011 se pro účely ověření totožnosti autora podání vyžaduje, aby bylo každé podání vlastnoručně podepsáno. Vlastnoruční podpis má také potvrzovat, že na sebe podepisující osoba bere odpovědnost za obsah podání. Proto v podáních, která nejsou předkládána prostřednictvím aplikace e-Curia,

94.

V případě více zástupců postačí, je-li podání vlastnoručně podepsáno jedním z nich.

95.

Na první straně každé kopie originálu podání vlastnoručně podepsaného zástupcem příslušného účastníka řízení, jenž nebyl předložen prostřednictvím aplikace e-Curia, kterou jsou účastníci řízení povinni předložit na základě čl. 73 odst. 2 jednacího řádu, musí zástupce uvést poznámku „ověřená kopie“ a pod ni připojit svou parafu.

96.

Podání musí být vyhotovena takovým způsobem, aby Tribunálu umožnila elektronickou správu dokumentů, zejména tak, že umožní jejich digitalizaci a rozpoznání znaků. Musí tedy být dodrženy následující požadavky:

97.

Seznam příloh musí být uveden na konci podání. Přílohy předložené bez seznamu příloh nebudou přijaty.

98.

Seznam příloh musí u každého přiloženého podkladu uvádět:

99.

V zájmu optimalizace úkonů soudní kanceláře se doporučuje upozornit v seznamu příloh na přílohy vyhotovené v barvách.

100.

K podání mohou být přiloženy pouze podklady, které jsou zmíněné v textu podání a označené v seznamu příloh a jsou nezbytné k prokázání nebo dokreslení jeho obsahu.

101.

Podklady přiložené k podání musí být vyhotoveny takovým způsobem, aby Tribunálu umožnily elektronickou správu dokumentů a vyloučily jakoukoli možnost záměny. Musí tedy být dodrženy následující požadavky:

102.

Každý odkaz na předložený podklad musí obsahovat číslo příslušné přílohy, jak je uvedeno v seznamu příloh, a označení podání, se kterým je příloha předkládána (např.: příloha A.1 k žalobě).

103.

Podání a jejich přílohy předkládané prostřednictvím aplikace e-Curia jsou vyhotoveny ve formě souborů. K usnadnění jejich zpracování soudní kanceláří se doporučuje následovat praktické rady uvedené v Příručce pro uživatele aplikace e-Curia dostupné na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie, a sice:

104.

Vedoucí soudní kanceláře dbá na soulad podání založených do soudního spisu ve věci a jejich příloh s ustanoveními statutu a jednacího řádu a s ustanoveními těchto prováděcích předpisů.

105.

Vedoucí soudní kanceláře případně určí účastníkům řízení lhůtu pro odstranění formálních vad předložených podání.

106.

V případě opakovaného nedodržování pravidel stanovených jednacím řádem nebo těmito prováděcími předpisy, které si vyžádá výzvy k odstranění vad, požádá vedoucí soudní kanceláře účastníka řízení nebo vedlejšího účastníka o náhradu výdajů spojených s nezbytnými úkony Tribunálu v souladu s čl. 139 písm. c) jednacího řádu.

107.

Nejsou-li přílohy vyhotoveny v souladu s ustanoveními jednacího řádu nebo těchto prováděcích předpisů navzdory výzvám k odstranění vad, předloží vedoucí soudní kanceláře tuto otázku předsedovi, aby rozhodl, zda je třeba tyto přílohy odmítnout.

108.

Jestliže k podkladům přiloženým k podání není připojen překlad do jednacího jazyka, vyzve vedoucí soudní kanceláře dotyčného účastníka řízení k odstranění této vady, vyjde-li najevo, že je tento překlad nezbytný k řádnému průběhu řízení. Nedojde-li k odstranění této vady, budou předmětné přílohy ze soudního spisu ve věci vyňaty.

109.

Jestliže návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení podaný jinou třetí stranou než členským státem není sepsán v jednacím jazyce, vyzve vedoucí soudní kanceláře k odstranění této vady předtím, než jej doručí účastníkům řízení. Pokud je verze tohoto návrhu sepsaná v jednacím jazyce předložena ve lhůtě, kterou za tím účelem určil vedoucí soudní kanceláře, považuje se za datum předložení podání datum předložení první verze v jiném jazyce.

110.

Nesplňuje-li žaloba nebo kasační opravný prostředek podmínky uvedené v příloze 1 těchto prováděcích předpisů, soudní kancelář nepřistoupí k jejich doručení a určí se přiměřená lhůta k odstranění vad. Neodstranění vad může mít za následek odmítnutí žaloby nebo kasačního opravného prostředku z důvodu nepřípustnosti v souladu s čl. 78 odst. 5, čl. 177 odst. 7 a čl. 194 odst. 6 jednacího řádu.

111.

Nesplňuje-li žaloba nebo kasační opravný prostředek formální náležitosti uvedené v příloze 2 těchto prováděcích předpisů, doručení žaloby nebo kasačního opravného prostředku se pozdrží a určí se přiměřená lhůta k odstranění vad.

112.

Nesplňuje-li žaloba nebo kasační opravný prostředek formální náležitosti uvedené v příloze 3 těchto prováděcích předpisů, žaloba nebo kasační opravný prostředek se doručí a určí se přiměřená lhůta k odstranění vad.

113.

Ustanovení o odstraňování vad obsažená v bodech 110 až 112 výše se v případě potřeby použijí i ve vztahu k jiným podáním než žalobě a kasačnímu opravnému prostředku.

114.

U přímých žalob ve smyslu článku 1 jednacího řádu je maximální počet stran spisů účastníků řízení (3) stanoven následovně:

115.

Překročení těchto maximálních počtů stran bude povoleno pouze v případech zvláště složitých z právního nebo skutkového hlediska.

116.

Ve věcech z oblasti duševního vlastnictví je maximální počet stran spisů účastníků řízení (3) stanoven následovně:

117.

Překročení těchto maximálních počtů stran bude povoleno pouze v případech zvláště složitých z právního nebo skutkového hlediska.

118.

V řízeních o kasačním opravném prostředku je maximální počet stran spisů účastníků řízení (3) stanoven následovně:

119.

Překročení těchto maximálních počtů stran bude povoleno pouze ve zvláště složitých případech.

120.

Přesáhne-li počet stran spisu účastníka řízení maximální počet stran stanovený podle okolností v bodě 114, 116 nebo 118 výše o 40 % nebo více, je nutné tuto vadu odstranit, nevydá-li předseda opačný pokyn.

121.

Přesáhne-li počet stran spisu účastníka řízení týž maximální počet stran stanovený podle okolností v bodě 114, 116 nebo 118 výše o méně než 40 %, může předseda vydat pokyn k odstranění této vady.

122.

Je-li účastník řízení vyzván k odstranění vady spočívající v nadměrné délce jeho spisu, doručení spisu, jehož rozsáhlost je důvodem k odstranění vady, se pozdrží.

123.

Povinné údaje, které musí návrh na zahájení řízení obsahovat, jsou uvedeny v článku 76 jednacího řádu.

124.

Návrh musí obsahovat také prohlášení uvedené v čl. 77 odst. 1 jednacího řádu.

125.

Po úvodní části návrhu by měl následovat stručný popis skutkového základu sporu.

126.

Na začátku nebo na konci návrhu musí být uvedeno přesné znění návrhových žádání žalobce.

127.

Právní argumentace by měla být členěna podle uplatňovaných žalobních důvodů. Obecně je užitečné, aby jí předcházel schematický přehled uplatňovaných žalobních důvodů. Dále je velmi žádoucí dát každému uplatňovanému žalobnímu důvodu nadpis, aby jej bylo možné snadno identifikovat.

128.

S návrhem musí být předloženy dokumenty uvedené v čl. 51 odst. 2 a 3 a článku 78 jednacího řádu.

129.

Pro účely předložení potvrzení uvedeného v čl. 51 odst. 2 jednacího řádu, že advokát, který zastupuje účastníka řízení nebo je nápomocen jeho zmocněnci, je oprávněn působit jako právní zástupce před soudem členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, lze odkázat na podklad, který již byl soudní kanceláři Tribunálu předložen.

130.

Ke každému návrhu musí být připojeno shrnutí uplatňovaných žalobních důvodů a hlavních argumentů, určené k usnadnění přípravy sdělení podle článku 79 jednacího řádu. Vzhledem k tomu, že toto sdělení musí být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ve všech úředních jazycích, je třeba, aby toto shrnutí nepřesahovalo dvě strany a bylo vyhotoveno v jednacím jazyce podle vzoru uvedeného na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

131.

Shrnutí uplatňovaných žalobních důvodů a hlavních argumentů musí být předloženo odděleně od obsahu návrhu a příloh v něm zmíněných.

132.

Není-li shrnutí uplatňovaných žalobních důvodů a hlavních argumentů předloženo prostřednictvím aplikace e-Curia, musí být zasláno elektronickou poštou ve formě prostého elektronického souboru vyhotoveného s pomocí textového editoru na adresu GC.Registry@curia.europa.eu s označením věci, k níž se vztahuje.

133.

Je-li návrh podán po předložení žádosti o bezplatnou právní pomoc, která staví běh lhůty pro podání žaloby v souladu s čl. 147 odst. 7 jednacího řádu, musí být tato informace uvedena v úvodu návrhu na zahájení řízení.

134.

Je-li návrh podán po doručení usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti o bezplatnou právní pomoc, nebo v případě, že v tomto usnesení není určen advokát k zastupování žadatele o bezplatnou právní pomoc, po doručení usnesení o určení advokáta pověřeného zastupováním žadatele, musí být v návrhu rovněž uvedeno datum, kdy bylo usnesení žalobci doručeno.

135.

K usnadnění přípravy návrhu po formální stránce je třeba odkázat zástupce účastníků řízení na dokumenty „‚Příručka‘ pokynů k žalobě podané v tištěné podobě“ a „‚Příručka‘ pokynů k žalobě podané prostřednictvím aplikace e-Curia“, které jsou dostupné na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

136.

Povinné údaje, které musí žalobní odpověď obsahovat, jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 jednacího řádu.

137.

Na začátku nebo na konci žalobní odpovědi musí být uvedeno přesné znění návrhových žádání žalovaného.

138.

Zpochybnění skutkových okolností tvrzených žalobcem musí být učiněno výslovně a dotčené skutkové okolnosti musí být přesně označeny.

139.

Vzhledem k tomu, že právní rámec řízení je vymezen žalobou, musí být argumentace obsažená v žalobní odpovědi v co největším možném rozsahu členěna dle žalobních důvodů nebo vytýkaných skutečností uvedených v žalobě.

140.

Na žalobní odpověď se použijí body 124, 128 a 129 výše.

141.

Uskuteční-li se druhá výměna spisů účastníků řízení, mohou hlavní účastníci řízení svou argumentaci doplnit podle okolností replikou či duplikou.

142.

Vzhledem k tomu, že rámec a žalobní důvody či vytýkané skutečnosti, které jsou těžištěm sporu, byly důkladně vylíčeny (nebo zpochybněny) v žalobě a žalobní odpovědi, je cílem repliky a dupliky umožnit žalobci a žalovanému, aby své postoje upřesnili nebo svou argumentaci soustředili na některou důležitou otázku a odpověděli na nové skutečnosti obsažené v žalobní odpovědi a replice. Předseda též může na základě čl. 83 odst. 3 jednacího řádu sám upřesnit aspekty, kterých by se tato podání měla týkat.

143.

Povinné údaje, které musí návrh na zahájení řízení obsahovat, jsou uvedeny v čl. 177 odst. 1 jednacího řádu.

144.

Návrh musí obsahovat také prohlášení uvedené v čl. 77 odst. 1 jednacího řádu a informace uvedené v čl. 177 odst. 2 a 3 jednacího řádu.

145.

S návrhem musí být předloženy dokumenty uvedené v čl. 177 odst. 3 až 5 jednacího řádu.

146.

Na žaloby ve věcech z oblasti duševního vlastnictví se použijí body 125 až 127, 129 a 133 až 135 výše.

147.

Povinné údaje, které musí vyjádření k žalobě obsahovat, jsou uvedeny v čl. 180 odst. 1 jednacího řádu.

148.

Vyjádření k žalobě musí obsahovat také prohlášení uvedené v čl. 77 odst. 1 jednacího řádu.

149.

Na začátku nebo na konci vyjádření k žalobě musí být uvedeno přesné znění návrhových žádání žalovaného nebo vedlejšího účastníka.

150.

S vyjádřením k žalobě předloženým vedlejším účastníkem musí být předloženy dokumenty uvedené v čl. 177 odst. 4 a 5 jednacího řádu, pokud tyto dokumenty nebyly předloženy dříve v souladu s čl. 173 odst. 5 jednacího řádu.

151.

Na vyjádření k žalobě se použijí body 129, 138 a 139 výše.

152.

Má-li jiný účastník řízení před odvolacím senátem než žalobce poté, co mu byla doručena žaloba, zájem zpochybnit napadené rozhodnutí z důvodu, který nebyl namítán v žalobě, musí při předložení svého vyjádření k žalobě podat vedlejší žalobu. Vedlejší žaloba musí být předložena samostatným podáním a musí splňovat náležitosti stanovené v článcích 183 a 184 jednacího řádu.

153.

Je-li podána taková vedlejší žaloba, mohou ostatní účastníci řízení předložit vyjádření k vedlejší žalobě, ve kterém se omezí na návrhové žádání, důvody a argumenty uplatněné ve vedlejší žalobě.

154.

Povinný obsah kasačního opravného prostředku je stanoven v čl. 194 odst. 1 jednacího řádu.

155.

Kasační opravný prostředek musí obsahovat také informace uvedené v čl. 77 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 jednacího řádu.

156.

Na začátku nebo na konci kasačního opravného prostředku musí být uvedeno přesné znění návrhových žádání navrhovatele. V souladu s čl. 195 odst. 1 jednacího řádu musí tato návrhová žádání nutně směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu obsaženého ve výroku tohoto rozhodnutí.

157.

Zpravidla není nutné popisovat skutečnosti předcházející sporu a jeho předmět; postačí odkaz na rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu.

158.

Doporučuje se v úvodu kasačního opravného prostředku stručně a schematicky uvést důvody kasačního opravného prostředku. Právní argumentace by měla být členěna podle důvodů uplatňovaných na podporu kasačního opravného prostředku, zejména podle uplatňovaných případů nesprávného právního posouzení.

159.

V právních důvodech a argumentech uplatněných v kasačním opravném prostředku musí být označeno zpochybňované odůvodnění rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu s upřesněním namítaných bodů tohoto rozhodnutí a musí v nich být podrobně uvedeny důvody, proč toto rozhodnutí trpí vadou spočívající v nesprávném právním posouzení.

160.

S kasačním opravným prostředkem musí být případně předloženy dokumenty uvedené v čl. 194 odst. 3 a 4 jednacího řádu.

161.

Ke každému kasačnímu opravnému prostředku musí být připojeno shrnutí uplatňovaných důvodů a hlavních argumentů, určené k usnadnění přípravy sdělení podle článku 79 jednacího řádu. Vzhledem k tomu, že toto sdělení musí být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ve všech úředních jazycích, je třeba, aby toto shrnutí nepřesahovalo dvě strany a bylo vyhotoveno v jednacím jazyce podle vzoru uvedeného na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

162.

Shrnutí uplatňovaných důvodů a hlavních argumentů musí být předloženo odděleně od obsahu kasačního opravného prostředku a příloh v něm zmíněných.

163.

Není-li shrnutí uplatňovaných důvodů a hlavních argumentů předloženo prostřednictvím aplikace e-Curia, musí být zasláno elektronickou poštou ve formě prostého elektronického souboru vyhotoveného s pomocí textového editoru na adresu GC.Registry@curia.europa.eu s označením věci, k níž se vztahuje.

164.

Na kasační opravné prostředky se použije bod 129 výše.

165.

Povinný obsah kasační odpovědi je stanoven v čl. 199 odst. 1 jednacího řádu.

166.

Kasační odpověď musí obsahovat také informace uvedené v čl. 77 odst. 1 jednacího řádu.

167.

Na začátku nebo na konci kasační odpovědi musí být uvedeno přesné znění návrhových žádání účastníka řízení, který ji předkládá. V souladu s článkem 200 jednacího řádu musí tato návrhová žádání směřovat k vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo k jeho úplnému nebo částečnému odmítnutí či zamítnutí.

168.

Právní argumentace musí být v co největším možném rozsahu členěna dle důvodů uplatňovaných navrhovatelem.

169.

Vzhledem k tomu, že skutkový nebo právní rámec byl již předmětem napadeného rozsudku nebo usnesení, uvádí se v kasační odpovědi jen zcela výjimečně v rozsahu, v němž jeho vylíčení v kasačním opravném prostředku je zpochybňováno nebo vyžaduje upřesnění. Zpochybnění musí být učiněno výslovně a dotčená skutková nebo právní okolnost musí být přesně označena.

170.

Námitky vůči přípustnosti celého kasačního opravného prostředku nebo jeho části musí být obsaženy v samotném textu kasační odpovědi, neboť možnost vznést samostatným podáním námitku nepřípustnosti podle článku 130 jednacího řádu se na kasační opravné prostředky nevztahuje.

171.

Spolu s kasační odpovědí musí být případně předloženy dokumenty uvedené v čl. 194 odst. 3 a 4 jednacího řádu.

172.

Na kasační odpovědi se použije bod 129 výše.

173.

Má-li účastník řízení v dotčené věci před Soudem pro veřejnou službu poté, co mu byl doručen kasační opravný prostředek, zájem zpochybnit rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu v určitém aspektu, který nebyl zmíněn v kasačním opravném prostředku, musí proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu podat vedlejší kasační opravný prostředek. Vedlejší kasační opravný prostředek musí být předložen samostatným podáním a musí splňovat náležitosti stanovené v článcích 203 a 204 jednacího řádu. Právní důvody a argumenty obsažené ve vedlejším kasačním opravném prostředku musí být nutně odlišné od právních důvodů a argumentů uplatněných v kasační odpovědi.

174.

Je-li podán takový vedlejší kasační opravný prostředek, může navrhovatel stejně jako kterýkoli další účastník řízení v dotčené věci před Soudem pro veřejnou službu, který má právní zájem na vyhovění vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku, nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, předložit odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek, která se omezí na důvody uváděné ve vedlejším kasačním opravném prostředku.

175.

Kasační opravný prostředek a kasační odpověď, respektive vedlejší kasační opravný prostředek a odpověď na něj, mohou být doplněny replikou a duplikou zejména k tomu, aby se účastníci řízení mohli vyjádřit k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v kasační odpovědi, respektive v odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek.

176.

V souladu s čl. 201 odst. 1 a čl. 206 odst. 1 jednacího řádu je tato možnost podmíněna výslovným souhlasem předsedy na žádost navrhovatele nebo účastníka řízení, který podal vedlejší kasační opravný prostředek.

177.

Takováto žádost nesmí až na výjimečné případy přesáhnout 2 strany a musí v ní být pouze stručně uvedeny zvláštní důvody, pro které je replika nezbytná. Žádost musí být srozumitelná sama o sobě bez nutnosti přihlížet ke kasačnímu opravnému prostředku nebo kasační odpovědi, respektive k vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku a odpovědi na něj.

178.

Z důvodu zvláštní povahy řízení o kasačním opravném prostředku, které se omezuje na zkoumání právních otázek, může předseda v případě, že žádosti o repliku vyhoví, omezit počet stran a předmět repliky i následné dupliky. Splnění těchto požadavků je základním předpokladem řádného průběhu řízení.

179.

Jak vyplývá z článku 106 jednacího řádu, koná Tribunál jednání bez návrhu, nebo na žádost některého z hlavních účastníků řízení.

180.

Hlavní účastník řízení, který si přeje být vyslechnut na jednání, musí podat ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo účastníkům řízení doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení, odůvodněnou žádost. Toto odůvodnění, které nelze zaměňovat se spisem účastníka řízení nebo s písemným vyjádřením a které by nemělo přesáhnout tři strany, se musí zakládat na konkrétním posouzení užitečnosti jednání pro dotyčného účastníka řízení a musí v něm být uvedeno, které údaje ze soudního spisu ve věci nebo které argumenty je podle tohoto účastníka řízení zapotřebí na jednání dále rozvést nebo vyvrátit. V zájmu lepšího nasměrování debaty na jednání není vhodné, aby bylo odůvodnění obecné povahy tak, že by například poukazovalo pouze na význam věci.

181.

Nepodá-li hlavní účastník řízení ve stanovené lhůtě odůvodněnou žádost, může Tribunál rozhodnout, že o žalobě bude rozhodováno bez konání ústní části řízení.

182.

Jak vyplývá z čl. 12 odst. 2 přílohy I statutu a z čl. 207 odst. 1 jednacího řádu, musí účastník řízení o kasačním opravném prostředku, který si přeje být vyslechnut na jednání, podat ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo účastníkům řízení doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení, odůvodněnou žádost. Toto odůvodnění, které nelze zaměňovat se spisem účastníka řízení nebo s písemným vyjádřením a které by nemělo přesáhnout tři strany, se musí zakládat na konkrétním posouzení užitečnosti jednání pro dotyčného účastníka řízení a musí v něm být uvedeno, které údaje ze soudního spisu ve věci nebo které argumenty je podle tohoto účastníka řízení zapotřebí na jednání dále rozvést nebo vyvrátit. V zájmu lepšího nasměrování debaty na jednání není vhodné, aby bylo odůvodnění obecné povahy tak, že by například poukazovalo pouze na význam věci.

183.

Tribunál však může, má-li věc za dostatečně objasněnou na základě podkladů obsažených v soudním spise ve věci, rozhodnout, že o kasačním opravném prostředku bude rozhodováno bez konání ústní části řízení. V řízení o kasačním opravném prostředku totiž Tribunál nemusí konat jednání, přestože účastník řízení o kasačním opravném prostředku podal odůvodněnou žádost.

184.

Vedoucí soudní kanceláře zajistí, aby byli účastníci řízení předvoláni na jednání alespoň jeden měsíc před jeho konáním, čímž nejsou dotčeny případy, kdy okolnosti odůvodňují jejich předvolání v kratší lhůtě.

185.

V souladu s čl. 107 odst. 2 jednacího řádu jsou žádosti o odročení jednání přípustné pouze za výjimečných okolností. Takové žádosti smí být předkládány pouze hlavními účastníky řízení, musí být řádně odůvodněny, doloženy náležitými doklady a předány Tribunálu co možná nejdříve po předvolání.

186.

Má-li zástupce účastníka řízení v úmyslu se jednání neúčastnit, je vhodné, aby o tom vyrozuměl Tribunál co možná nejdříve po předvolání.

187.

Tribunál se vynasnaží, aby byla zástupcům účastníků řízení doručena stručná zpráva k jednání tři týdny před jednáním. Stručná zpráva k jednání slouží k přípravě jednání.

188.

Stručná zpráva k jednání vyhotovená soudcem zpravodajem se omezuje na uvedení důvodů a krátké shrnutí argumentů účastníků řízení.

189.

Na jednání mohou účastníci řízení případně přednést vyjádření ke stručné zprávě k jednání. V tom případě se do protokolu z jednání zaznamená poznámka o takových vyjádřeních.

190.

Stručná zpráva k jednání je dostupná veřejnosti před jednací síní v den konání jednání, ledaže se koná jednání s vyloučením veřejnosti.

191.

Před každým veřejným jednáním vyvěsí vedoucí soudní kanceláře před jednací síní následující informace v jednacím jazyce: datum a hodinu konání jednání, příslušné soudní kolegium, věc nebo věci, které budou projednávány, a jména (názvy) účastníků řízení.

192.

Žádost o použití určitých technických prostředků k předvedení prezentace musí být podána alespoň dva týdny před datem konání jednání. Podmínky užívání těchto prostředků musí být určeny ve spolupráci s vedoucím soudní kanceláře tak, aby byla zohledněna případná technická či praktická omezení. Nosiče takových prezentací se do soudního spisu ve věci nezakládají, nerozhodne-li předseda jinak.

193.

Vzhledem k bezpečnostním opatřením, jež platí pro vstup do objektů Soudního dvora Evropské unie, se zástupcům účastníků řízení doporučuje učinit vše nezbytné, aby se mohli dostavit do jednací síně alespoň 15 minut před začátkem jednání, neboť je zvykem, že s nimi členové soudního kolegia pohovoří o uspořádání jednání.

194.

Pro účely přípravy účasti na jednání je třeba odkázat zástupce účastníků řízení na dokument „‚Příručka‘ pokynů k jednání“, který je dostupný na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

195.

Zástupci účastníků řízení jsou povinni vystupovat před soudem v taláru.

196.

Účelem jednání je:

197.

Je na každém účastníku řízení, aby posoudil, zda je vzhledem k účelu jednání vymezeném v bodě 196 výše přednes řeči skutečně účelný, nebo zda postačuje pouhý odkaz na písemná vyjádření či spisy účastníků řízení. Jednání se pak může zaměřit na odpovědi na otázky Tribunálu. Považuje-li zástupce za nutné ujmout se slova, může svůj přednes omezit na určité body a ve zbytku odkázat na spisy.

198.

Jestliže Tribunál před konáním jednání vyzval účastníky řízení v souladu s čl. 89 odst. 4 jednacího řádu, aby se při své řeči soustředili na jednu či více určených otázek, musí být tyto otázky probírány při přednesu řeči přednostně.

199.

Jestliže se některý účastník řízení rozhodne nepřednést řeč, jeho mlčení není považováno za souhlas s řečí jiného účastníka řízení, pokud již byla předmětná argumentace zpochybněna písemně. Mlčení tomuto účastníku řízení nebrání v tom, aby odpověděl na řeč druhého účastníka řízení.

200.

V zájmu jasnosti a k tomu, aby členům Tribunálu bylo umožněno snazší pochopení řečí, je obecně vhodnější se vyjadřovat volně svými slovy na základě poznámek spíše než číst text. Od zástupců účastníků řízení se rovněž žádá, aby v co nejvyšší možné míře zjednodušili prezentaci věci a dávali přednost krátkým větám. Mimoto by zástupci usnadnili práci Tribunálu, kdyby své řeči přednášeli strukturovaně a před každým rozvedením příslušné části upřesnili osnovu, podle které hodlají postupovat.

201.

Délka řečí se může lišit v závislosti na složitosti věci a existenci či neexistenci nových skutkových okolností. Každý hlavní účastník řízení má na přednes své řeči k dispozici 15 minut a každý vedlejší účastník 10 minut (ve spojených věcech má každý hlavní účastník řízení k dispozici 15 minut na každou věc a každý vedlejší účastník 10 minut na každou věc), nedá-li jim soudní kancelář jiný pokyn. Toto omezení se týká pouze řečí jako takových a nezahrnuje čas nezbytný k odpovědi na otázky položené při jednání nebo k závěrečným replikám.

202.

Vyžadují-li to okolnosti, může být soudní kanceláři nejpozději dva týdny (nebo v pozdějším stadiu v případě řádně odůvodněných výjimečných okolností) přede dnem jednání zaslána řádně odůvodněná žádost o výjimku z této obvyklé délky řečí, ve které musí být upřesněna délka přednesu řeči, která je považována za nezbytnou. Zástupci budou vyrozuměni o čase pro přednes řeči, který jim bude vymezen na základě takovéto žádosti.

203.

Jedná-li za účastníka řízení několik zástupců, mohou přednést řeč zpravidla jen dva z nich a celková délka jejich ústních projevů nesmí přesáhnout dobu uvedenou v bodě 201 výše. Odpovědi na otázky soudců a závěrečné repliky však mohou být předneseny i jinými zástupci než těmi, kteří přednesou řeč.

204.

Jestliže několik účastníků řízení hájí před Tribunálem tutéž tezi (zejména v případě vedlejšího účastenství nebo ve spojených věcech), je žádoucí, aby jejich zástupci před jednáním sladili svůj postup, a předešli tak jakémukoli opakování řečí.

205.

Citují-li zástupci rozhodnutí Soudního dvora, Tribunálu nebo Soudu pro veřejnou službu, uvedou jeho běžné označení a číslo věci a případně upřesní jeho relevantní bod (body).

206.

V souladu s čl. 85 odst. 3 jednacího řádu mohou hlavní účastníci řízení výjimečně na jednání předložit další důkazy. V takovém případě jsou ostatní účastníci řízení vyslechnuti k jejich přípustnosti a obsahu. Nastane-li taková situace, je vhodné si připravit dostatečný počet jejich vyhotovení.

207.

Pro usnadnění tlumočení je žádoucí, aby zástupci účastníků řízení předem zaslali případný text nebo písemné podklady své řeči tlumočnickému odboru elektronickou poštou (interpret@curia.europa.eu).

208.

Důvěrnost předaných poznámek k řečem je zajištěna. Aby se předešlo jakémukoli nedorozumění, musí být uvedeno jméno (název) účastníka řízení. Poznámky k řečem nejsou zakládány do soudního spisu ve věci.

209.

Zástupcům účastníků řízení se připomíná, že pouze někteří členové Tribunálu sledují řeč v jazyce, ve kterém je přednášena, a ostatní naslouchají simultánnímu tlumočení. Zástupcům se doporučuje, aby v zájmu hladkého průběhu jednání a zachování kvality simultánního tlumočení hovořili pomalu a do mikrofonu.

210.

Mají-li zástupci v úmyslu doslovně citovat části některých textů nebo dokumentů, zvláště pak části, které nejsou uvedeny v soudním spise ve věci, je účelné seznámit s nimi tlumočníky před zahájením jednání. Rovněž může být účelné upozornit je na případně obtížně přeložitelné pojmy.

211.

Vedoucí soudní kanceláře zpracuje v jednacím jazyce protokol z každého jednání, který obsahuje označení věci, den, hodinu a místo konání jednání, případně údaj, že jde o jednání s vyloučením veřejnosti, jména přítomných soudců a vedoucího soudní kanceláře, jména a postavení přítomných zástupců účastníků řízení, případně poznámku o vyjádření ke stručné zprávě k jednání, případně příjmení, jména, postavení a bydliště vyslýchaných svědků nebo znalců, případně označení podání nebo podkladů předložených na jednání a v případě potřeby prohlášení učiněná na jednání, jakož i rozhodnutí, která na jednání přijal Tribunál nebo předseda.

212.

V souladu s článkem 64 a s výhradou ustanovení čl. 68 odst. 4, článku 104, čl. 105 odst. 8 a čl. 144 odst. 7 jednacího řádu Tribunál přihlédne pouze k těm podáním a podkladům, s nimiž měli zástupci účastníků řízení možnost se seznámit a k nimž se mohli vyjádřit.

213.

Z toho vyplývá, že aniž jsou dotčena ustanovení článků 103 až 105 jednacího řádu, k žádosti žalobce o důvěrné nakládání s některými údaji ze soudního spisu ve věci ve vztahu k žalovanému nelze přihlížet. Stejně tak žalovaný nemůže podat takovouto žádost ve vztahu k žalobci.

214.

Některý z hlavních účastníků řízení však může požádat, aby bylo vyloučeno poskytnutí některých důvěrných údajů obsažených v soudním spise ve věci vedlejšímu účastníkovi v souladu s čl. 144 odst. 7 jednacího řádu.

215.

Každý účastník řízení může rovněž požádat, aby některé údaje obsažené v soudních spisech věcí, kterých se spojení týká, byly v souladu s čl. 68 odst. 4 jednacího řádu vyloučeny z práva účastníka řízení ve spojených věcech nahlížet do těchto spisů.

216.

Pokud byl ve věci předložen návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení, jsou hlavní účastníci řízení vyzváni, aby ve lhůtě určené vedoucím soudní kanceláře uvedli, zda požadují důvěrné nakládání s některými údaji obsaženými v podáních a podkladech, které již byly založeny do soudního spisu ve věci.

217.

V případě všech podání a podkladů, které předloží později, musí hlavní účastníci řízení při jejich předložení podat současně případnou žádost o důvěrné nakládání. Nepodají-li takovou žádost, předložená podání a podklady budou poskytnuty vedlejšímu účastníkovi.

218.

Žádost o důvěrné nakládání musí být předložena samostatným podáním. Tato žádost nemůže být podána v důvěrné verzi, a nesmí tedy obsahovat důvěrné údaje.

219.

V žádosti o důvěrné nakládání musí být označen účastník řízení, ve vztahu k němuž je zajištění důvěrnosti požadováno.

220.

Žádost o důvěrné nakládání se musí omezit pouze na to, co je nezbytně nutné, a jejím předmětem nemůže být v žádném případě celé podání; pouze výjimečně může být jeho předmětem celá příloha. Poskytnutí nedůvěrné verze podání a podkladů, v níž jsou odstraněny některé části textu, slova nebo čísla, je totiž obvykle možné bez ohrožení dotčených zájmů.

221.

V žádosti o důvěrné nakládání musí být přesně označeny dotčené údaje nebo části textu a musí obsahovat odůvodnění důvěrné povahy každého z těchto údajů nebo každé z těchto částí textu. Neuvedení těchto skutečností může být důvodem pro zamítnutí žádosti Tribunálem.

222.

Spolu s podáním žádosti o důvěrné nakládání s jedním nebo více podáními musí účastník řízení předložit úplnou nedůvěrnou verzi daného podání (daných podání) a podkladů, v níž byly odstraněny údaje nebo části textu, na které se tato žádost vztahuje.

223.

Není-li žádost o důvěrné nakládání v souladu s body 218, 219 a 222 výše, vedoucí soudní kanceláře vyzve příslušného účastníka řízení k odstranění vad. Není-li žádost o důvěrné nakládání i přes výzvu k odstranění vad uvedena do souladu s pravidly těchto prováděcích předpisů, nelze ji řádně projednat a veškerá podání a podklady budou poskytnuty vedlejšímu účastníkovi.

224.

Uvažuje-li se o spojení několika věcí, jsou účastníci řízení vyzváni, aby ve lhůtě určené vedoucím soudní kanceláře uvedli, zda požadují důvěrné nakládání s některými údaji obsaženými v podáních a podkladech, které již byly založeny do soudních spisů věcí, kterých se spojení týká.

225.

V případě všech podání a podkladů, které předloží později, musí účastníci řízení při jejich předložení podat současně případnou žádost o důvěrné nakládání. Nepodají-li takovou žádost, předložená podání a podklady budou zpřístupněny ostatním účastníkům řízení ve spojených věcech.

226.

Na žádosti o důvěrné nakládání podané v případě spojených věcí se použijí body 218 až 223 výše.

227.

V rámci provedení důkazu podle článku 91 jednacího řádu může Tribunál účastníkovi řízení nařídit, aby předložil údaje nebo podklady týkající se věci. Na základě čl. 92 odst. 3 jednacího řádu lze jejich předložení nařídit pouze tehdy, pokud dotyčný účastník řízení nevyhověl organizačnímu procesnímu opatření, které bylo dříve za tím účelem přijato, nebo pokud to výslovně navrhne a odůvodní potřebu jeho nařízení formou usnesení o provedení důkazů.

228.

Pokud některý z hlavních účastníků s poukazem na důvěrnou povahu určitých údajů a podkladů nesouhlasí s jejich předáním ve své odpovědi na návrh na organizační procesní opatření nebo navrhuje, aby bylo nařízeno dokazování, Tribunál nařídí jejich předložení usnesením o provedení důkazů podle čl. 91 písm. b) jednacího řádu, má-li za to, že tyto údaje či podklady mohou být významné pro rozhodnutí sporu. Nakládání s důvěrnými údaji či podklady takto předloženými Tribunálu se řídí článkem 103 jednacího řádu. Příslušná úprava neobsahuje žádnou výjimku ze zásady kontradiktornosti řízení, nýbrž stanoví pravidla uplatňování této zásady.

229.

Na základě tohoto ustanovení Tribunál posoudí významnost údajů či podkladů pro rozhodnutí sporu a ověří jejich důvěrnou povahu. Má-li Tribunál za to, že jsou dané informace zároveň významné pro rozhodnutí sporu i důvěrné, poměří jejich důvěrnost s požadavky souvisejícími s právem na účinnou soudní ochranu, zejména s požadavkem na dodržování zásady kontradiktornosti, a po jejich poměření má dvě možnosti.

230.

Tribunál může rozhodnout, že druhý hlavní účastník řízení musí být s údajem nebo podkladem seznámen navzdory jeho důvěrné povaze. V tomto ohledu může Tribunál organizačním procesním opatřením vyzvat zástupce jiných účastníků řízení než toho, který důvěrné údaje předložil, k přijetí závazku, že zachovají důvěrnost dokumentu nebo podkladu s tím, že údaje, o nichž se dozví, neposkytnou svým mandantům nebo třetím osobám. V případě porušení tohoto závazku může být použit článek 55 jednacího řádu.

231.

Alternativně může Tribunál rozhodnout, že důvěrné údaje poskytnuty nebudou, přičemž druhému hlavnímu účastníkovi řízení umožní seznámit se s nedůvěrnými údaji, aby se mohl vyjádřit v nejširším možném rozsahu v souladu se zásadou kontradiktornosti. Tribunál tedy hlavnímu účastníkovi řízení, který předložil důvěrné údaje, nařídí, aby některé informace poskytl způsobem, který umožní sladit zachování důvěrné povahy údajů s kontradiktorností řízení. Informace může být předána například formou shrnutí. Nemůže-li druhý hlavní účastník řízení podle názoru Tribunálu náležitě vykonávat své právo účinně se v řízení bránit, může Tribunál přijmout usnesení nebo i několik usnesení, dokud nebude mít za to, že v řízení lze pokračovat kontradiktorně.

232.

Má-li Tribunál za to, že poskytnutí informace druhému hlavnímu účastníkovi řízení, jež bylo zajištěno postupem upraveným v usnesení přijatém na základě čl. 103 odst. 3 jednacího řádu, umožnilo tomuto účastníkovi řízení účelně se vyjádřit, nepřihlédne k údajům či podkladům, s nimiž nebyl uvedený účastník řízení seznámen, a tyto údaje a podklady se vydají zpět hlavnímu účastníkovi řízení, který je předložil.

233.

V rámci přezkumu legality aktu orgánu, jímž se odpírá přístup k určitému dokumentu, může Tribunál nařídit předložení tohoto dokumentu v rámci dokazování podle čl. 91 písm. c) jednacího řádu.

234.

Předložený dokument se ostatním účastníkům řízení neposkytne, ledaže by se tak spor stal bezpředmětným.

235.

Podle čl. 105 odst. 1 a 2 jednacího řádu může hlavní účastník řízení z vlastního podnětu nebo v návaznosti na nařízení dokazování Tribunálem předložit údaje či podklady týkající se bezpečnosti nebo zahraniční politiky Unie nebo jednoho či více jejích členských států. Odstavce 3 až 10 tohoto ustanovení stanoví procesní úpravu použitelnou na takové údaje či podklady.

236.

Vzhledem k citlivé a důvěrné povaze údajů či podkladů týkajících se bezpečnosti nebo zahraniční politiky Unie nebo jednoho či více jejích členských států je pro účely uplatňování úpravy obsažené v článku 105 jednacího řádu nezbytné zavedení vhodného bezpečnostního rámce k zajištění vysoké úrovně ochrany těchto údajů či podkladů. Tento rámec je upraven rozhodnutím Tribunálu přijatým na základě čl. 105 odst. 11 jednacího řádu.

237.

Podle čl. 227 odst. 3 jednacího řádu se ustanovení článku 105 použijí až od vstupu v platnost rozhodnutí uvedeného v čl. 105 odst. 11.

238.

V souladu s čl. 147 odst. 2 jednacího řádu musí být žádost o bezplatnou právní pomoc povinně podána na příslušném formuláři. Tento formulář je dostupný na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie.

239.

Žadatel o bezplatnou právní pomoc, který není při podání formuláře žádosti o bezplatnou právní pomoc zastoupen advokátem, může řádně vyplněný a podepsaný formulář podat soudní kanceláři v listinné podobě poštou nebo na místě, po případném doručení kopie originálu tohoto formuláře telefaxem. V případě využití telefaxu se použijí body 78 až 81 výše.

240.

Je-li žadatel o bezplatnou právní pomoc při podání formuláře žádosti o bezplatnou právní pomoc zastoupen advokátem, uskuteční se podání tohoto formuláře podle čl. 72 odst. 1 jednacího řádu s přihlédnutím k ustanovením bodů 74 až 85 výše.

241.

Účelem formuláře žádosti o bezplatnou právní pomoc je poskytnout Tribunálu v souladu s čl. 147 odst. 3 a 4 jednacího řádu informace nezbytné k tomu, aby mohl účelně rozhodnout o žádosti o bezplatnou právní pomoc. Jedná se o

242.

Žadatel je povinen předložit spolu s formulářem žádosti o bezplatnou právní pomoc doklady pro informace uvedené v bodě 241 výše.

243.

Je-li to třeba, musí být spolu s formulářem žádosti o bezplatnou právní pomoc předloženy dokumenty uvedené v čl. 51 odst. 2 a 3 a čl. 78 odst. 3 jednacího řádu.

244.

Je-li žadatel o bezplatnou právní pomoc při podání formuláře žádosti o bezplatnou právní pomoc zastoupen advokátem, musí tento formulář obsahovat též prohlášení uvedené v čl. 77 odst. 1 jednacího řádu.

245.

Řádně vyplněný formulář žádosti o bezplatnou právní pomoc a doklady musí být srozumitelné samy o sobě.

246.

Aniž je dotčena možnost Tribunálu vyžádat si doplňující informace nebo dokumenty na základě článků 89 a 90 jednacího řádu, nemůže být žádost o bezplatnou právní pomoc doplněna později předloženými dodatky. Takové dodatky nevyžádané Tribunálem budou odmítnuty. Ve výjimečných případech mohou být nicméně doklady prokazující potřebnost žadatele přijaty i později, bude-li jejich opožděné předložení řádně vysvětleno.

247.

Na základě čl. 147 odst. 7 jednacího řádu podání žádosti o bezplatnou právní pomoc staví lhůtu stanovenou pro podání žaloby, ke které se žádost vztahuje, až do doručení usnesení, kterým se o žádosti rozhodne, nebo není-li tímto usnesením určen advokát k zastupování žadatele o bezplatnou právní pomoc, až do doručení usnesení o určení advokáta k jeho zastupování.

248.

Vzhledem k tomu, že podání žádosti o bezplatnou právní pomoc má za následek stavení lhůty pro podání žaloby až do doručení usnesení uvedeného v bodě 247 výše, může se stát, že zbývající část lhůty pro podání žaloby bude velmi krátká. Osobě, které byla přiznána bezplatná právní pomoc a která je řádně zastoupena advokátem, se tedy doporučuje věnovat zachování normativně stanovené lhůty zvláštní pozornost.

249.

V souladu s čl. 152 odst. 1 jednacího řádu se žádost o projednání věci ve zrychleném řízení předkládá samostatným podáním podle okolností současně s žalobou nebo s žalobní odpovědí a musí obsahovat odůvodnění s upřesněním zvláštní naléhavosti věci a ostatních rozhodných okolností.

250.

K usnadnění okamžitého zpracování v soudní kanceláři musí žádost o projednání věci ve zrychleném řízení obsahovat na první straně údaj o tom, že je podávána na základě článků 151 a 152 jednacího řádu.

251.

Rozsah žaloby, ve vztahu k níž je žádáno o projednání věci ve zrychleném řízení, nesmí v zásadě přesáhnout 25 stran. Tato žaloba musí splňovat náležitosti uvedené v bodech 123 až 134 výše.

252.

Doporučuje se, aby účastník řízení, který žádá o projednání věci ve zrychleném řízení, v žádosti upřesnil důvody, argumenty nebo části příslušného spisu účastníka řízení (žaloby nebo žalobní odpovědi), které jsou předloženy pouze pro případ, že v takovém řízení rozhodováno nebude. Tyto údaje, uvedené v čl. 152 odst. 2 jednacího řádu, musí být v žádosti formulovány přesně spolu s uvedením čísla příslušných odstavců.

253.

Doporučuje se, aby k žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení, která obsahuje údaje uvedené v bodě 252 výše, byla přiložena zkrácená verze příslušného spisu účastníka řízení.

254.

Je-li přiložena zkrácená verze, musí být v souladu s následujícími pokyny:

255.

Aby bylo možné zkrácenou verzi co nejrychleji projednat, musí být v souladu s výše uvedenými pokyny.

256.

Pokud si Tribunál vyžádá zkrácenou verzi spisu účastníka řízení na základě čl. 151 odst. 3 jednacího řádu, musí být zkrácená verze, není-li uvedeno jinak, vyhotovena v souladu s výše uvedenými pokyny.

257.

Pokud žalobce v žádosti neuvedl žalobní důvody, argumenty nebo části své žaloby, ke kterým má být přihlíženo pouze pro případ, že nebude rozhodováno ve zrychleném řízení, musí žalovaný odpovědět na žalobu ve lhůtě jednoho měsíce.

258.

Pokud žalobce v žádosti uvedl žalobní důvody, argumenty nebo části žaloby, ke kterým má být přihlíženo pouze pro případ, že nebude rozhodováno ve zrychleném řízení, musí žalovaný ve lhůtě jednoho měsíce odpovědět na žalobní důvody a argumenty uvedené v žalobě nahlížené ve světle údajů obsažených v žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení.

259.

Pokud žalobce připojil k žádosti zkrácenou verzi žaloby, musí žalovaný ve lhůtě jednoho měsíce odpovědět na žalobní důvody a argumenty obsažené v této zkrácené verzi žaloby.

260.

Zamítne-li Tribunál žádost o projednání věci ve zrychleném řízení ještě před tím, než žalovaný podá žalobní odpověď, je lhůta jednoho měsíce, která je pro podání této žalobní odpovědi stanovena v čl. 154 odst. 1 jednacího řádu, prodloužena o další měsíc.

261.

Zamítne-li Tribunál žádost o projednání věci ve zrychleném řízení poté, co žalovaný podal žalobní odpověď ve lhůtě jednoho měsíce stanovené v čl. 154 odst. 1 jednacího řádu, je tomuto účastníku řízení poskytnuta nová lhůta jednoho měsíce od doručení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení, aby měl možnost doplnit svoji žalobní odpověď.

262.

V rámci zrychleného řízení je kladen důraz na ústní část řízení, neboť písemná část řízení je v zásadě omezena pouze na jednu výměnu spisů účastníků řízení, a jednání se koná v krátké lhůtě po ukončení písemné části řízení. Tribunál však může rozhodnout bez konání ústní části řízení, sdělí-li hlavní účastníci řízení ve lhůtě určené předsedou, že se účasti na jednání vzdávají, a má-li Tribunál věc za dostatečně objasněnou na základě podkladů obsažených v soudním spise ve věci.

263.

Jestliže Tribunál nepovolil předložení spisu vedlejšího účastníka, může se vedlejší účastník vyjádřit pouze ústně, koná-li se jednání.

264.

V souladu s čl. 156 odst. 4 jednacího řádu musí být návrh na odklad provádění nebo nuceného výkonu nebo na jiná předběžná opatření předložen samostatným podáním. Musí být srozumitelný sám o sobě bez nutnosti přihlížet k žalobě v hlavním řízení, včetně příloh k ní.

265.

K usnadnění okamžitého zpracování v soudní kanceláři musí návrh na odklad provádění nebo nuceného výkonu nebo na jiná předběžná opatření obsahovat na první straně údaj o tom, že je podáván na základě článku 156 jednacího řádu. Dále se doporučuje, aby byl takový návrh předložen prostřednictvím aplikace e-Curia, nebo je-li doručován telefaxem, aby k němu byly připojeny všechny přílohy, včetně dokumentů uvedených v článku 78 jednacího řádu.

266.

V návrhu na odklad provádění nebo nuceného výkonu nebo na jiná předběžná opatření musí být velmi stručně a krátce označen předmět sporu, skutkové a právní důvody, na kterých je založena žaloba v hlavním řízení a které prima facie ukazují na její opodstatněnost (fumus boni iuris), a musí v něm být uvedeny okolnosti dokládající naléhavost. V návrhu je nutno přesně označit navrhované nebo navrhovaná opatření. Návrh musí též obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

267.

Jelikož je návrh na předběžné opatření určen k tomu, aby umožnil posouzení fumus boni iuris v rámci zkráceného řízení, nesmí v něm být v žádném případě převzat celý text žaloby v hlavním řízení.

268.

Aby mohl být návrh na předběžné opatření projednán způsobem zohledňujícím jeho naléhavost, nesmí maximální počet jeho stran v zásadě překročit v závislosti na dotčené oblasti a okolnostech věci 25 stran.

269.

Tyto prováděcí předpisy zrušují a nahrazují Pokyny pro vedoucího kanceláře ze dne 5. července 2007 (Úř. věst. L 232, 4.9.2007, s. 1), ve znění změn ze dne 17. května 2010 (Úř. věst. L 170, 6.7.2010, s. 53) a ze dne 24. ledna 2012 (Úř. věst. L 68, 7.3.2012, s. 20), a Praktické pokyny pro účastníky řízení před Tribunálem ze dne 24. ledna 2012 (Úř. věst. L 68, s. 23).

270.

Tyto prováděcí předpisy jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost prvním dnem prvního měsíce po svém zveřejnění.