1.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/1

1)

Státní financování, které splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí být oznámeno Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se daných kategorií podpory. Nařízením (ES) č. 994/98 je Komise zmocněna, aby v souladu s článkem 109 Smlouvy prohlásila, že určité kategorie podpory mohou být vyňaty z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Na tomto základě přijala Komise nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 (2), které je použitelné do dne 30. června 2014.

2)

Dne 22. července 2013 bylo nařízení (ES) č. 994/98 změněno nařízením Rady (EU) č. 733/2013 (3), tak aby byla Komise zmocněna rozšířit blokovou výjimku na nové kategorie podpor, u nichž lze vymezit přesné podmínky slučitelnosti. V odvětvích zemědělství a lesnictví by tyto nové kategorie podpor, které mohou být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, měly zahrnovat podporu na zachování kulturního a přírodního dědictví, podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami a podporu ve prospěch lesnictví.

3)

Článek 42 Smlouvy stanoví, že se pravidla hospodářské soutěže použijí na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada. Ustanovení čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (4) stanoví, že na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty se pravidla státní podpory použijí s výhradou zvláštních výjimek. Podle čl. 211 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se pravidla státní podpory nepoužijí na platby provedené členskými státy v souvislosti s opatřeními stanovenými uvedeným nařízením, která jsou částečně nebo zcela financována Unií, a opatřeními obsaženými v článcích 213 až 218 uvedeného nařízení. Pravidla státní podpory se mimoto nepoužijí na platby uskutečněné členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) ani na doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy. Tyto platby, jejichž prostřednictvím má být poskytnuto doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, musí splňovat kritéria stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013, aby je Komise schválila jako součást programu rozvoje venkova daného členského státu. Pravidla státní podpory se však vztahují jak na část spolufinancovanou z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), tak na doplňkové vnitrostátní financování týkající se opatření, jež nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

4)

Jelikož se hospodářské dopady podpory nemění v závislosti na tom, zda je podpora částečně financovaná Unií, nebo zda je financována pouze členským státem, měl by existovat soulad a jednotnost mezi politikou Komise v oblasti kontroly státní podpory a podporou, která se poskytuje podle samotné společné politiky Unie v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

5)

Oblast působnosti tohoto nařízení by proto měla být sladěna s oblastí působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013, zejména co se týká podpory ve prospěch odvětví lesnictví a podpory ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků (MSP) působících ve venkovských oblastech. Toto nařízení by se mělo vztahovat na opatření podpory ve prospěch lesnictví a ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech, která nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1305/2013, pouze tehdy, jsou-li tato opatření zahrnuta do programů rozvoje venkova a spolufinancována z EZFRV, a pouze v rozsahu těchto programů. Toto nařízení by se na druhou stranu nemělo vztahovat na podporu podniků ve venkovských oblastech v případě činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, ani na podporu lesnictví, neexistuje-li přímá souvislost s programy rozvoje venkova a není-li poskytnuto spolufinancování z EZFRV. Nicméně podporu na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví a podporu na poradenské služby v odvětví lesnictví by mělo být možné poskytnout i mimo programy rozvoje venkova, které jsou zcela financovány členskými státy, pokud tyto podpory splňují příslušné podmínky slučitelnosti stanovené v tomto nařízení.

6)

V případech, kdy členské státy musí podle čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 získat schválení státní podpory jak u spolufinancované části, tak u doplňkového financování svých vnitrostátních programů rozvoje venkova, měly by mít k dispozici zjednodušený postup. Tyto podpory by proto měly být vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňují příslušné podmínky slučitelnosti stanovené v tomto nařízení.

7)

Komise svým sdělením Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. května 2012 o modernizaci státní podpory v EU (6) zahájila rozsáhlý přezkum pravidel státní podpory. Hlavní cíle modernizace byly vymezeny takto: i) dosáhnout udržitelného, inteligentního a inkluzivního růstu na konkurenceschopném vnitřním trhu a zároveň přispět k úsilí členských států o efektivnější využívání veřejných financí, ii) zaměřit kontrolu, kterou Komise provádí ex ante, na případy s největším dopadem na vnitřní trh a zároveň posílit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a iii) racionalizovat právní úpravu a zajistit rychlejší, informovanější a lépe podložená rozhodnutí, která se opírají o jasnou ekonomickou logiku, společný přístup a přesně vymezené povinnosti.

8)

Toto nařízení by mělo umožnit lépe stanovit priority při prosazování pravidel státní podpory, přispět ke zjednodušení, zvýšení transparentnosti, účinnějšímu hodnocení a lepší kontrole dodržování pravidel státní podpory na úrovni členských států a Unie a přitom zachovat institucionální pravomoci Komise a členských států. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

9)

Komise použila články 107 a 108 Smlouvy ve velkém počtu případů souvisejících s malými a středními podniky, které se zabývají produkcí zemědělských produktů, jejich zpracováním a uváděním na trh, zejména v rámci nařízení (ES) č. 1857/2006, nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (7) a Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích lesnictví a zemědělství na období 2007–2013 (8). Získala tedy v této oblasti značné zkušenosti. Tyto zkušenosti jí na jedné straně umožňují lépe vymezit podmínky, za nichž lze určité kategorie podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, a rozšířit oblast působnosti blokových výjimek, a na druhé straně ukazují, že je třeba posílit transparentnost podpor i kontroly a umožnit lepší posuzování velkých režimů podpory na základě jejich účinku na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

10)

Obecné podmínky pro používání tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které by zajistily, aby podpora sloužila společnému zájmu, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a neměla negativní vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který odporuje společnému zájmu.

11)

Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. V zájmu zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, aniž by byla oslabena kontrola ze strany Komise, by měla vyňatá podpora (režimy podpory a jednotlivé podpory) obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

12)

Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit podporu, jejíž cíle odpovídají cílům zahrnutým do tohoto nařízení.

13)

Vzhledem k tomu, že velké režimy podpory mají potenciálně větší dopad na obchod a hospodářskou soutěž, měly by režimy, jejichž průměrný roční rozpočet na státní podporu přesahuje určitou prahovou hodnotu odvozenou od absolutní částky, zpravidla podléhat hodnocení státní podpory. Hodnocení by mělo ověřit, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, zda bylo dosaženo účinnosti opatření podpory vzhledem k jeho obecným a specifickým cílům a zjistit, jaký má režim dopad na hospodářskou soutěž a obchod. Pro zajištění rovného zacházení by se mělo hodnocení státní podpory provádět na základě Komisí schváleného plánu hodnocení. Přestože by tyto plány měly být za běžných okolností vypracovány v době přípravy režimu a schváleny včas před vstupem režimu v platnost, může se stát, že to někdy nebude možné. Aby se v takových případech nemusel odkládat vstup režimu v platnost, bude se toto nařízení na takové režimy vztahoval maximálně po dobu šesti měsíců. Komise může po schválení plánu hodnocení rozhodnout, že tato doba bude prodloužena. Pro výše uvedený účel by měl být plán hodnocení Komisi oznámen do dvaceti pracovních dnů po jeho vstupu v platnost. Komise může také výjimečně rozhodnout, že kvůli specificitě případu není hodnocení nutné. Komise by od členských států měla obdržet informace, které potřebuje k posouzení plánu hodnocení, a žádat o dodatečné informace bez prodlení, aby členské státy mohly doplnit prvky, bez nichž Komise nemůže přijmout rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tento přístup je nový, Komise ve zvláštním dokumentu podrobně vysvětlí, jak se bude postupovat během šestiměsíčního období pro schválení plánu hodnocení, a uvede, jaké formuláře bude třeba použít pro předkládání plánů hodnocení. Změny režimů, které podléhají hodnocení, tedy jiné změny, než ty, které nemohou ovlivnit slučitelnost režimu podpory podle tohoto nařízení nebo nemohou výrazně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení, by se měly posuzovat s ohledem na výsledky hodnocení a měly by být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení. Změny, které spočívají v čistě formální úpravě, administrativní změny, změny provedené v rámci opatření spolufinancovaných EU a podobné změny by se v zásadě neměly považovat za změny, které výrazně ovlivňují obsah schváleného plánu hodnocení.

14)

Toto nařízení by se nemělo použít na podporu, která je podmíněna použitím domácích produktů na úkor dovážených ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo použít na podporu financující zřízení a provoz distribuční sítě v jiném členském státě nebo třetí zemi. Podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh v jiném členském státě nebo ve třetí zemi by zpravidla neměla představovat podporu činností spojených s vývozem.

15)

Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Proto by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být vyňata podpora poskytnutá příjemci, vůči němuž je vydán inkasní příkaz poté, co Komise svým rozhodnutím prohlásí podporu za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami.

16)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být vyloučena také podpora pro podniky v obtížích, protože taková podpora by se měla posuzovat podle Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (9) nebo pokynů, které je nahradí, aby se zamezilo jejich obcházení, s výjimkou podpory poskytnuté na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, chorobou zvířat nebo škůdcem rostlin a podpory na obnovu lesů poškozených požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci, chorobami, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu, jak je uvedeno v tomto nařízení. Kromě toho by se z důvodů ochrany veřejného zdraví a s ohledem na naléhavost situace za některých okolností nemělo přihlížet k ekonomické situaci podniku v případě podpory na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat. V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jednoznačná kritéria, aby pro posouzení skutečnosti, zda se dotyčný podnik považuje pro účely tohoto nařízení za podnik v obtížích, nebylo nutné zvažovat všechny zvláštní aspekty situace určitého podniku.

17)

Pokud jsou státní podpora nebo její podmínky (včetně metody financování, je-li její nedílnou součástí) neoddělitelně spjaty s porušením práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na podporu, která sama o sobě porušuje právní předpisy Unie.

18)

Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění dodržování tohoto nařízení, a to i u jednotlivých podpor poskytnutých na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

19)

Vzhledem k tomu, že vysoké částky podpory poskytnuté jednotlivě nebo kumulovaně s sebou nesou vysoké riziko nepříznivého dopadu na podmínky obchodu, měla by je Komise hodnotit na základě oznámení. Pro některé kategorie investičních podpor spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být stanoveny maximální prahové hodnoty na úrovni, která zohledňuje danou kategorii podpory a její pravděpodobný dopad na podmínky obchodu. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty by měla nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení by nemělo být možné obcházet umělým rozdělením režimů podpory nebo projektů podpory, např. na několik režimů nebo projektů podpory s podobnými vlastnostmi, cíli nebo příjemci. Ostatní kategorie podpory by v případě, že splňují podmínky slučitelnosti a nepřesahují maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory stanovené v tomto nařízení, neměly být považovány za podporu s vysokým rizikem nepříznivého dopadu na podmínky obchodu.

20)

Pro zajištění transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést analýzu rizik (transparentní podpora).

21)

Pro určité specifické nástroje podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených pro příslušný typ podniku. Například pro malé a střední podniky uvádí sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (10) úrovně ročních prémií, při jejichž překročení by se státní záruka za podporu nepovažovala. Podpora by se měla považovat za transparentní rovněž tehdy, pokud byla před jejím poskytnutím Komisi oznámena metoda výpočtu intenzity podpory obsažené ve státní záruce a Komise tuto metodu schválila v souladu se sdělením Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk. Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní neměla považovat podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování a v kapitálových injekcích.

22)

Podpora, která by jinak spadala do oblasti působnosti tohoto nařízení, ale není transparentní, by měla být vždy oznámena Komisi. Oznámené netransparentní podpory by Komise měla posoudit především na základě kritérií stanovených v Pokynech Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014–2020 (11) nebo v dalších příslušných rámcích, pokynech, sděleních a oznámeních.

23)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení vztahovat na podporu těch činností nebo projektů, které by příjemce uskutečnil i bez podpory. Podpora by se neměla poskytnout se zpětnou účinností na činnosti nebo projekty, které příjemce již uskutečnil. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s tímto nařízením pouze tehdy, byla-li činnost nebo práce na podporovaném projektu zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

24)

V případě podpory ad hoc, na niž se vztahuje toto nařízení a jejímž příjemcem je velký podnik, by členský stát měl kromě splnění podmínek, které ohledně motivačního účinku platí pro MSP, rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval, nakolik jsou podporovaný projekt nebo činnost životaschopné s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, zda tento interní dokument potvrzuje, že se významně zvýší rozsah projektu či činnosti nebo celková částka, kterou příjemce na podporovaný projekt nebo činnost vynaloží, nebo že se dokončování příslušného projektu či činnosti významně urychlí. Motivační účinek by mělo být možné prokázat rovněž na základě toho, že bez poskytnutí podpory by investiční projekt nebo činnost jako takové nebyly v dané venkovské oblasti realizovány.

25)

Automatické režimy podpory ve formě daňového zvýhodnění by stejně jako v současnosti měly podléhat zvláštní podmínce týkající se motivačního účinku, protože podpora plynoucí z těchto režimů je poskytována jinými postupy než ostatní kategorie podpory. Zvláštní podmínkou je, že by předmětné režimy podpor měly být přijaty před zahájením činnosti nebo prací na podporovaném projektu/činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim ve formě daňového zvýhodnění. Při posuzování motivačního účinku těchto režimů podpor je rozhodujícím momentem okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen režimem následným.

26)

V případě podpory na pozemkové úpravy, na propagační opatření ve formě publikací, které mají zvýšit informovanost veřejnosti o zemědělských produktech, podpory na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, podpory na odškodnění za náklady na eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin nebo za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, podpory na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, podpory na výzkum a vývoj, podpory určené k náhradě škod způsobených přírodní pohromou a podpory na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví v zemědělském podniku by se existence motivačního účinku neměla vyžadovat nebo by se mělo mít za to, že motivační účinek existuje, jsou-li splněny zvláštní podmínky stanovené pro tyto kategorie podpory v tomto nařízení.

27)

Aby bylo zajištěno, že je podpora přiměřená a omezená na nezbytnou výši, měly by být maximální částky podpory pokud možno vyjádřeny intenzitou podpory v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. V případech, kdy maximální intenzitu podpory nelze stanovit, protože nelze určit způsobilé náklady, nebo v případě nízkých částek, u nichž je vhodné stanovit jednodušší metodu, by měly být maximální částky podpory pro účely zajištění její přiměřenosti vyjádřeny nominálně. Intenzity podpory a maximální částky podpory by měly být stanoveny na základě zkušeností Komise na úrovni, která minimalizuje narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a zároveň náležitě přispívá k dosažení cíle, jímž je usnadnění rozvoje hospodářských činností příjemců v odvětví zemědělství, ve venkovských oblastech nebo v odvětví lesnictví. V zájmu soudržnosti s opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou financována Unií, by stropy měly být harmonizovány se stropy stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013, je-li to v souladu se zásadami státní podpory.

28)

Do výpočtu intenzity podpory by měly být zahrnuty pouze způsobilé náklady. Nařízení by nemělo vyjmout z oznamovací povinnosti podporu, která přesahuje příslušnou intenzitu podpory v důsledku zahrnutí nezpůsobilých nákladů. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Všechny použité číselné údaje by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou v den jejího poskytnutí. Rovněž způsobilé náklady by měly být diskontovány na hodnotu platnou v den poskytnutí podpory. V případě podpory, jež nemá podobu dotace, by úrokovou sazbou pro účely diskontování měla být diskontní sazba a úrokovou sazbou pro účely výpočtu částky podpory referenční sazba, které platily v den poskytnutí podpory, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (12). Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, měla by být výše podpory vyjádřena jako hrubý grantový ekvivalent. Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány na základě diskontních sazeb platných v době, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik násobí motivační účinek podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být použitelná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena.

29)

V případě budoucího daňového zvýhodnění nemusí být předem známa ani použitelná diskontní sazba, ani přesná výše jednotlivých čerpání podpory. V takovém případě by členské státy měly předem stanovit horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory, která by zohledňovala příslušnou intenzitu podpory. Jakmile bude později známa výše jednotlivé tranše k určitému dni, bude možné provést diskontování na základě diskontní sazby platné v tento den. Diskontovaná hodnota každé jednotlivé tranše podpory by se měla odečíst od celkového horního limitu (omezená částka).

30)

Při ověřování, zda jsou dodrženy individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla vzít v úvahu celková částka státní podpory. Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou z oznamovací povinnosti tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou z oznamovací povinnosti jiným nařízením nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají shodných – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná do nejvyšší intenzity nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro kumulaci podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů a pro kumulaci s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytnuta na konkrétní identifikovatelné způsobilé náklady nebo ji k nim nelze přiřadit. V takovém případě by mělo být možné podporu de minimis volně kumulovat se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta na tytéž identifikovatelné způsobilé náklady jako státní podpora vyňatá na základě tohoto nařízení, měla by být kumulace povolena pouze do maximální intenzity podpory, která je stanovena v kapitole III tohoto nařízení.

31)

O státní podporu se nejedná v případě financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky nebo jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států. Je-li toto financování z prostředků Unie kombinováno se státní podporou, pak by při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory nebo maximální výše podpory, měla být posuzována pouze státní podpora, pokud celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

32)

Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v zásadě zakázána, je důležité, aby si všechny strany mohly ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a v konečném důsledku k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by se mělo vyžadovat, aby členské státy vytvořily na regionální nebo vnitrostátní úrovni kompletní internetové stránky, které by obsahovaly souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení. Tento požadavek by měl být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí pro zveřejňování informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU (13) by měl být používán standardní formát, který umožňuje vyhledávat informace, stahovat je a jednoduše zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013 by měly být na internetové stránce Komise zveřejněny souhrnné informace o každém opatřením podpory vyňatém z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení.

33)

V souvislosti se zveřejňováním informací o poskytování jednotlivých podpor je vhodné stanovit prahové hodnoty, při jejichž překročení lze mít za to, že zveřejnění je přiměřené významu podpory. Na základě posouzení režimů investiční podpory v odvětví zemědělské prvovýroby, u nichž byly v rámci výroční zprávy za rok 2013 vykázány nejvyšší roční výdaje a u nichž tedy lze mít za to, že narušují vnitřní trh více než jiné kategorie podpory, Komise vypočítala průměrnou částku podpory na příjemce ve výši 59 596 EUR. Pro účely snížení administrativní zátěže členských států je proto vhodné stanovit prahovou hodnotu pro zveřejňování informací o poskytování jednotlivých podpor producentům v oblasti zemědělské prvovýroby na 60 000 EUR. Vzhledem k tomu, že zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je obdobné zpracování průmyslových produktů a jejich uvádění na trh, je vhodné stanovit prahovou hodnotu pro zveřejňování informací o poskytování jednotlivých podpor příjemcům v těchto pododvětvích, stejně jako v odvětví lesnictví a u činností spadajících mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy, na stejné úrovni jako v nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (14).

34)

K zajištění účinného dohledu je vhodné v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98 stanovit standardní formát, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoliv se podle tohoto nařízení uplatňuje režim podpory nebo se poskytuje jednotlivá podpora mimo rámec režimu podpory. Dále je v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (15) a čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 994/98 vhodné stanovit pravidla týkající se podávání výročních zpráv o podporách vyňatých z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, jež mají členské státy předkládat Komisi, včetně zvláštních požadavků ohledně některých kategorií podpory.

35)

S ohledem na širokou dostupnost nezbytné technologie by souhrnné informace a výroční zprávy měly být v elektronickém formátu a měly by být Komisi předkládány prostřednictvím elektronických systémů Komise.

36)

Mimoto je v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 994/98 vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat, pokud jde o podpory vyňaté tímto nařízením z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (16).

37)

K zvýšení účinnosti podmínek slučitelnosti stanovených v tomto nařízení by měla mít Komise možnost odejmout budoucím opatřením podpory výhodu blokové výjimky v případě, že tyto požadavky nebudou splněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky na určité druhy podpory, určité příjemce nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, pokud se nedodržování tohoto nařízení týká pouze omezené skupiny opatření nebo určitých orgánů. Toto cílené odnětí výhody by mělo zajistit přiměřenou nápravu související přímo se zjištěným nesouladem s tímto nařízením. V případě nedodržení podmínek slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitolách I a III, se na poskytnutou podporu toto nařízení nevztahuje, a ta tudíž představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (ES) č. 659/1999. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II neovlivňuje odnětí výhody blokové výjimky budoucím opatřením podpory skutečnost, že se na minulá opatření, jež splňovala požadavky tohoto nařízení, bloková výjimka vztahovala.

38)

S ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy by jediným účinkem podpory nemělo být trvalé nebo periodické snižování provozních nákladů, které by příjemce jinak nesl, a podpora by měla být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění socioekonomických přínosů, o nichž se má za to, že jsou v zájmu Unie. Jednostranná státní podpora, která směřuje výhradně k zlepšení finanční situace producentů, ale která nijak nepřispívá k rozvoji odvětví, a zejména podpora poskytnutá výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, by se měla považovat za podporu na provoz neslučitelnou s vnitřním trhem. Pokud by taková podpora byla poskytnuta v odvětví zemědělství, pravděpodobně by také narušovala mechanismy společných organizací trhů. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na určité druhy podpory.

39)

Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při vytváření pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a motorem hospodářství. Jejich rozvoj však může být omezen selháními trhu, což vede k tomu, že malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček kvůli neochotě některých finančních trhů riskovat a kvůli omezenému zajištění, které jsou tyto podniky schopny nabídnout. Skutečnost, že mají omezené zdroje, může rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu usnadnění rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení proto mělo vyjmout některé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

40)

Za účelem odstranění rozdílů, které by mohly vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Unie a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, jakož i z důvodu transparentnosti správy a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES (17).

41)

K zajištění soudržnosti s politikou rozvoje venkova a k dosažení zjednodušení pravidel na základě zkušeností, které Komise již získala při uplatňování nařízení (EU) č. 1857/2006 a nařízení (EU) č. 800/2008, je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh.

42)

Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména investiční podporu, například investice do hmotného nebo nehmotného majetku či přemístění zemědělských staveb, podporu na zahájení činnosti a podnikatelské příležitosti, například podporu pro mladé zemědělce a malé zemědělské podniky, podporu pro seskupení producentů a rovněž podporu na účast v režimech jakosti, podporu k usnadnění rozvoje podnikatelské činnosti, například podporu na předávání znalostí a informační akce, podporu na poradenské služby, podporu na propagační činnosti, podporu na zástup v zemědělských podnicích, podporu na řízení rizik a řešení krizí, například podporu na náhradu ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které lze přirovnat k přírodním pohromám, podporu na náklady na prevenci a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podporu na platby pojistného, jakož i podporu pro odvětví živočišné výroby při sledování společných veřejných cílů, jako je zachování genetické jakosti a ochrana zdraví zvířat a veřejného zdraví. Tato podpora by se měla zaměřovat zejména na zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti celého odvětví zemědělství.

43)

Na základě tohoto nařízení by měly být z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy vyňaty rovněž podpory ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech. V této souvislosti by k zajištění soudržnosti mezi opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou spolufinancována z EZFRV, a opatřeními financovanými z doplňkových vnitrostátních zdrojů měla být pravidla stanovená v tomto nařízení pokud možno v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě uvedeného nařízení.

44)

Z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy by měly být vyňaty i jiné kategorie podpor, například podpora na výzkum a vývoj v odvětvích zemědělství a lesnictví, podpora k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami, podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví v zemědělských podnicích a podpora ve prospěch lesnictví poskytovaná malým a středním podnikům i velkým podnikům. Zejména v případě podpory ve prospěch lesnictví by k zajištění soudržnosti mezi opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou spolufinancována z EZFRV, a opatřeními financovanými z doplňkových vnitrostátních zdrojů nebo opatřeními, která jsou financována pouze prostřednictvím státní podpory, měla být pravidla stanovená v tomto nařízení pokud možno v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech.

45)

Podpora poskytnutá malým a středním podnikům působícím v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh, podpora na výzkum a vývoj, podpora ve prospěch odvětví lesnictví nebo podpora ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech na činnosti, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, může být rovněž vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Pokud to členské státy pokládají za vhodnější, mohou se alternativně rozhodnout, že podporu spadající do výše uvedených kategorií poskytnou v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 651/2014. Členské státy se mohou zejména rozhodnout, že podporu pro malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby, regionální provozní podporu na náhradu za dodatečné náklady v nejvzdálenějších regionech kromě dopravních nákladů, podporu na konzultační služby pro malé a střední podniky, podporu na rizikové financování, podporu na výzkum a vývoj, podporu na inovace v malých a středních podnicích, podporu na ochranu životního prostředí, podporu na vzdělávání a podporu pro znevýhodněné pracovníky poskytnou v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 651/2014. V této souvislosti je v zájmu objasnění vztahu mezi oblastí působností tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 651/2014 třeba uvést, že se cíle, kategorie podpory a podmínky pro poskytnutí podpory stanovené v obou nařízeních liší, ačkoli se mohou zaměřovat na stejnou kategorii příjemců.

46)

K zlepšení hospodářského a environmentálního profilu a zvýšení efektivnosti malých a středních podniků působících v odvětví zemědělství a k zajištění infrastruktury potřebné pro rozvoj zemědělství a na podporu nevýnosných investic, jež jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí, je nutné poskytovat podporu na investice do hmotného či nehmotného majetku přispívající k dosažení těchto cílů. Tyto investice by měly být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy dotčených členských států v oblasti ochrany životního prostředí. Dále by u investic, které vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (18), měla být podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

47)

Kvůli riziku narušení hospodářské soutěže vyplývajícímu z cílených investičních podpor v odvětví zemědělské prvovýroby by se investiční podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení neměla omezovat na určitý zemědělský produkt. Tato podmínka by však neměla členskému státu bránit v tom, aby některé zemědělské produkty vyloučil z oblasti působnosti určité podpory, zejména pokud pro ně není na trhu možné nalézt žádný běžný odbyt. Mimoto by se za způsobilou pro vynětí z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení neměla považovat podpora na určité druhy investic per se.

48)

Aby byla zajištěna patřičná rovnováha mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže a cílem podporovat energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, by toto nařízení mělo v případě investic zemědělských podniků souvisejících se zemědělskou prvovýrobou stanovit, že by podpora měla být poskytnuta pouze na investice spojené s výrobou biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělského podniku a pouze tehdy, pokud tato výroba nepřesahuje průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie v zemědělském podniku. V takovém případě by podpora na biopaliva měla být zahrnuta pouze do té míry, v níž je poskytována na udržitelná biopaliva v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (19).

49)

S cílem motivovat k přesunu na produkci pokročilejších forem biopaliv, jak je stanoveno v horizontálních pravidlech státní podpory v odvětví životního prostředí a energetiky, by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být v případě podpory na investice související se zpracováním zemědělských produktů vyňata podpora na biopaliva z potravinářských plodin.

50)

S cílem podpořit a usnadnit zahajování činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků, které jsou potenciálně ekonomicky životaschopné, je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu na zahájení činnosti. Aby byla zajištěna životaschopnost nově zahájených zemědělských činností, měla by být podpora podmíněna předložením podnikatelského plánu. Podpora na zahájení činnosti by měla být poskytována pouze během počáteční doby existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora.

51)

S cílem pomoci odvětví zemědělství řešit problémy při uvádění zemědělských produktů na trh, které vznikly v důsledku silnější hospodářské soutěže a konsolidace navazujících trhů, včetně místních, je třeba podporovat zřizování seskupení a organizací producentů. Je proto vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů. Podporu by měla využívat pouze seskupení a organizace producentů způsobilé jako malé a střední podniky. K zajištění toho, že se seskupení a organizace producentů stane životaschopným subjektem, by jako podmínka pro oficiální uznání seskupení producentů ze strany členských států měl být příslušnému orgánu předložen podnikatelský plán. Aby se zamezilo poskytování provozní podpory a zachoval motivační účinek, měla by být maximální doba poskytování podpory omezena na pět let.

52)

V zájmu zlepšení tržních příležitostí a k dosažení přidané hodnoty u dotčených zemědělských produktů je vhodné podporovat účast malých a středních podniků v režimech jakosti Unie a jednotlivých členských států, a proto by podpora na účast v režimech jakosti měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že v okamžiku vstupu do těchto režimů jakosti a v prvních letech účasti nejsou dodatečné náklady a povinnosti uložené malým a středním podnikům v důsledku jejich účasti plně odměněny trhem, měla by být přímá podpora pro příjemce omezena na novou účast a zahrnovat období nejvýše pěti let. Podpora ve formě dotovaných služeb by měla být poskytnuta na náklady na povinná kontrolní opatření související s režimy jakosti nebo na náklady na studie trhu či na vypracování žádosti o uznání režimu jakosti Unie.

53)

K zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení účinného využívání zdrojů, environmentálního profilu, udržitelného hospodaření a celkové výkonnosti malých a středních podniků je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu na předávání znalostí, informační akce a poradenské služby pro zemědělství, jakož i propagační opatření.

54)

Náležité řízení rizik a řešení krizí je klíčovým nástrojem pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví zemědělství. Zemědělská prvovýroba je vystavena zvláštním přírodním, klimatickým a zdravotním rizikům a krizím. Podpora na řízení rizik a řešení krizí a podpora odvětví živočišné výroby by proto měla být omezena na malé a střední podniky, které působí v oblasti zemědělské prvovýroby. Státní podpora určená k náhradě ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním pohromám, podpora pro boj proti chorobám zvířat a škůdcům rostlin a podpora na platby pojistného by měla být omezena na pomoc příjemcům, kteří čelí zvláštním obtížím, přestože vynaložili přiměřené úsilí, aby tato rizika minimalizovali. Státní podpora by neměla mít za následek to, že příjemce svádí k zbytečnému riskování. Malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby by měly samy nést následky neprozíravé volby produkčních metod nebo produktů.

55)

Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podporu ve prospěch zachování přírodního a kulturního dědictví v řadě případů, zejména v rámci Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 a nařízení (ES) č. 1857/2006. V období 2007 až 2013 byla investiční podpora na zachování tradiční krajiny a staveb ve prospěch malých a středních podniků vyňata z oznamovací povinnosti nařízením (ES) č. 1857/2006, zatímco investiční podpora na zachování tradiční krajiny a staveb ve prospěch velkých podniků podléhala oznamovací povinnosti a schválení Komisí podle Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích lesnictví a zemědělství na období 2007 až 2013. Komise v uvedeném období posoudila více než 87 investičních podpor na zachování tradiční krajiny a tradičních staveb nacházejících se v zemědělských podnicích. Projekty týkající se zachování dědictví však ani v případě, že jsou prováděny velkými podniky, obvykle nevedou k významnému narušení hospodářské soutěže. Je proto vhodné, aby Komise využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, ohledně podpor ve prospěch zachování přírodního a kulturního dědictví.

56)

Podpora ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, která má být vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, by měla být poskytnuta na investice do hmotného majetku nebo na aktivovatelné výkony určené na zachování kulturního nebo přírodního dědictví. Kulturní nebo přírodní dědictví by se mělo nacházet v zemědělském podniku příjemce a mělo by být oficiálně uznáno jako takové příslušným veřejným orgánem daného členského státu. Vzhledem k tomu, že prahová hodnota pro oznamování činí u této podpory podle tohoto nařízení 500 000 EUR na investiční projekt, který je podle Pokynů Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech v letech 2014 až 2020 považován za drobnou infrastrukturu, je vhodné, aby byla intenzita podpory v tomto nařízení stanovena až na 100 % způsobilých nákladů.

57)

Mimořádné situace způsobené přírodními pohromami vyžadují okamžitá opatření ze strany orgánů poskytujících podporu. Je proto důležité zajistit rychlé poskytnutí plánované podpory. Komise použila články 107 a 108 Smlouvy ve značném počtu rozhodnutí týkajících se náhrady škod, které byly v odvětví zemědělství způsobeny přírodními pohromami. Pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 již zahrnovaly možnost povolit režimy podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami. V období 2007 až 2012 Komise při použití Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 schválila více než 25 podpor souvisejících s náhradou škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami. Zkušenosti Komise ukazují, že tato opatření musí být provedena rychle, mají-li být účinná. U těchto podpor je proto nutné zjednodušit oznamovací postup. Tyto podpory mimoto vzhledem ke svému kompenzačnímu charakteru a existenci jednoznačných kritérií slučitelnosti s vnitřním trhem nevedou k významnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Je proto vhodné, aby Komise využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, rovněž ohledně podpor na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami.

58)

Podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami by proto měla být dostupná pro podniky v celém odvětví zemědělství a měla by být poskytována jak malým a středním podnikům, tak velkým podnikům. Podmínky vynětí podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami se řídí zavedenou praxi a souvisejí s oficiálním uznáním události jako přírodní pohromy ze strany orgánů členských států, s existencí přímé příčinné souvislosti mezi přírodní pohromou a škodou, která vznikla příjemci, a měly by zajistit, že nedojde k poskytnutí nadměrné náhrady. Členské státy by měly zejména zamezit vzniku nadměrné kompenzace v důsledku kombinace této podpory s jinou náhradou škody, kterou příjemci obdrží, včetně plateb obdržených na základě systému pojištění.

59)

Podpora na výzkum a vývoje může přispět k udržitelnému hospodářskému růstu a posílit konkurenceschopnost. Na základě zkušeností Komise s uplatňováním Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (20) a nařízení (ES) č. 800/2008 na podporu výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu výzkumu a vývoje, která splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Jelikož podpora výzkumu a vývoje představuje důležitý cíl společného zájmu, mělo by toto nařízení požadovat, aby byl výzkumný projekt v zájmu všech podniků, které působí v určitém odvětví či pododvětví zemědělství či lesnictví. Informace o výzkumném projektu a jeho výsledcích by měly být zveřejněny na internetu. Kromě toho by měly být výsledky výzkumu zdarma k dispozici podnikům, které o ně projeví zájem.

60)

Lesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova. Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podniky působící v odvětví lesnictví v řadě rozhodnutí, zejména v rámci Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013. V období 2007 až 2012 Komise na základě těchto pokynů schválila 140 podpor ve prospěch odvětví lesnictví. Na základě značných zkušeností, které Komise získala při uplatňování těchto pokynů na podniky působící v odvětví lesnictví, je v zájmu zjednodušení postupů při současném zajištění účinného dohledu a kontroly ze strany Komise vhodné, aby Komise využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, rovněž ohledně podpory ve prospěch odvětví lesnictví. Podle zkušeností Komise nenarušují podpory poskytnuté v odvětví lesnictví na opatření v rámci programů rozvoje venkova, které jsou spolufinancovány z EZFRV, nebo poskytnuty jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, významně hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Podpora na předávání znalostí v odvětví lesnictví a podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví nenarušuje významně hospodářskou soutěž na vnitřním trhu ani tehdy, pokud byla poskytnuta mimo program rozvoje venkova. V tomto nařízení by měly být stanoveny jednoznačné podmínky slučitelnosti těchto opatření s vnitřním trhem. Tyto podmínky by měly být pokud možno v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení.

61)

Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména podporu na zalesňování a zakládání lesů, podporu pro zemědělsko-lesnické systémy, podporu na ochranu lesů před požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin nebo katastrofickými událostmi a na obnovu poškozených lesů, podporu na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů, podporu na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000 vymezenými v článku 3 směrnice Rady 92/43/EHS (21) a v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (22), podporu pro lesnicko-environmentální a klimatické služby a na ochranu lesů, podporu na předávání znalostí a informační akce, podporu na poradenské služby, podporu na investice do infrastruktury a podporu na investice do technologií v odvětví lesnictví a na zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh. Podpora pro odvětví lesnictví by neměla narušovat hospodářskou soutěž a měla by být z hlediska trhu neutrální.

62)

K zajištění soudržnosti s nařízením (EU) č. 1305/2013 a k dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového financování národních programů rozvoje venkova by podpora ve prospěch odvětví lesnictví vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení měla být totožná s příslušnými opatřeními pro rozvoj venkova a vyňatá podpora by měla být poskytnuta pouze na základě programu rozvoje venkova dotčeného členského státu a v souladu s tímto programem. Intenzity podpory a způsobilé náklady by však měly být také v souladu s obecnými zásadami Unie v oblasti státní podpory a s pravidly státní podpory použitelnými v odvětví zemědělství. Proto by náklady jako provozní kapitál, které jsou vedlejší a související s novou investicí, neměly být podle tohoto nařízení považovány za náklady způsobilé k podpoře. V souladu s příslušnými programy rozvoje venkova, které schválila Komise, by mezi investiční opatření zahrnutá do opatření v oblasti lesnictví mohla patřit také jednorázová lesnická opatření potřebná pro přípravu investice, umožňuje-li to cíl příslušného ustanovení pro rozvoj venkova. Podporu na převod znalostí, podporu na poradenské služby a podporu na pozemkové úpravy v lesnictví by mělo být možno poskytnout bez ohledu na to, zda je taková podpora začleněna v národním programu rozvoje venkova.

63)

Hospodářská diverzifikace a vytváření nových hospodářských činností jsou nezbytné pro rozvoj a konkurenceschopnost venkovských oblastí, a zejména pro malé a střední podniky, které jsou páteří venkovského hospodářství Unie. Nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví opatření na podporu rozvoje nezemědělských činností ve venkovských oblastech, jež se zaměřují na podporu zaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování existujících pracovních příležitostí, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj nezemědělských odvětví mimo zemědělství a zpracování zemědělských produktů a potravin při současné podpoře integrace podniků a místních meziodvětvových vazeb.

64)

K zajištění soudržnosti s nařízením (EU) č. 1305/2013 a k dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového vnitrostátního financování programů rozvoje venkova by toto nařízení mělo vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech. Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména podporu na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo produkce bavlny, podporu na zahájení nezemědělské podnikatelské činnosti, podporu na poradenské služby, podporu na předávání znalostí a informační akce a podporu na počáteční období účasti zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin a propagační opatření týkající se potravin. Podpora, která má být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení, by měla být totožná s příslušnými opatřeními pro rozvoj venkova a vyňatá podpora by měla být poskytnuta pouze na základě programu rozvoje venkova dotčeného členského státu a v souladu s tímto programem. Intenzity podpory a způsobilé náklady by však měly být v souladu také s obecnými zásadami Unie v oblasti státní podpory a s horizontálními pravidly státní podpory. Proto by náklady jako provozní kapitál, které jsou vedlejší a související s novou investicí, neměly být podle tohoto nařízení považovány za náklady způsobilé k podpoře.

65)

V souvislosti s podporou na investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty, by mělo být upřesněno, že investice související s produkcí biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů by neměly být způsobilé k získání podpory podle tohoto nařízení. Na takové investice by se v zásadě měla použít horizontální pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky.

66)

V případě několika kategorií podpory, jako je například: a) podpora na náklady související s průzkumem trhu, koncepcí a designem produktu a s přípravou žádostí o uznání režimů jakosti, b) podpora na náklady na povinná kontrolní opatření ve vztahu k režimům jakosti, c) podpora na předávání znalostí a informační akce, d) podpora na poradenské služby, e) podpora na zástup v zemědělských podnicích, f) podpora na propagační opatření, g) podpora na odškodnění za náklady na prevenci a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a h) podpora odvětví živočišné výroby, je podpora konečným příjemcům podpory poskytována nepřímo ve formě věcného plnění, a to prostřednictvím dotovaných služeb. V těchto případech by podpora měla být vyplacena poskytovateli dotyčné služby nebo činnosti. Při výběru poskytovatele je nutno náležitě přihlédnout k příslušným použitelným pravidlům zadávání veřejných zakázek a k zásadám transparentnosti, otevřenosti a zákazu diskriminace při výběrovém řízení.

67)

Na základě zkušeností Komise v této oblasti je v zásadě nezbytné podrobovat politiku státní podpory pravidelnému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena. Je tedy vhodné stanovit přechodná ustanovení, včetně pravidel, jimiž se budou vyňaté režimy podpory řídit během adaptačního období na konci doby platnosti tohoto nařízení. Tato pravidla by měla členským státům poskytnout čas na to, aby se přizpůsobily případnému novému režimu,

KAPITOLA I

KAPITOLA II

KAPITOLA III

Oddíl 1

Oddíl 2

Oddíl 3

Oddíl 4

Oddíl 5

Oddíl 6

KAPITOLA IV

a)

podpora ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků (MSP):

b)

podpora na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se v zemědělských podnicích;

c)

podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami;

d)

podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví;

e)

podpora ve prospěch lesnictví.

a)

odvětví lesnictví, která není spolufinancována z EZFRV ani poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování takových spolufinancovaných opatření, s výjimkou článků 31, 38, 39 a 43;

b)

malých a středních podniků na činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, která není spolufinancována z EZFRV ani poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování tohoto spolufinancovaného opatření.

a)

režimy podpory uvedené v článcích 17, 32 a 33, čl. 34 odst. 5 písm. a) až c) a článcích 35, 40, 41 a 44 tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory přesahuje 150 milionů EUR, jakmile uplyne šest měsíců od jejich vstupu v platnost. Komise může rozhodnout, že se toto nařízení použije na kterýkoli z těchto režimů déle, poté, co posoudí příslušný plán hodnocení, který členský stát oznámí Komisi do dvaceti pracovních dnů od vstupu daného režimu v platnost;

b)

veškeré změny režimů uvedených v odst. 4 písm. a) tohoto článku jiné než změny, které nemohou ovlivnit slučitelnost režimu podpory podle tohoto nařízení nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;

c)

podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podporu, která přímo souvisí s vyváženým množstvím, zřízením a provozem distribuční sítě nebo dalšími běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností;

d)

podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.

a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem;

b)

podporu ad hoc ve prospěch podniku, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

a)

podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami v souladu s článkem 30, podpory na náklady vynaložené na eradikaci chorob zvířat v souladu s čl. 26 odst. 8 a podpory na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v souladu s čl. 27 písm. c), d) a e);

b)

podpory na následující události, pokud se podnik stal podnikem v obtížích v důsledku ztrát nebo škod způsobených danou událostí:

a)

podpory, jejichž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě;

b)

podpory, jejichž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat zboží nebo služby z daného státu;

c)

podpory, které omezují možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

1)

„podporou“ se rozumí opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2)

„mikropodniky, malými a středními podniky“ nebo „MSP“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

3)

„odvětvím zemědělství“ se rozumí všechny podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh;

4)

„zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (23);

5)

„zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

6)

„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoli upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

7)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a veškerých činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej od prvovýrobce konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění zemědělských produktů na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel;

8)

„zemědělským podnikem“ se rozumí jednotka zahrnující pozemky, prostory a zařízení využívané k zemědělské prvovýrobě;

9)

„přírodními pohromami“ se rozumí zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a záplavy, tornáda, hurikány, sopečné výbuchy a požáry v přírodě přirozeného původu;

10)

„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

11)

„plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen; otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;

12)

„jednotlivou podporou“ se rozumí:

13)

„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

14)

„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

15)

„mrtvými hospodářskými zvířaty“ se rozumějí zvířata, která byla utracena bez utrpení s jasnou diagnózou nebo bez ní nebo která uhynula, včetně mrtvě narozených nebo nenarozených zvířat, v zemědělském podniku nebo v jiných prostorách či během přepravy, která ale nebyla poražena pro lidskou spotřebu;

16)

„nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě“ se rozumí nepříznivé povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný nebo dlouhotrvající déšť nebo velké sucho, které zničí více než 30 % průměrné produkce vypočítané na základě:

17)

„jiným nepříznivým klimatickým jevem“ se rozumějí nepříznivé klimatické podmínky, které nesplňují podmínky vyplývající z čl. 2 odst. 16 tohoto nařízení;

18)

„škůdci rostlin“ se rozumějí škodlivé organismy podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2000/29/ES (25);

19)

„katastrofickou událostí“ se rozumí nepředvídaná událost biotické či nebiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví lesnictví;

20)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí hodnota, kterou by podpora měla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daní nebo jiných poplatků;

21)

„hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb a zařízení, strojů a vybavení;

22)

„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

23)

„zemědělsko-lesnickými systémy“ se rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci se zemědělstvím;

24)

„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

25)

„zahájením prací na projektu nebo zahájením činnosti“ se rozumí buď zahájení činnosti, nebo zahájení prací souvisejících s investicí, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení nebo služby či jiný závazek, v jehož důsledku se projekt nebo činnost stávají nezvratnými, podle toho, která událost nastane dříve; za zahájení prací nebo činnosti se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti;

26)

„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

27)

„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

28)

„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před srážkou daní nebo jiných poplatků;

29)

„dnem poskytnutí podpory“ se rozumí den, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

30)

„normou Unie“ se rozumí závazná norma obsažená v právních předpisech Unie, která stanoví úroveň, jíž musí jednotlivé podniky dosáhnout, zejména co se týká životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat; za normy Unie se proto nepovažují normy nebo cíle stanovené na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, nikoli však pro jednotlivé podniky;

31)

„programem rozvoje venkova“ se rozumí program rozvoje venkova uvedený v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013;

32)

„neproduktivní investicí“ se rozumí investice, která nevede k významnému zvýšení hodnoty nebo ziskovosti podniku;

33)

„investicemi za účelem dodržování normy Unie“ se rozumějí investice uskutečněné s cílem splňovat normu Unie po uplynutí přechodného období stanoveného v právních předpisech Unie;

34)

„mladým zemědělcem“ se rozumí osoba, která ke dni podání žádosti o podporu není starší 40 let, která má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku jako jeho vedoucí;

35)

„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumějí regiony uvedené v prvním pododstavci článku 349 Smlouvy;

36)

„menšími ostrovy v Egejském moři“ se rozumějí menší ostrovy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (26);

37)

„méně rozvinutými regiony“ se rozumějí regiony, v nichž je hrubý domácí produkt (HDP) na osobu nižší než 75 % průměrného HDP v EU-27;

38)

„EU-25“ se rozumí 25 členských států Unie, které byly členskými státy Unie v květnu 2005;

39)

„EU-27“ se rozumí 27 členských států Unie, které byly členskými státy Unie v lednu 2007;

40)

„aktivovatelnými výkony“ se rozumějí práce, které provedl sám zemědělec nebo jeho zaměstnanci a které vytvářejí majetek;

41)

„biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin ve smyslu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, předloženého Komisí (27);

42)

„aktivním zemědělcem“ se rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (28);

43)

„seskupením nebo organizací producentů“ se rozumí seskupení nebo organizace zřízené s cílem:

44)

„fixními náklady vyplývajícími z účasti v režimu jakosti“ se rozumějí náklady na vstup do podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v tomto režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu jakosti;

45)

„poradenstvím“ se rozumí kompletní poradenství poskytované v rámci jedné smlouvy;

46)

„členem domácnosti zemědělce“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané této skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva s výjimkou zaměstnanců zemědělského podniku;

47)

„náklady na testy přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) a bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)“ se rozumějí veškeré náklady, včetně nákladů na testovací zařízení a na odběr, přepravu, vyšetření, skladování a likvidaci vzorků, které jsou nezbytné pro odběr vzorků a laboratorní testy v souladu s přílohou X kapitolou C nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (29);

48)

„plemennou knihou“ se rozumí kniha, rejstřík, kartotéka nebo nosič údajů:

49)

„chráněným druhem zvířat“ se rozumějí druhy zvířat chráněné právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

50)

„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzity nebo výzkumné ústavy, agentury pro transfer technologií, zprostředkovatelé v oblasti inovací, fyzické nebo virtuální spolupracující subjekty zaměřené na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností, a to formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům jeho výzkumu;

51)

„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

52)

„rychle rostoucími stromy“ se rozumí rychle rostoucí lesní porost, kdy jsou stromy pěstovány s minimální obmýtní dobou osmi let a maximální obmýtní dobou dvacet let;

53)

„dřevinami pro výmladkové plantáže“ se rozumějí dřeviny kódu KN 06 02 90 41, které stanoví členské státy a které sestávají z trvalých dřevin, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v další sezóně se objevují nové výhonky, s maximálním cyklem sklizně, který určí členské státy;

54)

„transakčními náklady“ se rozumějí dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do přímo kompenzovaných nákladů nebo ušlých příjmů, a které mohou být vypočítány na základě standardních nákladů;

55)

„jiným správcem půdy“ se rozumí podnik, který je správcem půdy, ale není podnikem činným v odvětví zemědělství;

56)

„zpracováním zemědělských produktů na nezemědělské produkty“ se rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, na který se nevztahuje příloha I Smlouvy;

57)

„oblastmi podle písmene a)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

58)

„oblastmi podle písmene c)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

59)

„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumějí oblasti, které Komise jako takové akceptovala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020;

60)

„oblastí NUTS 3“ se rozumí region vymezený na úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (30);

61)

„předem nestanovenými oblastmi podle písmene c)“ se rozumějí oblasti, které členský stát na základě svého uvážení určí jako oblasti podle písmene c) v případě, že tento stát prokáže, že dané oblasti splňují určitá sociálně-ekonomická kritéria a že jsou určeny ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

62)

„bývalými oblastmi podle písmene a)“ se rozumějí oblasti určené jako oblasti podle písmene a) ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. ledna 2011 do 30. června 2014;

63)

„potravinami“ se rozumějí potraviny, které nejsou zemědělskými produkty a které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (31).

a)

podpora na investice do hmotného majetku nebo nehmotného majetku v zemědělských podnicích související se zemědělskou prvovýrobou podle článku 14: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

b)

podpora na investice týkající se přemístění zemědělské stavby vedoucí k modernizaci zařízení nebo k zvýšení produkční kapacity podle čl. 16 odst. 4: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

c)

podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh podle článku 17: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d)

podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, podle článku 29: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

e)

podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví podle článku 31: 7,5 milionu EUR na projekt;

f)

podpora na zalesňování a zakládání lesů podle článku 32: 7,5 milionu EUR na projekt založení lesa;

g)

podpora na zemědělsko-lesnické systémy podle článku 33: 7,5 milionu EUR na projekt týkající se zavedení zemědělsko-lesnického systému;

h)

podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů podle článku 35: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

i)

podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví podle článku 40: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

j)

podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh podle článku 41: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

k)

podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo na investice týkající se produkce bavlny podle článku 44: 7,5 milionu EUR na investiční projekt.

a)

podpora sestávající z dotací a subvencí úrokových sazeb;

b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c)

podpora obsažená v zárukách:

d)

podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e)

podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty použitelné podle tohoto nařízení, nebo pokud byla před provedením opatření Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila.

a)

podpora obsažená v kapitálových injekcích;

b)

podpora obsažená v opatřeních rizikového kapitálu.

a)

název a velikost podniku;

b)

popis projektu nebo činnosti, včetně termínu zahájení a ukončení;

c)

místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;

d)

seznam způsobilých nákladů;

e)

druh podpory (grant, půjčka, záruka, vratná záloha nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt nebo činnost zapotřebí.

a)

významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory, nebo

b)

významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory, nebo

c)

významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti;

d)

v případě investiční podpory ad hoc je doloženo, že bez poskytnutí podpory by daný projekt nebo daná činnost nebyly v dané venkovské oblasti jako takové realizovány nebo by bez poskytnutí podpory nebyly v dané venkovské oblasti pro příjemce dostatečně ziskové.

a)

opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b)

opatření bylo přijato a vstoupilo v platnost před zahájením práce na podporovaném projektu nebo před zahájením činnosti, s výjimkou následných daňových režimů v případě, že se na činnost již vztahovaly předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

a)

režimy podpory na pozemkové úpravy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 15 nebo článku 43 a jestliže:

b)

podpora na propagační opatření ve formě publikací zaměřených na zvyšování povědomí široké veřejnosti o zemědělských produktech, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 24 odst. 2 písm. b);

c)

podpora na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 25;

d)

podpora na odškodnění za náklady na eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 26 odst. 9 a 10;

e)

podpora na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1 písm. c), d) a e);

f)

podpora na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, v souladu s článkem 29;

g)

podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 30;

h)

podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 31;

i)

podpora na obnovu lesů poškozených lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, chorobami zvířat a katastrofickými událostmi a událostmi souvisejícími se změnou klimatu v souladu s čl. 34 odst. 5 písm. d), pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 34.

a)

jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají jiných identifikovatelných způsobilých nákladů;

b)

jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

a)

souhrnné informace uvedené v odstavci 1 nebo odkaz na ně;

b)

úplné znění každé podpory uvedené v odstavci 1, včetně změn tohoto znění, nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c)

informace uvedené v příloze III tohoto nařízení o poskytnutí každé jednotlivé podpory, která přesahuje:

a)

0,06–0,5 pouze pro zemědělskou prvovýrobu;

b)

0,5–1;

c)

1 až 2;

d)

2 až 5;

e)

5 až 10;

f)

10 až 30 a

g)

30 a více.

a)

souhrnné informace uvedené v odstavci 1;

b)

odkazy na internetové stránky všech členských států uvedené v odstavci 2.

a)

informace o chorobách zvířat nebo o škůdcích rostlin podle článku 26;

b)

meteorologické informace o druhu, době, relativním rozsahu a místu výskytu klimatického jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě, podle článku 25 nebo výskytu přírodní pohromy v odvětví zemědělství podle článku 30.

a)

zlepšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku, zejména snížením výrobních nákladů nebo zlepšením a dalším rozvinutím produkce;

b)

zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo norem dobrých životních podmínek zvířat, pokud dotyčná investice jde nad rámec platných norem Unie;

c)

zřízení nebo zlepšení infrastruktury související s rozvojem, přizpůsobením a modernizací zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě, pozemkových úprav a meliorací, dodávek a úspor energie a vody;

d)

dosažení agroenvironmentálních a klimatických cílů, včetně ochrany stavu biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i zvýšení společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, jež jsou vymezeny v národních nebo regionálních programech rozvoje venkova členských států, pokud se jedná o neproduktivní investice;

e)

obnovení potenciálu produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat a škůdci rostlin a prevence škod způsobených těmito událostmi.

a)

náklady na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e)

výdaje na neproduktivní investice spojené s cíli uvedenými v odst. 3 písm. d);

f)

v případě zavlažování náklady na investice, které splňují tyto podmínky:

V případě investic podle písmene f) však nejsou pro podporu na základě tohoto článku způsobilé investice ovlivňující útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí určen jako horší než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody, a rovněž investice vedoucí k čistému zvýšení rozlohy zavlažované plochy, jež ovlivňuje daný útvar podzemních nebo povrchových vod.

Podmínky výše uvedených bodů i) a ii) písm. f) se nepoužijí na investice do již existujících zařízení, které mají dopad pouze na energetickou účinnost, nebo na investice na stavbu nádrže nebo na investice na používání recyklované vody bez vlivu na útvar podzemních nebo povrchových vod;

g)

v případě investic na obnovu potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat nebo škůdci rostlin mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady vzniklé v souvislosti s obnovou potenciálu zemědělské produkce až na úroveň, jaká existovala v době před výskytem těchto událostí;

h)

v případě investic na prevenci škod způsobených přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat nebo škůdci rostlin mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady na konkrétní preventivní opatření.

a)

nákup zemědělských výrobních práv, platebních nároků a jednoletých rostlin;

b)

výsadbu jednoletých rostlin;

c)

drenážní práce;

d)

investice za účelem dodržování norem Unie s výjimkou podpory poskytnuté mladým zemědělcům do 24 měsíců ode dne zahájení činnosti;

e)

nákup zvířat s výjimkou podpory na investice podle odst. 3 písm. e).

a)

75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b)

75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c)

50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru EU-27;

d)

40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech.

a)

mladých zemědělců nebo zemědělců, kteří zahájili činnost během pěti let před datem podání žádosti o podporu;

b)

společných investic, jako jsou skladovací zařízení využívaná skupinou zemědělců nebo zařízení pro přípravu zemědělských produktů před uvedením na trh, a integrovaných projektů zahrnujících několik opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně těch, jež souvisejí se sloučením organizací producentů;

c)

investic v oblastech čelících přírodním a jiným zvláštním omezením;

d)

operací podporovaných v rámci evropského inovačního partnerství (EIP), jako příklad lze uvést investici do nové stáje, v níž je možné otestovat nový způsob ustájení, který vyvinula operační skupina složená ze zemědělců, vědců a nevládních organizací zabývajících se dobrými životními podmínkami zvířat;

e)

investic do zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo norem dobrých životních podmínek zvířat, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), v tomto případě se zvýšená sazba stanovená v tomto odstavci použije pouze na dodatečné náklady, které jsou nezbytné k dosažení úrovně překračující rámec platných norem Unie a které nevedou ke zvýšení výrobní kapacity.

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

a)

75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b)

75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c)

50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27;

d)

40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech.

a)

souvisejících se sloučením organizací producentů nebo

b)

podporovaných v rámci EIP.

a)

v případě podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců:

b)

v případě podpory na rozvoj malých zemědělských podniků:

a)

organizacím producentů, subjektům nebo institucím, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty;

b)

zemědělským sdružením, která vykonávají úkoly, jako je vzájemná podpora, pomoc a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by byla zapojena do společného přizpůsobování nabídky trhu;

c)

seskupením, organizacím nebo sdružením producentů, jejichž cíle jsou neslučitelné s čl. 152 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a článkem 156 nařízení (EU) č. 1308/2013.

a)

podpora na novou účast v režimech jakosti, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I;

b)

podpora nákladů na povinná kontrolní opatření související s režimy jakosti, která jsou prováděna podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů příslušným orgánem nebo jeho jménem, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 4, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I;

c)

podpora na náklady na činnosti související s průzkumem trhu, koncepcí a designem produktu a přípravou žádostí o uznání režimů jakosti, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I.

a)

režimy jakosti zřízené podle těchto nařízení a ustanovení:

b)

režimy jakosti zemědělských produktů, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

c)

dobrovolné systémy certifikace zemědělských produktů, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny (38).

a)

náklady na organizování odborného vzdělávání, činností v oblasti získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstračních činností nebo informačních akcí;

b)

cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků;

c)

náklady na zajištění zástupu v zemědělském podniku během nepřítomnosti účastníka;

d)

v případě demonstračních projektů s ohledem na investice:

a)

povinnosti vyplývající z povinných požadavků na hospodaření nebo norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovených v kapitole I hlavy VI nařízení (EU) č. 1306/2013;

b)

případně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení;

c)

opatření zaměřená na modernizaci, zvyšování konkurenceschopnosti, integraci odvětví, inovace, tržní orientaci a podporu podnikání;

d)

požadavky stanovené členskými státy za účelem provedení čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES;

e)

požadavky stanovené členskými státy za účelem uplatňování článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (39), a zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (40);

f)

případně normy bezpečnosti práce nebo bezpečnostní normy spojené se zemědělským podnikem;

g)

specifické poradenství pro zemědělce, kteří poprvé zahajují činnost, včetně poradenství o ekonomické a environmentální udržitelnosti.

a)

organizování soutěží, výstav nebo veletrhů a účast na nich;

b)

publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech.

a)

režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2 písm. a), pokud tento odkaz přesně odpovídá označení, které je Unií chráněno;

b)

režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2 písm. b) a c), je-li odkaz na původ ve sdělení vedlejší.

a)

náklady na účast;

b)

náklady na dopravu a náklady na přepravu zvířat;

c)

náklady na publikace a internetové stránky informující o akci;

d)

pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání;

e)

symbolické ceny do hodnoty 1 000 EUR na cenu a vítěze soutěže.

a)

náklady na zveřejnění v tištěných nebo elektronických médiích, internetové stránky a spoty v elektronických médiích, televizních nebo rozhlasových stanicích s věcnými informacemi o příjemcích podpory z daného regionu nebo o producentech daného zemědělského produktu, pokud jsou informace neutrální a pokud všichni dotyční příjemci mají rovnou příležitost být v publikaci představeni;

b)

náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací o:

a)

ve formě věcného plnění nebo

b)

na základě úhrady skutečných nákladů vynaložených příjemcem.

a)

příslušný orgán daného členského státu oficiálně uznal daný jev za nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě,

b)

existuje přímá příčinná vazba mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou vzniklou podniku.

a)

ztrátu příjmu kvůli úplnému nebo částečnému zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků uvedených v odstavci 6;

b)

hmotnou škodu uvedenou v odstavci 7.

a)

výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo v každém následujícím roce ovlivněném celkovým nebo částečným zničením výrobních prostředků průměrnou prodejní cenou obdrženou během uvedeného roku

odečte od

b)

výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v období tří let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo vynásobení tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota produkce, průměrnou obdrženou prodejní cenou.

a)

ve vztahu k chorobám zvířat nebo škůdcům rostlin, s ohledem na něž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy, a

b)

jako součást:

a)

zdravotní kontroly;

b)

rozbory, včetně diagnóz in vitro,

c)

testy a ostatní metody depistáže, včetně testů TSE a BSE;

d)

nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

e)

preventivní porážku nebo utracení zvířat nebo odstranění živočišných produktů a rostlin a vyčištění a dezinfekce podniku a vybavení.

a)

testy a ostatní metody depistáže chorob zvířat, včetně testů TSE a BSE;

b)

nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

c)

porážku nebo utracení zvířat, jejich odstranění a zničení produktů, které s nimi souvisejí, nebo zničení rostlin, včetně případů úhynu nebo zničení v důsledku očkování nebo jiných opatření nařízených příslušnými orgány a vyčištění a dezinfekce podniku a vybavení.

a)

tržní hodnoty poražených, utracených nebo uhynulých zvířat nebo zničených živočišných produktů nebo rostlin:

Tržní hodnota se stanoví na základě hodnoty zvířat, produktů a rostlin bezprostředně před vznikem nebo potvrzením podezření na výskyt choroby zvířat nebo škůdce rostlin.

b)

ušlých příjmů v důsledku uložené karantény a obtíží při doplňování stavů nebo opětovné výsadbě nebo obtíží při povinném střídání plodin uloženém jako součást veřejného programu nebo opatření jsou podle odst. 2 písm. b).

a)

v případě choroby zvířat úředně uznal ohnisko nebo

b)

v případě škůdců rostlin úředně potvrdil jejich výskyt.

a)

odst. 7 písm. d) a odst. 8 písm. b) v případě chorob zvířat nebo škůdců rostlin a

b)

odst. 7 písm. e) a odst. 8 písm. c) v případě škůdců rostlin a pro vyčištění a dezinfekci zemědělského podniku a zařízení.

a)

podpora až do výše 100 % administrativních nákladů na zřízení a vedení plemenných knih;

b)

podpora až do výše 70 % nákladů na testy provedené třetími stranami nebo jejich jménem za účelem určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat, kromě kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat a běžných kontrol jakosti mléka;

c)

podpora až do výše 100 % nákladů na odklizení mrtvých hospodářských zvířat a 75 % nákladů na neškodné odstranění těchto mrtvých hospodářských zvířat, nebo podpora až do výše rovnocenné intenzity podpory na náklady na pojistné, které zemědělci zaplatili za pojistnou ochranu vztahující se na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat;

d)

podpora až do výše 100 % nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, je-li podpora financována z poplatků nebo povinných příspěvků určených na financování neškodného odstranění mrtvých hospodářských zvířat, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo tomuto odvětví uloženy;

e)

podpora ve výši 100 % na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v případech, kdy existuje povinnost provést na dotyčných mrtvých hospodářských zvířatech testy TSE nebo v případě vzniku ohniska choroby podle čl. 26 odst. 4.

a)

působí v odvětvích navazujících na činnost podniků působících v odvětví živočišné výroby a

b)

poskytují služby spojené s odklizením a neškodným odstraněním mrtvých hospodářských zvířat.

a)

představovat překážku pro fungování vnitřního trhu s pojišťovacími službami;

b)

být omezena na pojištění nabízené jedinou pojišťovnou nebo jednou skupinou společností;

c)

být podmíněna tím, aby byla pojišťovací smlouva uzavřena se společností usazenou v dotyčném členském státě.

a)

přírodními pohromami;

b)

nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a jinými nepříznivými klimatickými jevy;

c)

chorobami zvířat nebo škůdci rostlin;

d)

chráněnými druhy zvířat.

a)

kompenzuje pouze náklady na náhradu ztrát uvedených v odstavci 3;

b)

nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí zemědělské produkce.

a)

náklady na investice do hmotného majetku;

b)

aktivovatelné výkony.

a)

příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu a

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodou, která podniku vznikla.

a)

hmotné škody na majetku, například budovách, zařízení, strojním vybavení, zásobách a výrobních prostředcích;

b)

ušlé příjmy v důsledku úplného nebo částečného zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků.

a)

výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k přírodní pohromě, nebo v každém následujícím roce ovlivněném celkovým nebo částečným zničením výrobních prostředků průměrnou prodejní cenou obdrženou během uvedeného roku

odečte od

b)

výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v období tří let předcházejících přírodní pohromě, nebo vynásobení tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota produkce, průměrnou obdrženou prodejní cenou.

a)

skutečnost, že má být realizován podpořený projekt;

b)

cíle podpořeného projektu;

c)

přibližné datum zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu;

d)

místo zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu na internetu;

e)

údaj, že výsledky podpořeného projektu jsou k dispozici všem podnikům působícím v odvětví zemědělství nebo lesnictví nebo příslušném pododvětví zdarma.

a)

osobní náklady na výzkumné pracovníky, techniky a další pomocné zaměstnance v míře, v níž byli zaměstnáni na projektu;

b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d)

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e)

dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď:

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek;

e)

náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

a)

náklady na výsadbový a rozmnožovací materiál;

b)

náklady na výsadbu a náklady přímo související s výsadbou;

c)

náklady na další související operace, například skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;

d)

náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce zalesňování.

a)

rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

b)

vánočních stromků nebo

c)

rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek;

e)

náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

a)

náklady na založení zemědělsko-lesnického systému výsadbou stromů, včetně nákladů na výsadbový materiál, výsadbu, skladování a ošetřování sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;

b)

náklady na založení zemědělsko-lesnického systému přeměnou stávajících lesů nebo jiných zalesněných ploch, včetně nákladů na pokácení stromů, prosekání, prořezání a ochranu před pasoucími se zvířaty;

c)

ostatní náklady přímo související se založením zemědělsko-lesnického systému, například náklady na studie proveditelnosti, plány založení systému, rozbor půdy, její přípravu a ochranu;

d)

náklady na zavlažování a ochranu silvopastorálního, zejména pastevního systému;

e)

náklady na nezbytné ošetření související se založením zemědělsko-lesnického systému, včetně zavlažování a stříhání,

f)

náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce po založení zemědělsko-lesnického systému.

a)

místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám;

b)

druhům lesních porostů a

c)

potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.

a)

80 % způsobilých nákladů u investičních operací a nákladů na založení uvedených v odstavcích 5 a 7 a

b)

100 % roční prémie uvedené v odstavci 8.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

vybudování ochranné infrastruktury;

b)

místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využívání pastvy dobytka;

c)

zřizování a zlepšování zařízení ke sledování lesních požárů, škůdců a chorob zařízení ke komunikaci o nich;

d)

obnovu potenciálu lesa poškozeného v důsledku lesních požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním pohromám, jiných klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí nebo událostí souvisejících se změnou klimatu.

a)

došlo k výskytu lesních požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním pohromám, jiných klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí nebo událostí souvisejících se změnou klimatu, a

b)

událost uvedená v písmeni a) tohoto odstavce, včetně opatření přijatých v souladu se směrnicí 2000/29/ES k eradikaci nebo zastavení škůdce rostlin, zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesnického potenciálu.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e)

náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 v souladu s článkem 3 směrnice 92/43/EHS a článkem 3 směrnice 2009/147/ES;

b)

krajinné prvky, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS; tyto oblasti nesmí překročit 5 % oblastí zařazených do sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost dotyčného programu rozvoje venkova.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

náklady na zorganizování a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí;

b)

v případě demonstračních projektů v souvislosti s investicemi:

c)

cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

přístupu k lesní půdě;

b)

pozemkových úprav a meliorací;

c)

dodávek energie a vody.

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

e)

náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a rovnocenných nástrojů.

a)

75 % výše způsobilých nákladů v případě investic v nejvzdálenějších regionech;

b)

75 % výše způsobilých nákladů v případě investic na menších ostrovech v Egejském moři;

c)

50 % výše způsobilých nákladů na investice v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27;

d)

40 % výše způsobilých nákladů v případě investic v ostatních regionech.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

e)

náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a rovnocenných nástrojů.

a)

75 % výše způsobilých nákladů v případě investic v nejvzdálenějších regionech;

b)

75 % výše způsobilých nákladů v případě investic na menších ostrovech v Egejském moři;

c)

50 % výše způsobilých nákladů na investice v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27;

d)

40 % výše způsobilých nákladů v případě investic v ostatních regionech.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

„konzervací in situ“ se rozumí konzervace genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a udržování a obnova životaschopných populací druhů nebo volně žijících plemen v jejich přirozeném prostředí;

b)

„zachováním v zemědělském nebo lesnickém podniku“ se rozumí zachování a rozvoj in situ na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku;

c)

„zachováním ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví mimo jeho přírodní stanoviště;

d)

„sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.

a)

cílené akce: akce propagující zachování ex situ a in situ, popis, sběr a využití genetických zdrojů v lesnictví, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovávaných in situ, včetně zachování v lesnickém podniku, a sbírek ex situ a databází;

b)

koordinované akce: akce propagující výměnu informací o zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi v členských státech;

c)

doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a příprava technických zpráv.

a)

soukromým majitelům lesů, pokud se jedná o MSP, a

b)

výhradně na právní a správní náklady, včetně nákladů na průzkum, a

c)

do 100 % skutečně vynaložených nákladů.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b)

nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c)

režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d)

pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

a)

v nejvzdálenějších regionech:

b)

v méně rozvinutých regionech:

c)

v „oblastech podle písmene c)“:

d)

10 % výše způsobilých nákladů na investice ve všech ostatních regionech.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce ve venkovských oblastech zahajujícím nezemědělské činnosti;

b)

mikropodnikům a malým podnikům ve venkovských oblastech a

c)

fyzickým osobám ve venkovských oblastech.

a)

počáteční ekonomickou situaci příjemce;

b)

průběžné a celkové cíle pro rozvoj nových činností příjemce;

c)

podrobné údaje o opatřeních, která jsou nezbytná pro rozvoj činností příjemce, jako jsou investice, vzdělávání, poradenství.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

náklady na zorganizování a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí;

b)

v případě demonstračních projektů v souvislosti s investicemi:

c)

cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků.

a)

60 % způsobilých nákladů v případě středních podniků;

b)

70 % způsobilých nákladů v případě mikropodniků a malých podniků.

a)

je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

a

b)

musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

a)

režimy jakosti bavlny a potravin zřízené podle nařízení (EU) č. 1151/2012;

b)

režimy jakosti bavlny a potravin, včetně systémů certifikace, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria: