10.5.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 120/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 498/2007

ze dne 26. březena 2007,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (1) a zejména na jeho článek 102,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1198/2006 (dále jen „základní nařízení“) nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1263/1999 (2) a (ES) č. 2792/1999 (3) a zohledňuje nový vývoj v rybářství, rybolovných oblastech a vnitrozemském rybolovu. Je proto vhodné stanovit prováděcí pravidla k základnímu nařízení.

(2)	Je třeba stanovit prováděcí pravidla pro předložení operačních programů. S cílem usnadnit vypracování operačních programů, jejich posouzení a schválení Komisí, je třeba stanovit společná pravidla pro strukturu a obsah těchto programů založená zejména na požadavcích článku 20 základního nařízení.

(3)	Pokud jde o podporu opatřením k přizpůsobení rybářského loďstva Společenství, měly by členské státy ve svých operačních programech uvést metody výpočtu prémií.

(4)	Pokud jde o možnost uvedenou v čl. 25 odst. 4 základního nařízení dosáhnout snížení výkonu motoru u skupiny plavidel, je třeba určit podmínky pro tuto možnost.

(5)	Měly by se definovat některé termíny vztahující se k akvakultuře a zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, aby bylo zajištěno, že jsou tyto termíny chápány jednotně.

(6)	Pokud jde o podporu produktivním investicím do akvakultury a investicím do zpracování produktů a jejich uvádění na trh, měly by členské státy ve svých operačních programech popsat, jak zajistí, aby byly upřednostněny mikropodniky a malé podniky.

(7)

Pokud jde o podporu opatřením v oblasti zdraví zvířat, měla by být stanovena pravidla vedoucí k zajištění souladu se směrnicí Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty z nich získané a o prevenci a tlumení některých chorob vodních živočichů (4).

(8)	Pokud jde o podporu opatřením společného zájmu, měly by být definovány způsobilé výdaje.

(9)	Pokud jde o rybolovné oblasti uvedené v článku 43 základního nařízení, měly by být stanoveny podmínky pro jejich výběr.

(10)	Partnerství soukromého a veřejného sektoru podporované podle článku 45 základního nařízení by mělo být v souladu s některými prováděcími pravidly.

(11)	Pokud jde o podporu udržitelnému rozvoji v rybolovných oblastech, postupy pro výběr skupin by měly být transparentní, aby zajišťovaly, že na podporu budou vybrány vhodné a vysoce kvalitní strategie místního rozvoje.

(12)	Měla by být stanovena pravidla společná několika opatřením. Zejména by za účelem zajištění lepšího cílení investičních operací měl být k dispozici soubor společných pravidel definujících způsobilé výdaje.

(13)

S cílem zajistit co největší rozšíření informací o možnostech financování mezi všechny dotčené strany a rovněž v zájmu transparentnosti by měl být s ohledem na zásadu proporcionality stanoven minimální obsah informačních opatření, jež jsou potřebná k informování případných příjemců o možnostech financování, které Společenství spolu s členskými státy nabízí prostřednictvím Evropského rybářského fondu (ERF), včetně povinnosti zveřejnit kroky, jež musí případný příjemce učinit při podávání žádosti o financování, a použitá výběrová kritéria.

(14)

V zájmu větší transparentnosti, pokud jde o využívání pomoci z ERF, by měl být každoročně členskými státy elektronicky nebo jinak zveřejněn seznam příjemců, názvy operací a částka z veřejných zdrojů přidělená na tyto operace. Cílem zveřejnění těchto informací veřejnosti je zvýšení transparentnosti akce Společenství v oblasti rozvoje odvětví rybolovu, rybolovných oblastí a vnitrozemského rybolovu, zlepšení řádného finančního řízení použitých veřejných prostředků a zejména posílení kontroly použitých veřejných peněžních prostředků a zabránění narušení hospodářské soutěže mezi příjemci opatření ERF. Vzhledem k převažujícímu významu uskutečňovaných cílů je oprávněné, s ohledem na zásadu proporcionality a požadavek na ochranu osobních údajů, zajistit obecné zveřejnění příslušných informací, pokud to nepřekračuje rámec toho, co je nutné v demokratické společnosti a pro předcházení nesrovnalostem.

(15)	Za účelem lepšího provádění informačních opatření a lepší výměny informací o informačních a propagačních strategiích a jejich výsledcích mezi členskými státy a Komisí, je třeba jmenovat kontaktní osoby odpovědné za informační a propagační opatření.

(16)	Na základě zkušeností z programového období 2000–2006 je nezbytné podrobně stanovit podmínky, které by měly splňovat nástroje finančního inženýrství, aby mohly být financovány v rámci operačního programu.

(17)

S ohledem na článek 59 základního nařízení a vzhledem k získaným zkušenostem je nutné stanovit povinnosti, které by řídící orgány měly mít vůči příjemcům ve fázi před výběrem a schválením operací, které mají být financovány, a to i s aspekty, jež by měla zahrnovat ověření výdajů vykázaných příjemcem, včetně správních ověření žádostí o úhradu a ověření jednotlivých operací přímo na místě, a s ohledem na podmínky, které je třeba dodržet při ověřováních prováděných na místě na základě vzorku.

(18)	Je rovněž nezbytné podrobně stanovit informace, které by měly být zahrnuty do účetních záznamů operací, a rovněž informace, které by se měly uchovávat jakožto údaje o provádění, jež by měly řídící orgány zaznamenat, uložit a předložit Komisi na její žádost.

(19)	V zájmu zajištění řádné kontroly výdajů v rámci operačních programů je nezbytné stanovit kritéria, jimž by měla odpovídat auditní stopa, aby bylo možné ji pokládat za dostatečnou.

(20)	Audit operací se provádí v rámci odpovědnosti auditního orgánu. K zajištění odpovídajícího rozsahu a účinnosti těchto auditů a jejich provádění podle stejných norem ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by měly audity splňovat.

(21)

Podle dosavadních zkušeností je nezbytné podrobně stanovit základ pro výběr vzorků operací, u nichž má být proveden audit, které by měl auditní orgán dodržet při vytváření nebo schvalování metody pro výběr vzorků, včetně určitých technických kritérií, která je třeba použít pro namátkové statistické výběry vzorků, a faktorů, které je třeba vzít v úvahu pro doplňkový výběr vzorků.

(22)

V zájmu zjednodušení a sladění norem pro přípravu a předložení auditní strategie, výroční kontrolní zprávy a prohlášení o uzavření, za něž je auditní orgán odpovědný podle článku 61 základního nařízení, je nezbytné stanovit prováděcí pravidla k jejich obsahu a blíže určit povahu a kvalitu informací, ze kterých vycházejí.

(23)

Za účelem zajištění co nejúčinnějšího používání článku 87 základního nařízení, pokud jde o dostupnost dokumentů a práva Účetního dvora a Komise na přístup ke všem podkladům týkajícím se výdajů a auditů, by měly řídící orgány zajistit, aby byly informace o totožnosti a sídle subjektů, které dané podklady vlastní, snadno dostupné, a tyto podklady by měly být okamžitě poskytnuty omezenému počtu osob a subjektů. Ze stejného důvodu je nezbytné stanovit, které nosiče dat mohou být pokládány za běžné pro účely uchovávání těchto dokumentů. Proto by měly vnitrostátní orgány stanovit postupy nezbytné podle potřeby k zajištění souladu uložených dokumentů s originály, je-li to třeba, a jejich spolehlivosti pro účely auditu.

(24)

V zájmu harmonizace norem pro certifikaci výdajů a pro přípravu žádostí o platby by měl být stanoven obsah těchto certifikačních výkazů a žádostí a měla by být blíže vymezena povaha a kvalita informací, ze kterých vycházejí. Je třeba stanovit podrobné postupy, podle kterých se v souladu s čl. 60 písm. f) základního nařízení vedou účetní záznamy o částkách, jež mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části, a podle kterých jsou podávány příslušné informace Komisi.

(25)

Podle článku 71 základního nařízení se požaduje, aby členské státy před podáním první žádosti o průběžnou platbu nebo nejpozději do dvanácti měsíců od schválení operačního programu předložily Komisi popis řídících a kontrolních systémů, zprávu uvádějící výsledky posouzení zavedených systémů a stanovisko k jejich souladu s ustanoveními o řídících a kontrolních systémech uvedeného nařízení. Vzhledem k tomu, že tyto doklady patří mezi klíčové prvky, na něž se Komise v souvislosti se sdíleným řízením rozpočtu Společenství spoléhá a ujišťuje se tak, že členské státy využívají dotčenou finanční pomoc v souladu s platnými pravidly a zásadami nezbytnými k ochraně finančních zájmů Společenství, je nezbytné podrobně stanovit, jaké informace by takové doklady měly obsahovat, a základ pro posouzení a stanovisko.

(26)

Článek 57 základního nařízení stanoví, že opatření pro audit musí být úměrná celkové výši veřejných výdajů na daný operační program. Jsou-li veřejné výdaje na operační program omezené, je vhodné, aby měly členské státy možnost se více spolehnout na vnitrostátní subjekty a pravidla pro výkon některých funkcí spojených s kontrolními a auditními opatřeními a aby Komise proto určila, která ověření, které audity operací a které povinnosti mohou být vykonávány a provedeny vnitrostátními subjekty v souladu s vnitrostátními pravidly. Za těchto okolností by měla Komise rovněž rozlišovat mezi prostředky, pomocí kterých musejí členské státy vykonávat certifikaci výdajů a ověřování řídícího a kontrolního systému, a stanovit podmínky, za kterých může omezit svůj vlastní audit a spoléhat se na ujištění vnitrostátních orgánů.

(27)

Mezi řídící a kontrolní povinnosti členských států náleží podávání zpráv o nesrovnalostech a monitorování těchto nesrovnalostí. Podrobná pravidla k provedení tohoto požadavku byla uvedena v nařízení Komise (ES) č. 1681/94 ze dne 11. července 1994 o nesrovnalostech a navrácení neoprávněně vyplacených částek v souvislosti s financováním strukturálních politik a organizaci informačního systému v této oblasti (5). Z důvodu jasnosti a zjednodušení je vhodné zahrnout tato pravidla do tohoto nařízení.

(28)

Je třeba učinit opatření, aby mohla Komise proplatit soudní náklady, pokud žádá, aby členský stát zahájil soudní řízení za účelem navrácení neoprávněně vyplacených částek následkem nesrovnalosti nebo aby v tomto řízení pokračoval, a aby mohly být členskému státu poskytnuty informace umožňující mu rozhodnout o rozdělení nákladů na ztrátu částek, které nelze získat zpět, podle čl. 70 odst. 2 základního nařízení. Měl by být rovněž zajištěn pravidelný kontakt Komise a členských států týkající se nesrovnalostí, využívání informací poskytovaných za účelem provádění hodnocení rizik a shrnujících zpráv a poskytování informací příslušným výborům.

(29)

V zájmu omezení administrativní zátěže způsobené systémem podávání zpráv při zachování nezbytné úrovně informovanosti by členské státy neměly mít povinnost podávat zprávy o nesrovnalostech, které se týkají částek nižších než je určitá stanovená výše, nevyžádá-li si tuto zprávu výslovně Komise, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající přímo z čl. 60 písm. f) základního nařízení.

(30)

Používání elektronických prostředků k výměně informací a údajů finančního rázu vede ke zjednodušení, vyšší výkonnosti a transparentnosti a k časovým úsporám. Za účelem plného využití těchto výhod a při zachování bezpečnosti výměn by měl být vytvořen společný počítačový systém a seznam dokumentů společného zájmu Komise a členských států. Je proto nutné přesně stanovit formát každého dokumentu a uvést podrobný popis informací, které by tyto dokumenty měly obsahovat. Ze stejných důvodů je nezbytné stanovit, jak bude tento počítačový systém fungovat, pokud jde o určení strany odpovědné za ukládání dokumentů do tohoto systému a jejich aktualizace.

(31)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (6), s přihlédnutím k úrovni bezpečnosti a důvěrnosti vyžadované pro finanční řízení fondů z ERF, k úrovni znalostí a k analýze nákladů a přínosů, je nezbytné požadovat používání elektronického podpisu.

(32)

Za účelem zajištění rychlého vývoje a řádného fungování společného počítačového systému by měly být náklady na jeho vývoj financovány ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství podle čl. 46 odst. 1 základního nařízení a náklady na rozhraní s celostátními, regionálními a místními počítačovými systémy by měly být způsobilé na finanční příspěvek z ERF podle článku 46 uvedeného nařízení.

(33)

Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (8) je nezbytné zajistit, v souvislosti s informačními a propagačními opatřeními a s audity podle tohoto nařízení, aby Komise a členské státy předcházely jakémukoli neoprávněnému zveřejnění osobních údajů nebo možnosti přístupu k nim, a určit, k jakému účelu Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat.

(34)

Nařízení Komise (ES) č. 2722/2000 ze dne 13. prosince 2000, kterým se stanoví podmínky, za nichž může finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR) přispívat k eradikaci patologických rizik v akvakultuře (9), nařízení Komise (ES) č. 908/2000 ze dne 2. května 2000 o pravidlech pro výpočet podpor, které členské státy poskytují organizacím producentů v odvětví rybolovu a akvakultury (10) a nařízení Komise (ES) č. 366/2001 ze dne 22. února 2001 o prováděcích pravidlech k opatřením podle nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 (11) by měla být zrušena.

(35)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský rybářský fond,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1198/2006 (dále jen „základní nařízení“), pokud jde o:

a)	strukturu a předání operačních programů;

b)	opatření v odvětví rybolovu;

c)	hodnocení operačních programů;

d)	informace a propagaci;

e)	nástroje finančního inženýrství;

f)	řízení, monitorování a kontrolu;

g)	nesrovnalosti;

h)	elektronickou výměnu údajů;

i)	osobní údaje.

Článek 2

Zvláštní ujednání pro některé operační programy

V případě operačních programů, jejichž celkové způsobilé veřejné výdaje nejsou vyšší než 90 milionů EUR v cenách roku 2004, se stanoví zvláštní ujednání v čl. 28 odst. 2, článcích 51, 52 a 53.

KAPITOLA II

STRUKTURA A PŘEDÁNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Článek 3

Struktura a předání operačních programů

1.   Obsah operačního programu uvedený v článku 20 základního nařízení se stanoví v souladu s částí A přílohy I tohoto nařízení a finanční plán se stanoví s souladu s částí B uvedené přílohy.

Hodnocení ex ante podle článku 48 základního nařízení tvoří přílohu k operačnímu programu.

2.   Členské státy umožní Komisi přístup k elektronické verzi operačního programu, kterou při každé revizi programu aktualizují. Žádosti o revize programu podle článku 18 základního nařízení předají členské státy Komisi elektronickou cestou v souladu s článkem 65 tohoto nařízení. Členské státy předloží Komisi žádosti o revizi operačního programu, která se týká příspěvku z Evropského rybářského fondu (ERF) ve stávajícím roce, nejpozději do 30. září uvedeného roku.

KAPITOLA III

PRIORITNÍ OSY

ODDÍL 1

Prioritní osa 1: Opatření k přizpůsobení rybářského loďstva Společenství

Článek 4

Veřejná podpora v případě trvalého zastavení rybolovných činností

1.   Po trvalém zastavení rybolovných činností je dotčené rybářské plavidlo natrvalo vyškrtnuto z rejstříku rybářského loďstva Společenství a případně je tomuto plavidlu trvale zrušena licence k rybolovu na něj vázaná.

2.   Operační program určí metody pro výpočet prémií poskytnutých podle článku 23 základního nařízení.

3.   Je-li trvalého zastavení rybolovných činností dosaženo přeřazením plavidla jak je uvedeno v čl. 23 odst. 1 písm. b) základního nařízení, upraví členský stát v souladu s tím výši prémie s ohledem na kritéria jako jsou tržní hodnota licence pro plavidlo a zbytková hodnota plavidla.

4.   Dojde-li ke ztrátě rybářského plavidla v době mezi datem rozhodnutí o poskytnutí prémie a skutečným datem trvalého ukončení rybolovných činností, provede řídící orgán finanční opravu ve výši náhrady vyplacené pojišťovnou.

Článek 5

Veřejná podpora pro dočasné zastavení rybolovných činností

1.   Operační program určí metody pro výpočet prémií poskytnutých podle článku 24 základního nařízení.

2.   Pro účely čl. 24 odst. 2 základního nařízení se „finančním příspěvkem Společenství přiděleným odvětví“ rozumí příspěvek ERF na operační program dotčeného členského státu.

Článek 6

Investice do rybářských plavidel a selektivnost

1.   Pro účely článku 25 základního nařízení je řídící orgán odpovědný za posouzení souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku a za to, že poskytne Komisi na její žádost všechny příslušné doklady.

2.   Celkové způsobilé výdaje, na něž se vztahuje podpora na rybářské plavidlo během celého programového období podle článku 25 základního nařízení, kromě čl. 25 odst. 6 písm. e), nejsou vyšší než celková částka stanovená na základě objektivních kritérií jako jsou např. kritéria uvedená v čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení a zahrnutá v operačním programu.

3.   20% snížení výkonu motoru může být dosaženo u skupiny plavidel, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 4 základního nařízení, při dodržení všech těchto podmínek:

a)	všechna plavidla náležející do stejné skupiny se určují jednotlivě;

b)	všechna plavidla náležející do stejné skupiny působí ve stejných správních oblastech;

c)	všechna plavidla náležející do stejné skupiny používají stejná hlavní lovná zařízení podle seznamu v dodatku III (oddíl C) nařízení Komise (ES) č. 1639/2001 (12);

d)	všech plavidel náležejících do stejné skupiny je nanejvýš padesát.

4.   Výstupy z rybolovné kapacity rybářského loďstva s veřejnou podporou se neberou v úvahu při výpočtu 20 % snížení výkonu, kterého může být dosaženo u skupiny plavidel, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 4 základního nařízení.

5.   Finanční podpora poskytnutá podle čl. 25 odst. 6 písm. e) základního nařízení se poskytuje pouze na zařízení a modernizační práce sloužící k ochraně úlovků a lovného zařízení před volně žijícími predátory v rámci směrnic Rady 79/409/EHS (13) a 92/43/EHS (14).

Článek 7

Drobný pobřežní rybolov

1.   Je-li podíl soukromé finanční účasti snížen v souladu s čl. 26 odst. 2 základního nařízení, zvýší se podle toho podíl veřejného příspěvku. Příspěvek z ERF se vypočítá v souladu s podíly stanovenými v článku 53 základního nařízení v závislosti na výsledném veřejném příspěvku.

2.   Operační program určí metody výpočtu prémií ve prospěch drobného pobřežního rybolovu poskytnutých podle čl. 26 odst. 3 a čl. 26 odst. 4 základního nařízení.

3.   Pro účely čl. 26 odst. 4 písm. b) základního nařízení se „produkty rybolovu“ rozumí produkty pocházející z úlovků rybářských plavidel působících v drobném pobřežním rybolovu.

Článek 8

Socioekonomická vyrovnávací opatření na správu rybářského loďstva Společenství

1.   Operační program určí metody výpočtu socioekonomických vyrovnání za správu rybářského loďstva Společenství poskytnutých podle článku 27 základního nařízení.

2.   Podpora stanovená v čl. 27 odst. 1 písm. d) základního nařízení na předčasný odchod do důchodu je způsobilá na vyrovnání z ERF, i když je vyplacena příjemcům po 31. prosinci 2015, pokud je za tímto účelem složena na vázaném účtu před tímto datem.

ODDÍL 2

Prioritní osa 2: Akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracovávání produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh

Článek 9

Rozsah intervenčních opatření v akvakultuře

Podpora podle čl. 28 odst. 6 základního nařízení se může vztahovat na náklady na posouzení stanovené ve směrnici Rady 85/337/EHS (15).

Článek 10

Opatření ve prospěch produktivních investic do akvakultury

1.   Pro účely čl. 29 odst. 1 písm. a), b) a c) základního nařízení se použijí tyto definice:

a)	„nové druhy“: druhy, jejichž produkce je v akvakultuře členského státu nízká nebo neexistuje a jejichž tržní vyhlídky jsou dobré;

b)	„druhy s dobrými tržními vyhlídkami“: druhy, u kterých se v střednědobém výhledu ukazuje, že tržní poptávka bude pravděpodobně převyšovat nabídku;

c)	„běžné postupy v odvětví akvakultury“: činnosti v akvakultuře, které jsou prováděny v souladu se závaznými právními předpisy vztahujícími se na zdravotní a veterinární oblast nebo oblast životního prostředí;

d)	„tradiční akvakultura“: zavedené postupy, kterou souvisí se společenským a kulturním dědictvím dané oblasti.

2.   Podpora stanovená v článku 29 základního nařízení se může vztahovat na obslužná plavidla používaná v akvakultuře. Rybářská plavidla vymezená v čl. 3 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (16) nelze pokládat za obslužná plavidla používaná v akvakultuře, i když jsou používána výlučně v akvakultuře.

3.   Aniž je dotčen čl. 35 odst. 6 základního nařízení, podpora podle článku 29 uvedeného nařízení se může vztahovat na investice související s maloobchodním prodejem v hospodářství, pokud takový prodej tvoří nedílnou součást akvakulturního hospodářství.

4.   Využívají-li členské státy možnost stanovenou v čl. 29 odst. 1 písm. a) základního nařízení, zavedou mechanismus, kterým se řídícímu orgánu zpřístupní výsledky výhledových tržních analýz o živočišných druzích chovaných v akvakultuře.

5.   V případě opatření stanovených v článku 29 základního nařízení členské státy určí ve svých operačních programech jakým způsobem má být podpora přednostně poskytována mikropodnikům a malým podnikům.

Článek 11

Opatření na ochranu vodního prostředí

1.   Je-li příjemcům udělena podpora na účely uvedené v článku 30 základního nařízení, členské státy zkontrolují, zda tito příjemci dodržují závazky týkající se vodního prostředí alespoň po dobu tří let od data schválení operace a na konci provádění operace.

2.   Podpora poskytnutá podle čl. 30 odst. 2 písm. b) základního nařízení se týká pouze nákladů na účast Společenství v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), které vznikly před schválením režimu pro jednotlivé podniky.

3.   Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. c) základního nařízení se termínem „ekologická akvakultura“ rozumí činnosti v akvakultuře produkující hospodářské vodní druhy v souladu s metodami ekologické produkce ve smyslu článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 (17), které nesou označení v tomto smyslu. Dokud Společenství nepřijme prováděcí pravidla týkající se produkce, včetně pravidel o přechodu použitelná na ekologickou akvakulturu, použijí se vnitrostátní pravidla nebo, pokud nejsou k dispozici, soukromé normy použitelné na ekologickou akvakulturu, které byly přijaty nebo uznány členskými státy.

4.   Podpora stanovená v čl. 30 odst. 2 písm. d) základního nařízení může být poskytnuta pouze na konkrétní omezení nebo požadavky pro oblasti NATURA 2000 stanovená příslušnými vnitrostátními opatřeními pro provádění směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS.

5.   Pro účely čl. 30 odst. 3 základního nařízení se termínem „běžná správná praxe v oblasti akvakultury“ rozumí shoda se závaznými právními předpisy vztahujícími se na zdravotní a veterinární oblast nebo oblast životního prostředí a použití protokolů o produkci, které zabraňují plýtvání zdroji a znečištění, ke kterému nemusí docházet.

Článek 12

Opatření v oblasti zdraví zvířat

1.   Podpora stanovená v článku 32 základního nařízení se může vztahovat na:

a)	exotické choroby v akvakultuře uvedené v článku 3 rozhodnutí Rady 90/424/EHS (18), tlumící opatření použitá na základě oddílu 3 kapitoly V směrnice 2006/88/ES;

b)	neexotické choroby v akvakultuře uvedené v příloze rozhodnutí 90/424/EHS, eradikační programy vypracované a schválené na základě čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/88/ES.

2.   Řídící orgán operačního programu rozhodne, zda přispěje na financování tlumících opatření uvedených v odst. 1 písm. a) nebo eradikačního programu uvedeného v odst. 1 písm. b), a přijme prováděcí ustanovení pro svoji finanční účast před předložením opatření nebo program v souladu s ustanoveními rozhodnutí 90/424/EHS.

3.   Neschválí-li Komise v souladu s článkem 24 rozhodnutí 90/424/EHS tlumící opatření nebo eradikační program uvedené v odstavci 1 tohoto článku, musí být vyčleněný příspěvek neprodleně vrácen do rozpočtu operačního programu.

4.   Je-li hodnota způsobilých nákladů na akce schválené Komisí v souladu v článkem 24 rozhodnutí 90/424/EHS nižší než částka vyčleněná řídícím orgánem, může členský stát znovu použít takto uvolněný rozdíl na svůj operační program.

5.   Podpora stanovená v článku 32 základního nařízení se nevztahuje na dohledové činnosti, které mají prokázat nepřítomnost choroby za účelem získání úředního statusu oblasti prosté nákazy nebo fixní náklady, jako jsou náklady úředních veterinárních útvarů.

Článek 13

Vnitrozemský rybolov

1.   Pro účely článku 33 základního nařízení se „plavidly operujícími výlučně ve vnitrozemských vodách“ rozumí plavidla zapojená do obchodního rybolovu ve vnitrozemských vodách a neregistrovaná v rejstříku rybářského loďstva Společenství.

2.   U investic stanovených podle čl. 33 odst. 2 druhého pododstavce a článku 25 základního nařízení může být plavidlům o délce menší než 12 metrů, nepoužívajícím vlečná zařízení a působícím ve vnitrozemském rybolovu poskytnuta podpora ve stejné výši jako podpora pro plavidla působící v drobném pobřežním rybolovu uvedená v článku 26 uvedeného nařízení.

3.   Členské státy ve svých operačních programech určí, jakým způsobem zajistí, aby investice podporované podle článku 33 základního nařízení neohrozily rovnováhu mezi velikostí loďstva a odpovídajícími dostupnými zásobami ryb.

Článek 14

Investice do zpracovávání a uvádění na trh

1.   Investice k odstraňování dioxinu a jiných látek škodlivých pro lidské zdraví z rybího masa nebo rybího oleje mohou být podporovány ERF podle článku 34 základního nařízení, i když jsou konečné produkty určeny k použití a zpracování k jiným účelům než k lidské spotřebě.

2.   V případě opatření stanovených v článku 35 základního nařízení členské státy určí ve svých operačních programech, jakým způsobem bude podpora přednostně poskytována mikropodnikům a malým podnikům.

ODDÍL 3

Prioritní osa 3: Opatření společného zájmu

Článek 15

Společné činnosti

1.   Podpora stanovená v článku 37 základního nařízení se nevztahuje na náklady související s průzkumným rybolovem.

2.   Podpora stanovená v čl. 37 prvním pododstavci písm. n) základního nařízení může být poskytnuta na:

a)	vytvoření organizací producentů s cílem usnadnit založení a administrativní chod organizace producentů uznané podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (19) po 1. lednu 2007;

b)	provádění plánů organizací producentů, které získaly zvláštní uznání podle článku 12 nařízení (ES) č. 104/2000 s cílem usnadnit provádění jejich plánů na zlepšení jakosti produktů, nebo

c)	restrukturalizaci organizací producentů s cílem zvýšit jejich efektivitu v souladu s tržními požadavky.

3.   Podpora uvedená v odst. 2 písm. b) tohoto článku se snižuje během tří let po datu udělení zvláštního uznání podle článku 12 nařízení (ES) č. 104/2000.

Článek 16

Opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin

1.   Podpora stanovená v čl. 38 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) základního nařízení se týká opatření na výstavbu a umístění umělých útesů a dalších zařízení vytvořených z dlouhotrvajících prvků.

Podpora se může vztahovat na přípravné práce k umístění, včetně studií, součástí, signalizace, přepravy a montáže zařízení a vědeckého monitorování.

2.   Podpora uvedená v čl. 38 odst. 2 základního nařízení se nevztahuje na zařízení pro shromažďování ryb.

3.   Podpora stanovená v čl. 38 odst. 2 prvním pododstavci písm. c) základního nařízení se může vztahovat na výdaje na nezbytná opatření na zachování stanovišť náležejících do evropské ekologické sítě NATURA 2000. Podpora se může vztahovat na přípravu plánů řízení, strategií a režimů, infrastruktury včetně odpisů a vybavení pro rezervace, odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pracujících v rezervacích i příslušných studií.

4.   Podpora stanovená v čl. 38 odst. 2 prvním pododstavci písm. c) základního nařízení se nevztahuje na vyrovnání za zřeknutí se práv, ztrátu příjmu a platy zaměstnanců.

5.   Pro účely druhého pododstavce čl. 38 odst. 2 základního nařízení se „přímým vysazováním ryb“ rozumí vypouštění živých vodních organismů, ať jde o živočichy pocházejí z líhní nebo živočichy odlovené na jiném místě.

Článek 17

Místa vykládky

Je-li poskytována podpora na investice na restrukturalizaci míst vykládek a na zlepšení podmínek vykládek ryb prováděných rybáři, kteří působí v pobřežním rybolovu ve stávajících místech vykládky, jak je stanoveno ve druhém pododstavci čl. 39 odst. 1 základního nařízení, členské státy zajistí slučitelnost s příslušnými hygienickými pravidly a dodržení kontrolních opatření v těchto místech vykládky.

Článek 18

Rozvoj nových trhů a propagační kampaně

1.   Podpora stanovená na propagační opatření podle čl. 40 odst. 3 písm. a), d), e) a g) základního nařízení se může vztahovat zejména na:

a)	náklady reklamních agentur a jiných poskytovatelů služeb účastnících se přípravy a provádění propagačních kampaní;

b)	nákup nebo pronájmy reklamních ploch, tvorby sloganů nebo štítků po dobu propagačních kampaní;

c)	náklady na vydání materiálů a externí pracovníky potřebné pro kampaně;

d)	pořádání veletrhů a výstav a účast na nich.

2.   Pokud jde o produkty chráněné podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (20), může být podpora na jejich propagaci podle článku 7 uvedeného nařízení poskytnuta pouze od data, ke kterému byl název zapsán do rejstříku.

Článek 19

Pilotní projekty

1.   Na průzkumný rybolov se neposkytuje žádná podpora podle článku 41 základního nařízení.

2.   Je-li poskytnuta podpora na pilotní projekt podle článku 41 základního nařízení, zajistí řídící orgán, aby pilotní projekt zahrnoval odpovídající následné vědecké hodnocení a aby bylo provedeno odpovídající kvalitativní posouzení technických zpráv uvedených v čl. 41 odst. 3 uvedeného nařízení.

3.   Pilotní projekty nejsou přímo obchodní povahy. Jakýkoli zisk vytvořený během provádění pilotního projektu se odečte z veřejné podpory poskytnuté na tuto operaci.

4.   Překročí-li celkové náklady na pilotní projekt 1 milion EUR, vyžádá si řídící orgán před schválením projektu posouzení provedené nezávislým vědeckým orgánem.

Článek 20

Přestavba za účelem přeřazení rybářských plavidel na jinou činnost

Podpora stanovená v článku 42 základního nařízení může být poskytnuta na přestavbu rybářského plavidla po jeho přeřazení na jinou činnost, pouze pokud je toto plavidlo natrvalo vyškrtnuto z rejstříku rybářského loďstva a případně je natrvalo zrušena licence k rybolovu vázaná na plavidlo.

ODDÍL 4

Prioritní osa 4: Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí

Článek 21

Cíle a opatření

Podpora podle článku 43 základního nařízení se poskytuje na:

a)

provádění strategií místního rozvoje podle čl. 45 odst. 2 základního nařízení a článku 24 tohoto nařízení za účelem dosažení cílů uvedených v čl. 43 odst. 2 písm. a), b) a c) základního nařízení a prostřednictvím způsobilých opatření stanovených v čl. 44 odst. 1 písm. a) až g) a písm. i) a j) a čl. 44 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení;

b)	rozvíjení meziregionální a nadnárodní spolupráce mezi skupinami v rybolovných oblastech podle čl. 44 odst. 1 písm. h) základního nařízení hlavně formou budování kontaktů a šíření zásad osvědčených postupů za účelem dosažení cíle uvedeného v čl. 43 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení.

Článek 22

Zeměpisné použití prioritní osy 4

1.   Operační program upřesní postupy a kritéria pro výběr rybolovných oblastí. Členské státy rozhodnou jakým způsobem budou uplatňovat čl. 43 odst. 3 a 4 základního nařízení.

2.   Vybrané rybolovné oblasti se nemusí nutně shodovat s vnitrostátními správními oblastmi nebo pásmy ustavenými pro účely způsobilosti v rámci cílů strukturálních fondů.

Článek 23

Postupy a kritéria pro výběr skupin

1.   Složení skupiny podle čl. 45 odst. 1 základního nařízení je takové, aby byla schopna vypracovat a provádět strategii rozvoje v dotčené oblasti.

Důležitost a účinnost partnerství se posuzuje na základě jejího složení i z hlediska transparentnosti a jasnosti přidělování úkolů a povinností.

Schopnost partnerů plnit jim přidělené úkoly a účinnost a rozhodování jsou zaručeny.

Partnerství zahrnuje, a to i na rozhodovací úrovni, zástupce odvětví rybolovu a zástupce dalších příslušných místních socioekonomických odvětví.

2.   Správní kapacita „skupiny“ se považuje za odpovídající pokud skupina:

a)	buď vybere z partnerství jednoho partnera jako správního vedoucího, který zaručí uspokojivé fungování partnerství, nebo

b)	se sloučí v právně ustavenou společnou strukturu, jejíž formální stanovy zaručují uspokojivé fungování partnerství.

3.   Pokud je skupině svěřena správa veřejných peněžních prostředků, je posouzena její finanční kapacita:

a)	s ohledem na odst. 2 písm. a) z hlediska schopnosti správního vedoucího spravovat peněžní prostředky;

b)	s ohledem na odst. 2 písm. b) z hlediska schopnosti společné struktury spravovat peněžní prostředky.

4.   Skupiny pro provádění strategií místního rozvoje se vyberou nejpozději do čtyř let ode dne schválení operačního programu. Delší časové období lze poskytnout, pokud řídící orgán pořádá více než jeden výběrový postup pro skupiny.

5.   Operační program upřesní:

a)

postupy a kritéria pro výběr skupin a počet skupin, které hodlá členský stát vybrat. Výběrová kritéria uvedená v článku 45 základního nařízení a v tomto článku se pokládají za minimální a mohou být doplněna zvláštními vnitrostátními kritérii. Postupy musí být transparentní, zajišťovat odpovídající publicitu a případně zajistit konkurenční prostředí mezi skupinami, které předkládají strategie místního rozvoje;

b)	řídící ustanovení a postupy platící pro mobilizaci a oběh finančních toků i pro příjemce. Popisuje především jak jsou skupiny zapojené do řídících, monitorovacích a kontrolních systémů.

Článek 24

Strategie místního rozvoje

Strategie místního rozvoje navržená skupinou v souladu s čl. 45 odst. 2 základního nařízení:

a)	je celistvá a založená na vzájemném působení zúčastněných subjektů, odvětví a operací a jejím cílem je víc než pouhé hromadění operací nebo soubor odvětvových opatření;

b)	odpovídá potřebám rybolovné oblasti, zejména ze socioekonomického hlediska;

c)	je udržitelná;

d)	doplňuje další zásahy v dotčené oblasti.

Článek 25

Provádění strategie místního rozvoje

1.   Bez ohledu na čl. 45 odst. 2 základního nařízení vybere skupina činnosti, které budou financovány v rámci strategie místního rozvoje.

2.   Je-li skupině svěřena správa veřejných peněžních prostředků, vytvoří oddělený účet na provádění strategie místního rozvoje.

ODDÍL 5

Společná ustanovení pro jednotlivá opatření

Článek 26

Společná ustanovení pro prioritní osy 1 až 4

Na příspěvek z ERF nejsou způsobilé tyto výdaje:

a)	pro účely čl. 28 odst. 3, čl. 34 odst. 3, čl. 37 prvního pododstavce bodu i) a čl. 44 odst. 2 základního nařízení nákup infrastruktury používané pro celoživotní vzdělávání ve výši převyšující 10 % celkových způsobilých výdajů na dotyčnou činnost;

b)	část nákladů na vozidla, která přímo nesouvisí s dotyčnou operací.

KAPITOLA IV

HODNOCENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Článek 27

Hodnocení v polovině období

Členské státy pošlou hodnocení v polovině období uvedená v článku 49 základního nařízení nejpozději do 30. června 2011. Komise se může rozhodnout zastavit platební lhůtu v souladu s článkem 88 základního nařízení, pokud členský stát tuto povinnost nesplní.

KAPITOLA V

INFORMOVÁNÍ A PROPAGACE

Článek 28

Popis informačních a propagačních opatření v operačním programu a ve výročních a závěrečných prováděcích zprávách

1.   Pro účely čl. 20 odst. 1 písm. g) bodu v) základního nařízení obsahuje operační program alespoň tyto části:

a)	obsah informačních a propagačních opatření, která přijmou členské státy nebo řídící orgán, zaměřených na případné příjemce, příjemce a předběžný rozpočet na tato opatření;

b)	obsah informačních a propagačních opatření, která přijmou členské státy nebo řídící orgán, zaměřených na veřejnost a předběžný rozpočet na tato opatření;

c)	správní útvary nebo subjekty odpovědné za provádění informačních a propagačních opatření;

d)	údaj o tom, jak mají být informační a propagační opatření vyhodnocena z hlediska zviditelnění operačních programů a informovanosti o nich a úlohy Společenství.

2.   V případě operačních programů uvedených v článku 2 se nepoužijí odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku.

3.   Výroční zprávy a závěrečná zpráva o provádění operačního programu, které jsou uvedené v článku 67 základního nařízení, obsahují:

a)	uskutečněná informační a propagační opatření;

b)	ustanovení pro informační a propagační opatření uvedená v čl. 31 druhém pododstavci písm. d) tohoto nařízení, případně včetně elektronické adresy, na níž lze tyto údaje nalézt.

Výroční zpráva o provádění za rok 2010 a závěrečná zpráva o provádění, které jsou uvedené v článku 67 základního nařízení, obsahují kapitolu posuzující výsledky informačních a propagačních opatření z hlediska zviditelnění operačního programu a informovanosti o nich a o úloze Společenství, jak je stanoveno v odst. 1 písm. d) tohoto článku.

Článek 29

Informační opatření určená případným příjemcům

1.   Pro účely čl. 51 odst. 2 písm. a) základního nařízení zajistí řídící orgán, aby byl operační program obecně šířen spolu s uvedením podrobných údajů o finančním příspěvku z ERF a dán k dispozici všem dotčeným stranám. Řídící orgán kromě toho zajistí, aby informace o možnostech financování, které nabízí společná pomoc ze Společenství a členského státu prostřednictvím operačního programu, byly co možná nejvíce rozšířeny.

2.   Řídící orgán poskytne případným příjemcům jasné a podrobné informace přinejmenším o:

a)	podmínkách způsobilosti, které je třeba splnit, aby bylo možné získat finanční prostředky v rámci operačního programu;

b)	popisu postupů hodnocení žádostí o financování a popis daných časových období;

c)	kritériích výběru operací, které mají být financovány;

d)	kontaktech na osoby, které mohou poskytnout informace o operačním programu, a to na celostátní, regionální a místní úrovni.

3.   Řídící orgán informuje případné příjemce o zveřejnění stanoveném v čl. 31 druhém pododstavci písm. d).

4.   Řídící orgán zapojí do informačních a propagačních opatřeních v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy nejméně jeden z následujících subjektů, který může šířit informace uvedené v odstavci 2:

a)	celostátní, regionální a místní orgány a rozvojové agentury;

b)	obchodní a profesní sdružení;

c)	hospodářské a sociální partnery;

d)	nevládní organizace;

e)	organizace zastupující podnikatelské kruhy;

f)	informační střediska o Evropské unii a zastoupení Komise v členských státech;

g)	vzdělávací instituce.

Článek 30

Informační opatření určená příjemcům

Řídící orgán informuje příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená rovněž souhlas s uvedením v seznamu příjemců zveřejněném v souladu s čl. 31 druhým pododstavcem písm. d).

Článek 31

Odpovědnost řídícího orgánu týkající se informačních a propagačních opatření určených veřejnosti

Pro účely čl. 51 odst. 2 písm. c) základního nařízení zajistí řídící orgán, aby se informační a propagační opatření určená veřejnosti prováděla se zaměřením na co možná nejširší zastoupení médií a s použitím různých forem a metod komunikace na příslušné územní úrovni.

Řídící orgán odpovídá za organizaci přinejmenším následujících informačních a propagačních opatření:

a)	hlavní informační činnosti propagující spuštění operačního programu;

b)	alespoň jedné hlavní informační činnosti za rok představující úspěchy operačního programu;

c)	vyvěšení vlajky Evropské unie na jeden týden ode dne 9. května před budovou řídícího orgánu;

d)	elektronické nebo jiné zveřejnění seznamu příjemců, názvů operací a částky přidělené operacím z veřejných zdrojů.

Neuvádí se jména účastníků operací podporovaných ERF a zaměřených na zlepšení odborných dovedností a vzdělávání a příjemců podpory na předčasný odchod z odvětví rybolovu, včetně předčasného odchodu do důchodu, jak je uvedeno v čl. 27 odst. 1 písm. d) základního nařízení.

Článek 32

Odpovědnost příjemců vztahující se k informačním a propagačním opatřením určeným veřejnosti

1.   Pro účely článku 51 základního nařízení je příjemce odpovědný za informování veřejnosti o pomoci získané z ERF prostřednictvím opatření stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Převyšují-li celkové způsobilé náklady na operaci spolufinancovanou ERF 500 000 EUR a sestávají-li z financování infrastruktury nebo stavebních prací, umístí příjemce na místo operace během jejího provádění velkoplošný panel. Informace uvedené v článku 33 nejméně 25 % velkoplošného panelu.

Po dokončení operace se velkoplošný panel nahradí stálou vysvětlující tabulkou uvedenou v odstavci 3.

3.   Převyšují-li celkové způsobilé náklady na operaci 500 000 EUR a sestávají-li se z nákupu hmotného předmětu nebo financování infrastruktury nebo stavebních prací, umístí příjemce dobře viditelnou a dostatečně velkou stálou vysvětlující tabulku, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne dokončení operace.

Na tabulce je kromě informací uvedených v uvedeném článku uveden druh a název operace. Informace uvedené v článku 33 zabírají nejméně 25 % tabulky.

Vysvětlující tabulka se rovněž nainstaluje na sídla skupin financovaných v rámci prioritní osy 4 základního nařízení.

4.   Ve vhodných případech příjemce zajistí, aby byli účastníci operace spolufinancované z ERF informováni o tomto financování.

Příjemce za tímto účelem jasně oznámí, že prováděná operace byla vybrána v rámci operačního programu, který je spolufinancován ERF.

Jakýkoli doklad, včetně potvrzení o účasti nebo jakékoli jiné potvrzení týkající se takové operace, musí obsahovat prohlášení o tom, že operační program byl spolufinancován ERF.

Článek 33

Technické vlastnosti informačních a propagačních opatření k operaci

1.   Veškerá informační a propagační opatření zaměřená na příjemce, případné příjemce a veřejnost obsahují tyto údaje:

a)	symbol Evropské unie v souladu s grafickými normami stanovenými v příloze II a odkaz na Evropskou unii;

b)	odkaz na ERF: „Evropský rybářský fond“;

c)	prohlášení, které vybere řídící orgán a které zdůrazňuje přínos zásahu Společenství, nejlépe pak ve znění: „Investování do udržitelného rybolovu“.

2.   Pokud jde o malé propagační předměty, nepoužijí se odst. 1 písm. b) a c).

KAPITOLA VI

NÁSTROJE FINANČNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Článek 34

Obecná ustanovení platná pro všechny nástroje finančního inženýrství

1.   Na základě čl. 55 odst. 8 základního nařízení může ERF jako součást operačního programu od 1. ledna 2005 spolufinancovat výdaje na operaci zahrnující příspěvky na podporu nástrojů finančního inženýrství pro podniky, v první řadě malé a střední podniky, včetně mikropodniků, vymezené v doporučení Komise 2003/361/ES (21), např. fondů rizikového kapitálu, záručních fondů, úvěrových fondů včetně prostřednictvím podílových fondů.

Nástroje finančního inženýrství mají podobu činností, jež vytvářejí návratné investice, nebo poskytují záruky na návratné investice, nebo obojí. Vztahují se na ně podmínky stanovené v článcích 35, 36 a 37.

2.   Výkaz výdajů, pokud jde o nástroje finančního inženýrství, zahrnuje celkové výdaje vyplacené na zavedení těchto nástrojů, nebo na ně přispívající. Při částečné nebo konečné uzávěrce operačního programu jsou však způsobilé výdaje součtem všech plateb na investice do podniků z každého z nástrojů finančního inženýrství uvedených v odstavci 1, nebo všech poskytnutých záruk včetně částek vyčleněných jako záruky záručním fondem a způsobilých nákladů na řízení. Odpovídající výkaz nákladů se příslušným způsobem opraví.

3.   Úrok vytvořený platbami z operačního programu na financování nástrojů finančního inženýrství se použije na financování nástrojů finančního inženýrství malých a středních podniků, včetně mikropodniků.

4.   Zdroje vrácené do operace z investic provedené nástroji finančního inženýrství nebo zbylých po vyplacení všech záruk jsou znovu použity příslušnými orgány dotčených členských států ve prospěch malých a středních podniků včetně mikropodniků.

Článek 35

Podmínky platné pro všechny nástroje finančního inženýrství

1.   Pokud ERF financuje operace zahrnující nástroje finančního inženýrství, včetně operací uskutečňovaných prostřednictvím podílových fondů, předloží partneři podílející se na spolufinancování, nebo akcionáři, nebo jejich pověřený zástupce obchodní plán.

Členský stát nebo řídící orgán posoudí tento obchodní plán a monitoruje jeho provádění nebo za tyto činnosti odpovídá. V posouzení hospodářské životaschopnosti investičních činností nástrojů finančního inženýrství se přihlédne ke všem zdrojům příjmů dotčených podniků.

2.   Obchodní plán stanovený v odstavci 1 upřesní alespoň:

a)	cílové trhy podniků a kritéria a podmínky jejich financování;

b)	provozní rozpočet nástroje finančního inženýrství;

c)	vlastnictví nástroje finančního inženýrství;

d)	partnery nebo akcionáře podílející se na spolufinancování;

e)	stanovy nástroje finančního inženýrství;

f)	ustanovení o odbornosti, způsobilosti a nezávislosti řízení;

g)	odůvodnění a zamýšlené použití příspěvku z ERF;

h)	politiku nástroje finančního inženýrství týkající se vyvázání z investic v podnicích;

i)	pravidla pro zrušení nástroje finančního inženýrství, včetně opětovného využití zdrojů, které se nástroji finančního inženýrství vrátily z investic, nebo zdrojů, které zbývají po vyplacení všech záruk přičtených k příspěvku z operačního programu.

3.   Nástroje finančního inženýrství, včetně podílových fondů, jsou zřízeny jako nezávislé právní subjekty řízené dohodami mezi partnery nebo akcionáři podílejícími se na spolufinancování, nebo jako oddělená finanční jednotka v rámci stávající finanční instituce.

Pokud je nástroj finančního inženýrství zřízen v rámci finanční instituce, je ustaven jako oddělený balík peněžních prostředků podléhající zvláštním prováděcím pravidlům v rámci finanční instituce, který zejména zajistí, aby bylo vedeno oddělené účetnictví, jež rozlišuje nové zdroje investované do nástroje finančního inženýrství, včetně zdrojů poskytnutých operačním programem, od zdrojů původně dostupných v dané instituci.

Komise není partnerem podílejícím se na spolufinancování ani akcionářem nástrojů finančního inženýrství.

4.   Neprokáže-li se po veřejné soutěži jako nezbytné povolit vyšší procentní sazbu, nesmí náklady na řízení v ročním průměru po dobu trvání pomoci překročit tyto hodnoty:

a)	2 % kapitálu vloženého z operačního programu do podílových fondů nebo kapitálu vloženého z operačního programu nebo podílového fondu do záručních fondů;

b)	3 % kapitálu vloženého z operačního programu nebo podílového fondu do nástroje finančního inženýrství ve všech ostatních případech, s výjimkou nástrojů drobných úvěrů určených pro mikropodniky;

c)	4 % kapitálu vloženého z operačního programu nebo podílového fondu do nástrojů drobných úvěrů určených pro mikropodniky.

5.   Podmínky příspěvků z operačních programů na nástroje finančního inženýrství jsou stanoveny v dohodě o financování, kterou je třeba uzavřít mezi řádně zmocněným zástupcem nástroje finančního inženýrství a členským státem, nebo řídícím orgánem.

6.   Dohoda o financování uvedená v odstavci 5 obsahuje přinejmenším:

a)	investiční strategii a plánování;

b)	monitorování provádění v souladu s platnými pravidly;

c)	výstupní politiku pro vyvázání příspěvku z operačního programu z nástroje finančního inženýrství;

d)	pravidla pro zrušení nástroje finančního inženýrství, včetně opětovného využití zdrojů, které se nástroji finančního inženýrství vrátily z investic, nebo zdrojů, které zbývají po vyplacení všech záruk přičtených k příspěvku z operačního programu.

7.   Řídící orgán přijme předběžná opatření, aby minimalizoval narušení hospodářské soutěže na trzích rizikového kapitálu nebo úvěrů. Prostředky pocházející z investic do kapitálu a do půjček po odečtení poměrného podílu nákladů na řízení a výkonnostních pobídek lze přednostně poskytnout investorům operujícím podle zásady investora v podmínkách tržního hospodářství, a to až do výše odměny stanovené interními předpisy pro nástroje finančního inženýrství, a jsou následně poměrně rozděleny mezi všechny partnery podílející se na spolufinancování nebo akcionáře.

Článek 36

Zvláštní podmínky platné pro podílové fondy

1.   Financuje-li ERF nástroje finančního inženýrství realizované prostřednictvím podílových fondů, tj. fondů sloužících k investování do jednotlivých fondů rizikového kapitálu, záručních fondů a úvěrových fondů, členský stát nebo řídící orgán přistoupí k jejich provedení prostřednictvím jedné nebo více těchto forem:

a)	zadáním veřejné zakázky v souladu s platným zákonem o zadávání veřejných zakázek;

b)

v jiných případech, pokud dohoda není veřejnou zakázkou na služby ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, poskytnutím grantu, který je k tomuto účelu definován jako přímý finanční příspěvek formou daru: i) Evropské investiční bance nebo Evropskému investičnímu fondu, nebo ii) finanční instituci bez vypsání výzvy k předkládání návrhů, jestliže se to zakládá na vnitrostátních právních předpisech slučitelných se Smlouvou.

2.   Pokud ERF financuje nástroje finančního inženýrství uskutečňované prostřednictvím podílových fondů, uzavře členský stát nebo řídící orgán s podílovým fondem dohodu o financování, která stanoví podmínky a cíle financování.

Dohoda o financování podle potřeby zohlední závěry hodnocení rozdílů mezi nabídkou takových nástrojů pro malé a střední podniky a poptávkou po takových nástrojích malými a středními podniky.

3.   Dohoda o financování uvedená v odstavci 2 stanoví zejména opatření pro:

a)	podmínky pro příspěvky z operačního programu do podílového fondu;

b)	výzvu k vyjádření zájmu určenou finančním zprostředkovatelům;

c)	hodnocení, výběr a akreditaci finančních zprostředkovatelů;

d)	zřízení a monitorování investiční politiky, která obsahuje přinejmenším údaj o cílových podnicích a produktech finančního inženýrství, jež mají být podporovány;

e)	podávání zpráv podílovým fondem členskému státu nebo řídícímu orgánu;

f)	monitorování provádění investic v souladu s platnými pravidly;

g)	požadavky na audit;

h)	výstupní politiku vyvázání pro podílový fond z fondů rizikového kapitálu, záručních fondů nebo úvěrových fondů;

i)	pravidla pro zrušení podílového fondu, včetně opětovného využití zdrojů, které se nástroji finančního inženýrství vrátily z investic, nebo zdrojů, které zbývají po vyplacení všech záruk, přičtených příspěvku z operačního programu.

4.   Podmínky pro příspěvky z podílových fondů podporovaných operačním programem do fondů rizikového kapitálu, záručních fondů a úvěrových fondů se stanoví v dohodě o financování, která bude uzavřena mezi fondy rizikového kapitálu, záručním fondem a uvěrovým fondem na jedné straně a podílovým fondem na straně druhé. Dohoda o financování obsahuje alespoň body uvedené v čl. 35 odst. 6.

Článek 37

Zvláštní podmínky platné pro fondy rizikového kapitálu, záruční fondy a úvěrové fondy

Jiné nástroje finančního inženýrství než podílové fondy investují do podniků, zejména do MSP. Takové investice lze provést pouze ve fázích zřizování těchto podniků, v rané fázi jejich existence, včetně počátečního kapitálu, nebo rozšiřování těchto podniků, a to pouze do činností, které správci nástroje finančního inženýrství posoudí jako potenciálně ekonomicky životaschopné.

KAPITOLA VII

ŘÍZENÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 38

Zprostředkující subjekty

1.   Vykonává-li jeden nebo více úkolů řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu zprostředkující subjekt, jsou příslušná ujednání úředně zaznamenána v písemné formě.

2.   Ustanovení tohoto nařízení ohledně řídícího orgánu a certifikačního orgánu platí pro zprostředkující subjekt.

Článek 39

Řídící orgán

1.   Pro účely výběru a schválení operací podle čl. 59 písm. a) základního nařízení zajišťuje řídící orgán, že příjemci jsou informováni o zvláštních podmínkách týkajících se produktů nebo služeb, které mají být v rámci operace poskytnuty, o finančním plánu, lhůtě pro provedení, údajích finančního rázu a jiných údajích, které je třeba uchovat a sdělit. Před přijetím rozhodnutí o schválení se ujistí, že příjemce je schopen tyto závazky splnit.

2.   Ověřování, které provádí řídící orgán podle čl. 59 písm. b) základního nařízení, se týká případně správních, finančních, technických a hmotných aspektů operací.

Ověřování zaručí, že vykázané výdaje jsou skutečné, že produkty nebo služby byly poskytnuty v souladu s rozhodnutím o schválení, že žádosti příjemce o úhradu jsou správné a že výdaje jsou v souladu s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly. Zahrnují postupy pro zamezení dvojímu financování výdajů z jiných režimů Společenství nebo vnitrostátních režimů a za jiná programová období.

Součástí ověřování jsou tyto postupy:

a)	správní ověření každé žádosti o úhradu, kterou podal příjemce;

b)	ověřování jednotlivých operací na místě.

3.   Provádí-li se ověřování operačního programu na místě podle odst. 2 písm. b) na základě vzorku, povede řídící orgán záznamy, které popisují a zdůvodňují metodu výběru vzorků a určují, které operace nebo transakce byly vybrány k ověření.

Řídící orgán určí rozsah vzorku, na němž se přiměřeně ujistí, že související transakce jsou legální a řádné, s přihlédnutím k úrovni rizika, kterou řídící orgán stanoví v souvislosti s typem příjemců a daných operací.

Řídící orgán každoročně reviduje metodu výběru vzorků.

4.   Řídící orgán vypracuje písemné normy a postupy pro ověřování prováděná podle odstavce 2 a o každém ověření uchovává záznamy, ve kterých je uvedeno, jaká práce byla vykonána, datum a výsledky ověření a opatření přijatá v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi.

5.   Je-li řídící orgán rovněž příjemcem v rámci operačního programu, zajistí ustanovení pro ověřování uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku přiměřené oddělení funkcí v souladu s čl. 57 odst. 1 písm. b) základního nařízení.

Článek 40

Údaje o operacích, které musí být sděleny Komisi na základě její žádosti

1.   Účetní záznamy operací a údaje o provádění uvedené v čl. 59 písm. c) základního nařízení obsahují alespoň informace stanovené v příloze III tohoto nařízení. Tyto informace se případně rozdělí na základě věku a pohlaví příjemců.

2.   Řídící, certifikační a auditní orgány a subjekty uvedené v čl. 61 odst. 3 základního nařízení mají přístup k informacím uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Na písemnou žádost Komise jí členský stát do patnácti pracovních dní od obdržení žádosti nebo v jakékoli jiné smluvené lhůtě poskytne příslušné informace uvedené v odstavci 1 za účelem provedení kontroly dokumentace a kontroly na místě. Komise může vyžadovat informace uvedené v odstavci 1 na úrovni operací, opatření, prioritních os nebo operačních programů.

Článek 41

Auditní stopa

Pro účely čl. 59 písm. f) základního nařízení se auditní stopa považuje za dostatečnou, pokud splňuje tato kritéria:

a)	umožňuje, aby souhrnné částky potvrzené Komisi souhlasily s podrobnými účetními záznamy a s podklady, které vede certifikační orgán, řídící orgán, zprostředkující subjekty a příjemci, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

b)	umožňuje ověřit vyplacení veřejného příspěvku příjemci;

c)	umožňuje ověřit uplatňování kritérií výběru stanovených monitorovacím výborem pro operační program;

d)	obsahuje pro každou operaci příslušné technické specifikace a finanční plán, dokumenty týkající se schválení grantu, dokumenty vztahující se k postupům zadávání veřejných zakázek, zprávy o pokroku a zprávy o ověření a provedených auditech.

Článek 42

Audity operací

1.   Audity uvedené v čl. 61 odst. 1 písm. b) základního nařízení se provádějí každých dvanáct měsíců od 1. července 2008 na vzorku operací vybraných na základě metody vypracované a schválené auditním orgánem v souladu s článkem 43 tohoto nařízení.

Audity se provádějí na místě na základě dokumentace a záznamů, jež vede příjemce.

2.   Audity ověří, zda jsou splněny tyto podmínky:

a)	operace splňuje kritéria výběru pro operační program, provádí se v souladu s rozhodnutím o schválení a splňuje všechny příslušné podmínky týkající se její funkčnosti a využití nebo cílů, jichž je třeba dosáhnout;

b)	vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a s podklady vedenými příjemcem;

c)	výdaje vykázané příjemcem jsou v souladu s předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy;

d)	veřejný příspěvek byl příjemci vyplacen v souladu s článkem 80 základního nařízení.

3.   Pokud se ukáže, že zjištěné problémy jsou systémové povahy, a proto ohrožují jiné operace v rámci operačního programu, zajistí auditní orgán provedení dalšího přezkoumání, včetně případných doplňkových auditů, které zjistí rozsah daného problému. Odpovědné orgány přijmou nezbytná preventivní a nápravná opatření.

4.   Pro účely vykazování v tabulkách přílohy VI části A bodu 9 a přílohy VII části A bodu 9 se mezi částky auditovaných výdajů počítají pouze výdaje spadající do působnosti auditu podle odstavce 1.

Článek 43

Výběr vzorků

1.   Výběr vzorku operací, u nichž se má každých 12 měsíců provádět audit, se zakládá především na metodě namátkového statistického výběru vzorků, jak je stanovena v odstavcích 2, 3 a 4. Další operace lze vybrat jakožto doplňkové vzorky, jak je stanoveno v odstavcích 5 a 6.

2.   Metoda použitá k výběru vzorků a k vyvození závěrů z výsledků zohledňuje mezinárodně uznávané auditorské standardy a je zdokumentována. Vzhledem k výši výdajů, množství a druhu operací a jiným příslušným faktorům určí auditní orgán příslušnou metodu statistického výběru vzorků, jíž má být použito. Technické parametry vzorku se stanoví v souladu s přílohou IV.

3.   Vzorek, u něhož se má každých 12 měsíců provádět audit, se vybere z operací, u nichž byly výdaje vykazovány Komisi pro operační program během roku, který předcházel roku, v němž je Komisi sdělena výroční kontrolní zpráva stanovená v čl. 61 odst. 1 písm. e) bodě i) základního nařízení. V prvním období dvanácti měsíců se může auditní orgán rozhodnout, že seskupí operace, jejichž výdaje byly Komisi vykázány v roce 2007 a 2008, a vytvoří tak základ pro výběr operací, u nichž má být proveden audit.

4.   Auditní orgán vyvodí závěry na základě výsledků auditů výdajů vykázaných Komisi v průběhu období uvedeného v odstavci 3 a sdělí je Komisi ve výroční kontrolní zprávě. U operačních programů, jejichž vypočtená četnost chyb se nachází nad tolerančním prahem, analyzuje auditní orgán její význam a provede nezbytná opatření, včetně vhodných doporučení, která uvede ve výroční kontrolní zprávě.

5.   Auditní orgán pravidelně přezkoumá rozsah působnosti zajištěné namátkovými vzorky a přihlédne zejména k tomu, že audit musí poskytovat dostatečné záruky pro prohlášení, která je třeba vydat při částečném nebo konečném uzavření operačního programu. Na základě svého odborného posouzení rozhodne, zda je nezbytné provést audit doplňkového vzorku dalších operací, aby byly zohledněny zjištěné specifické rizikové faktory, a zajistit pro program dostatečný rozsah různých druhů operací, příjemců, zprostředkujících subjektů a prioritních os.

6.   Auditní orgán vyvodí na základě výsledků auditů doplňkového vzorku závěry a sdělí je Komisi ve výroční kontrolní zprávě. Zjistí-li se velké množství nesrovnalostí nebo zjistí-li se systémové nedostatky, provede auditní orgán analýzu jejich závažnosti a přijme nezbytná opatření, včetně doporučení, jež sdělí ve výroční kontrolní zprávě. Výsledky auditů doplňkových vzorků se posuzují odděleně od výsledků auditu namátkových vzorků. Zejména nesrovnalosti zjištěné na doplňkovém vzorku se neberou v úvahu při výpočtu četnosti chyb namátkového vzorku.

Článek 44

Dokumenty předkládané auditním orgánem

1.   V souladu se vzorem uvedeným v příloze V tohoto nařízení se vypracuje auditní strategie uvedená v čl. 61 odst. 1 písm. c) základního nařízení. Tato strategie se každoročně, nebo je-li to nutné, v průběhu roku aktualizuje a reviduje.

2.   Výroční kontrolní zpráva a stanovisko uvedené v čl. 61 odst. 1 písm. e) bodě i) základního nařízení se zakládají na auditech systémů a auditech operací provedených podle čl. 61 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení v souladu s auditní strategií pro operační program a jsou vypracovány podle vzorů uvedených v příloze VI tohoto nařízení.

3.   Prohlášení o uzavření uvedené v čl. 61 odst. 1 písm. f) základního nařízení se zakládá na všech auditech provedených auditním orgánem nebo v rámci jeho odpovědnosti v souladu s auditní strategií. Prohlášení o uzavření a závěrečná kontrolní zpráva se vypracují podle vzoru uvedeného v příloze VII tohoto nařízení.

4.   Dojde-li k omezení rozsahu přezkumu nebo neumožňuje-li zjištěná výše neoprávněných výdajů provést stanovisko bez výhrad v rámci výročního stanoviska uvedeného v čl. 61 odst. 1 písm. e) základního nařízení nebo v prohlášení o uzavření uvedeném v čl. 61 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení, uvede auditní orgán důvody a odhadne rozsah problému a jeho finanční dopad.

5.   V případě částečného uzavření operačního programu vypracuje auditní orgán podle vzoru uvedeného v příloze VIII tohoto nařízení prohlášení o legálnosti a řádnosti transakcí uvedených ve výkazu výdajů v souladu s článkem 85 základního nařízení a předloží jej se stanoviskem uvedeným v čl. 61 odst. 1 písm. e) bodě iii) základního nařízení.

Článek 45

Dostupnost dokladů

1.   Pro účely článku 87 základního nařízení zajistí řídící orgán, aby byly dostupné záznamy o totožnosti a sídle subjektů, které vlastní podklady týkající se výdajů a auditů, mezi které patří všechny dokumenty nezbytné pro auditní stopu.

2.   Řídící orgán zajistí, aby dokumenty uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly dostupné ke kontrole a aby byly výtahy nebo kopie těchto dokumentů předány osobám a subjektům, které na to mají právo, včetně alespoň pověřených zaměstnanců řídícího orgánu, certifikačního orgánu, zprostředkujících subjektů, auditního orgánu a subjektů uvedených v čl. 61 odst. 3 základního nařízení a pověřených úředníků Společenství a jejich pověřených zástupců.

3.   Řídící orgán uchovává informace nezbytné pro účely hodnocení a podávání zpráv, včetně informací uvedených v článku 40 v souvislosti s operacemi uvedenými v čl. 87 odst. 2 základního nařízení po celou dobu uvedenou v odst. 1 písm. a) uvedeného článku.

4.   Za obecně přijímané nosiče dat uvedené v článku 87 základního nařízení se pokládají přinejmenším:

a)	fotokopie originálů;

b)	mikrofiše originálů;

c)	elektronické verze originálů;

d)	doklady existující pouze v elektronické verzi.

5.   Vnitrostátní orgány stanoví postup potvrzování souladu dokladů uchovávaných na obecně přijímaných nosičích dat s originály dokladů a zaručí, že uchovávané verze splňují podmínky vnitrostátních právních předpisů a jsou spolehlivé pro účely auditu.

6.   Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zaručují, že uchovávané doklady splňují podmínky vnitrostátních právních předpisů a jsou spolehlivé pro účely auditu.

Článek 46

Doklady předložené certifikačním orgánem

1.   Potvrzené výkazy výdajů a žádosti o platby uvedené v čl. 60 písm. a) základního nařízení se vypracují ve formátu uvedeném v příloze IX tohoto nařízení a předají se Komisi.

2.   Od roku 2008 předloží certifikační orgány každý rok do 31. března Komisi výkaz v souladu se vzorem uvedeným v příloze X, který u každé prioritní osy operačního programu uvede:

a)	částky vyňaté z výkazu výdajů předloženého v průběhu předchozího roku po zrušení všech nebo části veřejných příspěvků na operaci;

b)	částky získané zpět, jež byly odečteny z těchto výkazů výdajů;

c)	výkaz částek, které měly být získány zpět do 31. prosince předchozího roku a které jsou klasifikovány podle roku, v němž byly vydány příkazy k inkasu.

3.   S cílem dospět k částečnému uzavření operačního programu předloží certifikační orgán Komisi výkaz výdajů uvedený v článku 85 základního nařízení ve formátu uvedeném v příloze XI tohoto nařízení.

Článek 47

Popis řídících a kontrolních systémů

Popis řídících a kontrolních systémů operačního programu uvedený v čl. 71 odst. 1 základního nařízení obsahuje informace o bodech uvedených v článku 57 uvedeného nařízení a informace stanovené v článcích 48 a 49 tohoto nařízení.

Tyto informace se předloží v souladu se vzorem uvedeným v části A přílohy XII tohoto nařízení.

Článek 48

Informace o řídícím orgánu, certifikačním orgánu a zprostředkujících subjektech

Pokud jde o řídící orgán, certifikační orgán a všechny zprostředkující orgány, poskytne členský stát Komisi tyto informace:

a)	popis úkolů, jež jim byly svěřeny;

b)	organizační schéma každého z nich, popis rozdělení úkolů v rámci jeho útvarů nebo mezi jeho útvary a orientační počet přidělených míst;

c)	postupy pro výběr a schvalování operací;

d)	postupy, podle kterých se přijímají, ověřují a potvrzují žádosti příjemců o úhradu, a zejména pravidla a postupy stanovené pro účely ověřování v článku 39 a postupy, jimiž se schvalují a provádějí platby příjemcům a zanášejí se do účetního systému;

e)	postupy, jimiž se vypracovávají a certifikují výkazy výdajů a předkládají se Komisi;

f)	odkaz na písemné postupy zřízené pro účely písmen c), d) a e);

g)	pravidla způsobilosti stanovená členským státem a platná pro daný operační program;

h)	systém uchovávání podrobných účetních záznamů operací a údajů o provádění uvedených v čl. 40 odst. 1 v rámci operačního programu.

Článek 49

Informace o auditním orgánu a subjektech uvedených v čl. 61 odst. 3 základního nařízení

Pokud jde o auditní orgán a subjekty uvedené v čl. 61 odst. 3 základního nařízení, poskytne členský stát Komisi tyto informace:

a)	popis jejich úkolů a jejich vzájemných vztahů;

b)	organizační schéma auditního orgánu a každého subjektu podílejícího se na provádění auditů operačních programů, které popisuje, jak je zajištěna jejich nezávislost, orientační počet přidělených míst a kvalifikace nebo zkušenosti, které jsou pro tato místa nezbytné;

c)	postupy pro monitorování toho, jak jsou prováděna doporučení a nápravná opatření plynoucí z auditních zpráv;

d)	případně postupy dohledu auditního orgánu na práci subjektů podílejících se na provádění auditů týkajících se daného operačního programu;

e)	postupy pro přípravu výroční kontrolní zprávy a prohlášení o uzavření.

Článek 50

Hodnocení řídících a kontrolních systémů

1.   Zpráva uvedená v čl. 71 odst. 2 základního nařízení se zakládá na přezkoumání popisu systémů, příslušných dokladů týkajících se systémů, systému pro uchovávání účetních záznamů a údajů o provádění operací a na pohovorech se zaměstnanci hlavních subjektů, které auditní orgán nebo jiný subjekt odpovídající za zprávu pokládá za důležité za účelem doplnění, vysvětlení nebo ověření informací.

2.   Stanovisko k souladu systémů uvedené v čl. 71 odst. 2 základního nařízení se vypracuje podle vzoru uvedeného v části B přílohy XII tohoto nařízení.

3.   Je-li dotčený řídící a kontrolní systém v podstatě shodný se stávajícím systémem pomoci schválené podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (22), lze přihlédnout k výsledkům auditů provedených auditory na úrovni členských států a Společenství v rámci tohoto systému pro účely vypracování zprávy a stanoviska podle čl. 71 odst. 2 základního nařízení.

ODDÍL 2

Odchylky týkající se kontroly operačních programů uvedených v článku 2

Článek 51

Obecné odchylky

1.   U operačních programů uvedených v článku 2 tohoto nařízení se po auditních orgánech nepožaduje, aby Komisi předložily auditní strategii jak je uvedeno v čl. 61 odst. 1 písm. c) základního nařízení.

2.   U operačních programů uvedených v článku 2 tohoto nařízení, u nichž je stanovisko k souladu systému uvedeného v čl. 71 odst. 2 základního nařízení bez výhrad nebo u nichž byly výhrady staženy po přijetí nápravných opatření, může Komise usoudit:

a)	že se může v zásadě spoléhat na stanovisko podle čl. 61 odst. 1 písm. e) bodu ii) základního nařízení, pokud jde o účinné fungování systémů;

b)

že bude provádět své vlastní audity na místě pouze v případě, že existují důkazy o možných nedostatcích systému ovlivňujících výdaje potvrzené Komisi v roce, pro který bylo vydáno stanovisko podle čl. 61 odst. 1 písm. e) bodu ii) základního nařízení, jež neobsahuje žádné výhrady k takovým nedostatkům.

3.   Pokud Komise dojde k závěru uvedenému v odstavci 2 tohoto článku, uvědomí odpovídajícím způsobem dotyčný členský stát.

Pokud existují důkazy o možných nedostatcích, může požádat dotčený členský stát, aby provedl audity v souladu s čl. 72 odst. 3 základního nařízení, nebo provést vlastní audity podle čl. 72 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 52

Ustavení subjektů a zavedení postupů podle vnitrostátního práva

1.   U operačních programů uvedených v článku 2 může členský stát kromě obecných odchylek uvedených v článku 51 využít možnosti v souladu s vnitrostátními pravidly ustavit subjekty a zavést postupy pro výkon:

a)	funkcí řídícího orgánu v souvislosti s ověřováním spolufinancovaných produktů a služeb a výdajů prohlášených podle čl. 59 písm. b) základního nařízení;

b)	funkcí certifikačního orgánu podle článku 60 základního nařízení;

c)	funkcí auditního orgánu podle článku 61 základního nařízení.

2.   Využije-li členský stát možnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, nevyžaduje se, aby určil certifikační orgán a auditní orgán jak je uvedeno v čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) základního nařízení.

3.   Využije-li členský stát možnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, použijí se obdobně ustanovení článku 71 základního nařízení.

Článek 53

Zvláštní ustanovení pro subjekty a postupy podle vnitrostátního práva

1.   Tento článek se použije na operační programy, u nichž členský stát využil možnosti stanovené v čl. 52 odst. 1.

2.   Ověřování uvedená v čl. 39 odst. 2 provádí vnitrostátní subjekty uvedené v čl. 52 odst. 1.

3.   Audity operací uvedené v čl. 61 odst. 1 písm. b) základního nařízení se provádějí v souladu s vnitrostátními postupy. Nepoužijí se články 42 a 43 tohoto nařízení.

4.   Ustanovení čl. 44 odst. 2 až 5 se použijí obdobně pro přípravu dokladů vydaných vnitrostátními subjekty uvedenými v čl. 52 odst. 1.

Výroční kontrolní zpráva a výroční stanovisko se případně vypracovává podle vzorů uvedených v příloze VI.

5.   Povinnosti stanovené v čl. 46 odst. 2 provádí vnitrostátní subjekt uvedený v čl. 52 odst. 1.

Výkaz výdajů se vypracovává podle vzorů uvedených v přílohách IX a XI.

6.   Informace, které mají být součástí popisu řídících a kontrolních systémů, uvedené v článcích 47, 48, a 49, obsahují případně údaje o vnitrostátních subjektech uvedených v čl. 52 odst. 1.

KAPITOLA VIII

NESROVNALOSTI

Článek 54

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba a ostatní subjekty, které se podílejí na provádění pomoci z ERF, s výjimkou členských států při výkonu veřejných pravomocí;

b)

„prvotním odhalením ve správním nebo soudním řízení“ první písemné posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, ve kterém se na základě konkrétních skutečností dospívá k závěru, že došlo k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr může být podle průběhu správního nebo soudního řízení následně revidován či stažen;

c)

„podezřením na podvod“ nesrovnalost, která zavdává podnět k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem určit, zda došlo k úmyslnému jednání a zejména zda došlo k podvodu podle čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (23);

d)	„úpadkem“ konkursní řízení ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (24).

Článek 55

Počáteční hlášení – odchylky

1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti podle článku 70 základního nařízení, nahlásí členské státy do dvou měsíců následujících po konci každého čtvrtletí Komisi veškeré nesrovnalosti, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení.

V tomto hlášení členské státy uvedou v každém případě podrobné údaje o:

a)	ERF, cíli, operačním programu, prioritní ose a příslušné operaci a čísle společného identifikačního kódu (CCI);

b)	ustanovení, které bylo porušeno;

c)	datu a zdroji první informace, která vedla k podezření, že došlo k nesrovnalosti;

d)	praktikách použitých při vzniku nesrovnalosti;

e)	případně zda tato praktika vzbuzuje podezření na podvod;

f)	způsobu, jakým byla nesrovnalost odhalena;

g)	případně členských státech a třetích zemích, jichž se záležitost týká;

h)	období, během něhož k nesrovnalosti došlo, nebo čase, kdy k nesrovnalosti došlo;

i)	vnitrostátních orgánech nebo subjektech, které vypracovaly úřední zprávu o nesrovnalosti, a o orgánech, které jsou pověřeny se nesrovnalostí zabývat ze správního nebo soudního hlediska;

j)	datu prvotního odhalení nesrovnalosti ve správním nebo soudním řízení;

k)	totožnosti fyzických a právnických osob nebo jiných zúčastněných subjektů, kromě případů, kdy tato informace není důležitá pro účely potírání nesrovnalostí vzhledem k povaze dané nesrovnalosti;

l)	celkovém rozpočtu a příspěvku z veřejných zdrojů schváleném pro operaci a o rozdělení jeho spolufinancování mezi příspěvek Společenství a členských států;

m)	výši příspěvku z veřejných zdrojů, kterého se nesrovnalost týká, a výši příslušného ohroženého příspěvku Společenství;

n)	částkách, které by bývaly byly neoprávněně vyplaceny, pokud by nesrovnalost nebyla zjištěna, v případech, kdy nebyl vyplacen příspěvek z veřejných zdrojů osobám nebo jiným subjektům uvedeným v písmenu k);

o)	případném pozastavení plateb a možnostech získání příspěvku zpět;

p)	povaze neoprávněného výdaje.

2.   Odchylně od odstavce 1 není třeba sdělovat následující případy:

a)	případy, kdy k nesrovnalosti došlo pouze kvůli selhání při provádění celé nebo části operace, která je součástí spolufinancovaného operačního programu, z důvodu úpadku příjemce;

b)	případy, na něž příjemce dobrovolně upozornil řídící nebo certifikační orgán dříve, než je některý z těchto orgánů sám zaznamenal, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů;

c)	případy zjištěné a opravené řídícím nebo certifikačním orgánem před vyplacením příspěvku z veřejných zdrojů příjemci a před zahrnutím daných výdajů do výkazu výdajů předloženého Komisi.

Musejí však být oznámeny nesrovnalosti, ke kterým došlo před úpadkem, a jakékoli podezření na podvod.

3.   Pokud některé z údajů uvedených v odstavci 1, zejména ty, které se týkají praktik použitých při spáchání nesrovnalosti a způsobu, jakým byla nesrovnalost odhalena, nejsou dostupné, doplní je členské státy pokud možno při předložení následující čtvrtletní zprávy o nesrovnalostech Komisi.

4.   Pokud vnitrostátní předpisy stanoví utajení vyšetřování, musí být poskytnutí údajů povoleno příslušným soudním orgánem.

5.   Nemá-li členský stát žádné nesrovnalosti podle odstavce 1, o nichž by mohl podat hlášení, informuje o této skutečnosti Komisi ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci.

Článek 56

Naléhavé případy

Každý členský stát okamžitě nahlásí Komisi a případně jiným dotčeným členským státům jakékoli nesrovnalosti, jež byly odhaleny, nebo je podezření, že k nim došlo, obává-li se, že:

a)	by mohly mít velmi rychle dopad vně jeho území, nebo

b)	ukazují, že došlo k použití nových nezákonných praktik.

Článek 57

Podávání hlášení o následných krocích a případy, kdy se nepodaří získat částky zpět

1.   Do dvou měsíců od konce každého čtvrtletí členské státy informují Komisi o postupech zavedených v souvislosti se všemi nesrovnalostmi, které již dříve oznámily, a o významných změnách, které z nich vyplývají, přičemž upozorní na všechny předchozí zprávy, které předložily podle článku 55.

Tyto informace musí obsahovat alespoň:

a)	částky, které byly získány zpět nebo u kterých se to předpokládá;

b)	předběžná opatření přijatá členskými státy k zajištění zpětného získání neoprávněně vyplacených částek;

c)	jakékoli soudní a správní postupy zahájené za účelem získání neoprávněně vyplacených částek zpět a uložení sankcí;

d)	důvody pro upuštění od postupů zpětného získávání;

e)	jakékoli upuštění od trestního stíhání.

Členské státy oznámí Komisi správní nebo soudní rozhodnutí nebo jejich hlavní body týkající se ukončení těchto řízení a uvedou zejména, zda lze na základě zjištěných údajů pojmout podezření na podvod či nikoli. V případě uvedeném v písmenu d) členské státy pokud možno informují Komisi před přijetím rozhodnutí.

2.   Domnívá-li se členský stát, že částku nelze získat zpět nebo se nepředpokládá, že by to bylo možné, informuje ve zvláštní zprávě Komisi o částce, která nebyla získána zpět, a o faktech důležitých pro dané rozhodnutí o rozdělení nákladů na ztrátu podle čl. 70 odst. 2 základního nařízení.

Tyto informace musejí být dostatečně podrobné, aby Komisi umožnily rozhodnout co nejdříve po konzultaci orgánů dotčených členských států.

Obsahují přinejmenším:

a)	kopii rozhodnutí o přidělení;

b)	datum poslední platby příjemci;

c)	kopii příkazu k inkasu;

d)	v případě úpadku, na nějž se vztahuje ohlašovací povinnost podle čl. 55 odst. 2, kopii dokladu potvrzujícího platební neschopnost příjemce;

e)	stručný popis opatření, která členský stát přijal s cílem získat zpět předmětnou částku, včetně uvedení data u jednotlivých opatření.

3.   V případě uvedeném v odstavci 2 může Komise výslovně žádat, aby členský stát nadále pokračoval v řízení o zpětném získání vyplacených částek.

Článek 58

Elektronický přenos

Informace uvedené v článcích 55, 56 a čl. 57 odst. 1 se předávají, pokud je to možné, elektronicky prostřednictvím zabezpečeného spojení, přičemž se použije Komisí za tímto účelem stanovený modul.

Článek 59

Náhrada soudních nákladů

V případech, kdy příslušné orgány členského státu rozhodnou na výslovnou žádost Komise o zahájení soudního řízení nebo o jeho pokračování za účelem získání neoprávněně vyplacených částek zpět, se Komise může zavázat, že členskému státu proplatí po předložení podkladů všechny soudní náklady a náklady vzniklé přímo ze soudního řízení nebo jejich část, i kdyby řízení bylo neúspěšné.

Článek 60

Kontakty s členskými státy

1.   Komise udržuje s dotčenými členskými státy příslušné kontakty za účelem doplnění předložených údajů o nesrovnalostech uvedených v článku 55 a o řízeních uvedených v článku 57 a zejména o možnostech zpětného získání částek.

2.   Nezávisle na kontaktech uvedených v odstavci 1 Komise uvědomí členské státy, vede-li povaha nesrovnalosti k podezření, že by ke stejným nebo podobným praktikám mohlo dojít v ostatních členských státech.

3.   Komise uspořádá na úrovni Společenství informační schůze pro zástupce členských států, kde s nimi přezkoumá informace, které obdržela podle článků 55, 56 a 57 a odstavce 1 tohoto článku. Přezkoumání se zaměří na poučení, které je třeba si vzít z informací týkajících se nesrovnalostí, preventivních opatření a soudních řízení.

4.   Na žádost členského státu nebo Komise se členský stát a Komise vzájemně konzultují za účelem odstranění jakýchkoli nedostatků, které poškozují zájmy Společenství a které se objeví v průběhu vymáhání platných ustanovení.

Článek 61

Využití informací

Komise může využít všech informací obecné nebo provozní povahy, které členské státy sdělují podle tohoto nařízení, aby provedla analýzy rizik a na základě obdržených informací vypracovala zprávy a systémy včasného varování pro větší efektivitu při zjišťování rizik.

Článek 62

Informování výborů

Komise pravidelně informuje členské státy v rámci Poradního výboru pro koordinaci v boji proti podvodům ustaveného rozhodnutím Komise 94/140/ES (25) o řádovém rozsahu finančních prostředků, jichž se týkají nesrovnalosti, které byly zjištěny, a o různých kategoriích nesrovnalostí, rozdělených podle typu a počtu. Informován je rovněž výbor uvedený v článku 101 základního nařízení.

Článek 63

Nesrovnalosti menšího rozsahu, které není třeba ohlašovat

1.   V případech, kdy se nesrovnalosti týkají částek menších než 10 000 EUR ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, předkládají členské státy Komisi informace stanovené v článcích 55 a 57 pouze tehdy, pokud je Komise výslovně požaduje.

V souladu s čl. 60 písm. f) základního nařízení však členské státy však vedou účetní záznamy o návratných částkách nižších než je tento práh a o částkách navrácených nebo odebraných po zrušení příspěvku na operaci a vrátí získané částky do souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající přímo z čl. 70 odst. 1 písm. b) základního nařízení, členský stát a Společenství sdílí ztrátu vyplývající z částek nižších než stanovená hranice, jež nemohou být získány zpět, v souladu s mírou spolufinancování platnou pro danou operaci. Postup stanovený v čl. 57 odst. 2 tohoto nařízení se nepoužije, nerozhodne-li Komise jinak.

Třetí pododstavec tohoto odstavce se použije rovněž na případy úpadku vyjmuté z oznamovací povinnosti podle čl. 55 odst. 1.

2.   Členské státy, které ke dni, kdy došlo k nesrovnalosti, nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají výdaje vynaložené v měně členského státu na eura v souladu s článkem 95 základního nařízení. Nebyly-li výdaje zapsány do účetnictví certifikačního orgánu, použije se aktuální účetní směnný kurs, který Komise zveřejňuje elektronicky.

KAPITOLA IX

ELEKTRONICKÁ VÝMĚNA ÚDAJŮ

Článek 64

Počítačový systém na výměnu údajů

Pro účely článků 65 a 75 základního nařízení se zřizuje počítačový systém na výměnu údajů jakožto nástroj na výměnu všech údajů týkajících se operačního programu.

Výměna údajů mezi jednotlivými členskými státy a Komisí se provádí za použití počítačového systému zřízeného Komisí, který umožňuje zabezpečenou výměnu údajů mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Členské státy jsou zapojeny do dalšího vývoje počítačového systému na výměnu údajů.

Článek 65

Obsah počítačového systému na výměnu údajů

1.   Počítačový systém na výměnu údajů obsahuje informace společného zájmu Komise a členských států a přinejmenším následující údaje nezbytné k finančním transakcím:

a)	finanční plán operačních programů podle vzoru uvedeného v části B přílohy I;

b)	výkazy výdajů a žádosti o platbu podle vzoru uvedeného v příloze IX;

c)	výroční výkaz o částkách, jež byly odejmuty nebo byly získány zpět, a o částkách, jejichž zpětné získání se očekává, podle vzoru uvedeného v příloze X;

d)	roční odhad pravděpodobných žádostí o platbu podle vzoru uvedeného v příloze XIII;

e)	finanční oddíl výročních a závěrečných zpráv o provádění podle vzoru uvedeného v bodě 3.3 přílohy XIV.

2.   Kromě odstavce 1 počítačový systém na výměnu údajů obsahuje přinejmenším tyto doklady a údaje společného zájmu, díky nimž lze provádět monitorování:

a)	národní strategický plán uvedený v článku 15 základního nařízení;

b)	operační program včetně všech jeho revizí podle vzoru uvedeného v části A přílohy I;

c)	rozhodnutí Komise o příspěvku z ERF;

d)	výroční a konečné zprávy o provádění podle vzoru uvedeného v příloze XIV;

e)	auditní strategii podle vzoru uvedeného v příloze V;

f)	popis řídícího a kontrolního systému podle vzoru uvedeného v části A přílohy XII;

g)	zprávy a stanoviska o auditech podle vzorů uvedených v přílohách VI, VII, VIII a části B přílohy XII a korespondence mezi Komisí a jednotlivými členskými státy;

h)	výkazy výdajů týkajících se částečného uzavření podle vzoru uvedeného v příloze XI;

i)	výroční výkaz o částkách, jež byly odejmuty nebo byly získány zpět, a o částkách, jejichž zpětné získání se očekává, podle vzoru uvedeného v příloze X.

3.   Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se případně předají ve formátu uvedeném v přílohách.

Článek 66

Provoz počítačového systému na výměnu údajů

1.   Komise a orgány jmenované členským státem podle základního nařízení a subjekty pověřené tímto úkolem uloží do počítačového systému na výměnu údajů dokumenty, za něž odpovídají, a jejich aktualizace, a to v požadovaném formátu.

2.   Členské státy shromáždí a předloží Komisi žádosti o přístupová práva do počítačového systému na výměnu údajů.

3.   Výměny údajů a transakce budou doplněny elektronickým podpisem jak je uvedeno v čl. 2 bodě 1 směrnice 1999/93/ES. Členské státy a Komise uznají právní účinnost elektronických podpisů používaných v počítačovém systému na výměnu údajů a jejich přípustnost jako důkazů v soudním řízení.

4.   Náklady na vývoj počítačového systému na výměnu údajů se financují ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství podle čl. 46 odst. 1 základního nařízení. Jakékoli náklady na rozhraní mezi běžným počítačovým systémem na výměnu údajů a celostátními, regionálními a místními počítačovými systémy a jakékoli náklady na přizpůsobení celostátních, regionálních a místních systémů požadavkům podle základního nařízení jsou způsobilé podle čl. 46 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 67

Předávání údajů prostřednictvím počítačového systému na výměnu údajů

1.   K počítačovému systému na výměnu údajů mají členské státy a Komise buď přímý přístup, nebo přístup prostřednictvím rozhraní na automatickou synchronizaci a ukládání dat s celostátními, regionálními a místními řídícími počítačovými systémy.

2.   Za datum předání dokumentů Komisi se pokládá datum, kdy členský stát vloží dokumenty do počítačového systému na výměnu údajů.

3.   V případech vyšší moci a zejména při selhání počítačového systému na výměnu údajů nebo při přerušení trvalého spojení může dotčený členský stát zaslat dokumenty požadované podle základního nařízení Komisi v tištěné podobě v souladu se vzorovými formuláři stanovenými v příloze I a přílohách V až XIV tohoto nařízení. Ihned poté, co zanikne příčina případu vyšší moci, uloží členský stát příslušné dokumenty neprodleně do počítačového systému na výměnu údajů. Odchylně od odstavce 2 se za datum předání dokumentu, pokládá datum zaslání dokumentu v tištěné podobě.

KAPITOLA X

OSOBNÍ ÚDAJE

Článek 68

Ochrana osobních údajů

1.   Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby předešly jakémukoli neoprávněnému zveřejnění informací uvedených v čl. 40 odst. 1, informací shromážděných Komisí v průběhu auditů a informací uvedených v kapitole VIII nebo přístupu k nim.

2.   Informace uvedené v čl. 40 odst. 1 tohoto nařízení spolu s informacemi shromážděnými Komisí v průběhu auditů využije Komise výhradně za účelem splnění svých povinností stanovených v článku 72 základního nařízení.

K těmto informacím mají přístup Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům.

3.   Informace uvedené v kapitole VIII nejsou sděleny jiným osobám než těm, které jsou v členských státech nebo v institucích Společenství oprávněny je znát z titulu své funkce, s výjimkou případů, kdy k tomu členský stát, který informace sdělil, dal souhlas.

4.   Jakékoli osobní údaje, jež jsou součástí informací uvedených v čl. 31 druhém pododstavci písm. d), jsou zpracovány pouze za účelem stanoveným v uvedeném článku.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 69

Zrušení

Zrušují se nařízení (ES) č. 2722/2000, (ES) č. 908/2000 a (ES) č. 366/2001. Odkazy na tato zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Ustanovení zrušených nařízení se nadále použijí pro podporu schválenou podle nařízení (ES) č. 2792/1999.

Článek 70

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 54.

(3)  Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 10. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 485/2005 (Úř. věst. L 81, 30.3.2005, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(5)  Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 43. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2035/2005 (Úř. věst. L 328, 15.12.2005, s. 8).

(6)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

(7)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 314, 14.12.2000, s. 10.

(10)  Úř. věst. L 105, 3.5.2000, s. 15. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2438/2000 (Úř. věst. L 280, 4.11.2000, s. 37).

(11)  Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 3.

(12)  Úř. věst. L 222, 17.8.2001, s. 53.

(13)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(15)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

(16)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(17)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19.

(19)  Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.

(20)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(21)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(22)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(23)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.

(24)  Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1.

(25)  Úř. věst. L 61, 4.3.1994, s. 27.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---