21.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 86/1

(1)

Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je při vymezování a provádění všech politik a činností Unie třeba zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiky členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů a zároveň plně uznávat odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotních politik a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

(2)

Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Podpora dobrého zdraví na úrovni Unie je rovněž nedílnou součástí strategie „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a bude jim umožněno převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví, bude to mít celkově kladné účinky na zdraví, včetně snížení nerovností v oblasti zdraví, i pozitivní vliv na kvalitu života, na produktivitu a na konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Podpora a uznávání inovací s dopadem na zdravotnictví pomáhá řešit problematiku udržitelnosti ve zdravotnictví v souvislosti s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností v oblasti zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“. Z těchto důvodů je vhodné zavést Třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) (dále jen „program“).

(3)

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii a snížení nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje ty rizikové.

(4)

Předchozí programy pro činnost Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013), přijaté postupně rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (4) a č. 1350/2007/ES (5) (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“), byly hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Program by měl navázat na úspěchy předchozích programů v oblasti zdraví. Měl by rovněž zohlednit doporučení externích auditů a provedených hodnocení, zejména pak doporučení Účetního dvora z jeho zvláštní zprávy č. 2/2009, podle nějž by pro období po roce 2013 měly Evropský parlament, Rada a Komise znovu zvážit rozsah činností Unie v oblasti veřejného zdraví a způsob financování této oblasti ze strany Unie. Přitom je třeba si uvědomit, jaké rozpočtové prostředky jsou k dispozici, a že jako prostředek, který napomáhá spolupráci a výměně informací mezi zainteresovanými subjekty v Evropě, existují i další mechanismy spolupráce.

(5)

V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených cílů a akcí s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou Unie a soustředit podporu na menší počet činností v prioritních oblastech. Důraz by měl být v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty oblasti, ve kterých jednoznačně existují aspekty přeshraniční povahy či aspekty týkající se vnitřního trhu nebo v nichž spolupráce na úrovni Unie přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu.

(6)

Program by měl být prostředkem propagujícím akce v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy; podpora sítí pro sdílení poznatků a vzájemné učení; řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění jejich následků; řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde Unie disponuje pevnou legitimitou k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy; uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví; akce, které mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujících informované rozhodování na úrovni Unie; zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání v důsledku duplicit a optimalizaci využívání finančních prostředků.

(7)

Při provádění programu by měla být uznávána odpovědnost členských států za vymezení své zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

(8)

Zpráva WHO o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení investic do veřejného zdraví a zdravotních systémů. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování zdraví stanovily ve vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího povědomí o možnostech financování oblasti zdraví z prostředků Unie. Program by měl proto usnadnit začleňování jeho výsledků do vnitrostátních zdravotních politik.

(9)

Inovace v oblasti zdraví by měly být chápány jako strategie v oblasti veřejného zdraví, která se neomezuje na technický pokrok, pokud jde o produkty a služby. Podpora inovací v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví, strategií prevence, řízení zdravotních systémů a organizace a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče, včetně opatření na podporu zdraví a na předcházení nemocem, má potenciál zlepšit výstupy v oblasti veřejného zdraví, zvýšit kvalitu péče poskytované pacientům, reagovat na nenaplněné potřeby a zároveň podpořit konkurenceschopnost zainteresovaných subjektů a zlepšit nákladovou efektivitu i udržitelnost zdravotních služeb a lékařské péče. Program by měl proto usnadňovat dobrovolné zavádění inovací v oblasti zdraví, při zohlednění společných hodnot a zásad ve zdravotních systémech Evropské unie uvedených v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 (6).

(10)

Program by měl zejména v souvislosti s hospodářskou krizí přispět k řešení nerovností v oblasti zdraví a podporovat rovnost a solidaritu prostřednictvím opatření k dosažení různých cílů a podporou a usnadňováním výměny osvědčených postupů.

(11)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU má Unie podporovat rovnost žen a mužů a snažit se o boj proti diskriminaci. Program by měl proto v rámci všech svých činností podporovat zohlednění cílů spočívajících v rovnosti žen a mužů a v zákazu diskriminace.

(12)

Pacientům musí být umožněno, mimo jiné zvyšováním zdravotní gramotnosti, starat se aktivněji o své zdraví a zdravotní péči, která je jim poskytována, předcházet špatnému zdravotnímu stavu a činit informovaná rozhodnutí. Měla by se optimalizovat transparentnost činností při poskytování zdravotní péče a systémů zdravotní péče a dostupnost důvěryhodných, nezávislých a uživatelsky vstřícných informací pro pacienty. Zdravotnická zařízení by měla dostávat informace formou zpětné vazby a komunikace s pacienty. Podpora členských států, organizací pacientů a zainteresovaných subjektů má zásadní význam a měla by být koordinována na úrovni Unie, aby bylo možné účinně pomáhat pacientům, zejména pacientům trpícími vzácnými onemocněními, využívat přeshraniční zdravotní péče.

(13)

V zájmu efektivity zdravotních systémů a bezpečnosti pacientů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými s poskytováním zdravotní péče a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek. Program by měl podporovat trvalé úsilí o zlepšení metod analýzy prováděných za účelem odhalování a předcházení antimikrobiální odolnosti a o zlepšení propojení mezi všemi zúčastněnými stranami ve zdravotnictví, včetně subjektů z oblasti zdraví zvířat, pokud jde o antimikrobiální odolnost.

(14)

V souvislosti se stárnutím společnosti mohou dobře cílené investice na podporu zdraví a prevenci nemocí prodloužit délku „života prožitého ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem zdravý a aktivní život i v pozdějším věku. Chronické nemoci způsobují v Unii více než 80 % předčasných úmrtí. Program by měl určit, rozšiřovat a prosazovat využívání vědecky podložených a osvědčených postupů pro přijímání nákladově efektivních opatření na podporu zdraví a předcházení nemocem a zaměřených zejména na hlavní rizikové faktory, jako například užívání tabáku a drog, nadměrnou konzumaci alkoholu a nezdravé stravovací návyky, obezitu a nedostatek tělesné aktivity, jakož i HIV/AIDS, tuberkulózu a hepatitidu. Účinné předcházení nemocem by přispělo ke zvýšení finanční udržitelnosti systémů zdravotní péče. Program by měl přispět k předcházení nemocem ve všech aspektech prevence (primární, sekundární a terciární) a v průběhu celého životního cyklu občanů Unie, k podpoře zdraví a k vytváření prostředí příznivého pro zdravý životní styl, a to při zohlednění důležitých faktorů sociální a environmentální povahy, jakož i dopadu určitých forem postižení na zdraví, přičemž by měl zohledňovat rozdíly mezi ženami a muži.

(15)

Za účelem minimalizace důsledků, které mají pro veřejné zdraví přeshraniční zdravotní hrozby uvedené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (7), jež mohou sahat od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily například E. coli, chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom), nebo dopadů na zdraví vyplývající z rostoucí intenzity pohybu obyvatelstva, je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, která se zaměří na různé aspekty přeshraničních zdravotních hrozeb a budou vycházet z plánování připravenosti a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (8) při potírání přenosných nemocí a s činnostmi podporovanými v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a nástrojů Unie, které se zaměřují zejména na chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby ve třetích zemích.

(16)

Akce v rámci tohoto programu by mohly rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty, životním prostředím a změnou klimatu. Jak se uvádí ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program v rámci specifického cíle týkajícího se přeshraničních zdravotních hrozeb by měly celkově přispět k plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise by měla poskytnou informace o výdajích týkajících se změny klimatu v rámci programu.

(17)

V souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování EU je třeba v právních předpisech Unie, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. V souladu s tímto cílem by mělo být v rámci programu vynakládáno zvláštní úsilí na podporu činností vyžadovaných cíli právních předpisů Unie v oblasti přenosných nemocí a dalších zdravotních hrozeb, lidských tkání a buněk, krve, lidských orgánů, zdravotnických prostředků, léčivých přípravků, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a tabákových výrobků a reklamy na ně, nebo přispívajících k plnění těchto cílů.

(18)

Program by měl posilováním systému informací a poznatků týkajících se zdraví napomáhat při rozhodování na základě vědeckých poznatků, při zohlednění příslušných činností mezinárodních organizací, jako jsou WHO a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento systém by měl mimo jiné spočívat ve využívání stávajících nástrojů a případně v dalším rozvoji standardizovaného systému informací týkajících se zdraví a nástrojů pro monitorování zdraví, shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví, podpoře vědeckých výborů zřízených v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES (9) a účast na rozsáhlém šíření výsledků programu.

(19)

Cílem politiky Unie v oblasti zdraví je doplňovat a podporovat vnitrostátní zdravotní politiky, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů. Výměna osvědčených postupů je klíčovým nástrojem této politiky. Tato výměna by měla vnitrostátním orgánům umožnit využívat účinná řešení vyvinutá v jiných členských státech, omezit zdvojení úsilí a zvýšit efektivnost nákladů podporou inovativních řešení v oblasti zdraví. Tento program by se proto měl soustředit zejména na spolupráci s příslušnými orgány členských států odpovědnými za oblast zdravotnictví a motivovat všechny členské státy k širší účasti, jak bylo doporučeno v hodnoceních předchozích programů v oblasti zdraví. Zejména je třeba aktivně pobízet členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru, aby se účastnily akcí spolufinancovaných příslušnými orgány členských států odpovědnými za veřejné zdraví nebo subjekty pověřenými těmito příslušnými orgány. Tyto akce by měly být považovány za mimořádně prospěšné a měly by být zejména v souladu s cílem usnadnit účast členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru, a tuto účast rozšířit. Měla by být zvážena také další, nefinanční podpora účasti těchto členských států na takových akcích, například pokud jde o proces uplatnění, předávání vědomostí a využívání odborných znalostí.

(20)

Nevládní subjekty a zainteresované strany v oblasti zdraví, zejména organizace pacientů a odborná zdravotnická sdružení poskytují Komisi důležité informace a rady nezbytné pro provádění programu. Při plnění této úlohy se může stát, že budou na své fungování vyžadovat příspěvky z programu. Proto by program měl být přístupný pro nevládní organizace a organizace pacientů činné v oblasti veřejného zdraví, které hrají důležitou úlohu v občanském dialogu na úrovni Unie, například se účastní poradních skupin, a přispívají tak k naplňování specifických cílů programu.

(21)

Program by měl případným prosazováním využívání inovativních vědeckých objevů vyplývající z výzkumu v odvětví zdravotnictví podporovat součinnost se souvisejícími programy a akcemi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem využívat další fondy a programy Unie, zejména rámcový program pro výzkum a inovace 2014-2020 (Horizont 2020) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (10) a jeho výstupy, strukturální fondy, program pro zaměstnanost a sociální inovace zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (11), Fond solidarity Evropské unie, zřízený nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (12),

strategii Unie v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci (2007-2012), program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (13), program pro životní prostředí a opatření týkající se klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 (14), program týkající se spotřebitelů, program Spravedlnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 (15), program Asistované žití v domácím prostředí, program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (Erasmus+), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (16), evropský statistický program zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (17) a evropské inovativní partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí, v rámci jejich příslušných činností.

(22)

Podle čl. 168 odst. 3 Smlouvy o fungování EU mají Unie a členské státy podporovat spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví. Program by měl být proto přístupný i pro třetí země, zejména přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáty využívající předvstupní strategie, země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO)/Evropského hospodářského prostoru (EHP), sousední země a země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a další země v souladu s podmínkami příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohod.

(23)

V zájmu dosažení cílů programu je třeba usnadňovat odpovídající vztahy se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na veškeré relevantní dohody mezi těmito zeměmi a Unií. To by mohlo zahrnovat akce v oblasti zdraví organizované Unií nebo činnost třetích zemí, která bude doplňovat činnosti financované v rámci programu v oblastech společného zájmu, ale součástí by neměl být finanční příspěvek z programu.

(24)

Za účelem co nejvyšší efektivity a účelnosti akcí na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni a za účelem provádění programu by měla být rozvíjena spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, například s Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami, především s WHO, jakož i s Radou Evropy a OECD.

(25)

Program by měl trvat sedm let, tak aby probíhal souběžně s víceletým finančním rámcem vymezeným v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (18). Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (19)

(26)

V souladu s článkem 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (20) stanoví toto nařízení právní základ pro činnost a pro provádění programu.

(27)

V zájmu zajištění nepřerušeného poskytování finanční podpory určené na fungování subjektů v rámci programu by Komise měla mít v ročním pracovním programu pro rok 2014 možnost považovat náklady, které jsou přímo spojeny s prováděním podporovaných činností, za způsobilé pro financování, a to i v případech, kdy tyto náklady příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

(28)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o roční pracovní programy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(29)

Při provádění programu by měla být plně dodržována zásada transparentnosti. Rozdělování rozpočtových prostředků mezi jednotlivé cíle programu by mělo po celou dobu trvání programu a s přihlédnutím k předpokládanému prospěchu, pokud jde o podporu zdraví, probíhat vyváženým způsobem. V rámci programu by měly být vybrány a financovány vhodné akce, které jsou součástí jeho specifických cílů a přinášejí jasnou přidanou hodnotu Unie. Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají finanční a provozní kapacitu umožňující provádění akcí financovaných z programu, a je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji nezávislost.

(30)

Přínosy a dopady programu by měly být pravidelně sledovány a hodnoceny. Při tomto hodnocení je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu by si mohlo vyžádat více času, než je doba trvání programu. V polovině doby trvání programu, nejpozději však do 30. června 2017, by měla být vypracována hodnotící zpráva v polovině období, v níž bude posouzen aktuální stav provádění tematických priorit programu.

(31)

Za účelem zajištění plného využití přínosů, které plynou ze závěrů uvedených v hodnotící zprávě v polovině období ohledně provádění programu, a za účelem umožnění případných úprav potřebných pro dosažení cílů programu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU určené ke zrušení tematických priorit stanovených v tomto nařízení nebo k doplnění dalších tematických priorit do tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)

Spolupráce vnitrostátních orgánů je zásadní pro výměnu informací s potenciálními žadateli s cílem umožnit spravedlivou účast v programu a pro výměnu poznatků, které program přinese, s různými zainteresovanými zástupci odvětví zdravotnictví jednotlivých členských států. Za účelem podpory daných činností by proto členské státy měly určit národní kontaktní místa.

(33)

Při uplatňování nařízení by Komise měla konzultovat příslušné odborníky, mimo jiné i národní kontaktní místa.

(34)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a šetření nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(35)

Je třeba zajistit přechod mezi tímto programem a předchozím programem, který nahrazuje, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání týkajících se jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Výdaje spojené s řízením akcí, které nebudou dokončeny do konce roku 2020, by měly být v případě potřeby ode dne 1. ledna 2021 kryty prostředky určenými na technickou a správní pomoc.

(36)

Jelikož obecných cílů tohoto nařízení, totiž doplňovat, podporovat a zhodnocovat politiky členských států pro zlepšení zdraví obyvatelstva Unie a snížení nerovností v oblasti zdraví podporou zdraví, podněcováním inovací v oblasti zdraví, zvyšováním udržitelnosti zdravotních systémů a ochranou občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(37)

Tímto nařízením se nahrazuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno.

(38)

Je třeba zajistit hladký a plynulý přechod mezi předchozím programem v oblasti zdraví (2008–2013) a programem, jakož i soulad doby trvání programu s dobou použitelnosti nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013. Program by se tedy měl použít od 1. ledna 2014,

1)

Za účelem podpory zdraví, předcházení nemocem a vytváření prostředí příznivého pro zdravý životní styl: určit, rozšiřovat a prosazovat využívání osvědčených a vědecky podložených postupů pro přijímání nákladově efektivních opatření na podporu zdraví a předcházení nemocem a zabývat se při tom zejména hlavními rizikovými faktory souvisejícími s životním stylem se zaměřením na přidanou hodnotu Unie.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst počtu členských států zapojených do podpory zdraví a předcházení nemocem, které využívají osvědčené postupy založené na důkazech prostřednictvím opatření a akcí přijímaných a prováděných na vhodné vnitrostátní úrovni.

2)

Za účelem ochrany občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami: určit a vyvinout soudržné přístupy a prosazovat jejich provádění v zájmu lepší připravenosti a koordinace při mimořádných situacích v oblasti zdraví.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst počtu členských států, které začlení tyto soudržné přístupy do svých plánů připravenosti.

3)

Za účelem podpory budování kapacit v oblasti veřejného zdraví a přispění k vytváření inovativních, efektivních a udržitelných zdravotních systémů: určit a vyvinout na úrovni Unie nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak i finančních, a usnadnit dobrovolné zavádění inovací v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví a strategií prevence.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst poskytnutého poradenství a počtu členských států využívajících určené nástroje a mechanismy s cílem přispět k efektivním výsledkům v jejich zdravotních systémech.

4)

Za účelem usnadnění dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany Unie: rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy za hranice států, usnadňovat využívání výsledků výzkumu a vyvinout nástroje ke zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů, mimo jiné prostřednictvím akcí přispívajících ke zlepšení zdravotní gramotnosti.

Ukazatelem plnění tohoto cíle je zejména nárůst počtu evropských referenčních sítí vytvořených v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (22) (dále jen „evropské referenční sítě“), nárůst počtu poskytovatelů zdravotní péče a odborných středisek v evropských referenčních sítích a nárůst počtu členských států využívajících vyvinuté nástroje.

a)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti využívající předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a všeobecnými podmínkami jejich účasti v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

b)

země ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

c)

sousední země a země, na něž se v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách vztahuje evropská politika sousedství;

d)

jiné země v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách.

a)

akcí s jasnou přidanou hodnotou Unie spolufinancovaných příslušnými orgány odpovědnými za zdraví v členských státech nebo ve třetích zemích účastnících se programu na základě článku 6 anebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1, jednajícími jednotlivě nebo jako síť, pověřenými těmito příslušnými orgány;

b)

akcí s jasnou přidanou hodnotou Unie, výslovně uvedených a řádně odůvodněných v ročních pracovních programech, jež jsou spolufinancovány jinými veřejnými, nevládními nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1, včetně mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, případně i bez předchozích výzev k předkládání návrhů;

c)

činnosti nevládních organizací uvedených v čl. 8 odst. 2, je-li finanční podpora nezbytná pro plnění jednoho či více specifických cílů programu.

a)

alespoň 30 % rozpočtu navrhované akce je přiděleno členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru; a

b)

akce se účastní subjekty z alespoň 14 zúčastněných zemí, z nichž přinejmenším čtyři jsou země, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru.

a)

jsou nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech;

b)

jsou činné v oblasti veřejného zdraví, hrají důležitou úlohu v občanském dialogu na úrovni Unie a sledují alespoň jeden ze specifických cílů programu;

c)

působí na úrovni Unie a alespoň v polovině členských států a rovnoměrně po celé Unii.

a)

zda jednu či více tematických priorit uvedených v příloze I nelze provést a splnit v souladu s cíli programu a v rámci zbývající doby trvání programu;

b)

zda byla v rámci hodnocení určena jedna či více konkrétních, významných tematických priorit, které nejsou uvedeny v příloze I, avšak staly se nezbytnými pro dosažení obecných a specifických cílů programu;

c)

důvody zjištění uvedených v písmenech a) a b).