This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52008SC0572
Recommendation for a Council Decision abrogating Decision 2005/182/EC on the existence of an excessive deficit in Slovakia
Recommendation for a Council Decision abrogating Decision 2005/182/EC on the existence of an excessive deficit in Slovakia
Recommendation for a Council Decision abrogating Decision 2005/182/EC on the existence of an excessive deficit in Slovakia
/* SEC/2008/0572 final */
Rekommendation till rådets beslut om upphävande av beslut 2005/182/EG om förekomsten av ett alltför stort underskott i Slovakien /* SEK/2008/0572 slutlig */
SV (...PICT...)|EUROPEISKA GEMENSKAPERNAS KOMMISSION| Bryssel den 7.5.2008 SEK(2008) 572 slutlig Rekommendation till RÅDETS BESLUT om upphävande av beslut 2005/182/EG om förekomsten av ett alltför stort underskott i Slovakien (framlagt av kommissionen) MOTIVERING 1. Bakgrund I artikel 104 i fördraget fastslås att medlemsstaterna ska undvika alltför stora underskott, och ett förfarande för att identifiera och korrigera sådana underskott inrättas. I rådets förordning (EG) nr 1467/97 om påskyndande och förtydligande av tillämpningen av förfarandet vid alltför stora underskott EUT L 209, 2.8.1997, s. 6. Förordningen ändrad genom förordning (EG) nr 1056/2005 (EUT L 174, 7.7.2005, s. 5). , som utgör en del av stabilitets- och tillväxtpakten, redogörs mer ingående för detta förfarande. Enligt artikel 104.2 i fördraget ska kommissionen övervaka att budgetdisciplin iakttas på grundval av två kriterier: a) huruvida det förväntade eller faktiska underskottet i den offentlig sektorns finanser överstiger referensvärdet 3 % av BNP (såvida inte detta procenttal har minskat väsentligt och kontinuerligt och nått en nivå som ligger nära referensvärdet, eller, referensvärdet endast undantagsvis och övergående överskrids och procenttalet fortfarande ligger nära referensvärdet) och b) huruvida skuldsättningen i den offentliga sektorn överstiger referensvärdet 60 % av BNP (såvida inte skuldkvoten minskar i tillräcklig utsträckning och närmar sig referensvärdet i tillfredsställande takt).[1] EUT L 209, 2.8.1997, s. 6. Förordningen ändrad genom förordning (EG) nr 1056/2005 (EUT L 174, 7.7.2005, s. 5). Enligt protokollet om förfarandet vid alltför stora underskott, som fogats till fördraget, ska kommissionen tillhandahålla det statistiska underlag som ska användas för tillämpningen av detta protokoll. Som en del av tillämpningen av protokollet måste medlemsstaterna två gånger om året, före den 1 april och den 1 oktober, lämna uppgifter om underskott och offentlig skuld och andra tillhörande faktorer, i enlighet med artikel 4 i rådets förordning (EG) nr 3605/93, EGT L 332, 31.12.1993, s. 7. Förordningen senast ändrad genom förordning (EG) nr 2103/2005 (EUT L 337, 22.12.2005, s. 1). Slovakiens senaste anmälan återfinns på http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakien beviljades en övergångsperiod för genomförandet av Eurostats beslut av den 2 mars 2004 om en klassificering av avgiftsbaserade pensionssystem och därför innehöll landets uppgifter om underskott och skuld fram till april 2006 inga uppgifter om nettokostnaderna för pensionsreformen (Eurostats pressmeddelande nr 117/2004, 23.9.2004 (Eurostat News Release No 117/2004 on the transition period to implement the decision in Eurostat News Release No 30/2004 of 2 march 2004)). Eftersom de olika dokument som utarbetats inom ramen för förfarandet vid alltför stora underskott, inklusive rådets meddelande enligt artikel 104.7, tar full hänsyn till Eurostats beslut av mars 2004, inkluderar alla uppgifter i fråga om underskott och skuld som citeras i detta dokument kostnaderna för pensionsreformen och är därmed fullt jämförbara. .[2][3][4] EGT L 332, 31.12.1993, s. 7. Förordningen senast ändrad genom förordning (EG) nr 2103/2005 (EUT L 337, 22.12.2005, s. 1). Slovakiens senaste anmälan återfinns på http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakien beviljades en övergångsperiod för genomförandet av Eurostats beslut av den 2 mars 2004 om en klassificering av avgiftsbaserade pensionssystem och därför innehöll landets uppgifter om underskott och skuld fram till april 2006 inga uppgifter om nettokostnaderna för pensionsreformen (Eurostats pressmeddelande nr 117/2004, 23.9.2004 (Eurostat News Release No 117/2004 on the transition period to implement the decision in Eurostat News Release No 30/2004 of 2 march 2004)). Eftersom de olika dokument som utarbetats inom ramen för förfarandet vid alltför stora underskott, inklusive rådets meddelande enligt artikel 104.7, tar full hänsyn till Eurostats beslut av mars 2004, inkluderar alla uppgifter i fråga om underskott och skuld som citeras i detta dokument kostnaderna för pensionsreformen och är därmed fullt jämförbara. Den 12 maj 2004 inledde kommissionen ett underskottsförfarande gentemot Slovakien genom antagandet av en rapport i enlighet med artikel 104.3. Anledningen var att underskottet i den offentliga sektorns finanser uppgick till 3,6 % av BNP år 2003 SEK(2004) 577. . Den 5 juli 2004 fastslog rådet, efter en rekommendation från kommissionen och i enlighet med artikel 104.6, att det förelåg ett alltför stort underskott i Slovakien EUT L 62, 9.3.2005, s. 16. . Samtidigt, och även detta på grundval av en rekommendation från kommissionen samt i enlighet med artikel 104.7, utfärdade rådet rekommendationer till Slovakien i syfte att få situationen med ett alltför stort underskott att upphöra senast 2007 Alla EDP-relaterade dokument för Slovakien finns på följande webbplats: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm .[5][6][7] SEK(2004) 577. EUT L 62, 9.3.2005, s. 16. Alla EDP-relaterade dokument för Slovakien finns på följande webbplats: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm Enligt rådets rekommendation i enlighet med artikel 104.7 rekommenderas ”att de slovakiska myndigheterna vidtar åtgärder på medellång sikt för att, på ett trovärdigt och hållbart sätt, söka nedbringa underskottet till under 3 % av BNP under år 2007 enligt den plan för minskning av underskottet som anges i rådets yttrande av den 5 juli 2004 angående det konvergensprogram som lades fram i maj 2004”, ”att de slovakiska myndigheterna kraftfullt genomför de åtgärder som nämns i konvergensprogrammet från maj 2004, särskilt vad gäller ytterligare reformer av sjukvårdssystemet och ytterligare rationaliseringar inom den offentliga sektorn”, att de slovakiska myndigheterna, om de strukturella reformerna leder till högre tillväxt än vad som förväntas enligt konvergensprogrammet från maj 2004, tar vara på alla möjligheter ”att påskynda justeringen av de offentliga finanserna, särskilt genom att avsätta inkomster som går utöver prognoserna till att snabbare minska underskottet”, och ”att de slovakiska myndigheterna effektivt verkar för att genomföra de åtgärder som planeras för att nå 2005 års mål för underskottet senast den 5 november 2004”. Vidare uppmanade rådet de slovakiska myndigheterna att göra de treåriga budgetplanerna än mer bindande genom att införa medelfristiga utgiftstak som ska antas av parlamentet. Tabell 1: Anpassning godkänd av rådet den 5 juli 2004 i % av BNP, om inte annat anges|2003|2004|2005|2006|2007| Saldo i de offentliga finansernaAnm.: Real BNP-tillväxt (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Källa: Rådets rekommendation enligt artikel 104.7 och rådets yttrande om konvergensprogram från maj 2004, båda antagna den 5 juli 2004. Den 22 december 2004, dvs. efter det att fristen för att vidta åtgärder enligt rådets rekommendation löpt ut, antog kommissionen ett meddelande till rådet med slutsatsen att de åtgärder som dittills vidtagits av Slovakien var förenliga med rådets rekommendation och att det i det skedet inte krävdes några ytterligare åtgärder enligt förfarandet vid allt för stora underskott SEK(2004) 1630. . Rådet delade denna bedömning vid sitt möte den 18 januari 2005.[8] SEK(2004) 1630. Ett rådsbeslut om att det föreligger ett alltför stort underskott ska, i enlighet med artikel 104.12, upphävas i den mån det alltför stora underskottet i den berörda medlemsstaten enligt rådets uppfattning har korrigerats. 2. Den senaste tidens utveckling De uppgifter som fanns tillgängliga i maj 2004, när kommissionen inledde förfarandet vid alltför stora underskott för Slovakien, visade att underskottet låg på 3,6 % av BNP 2003 och att det förväntades att ligga kvar ovanför referensvärdet under kommande år. Enligt de uppgifter som lämnades av kommissionen (Eurostat) efter Slovakiens rapportering före april 2008 Eurostats pressmeddelande nr 54, 18.4.2008. , fortsatte underskottet i de offentliga finanserna att ligga under 3 % av BNP under åren 2003–2005. Detta framgår av en översyn av uppgifterna efter denna tidsperiod (ingår i rapporteringen från 2007) huvudsakligen till följd av en ändring av sättet att periodisera skatteinkomster. Under 2006 ökade det nominella underskottet till 3,6 % av BNP (huvudsakligen på grund av en kraftig ökning i den offentliga konsumtionen på 1 % av BNP, upprättandet av cigarettlager 2005 inför utsikterna av en nära förestående höjning av punktskatten samt ökade kostnader i samband med pensionsreformen) innan det minskade till 2,2 % av BNP 2007 Underskottskvoter revideras vanligen – uppåt eller nedåt – efter offentliggörandet av det första utfallet i den anmälan som lämnas in på våren. För EU:s medlemsstater totalt sett är revideringar ofta relativt obetydliga och leder i genomsnitt inte till någon väsentlig avvikelse från noll. Med hänsyn till skillnaden mellan det i nuläget rapporterade underskottet för 2007 och referensvärdet för underskottet är sannolikheten låg för att eventuella framtida revideringar av Slovakiens offentliga räkenskaper skulle innebära att underskottet för 2007 överskrider 3 % av BNP. Det återstår visserligen frågor kring sektorsindelningen inom den offentliga sektorn (bland annat rörande en lämplig indelning av hälsovårdsrelaterade enheter, såsom sjukhus och sjukförsäkringsbolag inom den offentliga eller bolagssektorn), men detta har inget betydande inflytande på riskerna för en framtida revidering (uppåt eller nedåt) av underskottet. Inga detaljerade uppgifter finns tillgängliga, men det finns uppgifter som tyder på att balansräkningen för de enheter inom den offentliga och privata sektorn som behöver omklassificeras för att överensstämma med ENS95 är mycket svag, (Se Eurostats slutsatser efter ”dialogbesöket” i Slovakien den 10 och 11 mars 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) .[9][10] Eurostats pressmeddelande nr 54, 18.4.2008. Underskottskvoter revideras vanligen – uppåt eller nedåt – efter offentliggörandet av det första utfallet i den anmälan som lämnas in på våren. För EU:s medlemsstater totalt sett är revideringar ofta relativt obetydliga och leder i genomsnitt inte till någon väsentlig avvikelse från noll. Med hänsyn till skillnaden mellan det i nuläget rapporterade underskottet för 2007 och referensvärdet för underskottet är sannolikheten låg för att eventuella framtida revideringar av Slovakiens offentliga räkenskaper skulle innebära att underskottet för 2007 överskrider 3 % av BNP. Det återstår visserligen frågor kring sektorsindelningen inom den offentliga sektorn (bland annat rörande en lämplig indelning av hälsovårdsrelaterade enheter, såsom sjukhus och sjukförsäkringsbolag inom den offentliga eller bolagssektorn), men detta har inget betydande inflytande på riskerna för en framtida revidering (uppåt eller nedåt) av underskottet. Inga detaljerade uppgifter finns tillgängliga, men det finns uppgifter som tyder på att balansräkningen för de enheter inom den offentliga och privata sektorn som behöver omklassificeras för att överensstämma med ENS95 är mycket svag, (Se Eurostats slutsatser efter ”dialogbesöket” i Slovakien den 10 och 11 mars 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) Under 2005 inleddes en pensionsreform som påverkar de sociala avgifterna: 9 % av bruttolönen omfördelas till en fonderad (andra) pelare i pensionssystemet. På grund av ett brett allmänt intresse för denna pelare och en gradvis övergång uppskattar man att dessa löneöverföringar har ökat från 0,8 % av BNP under 2005 till 1,2 % och 1,3 % av BNP under 2006 respektive 2007. Slovakien har förbundit sig att gradvis öka skatten på cigaretter så att den når upp till de miniminivåer som EU kräver. Skatten höjdes därför i maj 2004, januari 2006 och januari 2008, och planeras höjas igen i december 2008. Hittills har alla höjningar föregåtts av ett omfattande lagring av cigaretter i olika delar av distributionskedjan, vilket ledde till ökade skatteintäkter på 0,1 %, 0,3 % och 0,5 % av BNP under 2003, 2005 respektive 2007, följt av likvärdiga intäktsminskningar under efterföljande år. Slovakien har också utestående fordringar i flera länder. Under 2003, 2005 och 2007 fick inställningen av vissa av dessa fordringar underskottshöjande effekter motsvarande 0,4 %, 0,9 % respektive 0,1 % av BNP. Med tanke på att underskottet inte blev så högt som väntat 2003, var utvecklingen av det nominella underskottet förenlig med fristen för korrigering av det alltför stora underskottet, vilken fastställts av rådet i rekommendation 104.7, även om konsolideringsbanan blev relativt annorlunda. Särskilt under 2007 sjönk det nominella underskottet med närmare 1,5 % av BNP till 2,2 % av BNP. Den finanspolitiska konsolideringen har skett mot bakgrund av en kraftig tillväxt i BNP, sysselsättning och inkomster, vilket har gjort att utgiftskvoten har sjunkit snabbare än inkomstkvoten. Utgiftskvotens nedgång från 40,2 % av BNP 2003 till 36,9% av BNP 2007 var också en följd av utgiftsbegränsningar och utgiftsreformer. I dessa ingick begränsningar med avseende på sociala förmåner och arbetslöshetsförmåner, en åtstramning av villkoren för förtidspension och en gradvis höjning av pensionsåldern. Upprättandet av National Motorway Company 2005 har gjort det möjligt för regeringen att delvis finansiera motorvägsbygget via upplåning från den privata sektorn. Vad gäller inkomstsidan infördes en omfattande skattereform 2004, som flyttade över tyngdpunkten i beskattningen från inkomstskatt till konsumtionsskatt. Tillsammans med pensionsreformen 2005 bidrog reformen till en minskning av inkomstkvoten från 37,4 % av BNP 2003 till 34,7 % av BNP 2007. Underskottsutfallet 2007 hamnade något under det officiella underskottsmålet på 2,9 procent av BNP som fastställdes i det uppdaterade konvergensprogrammet från december 2006. Dessa bättre än planerade resultat berodde huvudsakligen på att BNP- och sysselsättningstillväxten blev bättre än väntat, att samfinansieringen från EU-fonderna var lägre än beräknat och att cigarettlagren blev större än vad som kunnat förutses till följd av en höjning av punktskatten på tobak i januari 2008, vilket ledde till extra inkomster på 0,5 % av BNP jämfört med de 0,25 % av BNP som förväntats enligt programmet. Konjunkturuppgången och tillväxtökningen till följd av strukturreformerna utnyttjades dock inte fullt ut för budgetkonsolideringen. Därför försämrades det strukturella underskottet (dvs. det konjunkturrensade saldot netto frånräknat engångsåtgärder och tillfälliga åtgärder) från cirka 1,5% av BNP 2003 till omkring 3 % av BNP 2006, innan det återigen förbättrades till omkring 2,5 % av BNP 2007. Införandet av den andra fonderade pelaren i pensionssystemet 2005 har emellertid bidragit till ett försämrat strukturellt underskott Enligt artikel 2.7 i förordning (EG) nr 1467/97 ska ett beslut om upphävande av ett beslut om förekomsten av ett alltför stort överskott ta hänsyn till nettokostnaden av en pensionsreform som inför ett flerkomponentssystem och som omfattar en obligatorisk, fullt fonderad komponent, om underskottet har minskat avsevärt och utan avbrott och har nått en nivå som ligger nära referensnivån. Eftersom underskottet i den offentliga sektorns finanser år 1007 låg under referensvärdet på 3 % kommer denna artikel inte att behöva tillämpas. . [11] Enligt artikel 2.7 i förordning (EG) nr 1467/97 ska ett beslut om upphävande av ett beslut om förekomsten av ett alltför stort överskott ta hänsyn till nettokostnaden av en pensionsreform som inför ett flerkomponentssystem och som omfattar en obligatorisk, fullt fonderad komponent, om underskottet har minskat avsevärt och utan avbrott och har nått en nivå som ligger nära referensnivån. Eftersom underskottet i den offentliga sektorns finanser år 1007 låg under referensvärdet på 3 % kommer denna artikel inte att behöva tillämpas. 3. Underskottsberäkningar för 2008 och därefter Enligt kommissionens vårprognos 2008 förväntas det nominella överskottet minska ytterligare till 2,0 % av BNP under 2008, för att återigen öka till 2,3 % av BNP under 2009 (under förutsättning av en oförändrad politik) mot bakgrund av en påtagligt lägre men fortfarande stark BNP-tillväxt och en avtagande sysselsättningstillväxt. De inkomstförstärkande åtgärderna i budgeten för 2008, som den breddade skattebasen för inkomstskatten och bolagsskatten och ett höjt maximitak för sociala avgifter, förväntas skapa en ytterligare inkomst på omkring 0,25 % av BNP 2008. Inkomstminskningarna till följd av lagringen av cigaretter under 2007 kommer troligen att uppvägas rejält av en ny hamstring av cigaretter motiverad av den lägre höjning av punktskatten som planeras till slutet av 2008. Ett tillfälligt öppnande av den andra pensionspelaren under första halvåret 2008 som gör det möjligt för nuvarande deltagare att lämna systemet och nya deltagare att ansluta sig, bör leda till en engångsinkomst på omkring 0,1 % av BNP eftersom besparingar som ackumulerats under tidigare år i överförs till den fördelningsbaserade pelaren om deltagare beslutar att sluta delta. På utgiftssidan kommer den kraftiga höjningen av jordbruksstöden att fortsätta. Det främsta skälet till den försämring under 2009 som förutspås i vårprognosen är den inkomstminskning på omkring 0,5 % av BNP som sannolikt kommer att uppstå till följd av den tidigare nämnda omfattande hamstring av cigaretter som förväntas under 2008. Prognosen för 2008 överensstämmer med det senaste officiella målet på 2 % av BNP (fastställt av finansministeriet i februari 2008 som en reaktion på rådets yttrande i februari 2008 på uppdateringen av konvergensprogrammet i november 2007), medan prognosen för 2009 hamnar betydligt över det senaste nationella målet på 1,7 % av BNP (fastställt i april 2008 i utkastet till ett nytt budgetförslag), som ännu inte stöttas av tydligt formulerade åtgärder. Det strukturella underskottet förväntas försämras från omkring 2,5 % till någonstans kring 2,75 % av BNP mellan 2007 och 2008, vilket inte är i linje med stabilitets- och tillväxtpakten, som anger att den årliga förbättringen av det strukturella saldot för euroområdet och de länder som deltar i ERM II som ett riktmärke bör ligga på 0,5 % av BNP och att korrigeringen bör vara större under goda ekonomiska tider. Under den sedvanliga förutsättningen av en oförändrad politik förväntas det strukturella underskottet försämras ytterligare och hamna något under 3 % av BNP, framför allt på grund av det bortfall av skatteinkomster som följer av cigarettlagringen. Enligt rådets yttrande i februari 2008 EUT C 49, 22.2.2008, s. 44. om uppdateringen av konvergensprogrammet från november 2007 verkar den finanspolitiska strategin vara otillräcklig för att kunna garantera att det medelfristiga målet för Slovakien, som fastställts till ett strukturellt underskott på knappt 1 % av BNP, ska kunna uppnås till programperiodens slut (2010) som planerat i programmet. Rådet fastslår vidare att den beräknade strukturella förbättringen inte ligger i linje med pakten och borde vara mer ambitiös.[12] EUT C 49, 22.2.2008, s. 44. 4. Skuldutveckling och skuldprognoser Skuldkvoten minskade gradvis från 42,4 % av BNP 2003 till 29,4 % av BNP 2007, dvs. gott och väl under referensvärdet på 60 % av BNP, huvudsakligen tack vare inkomster från privatiseringar. Enligt kommissionens vårprognos 2008 väntas den offentliga bruttoskulden förbli huvudsakligen stabil under prognosperioden (vid oförändrad politik). 5. Slutsatser Uppgifterna från maj 2004 visade att underskottet låg på 3,6 % av BNP under 2003 och att det förväntades ligga kvar över referensvärdet under följande år. Enligt de senaste uppgifterna låg underskottet i de offentliga finanserna under 3 % av BNP under åren 2003–2005 innan det ökade till 3,6 % av BNP 2006, framför allt till följd av ökad offentlig konsumtion. Det nominella underskottet sjönk sedan till 2,2 % av BNP under 2007. Det strukturella saldot, dvs. det saldo som konjunkturrensats med avseende på engångsåtgärder och andra tillfälliga åtgärder, försämrades under 2006 med omkring 2 % av BNP, men förbättrades åter med cirka 0,5 % av BNP under 2007. Enligt kommissionens vårprognos 2008 väntas underskottet minska till 2,0 % av BNP 2008 och till 2,3 % 2009, förutsatt att det inte sker några politiska förändringar. Det innebär att underskottet på ett trovärdigt och varaktigt sätt har tagits ner till en nivå under tröskeln 3 % av BNP. Den offentliga bruttoskulden minskade från 42,4 % av BNP 2003 till 29,4 % 2007, och låg alltså betydligt under referensvärdet på 60 % av BNP. Enligt kommissionens vårprognos 2008 väntas skuldkvoten förbli huvudsakligen stabil under prognosperioden (vid oförändrad politik). Helhetsbedömningen ger vid handen att det alltför stora underskottet i Slovakien har korrigerats. Kommissionen rekommenderar därför rådet att upphäva sitt beslut om förekomsten av ett alltför stort underskott i Slovakien Tabell 2: De offentliga finansernas utveckling 2003-2009 i % av BNP, om inte annat anges|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)| Saldo i de offentliga finanserna|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| – Totala intäkter|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| – Totala utgifter|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Omfattar:|– ränteutgifter|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |– fasta bruttoinvesteringar|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Kostnader för pensionsreformen|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Lagring av cigaretter (nettokonsekvens)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|Uppgift saknas|-0.4|Uppgift saknas| Primärt saldo|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Engångsåtgärder och andra tillfälliga åtgärder|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Strukturellt saldo (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Strukturellt primärt saldo (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Offentlig bruttoskuld|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Real BNP-tillväxt (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Produktionsgap|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Konjunkturrensat saldo exklusive engångsåtgärder och andra tillfälliga åtgärder.(2) Konjunkturrensat saldo, strukturellt saldo och produktionsgap som kommissionen beräknat på grundval av uppgifterna i programmet.(3) Med antagande om oförändrad politik.Källa: Kommissionens vårprognos 2008 (KOM) och uppdateringen av konvergensprogrammet från november 2007 (KP) (Inom parentes de senaste nationella målen fastställda i februari och april 2008)| Rekommendation till RÅDETS BESLUT om upphävande av beslut 2005/182/EG om förekomsten av ett alltför stort underskott i Slovakien EUROPEISKA UNIONENS RÅD HAR ANTAGIT DETTA BESLUT med beaktande av fördraget om upprättandet av Europeiska gemenskapen, särskilt artikel 104.12, med beaktande av kommissionens rekommendation, och av följande skäl: (1) Genom rådets beslut 2005/182/EG EUT L 62, 9.3.2005, s. 16. , grundat på en rekommendation från kommissionen i enlighet med artikel 104.6 i fördraget, fastställdes att ett alltför stort underskott förelåg i Slovakien. Rådet noterade att underskottet i de offentliga finanserna låg på 3,6 % av BNP 2003, vilket överstiger fördragets referensvärde på 3 % av BNP. [13] EUT L 62, 9.3.2005, s. 16. (2) I enlighet med artikel 104.7 i fördraget och artikel 3.4 i rådets förordning (EG) nr 1467/97 av den 7 juli 1997 om påskyndande och förtydligande av tillämpningen av förfarandet vid alltför stora underskott EGT L 209, 2.8.1997, s. 6. Förordningen ändrad genom förordning (EG) nr 1056/2005 (EUT L 174, 7.7.2005, s. 5). samt på grundval av en rekommendation från kommissionen utfärdade rådet den 5 juli 2004 en rekommendation riktad till Slovakien i syfte att få situationen med ett alltför stort underskott att upphöra före utgången av 2007. Rekommendationen offentliggjordes.[14] EGT L 209, 2.8.1997, s. 6. Förordningen ändrad genom förordning (EG) nr 1056/2005 (EUT L 174, 7.7.2005, s. 5). (3) I enlighet med artikel 104.12 i fördraget ska rådets beslut om att det föreligger ett alltför stort underskott upphävas när ett underskott i den berörda medlemsstaten enligt rådets mening har korrigerats. (4) Enligt det protokoll om förfarandet vid alltför stora underskott som fogats till fördraget ska kommissionen tillhandahålla det statistiska underlag som ska användas för tillämpningen av förfarandet. Som en del av tillämpningen av detta protokoll ska medlemsstaterna två gånger per år, före den 1 april och den 1 oktober, lämna uppgifter om underskott och offentlig skuld och andra tillhörande faktorer i enlighet med artikel 4 i rådets förordning (EG) nr 3605/93 av den 22 november 1993 om tillämpningen av protokollet om förfarandet vid alltför stora underskott som är fogat till fördraget om upprättandet av Europeiska gemenskapen EGT L 332, 31.12.1993, s. 7. Förordningen senast ändrad genom förordning (EG) nr 2103/2005 (EUT L 337, 22.12.2005, s. 1). .[15] EGT L 332, 31.12.1993, s. 7. Förordningen senast ändrad genom förordning (EG) nr 2103/2005 (EUT L 337, 22.12.2005, s. 1). (5) På grundval av de uppgifter som kommissionen (Eurostat) har lämnat i enlighet med artikel 8g.1 i förordning (EG) nr 3605/93 efter Slovakiens anmälan före den 1 april 2008 och på grundval av kommissionens vårprognos 2008, kan följande slutsatser dras: – Enligt uppgiftsöversynen efter rådets beslut 2004 om förekomsten av ett alltför stort överskott, låg underskottet i den offentliga sektorns finanser kvar under 3 % av BNP under åren 2003–2005. Efter en ökning till 3,6 % av BNP under 2006 minskade det till 2,2 % av BNP under 2007, vilket innebär att det låg under referensvärdet för underskottet, som är 3 %. Detta ska jämföras med ett mål för underskottet på 2,9 % av BNP som fastställdes i uppdateringen av konvergensprogrammet i december 2006. – Den finanspolitiska konsolideringen har skett mot bakgrund av en kraftig tillväxt i BNP, sysselsättning och inkomster, vilket har gjort att utgiftskvoten har sjunkit snabbare än inkomstkvoten. Nedgången i utgifternas andel av BNP berodde också på återhållsamhet med utgifter och utgiftsreformer som till exempel begränsningar i de sociala förmånerna. Konjunkturuppgången och tillväxtökningen till följd av strukturreformerna utnyttjades dock inte fullt ut till att konsolidera de offentliga finanserna. Därför uppskattas det strukturella underskottet (dvs. det konjunkturrensade saldot netto frånräknat engångsåtgärder och tillfälliga åtgärder) ha försämrats från ca. 1,5 % av BNP 2003 till omkring 3 % av BNP 2006, innan det återigen förbättrades till omkring 2,5 % av BNP 2007. En del av försämringen av det strukturella underskottet kan hänföras till införandet av den andra fonderade pensionspelaren 2005, emedan överföringarna till denna pelare uppskattas ha ökat från 0,8 % av BNP 2005 till 1,2 % och 1,3 % av BNP 2006 respektive 2007. Vidare ledde höjningarna av skatten på cigaretter, som föregicks av en omfattande lagring av cigaretter i olika delar av distributionskedjan, till kraftiga förändringar skatteintäktsmönstret, vilket gav extra skatteintäkter under 2003, 2005 och 2007 följt av motsvarande intäktsminskningar under de påföljande åren. – Enligt kommissionens vårprognos från 2008 kommer det nominella underskottet att fortsätta att minska till 2,0 % av BNP under 2008, framför allt på grund av de fortsatt starka tillväxtutsikterna och vissa inkomstförstärkande åtgärder som en breddad grundskattesats för inkomstskatten och bolagsskatten och ett höjt maximitak för sociala avgifter. Detta ligger i linje med det officiella underskottsmålet på 2,0 % av BNP som fastställdes i februari 2008. Enligt vårprognosen kommer underskottet att minska ytterligare under 2009, till 2,3 % av BNP om inga politiska förändringar sker. Det innebär att underskottet på ett trovärdigt och varaktigt sätt har tagits ner till en nivå under tröskeln 3 % av BNP. Det strukturella saldot beräknas försämras med omkring ¼ procentenhet av BNP under 2008 och, under förutsättning av oförändrad politik, med omkring ¼ procentenhet under 2009. Detta måste ses mot bakgrund av behovet av framsteg för att nå det medelfristiga målet för de offentliga finanserna, som för Slovakiens del innebär ett strukturellt underskott på knappt 1 % av BNP. – Den offentliga skulden ligger fortfarande gott och väl under referensvärdet på 60 % av BNP. Den minskade från 42,5 % av BNP 2003 till 29,4 % 2007. Enligt vårprognosen 2008 väntas skuldkvoten förbli huvudsakligen stabil under prognosperioden (vid oförändrad politik). (6) Rådet anser att det alltför stora underskottet i Slovakien har korrigerats och att beslut 2005/182/EG därför bör upphävas. HÄRIGENOM FÖRESKRIVS FÖLJANDE. Artikel 1 En helhetsbedömning ger vid handen det alltför stora underskottet i Slovakien har korrigerats. Artikel 2 Beslut 2005/182/EG ska upphöra att gälla. Artikel 3 Detta beslut riktar sig till Republiken Slovakien. Utfärdat i Bryssel den […] På rådets vägnar Ordförande [1] EUT L 209, 2.8.1997, s. 6. Förordningen ändrad genom förordning (EG) nr 1056/2005 (EUT L 174, 7.7.2005, s. 5). [2] EGT L 332, 31.12.1993, s. 7. Förordningen senast ändrad genom förordning (EG) nr 2103/2005 (EUT L 337, 22.12.2005, s. 1). [3] Slovakiens senaste anmälan återfinns på http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovakien beviljades en övergångsperiod för genomförandet av Eurostats beslut av den 2 mars 2004 om en klassificering av avgiftsbaserade pensionssystem och därför innehöll landets uppgifter om underskott och skuld fram till april 2006 inga uppgifter om nettokostnaderna för pensionsreformen (Eurostats pressmeddelande nr 117/2004, 23.9.2004 (Eurostat News Release No 117/2004 on the transition period to implement the decision in Eurostat News Release No 30/2004 of 2 march 2004)). Eftersom de olika dokument som utarbetats inom ramen för förfarandet vid alltför stora underskott, inklusive rådets meddelande enligt artikel 104.7, tar full hänsyn till Eurostats beslut av mars 2004, inkluderar alla uppgifter i fråga om underskott och skuld som citeras i detta dokument kostnaderna för pensionsreformen och är därmed fullt jämförbara. [5] SEK(2004) 577. [6] EUT L 62, 9.3.2005, s. 16. [7] Alla EDP-relaterade dokument för Slovakien finns på följande webbplats: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm [8] SEK(2004) 1630. [9] Eurostats pressmeddelande nr 54, 18.4.2008. [10] Underskottskvoter revideras vanligen – uppåt eller nedåt – efter offentliggörandet av det första utfallet i den anmälan som lämnas in på våren. För EU:s medlemsstater totalt sett är revideringar ofta relativt obetydliga och leder i genomsnitt inte till någon väsentlig avvikelse från noll. Med hänsyn till skillnaden mellan det i nuläget rapporterade underskottet för 2007 och referensvärdet för underskottet är sannolikheten låg för att eventuella framtida revideringar av Slovakiens offentliga räkenskaper skulle innebära att underskottet för 2007 överskrider 3 % av BNP. Det återstår visserligen frågor kring sektorsindelningen inom den offentliga sektorn (bland annat rörande en lämplig indelning av hälsovårdsrelaterade enheter, såsom sjukhus och sjukförsäkringsbolag inom den offentliga eller bolagssektorn), men detta har inget betydande inflytande på riskerna för en framtida revidering (uppåt eller nedåt) av underskottet. Inga detaljerade uppgifter finns tillgängliga, men det finns uppgifter som tyder på att balansräkningen för de enheter inom den offentliga och privata sektorn som behöver omklassificeras för att överensstämma med ENS95 är mycket svag, (Se Eurostats slutsatser efter ”dialogbesöket” i Slovakien den 10 och 11 mars 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) [11] Enligt artikel 2.7 i förordning (EG) nr 1467/97 ska ett beslut om upphävande av ett beslut om förekomsten av ett alltför stort överskott ta hänsyn till nettokostnaden av en pensionsreform som inför ett flerkomponentssystem och som omfattar en obligatorisk, fullt fonderad komponent, om underskottet har minskat avsevärt och utan avbrott och har nått en nivå som ligger nära referensnivån. Eftersom underskottet i den offentliga sektorns finanser år 1007 låg under referensvärdet på 3 % kommer denna artikel inte att behöva tillämpas. [12] EUT C 49, 22.2.2008, s. 44. [13] EUT L 62, 9.3.2005, s. 16. [14] EGT L 209, 2.8.1997, s. 6. Förordningen ändrad genom förordning (EG) nr 1056/2005 (EUT L 174, 7.7.2005, s. 5). [15] EGT L 332, 31.12.1993, s. 7. Förordningen senast ändrad genom förordning (EG) nr 2103/2005 (EUT L 337, 22.12.2005, s. 1). ES (...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS| Bruselas, 7.5.2008 SEC(2008) 572 final Recomendación de DECISIÓN DEL CONSEJO por la que se deroga la Decisión 2005/182/CE relativa a la existencia de un déficit excesivo en Eslovaquia (presentada por la Comisión) EXPOSICIÓN DE MOTIVOS 1. Antecedentes El artículo 104 del Tratado dispone que los Estados miembros deben evitar déficit excesivos y establece un procedimiento para su detección y corrección. El procedimiento de déficit excesivo (PDE) se especifica con más detalle en el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En virtud del artículo 104, apartado 2, del Tratado, la Comisión debe examinar la observancia de la disciplina presupuestaria atendiendo a los dos criterios siguientes: a) si el déficit público previsto o efectivo sobrepasa el valor de referencia del 3 % del PIB (a menos que dicha proporción haya descendido sustancial y continuadamente y llegado a un nivel que se aproxime al valor de referencia, o, alternativamente, que el valor de referencia se sobrepase sólo excepcional y temporalmente, y la proporción se mantenga cercana al valor de referencia); y b) si la deuda pública rebasa el valor de referencia del 60 % del PIB, a menos que la proporción de deuda disminuya suficientemente y se acerque al valor de referencia a un ritmo satisfactorio.[1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). Con arreglo al Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, la Comisión debe proporcionar los datos para la aplicación del procedimiento. En el marco de la aplicación de ese Protocolo, los Estados miembros deben notificar los datos referentes al déficit público y la deuda pública, junto con otras variables conexas, dos veces al año, a saber, antes del 1 de abril y antes del 1 de octubre, con arreglo a lo dispuesto en el artículo 4 del Reglamento (CE) n° 3605/93 del Consejo DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). , La notificación más reciente de Eslovaquia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Eslovaquia se benefició de un período de transición para aplicar la decisión de Eurostat de 2 de marzo de 2004 relativa a la clasificación de los sistemas de pensiones por capitalización y, en consecuencia, en las cifras de déficit y de deuda que notificó no estaba incluido el coste neto de su reforma de las pensiones de 2005 hasta abril de 2006 (comunicado de prensa de Eurostat nº 117/2004, de 23 de septiembre de 2004, sobre el período de transición para aplicar la decisión que figura en el comunicado de prensa de Eurostat nº 30/2004, de 2 de marzo de 2004). Puesto que en los diferentes documentos del procedimiento de déficit excesivo, y, en concreto, en la recomendación del Consejo en virtud del artículo 104, apartado 7, se tuvieron plenamente en cuenta las implicaciones de las decisiones de Eurostat de marzo de 2004, todas las cifras de déficit y de deuda citadas en el presente documento incluyen el coste de la reforma de las pensiones y son, por tanto, completamente comparables. .[2][3][4] DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). La notificación más reciente de Eslovaquia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Eslovaquia se benefició de un período de transición para aplicar la decisión de Eurostat de 2 de marzo de 2004 relativa a la clasificación de los sistemas de pensiones por capitalización y, en consecuencia, en las cifras de déficit y de deuda que notificó no estaba incluido el coste neto de su reforma de las pensiones de 2005 hasta abril de 2006 (comunicado de prensa de Eurostat nº 117/2004, de 23 de septiembre de 2004, sobre el período de transición para aplicar la decisión que figura en el comunicado de prensa de Eurostat nº 30/2004, de 2 de marzo de 2004). Puesto que en los diferentes documentos del procedimiento de déficit excesivo, y, en concreto, en la recomendación del Consejo en virtud del artículo 104, apartado 7, se tuvieron plenamente en cuenta las implicaciones de las decisiones de Eurostat de marzo de 2004, todas las cifras de déficit y de deuda citadas en el presente documento incluyen el coste de la reforma de las pensiones y son, por tanto, completamente comparables. El 12 de mayo de 2004, la Comisión inició la aplicación del procedimiento de déficit excesivo a Eslovaquia con la aprobación de un informe elaborado en virtud del artículo 104, apartado 3, partiendo de un déficit de las administraciones públicas equivalente al 3,6 % del PIB en 2003 SEC(2004) 577. . El 5 de julio de 2004, el Consejo, partiendo de una recomendación de la Comisión, decidió declarar la existencia de un déficit excesivo en Eslovaquia de conformidad con el artículo 104, apartado 6 DO L 62 de 9.3.2005, p. 16. . Al mismo tiempo, y también partiendo de una recomendación de la Comisión, el Consejo dirigió recomendaciones a Eslovaquia en virtud del artículo 104, apartado 7, a fin de que este país pusiera fin a su situación de déficit público excesivo en 2007 a más tardar Todos los documentos relacionados con el PDE aplicado a Eslovaquia pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. DO L 62 de 9.3.2005, p. 16. Todos los documentos relacionados con el PDE aplicado a Eslovaquia pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. En su recomendación en virtud del artículo 104, apartado 7, el Consejo dirigió a las autoridades eslovacas las siguientes recomendaciones: «tomar medidas a medio plazo que permitan situar el déficit por debajo del 3 % del PIB a más tardar en 2007 de forma creíble y sostenible, siguiendo la senda de reducción del déficit que se indica en el dictamen del Consejo de 5 de julio de 2004 sobre el programa de convergencia presentado en mayo de 2004»; «aplicar enérgicamente las medidas previstas en el programa de convergencia de mayo de 2004, especialmente las relacionadas con las reformas del sistema de asistencia sanitaria propuestas y la continuación de la racionalización del sector público»; «acelerar la reforma fiscal si las reformas estructurales realizadas dieran lugar a un crecimiento superior al previsto en el programa de convergencia de mayo de 2004, en particular, dedicando cualquier exceso de los ingresos efectivos sobre los previstos en primer lugar a acelerar la reducción del déficit»; y «actuar eficazmente de aquí al 5 de noviembre de 2004 en relación con las medidas previstas a fin de alcanzar el objetivo de déficit para 2005». Además, el Consejo instó a las autoridades eslovacas a «reforzar el carácter vinculante del marco presupuestario trienal estableciendo límites máximos de gasto detallados a medio plazo para su adopción por el Parlamento». Cuadro 1: Ajuste refrendado por el Consejo el 5 de julio de 2004 % del PIB, salvo indicación en contrario|2003|2004|2005|2006|2007| Saldo de las administraciones públicas(p.m.): Crecimiento del PIB real (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Fuente : Recomendación del Consejo de conformidad con el artículo 104, apartado 7, y dictamen del Consejo sobre el programa de convergencia de mayo de 2004, adoptados ambos el 5 de julio de 2004. El 22 de diciembre de 2004, es decir, tras la expiración del plazo para tomar medidas fijado en la Recomendación del Consejo, la Comisión adoptó una Comunicación al Consejo en la que concluía que las medidas tomadas hasta entonces por Eslovaquia concordaban con la Recomendación del Consejo, y que no era necesario adoptar en aquel momento nuevas iniciativas en el marco del PDE SEC(2004) 1630. . En su reunión de 18 de enero de 2005, el Consejo manifestó su acuerdo con esta evaluación.[8] SEC(2004) 1630. De conformidad con el artículo 104, apartado 12, las decisiones del Consejo relativas a la existencia de un déficit excesivo deben derogarse, sobre la base de una recomendación de la Comisión, cuando, en opinión del Consejo, el déficit excesivo del Estado miembro haya sido corregido. 2. Evolución reciente del déficit Los datos disponibles en mayo de 2004, cuando la Comisión inició el PDE para Eslovaquia, indicaban que el déficit de 2003 era del 3,6 % del PIB y que se esperaba que se mantuviera por encima del valor de referencia en los años siguientes. Según los datos proporcionados por la Comisión (Eurostat) tras los informes presentados por Eslovaquia antes de abril de 2008 Comunicado de prensa de Eurostat nº 54, de 18 de abril de 2008. , el déficit de las administraciones públicas se mantuvo por debajo del 3 % del PIB en los años 2003-2005 debido a una posterior revisión de los datos (en la notificación de abril de 2007), resultado principalmente de un cambio en el método de contabilización de los ingresos fiscales. El déficit global aumentó al 3,6 % del PIB en 2006 (debido sobre todo a un aumento sustancial del consumo público en un 1 % del PIB, al almacenamiento de existencias de cigarrillos en 2005 en previsión de la subida inminente del impuesto especial y al incremento de los costes de la reforma de las pensiones), antes de bajar al 2,2 % del PIB en 2007 Las ratios de déficit se revisan habitualmente —al alza o a la baja— tras la publicación de los primeros resultados en la notificación de primavera. Para el conjunto de los Estados miembros de la UE, las revisiones suelen ser relativamente pequeñas y, por término medio, prácticamente nulas. En el caso de Eslovaquia, dada la diferencia entre la cifra de déficit notificada para 2007 y el valor de referencia para el déficit, es poco probable que las posibles revisiones futuras de las cuentas públicas eleven la ratio de déficit correspondiente a 2007 por encima del 3 % del PIB. Las cuestiones pendientes en relación con la delimitación sectorial de las administraciones públicas en Eslovaquia (en concreto por lo que respecta a la adecuada clasificación sectorial de unidades relacionadas con la asistencia sanitaria, como los hospitales y las empresas de seguro médico, en la administración pública o en el sector empresarial) no tienen una repercusión significativa en las revisiones del riesgo de déficit al alza y a la baja en el futuro. Aunque no se dispone de datos detallados, hay indicios de que el equilibrio financiero de las unidades que deben ser reclasificadas dentro o fuera de la administración pública, para que se ajusten a las normas ESA95, es muy pequeño. (Véanse las conclusiones de Eurostat sobre la visita de diálogo a Eslovaquia el 10 y el 11 de marzo de 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , próxima publicación.) .[9][10] Comunicado de prensa de Eurostat nº 54, de 18 de abril de 2008. Las ratios de déficit se revisan habitualmente —al alza o a la baja— tras la publicación de los primeros resultados en la notificación de primavera. Para el conjunto de los Estados miembros de la UE, las revisiones suelen ser relativamente pequeñas y, por término medio, prácticamente nulas. En el caso de Eslovaquia, dada la diferencia entre la cifra de déficit notificada para 2007 y el valor de referencia para el déficit, es poco probable que las posibles revisiones futuras de las cuentas públicas eleven la ratio de déficit correspondiente a 2007 por encima del 3 % del PIB. Las cuestiones pendientes en relación con la delimitación sectorial de las administraciones públicas en Eslovaquia (en concreto por lo que respecta a la adecuada clasificación sectorial de unidades relacionadas con la asistencia sanitaria, como los hospitales y las empresas de seguro médico, en la administración pública o en el sector empresarial) no tienen una repercusión significativa en las revisiones del riesgo de déficit al alza y a la baja en el futuro. Aunque no se dispone de datos detallados, hay indicios de que el equilibrio financiero de las unidades que deben ser reclasificadas dentro o fuera de la administración pública, para que se ajusten a las normas ESA95, es muy pequeño. (Véanse las conclusiones de Eurostat sobre la visita de diálogo a Eslovaquia el 10 y el 11 de marzo de 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , próxima publicación.) En 2005 se puso en marcha una reforma de las pensiones, que afectó a las cotizaciones sociales al reorientar el 9 % de los salarios brutos a un segundo régimen de pensiones por capitalización. Debido al generalizado interés público en este régimen y a una transición gradual, se calcula que estas transferencias de ingresos aumentaron del 0,8 % del PIB en 2005 al 1,2 % y el 1,3 % del PIB en 2006 y 2007 respectivamente. Eslovaquia se comprometió a incrementar gradualmente los impuestos sobre los cigarrillos hasta los niveles mínimos exigidos por la UE. Como consecuencia, los impuestos aumentaron en mayo de 2004, enero de 2006 y enero de 2008, y está previsto que vuelvan a subir otra vez en diciembre de 2008. Todas las subidas hasta ahora han estado precedidas de un copioso almacenamiento de existencias de cigarrillos en diversas fases de la cadena de distribución. Esto ha dado lugar a aumentos de los ingresos fiscales de alrededor del 0,1 %, el 0,3 % y el 0,5 % del PIB en 2003, 2005 y 2007 respectivamente, seguidos de déficit de ingresos equivalentes en los años siguientes. Además, Eslovaquia tiene créditos sobre varios países extranjeros. La cancelación de algunos de ellos en 2003, 2005 y 2007 tuvo un efecto de aumento del déficit del 0,4 %, 0,9 % y 0,1 % del PIB respectivamente. Al ser el déficit de 2003 mejor de lo que se había estimado inicialmente, la evolución del déficit general fue coherente con el plazo para la corrección del déficit excesivo fijado por el Consejo en su recomendación en virtud del artículo 104, apartado 7, aunque el proceso de saneamiento fue bastante diferente. En concreto, el déficit general cayó en 2007 en casi un 1½ % del PIB, hasta el 2,2 % del PIB. El saneamiento fiscal se ha beneficiado de la robustez del PIB y el crecimiento del empleo y los ingresos, que han permitido que la ratio gasto público/PIB disminuya más deprisa que la ratio ingresos/PIB. La reducción de la ratio gasto público/PIB del 40,2 % del PIB en 2003 al 36,9 % del PIB en 2007 obedeció también a la moderación y las reformas del gasto público. Entre estas reformas cabe citar la restricción de las prestaciones sociales y por desempleo, el endurecimiento de las condiciones para la jubilación anticipada y el incremento gradual de la edad en que se tiene derecho a una pensión de jubilación. La creación de la empresa nacional de autopistas en 2005 ha permitido al Gobierno financiar en parte la construcción de estas vías con financiación del sector privado. Por lo que respecta a los ingresos, en 2004 se introdujo una reforma fiscal global, que desplazó la importancia relativa del impuesto sobre la renta al impuesto sobre el consumo. Junto con la reforma de las pensiones de 2005, ha contribuido a una disminución de la ratio ingresos/PIB, del 37,4 % del PIB en 2003 al 34,7 % del PIB en 2007. El resultado del déficit de 2007 se situó por debajo del objetivo oficial del 2,9 % del PIB, establecido en la actualización de diciembre de 2006 del programa de convergencia. Estos resultados, mejores de lo pronosticado, se debieron principalmente a un crecimiento del PIB y del empleo por encima de las previsiones, a una cofinanciación para los fondos de la UE inferior a la presupuestada y a una acumulación de existencias de cigarrillos al final de 2007 superior a la prevista, provocada por la subida del impuesto especial sobre el tabaco en enero de 2008 y que tuvo como resultado un aumento de los ingresos en medio punto porcentual del PIB, frente al cuarto de punto porcentual del PIB previsto en el programa. Sin embargo, la reactivación económica y los frutos del crecimiento generados por las reformas estructurales no se aprovecharon del todo para el saneamiento presupuestario. Como resultado, el déficit estructural (es decir, el déficit ajustado en función el ciclo, excluidas las medidas excepcionales y otras de carácter temporal) empeoró, pasando de alrededor del 1½ % del PIB en 2003 a un 3 % del PIB en 2006, antes de mejorar hasta situarse en torno al 2½ % del PIB en 2007. Sin embargo, la creación del segundo régimen de pensiones por capitalización en 2005 ha contribuido al deterioro estructural De conformidad con el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) nº 1476/97, la decisión de derogar una decisión sobre la existencia de déficit excesivo debe tener en cuenta el coste neto de una reforma de las pensiones que introduzca un régimen mixto que incluya un sistema de plena capitalización obligatorio, si el déficit ha disminuido de manera importante y continua y ha alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Puesto que el déficit de las administraciones públicas de 2007 se situó por debajo del valor de referencia del 3 %, no es necesario considerar la aplicación de este artículo. . [11] De conformidad con el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) nº 1476/97, la decisión de derogar una decisión sobre la existencia de déficit excesivo debe tener en cuenta el coste neto de una reforma de las pensiones que introduzca un régimen mixto que incluya un sistema de plena capitalización obligatorio, si el déficit ha disminuido de manera importante y continua y ha alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Puesto que el déficit de las administraciones públicas de 2007 se situó por debajo del valor de referencia del 3 %, no es necesario considerar la aplicación de este artículo. 3. Previsiones de déficit para 2008 y años posteriores Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, se espera que el déficit general siga reduciéndose hasta el 2,0 % del PIB en 2008, antes de aumentar al 2,3 % del PIB en 2009 (tomando como base la hipótesis habitual de mantenimiento de la política económica), en un contexto de marcada disminución del PIB —que, sin embargo, seguirá siendo fuerte— y de desaceleración de la generación de empleo. Se prevé que las medidas de aumento de los ingresos incluidas en el presupuesto de 2008, como la ampliación de la base del impuesto sobre la renta de las personas físicas y del impuesto de sociedades y el aumento del límite máximo de las cotizaciones sociales, generen unos ingresos adicionales de alrededor de un cuarto de punto porcentual del PIB en 2008. Es probable que el déficit de ingresos provocado por la acumulación de existencias de cigarrillos en 2007 se compense en gran medida con otra acumulación de cigarrillos motivada por una subida menor del impuesto especial prevista para el final de 2008. Además, la apertura temporal del segundo régimen de pensiones en la primera mitad de 2008, que permitirá que todos los participantes actuales lo abandonen y que se unan a él otros nuevos, debería generar unos ingresos extraordinarios de alrededor del 0,1 % del PIB, ya que los ahorros acumulados en los años anteriores en el segundo régimen se transferirán al sistema de reparto si los participantes deciden marcharse. En cuanto al gasto, las subvenciones agrícolas seguirán aumentando sustancialmente. La principal razón del deterioro proyectado para 2009 en la previsión de primavera es un probable déficit de ingresos de alrededor de medio punto porcentual del PIB debido a la mencionada nueva acumulación sustancial de existencias de cigarrillos en 2008. Mientras que la previsión para 2008 concuerda con el último objetivo oficial del 2 % del PIB (fijado por el Ministerio de Hacienda en febrero de 2008 en respuesta al dictamen del Consejo de febrero de 2008 sobre la actualización de noviembre de 2007 del programa de convergencia), la previsión para 2009 está significativamente por encima del último objetivo nacional del 1,7 % del PIB (fijado en abril de 2008 en el nuevo anteproyecto de presupuesto), que aún no se ha sustentado con medidas explícitas. Se prevé que el déficit estructural empeore, de alrededor del 2½ % a en torno al 2¾ % del PIB entre 2007 y 2008, lo cual no es conforme con el Pacto de Estabilidad y Crecimiento, que especifica que, para los Estados miembros de la zona del euro y del MTC II, la mejora anual del saldo estructural deberá ser, como mínimo, del 0,5 % del PIB, y que el ajuste podrá ser mayor en coyunturas económicas favorables. En 2009, según la hipótesis habitual de mantenimiento de la política económica, se prevé que el déficit estructural siga deteriorándose hasta situarse en torno a un 3 % del PIB, debido principalmente al déficit de ingresos relacionado con la acumulación de existencias de cigarrillos. Según el dictamen del Consejo DO C 49 de 22.2.2008, p. 44. , de febrero de 2008, sobre la actualización de noviembre de 2007 del programa de convergencia, la orientación presupuestaria del programa no parece bastar para garantizar el logro del objetivo a medio plazo para Eslovaquia, consistente en un déficit estructural ligeramente inferior al 1 % del PIB al final del período (2010), como se prevé en el programa. Además, el Consejo concluyó que el cambio previsto en el saldo estructural para 2008 no era conforme con el Pacto y debía ser más ambicioso.[12] DO C 49 de 22.2.2008, p. 44. 4. Evolución de la deuda y previsiones La ratio de deuda disminuyó gradualmente del 42,4 % del PIB en 2003 al 29,4 % del PIB en 2007, es decir, muy por debajo del valor de referencia del 60 % del PIB, gracias sobre todo a los ingresos obtenidos con las privatizaciones. Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, la deuda bruta de las administraciones públicas debería mantenerse en términos generales estable durante el periodo de la previsión (suponiendo una ausencia de cambios en la política económica). 5. Conclusiones Los datos disponibles en mayo de 2004 indicaban que el déficit de 2003 había sido del 3,6 % del PIB y que se esperaba que se mantuviera por encima del valor de referencia en los años siguientes. Según los datos más recientes, el déficit de las administraciones públicas se mantuvo por debajo del 3 % del PIB en los años 2003-2005, antes de subir al 3,6 % del PIB en 2006 debido principalmente al aumento sustancial del consumo público. El déficit general bajó de nuevo al 2,2 % del PIB en 2007. El saldo estructural, es decir, el saldo ajustado en función del ciclo descontando las medidas excepcionales y otras de carácter temporal, empeoró en 2006 en torno a un 2 % del PIB, pero volvió a mejorar en alrededor de medio punto porcentual del PIB en 2007. Según las previsiones de primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, el déficit global debería reducirse hasta el 2,0 % del PIB en 2008 y, suponiendo que las políticas no varíen, aumentar hasta el 2,3 % en 2009. Esto indica que se ha logrado situarlo por debajo del máximo del 3 % del PIB de forma creíble y sostenible. La deuda pública bruta disminuyó del 42,4 % del PIB en 2003 al 29,4 % en 2007, manteniéndose muy por debajo del valor de referencia (60 % del PIB). Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, se prevé que la ratio de deuda se mantenga en términos generales estable durante el periodo de la previsión (suponiendo una ausencia de cambios en la política económica). De la evaluación global efectuada se desprende que la situación de déficit excesivo en Eslovaquia ha sido corregida. Por consiguiente, la Comisión recomienda al Consejo que derogue su decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo en Eslovaquia. Cuadro 2: Evolución presupuestaria (2003-2009) % del PIB, salvo indicación en contrario|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|PC (2)|COM ( 3 )|PC (2)| Saldo de las administraciones públicas|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| -Total ingresos|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Total gastos|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| de los cuales:|- intereses|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |-formación bruta de capital fijo|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Costes de la reforma de las pensiones|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Acumulación de existencias de cigarrillos (impacto neto)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|No procede|-0,4|No procede| Saldo primario|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Medidas excepcionales y otras medidas de carácter temporal|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Saldo estructural (1) |-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Saldo estructural primario (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Deuda pública bruta|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Crecimiento del PIB real (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Brecha de producción|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Saldo ajustado en función del ciclo (primario) excluidas las medidas excepcionales y de carácter temporal.(2) Saldo ajustado en función del ciclo y saldo estructural y brecha de producción según el programa (cálculos de los servicios de la Comisión partiendo de los datos del programa).(3) Supuesto de mantenimiento de la política económica.Fuentes: Previsión de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión (COM) y actualización de noviembre de 2007 del programa de convergencia (PC) (entre paréntesis los últimos objetivos nacionales fijados en febrero y abril de 2008).| Recomendación de DECISIÓN DEL CONSEJO por la que se deroga la Decisión 2005/182/CE relativa a la existencia de un déficit excesivo en Eslovaquia EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA, Visto el Tratado constitutivo de la Comunidad Europea y, en particular, su artículo 104, apartado 12, Vista la Recomendación de la Comisión, Considerando lo siguiente: (1) Mediante la Decisión 2005/182/CE DO L 62 de 9.3.2005, p. 16. del Consejo, siguiendo la Recomendación de la Comisión en virtud del artículo 104, apartado 6, del Tratado, se declaró la existencia de un déficit excesivo en Eslovaquia. El Consejo observó que el déficit de las administraciones públicas había sido del 3,6 % del PIB en 2003, superior al valor de referencia que figura en el Tratado, del 3 % del PIB. [13] DO L 62 de 9.3.2005, p. 16. (2) El 5 de julio de 2004, de conformidad con el artículo 104, apartado 7, del Tratado y el artículo 3, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/27 del Consejo, de 7 de julio de 1997, relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , el Consejo, partiendo de una recomendación de la Comisión, formuló una recomendación dirigida a Eslovaquia para que este país pusiera fin a su situación de déficit excesivo en 2007 a más tardar. La recomendación se hizo pública.[14] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). (3) En virtud del artículo 104, apartado 12, del Tratado, las Decisiones del Consejo relativas a la existencia de un déficit excesivo deben derogarse cuando el déficit excesivo en el Estado miembro afectado haya sido corregido en opinión del Consejo. (4) Con arreglo al Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, la Comisión debe proporcionar los datos para la aplicación del procedimiento. En el marco de la aplicación de este Protocolo, los Estados miembros deben notificar los datos relativos a la deuda y el déficit públicos y a otras variables asociadas, dos veces al año, a saber, antes del 1 de abril y del 1 de octubre, de conformidad con el artículo 4 del Reglamento (CE) nº 3605/93 del Consejo, de 22 de noviembre de 1993, relativo a la aplicación del Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado constitutivo de la Comunidad Europea DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). .[15] DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). (5) Partiendo de los datos proporcionados por la Comisión (Eurostat) de conformidad con el artículo 8 octavo, apartado 1, del Reglamento (CE) nº 3605/93 a raíz de la notificación remitida por Eslovaquia antes del 1 de abril de 2008, y sobre la base de las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, pueden sacarse las siguientes conclusiones: – Debido a las revisiones de los datos tras la Decisión de 2004 del Consejo sobre la existencia de déficit excesivo, el déficit de las administraciones públicas se mantuvo por debajo del 3 % del PIB en los años 2003-2005. Tras aumentar al 3,6 % del PIB en 2006 se redujo al 2,2 % del PIB en 2007, porcentaje inferior al valor de referencia para el déficit, del 3 % del PIB. Esta cifra debe compararse con el objetivo de un déficit del 2,9 % del PIB, fijado en la actualización del programa de convergencia de diciembre de 2006. – El saneamiento presupuestario se ha beneficiado de la robustez del PIB y del crecimiento del empleo y los ingresos, que han permitido que la ratio gasto/PIB disminuya más deprisa que la ratio ingresos/PIB. La disminución de la ratio gasto/PIB obedeció también a la moderación del gasto y a reformas del gasto, como la aplicación de restricciones sustanciales a las prestaciones sociales. Sin embargo, la reactivación económica y los frutos del crecimiento generados por las reformas estructurales no se aprovecharon del todo para el saneamiento presupuestario. Como resultado, se calcula que el déficit estructural (es decir, el saldo ajustado en función el ciclo, excluidas las medidas excepcionales y otras de carácter temporal) empeoró, pasando de alrededor del 1½ % del PIB en 2003 a un 3 % del PIB en 2006, antes de mejorar hasta situarse en torno al 2½ % del PIB en 2007. Sin embargo, parte del deterioro estructural puede atribuirse a la introducción del segundo régimen de pensiones por capitalización en 2005; se calcula que las transferencias efectuadas a este régimen aumentaron del 0,8 % del PIB en 2005 al 1,2 % y el 1,3 % del PIB en 2006 y 2007 respectivamente. Además, las subidas de los impuestos sobre los cigarrillos, precedidas de considerables acumulaciones de existencias de éstos en diversas etapas de la cadena de distribución, ocasionaron cambios importantes en los ingresos fiscales, cuyo resultado fue un aumento de estos ingresos en 2003, 2005 y 2007, seguido de un déficit de ingresos equivalente en los años siguientes. – Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, el déficit general debería seguir reduciéndose en 2008, hasta situarse en el 2,0 % del PIB, debido principalmente a la perspectiva constante de fuerte crecimiento y a algunas medidas de incremento de los ingresos, como la ampliación de la base del impuesto sobre la renta de las personas físicas y del impuesto de sociedades y el aumento del límite máximo de las cotizaciones sociales. Esta evolución concuerda con el objetivo oficial de déficit de un 2,0 % del PIB fijado en febrero de 2008. Para 2009, las previsiones de primavera apuntan, si no cambian las políticas, a un aumento del déficit hasta el 2,3 % del PIB. Esto indica que se ha logrado situarlo por debajo del máximo del 3 % del PIB de forma creíble y sostenible. Se prevé que el saldo estructural empeore en aproximadamente ¼ de punto porcentual del PIB en 2008 y, a políticas constantes, en alrededor de otro ¼ de punto porcentual en 2009. Esta evolución debe valorarse teniendo en cuenta la necesidad de avanzar hacia el objetivo a medio plazo (OMP) de la situación presupuestaria, que, en el caso de Eslovaquia, es un déficit estructural ligeramente inferior al 1 % del PIB. – La deuda pública se mantiene muy por debajo del valor de referencia del 60 % del PIB. Disminuyó del 42,4 % del PIB en 2003 al 29,4 % en 2007. Según las previsiones de la primavera de 2008, se prevé que la ratio de deuda se mantenga en términos generales estable durante el periodo de la previsión (suponiendo una ausencia de cambios en la política económica). (6) En opinión del Consejo, el déficit excesivo de Eslovaquia ha sido corregido y, por consiguiente, procede derogar la Decisión 2005/182/CE. HA ADOPTADO LA PRESENTE DECISIÓN: Artículo 1 De la evaluación global efectuada se desprende que la situación de déficit excesivo en Eslovaquia ha sido corregida. Artículo 2 Queda derogada la Decisión 2005/182/CE. Artículo 3 El destinatario de la presente Decisión es la República Eslovaca. Hecho en Bruselas, el Por el Consejo El Presidente [1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). [2] DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). [3] La notificación más reciente de Eslovaquia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Eslovaquia se benefició de un período de transición para aplicar la decisión de Eurostat de 2 de marzo de 2004 relativa a la clasificación de los sistemas de pensiones por capitalización y, en consecuencia, en las cifras de déficit y de deuda que notificó no estaba incluido el coste neto de su reforma de las pensiones de 2005 hasta abril de 2006 (comunicado de prensa de Eurostat nº 117/2004, de 23 de septiembre de 2004, sobre el período de transición para aplicar la decisión que figura en el comunicado de prensa de Eurostat nº 30/2004, de 2 de marzo de 2004). Puesto que en los diferentes documentos del procedimiento de déficit excesivo, y, en concreto, en la recomendación del Consejo en virtud del artículo 104, apartado 7, se tuvieron plenamente en cuenta las implicaciones de las decisiones de Eurostat de marzo de 2004, todas las cifras de déficit y de deuda citadas en el presente documento incluyen el coste de la reforma de las pensiones y son, por tanto, completamente comparables. [5] SEC(2004) 577. [6] DO L 62 de 9.3.2005, p. 16. [7] Todos los documentos relacionados con el PDE aplicado a Eslovaquia pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Comunicado de prensa de Eurostat nº 54, de 18 de abril de 2008. [10] Las ratios de déficit se revisan habitualmente —al alza o a la baja— tras la publicación de los primeros resultados en la notificación de primavera. Para el conjunto de los Estados miembros de la UE, las revisiones suelen ser relativamente pequeñas y, por término medio, prácticamente nulas. En el caso de Eslovaquia, dada la diferencia entre la cifra de déficit notificada para 2007 y el valor de referencia para el déficit, es poco probable que las posibles revisiones futuras de las cuentas públicas eleven la ratio de déficit correspondiente a 2007 por encima del 3 % del PIB. Las cuestiones pendientes en relación con la delimitación sectorial de las administraciones públicas en Eslovaquia (en concreto por lo que respecta a la adecuada clasificación sectorial de unidades relacionadas con la asistencia sanitaria, como los hospitales y las empresas de seguro médico, en la administración pública o en el sector empresarial) no tienen una repercusión significativa en las revisiones del riesgo de déficit al alza y a la baja en el futuro. Aunque no se dispone de datos detallados, hay indicios de que el equilibrio financiero de las unidades que deben ser reclasificadas dentro o fuera de la administración pública, para que se ajusten a las normas ESA95, es muy pequeño. (Véanse las conclusiones de Eurostat sobre la visita de diálogo a Eslovaquia el 10 y el 11 de marzo de 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , próxima publicación.) [11] De conformidad con el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) nº 1476/97, la decisión de derogar una decisión sobre la existencia de déficit excesivo debe tener en cuenta el coste neto de una reforma de las pensiones que introduzca un régimen mixto que incluya un sistema de plena capitalización obligatorio, si el déficit ha disminuido de manera importante y continua y ha alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Puesto que el déficit de las administraciones públicas de 2007 se situó por debajo del valor de referencia del 3 %, no es necesario considerar la aplicación de este artículo. [12] DO C 49 de 22.2.2008, p. 44. [13] DO L 62 de 9.3.2005, p. 16. [14] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). [15] DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). ET (...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON| Brüssel 7.5.2008 SEK(2008) 572 lõplik Soovitus: NÕUKOGU OTSUS, millega tühistatakse otsus 2005/182/EÜ ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Slovakkias (komisjoni esitatud) SELETUSKIRI 1. Taust Asutamislepingu artiklis 104 on sätestatud, et liikmesriigid peavad hoiduma ülemäärasest riigieelarve puudujäägist, ning on kehtestatud selle väljaselgitamise ja kõrvaldamise menetlus. Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust on üksikasjalikumalt kirjeldatud nõukogu määruses (EÜ) nr 1467/97 (ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta) EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). , mis on stabiilsuse ja kasvu pakti osa. Asutamislepingu artikli 104 lõike 2 kohaselt peab komisjon kontrollima eelarvedistsipliini järgmist kahe kriteeriumi alusel: a) kas kavandatud või tegeliku eelarvepuudujäägi suhe SKTsse ületab kontrollväärtuse 3 % (välja arvatud juhul, kui see suhe on oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele; või kontrollväärtuse ületamine on ainult erandlik ja ajutine ning suhe on kontrollväärtuse lähedane); ja b) kas valitsemissektori võla suhe sisemajanduse kogutoodangusse ületab 60 %-lise kontrollväärtuse (välja arvatud juhul, kui see suhtarv väheneb piisavalt ning läheneb kontrollväärtusele rahuldava kiirusega).[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). Vastavalt asutamislepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevale protokollile esitab komisjon andmed ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamiseks. Kõnealuse protokolli kohaldamise osana peavad liikmesriigid vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 3605/93 EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). , Viimane Slovakkia teatis on kättesaadav veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovakkia kasutas Eurostati 2. märtsi 2004. aasta kogumispensionisüsteemide liigitamist käsilteva otsuse rakendamisel ära üleminekuperioodi ja seega esitas puudujäägi ja võla näitajad ilma 2005. aasta selle pensionireformi netokuluta, mis kestis kuni 2006. aasta aprillini (Eurostati 23. septembri 2004. aasta pressiteade nr 117/2004 üleminekuperioodi kohta seoses otsuse rakendamisega, mis avaldati Eurostati 2. märtsi 2004. aasta pressiteates nr 30/2004). Kuna ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevates dokumentides, sealhulgas eelkõige artikli 104 lõike 7 kohases nõukogu soovituses, rakendati täielikult Eurostati 2004. aasta märtsi otsust, sisaldavad kõik käesolevas dokumendis esitatud puudujäägi ja võla näitajad pensionireformi kulusid ning on seega täielikult võrreldavad. artiklile 4 esitama kaks korda aastas (enne 1. aprilli ja 1. oktoobrit) andmed valitsemissektori eelarve puudujäägi ja võla kohta ning muud seotud näitajad.[2][3][4] EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). Viimane Slovakkia teatis on kättesaadav veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakkia kasutas Eurostati 2. märtsi 2004. aasta kogumispensionisüsteemide liigitamist käsilteva otsuse rakendamisel ära üleminekuperioodi ja seega esitas puudujäägi ja võla näitajad ilma 2005. aasta selle pensionireformi netokuluta, mis kestis kuni 2006. aasta aprillini (Eurostati 23. septembri 2004. aasta pressiteade nr 117/2004 üleminekuperioodi kohta seoses otsuse rakendamisega, mis avaldati Eurostati 2. märtsi 2004. aasta pressiteates nr 30/2004). Kuna ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevates dokumentides, sealhulgas eelkõige artikli 104 lõike 7 kohases nõukogu soovituses, rakendati täielikult Eurostati 2004. aasta märtsi otsust, sisaldavad kõik käesolevas dokumendis esitatud puudujäägi ja võla näitajad pensionireformi kulusid ning on seega täielikult võrreldavad. Komisjon algatas 12. mail 2004 artikli 104 lõike 3 kohase ettekande vastuvõtmisega Slovakkia suhtes ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, mis põhines valitsemissektori eelarvepuudujäägil 3,6 % SKTst 2003. aastal SEK(2004) 577. . Komisjoni soovituse alusel otsustas nõukogu 5. juulil 2004, et Slovakkial on vastavalt artikli 104 lõikele 6 ülemäärane eelarvepuudujääk ELT L 62, 9.3.2005, lk 16. . Tuginedes samuti komisjoni soovitusele, esitas nõukogu samal ajal artikli 104 lõike 7 kohaselt Slovakkiale soovitused ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks hiljemalt 2007. aasta lõpuks Kõik Slovakkia ülemäärast eelarvepuudujääki käsitlevad dokumendid on kättesaadavad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. ELT L 62, 9.3.2005, lk 16. Kõik Slovakkia ülemäärast eelarvepuudujääki käsitlevad dokumendid on kättesaadavad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Nõukogu soovitas oma artikli 104 lõike 7 kohases soovituses Slovakkia ametiasutustel võtta keskpika perioodi jooksul meetmeid, et viia eelarvepuudujääk usaldusväärsel ja jätkusuutlikul viisil hiljemalt 2007. aastaks alla 3 % SKT-st vastavalt nõukogu 5. juuli 2004. aasta arvamuses (2004. aasta mais esitatud lähenemisprogrammi kohta) täpsustatud eelarvepuudujäägi vähendamiskavale; jõuliselt rakendada 2004. aasta mai lähenemisprogrammis kavandatud meetmeid, eelkõige neid, mis on seotud kavandatavate tervishoiureformide ja avaliku sektori tõhustamisega; kiirendada eelarve tasakaalustamist, juhul kui rakendatud struktuurireformide tulemuseks on 2004. aasta mai lähenemisprogrammis kavandatust suurem kasv, suunates kavandatust suurema tulu esmajärjekorras eelarvepuudujäägi kiiremaks vähendamiseks; ning rakendada 5. novembriks 2004 tõhusaid meetmeid 2005. aasta eelarvepuudujäägiga seotud eesmärgi saavutamiseks. Lisaks kutsus nõukogu Slovakkia ametiasutusi üles tugevdama kolmeaastase eelarveraamistiku siduvat laadi, kehtestades kulutustele üksikasjalikud keskpika perioodi ülemmäärad, mis tuleb parlamendis vastu võtta. Tabel 1: Nõukogu 5. juulil 2004 kinnitatud kohandused % SKTst, kui ei ole osutatud teisiti|2003|2004|2005|2006|2007| Valitsemissektori eelarve seisundp.m: SKT reaalkasv (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Allikas : Artikli 104 lõike 7 kohane nõukogu soovitus ja nõukogu arvamus lähenemisprogrammi kohta, mis võeti vastu 2004. aasta mais (mõlemad vastu võetud 5. juulil 2004). Komisjon võttis 22. detsembril 2004. aastal, st pärast nõukogu soovituses kehtestatud tähtpäeva möödumist, vastu teatise nõukogule, milles märgiti, et Slovakkia seni võetud meetmed on kooskõlas nõukogu soovitusega ning kõnealuses etapis ei ole vaja astuda järgmisi samme ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks SEK(2004) 1630. . Kõnealuse hinnanguga nõustus oma 18. jaanuari 2005. aasta istungil ka nõukogu.[8] SEK(2004) 1630. Kooskõlas asutamislepingu artikli 104 lõikega 12 tuleb nõukogu otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi kohta komisjoni soovituse põhjal tühistada, kui ülemäärane eelarvepuudujääk asjaomases liikmesriigis on nõukogu arvates kõrvaldatud. 2. Eelarvepuudujäägi hiljutised arengud 2004. aasta mais, kui komisjon algatas Slovakkia suhtes ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, oli kättesaadavate andmete kohaselt puudujääk 3,6 % SKTst ning prognoositi, et puudujääk jääb järgnevatel aastatel alla kontrollväärtuse. Slovakkia 2008. aasta aprillis esitatud aruande alusel jäi vastavalt komisjoni (Eurostat) esitatud andmetele Eurostati 18. aprilli 2008. aasta pressiteade nr 54. aastatel 2003–2005 valitsemissektori eelarve puudujääk alla 3 % SKTst, mis tulenes andmete täiendavast läbivaatamisest (2007. aasta aprilli teatis) peamiselt maksulaekumiste kajastamise meetodi muutmise tõttu. Eelarvepuudujääk suurenes 2006. aastal 3,6 %ni SKTst (peamiselt tingitud valitsemissektori tarbimise märkimisväärsest suurenemisest 1 % võrra SKTst, sigarettide varu soetamisest 2005. aastal aktsiisimaksu peatse suurenemisega ning pensionireformiga seotud kulude suurenemisest) ning vähenes 2007. aastal 2,2 %ni SKTst Eelarvepuudujäägi suhet korrigeeritakse tavaliselt alla- või ülespoole pärast esimeste tulemuste avaldamist kevadises teatises. Enamiku ELi liikmesriikide puhul korrigeeritakse kõnealust suhtarvu vähe ja keskmiselt on korrektsiooni suurus nullilähedane. Arvestades siiski hiljuti teatavaks saanud 2007. aasta eelarvepuudujäägi ja kontrollväärtuse suurt vahet on Slovakkia puhul vähe tõenäoline, et riigi raamatupidamise võimalik läbivaatamine tulevikus tõstaks 2007. aasta eelarvepuudujäägi suhte üle 3 % SKTst. Kuigi Slovakkias on veel lahtisi küsimusi seoses valitsemissektori piiritlemisega (eelkõige vastav sektoripõhine liigitamine tervishoius, nt haiglad ja haigekassad riiklikus- või erasektoris), ei ole sellel tulevikus olulist mõju puudujäägi üles- või allapoole korrigeerimisele. Kuigi üksikasjalikud andmed ei ole kättesaadavad, võib arvata, et valitsemissektorisse kuuluvate või mittekuuluvate vastavalt ESA95-le ümberklassifitseerida tulevate üksuste mõju finantstasakaalule on väga väike. (Vt Eurostati järeldused 10. ja 11. märtsi 2008. aasta külaskäigu kohta: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , peagi kättesaadav.) .[9][10] Eurostati 18. aprilli 2008. aasta pressiteade nr 54. Eelarvepuudujäägi suhet korrigeeritakse tavaliselt alla- või ülespoole pärast esimeste tulemuste avaldamist kevadises teatises. Enamiku ELi liikmesriikide puhul korrigeeritakse kõnealust suhtarvu vähe ja keskmiselt on korrektsiooni suurus nullilähedane. Arvestades siiski hiljuti teatavaks saanud 2007. aasta eelarvepuudujäägi ja kontrollväärtuse suurt vahet on Slovakkia puhul vähe tõenäoline, et riigi raamatupidamise võimalik läbivaatamine tulevikus tõstaks 2007. aasta eelarvepuudujäägi suhte üle 3 % SKTst. Kuigi Slovakkias on veel lahtisi küsimusi seoses valitsemissektori piiritlemisega (eelkõige vastav sektoripõhine liigitamine tervishoius, nt haiglad ja haigekassad riiklikus- või erasektoris), ei ole sellel tulevikus olulist mõju puudujäägi üles- või allapoole korrigeerimisele. Kuigi üksikasjalikud andmed ei ole kättesaadavad, võib arvata, et valitsemissektorisse kuuluvate või mittekuuluvate vastavalt ESA95-le ümberklassifitseerida tulevate üksuste mõju finantstasakaalule on väga väike. (Vt Eurostati järeldused 10. ja 11. märtsi 2008. aasta külaskäigu kohta: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , peagi kättesaadav.) Pensionireform käivitati 2005. aastal, mis mõjutab sotsiaalmaksu laekumist, suunates 9 % brutopalgast pensionifondi (teise) sambasse. Üldsuse suure huvi tõttu selle samba vastu ja seoses sellele järkjärgulise üleminekuga, on kõnealused tulu ülekanded suurenenud 0,8 %-lt SKTst 2005. aastal kuni 1,2 %ni 2006. aastal ja 1,3 %ni 2007. aastal. Slovakkia on lubanud järkjärguliselt suurendada sigarettidelt tasutavat maksu kuni ELis nõutava miinimumtasemeni. Seetõttu tõusid maksud 2004. aasta mais, 2006. aasta jaanuaris ja 2008. aasta jaanuaris ning kavandatakse jälle tõsta 2008. aasta detsembris. Seni on igale maksude tõstmisele eelnenud märkimisväärne sigarettide varumine igas jaotusahela osas. See on mõjutanud maksutulusid, suurendades maksutulu 0,1 %, 0,3 % ja 0,5 % SKTst vastavalt 2003., 2005. ja 2007. aastal, millele järgnes vastav maksutulu vähenemine neile järgnevatel aastatel. Peale selle on Slovakkial nõudeid mitme välisriigi vastu. 2003., 2005. ja 2007. aastal suurendasid mõned sellistest nõuetest loobumised puudujääki vastavalt 0,4 %, 0,9 % ja 0,1 % SKTst. Kuna 2003. aasta eelarvetulemus oli prognoosidest soodsam, oli eelarvepuudujäägi muutumine kooskõlas ülemäärase puudujäägi kõrvaldamise tähtajaga, mille oli nõukogu kehtestanud oma artikli 104 lõike 7 kohases soovituses, kuigi puudujäägi vähendamise tempo oli kavandatust üsna erinev. Eelkõige 2007. aastal vähenes eelarvepuudujääk 1,5 % võrra SKTst 2,2 % tasemele SKTst. Eelarveseisund on paranenud tänu SKT, töökohtade arvu ja tulude suurenemisele, mistõttu on kulude suhe SKTsse vähenenud kiiremini kui tulude suhe SKTsse. Kulude suhte SKTsse vähenemine 40,2 %-lt 2003. aastal 36,9 %-le SKTst 2007. aastal tulenes ka kulude kärpimisest ja kulureformidest. Need hõlmasid sotsiaaltoetuste- ja töötuskindlustushüvitise kärpimist, eelpensionile jäämise tingimuste karmistamist ning pensioniea järkjärgulist tõstmist. National Motorway Company asutamine 2005. aastal võimaldas valitsusel erasektori laenu abil osaliselt rahastada kiirtee ehitamist. Tulude poole peal viidi 2004. aastal läbi põhjalik maksureform, millega kohandati koormust tulu maksustamiselt tarbimise maksustamisele. Koos 2005. aasta pensionireformiga põhjustas see tulude suhte SKTst vähenemise 37,4 % tasemelt 2003. aastal 34,7 %-le 2007. aastal. 2007. aasta puudujääk oli väiksem kui ametlik eesmärk 2,9 % SKTst, mis oli kehtestatud 2006. aasta detsembri ajakohastatud lähenemisprogrammiga. Kavandatust parema tulemuse tingisid peamiselt prognoositust suurem SKT ja tööhõive kasv, eelarves kajastatust väiksem ELi fondide kaasrahastamine ning oodatust laiaulatuslikum sigarettide varumine 2007. aasta lõpus, mille tingis tubakaaktsiisi suurenemine 2008. aasta jaanuaris ning tänu millele suurenesid tulud 0,5 % võrra SKTst võrreldes programmis prognoositud 0,25 %ga. Tsüklilist tõusu ja struktuurireformidest saadavat tulu ei kasutatud siiski täielikult eelarveseisundi tugevdamiseks. Seetõttu halvenes struktuurne puudujääk (s.t eelarve tsükliliselt kohandatud eelarvepuudujääk, välja arvatud ühekordsed ja muud ajutised meetmed) 1,5 % tasemelt SKTst 2003. aastal kuni ligikaudu 3 %ni SKTst 2006. aastal, vähenedes 2007. aastal ligi 2,5 %ni SKTst. Teise pensionisamba loomine 2005. aastal halvendas siiski struktuurset seisundit Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 tuleks otsuses tühistada otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi kohta võtta arvesse selle pensionireformi netokulu, millega võetakse kasutusele mitmesambaline süsteem, mis hõlmab kogumispensioni kohustuslikku sammast, juhul kui puudujääk väheneb märkimisväärselt ja pidevalt ning on jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele. Kuna 2007.aastast on valitsemissektori üldine puudujääk olnud alla 3 %-lise kontrollväärtuse, ei ole vaja kaaluda käesoleva artikli kohaldamist. . [11] Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 tuleks otsuses tühistada otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi kohta võtta arvesse selle pensionireformi netokulu, millega võetakse kasutusele mitmesambaline süsteem, mis hõlmab kogumispensioni kohustuslikku sammast, juhul kui puudujääk väheneb märkimisväärselt ja pidevalt ning on jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele. Kuna 2007.aastast on valitsemissektori üldine puudujääk olnud alla 3 %-lise kontrollväärtuse, ei ole vaja kaaluda käesoleva artikli kohaldamist. 3. Puudujäägiprognoosid 2008. aastaks ja edasiseks Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt läheneb eelarvepuudujääk jätkuvalt 2,0 % suunas SKTst, kuid suureneb 2009. aastal 2,3 %ni SKTst (eeldusel et poliitika ei muutu), mis on tingitud aeglustuvast kuid siiski tugevast majanduskasvust ja tööhõive aeglustuvast kasvust. 2008. aasta eelarvetulu suurendavad meetmed, nt ettevõtte ja füüsilise isiku tulumaksubaasi laiendamine ning sotsiaalmaksu piirmäära tõstmine peaksid andma täiendavat tulu ligikaudu 0,25 % SKTst 2008. aastal. Tulu järsku vähenemist, mis on tingitud 2007. aastal sigarettide varumisest, peaks tasakaalustama järgmine sigarettide varumine aktsiisimaksu kavandatud väiksema tõstmise tõttu 2008. aasta lõpus. Pensioni teise samba ajutine avamine 2008. aasta esimeses pooles, mis võimaldab kõigil praegustel osalistel lahkuda ja uutel liituda, peaks ühekordselt suurendama tulu ligikaudu 0,1 % võrra SKTst, kuna juhul kui osalised otsustavad lahkuda, kantakse varasematel aastatel teise sambasse kogunenud säästud üle jooksvalt finantseeritavasse pensionisambasse. Kulude poole peal suureneb antav põllumajandusabi jätkuvalt. Vastavalt kevadprognoosile on 2009. aastal peamine eelarveseisundi halvenemise põhjus tulude vähenemine 0,5 % võrra SKTst, kuna 2008. aastaks prognoositakse ulatuslikku sigarettide varumist. Kuigi 2008. aasta prognoos vastab ametlikule kontrollväärtusele 2 % SKTst (kehtestanud rahandusminister 2008. aasta veebruaris vastusena nõukogu 2008. aasta veebruari arvamusele lähenemisprogrammi 2007. aasta novembri ajakohastatud versiooni kohta), ületab 2009. aasta prognoos märkimisväärselt viimast riiklikku eesmärki 1,7 % SKTst (kehtestatud 2008. aasta aprilli eelarveprojektis), mida ei toeta veel siiski konkreetsed meetmed. Struktuurne puudujääk peaks aastatel 2007–2008 halvenema 2,5 %-lt SKTst 2,75-le, mis ei ole kooskõlas stabiilsuse ja kasvu paktiga, milles on sätestatud, et euroala ja ERM II liikmesriikidel peab struktuurne eelarveseisund paranema vähemalt 0,5 % võrra SKTst aastas, ja et kohandamine peab olema suurem majanduse tõusuaegadel. Eeldusel et poliitikat ei muudeta, suureneb struktuurne puudujääk 2009. aastal 3 %ni SKTst, mis on tingitud tulude vähenemisest peamiselt sigarettide varumise tõttu. Vastavalt nõukogu 2008. aasta veebruari arvamusele ELT C 49, 22.2.2008, lk 44. lähenemisprogrammi 2007. aasta novembri ajakohastatud versiooni kohta, tunduvad eelarvealased põhimõtted olevat ebapiisavad, et tagada, et Slovakkia keskpika perioodi eesmärk, milleks on struktuurne puudujääk alla 1 % SKTst, saavutatakse programmiperioodi lõpuks (2010. aastaks), nagu on kavandatud programmis. Peale selle jõudis nõukogu järeldusele, et struktuurse seisundi kavandatud muutus 2008. aastal ei ole kooskõlas paktiga ning peaks olema ambitsioonikam.[12] ELT C 49, 22.2.2008, lk 44. 4. Võla muutumine ja prognoosid Võla suhe vähenes 42,4 %-lt SKTst 2003. aastal järk-järgult 29,4 %-le SKTst 2007. aastal, mis on oluliselt alla kontrollväärtuse 60 % SKTst, eelkõige tänu erastamisest saadud tulule. Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt on võla suhe prognoosiperioodil üldiselt stabiilne (eeldusel et poliitikat ei muudeta). 5. Järeldused 2004. aasta mais kättesaadavate andmete alusel oli 2003. aastal puudujääk 3,6 % SKTst ning prognoositi, et puudujääk jääb järgnevatel aastatel üle kontrollväärtuse. Viimaste andmete alusel jäi aastatel 2003–2005 valitsemissektori eelarvepuudujääki alla 3 % SKTst, suurenedes 2006. aastal 3,6 %ni SKTst eelkõige valitsemissektori tarbimiskulude märkimisväärse suurenemise tõttu. Põhipuudujääk vähenes seejärel 2007. aastal 2,2 %ni SKTst. Struktuurne tasakaal (s.t tsükliliselt kohandatud eelarveseisund, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed) halvenes 2006. aastal ligikaudu 2 % võrra SKTst, kuid paranes siis 0,5 % võrra SKTst 2007. aastal. Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks eelarvepuudujääk 2008. aastal vähenema 2,0 %ni SKTst ning eeldusel, et poliitikat ei muudeta, suurenema 2,3 %ni 2009. aastal. See näitab, et eelarvepuudujääk on usaldusväärsel ja jätkusuutlikul viisil viidud alla ülemmäära, milleks on 3% SKTst. Valitsemissektori koguvõlg vähenes 42,4 %-lt SKTst 2003. aastal 29,4 %-le 2007. aastal ja on tunduvalt alla 60 %-lise kontrollväärtuse. Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt on võla suhe prognoosiperioodil üldiselt stabiilne (eeldusel et poliitikat ei muudeta). Üldhinnangust järeldub, et ülemäärane eelarvepuudujääk Slovakkias on kõrvaldatud. Sellega seoses soovitab komisjon nõukogul tühistada oma otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Slovakkias. Tabel 2: Eelarvesuundumused aastatel 2003–2009 % SKTst, kui ei ole osutatud teisiti|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|LP (2)|KOM (3)|LP (2)| Valitsemissektori eelarve seisund|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Kogutulu|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Kogukulu|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Millest:|- intressikulud|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |- kapitali kogumahutus põhivarasse|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Pensionireformiga seotud kulud|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Sigarettide varumine (netomõju)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|puudub|-0,4|puudub| Esmane eelarveseisund|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Ühekordsed ja ajutised meetmed|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Struktuurne seisund (1)|-1.4|-1.4|-1.0|-3.1|-2.6|-2.8|-3.1|-3.1|-2.4| Struktuurne esmane seisund (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Valitsemissektori koguvõlg|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Nt SKT reaalkasv (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Nt SKT lõhe|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Tsükliliselt kohandatud (esmane) seisund, v.a ühekordsed ja ajutised meetmed.(2) Programmi raames esitatud teabe alusel komisjoni talituste arvutatud tsükliliselt kohandatud ja struktuurne seisund ning SKT lõhed.(3) Eeldusel et poliitikat ei muudeta.Allikad: Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoos (KOM) ja lähenemisprogrammi 2007. aasta novembri ajakohastatud versioon (LP) (sulgudes viimased riiklikud eesmärgid, mis kehtestati 2008. aasta veebruaris ja aprillis)| Soovitus: NÕUKOGU OTSUS, millega tühistatakse otsus 2005/182/EÜ ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Slovakkias EUROOPA LIIDU NÕUKOGU, võttes arvesse Euroopa Ühenduse asutamislepingut, eriti selle artikli 104 lõiget 12, võttes arvesse komisjoni soovitust ning arvestades järgmist: (1) Nõukogu otsusega 2005/182/EÜ ELT L 62, 9.3.2005, lk 16. , millega järgiti komisjoni soovitust vastavalt asutamislepingu artikli 104 lõikele 6, jõuti järeldusele, et Slovakkial on ülemäärane eelarvepuudujääk. Nõukogu märkis, et Slovakkia valitsemissektori eelarve puudujääk 2003. aastal oli 3,6% SKTst, mis ületas asutamislepinguga ettenähtud kontrollväärtust ehk 3% piiri. [13] ELT L 62, 9.3.2005, lk 16. (2) Asutamislepingu artikli 104 lõike 7 ning nõukogu 7. juuli 1997. aasta määruse (EÜ) nr 1467/97 (ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta) EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). artikli 3 lõike 4 kohaselt esitas nõukogu komisjoni soovituse põhjal 5. juulil 2004 Slovakkiale soovituse, mille eesmärk oli kõrvaldada ülemäärane eelarvepuudujääk hiljemalt 2007. aastaks. Soovitus avalikustati.[14] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). (3) Kooskõlas asutamislepingu artikli 104 lõikega 12 tuleb nõukogu otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi kohta tühistada, kui ülemäärane eelarvepuudujääk asjaomases liikmesriigis on nõukogu arvates kõrvaldatud. (4) Vastavalt ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevale protokollile, mis on lisatud asutamislepingule, esitab komisjon andmed menetluse rakendamiseks. Kõnealuse protokolli kohaldamise osana peavad liikmesriigid vastavalt nõukogu 22. novembri 1993. aasta määruse (EÜ) nr 3605/93 (Euroopa Ühenduse asutamislepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitleva protokolli kohaldamise kohta) EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). artiklile 4 esitama kaks korda aastas (enne 1. aprilli ja 1. oktoobrit) andmed valitsemissektori eelarve puudujäägi ja võla kohta ning muud seotud muutujad.[15] EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). (5) Nende andmete alusel, mis komisjon (Eurostat) esitas vastavalt määruse (EÜ) nr 3605/93 artikli 8g lõikele 1 pärast Slovakkia poolt enne 1. aprilli 2008 esitatud teatist, ning komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi alusel on võimalik teha järgmised järeldused: – seoses andmete läbivaatamisega pärast nõukogu 2004. aasta otsust ülemäärase puudujäägi olemasolu kohta jäi valitsemissektori eelarve puudujääk aastatel 2003–2005 alla 3 % SKTst. Kuigi 2006. aastal suurenes see 3,6 %ni SKTst, vähenes puudujääk 2007. aastal 2,2 %ni SKTst, mis on alla kontrollväärtuse 3 % SKTst. See on võrreldav puudujäägi eesmärgiga 2,9 % SKTst, mis kehtestati lähenemisprogrammi 2006. aasta detsembri ajakohastatud versioonis. – eelarveseisund on paranenud tänu SKT, töökohtade arvu ja tulude suurenemisele, mistõttu on kulude suhe SKTsse vähenenud kiiremini kui tulude suhe SKTsse. Kulude suhte SKTsse vähenemine oli tingitud ka kulude kokkuhoiust ja nende reformidest, nt sotsiaaltoetuste oluline kärpimine. Tsüklilist tõusu ja struktuurireformidest saadavat tulu ei kasutatud siiski täielikult eelarveseisundi parandamiseks. Seetõttu hinnatakse, et struktuurne puudujääk (s.t eelarve tsükliliselt kohandatud puudujääk ilma ühekordsete ja muude ajutiste meetmeteta) halvenes 1,5 % tasemelt SKTst 2003. aastal ligikaudu 3 %-le SKTst 2006. aastal, vähenedes ligikaudu 2,5 %-le SKTst 2007. aastal. Osa struktuurse seisundi halvenemisest on siiski tingitud teise pensionisamba kasutuselevõtust 2005. aastal, kusjuures ülekanded sellesse sambasse suurenesid hinnanguliselt 0,8 %-lt SKTst 2005. aastal 1,2 %-le ja 1,3 %-le SKTst vastavalt 2006. ja 2007. aastal. Sigarettide aktsiisimaksu tõus, millele eelnes ulatuslik sigarettide varumine jaotusahela eri osades, tingis märkimisväärse maksutulu nihkumise, mistõttu 2003., 2005. ja 2007. aastal maksutulu suurenes, vähenes aga samaväärselt neile järgnevatel aastatel. – komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks 2008. aastal eelarvepuudujääk jätkuvalt vähenema, saavutades 2,0 % taseme SKTst, mis on tingitud peamiselt headest kasvuprognoosidest ning teatavatest tulu suurendavatest meetmetest, nt ettevõtte ja füüsilise isiku tulumaksubaasi laiendamine ning sotsiaalmaksu piirmäära tõstmine. See on kooskõlas 2008. aasta veebruari teatises kehtestatud eelarvepuudujäägi ametliku eesmärgiga 2,0 % SKTst. 2009. aastal suureneb kevadprognoosi kohaselt puudujääk 2,3 %ni SKTst, seda eeldusel, et poliitikat ei muudeta. See näitab, et eelarvepuudujääk on usaldusväärsel ja jätkusuutlikul viisil viidud alla ülemmäära, milleks on 3% SKTst. Struktuurne eelarveseisund peaks 2008. aastal halvenema ligi 0,25 protsendipunkti võrra SKTst ja – eeldusel et poliitikat ei muudeta – ligikaudu 0,25 protsendipunkti võrra 2009. aastal. Seda tuleb vaadata vajaduse taustal teha edusamme eelarveseisundi keskpika perioodi eesmärgi suunas, mis Slovakkia puhul tähendab struktuurselt puudujääki alla 1 % SKTst; – valitsemissektori võlg jääks oluliselt alla kontrollväärtuse 60 % SKTst. See vähenes 2003. aastal 42,4 %-lt SKTst 2007. aastaks 29,4 %-le. 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt on võla suhe prognoosiperioodil üldiselt stabiilne (eeldusel et poliitikat ei muudeta). (6) Nõukogu on arvamusel, et ülemäärane eelarvepuudujääk Slovakkias on kõrvaldatud ning seega tuleks otsus 2005/182/EÜ tühistada, ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA OTSUSE: Artikkel 1 Üldhinnangust järeldub, et ülemäärane eelarvepuudujääk Slovakkias on kõrvaldatud. Artikkel 2 Otsus 2005/182/EÜ tühistatakse. Artikkel 3 Käesolev otsus on adresseeritud Slovaki Vabariigile. Brüssel, Nõukogu nimel eesistuja [1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). [2] EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). [3] Viimane Slovakkia teatis on kättesaadav veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovakkia kasutas Eurostati 2. märtsi 2004. aasta kogumispensionisüsteemide liigitamist käsilteva otsuse rakendamisel ära üleminekuperioodi ja seega esitas puudujäägi ja võla näitajad ilma 2005. aasta selle pensionireformi netokuluta, mis kestis kuni 2006. aasta aprillini (Eurostati 23. septembri 2004. aasta pressiteade nr 117/2004 üleminekuperioodi kohta seoses otsuse rakendamisega, mis avaldati Eurostati 2. märtsi 2004. aasta pressiteates nr 30/2004). Kuna ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevates dokumentides, sealhulgas eelkõige artikli 104 lõike 7 kohases nõukogu soovituses, rakendati täielikult Eurostati 2004. aasta märtsi otsust, sisaldavad kõik käesolevas dokumendis esitatud puudujäägi ja võla näitajad pensionireformi kulusid ning on seega täielikult võrreldavad. [5] SEK(2004) 577. [6] ELT L 62, 9.3.2005, lk 16. [7] Kõik Slovakkia ülemäärast eelarvepuudujääki käsitlevad dokumendid on kättesaadavad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Eurostati 18. aprilli 2008. aasta pressiteade nr 54. [10] Eelarvepuudujäägi suhet korrigeeritakse tavaliselt alla- või ülespoole pärast esimeste tulemuste avaldamist kevadises teatises. Enamiku ELi liikmesriikide puhul korrigeeritakse kõnealust suhtarvu vähe ja keskmiselt on korrektsiooni suurus nullilähedane. Arvestades siiski hiljuti teatavaks saanud 2007. aasta eelarvepuudujäägi ja kontrollväärtuse suurt vahet on Slovakkia puhul vähe tõenäoline, et riigi raamatupidamise võimalik läbivaatamine tulevikus tõstaks 2007. aasta eelarvepuudujäägi suhte üle 3 % SKTst. Kuigi Slovakkias on veel lahtisi küsimusi seoses valitsemissektori piiritlemisega (eelkõige vastav sektoripõhine liigitamine tervishoius, nt haiglad ja haigekassad riiklikus- või erasektoris), ei ole sellel tulevikus olulist mõju puudujäägi üles- või allapoole korrigeerimisele. Kuigi üksikasjalikud andmed ei ole kättesaadavad, võib arvata, et valitsemissektorisse kuuluvate või mittekuuluvate vastavalt ESA95-le ümberklassifitseerida tulevate üksuste mõju finantstasakaalule on väga väike. (Vt Eurostati järeldused 10. ja 11. märtsi 2008. aasta külaskäigu kohta: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , peagi kättesaadav.) [11] Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 tuleks otsuses tühistada otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi kohta võtta arvesse selle pensionireformi netokulu, millega võetakse kasutusele mitmesambaline süsteem, mis hõlmab kogumispensioni kohustuslikku sammast, juhul kui puudujääk väheneb märkimisväärselt ja pidevalt ning on jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele. Kuna 2007.aastast on valitsemissektori üldine puudujääk olnud alla 3 %-lise kontrollväärtuse, ei ole vaja kaaluda käesoleva artikli kohaldamist. [12] ELT C 49, 22.2.2008, lk 44. [13] ELT L 62, 9.3.2005, lk 16. [14] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). [15] EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). Fr (...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES| Bruxelles, le 7.5.2008 SEC(2008) 572 final Recommandation pour une DÉCISION DU CONSEIL abrogeant la décision 2005/182/CE sur l'existence d'un déficit excessif en Slovaquie (présentée par la Commission) EXPOSÉ DES MOTIFS 1. Contexte L’article 104 du traité dispose que les États membres évitent les déficits excessifs et il établit une procédure aux fins de leur identification et de leur correction. La procédure concernant les déficits excessifs (PDE) est précisée dans le règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil «visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs» JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). , qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance. Conformément à l'article 104, paragraphe 2, du traité, il incombe à la Commission d’examiner si la discipline budgétaire a été respectée, et ce, sur la base de deux critères: (a) si le rapport entre le déficit public prévu ou effectif et le PIB dépasse la valeur de référence de 3 % (à moins que le rapport n'ait diminué de manière substantielle et constante et n'atteigne un niveau proche de la valeur de référence; ou à moins que le dépassement de la valeur de référence ne soit qu’exceptionnel et temporaire et que ledit ratio ne reste proche de la valeur de référence); et (b) si la dette publique dépasse la valeur de référence de 60 % du PIB (à moins que le ratio de la dette publique au PIB ne diminue suffisamment et ne s’approche de la valeur de référence à un rythme satisfaisant).[1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). Conformément au protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité, la Commission fournit les données nécessaires à la mise en œuvre de la procédure. Dans le cadre de l'application de ce protocole, les États membres doivent communiquer des données relatives au déficit et à la dette des administrations publiques et d'autres variables liées deux fois l'an, avant le 1 er avril et avant le 1 er octobre, conformément à l'article 4 du règlement (CE) nº 3605/93 du Conseil JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). , La notification la plus récente de la Slovaquie peut être trouvée à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , La Slovaquie a bénéficié d’une période de transition pour pouvoir mettre en œuvre la décision d'Eurostat du 2 mars 2004 concernant la classification des régimes de pension avec constitution de réserves. Les montants relatifs au déficit et à la dette notifiés jusqu’en avril 2006 ne tiennent donc pas compte du coût net de la réforme des retraites engagée en 2005 (communiqué de presse d’Eurostat nº 117/2004 du 23 septembre 2004 concernant la période de transition pour mettre en œuvre la décision figurant dans le communiqué de presse d’Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004). Étant donné que les différents documents dans le cadre de la PDE, notamment la recommandation du Conseil au titre de l'article 104, paragraphe 7, ont pris dûment en considération les implications de la décision d'Eurostat de mars 2004, tous les montants relatifs au déficit et à la dette figurant dans le présent document tiennent compte du coût de la réforme des retraites et sont donc pleinement comparables. .[2][3][4] JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). La notification la plus récente de la Slovaquie peut être trouvée à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . La Slovaquie a bénéficié d’une période de transition pour pouvoir mettre en œuvre la décision d'Eurostat du 2 mars 2004 concernant la classification des régimes de pension avec constitution de réserves. Les montants relatifs au déficit et à la dette notifiés jusqu’en avril 2006 ne tiennent donc pas compte du coût net de la réforme des retraites engagée en 2005 (communiqué de presse d’Eurostat nº 117/2004 du 23 septembre 2004 concernant la période de transition pour mettre en œuvre la décision figurant dans le communiqué de presse d’Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004). Étant donné que les différents documents dans le cadre de la PDE, notamment la recommandation du Conseil au titre de l'article 104, paragraphe 7, ont pris dûment en considération les implications de la décision d'Eurostat de mars 2004, tous les montants relatifs au déficit et à la dette figurant dans le présent document tiennent compte du coût de la réforme des retraites et sont donc pleinement comparables. Le 12 mai 2004, la Commission a engagé une procédure concernant les déficits excessifs pour la Slovaquie en adoptant un rapport au titre de l'article 104, paragraphe 3, sur la base d’un déficit public de 3,6 % du PIB en 2003 SEC(2002) 131. . Le 5 juillet 2004, le Conseil a décidé, sur recommandation de la Commission, que la Slovaquie était en situation de déficit excessif au titre de l’article 104, paragraphe 6 JO L 62 du 9.3.2005, p. 16. . Au même moment, et également sur recommandation de la Commission, le Conseil a adressé à la Slovaquie des recommandations au titre de l’article 104, paragraphe 7, pour qu’il soit mis fin à la situation de déficit public excessif en 2007 au plus tard Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Slovaquie se trouvent à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2002) 131. JO L 62 du 9.3.2005, p. 16. Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Slovaquie se trouvent à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Dans sa recommandation au titre de l’article 104, paragraphe 7, le Conseil recommande que les autorités slovaques «engagent une action à moyen terme en vue de ramener le déficit en dessous de 3,0 % du PIB en 2007 d’une manière crédible et durable, conformément à la trajectoire de réduction du déficit définie dans l'avis rendu par le Conseil le 5 juillet 2004 au sujet du programme de convergence présenté en mai 2004»; «appliquent avec détermination les mesures annoncées dans le programme de convergence de mai 2004, en particulier les nouvelles propositions de réformes du système de santé et la poursuite de la rationalisation du secteur public»; «accélèrent l'ajustement budgétaire si les réformes structurelles mises en œuvre se traduisent par une croissance plus forte que celle prévue dans le programme de convergence de mai 2004, notamment en affectant en priorité à une réduction plus rapide du déficit toutes les recettes supérieures aux montants inscrits au budget»; et «engagent une action efficace d’ici le 5 novembre 2004 au plus tard afin d'appliquer les mesures envisagées pour atteindre l'objectif de déficit fixé pour 2005». En outre, le Conseil invitait les autorités slovaques à «renforcer le caractère contraignant du cadre budgétaire triennal en introduisant des plafonds de dépenses à moyen terme détaillés, à adopter par le Parlement». Tableau 1: Ajustement approuvé par le Conseil le 5 juillet 2004 % du PIB, sauf indication contraire|2003|2004|2005|2006|2007| Solde budgétaire des administrations publiquesp.m.: Croissance du PIB réel (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Source : Recommandation du Conseil au titre de l’article 104, paragraphe 7, et avis du Conseil concernant le programme de convergence de mai 2004, tous deux adoptés le 5 juillet 2004. Le 22 décembre 2004, c'est-à-dire après l’expiration du délai fixé par le Conseil dans sa recommandation, la Commission a adopté une communication au Conseil dans laquelle elle conclut que les mesures prises jusque là par la Slovaquie sont compatibles avec la recommandation du Conseil et qu’aucune autre action au titre de la procédure pour déficits excessifs n’est nécessaire à ce stade SEC(2004) 1630. . Le Conseil a souscrit à ce point de vue lors de sa réunion du 18 janvier 2005.[8] SEC(2004) 1630. Conformément à l’article 104, paragraphe 12, du traité, une décision du Conseil constatant l’existence d’un déficit excessif est abrogée sur recommandation de la Commission, dans la mesure où, de l’avis du Conseil, le déficit excessif dans l’État membre concerné a été corrigé. 2. Évolution récente du déficit Selon les données disponibles en mai 2004, date à laquelle la Commission a engagé une procédure concernant les déficits excessifs pour la Slovaquie, le déficit représentait 3,6 % du PIB en 2003 et il devait rester, d’après les estimations, supérieur à la valeur de référence les années suivantes. Les données fournies par la Commission (Eurostat) à la suite du rapport présenté par la Slovaquie avant avril 2008 Communiqué de presse d’Eurostat nº 54 du 18 avril 2008. indiquent que le déficit des administrations publiques est resté inférieur à 3 % du PIB sur la période 2003-2005 compte tenu d’une révision ultérieure des données (dans la notification d'avril 2007) résultant essentiellement d’une modification de la méthode de comptabilisation des recettes fiscales. Le déficit effectif est passé à 3,6 % du PIB en 2006 (en raison essentiellement d’une hausse de la consommation publique de 1 % du PIB, de la constitution en 2005 de stocks de cigarettes en prévision d’une hausse imminente des accises et des coûts accrus de la réforme des retraites) avant de retomber à 2,2 % du PIB en 2007 Les ratios des déficits sont généralement révisés - à la hausse ou à la baisse - après la publication des premiers résultats dans la notification de printemps. Pour l'ensemble des États membres de l'UE, les révisions sont, en règle générale, relativement faibles et en moyenne proches de zéro. Dans le cas de la Slovaquie, compte tenu de l'écart constaté entre le déficit actuellement annoncé pour 2007 et la valeur de référence, il est peu probable qu'une éventuelle révision des comptes publics relève le ratio de déficit pour 2007 au-dessus du seuil de 3 % du PIB. Le fait que des points relatifs à la délimitation sectorielle des administrations publiques en Slovaquie soient encore en suspens (notamment le classement sectoriel des unités de soins de santé, telles que les hôpitaux et les entreprises d’assurance dans le secteur public ou le secteur privé) n’a pas d’effets significatifs sur les risques d’une future révision à la hausse ou à la baisse du déficit. Bien qu’aucunes données détaillées ne soient disponibles, certains éléments indiquent que le solde financier des unités à reclasser dans le secteur public ou privé, pour se conformer aux règles du SEC95, est très faible. (Voir les conclusions d'Eurostat relatives à la «visite de dialogue» en Slovaquie les 10 et 11 mars 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , bientôt disponible.) .[9][10] Communiqué de presse d’Eurostat nº 54 du 18 avril 2008. Les ratios des déficits sont généralement révisés - à la hausse ou à la baisse - après la publication des premiers résultats dans la notification de printemps. Pour l'ensemble des États membres de l'UE, les révisions sont, en règle générale, relativement faibles et en moyenne proches de zéro. Dans le cas de la Slovaquie, compte tenu de l'écart constaté entre le déficit actuellement annoncé pour 2007 et la valeur de référence, il est peu probable qu'une éventuelle révision des comptes publics relève le ratio de déficit pour 2007 au-dessus du seuil de 3 % du PIB. Le fait que des points relatifs à la délimitation sectorielle des administrations publiques en Slovaquie soient encore en suspens (notamment le classement sectoriel des unités de soins de santé, telles que les hôpitaux et les entreprises d’assurance dans le secteur public ou le secteur privé) n’a pas d’effets significatifs sur les risques d’une future révision à la hausse ou à la baisse du déficit. Bien qu’aucunes données détaillées ne soient disponibles, certains éléments indiquent que le solde financier des unités à reclasser dans le secteur public ou privé, pour se conformer aux règles du SEC95, est très faible. (Voir les conclusions d'Eurostat relatives à la «visite de dialogue» en Slovaquie les 10 et 11 mars 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , bientôt disponible.) En 2005, a été engagée une réforme des retraites affectant les cotisations sociales: 9 % des salaires bruts ont ainsi été réorientés vers un régime de retraite par capitalisation (deuxième pilier). En raison de l’intérêt du public pour ce pilier et d’une transition progressive, on estime que la part de ces transferts de recettes est passée de 0,8 % du PIB en 2005 à 1,2 % en 2006 et à 1,3 % en 2007. La Slovaquie s'est engagée à relever progressivement les taxes sur les cigarettes pour atteindre les niveaux minimaux imposés par l'UE. Elles ont donc été relevées en mai 2004, en janvier 2006 et en janvier 2008 et une nouvelle hausse est prévue pour décembre 2008. Jusqu’à présent, les hausses ont été précédées par la constitution de stocks importants de cigarettes à différentes étapes de la chaîne de distribution, ce qui a entraîné des accroissements des recettes fiscales de l'ordre de 0,1 %, 0,3 % et 0,5% du PIB en 2003, 2005 et 2007 respectivement, suivis de diminutions équivalentes les années suivantes. En outre, la Slovaquie détient des créances sur plusieurs pays étrangers. L’annulation de certaines de ces créances a entraîné une hausse du déficit de 0,4 % du PIB en 2003, de 0,9% en 2005 et de 0,1 % en 2007. Compte tenu d’un déficit moins élevé que prévu en 2003, l'évolution du déficit effectif était conforme au délai fixé par le Conseil dans sa recommandation au titre de l’article 104, paragraphe 7, pour la correction du déficit excessif même si la trajectoire d’assainissement différait fortement. En particulier, le déficit effectif est passé en 2007 de près de 1½ % du PIB à 2,2 % du PIB. L’assainissement budgétaire a bénéficié de la croissance soutenue du PIB, de l’emploi et des recettes, ce qui a permis au ratio des dépenses au PIB de diminuer plus rapidement que celui des recettes au PIB. La baisse du ratio des dépenses au PIB, de 40,2 % du PIB en 2003 à 36,9 % du PIB en 2007, est également due à des restrictions et à des réformes dans le domaine des dépenses (notamment restrictions des prestations sociales et des allocations chômage, durcissement des conditions de départ en préretraite et relèvement progressif de l’âge de la retraite). La création de la National Motorway Company en 2005 a permis au gouvernement de financer en partie la construction d’autoroutes en recourant à l’emprunt privé. Sur le plan des recettes, une réforme fiscale globale a eu lieu en 2004, transférant la charge fiscale des revenus vers la consommation. Elle a contribué, avec la réforme des retraites entreprise en 2005, à faire passer le ratio des recettes au PIB de 37,4 % en 2003 à 34,7 % en 2007. Le déficit de 2007 était inférieur à l'objectif officiel de 2,9 % du PIB fixé dans le programme de convergence actualisé de décembre 2006. Ce résultat meilleur que prévu était dû principalement à une croissance du PIB et de l’emploi meilleure qu’escompté, à un cofinancement des fonds communautaires moins élevé que prévu au budget et à la constitution fin 2007 de stocks de cigarettes plus importants qu’attendu, en prévision d’une hausse des accises sur le tabac en janvier 2008 et qui a généré des recettes supplémentaires de ½ % du PIB, contre ¼ % prévu par le programme. Néanmoins, la relance conjoncturelle et les dividendes de la croissance résultant des réformes structurelles n'ont pas été pleinement mis à profit pour assainir les finances publiques. En conséquence, le déficit structurel (déficit corrigé des variations conjoncturelles hors mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires) s'est aggravé, passant de 1½ % du PIB en 2003 à environ 3 % en 2006 avant de retomber à environ 2½ % du PIB en 2007. Toutefois, la création du deuxième pilier (régime de retraite par capitalisation) en 2005 a contribué à la détérioration structurelle Conformément à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, la décision d’abroger une décision relative à l’existence d’un déficit excessif doit prendre en considération le coût net que présente une réforme des retraites consistant à introduire un système à piliers multiples comportant un pilier obligatoire financé par capitalisation si le déficit a diminué de manière substantielle et constante et qu’il a atteint un niveau proche de la valeur de référence. Puisque le déficit public en 2007 ne dépassait pas la valeur de référence de 3 %, cet article ne s’applique pas. . [11] Conformément à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, la décision d’abroger une décision relative à l’existence d’un déficit excessif doit prendre en considération le coût net que présente une réforme des retraites consistant à introduire un système à piliers multiples comportant un pilier obligatoire financé par capitalisation si le déficit a diminué de manière substantielle et constante et qu’il a atteint un niveau proche de la valeur de référence. Puisque le déficit public en 2007 ne dépassait pas la valeur de référence de 3 %, cet article ne s’applique pas. 3. Projections en matière de déficit pour 2008 et les années suivantes Dans leurs prévisions du printemps 2008, les services de la Commission tablent sur une poursuite de la baisse du déficit effectif, qui passerait à 2,0 % du PIB en 2008 avant de se creuser de nouveau pour atteindre 2,3 % du PIB en 2009 (dans l’hypothèse habituelle de politiques inchangées), dans un contexte marqué par le fort ralentissement de la croissance du PIB, qui restera toutefois soutenue, et le ralentissement de la croissance de l’emploi. Les mesures inscrites au budget de 2008 pour accroître les recettes, telles que l’élargissement de l’assiette de l’impôt sur les sociétés et de l’impôt sur le revenu des personnes et l’augmentation du plafond des cotisations sociales, devraient générer des recettes supplémentaires de l’ordre de ¼ % du PIB en 2008. Le déficit de recettes provoqué par la constitution de stocks de cigarettes en 2007 sera sans doute largement contrebalancé par la constitution de nouvelles réserves de cigarettes motivée par la hausse des accises – plus faible celle-ci – prévue pour fin 2008. De plus, l’ouverture temporaire du second pilier au premier semestre de 2008, qui autorisera le départ des cotisants actuels et l’adhésion de nouveaux, devrait se traduire par des recettes exceptionnelles représentant 0,1 % du PIB, dans la mesure où l’épargne accumulée les années précédentes dans le second pilier sera transférée vers le régime de retraite par répartition si les cotisants décident de partir. Du côté des dépenses, les subventions agricoles devraient continuer d’augmenter de façon substantielle. La détérioration attendue pour 2009 par les services de la Commission dans leurs prévisions de printemps est due essentiellement à un déficit probable de recettes de ½ % du PIB du fait de la constitution – citée précédemment – de stocks de cigarettes en 2008. Si les prévisions pour 2008 sont conformes à l’objectif officiel le plus récent de 2 % du PIB (fixé par le ministère des Finances en février 2008 à la suite de l’avis du Conseil de février 2008 sur le programme de convergence actualisé de novembre 2007), les prévisions pour 2009 sont largement supérieures au dernier objectif national de 1,7 % du PIB (fixé en avril 2008 dans le nouveau projet de proposition de budget), qui n’est encore étayé par aucune mesure concrète. Le déficit structurel devrait s’aggraver et passer d’environ 2½ % du PIB en 2007 à 2¾ % en 2008, ce qui n’est pas conforme au pacte de stabilité et de croissance, qui précise que, pour les États membres de la zone euro et du MCE II, l’amélioration annuelle du solde structurel doit atteindre 0,5 % du PIB, étant entendu que cet ajustement doit être plus élevé en période de conjoncture économique favorable. En 2009, dans l’hypothèse habituelle de politiques inchangées, le déficit structurel devrait continuer à se creuser pour atteindre 3 % du PIB en raison principalement de la diminution des recettes induite par la constitution de stocks de cigarettes. Selon l'avis du Conseil JO C 49 du 22.2.2008, p. 44. de février 2008 concernant le programme de convergence actualisé de novembre 2007, la stratégie budgétaire exposée dans le programme ne semble pas de nature à garantir la réalisation de l'objectif à moyen terme de la Slovaquie, un déficit structurel légèrement inférieur à 1 % du PIB, d’ici à la fin de la période de programmation (2010), comme le prévoit le programme. De plus, le Conseil a conclu que l’amélioration structurelle prévue pour 2008 n'est pas conforme au pacte et devrait être plus ambitieuse.[12] JO C 49 du 22.2.2008, p. 44. 4. Évolution et projections en matière de dette Le ratio de la dette est passé progressivement de 42,4 % du PIB en 2003 à 29,4 % du PIB en 2007, un niveau donc bien inférieur à la valeur de référence de 60 % du PIB, en raison principalement des recettes de privatisation. Dans leurs prévisions du printemps 2008, les services de la Commission s’attendent à ce que le ratio de la dette publique brute demeure relativement stable sur la période considérée (dans l’hypothèse de politiques inchangées). 5. Conclusions Les données disponibles en mai 2004 indiquaient que le déficit de 2003 s’élevait à 3,6 % du PIB et que, pour les années suivantes, le déficit devait demeurer supérieur à la valeur de référence. Selon les données les plus récentes, le déficit des administrations publiques est resté inférieur à 3 % du PIB sur la période 2003-2005 avant de passer à 3,6 % en 2006, en raison essentiellement d’une hausse substantielle de la consommation publique. Le déficit effectif est alors tombé à 2,2 % du PIB en 2007. Le solde structurel (solde corrigé des variations conjoncturelles hors éléments exceptionnels et autres mesures temporaires) s'est dégradé en 2006 de 2 % du PIB, mais il s'est de nouveau amélioré d’environ ½ % du PIB en 2007. Selon les prévisions du printemps 2008 des services de la Commission, le déficit effectif devrait se contracter à 2,0 % du PIB en 2008 et, dans l’hypothèse de politiques inchangées, augmenter pour atteindre 2,3% en 2009. Cela indique que le déficit a été ramené sous le seuil de 3 % du PIB d'une manière crédible et durable. La dette publique brute est passée de 42,4 % du PIB en 2003 à 29,4 % en 2007, niveau bien inférieur à la valeur de référence de 60 % du PIB. Dans leurs prévisions du printemps 2008, les services de la Commission s’attendent à ce que le ratio de la dette demeure relativement stable sur la période considérée (dans l’hypothèse de politiques inchangées). Il ressort d'une évaluation globale que le déficit excessif a été corrigé en Slovaquie. Dès lors, la Commission recommande au Conseil d'abroger sa décision sur l'existence d'un déficit excessif dans ce pays. Tableau 2: Développements budgétaires, 2003-2009 % du PIB, sauf indication contraire|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)| Solde budgétaire des administrations publiques|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Recettes totales|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Dépenses totales|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Dont:|- dépenses d'intérêt|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1.5| |- formation brute de capital fixe|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1.4| Coûts de la réforme des retraites|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Constitution de stocks de cigarettes (incidence nette)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|n.d.|-0,4|n.d.| Solde primaire|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Mesures ponctuelles et temporaires|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Solde structurel (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Solde primaire structurel (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Dette publique brute|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm: Croissance du PIB réel (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm: Écart de production|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Solde (primaire) corrigé des variations conjoncturelles hors mesures ponctuelles et temporaires.(2) Soldes corrigés des variations conjoncturelles et structurels et écarts de production selon le programme, tels que calculés par les services de la Commission sur la base des informations contenues dans le programme.(3) Hypothèse de politiques inchangées.Sources: Prévisions établies par les services de la Commission durant le printemps 2008 (COM) et programme de convergence (PC) actualisé de novembre 2007 (entre parenthèses, les objectifs nationaux les plus récents fixés en février et avril 2008)| Recommandation pour une DÉCISION DU CONSEIL abrogeant la décision 2005/182/CE sur l'existence d'un déficit excessif en Slovaquie LE CONSEIL DE L’UNION EUROPÉENNE, vu le traité instituant la Communauté européenne, et notamment son article 104, paragraphe 12, vu la recommandation de la Commission, considérant ce qui suit: (1) Par décision 2005/182/CE JO L 62 du 9.3.2005, p. 16. , adoptée sur recommandation de la Commission au titre de l’article 104, paragraphe 6, du traité, le Conseil a décidé qu’il existait un déficit excessif en Slovaquie. Le Conseil a constaté que le déficit des administrations publiques s’élevait à 3,6 % du PIB en 2003, soit un niveau supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB fixée dans le traité. [13] JO L 62 du 9.3.2005, p. 16. (2) Le 5 juillet 2004, conformément à l'article 104, paragraphe 7, du traité et à l'article 3, paragraphe 4, du règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil du 7 juillet 1997 visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). , le Conseil a, sur recommandation de la Commission, adressé une recommandation aux autorités slovaques pour que soit mis un terme à la situation de déficit excessif en 2007 au plus tard. Cette recommandation a été rendue publique.[14] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). (3) Conformément à l’article 104, paragraphe 12, du traité, une décision du Conseil constatant l’existence d’un déficit excessif est abrogée, dans la mesure où, de l’avis du Conseil, le déficit excessif dans l’État membre concerné a été corrigé. (4) Conformément au protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité, la Commission fournit les données nécessaires à la mise en œuvre de la procédure. Dans le cadre de l'application de ce protocole, les États membres doivent communiquer des données relatives au déficit et à la dette des administrations publiques et d'autres variables liées deux fois l'an, avant le 1 er avril et avant le 1 er octobre, conformément à l'article 4 du règlement (CE) nº 3605/93 du Conseil du 22 novembre 1993 relatif à l'application du protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité instituant la Communauté européenne JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). .[15] JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). (5) Les données communiquées par la Commission (Eurostat) conformément à l'article 8 octies, paragraphe 1, du règlement (CE) nº 3605/93 à la suite de la notification effectuée par la Slovaquie avant le 1 er avril 2008 et les prévisions du printemps 2008 des services de la Commission justifient les conclusions suivantes: – En raison des révisions de données consécutives à la décision de 2004 du Conseil sur l’existence d'un déficit excessif, le déficit des administrations publiques est resté inférieur à 3 % du PIB sur la période 2003-2005. Après s'être creusé jusqu'à 3,6 % du PIB en 2006, le déficit est retombé à 2,2 % du PIB en 2007, niveau inférieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Le programme de convergence actualisé de décembre 2006 prévoyait un objectif de 2,9 % du PIB. – L’assainissement budgétaire a bénéficié de la croissance soutenue du PIB, de l’emploi et des recettes, ce qui a permis au ratio des dépenses au PIB de diminuer plus rapidement que celui des recettes au PIB. La diminution du ratio des dépenses au PIB est également due à des restrictions et à des réformes dans le domaine des dépenses (notamment une restriction substantielle des prestations sociales). Néanmoins, la relance conjoncturelle et les dividendes de la croissance résultant des réformes structurelles n'ont pas été pleinement mis à profit pour assainir les finances publiques. En conséquence, le déficit structurel (déficit corrigé des variations conjoncturelles hors mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires) serait passé, selon les estimations, de 1½ % du PIB en 2003 à environ 3 % en 2006 avant de retomber à environ 2½ % du PIB en 2007. Toutefois, la détérioration structurelle peut être imputée en partie à la mise en place du second pilier (régime de retraite par capitalisation) en 2005. Ainsi, on estime que les montants transférés vers ce pilier atteindraient 0,8 % du PIB en 2005, 1,2 % en 2006 et 1,3 % en 2007. En outre, les augmentations des taxes sur les cigarettes, précédées par une constitution de stocks importants de cigarettes à différentes étapes de la chaîne de distribution, ont généré des recettes fiscales supplémentaires en 2003, 2005 et 2007, qui ont été suivies par des diminutions équivalentes les années suivantes. – Pour 2008, les services de la Commission tablent, dans leurs prévisions du printemps 2008, sur la poursuite de la réduction du déficit effectif, à 2,0 % du PIB, en raison essentiellement de perspectives de croissance forte et de mesures de nature à augmenter les recettes telles que l’élargissement de l’assiette de l’impôt sur les sociétés et de l’impôt sur le revenu des personnes et une hausse du plafond des cotisations sociales. Ces projections sont conformes à l'objectif officiel de déficit de 2,0 % du PIB fixé en février 2008. Selon les prévisions de printemps, le déficit atteindrait 2,3 % du PIB en 2009 dans l'hypothèse de politiques inchangées. Cela indique que le déficit a été ramené sous le seuil de 3 % du PIB d'une manière crédible et durable. Le solde structurel devrait se dégrader de ¼ de point de pourcentage du PIB en 2008 et, dans l’hypothèse de politiques inchangées, d’environ ¼ de point de pourcentage en 2009. Cette évolution doit être prise en considération en tenant compte de la nécessité de progresser en direction de l'objectif budgétaire à moyen terme (OMT), c’est-à-dire, dans le cas de la Slovaquie, un déficit structurel légèrement inférieur à 1 % du PIB. – La dette publique reste inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB. Elle est passée de 42,4 % du PIB en 2003 à 29,4 % en 2007. Dans leurs prévisions du printemps 2008, les services de la Commission s’attendent à ce que le ratio de la dette demeure relativement stable sur la période considérée (dans l’hypothèse de politiques inchangées). (6) Selon le Conseil, le déficit excessif a été corrigé en Slovaquie et la décision 2005/182/CE devrait donc être abrogée, A ARRÊTÉ LA PRÉSENTE DÉCISION: Article premier Il ressort d'une évaluation globale que le déficit excessif a été corrigé en Slovaquie. Article 2 La décision 2005/182/CE est abrogée. Article 3 La République slovaque est destinataire de la présente décision. Fait à Bruxelles, Par le Conseil Le Président [1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). [2] JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). [3] La notification la plus récente de la Slovaquie peut être trouvée à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] La Slovaquie a bénéficié d’une période de transition pour pouvoir mettre en œuvre la décision d'Eurostat du 2 mars 2004 concernant la classification des régimes de pension avec constitution de réserves. Les montants relatifs au déficit et à la dette notifiés jusqu’en avril 2006 ne tiennent donc pas compte du coût net de la réforme des retraites engagée en 2005 (communiqué de presse d’Eurostat nº 117/2004 du 23 septembre 2004 concernant la période de transition pour mettre en œuvre la décision figurant dans le communiqué de presse d’Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004). Étant donné que les différents documents dans le cadre de la PDE, notamment la recommandation du Conseil au titre de l'article 104, paragraphe 7, ont pris dûment en considération les implications de la décision d'Eurostat de mars 2004, tous les montants relatifs au déficit et à la dette figurant dans le présent document tiennent compte du coût de la réforme des retraites et sont donc pleinement comparables. [5] SEC(2002) 131. [6] JO L 62 du 9.3.2005, p. 16. [7] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Slovaquie se trouvent à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Communiqué de presse d’Eurostat nº 54 du 18 avril 2008. [10] Les ratios des déficits sont généralement révisés - à la hausse ou à la baisse - après la publication des premiers résultats dans la notification de printemps. Pour l'ensemble des États membres de l'UE, les révisions sont, en règle générale, relativement faibles et en moyenne proches de zéro. Dans le cas de la Slovaquie, compte tenu de l'écart constaté entre le déficit actuellement annoncé pour 2007 et la valeur de référence, il est peu probable qu'une éventuelle révision des comptes publics relève le ratio de déficit pour 2007 au-dessus du seuil de 3 % du PIB. Le fait que des points relatifs à la délimitation sectorielle des administrations publiques en Slovaquie soient encore en suspens (notamment le classement sectoriel des unités de soins de santé, telles que les hôpitaux et les entreprises d’assurance dans le secteur public ou le secteur privé) n’a pas d’effets significatifs sur les risques d’une future révision à la hausse ou à la baisse du déficit. Bien qu’aucunes données détaillées ne soient disponibles, certains éléments indiquent que le solde financier des unités à reclasser dans le secteur public ou privé, pour se conformer aux règles du SEC95, est très faible. (Voir les conclusions d'Eurostat relatives à la «visite de dialogue» en Slovaquie les 10 et 11 mars 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , bientôt disponible.) [11] Conformément à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, la décision d’abroger une décision relative à l’existence d’un déficit excessif doit prendre en considération le coût net que présente une réforme des retraites consistant à introduire un système à piliers multiples comportant un pilier obligatoire financé par capitalisation si le déficit a diminué de manière substantielle et constante et qu’il a atteint un niveau proche de la valeur de référence. Puisque le déficit public en 2007 ne dépassait pas la valeur de référence de 3 %, cet article ne s’applique pas. [12] JO C 49 du 22.2.2008, p. 44. [13] JO L 62 du 9.3.2005, p. 16. [14] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). [15] JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). HU (...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA| Brüsszel, 7.5.2008 SEC(2008) 572 végleges Ajánlás: A TANÁCS HATÁROZATA a Szlovákiában fennálló túlzott hiányról szóló 2005/182/EK határozat hatályon kívül helyezéséről (előterjesztő: a Bizottság) INDOKOLÁS 1. Háttér A Szerződés 104. cikke megállapítja, hogy a tagállamoknak kerülniük kell a túlzott hiányt, és meghatározza az annak felismerésére és megszüntetésére szolgáló eljárást. A túlzott költségvetési hiány esetén követendő eljárást (EDP) tovább részletezte a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. , amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része. A Szerződés 104. cikkének (2) bekezdése értelmében a Bizottságnak kell figyelemmel kísérnie a költségvetési fegyelem betartását két kritérium alapján, nevezetesen: a) a tervezett vagy tényleges költségvetési hiány túllépi-e a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket (kivéve, ha az arány jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, és elért egy, a referenciaértékhez közeli szintet; vagy a referenciaérték túllépése csak kivételes és átmeneti, és az arány közel marad a referenciaértékhez); és b) az államadósság túllépi-e a GDP 60%-ában meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az adóssághányad elegendő mértékben csökken, és kielégítő ütemben közelít a referenciaértékhez).[1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyvvel összhangban a Bizottság nyújtja a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásához kapcsolódó adatokat. A jegyzőkönyv alkalmazásának részeként a 3605/93/EK tanácsi rendelet HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. 4. cikkével összhangban a tagállamoknak évente kétszer, konkrétan április 1-jéig és október 1-jéig közölniük kell a költségvetési hiányra, az államadósságra és más kapcsolódó változókra vonatkozó adatokat Szlovákia legutolsó bejelentése elérhető a következő weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. Szlovákia kihasználta a tőkefedezeti nyugdíjrendszerek besorolásáról szóló 2004. március 2-i Eurostat-határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakot és ennek eredményeként 2006 áprilisáig a 2005-ös nyugdíjreform nettó költsége nélkül jelentette be a hiányra és az adósságra vonatkozó adatokat (az Eurostat News Release 2004. szeptember 23-i 117/2004 száma az Eurostat News Release 2004. március 2-i 30/2004 számában megjelent határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakról). Mivel a túlzott hiány esetén követendő eljárás különböző dokumentumai, különösen a 104. cikk (7) bekezdése szerinti tanácsi ajánlás, teljes mértékben figyelembe vették a 2004. márciusi Eurostat-határozatok következményeit, az ebben a dokumentumban idézett valamennyi hiány- és adósságadat tartalmazza a nyugdíjreform költségeit és így teljes mértékben összehasonlítható. .[2][3][4] HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. Szlovákia legutolsó bejelentése elérhető a következő weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. Szlovákia kihasználta a tőkefedezeti nyugdíjrendszerek besorolásáról szóló 2004. március 2-i Eurostat-határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakot és ennek eredményeként 2006 áprilisáig a 2005-ös nyugdíjreform nettó költsége nélkül jelentette be a hiányra és az adósságra vonatkozó adatokat (az Eurostat News Release 2004. szeptember 23-i 117/2004 száma az Eurostat News Release 2004. március 2-i 30/2004 számában megjelent határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakról). Mivel a túlzott hiány esetén követendő eljárás különböző dokumentumai, különösen a 104. cikk (7) bekezdése szerinti tanácsi ajánlás, teljes mértékben figyelembe vették a 2004. márciusi Eurostat-határozatok következményeit, az ebben a dokumentumban idézett valamennyi hiány- és adósságadat tartalmazza a nyugdíjreform költségeit és így teljes mértékben összehasonlítható. 2004. május 12-én a Bizottság a 104. cikk (3) bekezdése szerinti jelentés elfogadásával kezdeményezte a túlzott hiány esetén követendő eljárás megindítását Szlovákiával szemben, a 2003-as, a GDP 3,6%-ának megfelelő államháztartási hiány miatt SEC(2004) 577. . A Tanács 2004. július 5-én a Bizottság ajánlására megállapította HL L 62., 2005.3.9, 16. o. , hogy Szlovákiában a 104. cikk (6) bekezdése alapján túlzott hiány áll fenn. Ezzel egyidejűleg és szintén a Bizottság ajánlására a Tanács a 104. cikk (7) bekezdése értelmében ajánlásokat intézett Szlovákiához azzal a céllal, hogy a túlzott államháztartási hiányt legkésőbb 2007-re szüntesse meg A Szlovákiára vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatók: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. HL L 62., 2005.3.9, 16. o. A Szlovákiára vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatók: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. A 104. cikk (7) bekezdése szerinti ajánlásában a Tanács azt ajánlotta a szlovák hatóságoknak, hogy „középtávú keretek között hozzanak intézkedéseket azon célkitűzésük elérése érdekében, hogy a hiányt hiteles és fenntartható módon legkésőbb 2007-ig a GDP 3%-a alá csökkentsék, a Tanács július 5-i, a 2004. májusban benyújtott konvergenciaprogramról szóló véleményében meghatározott hiány csökkenéséhez vezető pályával összhangban”; „szigorúan hajtsák végre a 2004. májusi konvergenciaprogramban előirányzott intézkedéseket, különös tekintettel a javasolt további egészségügyi reformokkal és a közszektor további racionalizálásával összefüggőkre”; „gyorsítsák fel a költségvetés korrekcióját, amennyiben a végrehajtott strukturális reform a 2004. májusi konvergenciaprogramban foglalt előrejelzésekhez képest magasabb növekedést eredményez, különösen a tervezetten felüli költségvetési bevételek felhasználásával, elsősorban a hiány csökkentésének felgyorsítása érdekében”; és „tegyenek érdemi intézkedéseket 2004. november 5-ig a 2005. évre rögzített hiánycél elérése érdekében”. Emellett a Tanács felkérte a szlovák hatóságokat annak biztosítására, hogy „erősítsék a hároméves költségvetési keret kötelező jellegét parlamenti jóváhagyással kialakított, középtávú kiadási küszöbök bevezetésével”. 1. táblázat: A Tanács által 2004. július 5-én jóváhagyott kiigazítás Eltérő jelölés hiányában a GDP %-ában|2003|2004|2005|2006|2007| Államháztartási egyenlegp.m.: Reál-GDP növekedés (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Forrás : A 104. cikk (7) bekezdése szerinti tanácsi ajánlás és a Tanács véleménye a 2004. májusi konvergenciaprogramról, mindkettőt 2004. július 5-én fogadták el. 2004. december 22-én, miután lejárt a tanácsi ajánlás nyomán intézkedések meghozatalára kiszabott határidő, a Bizottság a Tanácshoz szóló közleményt fogadott el, amelyben megállapította, hogy a Szlovákia által eddig az időpontig tett intézkedések összhangban voltak a Tanács ajánlásával, valamint hogy ebben a szakaszban nincs szükség további lépésekre a túlzott hiány esetén követendő eljárásban SEC(2004) 1630. . 2005. január 18-i ülésén a Tanács egyetértett ezzel az értékeléssel.[8] SEC(2004) 1630. A Szerződés 104. cikke (12) bekezdésének megfelelően a túlzott hiányról szóló tanácsi határozatot a Bizottság javaslata alapján hatályon kívül kell helyezni, ha a Tanács úgy ítéli meg, hogy az érintett tagállamban korrigálták a túlzott hiányt. 2. A hiánnyal kapcsolatos legújabb fejlemények A Bizottság 2004 májusában kezdeményezte a túlzott hiány esetén követendő eljárás megindítását Szlovákiával szemben, mivel az akkor rendelkezésre álló adatok szerint a 2003-as hiány a GDP 3,6%-ának felelt meg, és a várakozások szerint a következő években a referenciaérték felett maradt. A Bizottság (Eurostat) által Szlovákia 2008. áprilisi jelentését követően szolgáltatott adatok Az Eurostat News Release 54. száma, 2008. április 18. szerint 2003-2005-ben az adatok felülvizsgálata után (a 2007. áprilisi bejelentés) az államháztartási hiány a GDP 3%-a alatt maradt, főként annak eredményeként, hogy változott az adóbevételek megállapításának módszere. Az államháztartási hiány 2006-ban a GDP 3,6%-ára növekedett (főként az állami fogyasztásnak a GDP 1%-át kitevő jelentős növekedése, a cigarettának a jövedéki adó küszöbön álló emelése miatti 2005-ös felvásárlása és a nyugdíjreform növekvő költségei miatt) majd 2007-ben a GDP 2,2%-ára esett vissza A hiány arányát rendszerint az első eredménynek a tavaszi bejelentésben való közzétételét követően vizsgálják felül és módosítják felfelé vagy lefelé. Összességében az EU-tagállamokban a módosítások általában viszonylag kismértékűek és átlagban a nullától jelentéktelen eltérést mutatnak. Szlovákia esetében, tekintettel a 2007-re vonatkozóan bejelentett aktuális hiány és a referenciaérték közötti távolságra, csekély annak a valószínűsége, hogy a költségvetési elszámolások jövőbeni módosítása a 2007. évi hiányt a GDP 3%-át meghaladó szintre emelné. Az a tény, hogy vannak még nyitott kérdések a közszféra ágazati elhatárolásai tekintetében Szlovákiában (különösen az egészségügyhöz kapcsolódó egységek megfelelő ágazati besorolása esetében, mint a kórházak és egészségbiztosítók állami szektorba vagy a vállalkozások közé történő besorolása) nem jelent komoly hatást a jövőben a hiány felfelé vagy lefelé történő módosításának kockázata tekintetében. Bár részletes adatok nem állnak rendelkezésre, bizonyos jelek arra utalnak, hogy csekély azon egységek pénzügyi egyenlege, amelyeket az ESA95 előírásainak értelmében át kell sorolni az állami szektorba vagy azon kívülre. (Lásd az Eurostat megállapításait a 2008. március 10-11-i szlovákiai látogatás után. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL, hamarosan rendelkezésre áll.) .[9][10] Az Eurostat News Release 54. száma, 2008. április 18. A hiány arányát rendszerint az első eredménynek a tavaszi bejelentésben való közzétételét követően vizsgálják felül és módosítják felfelé vagy lefelé. Összességében az EU-tagállamokban a módosítások általában viszonylag kismértékűek és átlagban a nullától jelentéktelen eltérést mutatnak. Szlovákia esetében, tekintettel a 2007-re vonatkozóan bejelentett aktuális hiány és a referenciaérték közötti távolságra, csekély annak a valószínűsége, hogy a költségvetési elszámolások jövőbeni módosítása a 2007. évi hiányt a GDP 3%-át meghaladó szintre emelné. Az a tény, hogy vannak még nyitott kérdések a közszféra ágazati elhatárolásai tekintetében Szlovákiában (különösen az egészségügyhöz kapcsolódó egységek megfelelő ágazati besorolása esetében, mint a kórházak és egészségbiztosítók állami szektorba vagy a vállalkozások közé történő besorolása) nem jelent komoly hatást a jövőben a hiány felfelé vagy lefelé történő módosításának kockázata tekintetében. Bár részletes adatok nem állnak rendelkezésre, bizonyos jelek arra utalnak, hogy csekély azon egységek pénzügyi egyenlege, amelyeket az ESA95 előírásainak értelmében át kell sorolni az állami szektorba vagy azon kívülre. (Lásd az Eurostat megállapításait a 2008. március 10-11-i szlovákiai látogatás után. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL, hamarosan rendelkezésre áll.) 2005-ben nyugdíjreformot indítottak el, amely a társadalombiztosítási járulékokat érintette és eredményeként a bruttó bérek 9%-a átkerült egy tőkefedezeti (második) nyugdíjpillérbe. Ezen nyugdíjpillér iránti széles körű érdeklődés és a fokozatos átállás miatt a becslések szerint az ezzel összefüggő bevételtranszferek a GDP 2005-ös 0,8%-áról 2006-ban 1,2%-ára, 2007-ben pedig 1,3%-ára növekedtek. Szlovákia elkötelezte magát amellett, hogy a cigaretta adóját fokozatosan az EU által előírt minimális szintre emeli. Ennek eredményeként 2004 májusában, 2006 januárjában és 2008 januárjában emelkedett az adó és a tervek szerint 2008 decemberében ismét adóemelésre kerül sor. Eddig az adóemeléseket az értékesítési lánc különböző szakaszaiban a cigaretta jelentős mértékű felvásárlása előzte meg. Ez az adóbevételek eltolódásához vezetett, amely 2003-ban a GDP 0,1%-át, 2005-ben 0,3%-át, 2007-ben pedig 0,5%-át jelentő többletben nyilvánult meg, amelyet aztán a következő években ennek megfelelő visszaesés követett. Ezenkívül Szlovákiának több országgal szemben van követelése. 2003-ban, 2005-ben és 2007-ben e követelések némelyikének elengedése azt eredményezte, hogy a hiány a GDP 0,4%-át, 0,9%-át, illetve 0,1%-át jelentő mértékben növekedett. Az eredetileg becsültnél jobb 2003-as hiány alapján az államháztartási hiány alakulása megfelelt a 104. cikk (7) bekezdésével összhangban tett tanácsi ajánlásban a túlzott hiány kiigazítására megállapított határidőnek, bár a konszolidációs pálya eltért. 2007-ben az államháztartási hiány a GDP majdnem 1½%-ával csökkent, a GDP 2,2%-ára. A költségvetés konszolidációjára kedvezően hatott a GDP, a foglalkoztatás, és a bevételek élénk növekedése, ami lehetővé tette, hogy a kiadásoknak a GDP-hez viszonyított aránya gyorsabban csökkenjen, mint a bevételeknek a GDP-hez viszonyított aránya. A kiadásoknak a GDP-hez viszonyított aránya a GDP 2003-as 40,2%-áról 2007-re a GDP 36,9%-ára esett vissza, amihez a kiadások megfékezése és a kiadási reformok is hozzájárultak. Ezek közé tartozott a szociális és munkanélküli juttatások korlátozása, a korai nyugdíjba vonulás feltételeinek szigorítása és a nyugdíjkorhatár fokozatos növelése. Az új nemzeti autópálya-társaság 2005-ös létrehozásával az állam számára lehetővé vált, hogy az autópálya-építést részben a magánszektorból származó forrásbevonás révén finanszírozza. A bevételi oldalon 2004-ben átfogó adóreformot vezettek be, így a súlypont eltolódott a jövedelem adóztatásáról a fogyasztás adóztatására. A 2005-ös nyugdíjreformmal együtt mindez hozzájárult ahhoz, hogy a bevétel GDP-hez viszonyított aránya a GDP 2003-as 37,4%-áról 2007-ben 34,7%-ára csökkenjen. A 2007-es hiány a konvergenciaprogram 2006. decemberi aktualizált változatában meghatározott, a GDP 2,9%-át kitevő hivatalos hiánycél alatt volt. A cél túlteljesítését főként a GDP és a foglalkoztatás tervezettnél magasabb növekedése, az EU-alapokhoz kapcsolódó társfinanszírozásnak a költségvetésbe beállítottnál alacsonyabb nagyságrendje és 2007 végén a cigaretta vártnál nagyobb mértékű felvásárlása eredményezte, utóbbit a dohány jövedéki adójának 2008 januárjától esedékes emelése váltotta ki, ami a programban tervezett, a GDP ¼%-át jelentő többletbevételhez képest a GDP ½%-át kitevő többletbevételt eredményezett. A ciklikus fellendülést és a strukturális reformokból eredő növekedési előnyt azonban nem használták ki teljes mértékben a költségvetés konszolidációjára. Ennek eredményeként a strukturális hiány (azaz a ciklikus hatásoktól megtisztított egyenleg az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül) a GDP 2003-as mintegy 1½%-áról 2006-ban a GDP körülbelül 3%-ára romlott, majd 2007-re a GDP körülbelül 2½%-ára javult. A tőkefedezeti (második) nyugdíjpillér 2005-ös létrehozása azonban hozzájárult a strukturális helyzet romlásához Az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban a túlzott hiányról szóló tanácsi határozat hatályon kívül helyezéséről szóló határozatnak figyelembe kell vennie a több pillérből álló, és egy, törvényben előírt, teljességében tőkefedezeti pillért magában foglaló nyugdíjrendszert bevezető nyugdíjreform nettó költségét, ha a hiány jelentősen és folyamatosan csökkent és a referenciaértékhez közeli szintet ért el. Mivel a 2007-es államháztartási hiány a 3%-os referenciaérték alatt volt, nem kell mérlegelni ezen cikk alkalmazását. . [11] Az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban a túlzott hiányról szóló tanácsi határozat hatályon kívül helyezéséről szóló határozatnak figyelembe kell vennie a több pillérből álló, és egy, törvényben előírt, teljességében tőkefedezeti pillért magában foglaló nyugdíjrendszert bevezető nyugdíjreform nettó költségét, ha a hiány jelentősen és folyamatosan csökkent és a referenciaértékhez közeli szintet ért el. Mivel a 2007-es államháztartási hiány a 3%-os referenciaérték alatt volt, nem kell mérlegelni ezen cikk alkalmazását. 3. A hiányra vonatkozó előrejelzések 2008-ra és azt követően A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint 2008-ban az államháztartási hiány tovább csökken a GDP 2%-ára, majd 2009-ben a GDP 2,3%-ára növekszik (szokásosan változatlan politikát feltételezve) a szembetűnően lassuló, de még mindig erőteljes GDP-növekedés és a foglalkoztatás növekedésének visszaesése fényében. A 2008-as költségvetésben szereplő bevételnövelő intézkedések, mint a társasági adó és a személyi jövedelemadó alapjának szélesítése és a társadalombiztosítási járulékok felső határának növelése, a tervek szerint 2008-ban a GDP körülbelül ¼%-át jelentő többletbevételt eredményeznek. A bevételnek a cigaretta 2007-es felvásárlásából eredő visszaesését valószínűleg nagyjából kiegyenlíti a cigarettának a jövedéki adó 2008 végére tervezett kisebb mértékű növelése által ösztönzött további tartalékolása. Ezenkívül a második nyugdíjpillér 2008 első felében történő ideiglenes megnyitásának, amely lehetővé tette valamennyi résztvevő számára a kilépést és új résztvevők csatlakozását, körülbelül a GDP 0,1%-át jelentő egyszeri bevételt kell eredményeznie, mivel az előző években a második pillérben felhalmozott megtakarításokat a távozást választó résztvevők átviszik a felosztó-kirovó rendszer szerinti pillérbe. A kiadási oldalon a mezőgazdasági támogatások a tervek szerint továbbra is jelentősen növekednek. A tavaszi előrejelzésben becsült 2009-es romlás fő oka a bevételeknek a GDP körülbelül ½%-át kitevő visszaesése, amelyet 2008-ban a cigaretta már említett további jelentős felvásárlása eredményez. Miközben a 2008-ra vonatkozó előrejelzés összhangban van a GDP 2%-ában meghatározott legújabb hivatalos céllal (amelyet a pénzügyminisztérium 2008 februárjában állapított meg, válaszul a 2007. novemberi aktualizált konvergenciaprogramról alkotott, 2008. februári tanácsi véleményre), a 2009-es előrejelzés jelentős mértékben meghaladja a GDP 1,7%-ában meghatározott legújabb nemzeti célt (amelyet a 2008. áprilisi új költségvetési javaslat határozott meg), amelyet eddig nem támasztottak alá konkrét intézkedésekkel. 2007 és 2008 között a strukturális hiány várhatóan a GDP körülbelül 2½%-áról mintegy 2¾%-ára romlik, ami nincs összhangban a Stabilitási és Növekedési Paktummal, amely előírja, hogy az euróövezetben és az ERM II-ben részt vevő tagállamokban a strukturális egyenleg javításának irányadó mértéke évente a GDP 0,5 %-a, és a gazdaságilag kedvező időszakokban ennél magasabb kiigazítást kell alkalmazni. 2009-ben, változatlan politikát feltételezve, a strukturális hiány a tervek szerint tovább romlik a GDP körülbelül 3%-ára, főként a cigarettatartalékolás okozta bevételcsökkenés miatt. A konvergenciaprogram 2007. novemberi aktualizált változatáról alkotott 2008. februári tanácsi vélemény HL C 49., 2008.2.22., 44. o. szerint a programban szereplő költségvetési irányvonal nem elegendő annak biztosításához, hogy Szlovákia a programban előirányzottaknak megfelelően a programidőszak végéig (2010) elérje a középtávú célkitűzést, amely szerint a strukturális hiány valamivel kisebb, mint a GDP 1%-a. A Tanács arra a következtetésre jutott továbbá, hogy a strukturális egyenlegben 2008-ra tervezett változás nincs összhangban a Paktummal és ambiciózusabbnak kellene lennie.[12] HL C 49., 2008.2.22., 44. o. 4. Az adósságállomány alakulása és az adósságállománnyal kapcsolatos előrejelzések Az államadósság aránya főként a privatizációs bevételeknek köszönhetően a 2003-as GDP 42,4%-áról fokozatosan csökkent, 2007-ben a GDP 29,4%-ára, vagyis jelentős mértékben a 60%-os GDP-referenciaérték alá. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint a bruttó államadósság az előrejelzés időszakában (változatlan politika alapján) várhatóan stabil marad. 5. Következtetések A 2004 májusában rendelkezésre álló adatok szerint 2003-ban a hiány a GDP 3,6%-a volt, és a következő években várhatóan a referenciaérték fölött marad. A legutóbbi adatok szerint 2003-2005 között az államháztartási hiány a GDP 3%-a alatt maradt, majd 2006-ban a GDP 3,6%-ára emelkedett, főként az állami fogyasztás jelentős mértékű növekedése miatt. Ezután 2007-ben az államháztartási hiány a GDP 2,2%-ára esett vissza. A strukturális egyenleg (azaz a ciklikus hatásoktól megtisztított egyenleg az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül) a GDP-re vetítve 2006-ban mintegy 2%-kal romlott, majd 2007-ben ismét javult a GDP körülbelül ½%-ával. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint az államháztartási hiány 2008-ban várhatóan a GDP 2,0%-ára szűkül, és változatlan politika mellett 2009-ben 2,3%-ra növekszik. Ez azt mutatja, hogy a hiánynak a GDP 3%-a alá való csökkentése hitelt érdemlő és fenntartható módon történt. A bruttó államadóság, amely 2003-ban a GDP 42,4%-át tette ki, 2007-re 29,4%-ra csökkent, ez az arány jóval a GDP 60%-ában megállapított referenciaérték alatt van. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint az adósságráta az előrejelzés időszakában (változatlan politikát feltételezve) várhatóan nagyjából stabil marad. Az átfogó értékelésből az következik, hogy Szlovákiában a túlzott hiány kiigazítása megtörtént. Ennek megfelelően a Bizottság azt ajánlja a Tanácsnak, hogy a szlovákiai túlzott hiányról szóló határozatát helyezze hatályon kívül. 2. táblázat: A költségvetés alakulása, 2003-2009 Eltérő jelölés hiányában a GDP %-ában|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||BIZ|KP (2)|BIZ (3)|KP (2)| Államháztartási egyenleg|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Összes bevétel|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Összes kiadás|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| amelyben:|- kamatkiadás|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |- -bruttó állóeszköz-felhalmozás|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| A nyugdíjreform költsége|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Cigarettafelvásárlás (nettó hatás)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|n.a.|-0,4|n.a.| Elsődleges egyenleg|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Egyszeri és átmeneti intézkedések|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Strukturális egyenleg (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Strukturális elsődleges egyenleg (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Bruttó államadósság|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| p.m. Reál-GDP növekedés (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| p.m. Kibocsátási rés|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Ciklikusan igazított, egyszeri és átmeneti intézkedések nélkül számított (elsődleges) egyenleg(2) Ciklikusan kiigazított és strukturális egyenlegek, valamint kibocsátási rések a programban szereplő információk alapján a Bizottság szolgálatai által számított program szerint.(3) A politika változatlanságát feltételezve.Forrás: A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése (BIZ), a konvergenciaprogram 2007. novemberi aktualizálása (KP). (Zárójelben a 2008 februárjában és áprilisában megállapított legújabb nemzeti célok)| Ajánlás: A TANÁCS HATÁROZATA a Szlovákiában fennálló túlzott hiányról szóló 2005/182/EK határozat hatályon kívül helyezéséről AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA, tekintettel az Európai Közösséget létrehozó szerződésre és különösen annak 104. cikke (12) bekezdésére, tekintettel a Bizottság javaslatára, mivel: (1) A Szerződés 104. cikke (6) bekezdésének megfelelően a Tanács a Bizottság ajánlására a 2005/182/EK határozattal HL L 62., 2005.3.9, 16. o. megállapította, hogy Szlovákiában túlzott költségvetési hiány áll fenn. A Tanács megállapította, hogy az államháztartási hiány 2003-ban elérte a GDP 3,6%-át, meghaladva a Szerződés által a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. [13] HL L 62., 2005.3.9, 16. o. (2) 2004. július 5-én a Szerződés 104. cikkének (7) bekezdésével és a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló, 1997. július 7-i 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. 3. cikkének (4) bekezdésével összhangban a Tanács a Bizottság javaslata alapján ajánlást intézett Szlovákiához azzal a céllal, hogy legkésőbb 2007-ig szüntesse meg a túlzott hiányt. Az ajánlást nyilvánosságra hozták.[14] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. (3) A Szerződés 104. cikke (12) bekezdésének megfelelően a túlzott hiányról szóló tanácsi határozatot a Bizottság ajánlása alapján hatályon kívül kell helyezni, ha a Tanács úgy ítéli meg, hogy az érintett tagállamban korrigálták a túlzott hiányt. (4) A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyvvel összhangban a Bizottság nyújtja a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásához kapcsolódó adatokat. A jegyzőkönyv alkalmazásának részeként az Európai Közösséget létrehozó szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyv alkalmazásáról szóló, 1993. november 22-i 3605/93/EK tanácsi rendelet HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. 4. cikkével összhangban a tagállamok évente kétszer, konkrétan április 1-jéig és október 1-jéig kötelesek közölni a költségvetési hiányra, az államadósságra és más kapcsolódó változókra vonatkozó adatokat.[15] HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. (5) Szlovákia 2008. április 1-je előtti bejelentését és a bizottsági szolgálatok 2008. tavaszi előrejelzését követően, a 3605/93/EK rendelet 8g. cikkének (1) bekezdésével összhangban a Bizottság (Eurostat) által közölt adatok alapján a következő következtetések vonhatók le: – A túlzott hiány fennállásáról szóló 2004. évi tanácsi határozatot követő felülvizsgálat eredményeként az államháztartási hiány 2003-2005 között a GDP 3%-a alatt maradt. 2006-ban a GDP 3,6%-ára történő emelkedése után 2007-ben a GDP 2,2%-ára csökkent, a hiányra vonatkozó 3%-os GDP-referenciaérték alá. Ez megfelel a konvergenciaprogram 2006. decemberi aktualizált változatában meghatározott, a GDP 2,9%-át kitevő hivatalos hiánycélnak. – A költségvetés konszolidációjára kedvezően hatott a GDP, a foglalkoztatás, és a bevételek élénk növekedése, ami lehetővé tette, hogy a kiadások GDP-hez viszonyított aránya gyorsabban csökkenjen, mint a bevételeknek a GDP-hez viszonyított aránya. A kiadások GDP-hez viszonyított arányának csökkenésére a kiadások fékezése és a kiadásokkal összefüggő reformok is hatottak, mint például a szociális juttatások jelentős mértékű korlátozása. A ciklikus fellendülést és a strukturális reformokból eredő növekedési előnyöket azonban nem használták ki teljes mértékben a költségvetés konszolidációjára. Ennek eredményeként a strukturális hiány (azaz a ciklikus hatásoktól megtisztított egyenleg az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül) a becslések szerint a GDP 2003-as mintegy 1½%-áról 2006-ban a GDP körülbelül 3%-ára romlott, majd 2007-re a GDP körülbelül 2½%-ára javult. A strukturális romlás egy része mindazonáltal a tőkefedezeti (második) nyugdíjpillér 2005-ös bevezetésének tulajdonítható, a becslések szerint az ebbe a pillérbe irányuló transzferek a GDP 2005-ös 0,8%-áról 2006-ban a GDP 1,2%-ára, majd 2007-ben 1,3%-ára növekedtek. Ezenkívül a cigaretta adójának emelése, amelyet az értékesítési lánc különböző szakaszaiban jelentős felvásárlás előzött meg, az adóbevételek komoly eltolódásához vezetett, jelentős többletbevétellel 2003-ban, 2005-ben és 2007-ben, amelyet aztán a következő években ennek megfelelő visszaesés követett. – A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése 2008-ra az államháztartási hiány további csökkenését vetíti előre, a GDP 2,0%-ára, amelyet főként a továbbra is erőteljes növekedési kilátások és néhány bevételnövelő intézkedés vezérel, mint például a társasági adó és a személyi jövedelemadó alapjának szélesítése és a társadalombiztosítási járulékok felső határának emelése. Ez összhangban van a 2008 februárjában meghatározott, a GDP 2,0%-ának megfelelő hivatalos hiánycéllal. 2009-re a tavaszi előrejelzés változatlan politikát feltételezve a hiány növekedését vetíti előre, a GDP 2,3%-ára. Ez azt mutatja, hogy a hiánynak a GDP 3%-a alá való csökkentése hitelt érdemlő és fenntartható módon történt. A strukturális egyenleg 2008-ban várhatóan a GDP körülbelül ¼ százalékpontjával, 2009-ben pedig – politikai változások nélkül – további ¼ százalékponttal romlik. Ezt a középtávú költségvetési célkitűzés felé szükséges előrelépés tükrében kell vizsgálni, ami Szlovákia esetében valamivel a GDP 1%-a alatti strukturális hiány. – Az államadósság jóval a GDP 60%-ában meghatározott referenciaérték alatt marad, és a 2003-as GDP 42,4%-áról 2007-ben 29,4%-ára csökkent. A 2008. tavaszi előrejelzés szerint az adóssághányad az előrejelzés időszakában várhatóan nagyjából stabil marad (változatlan politikát feltételezve). (6) A Tanács véleménye szerint a szlovákiai túlzott hiány korrekciója megtörtént, ezért a 2005/182/EK határozatot hatályon kívül kell helyezni, ELFOGADTA EZT A HATÁROZATOT: 1. cikk Az átfogó értékelésből az következik, hogy Szlovákiában a túlzott hiány kiigazítása megtörtént. 2. cikk A 2005/182/EK határozat hatályát veszti. 3. cikk Ennek a határozatnak a Szlovák Köztársaság a címzettje. Kelt Brüsszelben, a Tanács részéről az elnök [1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. [2] HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. [3] Szlovákia legutolsó bejelentése elérhető a következő weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. [4] Szlovákia kihasználta a tőkefedezeti nyugdíjrendszerek besorolásáról szóló 2004. március 2-i Eurostat-határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakot és ennek eredményeként 2006 áprilisáig a 2005-ös nyugdíjreform nettó költsége nélkül jelentette be a hiányra és az adósságra vonatkozó adatokat (az Eurostat News Release 2004. szeptember 23-i 117/2004 száma az Eurostat News Release 2004. március 2-i 30/2004 számában megjelent határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakról). Mivel a túlzott hiány esetén követendő eljárás különböző dokumentumai, különösen a 104. cikk (7) bekezdése szerinti tanácsi ajánlás, teljes mértékben figyelembe vették a 2004. márciusi Eurostat-határozatok következményeit, az ebben a dokumentumban idézett valamennyi hiány- és adósságadat tartalmazza a nyugdíjreform költségeit és így teljes mértékben összehasonlítható. [5] SEC(2004) 577. [6] HL L 62., 2005.3.9, 16. o. [7] A Szlovákiára vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatók: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Az Eurostat News Release 54. száma, 2008. április 18. [10] A hiány arányát rendszerint az első eredménynek a tavaszi bejelentésben való közzétételét követően vizsgálják felül és módosítják felfelé vagy lefelé. Összességében az EU-tagállamokban a módosítások általában viszonylag kismértékűek és átlagban a nullától jelentéktelen eltérést mutatnak. Szlovákia esetében, tekintettel a 2007-re vonatkozóan bejelentett aktuális hiány és a referenciaérték közötti távolságra, csekély annak a valószínűsége, hogy a költségvetési elszámolások jövőbeni módosítása a 2007. évi hiányt a GDP 3%-át meghaladó szintre emelné. Az a tény, hogy vannak még nyitott kérdések a közszféra ágazati elhatárolásai tekintetében Szlovákiában (különösen az egészségügyhöz kapcsolódó egységek megfelelő ágazati besorolása esetében, mint a kórházak és egészségbiztosítók állami szektorba vagy a vállalkozások közé történő besorolása) nem jelent komoly hatást a jövőben a hiány felfelé vagy lefelé történő módosításának kockázata tekintetében. Bár részletes adatok nem állnak rendelkezésre, bizonyos jelek arra utalnak, hogy csekély azon egységek pénzügyi egyenlege, amelyeket az ESA95 előírásainak értelmében át kell sorolni az állami szektorba vagy azon kívülre. (Lásd az Eurostat megállapításait a 2008. március 10-11-i szlovákiai látogatás után. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL, hamarosan rendelkezésre áll.) [11] Az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban a túlzott hiányról szóló tanácsi határozat hatályon kívül helyezéséről szóló határozatnak figyelembe kell vennie a több pillérből álló, és egy, törvényben előírt, teljességében tőkefedezeti pillért magában foglaló nyugdíjrendszert bevezető nyugdíjreform nettó költségét, ha a hiány jelentősen és folyamatosan csökkent és a referenciaértékhez közeli szintet ért el. Mivel a 2007-es államháztartási hiány a 3%-os referenciaérték alatt volt, nem kell mérlegelni ezen cikk alkalmazását. [12] HL C 49., 2008.2.22., 44. o. [13] HL L 62., 2005.3.9, 16. o. [14] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. [15] HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. IT (...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE| Bruxelles, 7.5.2008 SEC(2008) 572 definitivo Raccomandazione di DECISIONE DEL CONSIGLIO recante abrogazione della decisione 2005/182/CE sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Slovacchia (presentata dalla Commissione) RELAZIONE 1. Precedenti L’articolo 104 del trattato impone agli Stati membri di evitare disavanzi pubblici eccessivi e fissa la procedura per la loro individuazione e correzione. La procedura per i disavanzi eccessivi è stata precisata ulteriormente dal regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, del 7 luglio 1997, per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). , che rientra nel patto di stabilità e crescita. Ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 2, del trattato la Commissione esamina la conformità alla disciplina di bilancio sulla base dei due criteri seguenti: a) se il rapporto tra il disavanzo pubblico, previsto o effettivo, e il prodotto interno superi il valore di riferimento del 3% del PIL (a meno che il rapporto non sia diminuito in modo sostanziale e continuo e abbia raggiunto un livello che si avvicina al valore di riferimento; oppure, in alternativa, il superamento del valore di riferimento sia solo eccezionale e temporaneo e il rapporto resti vicino al valore di riferimento); e b) se il rapporto tra debito pubblico e prodotto interno lordo superi il valore di riferimento del 60% del PIL (a meno che detto rapporto non si stia riducendo in misura sufficiente e non si avvicini al valore di riferimento ad un ritmo adeguato).[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). Conformemente al Protocollo sulla procedura per i disavanzi eccessivi allegato al trattato, la Commissione fornisce i dati per l’applicazione della procedura. Nel quadro dell’applicazione del Protocollo gli Stati membri devono comunicare due volte all’anno (entro il 1° aprile ed entro il 1° ottobre) i dati relativi al disavanzo e al debito pubblici e altre variabili connesse, come stabilito dall’articolo 4 del regolamento (CE) n. 3605/93 GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). , La più recente notifica della Slovacchia si trova nel sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , La Slovacchia ha beneficiato di un periodo di transizione per l’applicazione della decisione Eurostat del 2 marzo 2004 sulla classificazione dei fondi pensione a capitalizzazione, e di conseguenza ha notificato fino all’aprile 2006 i dati relativi al disavanzo e all’indebitamento senza includervi il costo netto della riforma del sistema pensionistico attuato nel 2005 (comunicato stampa di Eurostat n. 117/2004 del 23 settembre 2004 sul periodo di transizione per l’applicazione della decisione di cui al comunicato stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004). Dato che i diversi documenti pubblicati nel quadro della procedura, compresa in particolare la raccomandazione del Consiglio a norma dell’articolo 104, paragrafo 7, hanno tenuto pienamente conto delle implicazioni delle decisioni Eurostat del marzo 2004, tutte le cifre relative al disavanzo e all’indebitamento citate nel presente documento comprendono il costo della riforma delle pensioni e sono pertanto pienamente raffrontabili. .[2][3][4] GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). La più recente notifica della Slovacchia si trova nel sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . La Slovacchia ha beneficiato di un periodo di transizione per l’applicazione della decisione Eurostat del 2 marzo 2004 sulla classificazione dei fondi pensione a capitalizzazione, e di conseguenza ha notificato fino all’aprile 2006 i dati relativi al disavanzo e all’indebitamento senza includervi il costo netto della riforma del sistema pensionistico attuato nel 2005 (comunicato stampa di Eurostat n. 117/2004 del 23 settembre 2004 sul periodo di transizione per l’applicazione della decisione di cui al comunicato stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004). Dato che i diversi documenti pubblicati nel quadro della procedura, compresa in particolare la raccomandazione del Consiglio a norma dell’articolo 104, paragrafo 7, hanno tenuto pienamente conto delle implicazioni delle decisioni Eurostat del marzo 2004, tutte le cifre relative al disavanzo e all’indebitamento citate nel presente documento comprendono il costo della riforma delle pensioni e sono pertanto pienamente raffrontabili. Il 12 maggio 2004 la Commissione ha avviato la procedura per i disavanzi eccessivi nei confronti della Slovacchia con l’adozione della relazione di cui all’articolo 104, paragrafo 3, del trattato in ragione di un disavanzo pubblico del 3,6% del PIL nel 2003 SEC(2004) 577. . Il 5 luglio 2004 il Consiglio ha deciso, su raccomandazione della Commissione, che la Slovacchia si trovava in una situazione di disavanzo eccessivo ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 6 GU L 62 del 9.3.2005, pag. 16. . Allo stesso tempo, sempre su raccomandazione della Commissione, il Consiglio ha formulato raccomandazioni alla Slovacchia ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, allo scopo di far cessare entro il 2007 la situazione di disavanzo pubblico eccessivo Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Slovacchia si trovano nel sito seguente: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. GU L 62 del 9.3.2005, pag. 16. Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Slovacchia si trovano nel sito seguente: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Nella raccomandazione ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, il Consiglio raccomandava che il governo slovacco adottasse “provvedimenti a medio termine per conseguire l’obiettivo di portare il disavanzo al di sotto del 3% del PIL in modo credibile e sostenibile entro il 2007, secondo il percorso per la riduzione del disavanzo specificato nel parere del Consiglio del 5 luglio 2004 sul programma di convergenza presentato nel maggio 2004”, attuasse “con determinazione le misure previste nel programma di convergenza del maggio 2004, in particolare quelle relative alle ulteriori riforme del sistema sanitario proposte e all’ulteriore razionalizzazione del settore pubblico”, accelerasse “il risanamento di bilancio, in particolare destinando alla riduzione del disavanzo tutte le entrate eventualmente superiori a quanto previsto a bilancio, qualora le riforme strutturali attuate portino ad una crescita maggiore di quanto previsto nel programma di convergenza del maggio 2004”, e adottasse “entro il 5 novembre 2004 misure efficaci in relazione ai provvedimenti previsti per raggiungere l’obiettivo di disavanzo per il 2005”. Il Consiglio invitava inoltre il governo slovacco a “rafforzare il carattere vincolante del quadro triennale del bilancio introducendo massimali di spesa dettagliati a medio termine che devono essere adottati dal Parlamento”. Tabella 1: Aggiustamento approvato dal Consiglio il 5 luglio 2004 In % del PIL, se non diversamente indicato|2003|2004|2005|2006|2007| Saldo di bilancio delle pubbliche amministrazionip.m.: crescita del PIL reale (in %)|−3.64,2|−4.04,1|−3.94,3|−3.95,0|−3.04,7| Fonte : raccomandazione del Consiglio ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, e parere del Consiglio sul programma di convergenza del maggio 2004, adottati entrambi il 5 luglio 2004. Il 22 dicembre 2004, ossia dopo lo scadere del termine fissato per l’intervento delle autorità dalla raccomandazione del Consiglio, la Commissione ha adottato una comunicazione del Consiglio che concludeva che i provvedimenti adottati fino a quel momento dalla Slovacchia erano in linea con tale raccomandazione e che per il momento non erano necessarie ulteriori iniziative nel quadro della procedura SEC(2004) 1630. . Il Consiglio ha espresso il suo accordo con questa valutazione nella sua riunione del 18 gennaio 2005.[8] SEC(2004) 1630. Ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 12, una decisione del Consiglio che constata l’esistenza di un disavanzo eccessivo è abrogata su raccomandazione della Commissione quando il Consiglio ritiene che il disavanzo eccessivo nello Stato membro interessato sia stato corretto. 2. L’evoluzione recente del disavanzo I dati disponibili nel maggio 2004, quando la Commissione aveva avviato la procedura per il disavanzo eccessivo della Slovacchia, attestavano l’esistenza di un disavanzo pari al 3,6% del PIL nel 2003, disavanzo che secondo le previsioni sarebbe rimasto superiore al valore di riferimento negli anni successivi. Secondo i dati forniti dalla Commissione (Eurostat) successivamente a quanto notificato dalla Slovacchia prima dell’aprile 2008 Comunicato stampa Eurostat n. 54 del 18 aprile 2008. , negli anni 2003-2005 il disavanzo della pubblica amministrazione è rimasto inferiore al 3% del PIL grazie ad una successiva revisione dei dati (nella notifica dell’aprile 2007) dovuta principalmente alla modifica del metodo di calcolo di contabilizzazione per quanto riguarda il gettito fiscale. Il disavanzo nominale è aumentato passando al 3,6% del PIL nel 2006 (a motivo soprattutto del marcato aumento dei consumi della pubblica amministrazione, pari all’1% del PIL, nonché della costituzione di scorte di sigarette effettuata nel 2005 in prospettiva di un imminente aumento delle accise, e dei costi della riforma delle pensioni) prima di scendere al 2,2% del PIL nel 2007 Il rapporto disavanzo/PIL è normalmente rivisto – al rialzo o al ribasso – dopo la pubblicazione dei primi dati contenuti nella comunicazione di primavera. Per gli Stati membri dell’UE nel loro insieme le revisioni sono in genere relativamente limitate e in media molto vicine allo zero. Per la Slovacchia, vista la differenza tra il disavanzo attualmente comunicato per il 2007 e il valore di riferimento del disavanzo, è poco probabile che un’eventuale futura revisione dei conti pubblici porti il rapporto disavanzo/PIL al di sopra del 3% del PIL del 2007. Il fatto che in Slovacchia sussistano problemi irrisolti sulla delimitazione settoriale della pubblica amministrazione (segnatamente sulla classificazione settoriale appropriata per le unità responsabili dell’assistenza sanitaria, come gli ospedali e le mutue nell’amministrazione pubblica o nel settore privato) non ha un impatto significativo sui rischi al rialzo o al ribasso delle revisioni del disavanzo in futuro. Sebbene non siano disponibili dati dettagliati, da certe indicazioni risulta che il saldo finanziario delle unità da riclassificare o all’interno o all’esterno del settore pubblico per essere in linea con le norme SEC95 è molto limitato. (Cfr. risultanze Eurostat sulla visita di dialogo in Slovacchia il 10 e 11 marzo 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon., presto disponibile). .[9][10] Comunicato stampa Eurostat n. 54 del 18 aprile 2008. Il rapporto disavanzo/PIL è normalmente rivisto – al rialzo o al ribasso – dopo la pubblicazione dei primi dati contenuti nella comunicazione di primavera. Per gli Stati membri dell’UE nel loro insieme le revisioni sono in genere relativamente limitate e in media molto vicine allo zero. Per la Slovacchia, vista la differenza tra il disavanzo attualmente comunicato per il 2007 e il valore di riferimento del disavanzo, è poco probabile che un’eventuale futura revisione dei conti pubblici porti il rapporto disavanzo/PIL al di sopra del 3% del PIL del 2007. Il fatto che in Slovacchia sussistano problemi irrisolti sulla delimitazione settoriale della pubblica amministrazione (segnatamente sulla classificazione settoriale appropriata per le unità responsabili dell’assistenza sanitaria, come gli ospedali e le mutue nell’amministrazione pubblica o nel settore privato) non ha un impatto significativo sui rischi al rialzo o al ribasso delle revisioni del disavanzo in futuro. Sebbene non siano disponibili dati dettagliati, da certe indicazioni risulta che il saldo finanziario delle unità da riclassificare o all’interno o all’esterno del settore pubblico per essere in linea con le norme SEC95 è molto limitato. (Cfr. risultanze Eurostat sulla visita di dialogo in Slovacchia il 10 e 11 marzo 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon., presto disponibile). Nel 2005 è stata avviata una riforma del sistema pensionistico che ha avuto ripercussioni sui contributi sociali in quanto ha dirottato il 9% dei salari lordi su un (secondo) pilastro pensionistico a capitalizzazione. Dato il grande interesse pubblico a tale pilastro e alla graduale transizione che ne è derivata, si stima che questi trasferimenti di entrate siano aumentati passando dallo 0,8% del PIL nel 2005 all’1,2% e 1,3% del PIL rispettivamente nel 2006 e 2007. La Slovacchia si è impegnata ad incrementare gradualmente le tasse sulle sigarette fino ai livelli minimi richiesti dall’UE; di conseguenza si sono verificati aumenti nel maggio 2004, nel gennaio 2006 e nel gennaio 2008 e se ne prevede un altro nel dicembre 2008. Tutti gli aumenti che hanno avuto luogo finora sono stati preceduti dalla costituzione di sostanziose riserve in varie fasi della catena di distribuzione, con conseguenti spostamenti di gettito fiscale che si sono tradotti in un gettito supplementare pari a circa 0,1%, 0,3% e 0,5% del PIL rispettivamente nel 2003, 2005 e 2007; a questi hanno fatto seguito ammanchi di entrate di importo equivalente negli anni successivi. Per quanto riguarda poi i crediti della Slovacchia nei confronti di vari paesi stranieri, alcuni di questi sono stati cancellati nel 2003, 2005 e 2007, con l’effetto di aumentare il disavanzo in misura pari rispettivamente a 0,4%, 0,9% e 0,1% del PIL. Dato che il disavanzo del 2003 si è rivelato meno grave di quanto originariamente stimato, l’evoluzione del disavanzo nominale è risultata in linea con la scadenza per la correzione del disavanzo eccessivo fissata dal Consiglio nella sua raccomandazione a norma dell’articolo104, paragrafo 7, sebbene il percorso di consolidamento sia stato assai diverso. In particolare, nel 2007 il disavanzo nominale è sceso di quasi 1½% del PIL al 2,2% del PIL. Il consolidamento di bilancio ha beneficiato di una vivace crescita del PIL, dell’occupazione e del gettito, consentendo al rapporto spesa/PIL di diminuire più rapidamente del rapporto entrate/PIL. La riduzione del rapporto spesa/PIL dal 40,2% del PIL nel 2003 al 36,9% nel 2007 è stata inoltre indotta dal contenimento della spesa e dalle riforme attuate in questo settore, fra cui le restrizioni alle prestazioni sociali e alle indennità di disoccupazione, la fissazione di condizioni meno favorevoli per il pensionamento anticipato e l’aumento graduale dell’età del pensionamento. La creazione della Società nazionale per le autostrade nel 2005 ha permesso al governo di finanziare parzialmente la costruzione di autostrade tramite il ricorso a prestiti presso il settore privato. Dal lato delle entrate, nel 2004 è stato dato il via ad una riforma integrale dell’imposizione fiscale che ha spostato l’onere dal reddito ai consumi e che, unita alla riforma delle pensioni del 2005, ha contribuito a far diminuire il rapporto entrate/PIL dal 37,4% del PIL nel 2003 al 34,7% nel 2007. Il disavanzo del 2007 è risultato inferiore all’obiettivo ufficiale del 2,9% del PIL fissato nell’aggiornamento (dicembre 2006) del programma di convergenza. Questo risultato superiore alle aspettative è stato indotto principalmente dalla crescita più forte del previsto del PIL e dell’occupazione, dal fatto che il cofinanziamento per i fondi UE è risultato inferiore a quanto prospettato nel bilancio di previsione, e dalla costituzione, alla fine del 2007, di riserve di sigarette più ampie di quanto previsto, innescata da un aumento delle accise sul tabacco nel gennaio 2008 e che si è tradotta in entrate supplementari pari al ½% del PIL rispetto a ¼% del PIL previsto dal programma. Tuttavia la ripresa congiunturale e i “dividendi della crescita” conseguenti alle riforme strutturali non sono stati pienamente sfruttati a fini di consolidamento di bilancio. Di conseguenza il disavanzo strutturale (il disavanzo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee) ha subito un deterioramento passando dall’1,½% circa del PIL nel 2003 al 3% circa nel 2006 prima di migliorare scendendo al 2½% circa del PIL entro il 2007. A contribuire al deterioramento strutturale è stata tuttavia la creazione del secondo pilastro pensionistico a capitalizzazione nel 2005 Conformemente all’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97, la decisione di abrogare una decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo dovrà prendere in considerazione il costo netto di una riforma delle pensioni che introduce un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione, se il disavanzo ha mostrato un sensibile e continuo declino ed ha raggiunto un livello prossimo al valore di riferimento. Dal momento che il disavanzo della pubblica amministrazione del 2007 era inferiore al valore di riferimento del 3%, non vi è alcuna necessità di considerare l’applicazione di tale articolo. .[11] Conformemente all’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97, la decisione di abrogare una decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo dovrà prendere in considerazione il costo netto di una riforma delle pensioni che introduce un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione, se il disavanzo ha mostrato un sensibile e continuo declino ed ha raggiunto un livello prossimo al valore di riferimento. Dal momento che il disavanzo della pubblica amministrazione del 2007 era inferiore al valore di riferimento del 3%, non vi è alcuna necessità di considerare l’applicazione di tale articolo. 3. Proiezioni relative al disavanzo per il 2008 e gli anni successivi Secondo le previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione, il disavanzo nominale dovrebbe restringersi ulteriormente arrivando al 2,0% del PIL nel 2008 prima di aumentare di nuovo al 2,3% nel 2009 (secondo la consueta ipotesi di conferma delle politiche esistenti) in un quadro caratterizzato dalla persistente robustezza del PIL pur a fronte di un netto rallentamento ed al decelerare della crescita dell’occupazione. Si prevede che talune misure destinate ad aumentare il gettito e figuranti nella legge di bilancio 2008, come l’allargamento della base imponibile dell’imposta sul reddito delle persone fisiche e delle imprese e un aumento del massimale sui contributi sociali, genereranno un gettito supplementare pari a ¼% circa del PIL nel 2008. La riduzione delle entrate indotta dalla costituzione di scorte di sigarette del 2007 sarà molto probabilmente compensata in linea di massima dalla costituzione di un’ulteriore riserva motivata da un aumento delle accise, di minore entità, previsto per la fine del 2008. Inoltre l’apertura temporanea del secondo pilastro pensionistico nel primo semestre del 2008, che consentirà a tutti gli attuali partecipanti di uscire dal sistema e a nuovi partecipanti di entrarvi, dovrebbe dare luogo ad un’entrata una tantum pari allo 0,1% circa del PIL, in quanto i risparmi accumulati in anni precedenti nel secondo pilastro saranno trasferiti al pilastro finanziato dai contributi qualora i partecipanti decidano di uscire dal sistema. Sul versante della spesa si prevede un continuo forte aumento delle sovvenzioni agli agricoltori. La ragione principale del deterioramento previsto per il 2009 nelle previsioni di primavera è il probabile calo delle entrate, pari a ½% circa del PIL, conseguente alla prevista ulteriore massiccia costituzione di scorte di sigarette nel 2008, citata in precedenza. Se la previsione relativa al 2008 è in linea con il più recente obiettivo ufficiale del 2% del PIL (fissato dal ministero delle Finanze nel febbraio 2008 in reazione all’opinione del Consiglio, pubblicata nel febbraio 2008, sull’aggiornamento del novembre 2007 del programma di convergenza), quella riguardante il 2009 si situa ad un livello significativamente superiore al più recente obiettivo nazionale dell’1,7% del PIL (fissato nell’aprile 2008 nel progetto di nuova proposta di legge di bilancio), che non è ancora sostenuto da misure esplicite. Per il disavanzo strutturale si prevede tra il 2007 e il 2008 un deterioramento dal 2½% al 2¾% circa del PIL che non è conforme al Patto di stabilità e crescita, il quale specifica che, per gli Stati membri dell’area dell’euro e dell’ERM II, il miglioramento annuo del saldo strutturale dovrebbe essere pari allo 0,5% del PIL come livello di riferimento e che l’aggiustamento dovrebbe essere maggiore in congiunture economiche favorevoli. Per il 2009, nel quadro della consueta ipotesi di conferma delle politiche esistenti, si prevede un ulteriore deterioramento del disavanzo strutturale al 3% circa del PIL, indotto principalmente dal mancato gettito connesso alla costituzione di scorte di sigarette. Secondo il parere del Consiglio del febbraio 2008 GU C 49 del 22.2.2008, pag. 44. sull’aggiornamento (novembre 2007) del programma di convergenza, la politica di bilancio enunciata nel programma risulta insufficiente a garantire la realizzazione dell’obiettivo a medio termine (OMT) per la Slovacchia, fissato come disavanzo strutturale appena inferiore all’1% del PIL, entro il termine del periodo cui si riferisce il programma (2010), come previsto dal programma stesso. Inoltre il Consiglio ha concluso che il previsto cambiamento del saldo strutturale per il 2008 non è in linea con il patto e dovrebbe essere più ambizioso.[12] GU C 49 del 22.2.2008, pag. 44. 4. Proiezioni e sviluppi relativi al debito Il rapporto debito/PIL ha subito una graduale contrazione, passando dal 42,4% del PIL nel 2003 al 29,4% del 2007, ossia decisamente al di sotto del 60% del valore di riferimento PIL, grazie soprattutto agli introiti ricavati dalle privatizzazioni. Secondo la previsione di primavera 2008 dei servizi della Commissione, il debito pubblico lordo dovrebbe restare in linea di massima stabile sull’orizzonte cui si riferisce la previsione (ipotizzando una conferma delle politiche esistenti). 5. Conclusioni I dati disponibili nel maggio 2004 attestavano che il disavanzo del 2003 si situava al 3,6% del PIL, per attestarsi, secondo le previsioni, su un livello superiore al valore di riferimento negli anni successivi. Secondo i dati più recenti il disavanzo della pubblica amministrazione è rimasto ad un livello inferiore al 3% del PIL negli anni 2003-2005 prima di passare al 3,6% del PIL nel 2006, a causa soprattutto di un forte aumento dei consumi della pubblica amministrazione. Il disavanzo nominale è poi passato al 2,2% del PIL nel 2007. Il saldo strutturale, ossia il saldo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum ed altre misure temporanee, ha registrato nel 2006 un deterioramento equivalente al 2% circa del PIL, per migliorare di nuovo di una percentuale che si aggira sul ½% del PIL nel 2007. Secondo le previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione, il disavanzo nominale dovrebbe restringersi al 2,0% del PIL nel 2008 e, ipotizzando una conferma delle politiche esistenti, aumentare al 2,3% nel 2009. Questi dati fanno ritenere che il disavanzo sia stato portato ad un livello inferiore al massimale rappresentato dal 3% del PIL in maniera credibile e sostenibile. L’indebitamento lordo della pubblica amministrazione è sceso dal 42,4% del PIL nel 2003 al 29,4% nel 2007, ben al di sotto del valore di riferimento rappresentato dal 60% del PIL. Secondo la previsione di primavera 2008 dei servizi della Commissione, il rapporto debito/PIL dovrebbe restare in linea di massima stabile sull’orizzonte cui si riferisce la previsione (ipotizzando una conferma delle politiche esistenti). Dalla valutazione complessiva risulta che la situazione di disavanzo eccessivo in Slovacchia è stata corretta e, di conseguenza, la Commissione raccomanda al Consiglio di abrogare la sua decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Slovacchia. Tabella 2: Andamento del bilancio, 2003-2009 % del PIL (salvo indicazione contraria)|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)| Saldo di bilancio delle amministrazioni pubbliche|−2,7|−2,4|−2,8|−3,6|−2,2|−2,0|−2,3(−2,0)|−2,3|−1,8(−1,7)| – Entrate totali|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| – Spese totali|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| di cui:|– spesa per interessi|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |– formazione lorda di capitale fisso|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Costi della riforma pensionistica|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Costituzione di scorte di sigarette (impatto netto)|0,1|−0,1|0,3|−0,3|0,5|−0,1|n.a.|−0,4|n.a.| Saldo primario|−0,2|−0,2|−1,1|−2,2|−0,8|−0,6|−0,9|−1,0|−0,3| Misure una tantum e altre misure temporanee|−0,4|0,0|−0,9|0,0|−0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Saldo strutturale (1)|−1,4|−1,4|−1,0|−3,1|−2,6|−2,8|−3,1|−3,1|−2,4| Saldo strutturale primario (1)|1,1|0,8|0,8|−1,7|−1,2|−1,5|−1,7|−1,7|−0,9| Debito pubblico lordo|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Crescita (% del PIL reale)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Divario tra prodotto effettivo e potenziale|−3,2|−3,4|−3,2|−1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Saldo (primario) corretto per il ciclo al netto delle misure una tantum e di altre misure temporanee.(2) Saldi corretti per il ciclo e strutturali e divari tra prodotto effettivo e potenziale secondo il programma, calcolati dai servizi della Commissione sulla base delle informazioni contenute nel programma.(3) Ipotesi di politiche invariate.Fonti: Previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione (COM) e aggiornamento del novembre 2007 del programma di convergenza (PC) (In parentesi i più recenti obiettivi nazionali fissati nel febbraio e nell’aprile 2008).| Raccomandazione di DECISIONE DEL CONSIGLIO recante abrogazione della decisione 2005/182/CE sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Slovacchia IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA, visto il trattato che istituisce la Comunità europea, in particolare l’articolo 104, paragrafo 12, vista la raccomandazione della Commissione, considerando quanto segue: (1) Con decisione 2005/182/CE del Consiglio GU L 62 del 9.3.2005, pag. 16. , successiva ad una raccomandazione della Commissione in conformità dell’articolo 104, paragrafo 6, del trattato, è stato deciso che esisteva in Slovacchia un disavanzo eccessivo. Il Consiglio ha osservato che il disavanzo della pubblica amministrazione era pari al 3,6% del PIL nel 2003, al di sopra del 3% del PIL, valore di riferimento fissato dal trattato.[13] GU L 62 del 9.3.2005, pag. 16. (2) Il 5 luglio 2004, in conformità dell’articolo 104, paragrafo 7, del trattato e dell’articolo 3, paragrafo 4 del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, del 7 luglio 1997, per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). , il Consiglio, sulla base di una raccomandazione della Commissione, ha formulato una raccomandazione rivolta alla Slovacchia in una prospettiva volta a porre fine entro il 2007 alla situazione di disavanzo eccessivo. La raccomandazione è stata resa pubblica.[14] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). (3) Conformemente all’articolo 104, paragrafo12, del trattato, una decisione del Consiglio sull’esistenza di un disavanzo eccessivo viene abrogata quando il Consiglio ritiene che il disavanzo eccessivo nello Stato membro interessato sia stato corretto. (4) Conformemente al Protocollo sulla procedura per i disavanzi eccessivi allegato al trattato, la Commissione fornisce i dati per l’attuazione della procedura. Nel quadro dell’applicazione del Protocollo, gli Stati membri notificano i dati in materia di debito e disavanzi della pubblica amministrazione ed altre variabili associate due volte l’anno, prima del 1° aprile e prima del 1° ottobre, conformemente all’articolo 4 del regolamento (CE) n. 3605/93 del Consiglio, del 22 novembre 1993, relativo all’applicazione del Protocollo sulla procedura per i disavanzi eccessivi, allegato al trattato che istituisce la Comunità europea GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). .[15] GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). (5) Sulla base dei dati forniti dalla Commissione (Eurostat) in conformità dell’articolo 8, lettera g), paragrafo 1, del regolamento (CE) n. 3605/93 successivamente alla notifica effettuata dalla Slovacchia prima del 1° aprile 2008 e delle previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione, si possono trarre le seguenti conclusioni: – a motivo delle revisioni dei dati effettuate dopo la decisione del Consiglio del 2004 sull’esistenza di un disavanzo eccessivo, il disavanzo della pubblica amministrazione è rimasto ad un livello inferiore al 3% del PIL negli anni 2003-2005. Dopo un aumento al 3,6% nel 2006 esso si è ridotto nel 2007 al 2,2%, valore inferiore al 3% del PIL (valore di riferimento). Queste cifre vanno raffrontate con l’obiettivo del 2,9% del PIL fissato nell’aggiornamento (dicembre 2006) del programma di convergenza; – a contribuire al consolidamento di bilancio è stata la vivace crescita del PIL, dell’occupazione e dei redditi, che ha consentito al rapporto spesa/PIL di diminuire più rapidamente del rapporto reddito/PIL. La diminuzione del rapporto spesa/PIL è stata inoltre causata dal contenimento della spesa e dalle riforme in questo settore, come le forti restrizioni apportate alle prestazioni sociali. Tuttavia la ripresa congiunturale e i dividendi della crescita indotti dalle riforme strutturali non sono stati pienamente sfruttati a fini di consolidamento del bilancio. Di conseguenza il disavanzo strutturale (il saldo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e altre misure temporanee) sarebbe diminuito, secondo le stime, passando dall’1½% circa del PIL nel 2003 al 3% circa nel 2006 prima di registrare un miglioramento e passare al 2½% circa del PIL nel 2007. Parte del deterioramento strutturale può essere però attribuita all’introduzione del secondo pilastro pensionistico a capitalizzazione nel 2005; secondo le stime i trasferimenti a questo pilastro sarebbero aumentati dallo 0,8% del PIL nel 2005 all’1,2% e 1,3% nel 2006 e 2007 rispettivamente. Inoltre gli aumenti delle tasse sulle sigarette, preceduti dalla costituzione di forti scorte di questo prodotto in vari punti della catena di distribuzione, si sono tradotti in considerevoli spostamenti del gettito fiscale, con entrate supplementari nel 2003, 2005 e 2007 seguite da ammanchi di entità corrispondente negli anni successivi; – per il 2008 le previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione prevedono una ulteriore riduzione del disavanzo nominale, che passerebbe al 2,0% del PIL, riduzione trainata principalmente dalle continue forti prospettive di crescita e da alcune misure atte ad incrementare il reddito, come l’allargamento della base imponibile dell’imposta sul reddito delle persone fisiche e delle imprese e l’aumento del massimale sui contributi sociali. Questa politica è in linea con l’obiettivo ufficiale in materia di disavanzo, fissato al 2,0% del PIL nel febbraio 2008. Per il 2009, secondo le previsioni di primavera, nell’ipotesi di una conferma delle politiche esistenti, si dovrebbe assistere ad un aumento del disavanzo, che passerebbe al 2,3% del PIL. Ciò induce a ritenere che il disavanzo sia stato portato ad un livello inferiore al massimale del 3% del PIL in maniera credibile e sostenibile. Secondo le proiezioni il saldo strutturale dovrebbe deteriorarsi di circa ¼ di punto percentuale del PIL nel 2008 e, sempre ipotizzando una conferma delle politiche esistenti in materia, di circa ¼ di punto percentuale nel 2009. Questi dati vanno visti nel quadro caratterizzato dalla necessità di progredire in direzione dell’obiettivo a medio termine (OMT) per la posizione di bilancio, che per la Slovacchia è rappresentata da un disavanzo strutturale appena inferiore all’1% del PIL; – il debito della pubblica amministrazione resta in buona misura inferiore al valore di riferimento del 60%. Esso è passato da 42,4% del PIL nel 2003 al 29,4% nel 2007. Secondo la previsione di primavera 2008 il rapporto debito/PIL dovrebbe restare sostanzialmente stabile sull’orizzonte cui si riferisce la previsione (ipotizzando una conferma delle politiche esistenti). (6) A giudizio del Consiglio il disavanzo eccessivo in Slovacchia è stato corretto e la decisione 2005/182/CE va pertanto abrogata, HA ADOTTATO LA PRESENTE DECISIONE: Articolo 1 Da una valutazione complessiva si evince che la situazione di disavanzo eccessivo in Slovacchia è stata corretta. Articolo 2 È pertanto abrogata la decisione 2005/182/CE. Articolo 3 La Repubblica slovacca è destinataria della presente decisione. Fatto a Bruxelles, il Per il Consiglio Il Presidente [1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). [2] GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). [3] La più recente notifica della Slovacchia si trova nel sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] La Slovacchia ha beneficiato di un periodo di transizione per l’applicazione della decisione Eurostat del 2 marzo 2004 sulla classificazione dei fondi pensione a capitalizzazione, e di conseguenza ha notificato fino all’aprile 2006 i dati relativi al disavanzo e all’indebitamento senza includervi il costo netto della riforma del sistema pensionistico attuato nel 2005 (comunicato stampa di Eurostat n. 117/2004 del 23 settembre 2004 sul periodo di transizione per l’applicazione della decisione di cui al comunicato stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004). Dato che i diversi documenti pubblicati nel quadro della procedura, compresa in particolare la raccomandazione del Consiglio a norma dell’articolo 104, paragrafo 7, hanno tenuto pienamente conto delle implicazioni delle decisioni Eurostat del marzo 2004, tutte le cifre relative al disavanzo e all’indebitamento citate nel presente documento comprendono il costo della riforma delle pensioni e sono pertanto pienamente raffrontabili. [5] SEC(2004) 577. [6] GU L 62 del 9.3.2005, pag. 16. [7] Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Slovacchia si trovano nel sito seguente: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Comunicato stampa Eurostat n. 54 del 18 aprile 2008. [10] Il rapporto disavanzo/PIL è normalmente rivisto – al rialzo o al ribasso – dopo la pubblicazione dei primi dati contenuti nella comunicazione di primavera. Per gli Stati membri dell’UE nel loro insieme le revisioni sono in genere relativamente limitate e in media molto vicine allo zero. Per la Slovacchia, vista la differenza tra il disavanzo attualmente comunicato per il 2007 e il valore di riferimento del disavanzo, è poco probabile che un’eventuale futura revisione dei conti pubblici porti il rapporto disavanzo/PIL al di sopra del 3% del PIL del 2007. Il fatto che in Slovacchia sussistano problemi irrisolti sulla delimitazione settoriale della pubblica amministrazione (segnatamente sulla classificazione settoriale appropriata per le unità responsabili dell’assistenza sanitaria, come gli ospedali e le mutue nell’amministrazione pubblica o nel settore privato) non ha un impatto significativo sui rischi al rialzo o al ribasso delle revisioni del disavanzo in futuro. Sebbene non siano disponibili dati dettagliati, da certe indicazioni risulta che il saldo finanziario delle unità da riclassificare o all’interno o all’esterno del settore pubblico per essere in linea con le norme SEC95 è molto limitato. (Cfr. risultanze Eurostat sulla visita di dialogo in Slovacchia il 10 e 11 marzo 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon., presto disponibile). [11] Conformemente all’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97, la decisione di abrogare una decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo dovrà prendere in considerazione il costo netto di una riforma delle pensioni che introduce un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione, se il disavanzo ha mostrato un sensibile e continuo declino ed ha raggiunto un livello prossimo al valore di riferimento. Dal momento che il disavanzo della pubblica amministrazione del 2007 era inferiore al valore di riferimento del 3%, non vi è alcuna necessità di considerare l’applicazione di tale articolo. [12] GU C 49 del 22.2.2008, pag. 44. [13] GU L 62 del 9.3.2005, pag. 16. [14] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). [15] GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). NL (...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN| Brussel, 7.5.2008 SEC(2008) 572 definitief Aanbeveling voor een BESCHIKKING VAN DE RAAD tot intrekking van Beschikking 2005/182/EG betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Slowakije (door de Commissie ingediend) TOELICHTING 1. Achtergrond Artikel 104 van het Verdrag bepaalt dat de lidstaten buitensporige tekorten dienen te vermijden en voorziet in een procedure voor de vaststelling en correctie van dergelijke tekorten. Deze buitensporigtekortprocedure (BTP) wordt nader gepreciseerd in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad "over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten" PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact. Overeenkomstig artikel 104, lid 2, van het Verdrag dient de Commissie op basis van de volgende twee criteria na te gaan of de hand wordt gehouden aan de begrotingsdiscipline: a) of het voorziene of feitelijke overheidstekort de referentiewaarde van 3% van het bbp overschrijdt (tenzij hetzij het tekortcijfer in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert, hetzij de overschrijding van de referentiewaarde slechts van uitzonderlijke en tijdelijke aard is en de verhouding dicht bij de referentiewaarde blijft); en b) of de overheidsschuld de referentiewaarde van 60% van het bbp overschrijdt (tenzij de schuldquote in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert).[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). Overeenkomstig het aan het Verdrag gehechte Protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten worden de voor de toepassing van de BTP benodigde gegevens door de Commissie verstrekt. In het kader van de toepassing van dit protocol dienen de lidstaten overeenkomstig artikel 4 van Verordening (EG) nr. 3605/93 van de Raad PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). de Commissie tweemaal per jaar, namelijk vóór 1 april en vóór 1 oktober, in kennis te stellen van gegevens over het overheidstekort en de overheidsschuld, alsook over andere, daarmee samenhangende variabelen De meest recente kennisgeving van Slowakije is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Aan Slowakije is een overgangsperiode voor de toepassing van het Eurostat-besluit van 2 maart 2004 betreffende de sectorale indeling van op kapitaaldekking berustende pensioenstelsels toegestaan, waardoor het land tot en met april 2006 tekort- en schuldcijfers meedeelde waarin geen rekening werd gehouden met de nettokosten van zijn pensioenhervorming van 2005 ( Eurostat News Release nr. 117/2004 van 23 september 2004 betreffende de overgangsperiode voor de tenuitvoerlegging van het besluit in Eurostat News Release nr. 30/2004 van 2 maart 2004). Aangezien in de diverse BTP documenten, zoals met name de aanbeveling van de Raad op grond van artikel 104, lid 7, ten volle rekening is gehouden met de Eurostat-besluiten van maart 2004, omvatten alle in dit document vermelde tekort- en schuldcijfers de kosten van de pensioenhervorming en zijn zij dus volledig vergelijkbaar. .[2][3][4] PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). De meest recente kennisgeving van Slowakije is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Aan Slowakije is een overgangsperiode voor de toepassing van het Eurostat-besluit van 2 maart 2004 betreffende de sectorale indeling van op kapitaaldekking berustende pensioenstelsels toegestaan, waardoor het land tot en met april 2006 tekort- en schuldcijfers meedeelde waarin geen rekening werd gehouden met de nettokosten van zijn pensioenhervorming van 2005 ( Eurostat News Release nr. 117/2004 van 23 september 2004 betreffende de overgangsperiode voor de tenuitvoerlegging van het besluit in Eurostat News Release nr. 30/2004 van 2 maart 2004). Aangezien in de diverse BTP documenten, zoals met name de aanbeveling van de Raad op grond van artikel 104, lid 7, ten volle rekening is gehouden met de Eurostat-besluiten van maart 2004, omvatten alle in dit document vermelde tekort- en schuldcijfers de kosten van de pensioenhervorming en zijn zij dus volledig vergelijkbaar. Op grond van het feit dat het overheidstekort in Slowakije in 2003 3,6% van het bbp bedroeg, heeft de Commissie op 12 mei 2004 de BTP ten aanzien van dat land ingeleid met de goedkeuring van een verslag als bedoeld in artikel 104, lid 3, van het Verdrag SEC(2004) 577. . Op 5 juli 2004 besloot de Raad overeenkomstig artikel 104, lid 6, op aanbeveling van de Commissie dat er in Slowakije een buitensporig tekort bestond PB L 62 van 9.3.2005, blz. 16. . Tegelijkertijd richtte de Raad, eveneens op aanbeveling van de Commissie, krachtens artikel 104, lid 7, aanbevelingen tot Slowakije om de buitensporigtekortsituatie uiterlijk in 2007 te verhelpen Alle BTP-documenten voor Slowakije zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. PB L 62 van 9.3.2005, blz. 16. Alle BTP-documenten voor Slowakije zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. In zijn aanbeveling op grond van artikel 104, lid 7, heeft de Raad aanbevolen dat de Slowaakse autoriteiten "binnen een middellangetermijnkader maatregelen treffen om het beoogde doel te bereiken, dat wil zeggen het tekort uiterlijk in 2007 op geloofwaardige en duurzame wijze terug te dringen tot onder de 3% van het bbp, overeenkomstig het traject voor tekortreductie dat in het advies van de Raad van 5 juli 2004 over het in mei 2004 ingediende convergentieprogramma is aangegeven"; "de in het convergentieprogramma van mei 2004 geplande maatregelen, met name die welke betrekking hebben op de voorgenomen verdere hervormingen in de gezondheidszorg en de verdere rationalisering van de overheidssector, vastberaden ten uitvoer leggen"; "de budgettaire aanpassing versnellen indien de uitgevoerde structurele hervormingen leiden tot een groei die hoger ligt dan voorzien in het convergentieprogramma van mei 2004, met name door hoger dan begrote inkomsten in eerste instantie aan te wenden voor een versnelde reductie van het tekort"; en "vóór 5 november 2004 zorgen voor de doeltreffende tenuitvoerlegging van de maatregelen die gepland zijn om het voor 2005 vastgestelde streefcijfer voor het tekort te halen". Voorts heeft de Raad de Slowaakse autoriteiten verzocht "het bindende karakter van het driejarige begrotingskader te versterken door gedetailleerde uitgavenplafonds voor de middellange termijn in te voeren, die door het parlement dienen te worden goedgekeurd". Tabel 1: Aanpassing die op 5 juli 2004 door de Raad is onderschreven Als percentage van het bbp, tenzij anders aangegeven|2003|2004|2005|2006|2007| Overheidssaldop.m.: Reële bbp-groei (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Bronnen : Aanbeveling van de Raad op grond van artikel 104, lid 7, en advies van de Raad over het in mei 2004 ingediende convergentieprogramma, beide aangenomen op 5 juli 2004. Op 22 december 2004, d.w.z. na het verstrijken van de in de aanbeveling van de Raad vastgestelde termijn om maatregelen te treffen, heeft de Commissie haar goedkeuring gehecht aan een mededeling aan de Raad waarin werd geconcludeerd dat de tot dat tijdstip door Slowakije ondernomen actie strookte met de aanbeveling van de Raad en dat er op dat moment geen verdere stappen in het kader van de BTP nodig waren SEC(2004) 1630. . Tijdens zijn vergadering van 18 januari 2005 sloot de Raad zich bij deze beoordeling aan.[8] SEC(2004) 1630. Artikel 104, lid 12, van het Verdrag bepaalt dat een besluit van de Raad betreffende het bestaan van een buitensporig tekort op aanbeveling van de Commissie moet worden ingetrokken indien de Raad van oordeel is dat het buitensporige tekort in de betrokken lidstaat is gecorrigeerd. 2. Recente tekortontwikkelingen Uit de gegevens die beschikbaar waren in mei 2004, toen de Commissie de BTP ten aanzien van Slowakije heeft ingeleid, bleek dat het tekort in 2003 3,6% van het bbp had bedragen en naar verwachting ook in de daaropvolgende jaren boven de referentiewaarde zou uitkomen. Volgens de gegevens die de Commissie (Eurostat) na de vóór april 2008 door Slowakije gedane kennisgeving Eurostat News Release nr. 54 van 18 april 2008. heeft verstrekt, is het overheidstekort in de jaren 2003-2005 onder de 3% van het bbp gebleven als gevolg van een latere herziening van de gegevens (in de kennisgeving van april 2007), die voornamelijk toe te schrijven was aan een wijziging in de periodetoerekeningsmethode voor belastingontvangsten. In 2006 is het nominale tekort opgelopen tot 3,6% van het bbp (vooral wegens de forse stijging van de overheidsconsumptie met 1% van het bbp, het hamsteren van sigaretten in 2005 in het vooruitzicht van een nakende accijnsverhoging, alsook de toegenomen kosten van de pensioenhervorming), maar in 2007 is het wederom gedaald tot 2,2% van het bbp Tekortquoten worden na de publicatie van de eerste resultaten in de voorjaarskennisgeving gewoonlijk naar boven of naar beneden bijgesteld. Voor de lidstaten van de EU gaat het in de regel om vrij geringe herzieningen, die gemiddeld niet veel hoger of lager zijn dan nul. Wat Slowakije betreft, is er in het licht van het verschil tussen het thans meegedeelde tekort voor 2007 en de referentiewaarde voor het tekort slechts een kleine kans dat eventuele toekomstige herzieningen van de overheidsrekeningen ertoe leiden dat het tekort voor 2007 opwaarts wordt bijgesteld tot meer dan 3% van het bbp. Het feit dat er nog onopgeloste kwesties zijn wat de afbakening van de overheidssector in Slowakije betreft (met name de vraag of instellingen die op het terrein van de gezondheidszorg actief zijn, zoals ziekenhuizen en ziektekostenverzekeringsmaatschappijen, bij de overheidssector dan wel de bedrijfssector moeten worden ingedeeld), heeft geen gevolgen van betekenis voor de opwaartse en neerwaartse risico's van toekomstige bijstellingen van het tekort. Hoewel er geen gedetailleerde gegevens beschikbaar zijn, zijn er immers indicaties dat het financiële saldo van de betrokken instellingen die moeten worden heringedeeld opdat aan de ESR95-regels is voldaan, zeer klein is. (Zie de Eurostat-bevindingen van het dialoogbezoek aan Slowakije op 10 en 11 maart 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , binnenkort beschikbaar.) .[9][10] Eurostat News Release nr. 54 van 18 april 2008. Tekortquoten worden na de publicatie van de eerste resultaten in de voorjaarskennisgeving gewoonlijk naar boven of naar beneden bijgesteld. Voor de lidstaten van de EU gaat het in de regel om vrij geringe herzieningen, die gemiddeld niet veel hoger of lager zijn dan nul. Wat Slowakije betreft, is er in het licht van het verschil tussen het thans meegedeelde tekort voor 2007 en de referentiewaarde voor het tekort slechts een kleine kans dat eventuele toekomstige herzieningen van de overheidsrekeningen ertoe leiden dat het tekort voor 2007 opwaarts wordt bijgesteld tot meer dan 3% van het bbp. Het feit dat er nog onopgeloste kwesties zijn wat de afbakening van de overheidssector in Slowakije betreft (met name de vraag of instellingen die op het terrein van de gezondheidszorg actief zijn, zoals ziekenhuizen en ziektekostenverzekeringsmaatschappijen, bij de overheidssector dan wel de bedrijfssector moeten worden ingedeeld), heeft geen gevolgen van betekenis voor de opwaartse en neerwaartse risico's van toekomstige bijstellingen van het tekort. Hoewel er geen gedetailleerde gegevens beschikbaar zijn, zijn er immers indicaties dat het financiële saldo van de betrokken instellingen die moeten worden heringedeeld opdat aan de ESR95-regels is voldaan, zeer klein is. (Zie de Eurostat-bevindingen van het dialoogbezoek aan Slowakije op 10 en 11 maart 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , binnenkort beschikbaar.) In 2005 werd een aanvang gemaakt met een pensioenhervorming, hetgeen gevolgen had voor de socialezekerheidsbijdragen omdat 9% van de brutolonen naar een (tweede) op kapitaaldekking gebaseerde pensioenpijler werd gekanaliseerd. Als gevolg van de brede belangstelling van het publiek voor deze pijler en een geleidelijk overgangsproces zijn deze inkomensoverdrachten toegenomen van naar schatting 0,8% van het bbp in 2005 tot 1,2% en 1,3% van het bbp in respectievelijk 2006 en 2007. Slowakije heeft er zich toe verbonden de belastingen op sigaretten geleidelijk op te trekken tot het door de EU vereiste minimumniveau. Dit had tot gevolg dat de belastingen in mei 2004, januari 2006 en januari 2008 zijn verhoogd en in december 2008 opnieuw zullen worden opgetrokken. Tot dusver zijn alle belastingverhogingen voorafgegaan door het hamsteren van aanzienlijke hoeveelheden sigaretten in diverse schakels van de distributieketen. Dit heeft tot verschuivingen in de belastingontvangsten geleid: in 2003, 2005 en 2007 was er sprake van extra belastinginkomsten ter grootte van respectievelijk ongeveer 0,1%, 0,3% en 0,5% van het bbp, waarna in de daaropvolgende jaren minderinkomsten van eenzelfde omvang zijn opgetekend. Voorts heeft Slowakije vorderingen op diverse derde landen. In 2003, 2005 en 2007 hebben kwijtscheldingen van sommige van deze vorderingen een tekortverhogend effect van respectievelijk 0,4%, 0,9% en 0,1% van het bbp gesorteerd. Daar het tekort in 2003 beter is uitgevallen dan aanvankelijk verwacht, ontwikkelde het nominale tekort zich op zodanige wijze dat de door de Raad in zijn aanbeveling overeenkomstig artikel 104, lid 7, vastgestelde uiterste datum voor de correctie van het buitensporige tekort werd gehaald, ook al was het consolidatietraject volledig anders. Met name in 2007 is het nominale tekort met bijna 1½% van het bbp gedaald tot 2,2% van het bbp. De begrotingsconsolidatie werd in de hand gewerkt door een krachtige groei van het bbp, de werkgelegenheid en de inkomsten, waardoor de uitgavenquote sneller is teruggelopen dan de ontvangstenquote. De daling van de uitgavenquote van 40,2% van het bbp in 2003 tot 36,9% van het bbp in 2007 was ook het gevolg van uitgavenbeheersing en hervormingen aan de uitgavenzijde. Zo was er onder meer sprake van beperkingen op de sociale en werkloosheidsuitkeringen, een verstrenging van de voorwaarden voor vervroegde uittreding en een geleidelijke verhoging van de pensioenleeftijd. Doordat in 2005 de nationale autowegenmaatschappij is opgericht, was de regering in staat de aanleg van autowegen gedeeltelijk met leningen van de particuliere sector te financieren. Wat de ontvangstenzijde betreft, is er in 2004 een ingrijpende belastinghervorming doorgevoerd, waardoor het zwaartepunt is verschoven van de inkomstenbelasting naar de consumptiebelasting. Samen met de pensioenhervorming van 2005 heeft deze ontwikkeling bijgedragen tot een daling van de ontvangstenquote van 37,4% van het bbp in 2003 tot 34,7% van het bbp in 2007. Het feitelijke tekort voor 2007 was lager dan de officiële tekortdoelstelling van 2,9% van het bbp die in het geactualiseerde convergentieprogramma van december 2006 was vastgelegd. Dat beter is gedaan dan beoogd, is vooral toe te schrijven aan een hoger dan voorspelde bbp en werkgelegenheidsgroei, aan een lager dan begrote medefinanciering voor de EU-fondsen en aan het feit dat eind 2007 meer sigaretten zijn gehamsterd dan verwacht naar aanleiding van de in januari 2008 doorgevoerde verhoging van de accijnsrechten op tabak, waardoor de extra inkomsten ½% van het bbp bedroegen in plaats van het in het programma geraamde percentage van ¼% van het bbp. Dit alles neemt evenwel niet weg dat de hoogconjunctuur en de groeidividenden van de structurele hervormingen niet optimaal zijn benut voor de begrotingsconsolidatie. Als gevolg daarvan is het structurele tekort (d.w.z. het conjunctuurgezuiverde tekort, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) verslechterd van circa 1½% van het bbp in 2003 tot ongeveer 3% van het bbp in 2006, waarna het wederom verbeterde tot zowat 2½% van het bbp in 2007. De structurele verslechtering is echter mede in de hand gewerkt door de invoering van de tweede, op kapitaaldekking gebaseerde pensioenpijler in 2005 Overeenkomstig artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 dienen de nettokosten van een pensioenhervorming waarbij een meerpijlersysteem wordt ingevoerd dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat, in aanmerking te worden genomen in een besluit tot intrekking van een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort, indien het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het overheidstekort in 2007 onder de referentiewaarde van 3% lag, behoeft de toepassing van deze bepaling niet in overweging te worden genomen. . [11] Overeenkomstig artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 dienen de nettokosten van een pensioenhervorming waarbij een meerpijlersysteem wordt ingevoerd dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat, in aanmerking te worden genomen in een besluit tot intrekking van een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort, indien het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het overheidstekort in 2007 onder de referentiewaarde van 3% lag, behoeft de toepassing van deze bepaling niet in overweging te worden genomen. 3. Tekortprognoses voor 2008 en latere jaren Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie zal het nominale tekort naar verwachting verder afnemen tot 2,0% in 2008 en daarna stijgen tot 2,3% in 2009 (in de gebruikelijke veronderstelling dat het beleid ongewijzigd blijft) tegen de achtergrond van een sterk vertragende maar nog steeds solide bbp-groei en een langzamere werkgelegenheidsgroei. Verwacht wordt dat de in de begroting voor 2008 vervatte ontvangstenverhogende maatregelen, zoals een verbreding van de grondslag van de vennootschaps- en de personenbelasting en een verhoging van de maximumgrens van de socialezekerheidsbijdragen, in 2008 extra inkomsten ter grootte van circa ¼% van het bbp zullen opleveren. De minderontvangsten als gevolg van het hamsteren van sigaretten in 2007 zullen vermoedelijk vrijwel volledig worden geneutraliseerd doordat opnieuw sigaretten zullen worden gehamsterd in het vooruitzicht van de voor eind 2008 geplande, geringere verhoging van de accijnsrechten. Bovendien zou een tijdelijke openstelling van de tweede pensioenpijler in de eerste helft van 2008 om alle huidige deelnemers de gelegenheid te bieden uit te stappen en nieuwe deelnemers de kans te geven in te stappen, moeten resulteren in eenmalige meerontvangsten ter grootte van circa 0,1% van het bbp omdat spaargelden die in de afgelopen jaren in het kader van de tweede pijler zijn gecumuleerd, naar de eerste pijler (omslagstelsel) zullen worden overgeheveld als deelnemers besluiten uit te stappen. Aan de uitgavenzijde zullen de landbouwsubsidies fors blijven stijgen. De voornaamste reden voor de in de voorjaarsprognoses voor 2009 voorspelde verslechtering is een vermoedelijke tegenvaller aan de uitgavenzijde ter grootte van ongeveer ½% van het bbp omdat, zoals gezegd, in de loop van 2008 naar verwachting wederom aanzienlijke hoeveelheden sigaretten zullen worden gehamsterd. De prognose voor 2008 sluit aan bij de meest recente officiële tekortdoelstelling van 2% van het bbp (vastgesteld door het ministerie van Financiën in februari 2008 in reactie op het advies van de Raad van februari 2008 over het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2007), maar de voorspelling voor 2009 is veel hoger dan de meest recente nationale tekortdoelstelling van 1,7% van het bbp (vastgesteld in april 2008 in de krachtlijnen van de nieuwe ontwerpbegroting), die nog niet met concrete maatregelen is onderbouwd. Verwacht wordt dat het structurele tekort tussen 2007 en 2008 zal verslechteren van ongeveer 2½% tot circa 2¾% van het bbp, wat niet strookt met het stabiliteits- en groeipact, dat voorschrijft dat de lidstaten die tot het eurogebied en WKM II behoren, een jaarlijkse verbetering van het structurele begrotingssaldo moeten nastreven met 0,5% van het bbp als benchmark, en dat in goede economische tijden een grotere aanpassing moet worden bewerkstelligd. Uitgaande van de gebruikelijke veronderstelling dat het beleid ongewijzigd blijft, wordt voor 2009 een verdere verslechtering van het structurele tekort tot ongeveer 3% van het bbp verwacht. Deze verslechtering is hoofdzakelijk terug te voeren op minderontvangsten als gevolg van het hamsteren van sigaretten. Volgens het advies van de Raad van februari 2008 PB C 49 van 22.2.2008, blz. 44. over het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2007 lijkt de in het programma uitgestippelde begrotingsstrategie ontoereikend om ervoor te zorgen dat de middellangetermijndoelstelling (MTD) van Slowakije, namelijk een structureel tekort van iets minder dan 1% van het bbp, voor het einde van de programmaperiode (2010) wordt gehaald, zoals in het programma wordt beoogd. Bovendien kwam de Raad tot de conclusie dat de voor 2008 beoogde verandering in het structurele saldo niet spoort met het pact en van meer ambitie zou moeten getuigen.[12] PB C 49 van 22.2.2008, blz. 44. 4. Schuldontwikkelingen en -prognoses De schuldquote is geleidelijk teruggelopen van 42,4% van het bbp in 2003 tot 29,4% van het bbp in 2007 en lag daarmee ver onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Deze ontwikkeling is vooral te danken aan privatiseringsinkomsten. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie zou de bruto overheidsschuld gedurende de gehele prognoseperiode vrijwel stabiel blijven (in de veronderstelling dat het beleid ongewijzigd blijft). 5. Conclusies Uit de gegevens die in mei 2004 beschikbaar waren, bleek dat het tekort in 2003 3,6% van het bbp had bedragen en naar verwachting ook in de daaropvolgende jaren boven de referentiewaarde zou uitkomen. Volgens de laatste gegevens is het overheidstekort in de jaren 2003-2005 onder de 3% van het bbp gebleven en in 2006 gestegen tot 3,6% van het bbp, vooral onder invloed van een forse toename van de overheidsconsumptie. Vervolgens is het nominale tekort teruggelopen tot 2,2% van het bbp in 2007. Het structurele saldo (dat wil zeggen het conjunctuurgezuiverde saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) is in 2006 met ongeveer 2% van het bbp verslechterd maar is in 2007 wederom met circa ½% van het bbp verbeterd. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie zal het nominale tekort naar verwachting afnemen tot 2,0% van het bbp in 2008 en, bij ongewijzigd beleid, stijgen tot 2,3% in 2009. Dit wijst erop dat het tekort op geloofwaardige en duurzame wijze is teruggedrongen tot onder de limiet van 3% van het bbp. De bruto overheidsschuld is teruggelopen van 42,4% van het bbp in 2003 tot 29,4% in 2007 en is daarmee ver onder de referentiewaarde van 60% van het bbp gebleven. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie zou de schuldquote gedurende de gehele prognoseperiode vrijwel stabiel blijven (in de veronderstelling dat het beleid ongewijzigd blijft). Uit een algehele evaluatie volgt dat het buitensporige tekort in Slowakije is gecorrigeerd. De Commissie beveelt de Raad bijgevolg aan om zijn beschikking betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Slowakije in te trekken. Tabel 2: Begrotingsontwikkelingen 2003-2009 Als percentage van het bbp, tenzij anders aangegeven|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)| Overheidssaldo|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Totale ontvangsten|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Totale uitgaven|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| waarvan:|- rente-uitgaven|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1.5| |- bruto-investeringen in vaste activa|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1.4| Kosten van de pensioenhervorming|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Hamsteren van sigaretten (netto-effect)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|n.b.|-0.4|n.b.| Primair saldo|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Eenmalige en tijdelijke maatregelen|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Structureel saldo (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Structureel primair saldo (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Bruto overheidsschuld|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| p.m. Reële bbp-groei (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| p.m. Output gap|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Conjunctuurgezuiverd (primair) saldo, ongerekend eenmalige en tijdelijke maatregelen.(2) Conjunctuurgezuiverde en structurele saldi en output gaps volgens het programma, zoals berekend door de diensten van de Commissie op basis van de in het programma voorkomende informatie.(3) Uitgaande van de veronderstelling dat het beleid ongewijzigd blijft.Bronnen: voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie (COM) en geactualiseerd convergentieprogramma van november 2007 (CP) (de meest recente streefcijfers van februari en april 2008 zijn tussen haakjes vermeld).| Aanbeveling voor een BESCHIKKING VAN DE RAAD tot intrekking van Beschikking 2005/182/EG betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Slowakije DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE, Gelet op het Verdrag tot oprichting van de Europese Gemeenschap, en met name op artikel 104, lid 12, Gezien de aanbeveling van de Commissie, Overwegende hetgeen volgt: (1) Bij Beschikking 2005/182/EG PB L 62 van 9.3.2005, blz. 16. van de Raad werd op aanbeveling van de Commissie overeenkomstig artikel 104, lid 6, van het Verdrag besloten dat er in Slowakije een buitensporig tekort bestond. De Raad merkte op dat het overheidstekort in 2003 3,6% van het bbp bedroeg en daarmee de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 3% van het bbp overschreed. [13] PB L 62 van 9.3.2005, blz. 16. (2) Overeenkomstig artikel 104, lid 7, van het Verdrag en artikel 3, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad van 7 juli 1997 over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). heeft de Raad op 5 juli 2004 op aanbeveling van de Commissie een aanbeveling tot Slowakije gericht waarin het land werd verzocht om uiterlijk eind 2007 aan de buitensporigtekortsituatie een einde te maken. De aanbeveling is openbaar gemaakt.[14] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). (3) Volgens artikel 104, lid 12, van het Verdrag moet een beschikking van de Raad betreffende het bestaan van een buitensporig tekort worden ingetrokken indien de Raad van oordeel is dat het buitensporige tekort in de betrokken lidstaat is gecorrigeerd. (4) Overeenkomstig het aan het Verdrag gehechte Protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten verstrekt de Commissie de voor de toepassing van de procedure benodigde gegevens. In het kader van de toepassing van dit protocol dienen de lidstaten ingevolge artikel 4 van Verordening (EG) nr. 3605/93 van de Raad van 22 november 1993 betreffende de toepassing van het aan het Verdrag tot oprichting van de Europese Gemeenschap gehechte Protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). de Commissie tweemaal per jaar, namelijk vóór 1 april en vóór 1 oktober, gegevens te verstrekken over het overheidstekort en de overheidsschuld, alsook over andere, daarmee samenhangende variabelen.[15] PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). (5) Uit de gegevens die de Commissie (Eurostat) overeenkomstig artikel 8 G, lid 1, van Verordening (EG) nr. 3605/93 na de vóór 1 april 2008 door Slowakije gedane kennisgeving heeft verstrekt en uit de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie kunnen de volgende conclusies worden getrokken: – als gevolg van herzieningen van gegevens na de vaststelling van de beschikking van de Raad van 2004 betreffende het bestaan van een buitensporig tekort is het overheidstekort in de jaren 2003-2005 onder de 3% van het bbp gebleven. Na in 2006 een toename tot 3,6% van het bbp te hebben vertoond, is het tekort in 2007 teruggedrongen tot 2,2% van het bbp waarmee het onder de referentiewaarde van 3% van het bbp uitkwam. Ter vergelijking: in het geactualiseerde convergentieprogramma van december 2006 werd een tekortdoelstelling van 2,9% van het bbp gehanteerd; – de begrotingsconsolidatie werd in de hand gewerkt door een krachtige groei van het bbp, de werkgelegenheid en de inkomsten, waardoor de uitgavenquote sneller is gedaald dan de ontvangstenquote. De afnemende uitgavenquote was ook het gevolg van uitgavenbeheersing en hervormingen aan de uitgavenzijde, zoals strenge beperkingen op de sociale uitkeringen. Dit alles neemt evenwel niet weg dat de hoogconjunctuur en de groeidividenden van de structurele hervormingen niet optimaal zijn benut voor de begrotingsconsolidatie. Als gevolg daarvan zou het structurele tekort (d.w.z. het conjunctuurgezuiverde tekort, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) zijn verslechterd van circa 1½% van het bbp in 2003 tot ongeveer 3% van het bbp in 2006, waarna het wederom verbeterde tot zowat 2½% van het bbp in 2007. De verslechtering van het structurele tekort is echter ook ten dele toe te schrijven aan de invoering in 2005 van een tweede pensioenpijler met kapitaaldekking, waarbij de overdrachten naar deze pijler zijn toegenomen van naar schatting 0,8% van het bbp in 2005 tot 1,2% en 1,3% van het bbp in respectievelijk 2006 en 2007. Voorts werden de belastingverhogingen op sigaretten voorafgegaan door het hamsteren van aanzienlijke hoeveelheden sigaretten in diverse schakels van de distributieketen, hetgeen tot aanzienlijke verschuivingen in de belastingontvangsten leidde welke resulteerden in extra belastingontvangsten in 2003, 2005 en 2007, gevolgd door minderontvangsten van eenzelfde omvang in de daaropvolgende jaren; – voor 2008 wordt in de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie uitgegaan van een verdere reductie van het nominale tekort tot 2,0% van het bbp, voornamelijk onder invloed van gunstig blijvende groeivooruitzichten en een aantal ontvangstenverhogende maatregelen, zoals een verbreding van de grondslag van de vennootschaps- en de personenbelasting en een verhoging van de maximumgrens van de socialezekerheidsbijdragen. Dit percentage stemt overeen met de in februari 2008 vastgestelde officiële tekortdoelstelling van 2,0% van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses zou het tekort in 2009 bij ongewijzigd beleid toenemen tot 2,3% van het bbp. Dit wijst erop dat het tekort op geloofwaardige en duurzame wijze is teruggedrongen tot onder de limiet van 3% van het bbp. Volgens de prognoses verslechtert het structurele saldo in 2008 met ongeveer ¼ procentpunt van het bbp en bij ongewijzigd beleid in 2009 nog eens met circa ¼ procentpunt. Deze ontwikkeling moet worden gezien tegen de achtergrond van de vorderingen die moeten worden gemaakt in de richting van de middellangetermijndoelstelling (MTD) voor de begrotingssituatie, die voor Slowakije de verwezenlijking van een structureel tekort van net onder de 1% van het bbp is; – de overheidsschuld blijft ver onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. De schuldquote is teruggelopen van 42,4% van het bbp in 2003 tot 29,4% in 2007. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 zal de schuldquote naar verwachting gedurende de gehele prognoseperiode vrijwel stabiel blijven (in de veronderstelling dat het beleid ongewijzigd blijft). (6) Volgens de Raad is het buitensporige tekort in Slowakije gecorrigeerd en dient Beschikking 2005/182/EG derhalve te worden ingetrokken, HEEFT DE VOLGENDE BESCHIKKING VASTGESTELD: Artikel 1 Uit een algehele evaluatie volgt dat het buitensporige tekort in Slowakije is gecorrigeerd. Artikel 2 Beschikking 2005/182/EG wordt hierbij ingetrokken. Artikel 3 Deze beschikking is gericht tot de Slowaakse Republiek. Gedaan te Brussel, Voor de Raad De voorzitter [1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). [2] PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). [3] De meest recente kennisgeving van Slowakije is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Aan Slowakije is een overgangsperiode voor de toepassing van het Eurostat-besluit van 2 maart 2004 betreffende de sectorale indeling van op kapitaaldekking berustende pensioenstelsels toegestaan, waardoor het land tot en met april 2006 tekort- en schuldcijfers meedeelde waarin geen rekening werd gehouden met de nettokosten van zijn pensioenhervorming van 2005 ( Eurostat News Release nr. 117/2004 van 23 september 2004 betreffende de overgangsperiode voor de tenuitvoerlegging van het besluit in Eurostat News Release nr. 30/2004 van 2 maart 2004). Aangezien in de diverse BTP documenten, zoals met name de aanbeveling van de Raad op grond van artikel 104, lid 7, ten volle rekening is gehouden met de Eurostat-besluiten van maart 2004, omvatten alle in dit document vermelde tekort- en schuldcijfers de kosten van de pensioenhervorming en zijn zij dus volledig vergelijkbaar. [5] SEC(2004) 577. [6] PB L 62 van 9.3.2005, blz. 16. [7] Alle BTP-documenten voor Slowakije zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Eurostat News Release nr. 54 van 18 april 2008. [10] Tekortquoten worden na de publicatie van de eerste resultaten in de voorjaarskennisgeving gewoonlijk naar boven of naar beneden bijgesteld. Voor de lidstaten van de EU gaat het in de regel om vrij geringe herzieningen, die gemiddeld niet veel hoger of lager zijn dan nul. Wat Slowakije betreft, is er in het licht van het verschil tussen het thans meegedeelde tekort voor 2007 en de referentiewaarde voor het tekort slechts een kleine kans dat eventuele toekomstige herzieningen van de overheidsrekeningen ertoe leiden dat het tekort voor 2007 opwaarts wordt bijgesteld tot meer dan 3% van het bbp. Het feit dat er nog onopgeloste kwesties zijn wat de afbakening van de overheidssector in Slowakije betreft (met name de vraag of instellingen die op het terrein van de gezondheidszorg actief zijn, zoals ziekenhuizen en ziektekostenverzekeringsmaatschappijen, bij de overheidssector dan wel de bedrijfssector moeten worden ingedeeld), heeft geen gevolgen van betekenis voor de opwaartse en neerwaartse risico's van toekomstige bijstellingen van het tekort. Hoewel er geen gedetailleerde gegevens beschikbaar zijn, zijn er immers indicaties dat het financiële saldo van de betrokken instellingen die moeten worden heringedeeld opdat aan de ESR95-regels is voldaan, zeer klein is. (Zie de Eurostat-bevindingen van het dialoogbezoek aan Slowakije op 10 en 11 maart 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , binnenkort beschikbaar.) [11] Overeenkomstig artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 dienen de nettokosten van een pensioenhervorming waarbij een meerpijlersysteem wordt ingevoerd dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat, in aanmerking te worden genomen in een besluit tot intrekking van een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort, indien het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het overheidstekort in 2007 onder de referentiewaarde van 3% lag, behoeft de toepassing van deze bepaling niet in overweging te worden genomen. [12] PB C 49 van 22.2.2008, blz. 44. [13] PB L 62 van 9.3.2005, blz. 16. [14] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). [15] PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). DA (...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER| Bruxelles, den 7.5.2008 SEK(2008) 572 endelig Henstilling med henblik på RÅDETS BESLUTNING om ophævelse af beslutning 2005/182/EF om et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet (forelagt af Kommissionen) BEGRUNDELSE 1. Baggrund I traktatens artikel 104 fastslås det, at medlemsstaterne skal undgå uforholdsmæssigt store underskud, og der fastlægges en procedure til identifikation og korrektion af disse. Denne procedure i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud er nærmere beskrevet i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). , som indgår i stabilitets- og vækstpagten. I henhold til traktatens artikel 104, stk. 2, skal Kommissionen overvåge, om budgetdisciplinen overholdes, på grundlag af to kriterier, nemlig: a) om det forventede eller faktiske offentlige underskud overstiger referenceværdien på 3 % af BNP (medmindre underskudskvoten er faldet væsentligt og vedvarende og har nået et niveau, der ligger tæt på referenceværdien, eller overskridelsen af referenceværdien kun er exceptionel og midlertidig, og underskudskvoten fortsat ligger tæt på referenceværdien) og b) om den offentlige gæld overstiger referenceværdien på 60 % af BNP (medmindre gældskvoten mindskes tilstrækkeligt og nærmer sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed).[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). I henhold til protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, er det Kommissionens ansvar at fremlægge data til gennemførelse af proceduren. Som et led i gennemførelsen af denne protokol skal medlemsstaterne indberette det offentlige underskud og den offentlige gæld samt andre relaterede variabler til Kommissionen to gange årligt, nærmere bestemt inden den 1. april og inden den 1. oktober, i henhold til artikel 4 i Rådets forordning (EF) nr. 3605/93 EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). , Slovakiets seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovakiet havde en overgangsperiode til gennemførelse af Eurostats beslutning af 2. marts 2004 om klassificering af fuldt finansierede pensionsordninger og indberettede derfor indtil april 2006 tal for underskud og gæld uden nettoudgifterne til sin pensionsreform i 2005 (Eurostats pressemeddelelse nr. 117/2004 af 23. september 2004 om overgangsperioden til gennemførelse af beslutningen i Eurostats pressemeddelelse nr. 30/2004 af 2. marts 2004). Da der i de forskellige dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, herunder særlig Rådets henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, fuldt ud er taget hensyn til virkningerne af Eurostats beslutninger fra marts 2004, indgår udgifterne til pensionsreformen i alle tal for underskud og gæld i dette dokument, og de er derfor helt sammenlignelige. .[2][3][4] EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). Slovakiets seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakiet havde en overgangsperiode til gennemførelse af Eurostats beslutning af 2. marts 2004 om klassificering af fuldt finansierede pensionsordninger og indberettede derfor indtil april 2006 tal for underskud og gæld uden nettoudgifterne til sin pensionsreform i 2005 (Eurostats pressemeddelelse nr. 117/2004 af 23. september 2004 om overgangsperioden til gennemførelse af beslutningen i Eurostats pressemeddelelse nr. 30/2004 af 2. marts 2004). Da der i de forskellige dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, herunder særlig Rådets henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, fuldt ud er taget hensyn til virkningerne af Eurostats beslutninger fra marts 2004, indgår udgifterne til pensionsreformen i alle tal for underskud og gæld i dette dokument, og de er derfor helt sammenlignelige. Med vedtagelsen af en rapport i henhold til artikel 104, stk. 3, SEK(2004) 577. indledte Kommissionen den 12. maj 2004 proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud over for Slovakiet på baggrund af et offentligt underskud på 3,6 % af BNP i 2003. Den 5. juli 2004 vedtog Rådet på grundlag af en henstilling fra Kommissionen og i overensstemmelse med artikel 104, stk. 6, en beslutning om, at der forelå et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet EUT L 62 af 9.3.2005, s. 16. . Samtidig rettede Rådet, ligeledes på grundlag af en henstilling fra Kommissionen, henstillinger i henhold til artikel 104, stk. 7, til Slovakiet om at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør senest i 2007 Alle dokumenter om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud vedrørende Slovakiet findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. EUT L 62 af 9.3.2005, s. 16. Alle dokumenter om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud vedrørende Slovakiet findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. I sin henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, henstillede Rådet til de slovakiske myndigheder om at træffe foranstaltninger på mellemlang sigt med henblik på at opfylde målet om at bringe underskuddet ned under 3 % af BNP senest i 2007 på troværdig og holdbar vis efter den kurs for reduktion af underskuddet, der er beskrevet i Rådets udtalelse af 5. juli 2004 om konvergensprogrammet fra maj 2004; effektivt at gennemføre de foranstaltninger, der er indeholdt i konvergensprogrammet fra maj 2004, særlig foranstaltningerne vedrørende de foreslåede yderligere reformer i sundhedssektoren og yderligere rationaliseringer i den offentlige sektor; at fremskynde de finanspolitiske ændringer, hvis de gennemførte strukturreformer skulle medføre højere vækst end forventet i konvergensprogrammet fra maj 2004, særlig ved at bruge uventet højere indtægter til hurtigere at nedbringe underskuddet; senest den 5. november 2004 at træffe effektive foranstaltninger, så de fastsatte mål for underskuddet i 2005 kan nås. Desuden opfordrede Rådet de slovakiske myndigheder til at skærpe den bindende karakter af de treårige budgetrammer ved at indføre detaljerede udgiftslofter på mellemlang sigt, der skal godkendes af parlamentet. Tabel 1: Tilpasning godkendt af Rådet den 5 juli 2004 % af BNP, medmindre andet er angivet|2003|2004|2005|2006|2007| Offentlig saldop.m.: real BNP-vækst (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Kilde: Rådets henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, og Rådets udtalelse om Slovakiets konvergensprogram fra maj 2004, som begge blev vedtaget den 5. juli 2004. Den 22. december 2004. dvs. efter udløbet af den frist for at træffe foranstaltninger, som Rådet havde fastsat i sin henstilling, vedtog Kommissionen en meddelelse til Rådet, i hvilken det konkluderedes, at Slovakiets foranstaltninger indtil da syntes at være i overensstemmelse med Rådets henstilling, og at der ikke på daværende tidspunkt var behov for yderligere tiltag som led i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud SEK(2004) 1630. . På sit møde den 18. januar 2005 tilsluttede Rådet sig denne vurdering.[8] SEK(2004) 1630. I henhold til artikel 104, stk. 12, skal en rådsbeslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud ophæves på grundlag af en henstilling fra Kommissionen, når det uforholdsmæssigt store underskud i den pågældende medlemsstat efter Rådets opfattelse er blevet korrigeret. 2. Den seneste udvikling i underskuddet De data, der forelå i maj 2004, da Kommissionen indledte proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud for Slovakiet, viste, at underskuddet i 2003 var 3,6 % af BNP, og underskuddet forventedes at forblive over referenceværdien i de følgende år. Ifølge data fra Kommissionen (Eurostat) på grundlag af Slovakiets indberetning inden april 2008 Eurostats pressemeddelelse nr. 54 af 18. april 2008. forblev det offentlige underskud under 3 % af BNP i 2003-2005 i henhold til en efterfølgende revision af datene (i indberetningen i april 2007), hovedsagelig på grund af en ændring i opgørelsesmetoden for skatteindtægter. Det samlede underskud voksede til 3,6 % af BNP i 2006 (hovedsagelig som følge af en væsentlig stigning i det offentlige forbrug på 1 % af BNP, lageropbygning i 2005 af cigaretter forud for en afgiftsforhøjelse og øgede udgifter til pensionsreformen) og faldt herefter til 2,2 % af BNP i 2007 Underskudskvoterne revideres sædvanligvis – i opadgående eller nedadgående retning – efter offentliggørelsen af det første resultat i forårsindberetningen. For EU-medlemsstaterne som helhed er revisionerne normalt forholdsvis små og i gennemsnit tæt på nul. For Slovakiets vedkommende er det i betragtning af afstanden mellem det aktuelt indberettede underskud for 2007 og referenceværdien for underskuddet ikke særlig sandsynligt, at en eventuel fremtidig revision i nationalregnskabet vil øge underskudskvoten for 2007 til et niveau, der overstiger 3 % af BNP. Der er i Slovakiet en række uafklarede afgrænsningsspørgsmål vedrørende sektoren offentlig forvaltning og service (bl.a. hvorvidt en række enheder inden for sundhed, f.eks. hospitaler og sundhedsforsikringsselskaber, skal klassificeres i sektoren offentlig forvaltning og service eller i den private sektor), men dette har ikke nogen væsentlig betydning for risikoen for, om underskuddet revideres i opadgående eller nedadgående retning i fremtiden. Der foreligger ganske vist ikke detaljerede data, men alt tyder på, at en eventuel omklassificering af enhederne i eller uden for den offentlige sektor af hensyn til overensstemmelsen med ENS 95 kun har ubetydelige konsekvenser i finansiel henseende. (Se Eurostats konklusioner af dialogbesøget i Slovakiet den 10. og 11. marts 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , der foreligger snarest.) .[9][10] Eurostats pressemeddelelse nr. 54 af 18. april 2008. Underskudskvoterne revideres sædvanligvis – i opadgående eller nedadgående retning – efter offentliggørelsen af det første resultat i forårsindberetningen. For EU-medlemsstaterne som helhed er revisionerne normalt forholdsvis små og i gennemsnit tæt på nul. For Slovakiets vedkommende er det i betragtning af afstanden mellem det aktuelt indberettede underskud for 2007 og referenceværdien for underskuddet ikke særlig sandsynligt, at en eventuel fremtidig revision i nationalregnskabet vil øge underskudskvoten for 2007 til et niveau, der overstiger 3 % af BNP. Der er i Slovakiet en række uafklarede afgrænsningsspørgsmål vedrørende sektoren offentlig forvaltning og service (bl.a. hvorvidt en række enheder inden for sundhed, f.eks. hospitaler og sundhedsforsikringsselskaber, skal klassificeres i sektoren offentlig forvaltning og service eller i den private sektor), men dette har ikke nogen væsentlig betydning for risikoen for, om underskuddet revideres i opadgående eller nedadgående retning i fremtiden. Der foreligger ganske vist ikke detaljerede data, men alt tyder på, at en eventuel omklassificering af enhederne i eller uden for den offentlige sektor af hensyn til overensstemmelsen med ENS 95 kun har ubetydelige konsekvenser i finansiel henseende. (Se Eurostats konklusioner af dialogbesøget i Slovakiet den 10. og 11. marts 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , der foreligger snarest.) I 2005 blev der indledt en pensionsreform, som har konsekvenser for de sociale bidrag, idet 9 % af bruttolønningerne overføres til en fuldt finansieret anden pensionssøjle. På baggrund af den brede offentlige interesse i denne nye ordning og en gradvis overgang skønnes disse indtægtsoverførsler at være vokset fra 0,8 % af BNP i 2005 til 1,2 % og 1,3 % af BNP i hhv. 2006 og 2007. Slovakiet forpligtede sig til gradvis at hæve afgiften på cigaretter op til det minimumsniveau, som EU kræver. Afgifterne blev derfor hævet i maj 2004, januar 2006 og januar 2008 og skal efter planen hæves igen i december 2008. Før afgiftsforhøjelserne fandt der hver gang en væsentlig lageropbygning sted i forskellige led i distributionskæden. Dette har medført ændringer i afgiftsindtægterne og givet supplerende afgiftsindtægter på omkring 0,1 %, 0,3 % og 0,5 % af BNP i hhv. 2003, 2005 og 2007 fulgt af tilsvarende fald i afgiftsindtægterne de følgende år. Slovakiet har desuden tilgodehavender i en række lande. I 2003, 2005 og 2007 havde annulleringer af disse tilgodehavender en underskudsforøgende virkning på hhv. 0,4 %, 0,9 % og 0,1 % af BNP. På baggrund af det uventet mindre underskud i 2003 gjorde udviklingen i det samlede underskud det muligt at overholde den frist for korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud, som Rådet fastsatte i sin henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, selv om konsolideringen foregik på en noget anden måde. Særlig bemærkelsesværdigt er det, at det samlede underskud i 2007 faldt med næsten 1½ % af BNP til 2,2 % af BNP. Den finanspolitiske konsolidering har nydt godt af et voksende BNP samt vækst i beskæftigelsen og indtægterne, hvorved udgiftskvoten er faldet hurtigere end indtægtskvoten. Faldet i udgiftskvoten fra 40,2 % af BNP i 2003 til 36,9 % af BNP i 2007 skyldes også udgiftstilbageholdenhed og udgiftsreformer. Heriblandt kan nævnes nedskæringer inden for sociale ydelser og arbejdsløshedsunderstøttelse, skærpede betingelser for førtidig pensionering og en gradvis forhøjelse af pensionsalderen. Oprettelsen af det nationale motorvejsselskab i 2005 har gjort det muligt for staten delvis at finansiere bygning af motorveje med lån optaget i den private sektor. På indtægtssiden blev der i 2004 indført en omfattende skattereform, således at hovedvægten i højere grad ligger på forbrugsskatter end på indkomstskatter. Sammen med pensionsreformen i 2005 har det bidraget til et fald i indtægtskvoten fra 37,4 % af BNP i 2003 til 34,7 % af BNP i 2007. Underskuddet i 2007 lå under det officielle mål på 2,9 % af BNP, der blev fastsat i det opdaterede stabilitetsprogram fra december 2006. Dette forbedrede resultat skyldes hovedsagelig en uventet højere stigning i BNP og beskæftigelsen, medfinansiering af EU-fondene på et lavere niveau end budgetteret og uventet stor lageropbygning af cigaretter i slutningen af 2007 forårsaget af en forhøjelse af tobaksafgiften i januar 2008 med deraf følgende supplerende indtægter på ½ % af BNP i forhold til ¼ % af BNP som forventet i programmet. Konjunkturforbedringen og vækstgevinsterne ved strukturreformerne blev dog ikke udnyttet til fulde til finanspolitisk konsolidering. Det strukturelle underskud (dvs. det konjunkturkorrigerede underskud eksklusive engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger) steg følgelig fra omkring 1½ % af BNP i 2003 til omkring 3 % af BNP i 2006, før det faldt til omkring 2½ % af BNP i 2007. Oprettelsen af den anden fuldt finansierede pensionssøjle i 2005 har imidlertid bidraget til den strukturelle forværring I henhold til artikel 2, stk. 7, i forordning (EF) nr. 1467/97 skal der ved en beslutning om at ophæve en beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud tages hensyn til nettoomkostningerne ved en pensionsreform, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjle, hvis underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket og har nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom det offentlige underskud i 2007 lå under referenceværdien på 3 %, er det ikke nødvendigt at overveje at gøre brug af denne artikel. . [11] I henhold til artikel 2, stk. 7, i forordning (EF) nr. 1467/97 skal der ved en beslutning om at ophæve en beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud tages hensyn til nettoomkostningerne ved en pensionsreform, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjle, hvis underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket og har nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom det offentlige underskud i 2007 lå under referenceværdien på 3 %, er det ikke nødvendigt at overveje at gøre brug af denne artikel. 3. Underskudsfremskrivninger for 2008 og derefter Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes det samlede underskud at falde yderligere til 2,0 % af BNP i 2008 og derefter at stige til 2,3 % af BNP i 2009 (i det faste scenario med en uændret politik) på baggrund af en markant langsommere, men stadig støt vækst i BNP og en aftagende vækst i beskæftigelsen. Indtægtsforøgende foranstaltninger i 2008-budgettet, bl.a. en udvidelse af selskabs og personskattegrundlaget og en forhøjelse af loftet for sociale bidrag, forventes at give ekstra indtægter på omkring ¼ % af BNP i 2008. Indtægtstabet som følge af lageropbygningen af cigaretter i 2007 forventes stort set at blive opvejet af en yderligere hamstring af cigaretter i forbindelse med en planlagt mindre afgiftsforhøjelse i slutningen af 2008. Desuden forventes en midlertidig åbning af den anden pensionssøjle i første halvdel af 2008, der giver alle nuværende medlemmer mulighed for at forlade ordningen og nye medlemmer mulighed for at indtræde i ordningen, at medføre en engangsindtægt på omkring 0,1 % af BNP, efterhånden som pensionsopsparing, der er akkumuleret i de foregående år i den anden søjle, overføres til den løbende finansierede søjle, hvis medlemmerne beslutter sig for at udtræde. På udgiftssiden forventes landbrugsstøtten fortsat at stige kraftigt. Hovedårsagen til, at der i forårsprognosen gås ud fra en forværring i 2009, er et sandsynligt indtægtstab på omkring ½ % af BNP som følge af den ovennævnte forventede yderligere lageropbygning af cigaretter i 2008. Mens prognosen for 2008 er på linje med det seneste officielle mål på 2 % af BNP (fastsat af finansministeriet i februar 2008 som reaktion på Rådets udtalelse fra februar 2008 om det opdaterede konvergensprogram), ligger prognosen for 2009 væsentligt over det seneste nationale mål på 1,7 % af BNP (fastsat i april 2008 i udkastet til det nye budgetforslag), som endnu ikke er blevet underbygget gennem konkrete foranstaltninger. Det strukturelle underskud forventes at vokse fra omkring 2½ % til omkring 2¾ % af BNP mellem 2007 og 2008, hvilket ikke er i overensstemmelse med stabilitets og –vækstpagten, i henhold til hvilken den årlige forbedring af strukturbalancen for euroområdet og ERM II-medlemsstaterne bør være 0,5 % af BNP som referenceværdi, og tilpasningen bør være større i økonomisk gode tider. I det faste scenario med en uændret politik forventes det strukturelle underskud i 2009 at vokse yderligere til omkring 3 % af BNP, hovedsagelig som følge af indtægtstabet i forbindelse med lageropbygningen af cigaretter. I henhold til Rådets udtalelse fra februar 2008 om Slovakiets opdaterede konvergensprogram fra november EUT C 49 af 22.2.2008, s. 44. forekommer budgetstillingen i programmet at være utilstrækkelig til at sikre, at den mellemfristede målsætning for Slovakiet, dvs. et strukturelt underskud på lige under 1 % af BNP, nås inden for programperioden (2010) som fastsat i programmet. Desuden konkluderede Rådet, at den forventede ændring i den strukturelle saldo for 2008 ikke er i overensstemmelse med pagten og bør være mere ambitiøs.[12] EUT C 49 af 22.2.2008, s. 44. 4. Gældsudvikling og gældsfremskrivninger Gældskvoten faldt gradvis fra 42,4 % af BNP i 2003 til 29,4 % af BNP i 2007, dvs. et godt stykke under referenceværdien på 60 % af BNP, hovedsagelig takket være indtægter ved privatisering. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes den offentlige bruttogæld at forblive stort set uændret i prognoseperioden (i et scenario med en uændret politik). 5. Konklusioner De data, der forelå i maj 2004, viste, at underskuddet i 2003 var 3,6 % af BNP, og underskuddet forventedes at forblive over referenceværdien i de følgende år. Ifølge de seneste data holdt det offentlige underskud sig under 3 % af BNP i årene 2003-2005, mens det voksede til 3,6 % af BNP i 2006, hovedsagelig på grund af en væsentlig stigning i det offentlige forbrug. Det samlede underskud faldt herefter til 2,2% af BNP i 2007. Den strukturelle saldo, dvs. den konjunkturkorrigerede saldo eksklusive engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger, blev forværret i 2006 med omkring 2 % af BNP, men blev herefter forbedret med omkring ½ % af BNP i 2007. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes det samlede underskud at indsnævres til 2,0 % af BNP i 2008 og i et scenario med en uændret politik til 2,3 % i 2009. Dette viser, at underskuddet er blevet bragt ned under loftet på 3 % af BNP på troværdig og holdbar vis. Den offentlige bruttogæld faldt fra 42,4 % af BNP i 2003 til 29,4 % i 2007, dvs. et godt stykke under referenceværdien på 60 % af BNP. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes gældskvoten at forblive stort set uændret i prognoseperioden (i et scenario med en uændret politik). Ud fra en samlet vurdering kan det konkluderes, at situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet er blevet korrigeret. Kommissionen henstiller derfor til Rådet, at det ophæver sin beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet. Tabel 2: Budgetudviklingen, 2003-2009 % af BNP, medmindre andet er angivet|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM 3)|KP 2)|KOM 3)|KP 2)| Offentlig saldo|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Indtægter i alt|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Udgifter i alt|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| heraf:|- renteudgifter|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1.5| |- faste bruttoinvesteringer|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1.4| Udgifter til pensionsreform|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Lageropbygning af cigaretter (nettoeffekt)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1||-0,4|| Primær saldo|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Strukturel saldo 1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Strukturel primær saldo 1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Offentlig bruttogæld|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Real BNP-vækst (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Outputgab|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| 1) Konjunkturkorrigeret (primær) saldo eksklusive engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger.2) Konjunkturkorrigerede og strukturelle saldi og outputgab i henhold til programmet som beregnet af Kommissionen på grundlag af oplysningerne i programmet.3) I et scenario med en uændret politik.Kilder: Kommissionens prognose fra foråret 2008 (KOM) og det opdaterede konvergensprogram (KP) fra november 2007 (i parentes de seneste officielle mål fra februar og april 2008).| Henstilling med henblik på RÅDETS BESLUTNING om ophævelse af beslutning 2005/182/EF om et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR - under henvisning til traktaten om oprettelse af Det Europæiske Fællesskab, særlig artikel 104, stk. 12, under henvisning til henstilling fra Kommissionen, og ud fra følgende betragtninger: (1) I henhold til Rådets beslutning 2005/182/EF EUT L 62 af 9.3.2005, s. 16. og på grundlag af en henstilling fra Kommissionen i overensstemmelse med traktatens artikel 104, stk. 6, blev det besluttet, at der forelå et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet. Rådet konstaterede, at det offentlige underskud var 3,6 % af BNP i 2003, dvs. over den i traktaten fastsatte referenceværdi på 3 % af BNP. [13] EUT L 62 af 9.3.2005, s. 16. (2) I henhold til traktatens artikel 104, stk. 7, og artikel 3, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 af 7. juli 1997 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). rettede Rådet på grundlag af en henstilling fra Kommissionen den 5. juli 2004 en henstilling til Slovakiet om at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør senest i 2007. Henstillingen blev offentliggjort.[14] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). (3) I henhold til traktatens artikel 104, stk. 12, skal en rådsbeslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud ophæves, i det omfang det uforholdsmæssigt store underskud i den pågældende medlemsstat efter Rådets opfattelse er blevet korrigeret. (4) I henhold til protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, er det Kommissionens ansvar at fremlægge data til gennemførelse af proceduren. Som led i gennemførelsen af denne protokol skal medlemsstaterne indberette oplysninger om det offentlige underskud og den offentlige gæld og andre relaterede variabler to gange årligt, nemlig inden den 1. april og inden den 1. oktober, jf. artikel 4 i Rådets forordning (EF) nr. 3605/93 af 22. november 1993 om gennemførelse af den protokol om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten om oprettelse af Det Europæiske Fællesskab EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). .[15] EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). (5) På grundlag af data fremlagt af Kommissionen (Eurostat) i overensstemmelse med artikel 8g, stk. 1, i forordning (EF) nr. 3605/93 efter indberetning fra Slovakiet inden den 1. april 2008 og på grundlag af Kommissionens prognose fra foråret 2008 kan der drages følgende konklusioner: – Ifølge reviderede data indberettet efter Rådets beslutning fra 2004 om et uforholdsmæssigt stort underskud forblev det offentlige underskud under 3 % af BNP i årene 2003-2005. Underskuddet voksede til 3,6 % af BNP i 2006 og faldt herefter til 2,2 % af BNP, hvilket er under referenceværdien på 3 % af BNP. Dette skal ses i sammenhæng med det mål om et underskud på 2,9 % af BNP, der blev sat i det opdaterede stabilitetsprogram i 2006. – Den finanspolitiske konsolidering har nydt godt af et voksende BNP samt vækst i beskæftigelsen og indtægterne, hvorved udgiftskvoten er faldet hurtigere end indtægtskvoten. Faldet i udgiftskvoten skyldtes også udgiftstilbageholdenhed og udgiftsreformer, bl.a. væsentlige nedskæringer af de sociale ydelser. Konjunkturforbedringen og vækstgevinsterne ved strukturreformerne blev dog ikke udnyttet til fulde til finanspolitisk konsolidering. Det strukturelle underskud (dvs. den konjunkturkorrigerede saldo eksklusive engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger) skønnes at være vokset fra omkring 1½ % af BNP i 2003 til omkring 3 % af BNP i 2006 efterfulgt af et fald til omkring 2½ % af BNP i 2007. En del af den strukturelle forværring kan dog tilskrives indførelsen af den anden fuldt finansierede pensionssøjle i 2005; overførslerne til denne søjle skønnes at være steget fra 0,8 % af BNP i 2005 til 1,2 % og 1,3 % af BNP i hhv. 2006 og 2007. Den væsentlige lageropbygning af cigaretter i de forskellige led i distributionskæden forud for afgiftsstigningerne medførte store ændringer i afgiftsindtægterne, nærmere bestemt ekstra afgiftsindtægter i 2003, 2005 og 2007 fulgt af tilsvarende indtægtstab i årene derefter. – For 2008 forventes det samlede underskud ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 at falde yderligere til 2,0 % af BNP, hovedsagelig på grund af udsigten til fortsat kraftig vækst og en række indtægtsforøgende foranstaltninger, bl.a. en udvidelse af selskabs og personskattegrundlaget og en forhøjelse af loftet for sociale bidrag. Dette er i overensstemmelse med det officielle mål på 2,0 % af BNP, der blev fastsat i februar 2008. Ifølge prognosen fra foråret vil underskuddet i et scenario med en uændret politik vokse til 2,3% af BNP i 2009. Dette viser, at underskuddet er blevet bragt ned under loftet på 3 % af BNP på troværdig og holdbar vis. Den strukturelle saldo forventes at blive forringet med omkring ¼ procentpoint af BNP i 2008 og i et scenario med en uændret politik med omkring ¼ procentpoint i 2009. Dette skal ses på baggrund af behovet for at gøre fremskridt i retning af den mellemfristede målsætning for budgetstillingen, som for Slovakiet er et strukturelt underskud på lige under 1 % af BNP. – Den offentlige gæld er stadig et godt stykke under referenceværdien på 60 % af BNP. Den faldt fra 42,4 % af BNP i 2003 til 29,4 % i 2007. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes gældskvoten at forblive stort set uændret i prognoseperioden (i et scenario med en uændret politik). (6) Efter Rådets opfattelse er det uforholdsmæssigt store underskud i Slovakiet blevet korrigeret, og beslutning 2005/182/EF bør derfor ophæves — VEDTAGET FØLGENDE BESLUTNING: Artikel 1 Ud fra en samlet vurdering kan det konkluderes, at situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud i Slovakiet er blevet korrigeret. Artikel 2 Beslutning 2005/182/EF ophæves. Artikel 3 Denne beslutning er rettet til Den Slovakiske Republik. Udfærdiget i Bruxelles, den […]. På Rådets vegne Formand [1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). [2] EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). [3] Slovakiets seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovakiet havde en overgangsperiode til gennemførelse af Eurostats beslutning af 2. marts 2004 om klassificering af fuldt finansierede pensionsordninger og indberettede derfor indtil april 2006 tal for underskud og gæld uden nettoudgifterne til sin pensionsreform i 2005 (Eurostats pressemeddelelse nr. 117/2004 af 23. september 2004 om overgangsperioden til gennemførelse af beslutningen i Eurostats pressemeddelelse nr. 30/2004 af 2. marts 2004). Da der i de forskellige dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, herunder særlig Rådets henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, fuldt ud er taget hensyn til virkningerne af Eurostats beslutninger fra marts 2004, indgår udgifterne til pensionsreformen i alle tal for underskud og gæld i dette dokument, og de er derfor helt sammenlignelige. [5] SEK(2004) 577. [6] EUT L 62 af 9.3.2005, s. 16. [7] Alle dokumenter om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud vedrørende Slovakiet findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Eurostats pressemeddelelse nr. 54 af 18. april 2008. [10] Underskudskvoterne revideres sædvanligvis – i opadgående eller nedadgående retning – efter offentliggørelsen af det første resultat i forårsindberetningen. For EU-medlemsstaterne som helhed er revisionerne normalt forholdsvis små og i gennemsnit tæt på nul. For Slovakiets vedkommende er det i betragtning af afstanden mellem det aktuelt indberettede underskud for 2007 og referenceværdien for underskuddet ikke særlig sandsynligt, at en eventuel fremtidig revision i nationalregnskabet vil øge underskudskvoten for 2007 til et niveau, der overstiger 3 % af BNP. Der er i Slovakiet en række uafklarede afgrænsningsspørgsmål vedrørende sektoren offentlig forvaltning og service (bl.a. hvorvidt en række enheder inden for sundhed, f.eks. hospitaler og sundhedsforsikringsselskaber, skal klassificeres i sektoren offentlig forvaltning og service eller i den private sektor), men dette har ikke nogen væsentlig betydning for risikoen for, om underskuddet revideres i opadgående eller nedadgående retning i fremtiden. Der foreligger ganske vist ikke detaljerede data, men alt tyder på, at en eventuel omklassificering af enhederne i eller uden for den offentlige sektor af hensyn til overensstemmelsen med ENS 95 kun har ubetydelige konsekvenser i finansiel henseende. (Se Eurostats konklusioner af dialogbesøget i Slovakiet den 10. og 11. marts 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , der foreligger snarest.) [11] I henhold til artikel 2, stk. 7, i forordning (EF) nr. 1467/97 skal der ved en beslutning om at ophæve en beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud tages hensyn til nettoomkostningerne ved en pensionsreform, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjle, hvis underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket og har nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom det offentlige underskud i 2007 lå under referenceværdien på 3 %, er det ikke nødvendigt at overveje at gøre brug af denne artikel. [12] EUT C 49 af 22.2.2008, s. 44. [13] EUT L 62 af 9.3.2005, s. 16. [14] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). [15] EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). BG (...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ| Брюксел, 7.5.2008 SEC(2008) 572 окончателен Препоръка за РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА за отмяна на Решение 2005/182/EО за съществуването на прекомерен дефицит в Словакия (представена от Комисията) ОБЯСНИТЕЛЕН МЕМОРАНДУМ 1. Обща информация Член 104 от Договора постановява, че държавите-членки следва да избягват прекомерен дефицит и определя процедура за неговото установяване и коригиране. Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) е допълнително уточнена в Регламент (EО) № 1467/97 на Съвета за „определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит“ ОВ L 209, 2.8.1997, стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). , който е част от Пакта за стабилност и растеж. Съгласно член 104, параграф 2 от Договора, Комисията трябва да следи за спазването на бюджетната дисциплина въз основа на следните два критерия: а) дали планираният или действителният държавен дефицит надвишава референтната стойност от 3 % от БВП (освен ако съотношението на дефицита е намаляло съществено и трайно и е достигнало равнище, близко до референтната стойност, или ако надвишаването на референтната стойност е налице само по изключение и временно, като съотношението остава близко до референтната стойност); и б) дали държавният дълг надвишава референтната стойност от 60 % от БВП (освен ако съотношението на дълга намалява в достатъчна степен, като се приближава със задоволителни темпове до референтната стойност).[1] ОВ L 209, 2.8.1997, стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). В съответствие с Протокола относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, Комисията предоставя данните за прилагането на ППД. Като част от прилагането на този Протокол, държавите-членки трябва да предоставят данни за бюджетния дефицит и държавния дълг, както и за други свързани с тях променливи, два пъти годишно, а именно преди 1 април и преди 1 октомври, в съответствие с член 4 от Регламент (ЕО) № 3605/93 на Съвета ОВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). , За последната нотификация на Словакия, виж: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Словакия се възползва от преходен период за прилагането на решението на Евростат от 2 март 2004 г. за класифициране на частно финансираните пенсионни схеми и в резултат на това до април 2006 г. предоставяше данни за дефицит и дълг, които не включваха нетните разходи за реформа на пенсионната система през 2005 г. (Информационен бюлетин на Евростат № 117/2004 от 23 септември 2004 г. относно преходния период за прилагане на решението, публикувано в Информационен бюлетин на Евростат № 30/2004 от 2 март 2004 г.) Тъй като различните документи съгласно ППД, включително по–специално препоръката на Съвета съгласно член 104, параграф 7, напълно отчетоха последствията от решенията на Евростат от март 2004 г., всички цитирани в този документ данни за дефицит и дълг включват разходите за пенсионната реформа и са изцяло сравними. .[2][3][4] ОВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). За последната нотификация на Словакия, виж: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Словакия се възползва от преходен период за прилагането на решението на Евростат от 2 март 2004 г. за класифициране на частно финансираните пенсионни схеми и в резултат на това до април 2006 г. предоставяше данни за дефицит и дълг, които не включваха нетните разходи за реформа на пенсионната система през 2005 г. (Информационен бюлетин на Евростат № 117/2004 от 23 септември 2004 г. относно преходния период за прилагане на решението, публикувано в Информационен бюлетин на Евростат № 30/2004 от 2 март 2004 г.) Тъй като различните документи съгласно ППД, включително по–специално препоръката на Съвета съгласно член 104, параграф 7, напълно отчетоха последствията от решенията на Евростат от март 2004 г., всички цитирани в този документ данни за дефицит и дълг включват разходите за пенсионната реформа и са изцяло сравними. С приемането на 12 май 2004 г. на доклад по силата на член 104, параграф 3, Комисията инициира ППД за Словакия въз основа на общ бюджетен дефицит в размер на 3,6 % от БВП за финансовата 2003 година SЕC(2004) 577. . На 5 юли 2004 г., по препоръка на Комисията, Съветът реши, че в Словакия е налице прекомерен дефицит съгласно член 104, параграф 6 ОВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 16. . Същевременно и също въз основа на препоръка на Комисията Съветът отправи препоръки към Словакия съгласно член 104, параграф 7 с оглед прекратяване на състоянието на прекомерен държавен дефицит най-късно до 2007 г За документи, свързани с ППД за Словакия, виж: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SЕC(2004) 577. ОВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 16. За документи, свързани с ППД за Словакия, виж: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. В своята препоръка съгласно член 104, параграф 7 Съветът препоръча на словашките власти да „предприемат действия в средносрочен план за постигане на своята цел за свеждане по убедителен и устойчив начин на бюджетния дефицит до ниво под 3 % от БВП най-късно до 2007 г., в съответствие с насоките за намаляване на дефицита, посочени в становището на Съвета от 5 юли 2004 г. относно представената през май 2004 г. програма за сближаване“; да „приложат активно мерките, предвидени в програмата за сближаване от май 2004 г., и по-конкретно тези, свързани с предложените по-нататъшни реформи в системата на здравеопазването и по-нататъшното рационализиране на публичния сектор“; да „ускорят фискалните корекции, ако осъществените структурни реформи доведат до по-висок растеж, от предвидения в програмата за сближаване от май 2004 г., по-специално чрез използване на всички надвишаващи планираните в бюджета приходи основно за намаляване на дефицита“; да „предприемат ефективни действия до 5 ноември 2004 г. относно предвидените мерки за постигане до 2005 г. на набелязаната цел по отношение на дефицита “; Също така Съветът прикани словашките власти да „засилят задължителния характер на тригодишната бюджетна рамка, като въведат подробни средносрочни тавани на разходите, които да бъдат одобрени от парламента“. Таблица 1: Корекция, одобрена от Съвета на 5 юли 2004 г. % от БВП, ако не е посочено друго|2003|2004|2005|2006|2007| Салдо на общия държавен бюджетpro memoria: Ръст на реалния БВП (в %)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Източник : Препоръка на Съвета по член 104, параграф 7 и становище на Съвета относно програмата за сближаване от май 2004 г., приети и двете на 5 юли 2004 г. На 22 декември 2004 г., т.е. след изтичането на крайния срок за предприемане на действието, посочено в препоръката на Съвета, Комисията прие съобщение до Съвета, в което заключи, че предприетите дотогава действия от Словакия съответстват на препоръката на Съвета и че на този етап не са необходими по-нататъшни стъпки по ППД SЕC(2004) 1630. . На срещата си на 18 януари 2005 г. Съветът изрази съгласие с тази оценка.[8] SЕC(2004) 1630. Съгласно член 104, параграф 12, решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит се отменя по препоръка на Комисията, когато Съветът прецени, че прекомерният дефицит в съответната държава-членка е бил коригиран. 2. Динамика на дефицита през последните години Наличните през май 2004 г. данни, когато Комисията започна ППД за Словакия, посочваха, че дефицитът за 2003 г. е бил 3,6% от БВП и се очакваше да остане над референтната стойност през следващите години. Въз основа на данните, предоставени от Комисията (Евростат) след докладването от страна на Словакия, направено преди април 2008 г Евростат Бюлетин № 54 от 18 април 2008 г. ,. консолидираният държавен дефицит оставаше на равнище под 3 % от БВП за годините 2003—2005 в резултат на последвало преразглеждане на данните (в нотификацията от април 2007 г.) главно поради промяна в метода на начисляване на данъчните приходи. Основният дефицит нарасна до 3,6% от БВП през 2006 г. (главно поради значително увеличаване на държавните разходи от 1 % от БВП, презапасяването през 2005 г. с цигари в очакване на неизбежно повишаване на акцизите и повишени разходи за реформа на пенсионната система) преди да спадне до 2,2 % от БВП през 2007 г. Съотношенията на дефицита обикновено се ревизират в посока нагоре или надолу след публикуване на първите резултати в нотификацията от пролетта. За държавите-членки на ЕС като цяло, актуализираните данни обикновено се различават относително малко от първоначалните, като средно разликата се доближава до нулата. В случая със Словакия, предвид разликата между последните предоставени данни за дефицита през 2007 г. и референтната стойност на дефицита, е малко вероятно евентуална бъдеща ревизия в държавните отчети да повиши съотношението на дефицита за 2007 г. до ниво над 3 % от БВП. Фактът, че съществуват неразрешени проблеми с определяне на секторните граници на публичния сектор в Словакия (по-специално по отношение на подходящата секторна класификация на свързаните със здравеопазването звена, като болници и здравноосигурителни дружества, като част от държавното управление или частния сектор) не оказва значително влияние върху риска за бъдеща ревизия на дефицита в посока повишаване или намаляване. Въпреки че не съществуват подробни данни, има признаци, че финансовият баланс на звената, които следва да бъдат прекласифицирани в рамките на държавното управление и извън него, за да отговарят на правилата на Европейската система от национални и регионални сметки (ESA 95), е много малък. (Виж резултати на Евростат от проведените разговори по време на посещение в Словакия, на 10 и 11 март 2008 г.: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , скоро на разположение.) .[9][10] Евростат Бюлетин № 54 от 18 април 2008 г. Съотношенията на дефицита обикновено се ревизират в посока нагоре или надолу след публикуване на първите резултати в нотификацията от пролетта. За държавите-членки на ЕС като цяло, актуализираните данни обикновено се различават относително малко от първоначалните, като средно разликата се доближава до нулата. В случая със Словакия, предвид разликата между последните предоставени данни за дефицита през 2007 г. и референтната стойност на дефицита, е малко вероятно евентуална бъдеща ревизия в държавните отчети да повиши съотношението на дефицита за 2007 г. до ниво над 3 % от БВП. Фактът, че съществуват неразрешени проблеми с определяне на секторните граници на публичния сектор в Словакия (по-специално по отношение на подходящата секторна класификация на свързаните със здравеопазването звена, като болници и здравноосигурителни дружества, като част от държавното управление или частния сектор) не оказва значително влияние върху риска за бъдеща ревизия на дефицита в посока повишаване или намаляване. Въпреки че не съществуват подробни данни, има признаци, че финансовият баланс на звената, които следва да бъдат прекласифицирани в рамките на държавното управление и извън него, за да отговарят на правилата на Европейската система от национални и регионални сметки (ESA 95), е много малък. (Виж резултати на Евростат от проведените разговори по време на посещение в Словакия, на 10 и 11 март 2008 г.: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , скоро на разположение.) През 2005 г. беше стартирана реформа на пенсионната система, която има отражение върху вноските за социално осигуряване, като пренасочва 9 % от брутните възнаграждения към частно финансиран (втори) пенсионен стълб. В резултат на широк обществен интерес към този стълб и постепенно преминаване към него, се изчислява, че тези трансфери на приходи са нараснали от 0,8 % от БВП през 2005 г. на 1,2 % и на 1,3 % от БВП съответно през 2006 г. и 2007 г. Словакия се ангажира постепенно да увеличи данъците върху цигарите до достигане на изискваните от ЕС минимални равнища. В резултат на това, данъците бяха повишени през май 2004 г., януари 2006 г. и януари 2008 г. и се планира да бъдат увеличени отново през декември 2008 г. Всички повишения на данъците досега се предшестват от значително презапасяване с цигари на различните етапи от дистрибуторската верига. Това доведе до промяна в данъчните приходи, което имаше за резултат допълнителни данъчни приходи от 0,1 %, 0,3 % и 0,5 % от БВП съответно през 2003 г., 2005 г. и 2007 г., последвани от еквивалентен спад в приходите през последвалите години. Нещо повече, Словакия има искове към няколко чужди страни. През 2003 г., 2005 г. и 2007 г. прекратяването на някои от тези искове доведе до повишаване на дефицита със съответно 0,4 %, 0,9 % и 0,1 % от БВП. Като се отчете по-добрият от очакванията дефицит през 2003 г., динамиката на основния дефицит беше в съответствие със сроковете за коригиране на прекаления дефицит, определени от Съвета в неговата препоръка съгласно член 104, параграф 7, въпреки че планът за консолидация се различаваше. По-специално през 2007 г. основният дефицит бе намален с почти 1½% от БВП до 2,2% от БВП. Фискалната консолидация бе благоприятно повлияна от бурен ръст на БВП, заетостта и приходите, което позволи съотношението разходи към БВП да намалее по-бързо отколкото съотношението приходи към БВП. Спадът в съотношението разходи към БВП от 40,2 % от БВП през 2003 г. на 36,9 % от БВП през 2007 г. беше също в резултат на политика за ограничаване и за реформи на разходите. Това включваше ограничения върху социалните обезщетения и обезщетенията за безработица, затягане на условията за ранно пенсиониране и постепенно увеличаване на възрастта за пенсиониране. Основаването на Национална пътна компания през 2005 г. позволи на правителството да финансира частично строежа на магистрали със заеми от частния сектор. Откъм приходната част, през 2004 г. беше проведена всеобхватна данъчна реформа, която измести тежестта на данъчното облагане от приходите към потреблението. Данъчната реформа, успоредно с реформата в пенсионната система през 2005 г., доведе до спад в съотношението приходи към БВП от 37,4 % от БВП през 2003 г. на 34,7 % от БВП през 2007 г. Дефицитът през 2007 г. беше под официалната прогноза от 2,9 % от БВП, заложена в актуализираната през декември 2006 г. програма за сближаване. Преизпълнението беше главно провокирано от по-високия от прогнозирания ръст на БВП и на заетостта, по-ниското от заложеното в бюджета съфинансиране по фондове на ЕС и по-голямото от очакваното презапасяване с цигари в края на 2007 г., в резултат на повишаване на акцизите върху тютюневите изделия през 2008 г., което доведе до допълнителни приходи от ½ % от БВП, в сравнение със заложените в програмата ¼ % от БВП. Въпреки това, ползите от циклични движения в посока повишаване и растеж не бяха напълно използвани за целите на фискална консолидация. Затова структурният дефицит (т.е. дефицитът, коригиран с отчитане на циклични ефекти, без еднократните и други временни мерки) се влоши от 1½ % от БВП през 2003 г. до около 3 % от БВП през 2006 г., преди да се подобри до около 2½ % от БВП през 2007 г.. Създаването обаче на втория частно финансиран пенсионен стълб през 2003 г. доведе до влошаване на структурния дефицит В съответствие с член 2 , параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, всяко решение за отмяна на решение за наличието на прекомерен дефицит следва да отчете нетния разход, свързан с реформа в пенсионната система, произтичащ от въвеждането на многостълбова система, която включва задължителен, изцяло финансиран стълб, ако дефицитът е намалял значително и с постоянни темпове и е достигнал равнище, което се доближава до референтната стойност. След като консолидирания държавен дълг през 2007 г. е бил под референтната стойност от 3 %, този член не се прилага. . [11] В съответствие с член 2 , параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, всяко решение за отмяна на решение за наличието на прекомерен дефицит следва да отчете нетния разход, свързан с реформа в пенсионната система, произтичащ от въвеждането на многостълбова система, която включва задължителен, изцяло финансиран стълб, ако дефицитът е намалял значително и с постоянни темпове и е достигнал равнище, което се доближава до референтната стойност. След като консолидирания държавен дълг през 2007 г. е бил под референтната стойност от 3 %, този член не се прилага. 3. Прогнози за дефицита през 2008 г. и след това Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г., основният дефицит се очаква още да намалее до 2,0 % от БВП през 2008 г., преди да се покачи до 2,3 % от БВП през 2009 г. (като се допуска, че няма промяна в политиката) на фона на отчетливо забавяне на все още високия ръст на БВП и забавяне на ръста на трудовата заетост. Залегналите в бюджета за 2008 г. мерки за увеличаване на приходите като разширяване на данъчната основа за корпоративно облагане и облагането на доходите на физически лица, както и повишаване на максималните граници за социално осигурителни вноски се очаква да генерират допълнителни приходи от около ¼ % от БВП през 2008 г. Спадът в приходите в резултат от презапасяването с цигари през 2007 г. най-вероятно ще бе балансиран от допълнително запасяване с цигари, мотивирано от планираното по-малко увеличение на акцизите през 2008 г. Нещо повече, временно отваряне през първата половина на 2008 г. на втория пенсионен стълб, което ще позволи на настоящи участници да напуснат и нови да се присъединят, следва да доведе до еднократен приход от 0,1 % от БВП, тъй като натрупаните през предходната година спестявани във втория стълб ще бъдат прехвърлени в стълба за държавно обществено пенсионно осигуряване, ако участниците решат да напуснат предишния стълб. Откъм разходната част субсидиите в селското стопанство се очаква да продължат съществено да нарастват. Основната причина за заложеното в прогнозата от пролетта влошаване през 2009 г. е вероятно намаляване на приходите с около ½ % от БВП, в резултат на вече споменатото очакване за допълнително презапасяване с цигари в съществени размери през 2008 г. Докато прогнозата за 2008 г. отговаря на последната официална прогноза за 2 % от БВП (направена от Министерство на финансите през февруари 2008 г. в отговор на становището на Съвета от февруари 2008 г. относно актуализацията през ноември 2007 г. на програмата за сближаване), прогнозата за 2009 г. значително превишава последната национална прогноза за 1,7 % от БВП (направена през април 2008 г. в общия преглед на новия проектобюджет), която все още не е подплатена с конкретни мерки. Между 2007 г. и 2008 г. се очаква структурният дефицит да се влоши от около 2½ % до около 2¾ % от БВП, което е в противоречие с Пакта за стабилност и растеж, който посочва, че за държавите–членки в еврозоната и МОК II годишното подобрение на структурното салдо трябва да бъде 0,5 % от БВП като ориентировъчна стойност и че корекцията трябва да бъде по-голяма при благоприятна икономическа конюнктура. През 2009 г., като се допуска, че няма промяна в политиката, структурният дефицит се очаква да се влоши още и да достигне 3 % от БВП, главно в резултат на намаляване на приходите поради презапасяването с цигари. Съгласно становището на Съвета от февруари 2008 г. ОВ C 49, 22.2.2008 г., стр. 44. относно актуализацията от ноември 2007 г. на програмата за сближаване, бюджетната позиция изглежда недостатъчна, за да осигури постигане до края на програмния период (2010 г.) на средносрочната цел (СЦ) за Словакия, а именно структурен дефицит под 1 % от БВП, както е предвидено в програмата. Също така, Съветът заключи, че очакваната промяна в структурното салдо през 2008 г. не е в съответствие с Пакта и следва да бъде по-амбициозна.[12] ОВ C 49, 22.2.2008 г., стр. 44. 4. Динамика на дълга и прогнози Съотношението на дълга постепенно намаля от 42,4 % от БВП през 2003 г. на 29,4 % през 2007 г., т.е. то е значително под референтната стойност от 60 % от БВП, главно благодарение на приходите от приватизация. Съгласно прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г., брутният публичен дълг се очаква като цяло да остане стабилен за прогнозирания период (при положение, че няма промяна в политиката). 5. Заключения Наличните през май 2004 г. данни показаха, че дефицитът за 2003 г. е бил 3,6% от БВП и се очакваше да остане над референтната стойност през следващите години. Съгласно последните данни общият държавен дефицит остава под 3 % от БВП за 2003—2005 година, преди да нарасне на 3,6 % от БВП през 2006 г., основно поради значително увеличаване на държавните разходи. През 2007 г. основният дефицит спадна до 2,2 % от БВП. Структурното салдо, т.е коригирано за ефектите на икономически цикъл, минус еднократните и временни мерки, се влоши през 2006 г. с около с 2 % от БВП, но се подобри отново с около ½ % от БВП през 2007 г. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2008 г., основният дефицит се очаква да се доближи до 2,0 % от БВП през 2008 г. и, ако няма промяна на политиката, ще достигне равнище от 2,3 % от БВП през 2009 г. Това показва, че дефицитът е бил сведен под тавана от 3 % от БВП по убедителен и устойчив начин. Общият държавен дълг се понижи от 42,4% от БВП през 2003 г. до 29,4% през 2007 г., което е значително под референтната стойност от 60 % от БВП. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г., съотношението на дълга се очаква като цяло да остане стабилно за прогнозирания период (при положение, че няма промяна в политиката). Предвид цялостната оценка следва, че ситуацията на прекомерен дефицит в Словакия е коригирана. Следователно Комисията препоръчва на Съвета да отмени решението си за съществуване на прекомерен дефицит в Словакия. Таблица 2: Развитие на бюджета, 2003—2009 г. % от БВП, ако не е посочено друго|2003|2004{}|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|дефицит (2)|СОM (3)|дефицит (2)| Салдо на общия държавен бюджет|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Общо приходи|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Общо разходи|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| От които:|разходи за плащания по лихви|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |-бруто капиталообразуване|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Разходи за пенсионната реформа|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Презапасяване с цигари (нетен резултат)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|няма данни|-0,4|няма данни| Първично салдо|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Еднократни и временни мерки|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Структурно салдо (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Структурно първично салдо (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Брутен държавен дълг|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Ръст на реалния БВП (в %)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Разлика между действителния и потенциалния БВП|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Салдо, коригирано за цикличните промени минус еднократните и временни мерки.(2) Салдо, коригирано за цикличните промени и структурни салда, както и разлика в резултата съгласно програмата, както е изчислена от службите на Комисията въз основа на информацията в програмата.(3) При придържане към настоящата политика.Източници: Прогноза на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. (COM) и актуализирана програма за сближаване от ноември 2007 г (СР). (В скоби са посочени последните национални прогнози, направени през февруари и април 2008 г.)| Препоръка за РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА за отмяна на Решение 2005/182/EО за съществуването на прекомерен дефицит в Словакия СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ, като взе предвид Договора за създаване на Европейската общност и по-специално член 104, параграф 12 от него, като взе предвид препоръката на Комисията, като има предвид, че: (1) С Решение на Съвета 2005/182/ЕС ОВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 16. , вследствие на препоръка от Комисията, в съответствие с член 104, параграф 6 от Договора, бе решено, че в Словакия съществува прекомерен дефицит. Съветът отбеляза, че общият държавен дефицит е 3,6 % от БВП през 2003 г., което надвишава референтната стойност от 3 % от БВП, съгласно Договора. [13] ОВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 16. (2) На 5 юли 2004 г., в съответствие с член 104, параграф 7 от Договора и член 3, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета от 7 юли 1997 г. за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит ОВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). , Съветът отправи препоръка към Словакия с оглед прекратяване на състоянието на прекомерен държавен дефицит най-късно до 2007 г. Препоръката беше публично оповестена.[14] ОВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). (3) Съгласно член 104, параграф 12 от Договора, решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит следва да се отмени, когато по мнението на Съвета прекомерният дефицит на съответната държава-членка е бил коригиран. (4) В съответствие с Протокола относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, Комисията предоставя данни за изпълнението на процедурата. Като част от прилагането на този протокол, държавите-членки трябва да предоставят данни за държавния дефицит и дълг, както и за други свързани с тях променливи два пъти годишно, а именно преди 1 април и преди 1 октомври, в съответствие с член 4 от Регламент (ЕО) 3605/93 от 22 ноември 1993 г. на Съвета за прилагане на Протокола относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора за създаване на Европейската общност ОВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). .[15] ОВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). (5) Въз основа на данните, предоставени от Комисията (Евростат) в съответствие с член 8ж, параграф 1 от Регламент (ЕО) № 3605/93, след направената от Словакия преди 1 април 2008 г. нотификация, и въз основа на прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г., се налагат следните заключения: – в резултат на ревизиране на данните след решението на Съвета от 2004 г. за съществуване на прекомерен дефицит, общият държавен дефицит остана на равнище под 3 % от БВП през 2003—2005 година. След нарастване на дефицита до 3,6 % от БВП през 2006 г., той беше намален до 2,2 % от БВП през 2007 г., което е под референтната стойност от 3 % от БВП. За сравнение, официалната прогноза за дефицита, заложена в актуализираната през декември 2006 г програма за сближаване, беше 2,9 % от БВП, – фискалната консолидация беше благоприятно повлияна от бурен ръст на БВП, заетостта и приходите, което позволи съотношението разходи към БВП да намалее с по-бързи темпове отколкото съотношението приходи към БВП. Спадът в съотношението разходи към БВП беше също в резултат на политика за ограничаване и за реформи на разходите, като например значително ограничаване на социалните обезщетения. Въпреки това, ползите от цикличните движения в посока повишаване и растеж не бяха напълно използвани за целите на фискална консолидация. Затова според оценките структурният дефицит (т.е. дефицитът, коригиран за циклични промени, без еднократните и други временни мерки) се е влошил от 1½ % от БВП през 2003 г. до около 3 % от БВП през 2006 г., преди да се подобри до около 2½% от БВП през 2007. Част от влошаването на структурния дефицит обаче може да се обясни с въвеждането през 2005 г. на втория частно финансиран пенсионен стълб, като се изчислява, че преводите към този стълб са нараснали от 0,8 % от БВП през 2005 г. на 1,2 % и на 1,3 % от БВП през съответно 2006 г. и 2007 г. Също увеличаването на данъците върху цигарите, предшествано от значително презапасяване с цигари на различните етапи от дистрибуторската верига, доведе до съществена промяна в данъчните приходи, което имаше за резултат допълнителни данъчни приходи за 2003 г., 2005 г. и 2007 г., последвани от еквивалентен спад в приходите през последвалите години. – за 2008 г. прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. предвижда основният дефицит допълнително да бъде намален до 2,0 % от БВП, най-вече в резултат на очаквания за продължаващ висок ръст и известни мерки за повишаване на приходите, като разширяване на данъчната основа за корпоративно облагане и облагане на доходите на физически лица и повишаване на максималната горна граница за социално осигурителни вноски. Тези мерки са в съответствие със заложената през февруари 2008 г. официална прогноза за дефицит от 2,0 % от БВП. За 2009 г., при условие че политиката не се промени, в пролетната прогноза се предвижда увеличаване на дефицита до 2,3 % от БВП. Това показва, че дефицитът е бил сведен под тавана от 3 % от БВП по убедителен и устойчив начин. През 2008 г. се очаква структурното салдо да се влоши с близо ¼ процентни точки от БВП, и, ако няма промяна в политиката, с ¼ процентни пункта през 2009 г. Това трябва да се разглежда на фона на необходимостта от постигане на средносрочната цел (СЦ) за бюджетната позиция, която за Словакия е структурен дефицит под 1 % от БВП. – държавният дълг остава значително под референтната стойност от 60 % от БВП. Той намаля от 42,4 % от БВП през 2003 г. на 29,4 % през 2007 г. Съгласно прогнозата от пролетта на 2008 г., съотношението на дълга се очаква като цяло да остане стабилно за прогнозирания период (при положение, че няма промяна в политиката). (6) По мнението на Съвета, прекомерният дефицит в Словакия е бил коригиран и следователно Решение 2005/182/EО следва да бъде отменено. ПРИЕ НАСТОЯЩОТО РЕШЕНИЕ: Член 1 Предвид цялостната оценка следва, че ситуацията на прекомерен дефицит в Словакия е коригирана. Член 2 С настоящото се отменя Решение 2005/182/EО. Член 3 Адресат на настоящото решение е Словашката република. Съставено в Брюксел, За Съвета Председател [1] ОВ L 209, 2.8.1997, стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). [2] ОВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). [3] За последната нотификация на Словакия, виж: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Словакия се възползва от преходен период за прилагането на решението на Евростат от 2 март 2004 г. за класифициране на частно финансираните пенсионни схеми и в резултат на това до април 2006 г. предоставяше данни за дефицит и дълг, които не включваха нетните разходи за реформа на пенсионната система през 2005 г. (Информационен бюлетин на Евростат № 117/2004 от 23 септември 2004 г. относно преходния период за прилагане на решението, публикувано в Информационен бюлетин на Евростат № 30/2004 от 2 март 2004 г.) Тъй като различните документи съгласно ППД, включително по–специално препоръката на Съвета съгласно член 104, параграф 7, напълно отчетоха последствията от решенията на Евростат от март 2004 г., всички цитирани в този документ данни за дефицит и дълг включват разходите за пенсионната реформа и са изцяло сравними. [5] SЕC(2004) 577. [6] ОВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 16. [7] За документи, свързани с ППД за Словакия, виж: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SЕC(2004) 1630. [9] Евростат Бюлетин № 54 от 18 април 2008 г. [10] Съотношенията на дефицита обикновено се ревизират в посока нагоре или надолу след публикуване на първите резултати в нотификацията от пролетта. За държавите-членки на ЕС като цяло, актуализираните данни обикновено се различават относително малко от първоначалните, като средно разликата се доближава до нулата. В случая със Словакия, предвид разликата между последните предоставени данни за дефицита през 2007 г. и референтната стойност на дефицита, е малко вероятно евентуална бъдеща ревизия в държавните отчети да повиши съотношението на дефицита за 2007 г. до ниво над 3 % от БВП. Фактът, че съществуват неразрешени проблеми с определяне на секторните граници на публичния сектор в Словакия (по-специално по отношение на подходящата секторна класификация на свързаните със здравеопазването звена, като болници и здравноосигурителни дружества, като част от държавното управление или частния сектор) не оказва значително влияние върху риска за бъдеща ревизия на дефицита в посока повишаване или намаляване. Въпреки че не съществуват подробни данни, има признаци, че финансовият баланс на звената, които следва да бъдат прекласифицирани в рамките на държавното управление и извън него, за да отговарят на правилата на Европейската система от национални и регионални сметки (ESA 95), е много малък. (Виж резултати на Евростат от проведените разговори по време на посещение в Словакия, на 10 и 11 март 2008 г.: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , скоро на разположение.) [11] В съответствие с член 2 , параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, всяко решение за отмяна на решение за наличието на прекомерен дефицит следва да отчете нетния разход, свързан с реформа в пенсионната система, произтичащ от въвеждането на многостълбова система, която включва задължителен, изцяло финансиран стълб, ако дефицитът е намалял значително и с постоянни темпове и е достигнал равнище, което се доближава до референтната стойност. След като консолидирания държавен дълг през 2007 г. е бил под референтната стойност от 3 %, този член не се прилага. [12] ОВ C 49, 22.2.2008 г., стр. 44. [13] ОВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 16. [14] ОВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). [15] ОВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). PL (...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH| Bruksela, dnia 7.5.2008 SEK(2008) 572 wersja ostateczna Zalecenie DECYZJA RADY uchylająca decyzję 2005/182/WE w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na Słowacji (przedstawiona przez Komisję) UZASADNIENIE 1. Przebieg procedury Artykuł 104 Traktatu stanowi, że państwa członkowskie są zobowiązane unikać nadmiernego deficytu oraz określa procedurę jego identyfikacji i korekty. Procedurę nadmiernego deficytu (PND) szczegółowo określono w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 „w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu” Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 5). , które stanowi część paktu na rzecz stabilności i wzrostu. Zgodnie z postanowieniami art. 104 ust. 2 Traktatu Komisja nadzoruje zgodność z dyscypliną budżetową na podstawie poniższych dwóch kryteriów: a) czy planowany lub rzeczywisty deficyt publiczny przekracza wartość odniesienia wynoszącą 3 % PKB (chyba że wskaźnik deficytu zmniejszał się znacznie oraz w sposób stały i osiągnął poziom bliski wartości odniesienia albo przekroczenie wartości odniesienia ma charakter wyjątkowy oraz tymczasowy i wskaźnik ten pozostaje zbliżony do wartości odniesienia); oraz b) czy dług publiczny przekracza wartość odniesienia w wysokości 60 % PKB (chyba że wskaźnik długu zmniejsza się dostatecznie i zbliża się w zadowalającym tempie do wartości odniesienia).[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 5). Zgodnie z Protokołem w sprawie procedury dotyczącej nadmiernego deficytu załączonym do Traktatu, Komisja dostarcza danych służących do wdrożenia tej procedury. W ramach stosowania protokołu państwa członkowskie muszą przedłożyć dane na temat deficytu i długu publicznego oraz inne związane z tym zmienne dwa razy w roku, mianowicie do dnia 1 kwietnia oraz do dnia 1 października, zgodnie z art. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 3605/93 Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz.U. L 337 z 22.12.2005, s. 1). Najnowsze zgłoszenie dokonane przez Słowację znajduje się na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Słowacja skorzystała z okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji Eurostatu z dnia 2 marca 2004 r. w sprawie klasyfikacji kapitałowych systemów emerytalnych i w rezultacie do kwietnia 2006 r. przekazywała dane o deficycie i długu bez uwzględnienia kosztów netto reformy emerytalnej z 2005 r. (informacja prasowa Eurostatu nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r. na temat okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji, o której mowa w informacji prasowej Eurostatu nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r.). Ponieważ rozmaite dokumenty w ramach PND, w tym zwłaszcza zalecenie Rady na mocy art. 104 ust. 7, w pełni uwzględniają skutki decyzji Eurostatu z marca 2004 r., wszystkie dane o deficycie i długu przytoczone w niniejszym dokumencie obejmują koszty reformy emerytalnej i są tym samym w pełni porównywalne. .[2][3][4] Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz.U. L 337 z 22.12.2005, s. 1). Najnowsze zgłoszenie dokonane przez Słowację znajduje się na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Słowacja skorzystała z okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji Eurostatu z dnia 2 marca 2004 r. w sprawie klasyfikacji kapitałowych systemów emerytalnych i w rezultacie do kwietnia 2006 r. przekazywała dane o deficycie i długu bez uwzględnienia kosztów netto reformy emerytalnej z 2005 r. (informacja prasowa Eurostatu nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r. na temat okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji, o której mowa w informacji prasowej Eurostatu nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r.). Ponieważ rozmaite dokumenty w ramach PND, w tym zwłaszcza zalecenie Rady na mocy art. 104 ust. 7, w pełni uwzględniają skutki decyzji Eurostatu z marca 2004 r., wszystkie dane o deficycie i długu przytoczone w niniejszym dokumencie obejmują koszty reformy emerytalnej i są tym samym w pełni porównywalne. Dnia 12 maja 2004 r. wraz z przyjęciem sprawozdania zgodnie z art. 104 ust. 3 Komisja wszczęła wobec Słowacji procedurę nadmiernego deficytu (PND) w związku z faktem, że w 2003 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych wyniósł 3,6 % PKB SEK(2004) 577. . Dnia 5 lipca 2004 r. zgodnie z zaleceniem Komisji Rada uznała, że na Słowacji istnieje nadmierny deficyt w rozumieniu art. 104 ust. 6 Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 16. . Jednocześnie, również w oparciu o zalecenie Komisji, Rada skierowała do Słowacji zalecenia zgodnie z art. 104 ust. 7, zwracając uwagę na konieczność likwidacji nadmiernego deficytu publicznego najpóźniej do 2007 r. Wszystkie dokumenty związane z PND dotyczące Słowacji można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 16. Wszystkie dokumenty związane z PND dotyczące Słowacji można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. W swoich zaleceniach zgodnie z art. 104 ust. 7 Rada zwróciła się do władz Słowacji, aby „podjęły działania średniookresowe mające na celu obniżenie deficytu do poziomu poniżej 3 % PKB najpóźniej do 2007 roku w sposób wiarygodny i zrównoważony, zgodnie ze ścieżką obniżenia deficytu określoną w opinii Rady z dnia 5 lipca 2004 r. w sprawie programu konwergencji przedłożonego w maju 2004 roku”; aby „władze Słowacji zdecydowanie wdrożyły środki przewidziane w programie konwergencji z maja 2004 roku, w szczególności dotyczące propozycji dalszych reform opieki zdrowotnej i dalszej racjonalizacji sektora publicznego”; aby „władze słowackie przyspieszyły dostosowania fiskalne, jeżeli wdrożone reformy strukturalne doprowadzą do wyższego poziomu wzrostu niż zakładany w programie konwergencji z maja 2004 roku, w szczególności poprzez przeznaczenie wszelkich wyższych niż przewidziane w budżecie dochodów głównie na szybsze obniżenie deficytu”; oraz aby do 5 listopada 2004 r. „podjęły skuteczne działania dotyczące środków służących osiągnięciu docelowego poziomu deficytu przewidzianego na rok 2005”. Ponadto Rada wezwała władze Słowacji do „wzmocnienia wiążącego charakteru trzyletniego planu budżetowego poprzez wprowadzenie szczegółowych średniookresowych limitów wydatków uchwalanych przez parlament”. Tabela 1: Dostosowania przyjęte przez Radę w dniu 5 lipca 2004 r. % PKB, o ile nie zaznaczono inaczej|2003|2004|2005|2006|2007| Saldo sektora instytucji rządowych i samorządowychp.m.: wzrost realnego PKB (%)|-3.64.2|-4.04.1|-3.94.3|-3.95.0|-3.04.7| Źródło : Zalecenie Rady zgodnie z art. 104 ust. 7 oraz opinia Rady dotycząca programu konwergencji przedstawiona w maju 2004 r.; oba dokumenty przyjęte dnia 5 lipca 2004 r. W dniu 22 grudnia 2004 r. po upływie terminu podjęcia działań określonego w zaleceniu Rady Komisja przyjęła komunikat skierowany do Rady, w którym stwierdziła, że podjęte przez Słowację do tamtego czasu działania były zgodne z zaleceniem Rady oraz że na tym etapie nie jest konieczne podjęcie dalszych kroków w ramach PND SEK(2004) 1630. . Rada zgodziła się z tą oceną na posiedzeniu w dniu 18 stycznia 2005 r.[8] SEK(2004) 1630. Zgodnie z art. 104 ust. 12 decyzję Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy uchylić na podstawie zalecenia Komisji, kiedy w ocenie Rady nadmierny deficyt w danym państwie członkowskim został skorygowany. 2. Ostatnie zmiany w sytuacji dotyczącej deficytu Z danych dostępnych w maju 2004 r., kiedy Komisja wszczęła PND wobec Słowacji, wynikało, że deficyt w 2003 r. wyniósł 3,6 % PKB oraz że należy spodziewać się pozostawania deficytu na poziomie powyżej wartości odniesienia w kolejnych latach. Zgodnie z dostarczonymi przez Komisję (Eurostat) danymi po przedłożeniu przez Słowację sprawozdania przed kwietniem 2008 r. Informacja prasowa Eurostatu nr 54 z dnia 18 kwietnia 2008 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych w latach 2003-2005 pozostawał na poziomie poniżej 3 % PKB w związku z późniejszą rewizją danych (w zgłoszeniu z kwietnia 2007 r.) wynikającą ze zmiany metody obliczania kwot narosłych w przypadku dochodów podatkowych. Deficyt zasadniczy wzrósł w 2006 r. do 3,6 % PKB (głównie z powodu znaczącego wzrostu o 1 % PKB spożycia zbiorowego, gromadzenia zapasów papierosów w 2005 r. w związku ze zbliżającą się podwyżką akcyzy oraz większych kosztów reformy emerytalnej), by następnie zmniejszyć się do poziomu 2,2 % PKB w 2007 r. Wskaźnik deficytu jest zazwyczaj korygowany – w górę lub w dół – po publikacji pierwszych wyników w wiosennym powiadomieniu. W przypadku państw członkowskich UE jako całości, korekty są zazwyczaj niewielkie i w nieznacznym stopniu odbiegają od zera. W przypadku Słowacji z uwagi na różnicę między podawaną obecnie wartością deficytu za rok 2007 a wartością odniesienia dla deficytu, prawdopodobieństwo wzrostu wskaźnika deficytu z 2007 r. do poziomu powyżej 3 % PKB w wyniku ewentualnych przyszłych korekt rachunków administracji publicznej jest niewielkie. Fakt, że istnieją nadal nierozstrzygnięte kwestie dotyczące określenia granic sektora instytucji rządowych i samorządowych na Słowacji (zwłaszcza w odniesieniu do odpowiedniej klasyfikacji sektorowej jednostek powiązanych ze służba zdrowia, takich jak szpitale i towarzystwa ubezpieczeń zdrowotnych w sektorze instytucji rządowych i samorządowych lub sektorze przedsiębiorstw) nie ma wielkiego wpływu na ryzyko korekt deficytu w górę lub w dół w przyszłości. Wprawdzie nie są dostępne szczegółowe dane, jednak istnieją przesłanki, aby stwierdzić, że równowaga finansowa jednostek, w przypadku których konieczna zmiana ich klasyfikacji na wchodzące lub niewchodzące do sektora instytucji rządowych i samorządowych, stosownie do zasad ESA95, jest bardzo mała. Zob. wkrótce dostępne ustalenia Eurostatu z wizyty roboczej na Słowacji w dniach 10 i 11 marca 2008 r. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL ) .[9][10] Informacja prasowa Eurostatu nr 54 z dnia 18 kwietnia 2008 r. Wskaźnik deficytu jest zazwyczaj korygowany – w górę lub w dół – po publikacji pierwszych wyników w wiosennym powiadomieniu. W przypadku państw członkowskich UE jako całości, korekty są zazwyczaj niewielkie i w nieznacznym stopniu odbiegają od zera. W przypadku Słowacji z uwagi na różnicę między podawaną obecnie wartością deficytu za rok 2007 a wartością odniesienia dla deficytu, prawdopodobieństwo wzrostu wskaźnika deficytu z 2007 r. do poziomu powyżej 3 % PKB w wyniku ewentualnych przyszłych korekt rachunków administracji publicznej jest niewielkie. Fakt, że istnieją nadal nierozstrzygnięte kwestie dotyczące określenia granic sektora instytucji rządowych i samorządowych na Słowacji (zwłaszcza w odniesieniu do odpowiedniej klasyfikacji sektorowej jednostek powiązanych ze służba zdrowia, takich jak szpitale i towarzystwa ubezpieczeń zdrowotnych w sektorze instytucji rządowych i samorządowych lub sektorze przedsiębiorstw) nie ma wielkiego wpływu na ryzyko korekt deficytu w górę lub w dół w przyszłości. Wprawdzie nie są dostępne szczegółowe dane, jednak istnieją przesłanki, aby stwierdzić, że równowaga finansowa jednostek, w przypadku których konieczna zmiana ich klasyfikacji na wchodzące lub niewchodzące do sektora instytucji rządowych i samorządowych, stosownie do zasad ESA95, jest bardzo mała. Zob. wkrótce dostępne ustalenia Eurostatu z wizyty roboczej na Słowacji w dniach 10 i 11 marca 2008 r. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL ) W 2005 r. rozpoczęto reformę emerytalną, która wpłynęła na składki na ubezpieczenie społeczne w związku z przekierowaniem 9 % wynagrodzeń brutto na kapitałowy (drugi) filar emerytalny. W związku z szerokim zainteresowaniem publicznym tym filarem i stopniowym przechodzeniem do niego, szacuje się, że przesunięcia dochodów wzrosły z 0,8 % PKB w 2005 r. do 1,2 % i 1,3 % PKB odpowiednio w 2006 i 2007 r. Słowacja zobowiązała się do stopniowego zwiększania podatków od papierosów do minimalnych poziomów wymaganych przez UE. W rezultacie podatki wzrosły w maju 2004 r., styczniu 2006 r. i styczniu 2008 r., ponadto planuje się kolejne ich poniesienie w grudniu 2008 r. Wszystkie dotychczasowe podwyżki poprzedzało znaczące gromadzenie zapasów papierosów na różnych poziomach sieci dystrybucji. Doprowadziło to do zmian w dochodach podatkowych, co miało skutek w postaci dodatkowych dochodów podatkowych w wysokości około 0,1 %, 0,3 % i 0,5 % odpowiednio w latach 2003, 2005 i 2007, po których z kolei nastąpiły odpowiednie spadki dochodów w kolejnych latach. Ponadto Słowacja ma roszczenia w stosunku do kilku krajów. W latach 2003, 2005 i 2007 anulowanie niektórych spośród tych roszczeń spowodowało zwiększenie deficytu odpowiednio o 0,4 %, 0,9 % i 0,1 % PKB. Biorąc pod uwagę, że deficyt w 2003 r. był korzystniejszy niż początkowo zakładany, zmiany deficytu zasadniczego były zgodne z terminami skorygowania nadmiernego deficytu wytyczonymi przez Radę w zaleceniu zgodnie z art. 104 ust. 7, mimo że obrana ścieżka konsolidacji w dużym stopniu różniła się od zalecanej. W szczególności w 2007 r. deficyt zasadniczy zmniejszył się o prawie 1½ % PKB do poziomu 2,2 % PKB. Pozytywny wpływ na konsolidację fiskalną miały dynamiczny wzrost PKB oraz zatrudnienia i dochodów, co przyczyniło się do zmniejszenia się stosunku wydatków do PKB szybszego niż stosunku dochodów do PKB. Zmniejszenie stosunku wydatków do PKB z 40,2 % PKB w 2003 r. do 36,9 % PKB w 2007 r. było również spowodowane ograniczeniem wydatków i reformami w tym obszarze. Objęły one ograniczenie świadczeń społecznych i świadczeń dla bezrobotnych, zaostrzenie warunków wcześniejszego przejścia na emeryturę i stopniowe podnoszenie wieku emerytalnego. Utworzenie krajowego przedsiębiorstwa budowy autostrad w 2005 r. pozwoliło rządowi na częściowe sfinansowanie budowy autostrad pożyczkami sektora prywatnego. Po stronie dochodów w 2004 r. wprowadzono szeroko zakrojoną reformę podatkową, przesuwając punkt ciężkości z opodatkowania dochodów na opodatkowanie spożycia. Razem z reformą emerytalną z 2005 r. przyczyniło się to do zmniejszenia się stosunku dochodów do PKB z 37,4 % PKB w 2003 r. do 34,7 % PKB w 2007 r. Deficyt w 2007 r. osiągnął poziom poniżej oficjalnej wartości docelowej deficytu, którą w zaktualizowanym programie konwergencji z grudnia 2006 r. wyznaczono na poziomie 2,9 % PKB. Wynik lepszy od zakładanego był skutkiem przede wszystkim wyższego niż przewidywano wzrostu PKB i wzrostu zatrudnienia, niższego od przewidzianego w budżecie współfinansowania związanego z funduszami UE, a także większego od spodziewanego gromadzenia zapasów papierosów w końcu 2007 r., spowodowanego podwyżką akcyzy na wyroby tytoniowe w styczniu 2008 r., czego skutkiem były dodatkowe dochody w wysokości ½ % PKB w porównaniu z przewidywanym w programie ¼ % PKB. Niemniej cykliczne ożywienie i dywidendy z wzrostu, będące rezultatem reform strukturalnych, nie zostały w pełni wykorzystane do konsolidacji fiskalnej. W efekcie deficyt strukturalny (tj. saldo dostosowane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i innych środków tymczasowych) zwiększył się z poziomu około 1½ % PKB w 2003 r. do około 3 % PKB w 2006 r., by następnie spaść do poziomu około 2½ % PKB w 2007 r. Utworzenie drugiego kapitałowego filara emerytalnego w 2005 r. przyczyniło się jednak do pogorszenia salda strukturalnego Zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia (WE) nr 1467/97 w decyzji dotyczącej uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy wziąć pod uwagę koszt netto reformy emerytalnej wprowadzającej system oparty na wielu filarach, w tym obowiązkowy filar kapitałowy, jeżeli deficyt zmniejszył się w znaczący i trwały sposób, osiągając poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ w 2007 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych był poniżej wartości odniesienia wynoszącej 3 %, nie ma konieczności rozważenia zastosowania tego artykułu. . [11] Zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia (WE) nr 1467/97 w decyzji dotyczącej uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy wziąć pod uwagę koszt netto reformy emerytalnej wprowadzającej system oparty na wielu filarach, w tym obowiązkowy filar kapitałowy, jeżeli deficyt zmniejszył się w znaczący i trwały sposób, osiągając poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ w 2007 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych był poniżej wartości odniesienia wynoszącej 3 %, nie ma konieczności rozważenia zastosowania tego artykułu. 3. Przewidywany deficyt na rok 2008 i lata późniejsze Zgodnie z prognozą służb Komisji z wiosny 2008 r. należy się spodziewać, że deficyt zasadniczy zmniejszy się do poziomu 2,0 % PKB w 2008 r., by wzrosnąć do 2,3 % PKB w roku 2009 (przy standardowym założeniu utrzymania dotychczasowej polityki), przy znacznie zwalniającym, aczkolwiek wciąż dynamicznym wzroście PKB oraz malejącym wzroście zatrudnienia. Zapisane w budżecie na 2008 r. środki mające na celu zwiększenie dochodów, obejmujące poszerzenie bazy podatkowej w przypadku podatku dochodowego od osób fizycznych i prawnych oraz podwyższenie maksymalnego pułapu dla ubezpieczeń społecznych, mają przynieść dodatkowy dochód w wysokości ¼ % PKB w 2008 r. Spadek dochodów spowodowany gromadzeniem zapasów papierosów w 2007 r. prawdopodobnie zostanie w dużej mierze zrekompensowany ponownym ich gromadzeniem w związku z kolejną, niższą, podwyżką akcyzy zaplanowaną na koniec 2008 r. Ponadto czasowe otwarcie drugiego filara emerytalnego w pierwszej połowie 2008 r., pozwalające wszystkim obecnym uczestnikom tego systemu podjąć decyzję o rezygnacji, a nowym o przystąpieniu, powinno przyczynić jednorazowego dochodu w wysokości około 0,1 % PKB, jako że oszczędności zgromadzone w ramach drugiego filara w poprzednich latach zostaną przeniesione do filara repartycyjnego, w przypadku gdy uczestnicy zdecydują o rezygnacji. Po stronie wydatków w dalszym ciągu będą znacząco rosły dopłaty rolne. Zasadniczym powodem przewidywanego w wiosennej prognozie pogorszenia w 2009 r. jest prawdopodobny spadek dochodów o około ½ % PKB w związku ze wspomnianym powyżej spodziewanym dalszym znaczącym gromadzeniem zapasów papierosów w 2008 r. Prognoza na 2008 r. jest zgodna z ostatnią oficjalną wartością docelową na poziomie 2 % PKB (cel ten wytyczył minister finansów w lutym 2008 r. w reakcji na opinię Rady z lutego 2008 r. w sprawie zaktualizowanego programu konwergencji z listopada 2007 r.), natomiast prognoza na 2009 r. zakłada znacząco wyższą wartość niż najnowsza krajowa wartość docelowa ustanowiona na poziomie 1,7 % PKB (cel wytyczony w kwietniu 2008 r. we wstępnym projekcie nowego budżetu), w odniesieniu do której na razie nie określono wyraźnie odpowiednich środków. Przewiduje się, że deficyt strukturalny zwiększy się z poziomu 2½ % do 2¾ % PKB między 2007 r. i 2008 r., co jest niezgodne z Paktem na rzecz stabilności i wzrostu, który stanowi, że dla strefy euro i dla państw członkowskich grupy ERM II roczna poprawa salda strukturalnego powinna wynieść 0,5 % PKB, rozumiana jako wartość odniesienia, oraz że poprawa powinna być większa w okresach dobrej koniunktury gospodarczej. W 2009 r., przy standardowym założeniu kontynuacji dotychczasowej polityki, deficyt strukturalny ma w świetle przewidywań dalej się zwiększyć do poziomu 3 % PKB, przede wszystkim w związku ze spadkiem dochodów powiązanym z gromadzeniem zapasów papierosów. Stosownie do opinii Rady Dz.U. C 49 z 22.2.2008, s. 44. z lutego 2008 r. w sprawie zaktualizowanego programu konwergencji z listopada 2007 r. nakreślony w programie kurs polityki budżetowej wydaje się niewystarczający, aby do końca okresu objętego programem (2010 r.) zapewnić realizację przewidzianego w programie średniookresowego celu budżetowego wytyczonego dla Słowacji w postaci deficytu strukturalnego w wysokości nieco poniżej 1% PKB. Ponadto Rada stwierdziła, że przewidywana zmiana salda strukturalnego w 2008 r. jest niezgodna z paktem i powinna być ambitniejsza.[12] Dz.U. C 49 z 22.2.2008, s. 44. 4. Kształtowanie się długu i prognozy Wskaźnik zadłużenia zmniejszał się stopniowo z 42,4 % PKB w 2003 r. do 29,4 % PKB w 2007 r., tj. znacznie poniżej wartości odniesienia wynoszącej 60 % PKB, przede wszystkim dzięki dochodom z prywatyzacji. Zgodnie z prognozą służb Komisji z wiosny 2008 r. należy się spodziewać, że dług publiczny brutto pozostanie w dużej mierze na niezmienionym poziomie w okresie objętym prognozą (przy założeniu kontynuacji obecnej polityki). 5. Wnioski Z danych dostępnych w maju 2004 r. wynikało, że deficyt w 2003 r. wyniósł 3,6 % PKB oraz że należy spodziewać się pozostawania deficytu na poziomie powyżej wartości odniesienia w kolejnych latach. Zgodnie z najnowszymi danymi deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych pozostawał na poziomie poniżej 3 % PKB w latach 2003-2005, by następnie w 2006 r. wzrosnąć do 3,6 % PKB, głównie z powodu znaczącego wzrostu spożycia zbiorowego. Deficyt zasadniczy zmniejszył się do poziomu 2,2 % PKB w 2007 r. Deficyt strukturalny, tj. saldo dostosowywane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i innych środków tymczasowych, zwiększył się w 2006 r. o około 2 % PKB, by ponownie się zmniejszyć o około ½ % w 2007 r. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2008 r. deficyt zasadniczy zmniejszy się do 2,0 % PKB w 2008 r. oraz, przy założeniu kontynuacji obecnej polityki, wzrośnie do 2,3 % w 2009 r. Świadczy to o tym, że deficyt zmniejszono do poziomu poniżej 3 % PKB w sposób wiarygodny i trwały. Dług sektora instytucji rządowych i samorządowych brutto zmniejszył się z 42,4 % PKB w 2003 r. do 29,4 % w roku 2007, tj. utrzymuje się znacznie poniżej wartości odniesienia w wysokości 60 % PKB. Zgodnie z prognozą służb Komisji z wiosny 2008 r. należy się spodziewać, że wskaźnik zadłużenia pozostanie w dużej mierze na tym samym poziomie w okresie objętym prognozą (przy założeniu kontynuacji obecnej polityki). Z całościowej oceny wynika, że nadmierny deficyt na Słowacji został skorygowany. W związku z tym Komisja zaleca Radzie uchylenie decyzji dotyczącej istnienia nadmiernego deficytu na Słowacji. Tabela 2: Rozwój sytuacji budżetowej w latach 2003-2009 % PKB, o ile nie zaznaczono inaczej|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|PK (2)|KOM (3)|PK (2)| Saldo sektora instytucji rządowych i samorządowych|-2.7|-2.4|-2.8|-3.6|-2.2|-2.0|-2.3(-2.0)|-2.3|-1.8(-1.7)| - Dochody ogółem|37.4|35.4|35.3|33.5|34.7|34.3|33.0|33.8|31.8| - Wydatki ogółem|40.2|37.8|38.1|37.2|36.9|36.3|35.3|36.1|33.7| z czego:|– wydatki z tytułu odsetek|2.5|2.2|1.7|1.5|1.4|1.4|1.4|1.4|1.5| |– nakłady brutto na środki trwałe|2.6|2.4|2.1|2.2|1.9|1.9|1.8|1.9|1.4| Koszty reformy emerytalnej|0.0|0.0|0.8|1.2|1.3|1.3|1.3|1.3|1.3| Gromadzenie zapasów papierosów (skutek netto)|0.1|-0.1|0.3|-0.3|0.5|-0.1|n.d.|-0.4|n.d.| Saldo pierwotne|-0.2|-0.2|-1.1|-2.2|-0.8|-0.6|-0.9|-1.0|-0.3| Środki jednorazowe i tymczasowe|-0.4|0.0|-0.9|0.0|-0.1|0.1|0.1|0.0|0.0| Saldo strukturalne (1)|-1.4|-1.4|-1.0|-3.1|-2.6|-2.8|-3.1|-3.1|-2.4| Strukturalne saldo pierwotne (1)|1.1|0.8|0.8|-1.7|-1.2|-1.5|-1.7|-1.7|-0.9| Dług publiczny brutto|42.4|41.4|34.2|30.4|29.4|29.2|30.8|29.7|30.5| Pm wzrost realnego PKB (%)|4.8|5.2|6.6|8.5|10.4|7.0|6.8|6.2|5.8| Pm luka produktowa|-3.2|-3.4|-3.2|-1.6|1.9|2.7|2.3|2.5|2.1| (1) Saldo (pierwotne) dostosowane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i tymczasowych.(2) Wynikające z programu salda dostosowane cyklicznie i salda strukturalne oraz luki produktowe zostały obliczone przez służby Komisji na podstawie informacji przedstawionych w programie.(3) Przy założeniu kontynuacji dotychczasowej polityki.Źródła: Prognoza służb Komisji z wiosny 2008 r. (COM) i zaktualizowany program konwergencji z listopada 2007 r. (PK) (w nawiasach podano najnowsze krajowe wartości docelowe ustalone w lutym i kwietniu 2008 r.)| Zalecenie DECYZJA RADY uchylająca decyzję 2005/182/WE w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na Słowacji RADA UNII EUROPEJSKIEJ, uwzględniając Traktat ustanawiający Wspólnotę Europejską, w szczególności jego art. 104 ust. 12, uwzględniając zalecenie Komisji, a także mając na uwadze, co następuje: (1) Decyzją Rady 2005/182/WE Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 16. , przyjętą na zalecenie Komisji zgodnie z art. 104 ust. 6 Traktatu, stwierdzono istnienie nadmiernego deficytu na Słowacji. Rada odnotowała, że deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych w 2003 r. osiągnął poziom 3,6 % PKB, a więc przekroczył wynoszącą 3% PKB wartość odniesienia ustanowioną w Traktacie. [13] Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 16. (2) W dniu 5 lipca 2004 r., zgodnie z art. 104 ust. 7 Traktatu oraz art. 3 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 z dnia 7 lipca 1997 r. w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu (PND) Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 5). , na podstawie zalecenia Komisji Rada skierowała do Słowacji zalecenie zlikwidowania nadmiernego deficytu najpóźniej do końca 2007 r. Zalecenie to podano do publicznej wiadomości.[14] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 5). (3) Zgodnie z art. 104 ust. 12 Traktatu decyzja Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu powinna zostać uchylona, jeżeli w ocenie Rady nadmierny deficyt w danym państwie członkowskim został skorygowany. (4) Zgodnie z Protokołem w sprawie procedury nadmiernego deficytu załączonym do Traktatu Komisja dostarcza danych służących do zastosowania procedury. W ramach stosowania tego protokołu państwa członkowskie przedkładają dane na temat deficytu i długu sektora instytucji rządowych i samorządowych oraz inne związane z tym zmienne dwa razy w roku, mianowicie do dnia 1 kwietnia oraz do dnia 1 października, zgodnie z art. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 3605/93 z dnia 22 listopada 1993 r. w sprawie stosowania Protokołu w sprawie procedury dla nadmiernego deficytu załączonego do Traktatu ustanawiającego Wspólnotę Europejską Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz.U. L 337 z 22.12.2005, s. 1). .[15] Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz.U. L 337 z 22.12.2005, s. 1). (5) Na podstawie danych dostarczonych przez Komisję (Eurostat) zgodnie z art. 8g ust. 1 rozporządzenia (WE) nr 3605/93, po otrzymaniu powiadomienia od Słowacji przed dniem 1 kwietnia 2008 r. oraz w oparciu o prognozę służb Komisji z wiosny 2008 r., uzasadnione są następujące wnioski: – W związku z korektą danych dokonaną po wydaniu w 2004 r. przez Radę decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu, deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych pozostawał w latach 2003-2005 na poziomie poniżej 3 % PKB. W 2006 r. deficyt ten wzrósł do 3,6 % PKB, by następnie zmniejszyć się do 2,2 % PKB w 2007 r., tj. poniżej wartości odniesienia dla deficytu wynoszącej 3 % PKB. Dla porównania w zaktualizowanej wersji programu konwergencji z grudnia 2006 r. przyjęto wartość docelową wynoszącą 2,9 % PKB – Pozytywny wpływ na konsolidację fiskalną miały dynamiczny wzrost PKB oraz zatrudnienia i dochodów, co przyczyniło się do zmniejszenia się stosunku wydatków do PKB szybszego niż stosunku dochodów do PKB. Zmniejszenie stosunku wydatków do PKB było również spowodowane ograniczeniem wydatków oraz ich reformami, w tym np. znaczącym ograniczeniem świadczeń społecznych. Niemniej cykliczne ożywienie i dywidendy z wzrostu, będące rezultatem reform strukturalnych, nie zostały w pełni wykorzystane do konsolidacji fiskalnej. W efekcie deficyt strukturalny (tj. saldo dostosowane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i innych środków tymczasowych) zwiększył się z poziomu około 1½ % PKB w 2003 r. do około 3 % PKB w 2006 r., by następnie spaść do poziomu około 2½ % PKB w 2007 r. Pogorszenie salda strukturalnego można jednak częściowo przypisać wprowadzeniu drugiego kapitałowego filara emerytalnego w 2005 r., przy czym szacuje się, że przesunięcia do tego filara wzrosły z 0,8 % PKB w 2005 r. do 1,2 % i 1,3 % PKB odpowiednio w 2006 i 2007 r. Dodatkowo podwyżki podatków od papierosów poprzedzone znacznym gromadzeniem zapasów papierosów na różnych poziomach sieci dystrybucji spowodowały znaczące przesunięcia w dochodach podatkowych wynikające z dodatkowych dochodów podatkowych w latach 2003, 2005 i 2007, po których nastąpiły odpowiednie spadki dochodów w następnych latach. – Na rok 2008 prognoza służb Komisji z wiosny 2008 r. przewiduje dalsze obniżenie deficytu zasadniczego do poziomu 2,0 % PKB, z uwagi przede wszystkim na perspektywę kontynuacji znacznego wzrostu gospodarczego i z uwagi na środki mające na celu zwiększenie dochodów, obejmujące poszerzenie bazy podatkowej w przypadku podatku dochodowego od osób fizycznych i prawnych oraz podwyższenie maksymalnego pułapu dotyczącego ubezpieczeń społecznych. Jest to zgodne z oficjalną wartością docelową deficytu wynoszącą 2,0 % PKB, ustaloną w lutym 2008 r. Na rok 2009 wspomniana prognoza przewiduje, przy założeniu kontynuacji obecnej polityki, wzrost deficytu do 2,3 % PKB. Świadczy to o tym, że deficyt zmniejszono do poziomu poniżej 3 % PKB w sposób wiarygodny i trwały. Zgodnie z przewidywaniami saldo strukturalne ma ulec pogorszeniu o około ¼ punktu procentowego PKB w 2008 r. i, przy założeniu kontynuacji obecnej polityki, o około ¼ punktu procentowego w 2009 r. Należy to postrzegać w kontekście konieczności dokonania postępów w realizacji średnioterminowego celu budżetowego, jakim w przypadku Słowacji jest deficyt strukturalny na poziomie nieco poniżej 1 % PKB. – Zadłużenie sektora instytucji rządowych i samorządowych pozostaje znacznie poniżej wartości odniesienia wynoszącej 60 % PKB. Obniżyło się ono z 42,4 % PKB w 2003 r. do 29,4 % w 2007 r. Zgodnie z prognozą z wiosny 2008 r. należy się spodziewać, że wskaźnik zadłużenia pozostanie w dużej mierze na niezmienionym poziomie w okresie objętym prognozą (przy założeniu kontynuacji obecnej polityki). (6) W ocenie Rady Słowacja skorygowała nadmierny deficyt, należy zatem uchylić decyzję 2005/182/WE, PRZYJMUJE NINIEJSZĄ DECYZJĘ: Artykuł 1 Z całościowej oceny wynika, że nadmierny deficyt na Słowacji został skorygowany. Artykuł 2 Niniejszym uchyla się decyzję 2005/182/WE. Artykuł 3 Niniejsza decyzja skierowana jest do Republiki Słowackiej. Sporządzono w Brukseli dnia W imieniu Rady Przewodniczący [1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 5). [2] Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz.U. L 337 z 22.12.2005, s. 1). [3] Najnowsze zgłoszenie dokonane przez Słowację znajduje się na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Słowacja skorzystała z okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji Eurostatu z dnia 2 marca 2004 r. w sprawie klasyfikacji kapitałowych systemów emerytalnych i w rezultacie do kwietnia 2006 r. przekazywała dane o deficycie i długu bez uwzględnienia kosztów netto reformy emerytalnej z 2005 r. (informacja prasowa Eurostatu nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r. na temat okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji, o której mowa w informacji prasowej Eurostatu nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r.). Ponieważ rozmaite dokumenty w ramach PND, w tym zwłaszcza zalecenie Rady na mocy art. 104 ust. 7, w pełni uwzględniają skutki decyzji Eurostatu z marca 2004 r., wszystkie dane o deficycie i długu przytoczone w niniejszym dokumencie obejmują koszty reformy emerytalnej i są tym samym w pełni porównywalne. [5] SEK(2004) 577. [6] Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 16. [7] Wszystkie dokumenty związane z PND dotyczące Słowacji można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Informacja prasowa Eurostatu nr 54 z dnia 18 kwietnia 2008 r. [10] Wskaźnik deficytu jest zazwyczaj korygowany – w górę lub w dół – po publikacji pierwszych wyników w wiosennym powiadomieniu. W przypadku państw członkowskich UE jako całości, korekty są zazwyczaj niewielkie i w nieznacznym stopniu odbiegają od zera. W przypadku Słowacji z uwagi na różnicę między podawaną obecnie wartością deficytu za rok 2007 a wartością odniesienia dla deficytu, prawdopodobieństwo wzrostu wskaźnika deficytu z 2007 r. do poziomu powyżej 3 % PKB w wyniku ewentualnych przyszłych korekt rachunków administracji publicznej jest niewielkie. Fakt, że istnieją nadal nierozstrzygnięte kwestie dotyczące określenia granic sektora instytucji rządowych i samorządowych na Słowacji (zwłaszcza w odniesieniu do odpowiedniej klasyfikacji sektorowej jednostek powiązanych ze służba zdrowia, takich jak szpitale i towarzystwa ubezpieczeń zdrowotnych w sektorze instytucji rządowych i samorządowych lub sektorze przedsiębiorstw) nie ma wielkiego wpływu na ryzyko korekt deficytu w górę lub w dół w przyszłości. Wprawdzie nie są dostępne szczegółowe dane, jednak istnieją przesłanki, aby stwierdzić, że równowaga finansowa jednostek, w przypadku których konieczna zmiana ich klasyfikacji na wchodzące lub niewchodzące do sektora instytucji rządowych i samorządowych, stosownie do zasad ESA95, jest bardzo mała. Zob. wkrótce dostępne ustalenia Eurostatu z wizyty roboczej na Słowacji w dniach 10 i 11 marca 2008 r. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL ) [11] Zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia (WE) nr 1467/97 w decyzji dotyczącej uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy wziąć pod uwagę koszt netto reformy emerytalnej wprowadzającej system oparty na wielu filarach, w tym obowiązkowy filar kapitałowy, jeżeli deficyt zmniejszył się w znaczący i trwały sposób, osiągając poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ w 2007 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych był poniżej wartości odniesienia wynoszącej 3 %, nie ma konieczności rozważenia zastosowania tego artykułu. [12] Dz.U. C 49 z 22.2.2008, s. 44. [13] Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 16. [14] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 5). [15] Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz.U. L 337 z 22.12.2005, s. 1). DE (...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN| Brüssel, den 7.5.2008 SEK(2008) 572 endgültig Empfehlung für eine ENTSCHEIDUNG DES RATES zur Aufhebung der Entscheidung 2005/182/EG zum Bestehen eines übermäßigen Defizits in der Slowakei (von der Kommission vorgelegt) BEGRÜNDUNG 1. Hintergrund Artikel 104 EG-Vertrag schreibt vor, dass die Mitgliedstaaten übermäßige Defizite zu vermeiden haben, und legt ein Verfahren für deren Feststellung und Korrektur fest. Die Einzelheiten des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) regelt die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates „über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit“ ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). . Nach Artikel 104 Absatz 2 EG-Vertrag hat die Kommission die Einhaltung der Haushaltsdisziplin anhand von zwei Kriterien zu prüfen, nämlich daran, ob a) das Verhältnis des geplanten oder tatsächlichen öffentlichen Defizits zum BIP den Referenzwert von 3 % überschreitet (es sei denn, dass entweder das Verhältnis erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht hat oder der Referenzwert nur ausnahmsweise und vorübergehend überschritten wird und das Verhältnis in der Nähe des Referenzwertes bleibt) und ob b) das Verhältnis des öffentlichen Schuldenstands zum BIP den Referenzwert von 60 % überschreitet (es sei denn, das Verhältnis ist hinreichend rückläufig und nähert sich rasch genug dem Referenzwert).[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). Entsprechend dem Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang zum EG-Vertrag stellt die Kommission die zur Anwendung des Defizitverfahrens erforderlichen Daten zur Verfügung. Im Rahmen der Anwendung dieses Protokolls teilen die Mitgliedstaaten der Kommission gemäß Artikel 4 der Verordnung (EG) Nr. 3605/93 des Rates ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). Die jüngste Datenmitteilung der Slowakei ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Der Slowakei wurde für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004 über die statistische Erfassung kapitalgedeckter Pensionssysteme ein Übergangszeitraum eingeräumt, so dass das Land bis April 2006 in seinen Angaben zu Defizit und Schuldenstand die Nettokosten der Rentenreform 2005 nicht berücksichtigte (Eurostat-Pressemitteilung Nr. 117/2004 vom 23. September 2004 zum Übergangszeitraum für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004) . Da in den verschiedenen Dokumenten des Defizitverfahrens, einschließlich der Empfehlung des Rates nach Artikel 104 Absatz 7, den Auswirkungen der Eurostat-Entscheidungen vom März 2004 vollständig Rechnung getragen wurde, umfassen alle in diesem Dokument enthaltenen Zahlen zu Defizit und Schuldenstand auch die Kosten der Rentenreform und sind somit voll vergleichbar. zweimal jährlich, und zwar zum 1. April und zum 1. Oktober, die Höhe ihrer Defizite und ihres öffentlichen Schuldenstands sowie andere damit verbundene Variablen mit.[2][3][4] ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). Die jüngste Datenmitteilung der Slowakei ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Der Slowakei wurde für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004 über die statistische Erfassung kapitalgedeckter Pensionssysteme ein Übergangszeitraum eingeräumt, so dass das Land bis April 2006 in seinen Angaben zu Defizit und Schuldenstand die Nettokosten der Rentenreform 2005 nicht berücksichtigte (Eurostat-Pressemitteilung Nr. 117/2004 vom 23. September 2004 zum Übergangszeitraum für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004) . Da in den verschiedenen Dokumenten des Defizitverfahrens, einschließlich der Empfehlung des Rates nach Artikel 104 Absatz 7, den Auswirkungen der Eurostat-Entscheidungen vom März 2004 vollständig Rechnung getragen wurde, umfassen alle in diesem Dokument enthaltenen Zahlen zu Defizit und Schuldenstand auch die Kosten der Rentenreform und sind somit voll vergleichbar. Angesichts eines gesamtstaatlichen Defizits von 3,6 % des BIP im Jahr 2003 leitete die Kommission am 12. Mai 2004 mit der Annahme eines Berichts nach Artikel 104 Absatz 3 EG-Vertrag das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) gegen die Slowakei ein SEK(2002) 131. . Am 5. Juli 2004 entschied der Rat auf Empfehlung der Kommission, dass in der Slowakei ein übermäßiges Defizit im Sinne von Artikel 104 Absatz 6 bestand ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 16. . Gleichzeitig richtete der Rat, ebenfalls auf Empfehlung der Kommission, Empfehlungen nach Artikel 104 Absatz 7 an die Slowakei mit dem Ziel, das übermäßige Defizit spätestens 2007 zu beenden Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen die Slowakei finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/sg_programmes9147_en.htm. .[5][6][7] SEK(2002) 131. ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 16. Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen die Slowakei finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/sg_programmes9147_en.htm. In seiner Empfehlung nach Artikel 104 Absatz 7 empfahl der Rat den slowakischen Behörden, „in einem mittelfristigen Rahmen Maßnahmen zu treffen, um das Defizit 2007 auf glaubhafte und nachhaltige Weise unter 3,0 % des BIP zu senken, gemäß dem Defizitrückführungspfad, der in der Stellungnahme des Rates vom 5. Juli 2004 zu dem im Mai 2004 vorgelegten Konvergenzprogramm vorgezeichnet wurde;“ „die im Konvergenzprogramm vom Mai 2004 vorgesehenen Maßnahmen mit Nachdruck umzusetzen, insbesondere die Maßnahmen im Zusammenhang mit den vorgeschlagenen weiteren Reformen des Gesundheitswesens und der weiteren Rationalisierung des öffentlichen Sektors;“ „jede Gelegenheit zur Beschleunigung der Finanzanpassung zu nutzen, insbesondere indem budgetäre Mehreinnahmen für den Defizitabbau verwendet werden;“ und „bis spätestens 5. November 2004 praktische Schritte zur Umsetzung der zur Erreichung des Defizitziels im Jahr 2005 geplanten Maßnahmen zu unternehmen.“ Außerdem fordert der Rat die slowakischen Behörden auf, „den bindenden Charakter des dreijährigen Haushaltsrahmens zu verstärken, indem detaillierte mittelfristige Ausgabenobergrenzen, die vom Parlament zu verabschieden sind, eingeführt werden.“ Tabelle 1: Vom Rat am 5. Juli 2004 gebilligte Anpassung % des BIP, sofern nicht anders angegeben|2003|2004|2005|2006|2007| Gesamtstaatlicher Haushaltssaldoz.E.: Reales BIP-Wachstum (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Quelle : Empfehlung des Rates gemäß Artikel 104 Absatz 7 und Stellungnahme des Rates zum Konvergenzprogramm vom Mai 2004, beide angenommen am 5. Juli 2004. Die Kommission nahm am 22. Dezember 2004, d.h. nach Ablauf der in der Empfehlung des Rates gesetzten Frist für die Ergreifung von Maßnahmen, eine Mitteilung an den Rat an, in der sie zu der Schlussfolgerung gelangte, dass die bis dahin von der Slowakei getroffenen Maßnahmen mit der Empfehlung des Rates in Einklang stünden und in diesem Stadium keine weiteren Schritte im Rahmen des Defizitverfahrens erforderlich seien SEK(2004) 1630. . Der Rat stimmte dieser Einschätzung auf seiner Tagung vom 18. Januar 2005 zu.[8] SEK(2004) 1630. Nach Artikel 104 Absatz 12 EG-Vertrag hebt der Rat auf der Grundlage einer Empfehlung der Kommission eine Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits auf, wenn das übermäßige Defizit in dem betreffenden Mitgliedstaat nach Ansicht des Rates korrigiert worden ist. 2. Jüngste Defizitentwicklungen Als die Kommission im Mai 2004 das Defizitverfahren gegen die Slowakei einleitete, betrug das Defizit im Jahr 2003 den damals verfügbaren Daten zufolge 3,6 % des BIP und sollte auch in den Folgejahren über dem Referenzwert liegen. Laut den Daten, die die Kommission (Eurostat) nach der Berichterstattung der Slowakei zum April 2008 vorlegte Eurostat-Pressemitteilung Nr. 54 vom 18. April 2008. , lag das gesamtstaatliche Defizit in den Jahren 2003-2005 unter 3 % des BIP, was sich nach einer Datenkorrektur (Mitteilung vom April 2007) zeigte, die hauptsächlich aufgrund einer Änderung der Methode zur Ermittlung der Steuereinnahmen vorgenommen wurde. Das Gesamtdefizit erhöhte sich im Jahr 2006 auf 3,6 % des BIP (größtenteils wegen des deutlichen Anstiegs des Staatsverbrauchs um 1 % des BIP, der Vorratskäufe von Zigaretten im Jahr 2005 aufgrund einer unmittelbar bevorstehenden Anhebung der Verbrauchssteuern und der gestiegenen Kosten der Rentenreform) und fiel dann im Jahr 2007 wieder auf 2,2 % des BIP Die Defizitquoten werden nach der Veröffentlichung der ersten Ergebnisse im Frühjahr in der Regel nach oben oder nach unten revidiert. Für die EU-Mitgliedstaaten insgesamt fallen diese Korrekturen in der Regel relativ gering aus und weichen im Durchschnitt kaum von Null ab. Angesichts des Abstands zwischen dem aktuell für 2007 gemeldeten Defizit und dem Defizitreferenzwert ist im Falle der Slowakei die Wahrscheinlichkeit gering, dass die Defizitquote 2007 durch etwaige künftige Korrekturen der gesamtstaatlichen Abschlüsse noch über die 3 %-Marke ansteigt. Die noch offenen Fragen hinsichtlich der sektoralen Abgrenzung des Gesamtstaats (insbesondere im Hinblick auf die sektorale Einstufung bestimmter Einheiten im Gesundheitswesen wie Krankenhäuser und Versicherungsunternehmen des Staats- oder Unternehmenssektors) haben in der Slowakei keine signifikanten Auswirkungen auf Aufwärts- und Abwärtsrisiken künftiger Korrekturen der Defizitzahlen. Auch wenn keine detaillierten Daten verfügbar sind, kann davon ausgegangen werden, dass eine Neueinstufung von Einheiten innerhalb oder außerhalb des Staatssektors im Sinne der ESA95-Regeln sich in finanzieller Hinsicht nur sehr geringfügig auswirken dürfte. (Siehe Eurostat-Ergebnisse des Besuchs in der Slowakei vom 10. und 11. März 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , in Kürze verfügbar.) .[9][10] Eurostat-Pressemitteilung Nr. 54 vom 18. April 2008. Die Defizitquoten werden nach der Veröffentlichung der ersten Ergebnisse im Frühjahr in der Regel nach oben oder nach unten revidiert. Für die EU-Mitgliedstaaten insgesamt fallen diese Korrekturen in der Regel relativ gering aus und weichen im Durchschnitt kaum von Null ab. Angesichts des Abstands zwischen dem aktuell für 2007 gemeldeten Defizit und dem Defizitreferenzwert ist im Falle der Slowakei die Wahrscheinlichkeit gering, dass die Defizitquote 2007 durch etwaige künftige Korrekturen der gesamtstaatlichen Abschlüsse noch über die 3 %-Marke ansteigt. Die noch offenen Fragen hinsichtlich der sektoralen Abgrenzung des Gesamtstaats (insbesondere im Hinblick auf die sektorale Einstufung bestimmter Einheiten im Gesundheitswesen wie Krankenhäuser und Versicherungsunternehmen des Staats- oder Unternehmenssektors) haben in der Slowakei keine signifikanten Auswirkungen auf Aufwärts- und Abwärtsrisiken künftiger Korrekturen der Defizitzahlen. Auch wenn keine detaillierten Daten verfügbar sind, kann davon ausgegangen werden, dass eine Neueinstufung von Einheiten innerhalb oder außerhalb des Staatssektors im Sinne der ESA95-Regeln sich in finanzieller Hinsicht nur sehr geringfügig auswirken dürfte. (Siehe Eurostat-Ergebnisse des Besuchs in der Slowakei vom 10. und 11. März 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , in Kürze verfügbar.) Im Jahr 2005 lief eine Rentenreform an, die sich auch auf die Sozialbeiträge auswirkt, da 9 % der Bruttolöhne einer kapitalgedeckten (zweiten) Rentensäule zugeführt werden. Wegen des breiten Interesses der Öffentlichkeit an dieser Säule und dem schrittweisen Übergang dürften sich die einschlägigen Mittelübertragungen schätzungsweise von 0,8 % des BIP im Jahr 2005 auf 1,2 % bzw. 1,3 % des BIP in den Jahren 2006 und 2007 erhöht haben. Die Slowakei verpflichtete sich dazu, die Zigarettensteuer schrittweise auf das von der EU geforderte Mindestniveau anzuheben. Deshalb wurden die Steuern im Mai 2004, Januar 2006 und Januar 2008 erhöht und sollen im Dezember 2008 erneut steigen. Bisher sind jeder Erhöhung umfangreiche Vorratskäufe von Zigaretten in verschiedenen Stadien der Vertriebskette vorausgegangen. Dies hat zu Verschiebungen bei den Steuereinnahmen geführt und bewirkte in den Jahren 2003, 2005 und 2007 Mehreinnahmen in Höhe von ungefähr 0,1 %, 0,3 % und 0,5 % des BIP und in den Folgejahren dann jeweils entsprechende Einnahmenausfälle. Die Slowakei verfügt zudem über Forderungen an mehrere andere Länder. In den Jahren 2003, 2005 und 2007 hatte die Aufhebung einige dieser Forderungen eine defiziterhöhende Wirkung von 0,4 %, 0,9 % bzw. 0,1 % des BIP. Angesichts des unerwartet guten Defizitergebnisses im Jahr 2003 steht die Entwicklung des Gesamtdefizits in Einklang mit der Frist, die der Rat in seiner Empfehlung nach Artikel 104 Absatz 7 für die Korrektur des übermäßigen Defizits vorgegeben hatte, auch wenn der Konsolidierungspfad sich ganz anders gestaltete. So fiel im Jahr 2007 das Gesamtdefizit um beinahe 1½ % des BIP auf 2,2 % des BIP. Die Finanzkonsolidierung profitierte dabei von den erfreulichen Trends hinsichtlich BIP-Wachstum, Beschäftigungszuwachs und Einnahmenanstieg, dank der die Ausgabenquote schneller fiel als die Einnahmenquote. Der Rückgang der Ausgabenquote von 40,2 % des BIP im Jahr 2003 auf 36,9 % des BIP im Jahr 2007 ergab sich u.a. aus Ausgabenzurückhaltung und Ausgabenreformen. Diese umfassten Beschränkungen bei Sozialleistungen und Arbeitslosengeld, eine Verschärfung der Bedingungen für den Vorruhestand und eine schrittweise Anhebung des Renteneintrittsalters. Die Gründung der National Motorway Company im Jahr 2005 hat es der Regierung ermöglicht, den Autobahnbau teilweise durch Kredite des Privatsektors zu finanzieren. Auf der Einnahmenseite hat sich der Schwerpunkt durch die umfassende Steuerreform des Jahres 2004 von den Einkommens- auf die Verbrauchssteuern verlagert. Dies hat im Zusammenspiel mit der Rentenreform 2005 zu einem Rückgang der Einnahmenquote von 37,4 % des BIP im Jahr 2003 auf 34,7 % des BIP im Jahr 2007 beigetragen. Das Defizitergebnis 2007 lag leicht unter dem offiziellen Defizitziel von 2,9 % des BIP, das in der Fortschreibung des Konvergenzprogramms vom Dezember 2006 formuliert worden war. Es gibt mehrere Gründe dafür, dass diese Vorgabe übertroffen werden konnte: Sowohl das BIP- als auch das Beschäftigungswachstum sind stärker ausgefallen als erwartet, die Kofinanzierung für EU-Mittel erforderte weniger Mittel als im Haushalt angesetzt und zudem wurden Ende 2007 aufgrund der Anhebung der Tabaksteuer im Januar 2008 weitere Vorratskäufe von Zigaretten getätigt, die zu Mehreinnahmen in Höhe von ½ % des BIP geführt haben, während im Programm von lediglich einem ¼ % des BIP ausgegangen worden war. Dennoch muss festgehalten werden, dass der Konjunkturaufschwung und die „Wachstumsdividende“ der Strukturreformen nicht in vollem Umfang zur Finanzkonsolidierung genutzt wurden. Das strukturelle Defizit (d.h. das konjunkturbereinigte Defizit ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen) hat sich in der Folge von ungefähr 1½ % des BIP in 2003 auf etwa 3 % des BIP im Jahr 2006 verschlechtert, ehe sich im Jahr 2007 eine Verbesserung auf etwa 2½ % des BIP einstellte. Allerdings hat auch die Schaffung der kapitalgedeckten zweiten Rentensäule im Jahr 2005 zur strukturellen Verschlechterung beigetragen Gemäß Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 sind bei der Entscheidung über die Aufhebung einer Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits die Nettokosten einer Rentenreform zu berücksichtigen, durch die ein System mit mehreren Säulen geschaffen wird, das eine gesetzliche, vollständig kapitalgedeckte Säule umfasst, wenn das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in Nähe des Referenzwerts erreicht hat. Da das gesamtstaatliche Defizit 2007 unter dem Referenzwert von 3 % lag, besteht kein Bedarf zur Anwendung dieses Artikels. . [11] Gemäß Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 sind bei der Entscheidung über die Aufhebung einer Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits die Nettokosten einer Rentenreform zu berücksichtigen, durch die ein System mit mehreren Säulen geschaffen wird, das eine gesetzliche, vollständig kapitalgedeckte Säule umfasst, wenn das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in Nähe des Referenzwerts erreicht hat. Da das gesamtstaatliche Defizit 2007 unter dem Referenzwert von 3 % lag, besteht kein Bedarf zur Anwendung dieses Artikels. 3. Defizitprojektionen für 2008 und darüber hinaus Laut der Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen soll das Gesamtdefizit im Jahr 2008 auf 2,0 % des BIP sinken, ehe es im Jahr 2009 (unter der üblichen Annahme einer unveränderten Politik) vor dem Hintergrund eines deutlich schwächeren, wenn auch weiterhin robusten BIP-Wachstums und eines verlangsamten Beschäftigungswachstums auf 2,3 % des BIP ansteigt. Einnahmefördernde Maßnahmen des Haushalts 2008 wie die Verbreiterung der Bemessungsgrundlage für Unternehmens- und Einkommenssteuer sowie die Anhebung der Höchstbeträge für die Sozialbeiträge sollen im Jahr 2008 Mehreinnahmen in Höhe von etwa ¼ % des BIP erzeugen. Hinsichtlich der Mindereinnahmen aufgrund der Vorratskäufe von Zigaretten des Jahres 2007 wird davon ausgegangen, dass diese durch ein weiteres Horten von Zigaretten aufgrund der für Ende 2008 geplanten, schwächeren Erhöhung der Verbrauchssteuern weitgehend ausgeglichen werden. Zudem dürfte die vorübergehende Öffnung der zweiten Rentensäule in der ersten Hälfte 2008, während der alle derzeitigen Teilnehmer austreten und neue Teilnehmer beitreten können, zu einmaligen Einnahmen in Höhe von etwa 0,1 % des BIP führen, da Rücklagen der vergangenen Jahre aus der zweiten Säule in das Umlagesystem übergeführt werden, wenn Teilnehmer beschließen auszutreten. Auf der Ausgabeseite werden die Agrarsubventionen weiterhin deutlich ansteigen. Der wichtigste Grund für die in der Frühjahrsprognose projizierte Verschlechterung im Jahr 2009 ist der wahrscheinliche Einnahmenausfall in Höhe von ungefähr ½ % des BIP infolge der umfangreichen Vorratskäufe von Zigaretten, die im Jahr 2008 erwartet werden. Die Prognose für das Jahr 2008 stimmt mit dem letzten offiziellen Ziel von 2 % des BIP überein. (Dieses wurde vom Finanzministerium im Februar 2008 im Anschluss an die Stellungnahme des Rates vom Februar 2008 zum aktualisierten Konvergenzprogramm vom November 2007 festgelegt.) In der Prognose für 2009 wird dagegen ein Wert genannt, der deutlich über dem letzten (im April 2008 im Entwurf des neuen Haushaltsvorschlags festgelegten) nationalen Ziel von 1,7 % des BIP liegt, für das noch keine konkrete Maßnahmen beschrieben wurden. Das strukturelle Defizit soll sich zwischen 2007 und 2008 von etwa 2½ % auf ungefähr 2¾ % des BIP verschlechtern, was im Widerspruch zum Stabilitäts- und Wachstumspakt steht, dem zufolge die jährliche Verbesserung des strukturellen Haushaltssaldos bei Mitgliedstaaten des Eurogebiets und des WKM II einem Richtwert von 0,5 % des BIP entsprechen sollte, wobei in Zeiten günstiger Konjunktur stärkere Anpassungsanstrengungen unternommen werden sollen. Im Jahr 2009 wird unter der üblichen Annahme einer unveränderten Politik eine weitere Verschlechterung des strukturellen Defizits auf ungefähr 3 % des BIP erwartet, die hauptsächlich auf Mindereinahmen aufgrund der Vorratskäufe von Zigaretten zurückzuführen ist. Laut der Stellungnahme des Rates vom Februar 2008 ABl. C 49 vom 22.2.2008, S. 44. zur Fortschreibung des Konvergenzprogramms vom November 2007 scheint der im Programm skizzierte haushaltspolitische Kurs nicht ausreichend, um sicherzustellen, dass die Slowakei das mittelfristige Ziel eines strukturellen Defizits von knapp unter 1% des BIP, wie im Programm vorgesehen, bis Ende des Programmzeitraums (2010) erreichen wird. Zudem kam der Rat zu dem Schluss, dass die geplante Änderung des strukturellen Haushaltssaldos 2008 nicht dem Stabilitäts- und Wachstumspakt entspricht und ehrgeiziger sein sollte.[12] ABl. C 49 vom 22.2.2008, S. 44. 4. Schuldenentwicklung und -projektionen Die Schuldenquote ist schrittweise von 42,4 % des BIP im Jahr 2003 auf 29,4 % des BIP im Jahr 2007 gefallen und liegt damit – hauptsächlich dank der Privatisierungseinnahmen – deutlich unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2008 davon aus, dass der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand (bei unveränderter Politik) über den Prognosezeitraum hinweg weitgehend stabil bleiben wird. 5. Schlussfolgerungen Auf der Grundlage der im Mai 2004 verfügbaren Daten betrug das Defizit im Jahr 2003 3,6 % des BIP und wurde davon ausgegangen, dass es auch in den Folgejahren über dem Referenzwert liegen werde. Die neuesten Daten zeigen, dass das gesamtstaatliche Defizit in den Jahren 2003-2005 unter 3 % des BIP lag, ehe es im Jahr 2006 hauptsächlich wegen des stark gestiegenen Staatsverbrauchs auf 3,6 % des BIP anstieg. Im Jahr 2007 fiel das Gesamtdefizit auf 2,2 % des BIP. Der strukturelle Haushaltssaldo, d.h. der konjunkturbereinigte Saldo ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen, verschlechterte sich im Jahr 2006 um rund 2 % des BIP, ehe im Jahr 2007 wieder eine Verbesserung um etwa ½ % des BIP zu verzeichnen war. Laut Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen dürfte sich das Gesamtdefizit im Jahr 2008 auf 2,0 % des BIP verringern und im Jahr 2009 bei unveränderter Politik auf 2,3 % ansteigen. Dies deutet darauf hin, dass das Defizit glaubwürdig und dauerhaft unter den Referenzwert von 3 % des BIP zurückgeführt wurde. Der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand sank von 42,4 % des BIP im Jahr 2003 auf 29,4 % des BIP im Jahr 2007 und liegt damit weit unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2008 davon aus, dass die Schuldenquote (bei unveränderter Politik) über den Prognosezeitraum hinweg weitgehend stabil bleiben wird. Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass die Slowakei ihr übermäßiges Defizit korrigiert hat. Die Kommission empfiehlt dem Rat daher, die Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in der Slowakei aufzuheben. Tabelle 2: Haushaltsentwicklung 2003-2009 % des BIP, sofern nicht anders angegeben|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)| Gesamtstaatlicher Haushaltssaldo|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Einnahmen insgesamt|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Ausgaben insgesamt|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| davon:|- Zinsausgaben|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |- Bruttoanlageinvestitionen|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Kosten der Rentenreform|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Vorratskäufe von Zigaretten (Nettoauswirkungen)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|k.A.|-0,4|k.A.| Primärsaldo|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Einmalige und befristete Maßnahmen|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Struktureller Haushaltssaldo (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Struktureller Primärsaldo (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Öffentlicher Bruttoschuldenstand|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| z.E. Reales BIP-Wachstum (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| z.E. Produktionslücke|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Konjunkturbereinigter (Primär-) Saldo ohne einmalige und befristete Maßnahmen.(2) Konjunkturbereinigte und strukturelle Salden sowie Produktionslücken entsprechend dem Programm nach Berechnungen der Kommissionsdienststellen anhand der Programmdaten.(3) Unter der Annahme einer unveränderten Politik.Quellen: Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen (KOM) und Fortschreibung des Konvergenzprogramms vom November 2007 (KP) (in Klammern die aktuellen nationalen Ziele von Februar und April 2008)| Empfehlung für eine ENTSCHEIDUNG DES RATES zur Aufhebung der Entscheidung 2005/182/EG zum Bestehen eines übermäßigen Defizits in der Slowakei DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION - gestützt auf den Vertrag zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft, insbesondere auf Artikel 104 Absatz 12, auf Empfehlung der Kommission, in Erwägung nachstehender Gründe: (1) Mit der Entscheidung 2005/182/EG des Rates ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 16. wurde auf Empfehlung der Kommission gemäß Artikel 104 Absatz 6 ein übermäßiges Defizit in der Slowakei festgestellt. Der Rat stellte ferner fest, dass das gesamtstaatliche Defizit im Jahr 2003 3,6 % des BIP erreichte und damit über dem im EG-Vertrag vorgesehenen Referenzwert von 3 % des BIP lag. [13] ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 16. (2) Gemäß Artikel 104 Absatz 7 EG-Vertrag und Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates vom 7. Juli 1997 über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). richtete der Rat am 5. Juli 2004 auf Empfehlung der Kommission eine Empfehlung an die Slowakei mit dem Ziel, das übermäßige Defizit bis spätestens 2007 zu beenden. Die Empfehlung wurde veröffentlicht.[14] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). (3) Nach Artikel 104 Absatz 12 EG-Vertrag hebt der Rat eine Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits auf, wenn das übermäßige Defizit in dem betreffenden Mitgliedstaat nach Ansicht des Rates korrigiert worden ist. (4) Die Kommission stellt gemäß dem Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang zum EG-Vertrag die zur Anwendung des Defizitverfahrens erforderlichen Daten zur Verfügung. Im Rahmen der Anwendung dieses Protokolls teilen die Mitgliedstaaten gemäß Artikel 4 der Verordnung (EG) Nr. 3605/93 des Rates vom 22. November 1993 über die Anwendung des dem Vertrag zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft beigefügten Protokolls über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). zweimal jährlich, und zwar zum 1. April und zum 1. Oktober, die Höhe ihrer Defizite und ihres öffentlichen Schuldenstands sowie andere damit verbundene Variablen mit.[15] ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). (5) Die Daten, die von der Kommission (Eurostat) gemäß Artikel 8g Absatz 1 der Verordnung (EG) Nr. 3605/93 nach der Datenmeldung der Slowakei zum 1. April 2008 zur Verfügung gestellt wurden, und die Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen lassen folgende Schlussfolgerungen zu: – Die nach der Entscheidung des Rates vom Jahr 2004 zum Bestehen eines übermäßigen Defizits vorgenommenen Datenkorrekturen zeigen, dass das gesamtstaatliche Defizit in den Jahren 2003-2005 unter 3 % des BIP lag. Nach dem Anstieg auf 3,6 % des BIP im Jahr 2006 hat sich das Defizit im Jahr 2007 auf 2,2 % des BIP verringert und lag somit unter dem Referenzwert von 3 % des BIP. In der Fortschreibung des Konvergenzprogramms vom Dezember 2006 war als Ziel ein Defizit von 2,9 % des BIP vorgegeben worden; – die Finanzkonsolidierung profitierte vom lebhaften BIP-Wachstum sowie den positiven Trends bei Beschäftigung und Einnahmenwachstum, so dass die Ausgabenquote schneller fiel als die Einnahmenquote. Der Rückgang der Ausgabenquote ergab sich unter anderem aus der Ausgabenzurückhaltung und Ausgabenreformen wie z.B. den deutlichen Einschnitten bei den Sozialleistungen. Dennoch muss festgehalten werden, dass der Konjunkturaufschwung und die „Wachstumsdividende“ der Strukturreformen nicht in vollem Umfang zur Finanzkonsolidierung genutzt wurden. Das strukturelle Defizit (d.h. das konjunkturbereinigte Defizit ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen) dürfte sich in der Folge von ungefähr 1½ % des BIP im Jahr 2003 auf etwa 3 % des BIP im Jahr 2006 verschlechtert haben, ehe sich 2007 eine Verbesserung auf etwa 2½ % des BIP einstellte. Bis zu einem gewissen Grad kann die strukturelle Verschlechterung auf die Einführung der kapitalgedeckten zweiten Rentensäule im Jahr 2005 und die damit verbundenen Übertragungen auf diese Säule zurückgeführt werden, die Schätzungen zufolge von 0,8 % des BIP im Jahr 2005 auf 1,2 % bzw. 1,3 % des BIP in den Jahren 2006 und 2007 anstiegen. Zudem führten Erhöhungen der Zigarettensteuer, denen umfassende Vorratskäufe von Zigaretten in den verschiedenen Stadien der Vertriebskette vorausgingen, zu beträchtlichen Verschiebungen im Steueraufkommen mit Mehreinnahmen in den Jahren 2003, 2005 und 2007 und entsprechenden Mindereinnahmen in den darauffolgenden Jahren; – in der Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen wird für das Jahr 2008 von einem weiteren Rückgang des Gesamtdefizits auf 2,0 % des BIP ausgegangen; Hauptantriebskräfte hierfür sind die weiterhin günstigen Wachstumsaussichten und eine Reihe einnahmensteigernder Maßnahmen wie die Verbreiterung der Bemessungsgrundlage für Unternehmens- und Einkommenssteuer sowie die Anhebung der Höchstbeträge für die Sozialbeiträge. Diese Entwicklung steht in Einklang mit dem im Februar 2008 gesetzten offiziellen Defizitziel von 2,0 % des BIP. Im Jahr 2009 rechnet die Frühjahrsprognose bei unveränderter Politik mit einem Anstieg des Defizits auf 2,3 % des BIP. Dies deutet darauf hin, dass das Defizit glaubwürdig und dauerhaft unter den Referenzwert von 3 % des BIP zurückgeführt wurde. Der strukturelle Saldo dürfte sich 2008 um ¼-Prozentpunkt und 2009 unter Annahme einer unveränderten Politik um einen weiteren ¼-Prozentpunkt verschlechtern. Gleichzeitig sind weitere Fortschritte in Richtung des mittelfristigen Ziels für die Haushaltslage erforderlich, das für die Slowakei in einem strukturellen Defizit von knapp unter 1 % des BIP besteht; – der öffentliche Schuldenstand bleibt deutlich unter dem Referenzwert von 60 % des BIP und ist von 42,4 % des BIP im Jahr 2003 auf 29,4 % im Jahr 2007 zurückgegangen. Der Frühjahrsprognose 2008 zufolge wird die Schuldenquote (bei unveränderter Politik) über den Prognosezeitraum hinweg weitgehend stabil bleiben. (6) Nach Ansicht des Rates ist das übermäßige Defizit der Slowakei korrigiert worden, und die Entscheidung 2005/182/EG sollte daher aufgehoben werden - HAT FOLGENDE ENTSCHEIDUNG ERLASSEN: Artikel 1 Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass die Slowakei ihr übermäßiges Defizit korrigiert hat. Artikel 2 Die Entscheidung 2005/182/EG wird hiermit aufgehoben. Artikel 3 Diese Entscheidung ist an die Slowakische Republik gerichtet. Brüssel, den Im Namen des Rates Der Präsident [1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). [2] ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). [3] Die jüngste Datenmitteilung der Slowakei ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Der Slowakei wurde für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004 über die statistische Erfassung kapitalgedeckter Pensionssysteme ein Übergangszeitraum eingeräumt, so dass das Land bis April 2006 in seinen Angaben zu Defizit und Schuldenstand die Nettokosten der Rentenreform 2005 nicht berücksichtigte (Eurostat-Pressemitteilung Nr. 117/2004 vom 23. September 2004 zum Übergangszeitraum für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004) . Da in den verschiedenen Dokumenten des Defizitverfahrens, einschließlich der Empfehlung des Rates nach Artikel 104 Absatz 7, den Auswirkungen der Eurostat-Entscheidungen vom März 2004 vollständig Rechnung getragen wurde, umfassen alle in diesem Dokument enthaltenen Zahlen zu Defizit und Schuldenstand auch die Kosten der Rentenreform und sind somit voll vergleichbar. [5] SEK(2002) 131. [6] ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 16. [7] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen die Slowakei finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/sg_programmes9147_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Eurostat-Pressemitteilung Nr. 54 vom 18. April 2008. [10] Die Defizitquoten werden nach der Veröffentlichung der ersten Ergebnisse im Frühjahr in der Regel nach oben oder nach unten revidiert. Für die EU-Mitgliedstaaten insgesamt fallen diese Korrekturen in der Regel relativ gering aus und weichen im Durchschnitt kaum von Null ab. Angesichts des Abstands zwischen dem aktuell für 2007 gemeldeten Defizit und dem Defizitreferenzwert ist im Falle der Slowakei die Wahrscheinlichkeit gering, dass die Defizitquote 2007 durch etwaige künftige Korrekturen der gesamtstaatlichen Abschlüsse noch über die 3 %-Marke ansteigt. Die noch offenen Fragen hinsichtlich der sektoralen Abgrenzung des Gesamtstaats (insbesondere im Hinblick auf die sektorale Einstufung bestimmter Einheiten im Gesundheitswesen wie Krankenhäuser und Versicherungsunternehmen des Staats- oder Unternehmenssektors) haben in der Slowakei keine signifikanten Auswirkungen auf Aufwärts- und Abwärtsrisiken künftiger Korrekturen der Defizitzahlen. Auch wenn keine detaillierten Daten verfügbar sind, kann davon ausgegangen werden, dass eine Neueinstufung von Einheiten innerhalb oder außerhalb des Staatssektors im Sinne der ESA95-Regeln sich in finanzieller Hinsicht nur sehr geringfügig auswirken dürfte. (Siehe Eurostat-Ergebnisse des Besuchs in der Slowakei vom 10. und 11. März 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , in Kürze verfügbar.) [11] Gemäß Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 sind bei der Entscheidung über die Aufhebung einer Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits die Nettokosten einer Rentenreform zu berücksichtigen, durch die ein System mit mehreren Säulen geschaffen wird, das eine gesetzliche, vollständig kapitalgedeckte Säule umfasst, wenn das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in Nähe des Referenzwerts erreicht hat. Da das gesamtstaatliche Defizit 2007 unter dem Referenzwert von 3 % lag, besteht kein Bedarf zur Anwendung dieses Artikels. [12] ABl. C 49 vom 22.2.2008, S. 44. [13] ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 16. [14] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). [15] ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). LT (...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA| Briuselis, 7.5.2008 SEK(2008) 572 galutinis Rekomendacija TARYBOS SPRENDIMAS panaikinantis Sprendimą 2005/182/EB dėl perviršinio deficito Slovakijoje (pateikta Komisijos) AIŠKINAMASIS MEMORANDUMAS 1. Aplinkybės Sutarties 104 straipsnyje nustatyta, kad valstybės narės turėtų vengti perviršinio deficito, ir nustatyta tokio deficito nustatymo bei ištaisymo tvarka. Perviršinio deficito procedūra (PDP) išsamiau aptarta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis. Pagal Sutarties 104 straipsnio 2 dalį Komisija tikrina, kaip laikomasi biudžetinės drausmės pagal šiuos du kriterijus: a) ar planuojamas arba faktinis valdžios sektoriaus deficitas viršija 3 % BVP pamatinę vertę (nebent deficito santykis gerokai ir nuolat mažėjo ir beveik pasiekė pamatinę vertę arba pamatinės vertės perviršis yra tik išimtinis ir laikinas, o santykis lieka artimas pamatinei vertei) ir b) ar valdžios sektoriaus skola viršija 60 % BVP pamatinę vertę (nebent skolos santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės).[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). Remiantis Sutarties priede pateiktu Protokolu dėl perviršinio deficito procedūros Komisija teikia PDP vykdyti reikalingus duomenis. Taikydamos šį Protokolą, valstybės narės, vadovaudamosi Tarybos reglamento (EB) Nr. 3605/93 OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). 4 straipsniu, du kartus per metus, t. y. iki balandžio 1 d. ir iki spalio 1 d., turi pranešti apie valdžios sektoriaus deficitą ir skolą bei kitus susijusius kintamuosius Naujausias Slovakijos pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovakijai buvo naudingas pereinamasis laikotarpis, kuriuo buvo įgyvendinamas 2004 m. kovo 2 d. Eurostato sprendimas dėl finansuojamų pensijų sistemų klasifikavimo, todėl ji nurodė deficito ir skolos rodiklius be 2005 m. pensijų reformos grynųjų išlaidų iki 2006 m. balandžio mėnesio (2004 m. rugsėjo 23 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 117/2004 dėl pereinamojo laikotarpio, skirto 2004 m. kovo 2 d. Eurostato pranešime spaudai Nr. 30/2004 pateiktam sprendimui įgyvendinti) . Kadangi įvairiuose dokumentuose pagal perviršinio deficito procedūrą, įskaitant visų pirma Tarybos rekomendaciją pagal 104 straipsnio 7 dalį, visiškai atsižvelgta į 2004 m. kovo mėnesio Eurostato sprendimus, visi šiame dokumente nurodyti deficito ir skolos rodikliai apima pensijų reformos išlaidas, todėl yra visiškai palygintini. .[2][3][4] OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). Naujausias Slovakijos pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakijai buvo naudingas pereinamasis laikotarpis, kuriuo buvo įgyvendinamas 2004 m. kovo 2 d. Eurostato sprendimas dėl finansuojamų pensijų sistemų klasifikavimo, todėl ji nurodė deficito ir skolos rodiklius be 2005 m. pensijų reformos grynųjų išlaidų iki 2006 m. balandžio mėnesio (2004 m. rugsėjo 23 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 117/2004 dėl pereinamojo laikotarpio, skirto 2004 m. kovo 2 d. Eurostato pranešime spaudai Nr. 30/2004 pateiktam sprendimui įgyvendinti) . Kadangi įvairiuose dokumentuose pagal perviršinio deficito procedūrą, įskaitant visų pirma Tarybos rekomendaciją pagal 104 straipsnio 7 dalį, visiškai atsižvelgta į 2004 m. kovo mėnesio Eurostato sprendimus, visi šiame dokumente nurodyti deficito ir skolos rodikliai apima pensijų reformos išlaidas, todėl yra visiškai palygintini. 2004 m. gegužės 12 d. Komisija pradėjo perviršinio deficito procedūrą Slovakijai, priimdama ataskaitą pagal 104 straipsnio 3 dalį, nes 2003 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo 3,6 % BVP SEK(2004) 577. . 2004 m. liepos 5 d. Taryba, remdamasi Komisijos rekomendacija, nusprendė, kad Slovakijoje susidarė perviršinis deficitas pagal 104 straipsnio 6 dalį OL L 62, 2005 3 9, p. 16. . Kartu vėl remdamasi Komisijos rekomendacija Taryba pateikė Slovakijai rekomendacijas pagal 104 straipsnio 7 dalį, kad vėliausiai iki 2007 m. būtų panaikintas perviršinis valdžios sektoriaus deficitas Visi su PDP susiję Slovakijai skirti dokumentai pateikti šioje tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. OL L 62, 2005 3 9, p. 16. Visi su PDP susiję Slovakijai skirti dokumentai pateikti šioje tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Pagal 104 straipsnio 7 dalį pateiktoje rekomendacijoje Taryba rekomendavo Slovakijos institucijoms „vidutinės trukmės laikotarpiu imtis veiksmų, siekiant patikimu ir subalansuotu būdu sumažinti biudžeto deficitą, kad ne vėliau kaip iki 2007 m. jis būtų mažesnis negu 3 % BVP, laikantis 2004 m. liepos 5 d. Tarybos nuomonėje dėl konvergencijos programos, pateiktos 2004 m. gegužės mėn., nurodyto deficito mažinimo plano“; „aktyviai įgyvendinti 2004 m. gegužės mėn. konvergencijos programoje numatytas priemones, ypač susijusias su siūlomomis tolesnėmis sveikatos priežiūros reformomis ir tolesniu viešojo sektoriaus racionalizavimu“; „paspartinti fiskalinį sureguliavimą, jei įgyvendinus struktūrines reformas augimas išaugtų labiau nei tikėtasi pagal 2004 m. gegužės mėn. konvergencijos programą, ypač daugiau pajamų negu numatyta biudžete pirmiausia skiriant spartesniam biudžeto deficito mažinimui“ ir „iki 2004 m. lapkričio 5 d. imtis efektyvių veiksmų įgyvendinant priemones, numatytas 2005 m. biudžeto deficitui sumažinti iki nustatyto dydžio“. Be to, Taryba paragino Slovakijos valdžios institucijas „griežčiau laikytis trimetės biudžeto struktūros, įvedant išsamias vidutinės trukmės išlaidų viršutines ribas, kurias turi patvirtinti parlamentas“. 1 lentelė. 2004 m. liepos 5 d. Tarybos patvirtintas koregavimas BVP %, jei nenurodyta kitaip|2003|2004|2005|2006|2007| Valdžios sektoriaus balansasp. m.: Realaus BVP augimas (%) |-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Šaltinis : Tarybos rekomendacija pagal 104 straipsnio 7 dalį ir Tarybos nuomonė dėl 2004 m. gegužės mėn. konvergencijos programos, kurios abi priimtos 2004 m. liepos 5 d. 2004 m. gruodžio 22 d., pasibaigus Tarybos rekomendacijoje nustatytam terminui veiksmams imtis, Komisija priėmė komunikatą Tarybai, kuriame daroma išvada, kad iki tol Slovakijos veiksmai atitinka Tarybos rekomendaciją ir kad tame etape jokių kitų veiksmų pagal perviršinio deficito procedūrą imtis nereikia SEK(2004) 1630. . 2005 m. sausio 18 d. posėdyje Taryba pritarė tokiam vertinimui.[8] SEK(2004) 1630. Pagal 104 straipsnio 12 dalį Tarybos sprendimas dėl perviršinio deficito susidarymo panaikinamas remiantis Komisijos rekomendacija, kai, Tarybos nuomone, perviršinis deficitas konkrečioje valstybėje narėje yra ištaisomas. 2. Naujausi deficito pokyčiai 2004 m. gegužės mėnesio duomenys, kai Komisija pradėjo perviršinio deficito procedūrą Slovakijai, rodė, kad 2003 m. deficitas buvo 3,6 % BVP, ir buvo tikėtina, kad vėlesniais metais deficitas ir toliau viršys pamatinę vertę. Remiantis Komisijos (Eurostato) duomenimis, pateiktais Slovakijai iki 2008 m. balandžio mėnesio pateikus pranešimą 2008 m. balandžio 18 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 54. , 2003–2005 m. valdžios sektoriaus deficitas ir toliau buvo mažesnis nei 3 % BVP, nes duomenys vėliau pataisyti (2007 m. balandžio mėnesio pranešime) daugiausia dėl pasikeitusio mokestinių pajamų apskaitos metodo. 2006 m. nominalusis deficitas padidėjo iki 3,6 % BVP (iš esmės dėl didelio valdžios sektoriaus vartojimo padidėjimo, kuris buvo 1 % BVP, 2005 m. cigarečių atsargų kaupimo dėl gresiančio akcizo pakėlimo ir padidėjusių pensijų reformos išlaidų), o paskui sumažėjo iki 2,2 % BVP 2007 m. Deficito santykis paprastai yra koreguojamas (didinamas arba mažinamas) paskelbus pirmuosius rezultatus pavasario pranešime. Daugelio ES valstybių narių atveju tokios korekcijos dažniausiai yra palyginti nedidelės ir paprastai nelabai skiriasi nuo nulio. Slovakijos atveju, atsižvelgiant į 2007 m. deficito, apie kurį buvo neseniai pranešta, atotrūkį nuo deficito pamatinės vertės, mažai tikėtina, kad dėl galimos būsimos valdžios sektoriaus sąskaitų korekcijos 2007 m. deficito santykis galėtų padidėti tiek, kad viršytų 3 % BVP. Tai, kad liko neišspręstų klausimų dėl Slovakijos valdžios sektoriaus sektorių apribojimo (būtent dėl įstaigų, susijusių su sveikatos priežiūra, pavyzdžiui, ligoninių ir sveikatos draudimo įmonių klasifikavimo viešajame ar privačiajame sektoriuje, atitinkamu sektorių klasifikavimu) neturi didelio poveikio deficito didėjimo ar mažėjimo rizikos koregavimui ateityje. Nors išsamių duomenų nėra, yra keletas požymių, kad įstaigų, kurias reikia iš naujo priskirti valdžios sektoriui ar nuo jo atskirti, kad jos atitiktų ESS95 taisykles, finansinis poveikis yra labai mažas. (Žr. Eurostato bendradarbiavimo vizito į Slovakiją 2008 m. kovo 10–11 d. išvadas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , kuri bus greitai sukurta.) .[9][10] 2008 m. balandžio 18 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 54. Deficito santykis paprastai yra koreguojamas (didinamas arba mažinamas) paskelbus pirmuosius rezultatus pavasario pranešime. Daugelio ES valstybių narių atveju tokios korekcijos dažniausiai yra palyginti nedidelės ir paprastai nelabai skiriasi nuo nulio. Slovakijos atveju, atsižvelgiant į 2007 m. deficito, apie kurį buvo neseniai pranešta, atotrūkį nuo deficito pamatinės vertės, mažai tikėtina, kad dėl galimos būsimos valdžios sektoriaus sąskaitų korekcijos 2007 m. deficito santykis galėtų padidėti tiek, kad viršytų 3 % BVP. Tai, kad liko neišspręstų klausimų dėl Slovakijos valdžios sektoriaus sektorių apribojimo (būtent dėl įstaigų, susijusių su sveikatos priežiūra, pavyzdžiui, ligoninių ir sveikatos draudimo įmonių klasifikavimo viešajame ar privačiajame sektoriuje, atitinkamu sektorių klasifikavimu) neturi didelio poveikio deficito didėjimo ar mažėjimo rizikos koregavimui ateityje. Nors išsamių duomenų nėra, yra keletas požymių, kad įstaigų, kurias reikia iš naujo priskirti valdžios sektoriui ar nuo jo atskirti, kad jos atitiktų ESS95 taisykles, finansinis poveikis yra labai mažas. (Žr. Eurostato bendradarbiavimo vizito į Slovakiją 2008 m. kovo 10–11 d. išvadas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , kuri bus greitai sukurta.) 2005 m. buvo pradėta pensijų reforma, kuri turėjo įtakos socialinėms įmokoms nukreipdama 9 % bendrojo darbo užmokesčio finansuojamai (antrosios pakopos) pensijų kaupimo sistemai. Esant plačiam visuomenės susidomėjimui šia sistema ir laipsniškai prie jos pereinant apskaičiuota, kad šie pajamų pervedimai padidėjo nuo 0,8 % BVP 2005 m. iki 1,2 % ir 1,3 % atitinkamai 2006 ir 2007 m. Slovakija įsipareigojo palaipsniui didinti mokesčius cigaretėms iki ES nustatytos žemiausios būtinos ribos. Taigi mokesčiai buvo padidinti 2004 m. gegužės mėn. ir 2006 ir 2008 m. sausio mėnesiais; juos vėl didinti planuojama 2008 m. gruodžio mėn. Prieš kiekvieną kartą iki šiol didinant šiuos mokesčius buvo kaupiamos cigarečių atsargos įvairiuose platinimo grandinės etapuose. Dėl šios priežasties pakito mokestinės pajamos, tad papildomų mokestinių pajamų 2003, 2005 ir 2007 m. surinkta atitinkamai 0,1 %, 0,3 % ir 0,5 % BVP, o vėlesniais metais pajamos atitinkamai sumažėjo. Be to, Slovakija yra pateikusi pretenzijas kelioms užsienio valstybėms. 2003, 2005 ir 2007 m. atšaukus kelias iš šių pretenzijų deficitas padidėjo atitinkamai 0,4 %, 0,9 % ir 0,1 % BVP. Atsižvelgus į 2003 m. palankesnį nei iš pradžių buvo apskaičiuota deficitą, nominaliojo deficito pokyčiai atitiko perviršinio deficito ištaisymo terminą, kurį rekomendacijoje pagal 104 straipsnio 7 dalį nustatė Taryba, nors konsolidavimo planas buvo visai kitoks. Būtent 2007 m. nominalusis deficitas sumažėjo beveik 1½ % BVP – iki 2,2 % BVP. Fiskalinei konsolidacijai buvo palankus sparčiai augantis BVP, užimtumo ir pajamų didėjimas, dėl to išlaidų ir BVP santykis mažėjo greičiau nei pajamų ir BVP santykis. Išlaidų ir BVP santykio sumažėjimą nuo 40,2 % BVP 2003 m. iki 36,9 % BVP 2007 m. taip pat lėmė išlaidų apribojimas ir išlaidų reformos. Tai, be kita ko, buvo socialinių ir nedarbo išmokų apribojimai, griežtesnės ankstyvos ištarnauto laiko pensijos sąlygos ir laipsniškas pensinio amžiaus didinimas. Nacionalinės greitkelio įmonės sukūrimas 2005 m. leido valdžios sektoriui iš dalies finansuoti greitkelio statybą skolinantis iš privačiojo sektoriaus. Kalbant apie pajamas, 2004 m. buvo pradėta išsami mokesčių reforma, nuo pajamų apmokestinimo pereinant prie vartojimo apmokestinimo. Tai kartu su 2005 m. pensijų reforma lėmė pajamų ir BVP santykio mažėjimą nuo 37,4 % BVP 2003 m. iki 34,7 % BVP 2007 m. 2007 m. galutinis deficitas buvo mažesnis nei oficialus siektinas deficitas (2,9 % BVP), nustatytas 2006 m. gruodžio mėnesio atnaujintoje konvergencijos programoje. Geresnį rezultatą iš esmės lėmė didesnis nei numatyta BVP ir užimtumo didėjimas, mažesnis nei numatyta biudžete bendrasis ES fondų finansavimas ir didesnių nei tikėtasi cigarečių atsargų sukaupimas 2007 m. pabaigoje, kurį paskatino tabako akcizo pakėlimas 2008 m. sausio mėnesį, todėl papildomos pajamos sudarė ½ % BVP, palyginti su ¼ % BVP, kuris buvo numatytas programoje. Nepaisant to, struktūrinių reformų cikliniai pakilimo ir augimo dividendai nebuvo visiškai išnaudoti fiskaliniam konsolidavimui. Todėl struktūrinis deficitas (t. y. pagal ciklą pakoreguotas deficitas, atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones) sumažėjo nuo 1½ % BVP 2003 m. iki beveik 3 % BVP 2006 m., o 2007 m. padidėjo iki apytikriai 2½ % BVP. Tačiau antrosios pakopos finansuojamos pensijų sistemos sukūrimas 2005 m. prisidėjo prie struktūrinio pablogėjimo Pagal Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalį sprendime panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito turėtų būti atsižvelgta į grynąsias pensijų reformos, kuria įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo visiškai finansuojamo pensijų kaupimo pakopa, sąnaudas, jei deficitas smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, kuris artimas pamatinei vertei. Kadangi 2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo mažesnis už 3 % pamatinę vertę, nereikia svarstyti šio straipsnio taikymo. . [11] Pagal Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalį sprendime panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito turėtų būti atsižvelgta į grynąsias pensijų reformos, kuria įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo visiškai finansuojamo pensijų kaupimo pakopa, sąnaudas, jei deficitas smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, kuris artimas pamatinei vertei. Kadangi 2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo mažesnis už 3 % pamatinę vertę, nereikia svarstyti šio straipsnio taikymo. 3. Deficito projekcijos 2008 m. ir vėliau Pagal 2008 m. pavasario Komisijos tarnybų prognozę numatoma, kad nominalusis deficitas 2008 m. toliau mažės iki 2,0 % BVP, o paskui padidės iki 2,3 % BVP 2009 m. (pagal įprastą prielaidą, kad politika nesikeis) esant gerokai lėtesniam, bet vis dar sparčiai augančiam BVP ir sulėtėjusiam užimtumo augimui. 2008 m. biudžete yra numatytos pajamas didinančios priemonės, pavyzdžiui, įmonių pelno ir asmenų pajamų mokesčio bazės išplėtimas ir socialinių įnašų didžiausios ribos padidinimas, dėl kurių, kaip tikimasi, 2008 m. pajamos padidės papildomai apie ¼ % BVP. Pajamų sumažėjimą, kurį sukėlė cigarečių atsargų kaupimas 2007 m., turėtų iš esmės kompensuoti tolesnis cigarečių kaupimas dėl nedidelio akcizo didinimo, kuris planuojamas 2008 m. pabaigoje. Be to, 2008 m. pirmojoje pusėje laikinai pradėjus veikti antrosios pakopos pensijų sistemai, kuria bus sudarytos sąlygos visiems dabartiniams dalyviams pasitraukti, o naujiems dalyviams – prisijungti, turėtų atsirasti maždaug 0,1 % BVP dydžio vienkartinių pajamų, nes ankstesniais metais sukauptos santaupos antrosios pakopos sistemoje bus pervestos į einamojo finansavimo sistemą, jei dalyviai nuspręstų pasitraukti. Kalbant apie išlaidas, ūkininkavimo subsidijos turėtų ir toliau gerokai didėti. Pagrindinė pavasario prognozėje numatyto 2009 m. pablogėjimo priežastis yra tikėtinas pajamų sumažėjimas (apie ½ % BVP), nes, kaip minėta, numatomas tolesnis didelis cigarečių atsargų kaupimas 2008 m. Nors 2008 m. prognozė atitinka naujausią oficialų siektiną rodiklį, kuris yra 2 % BVP (jį 2008 m. vasario mėn. nustatė finansų ministerija reaguodama į 2008 m. vasario mėn. Tarybos nuomonę dėl 2007 m. lapkričio mėn. atnaujintos konvergencijos programos), 2009 m. prognozė yra gerokai didesnė už naujausią nacionalinį siektiną rodiklį, kuris yra 1,7 % (nustatytas 2008 m. balandžio mėnesį naujo biudžeto pasiūlymo plane), kuris kol kas nepagrįstas jokiomis konkrečiomis priemonėmis. Tikimasi, kad struktūrinis deficitas 2007–2008 m. padidės nuo apytikriai 2½ % iki 2¾ % BVP – tai prieštarauja Stabilumo ir augimo paktui, kuriame nurodyta, kad euro zonos ir VKM II valstybės narės turėtų būti siekti bent 0,5 % BVP struktūrinio balanso pagerėjimo kasmet ir kad koregavimas turi būti didesnis ekonomikai palankiu laikotarpiu. 2009 m. remiantis įprasta prielaida, kad politika nesikeis, numatyta, kad struktūrinis deficitas toliau mažės iki 3 % BVP iš esmės dėl cigarečių atsargų kaupimo, susijusio su pajamų mažėjimu. Pagal 2008 m. vasario mėn. Tarybos nuomonę OL C 49, 2008 2 22, p. 44. dėl 2007 m. lapkričio mėn. atnaujintos konvergencijos programos panašu, kad programoje nustatytų biudžeto politikos krypčių nepakanka užtikrinti, kad Slovakijos vidutinės trukmės tikslas – kiek mažesnis nei 1% BVP struktūrinis deficitas – bus pasiektas iki programos laikotarpio pabaigos (2010 m.), kaip nustatyta programoje. Be to, Taryba padarė išvadą, kad numatytas 2008 m. struktūrinio balanso pokytis prieštarauja Paktui ir turėtų būti didesnis.[12] OL C 49, 2008 2 22, p. 44. 4. Skolos pokytis ir prognozės Skolos santykis palaipsniui mažėjo nuo 42,4 % BVP 2003 m. iki 29,4 % BVP 2007 m. ir yra gerokai mažesnis nei 60 % BVP pamatinė vertė, iš esmės dėl privatizavimo pajamų. Pagal Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę tikimasi, kad bendroji valstybės skola liks tokia pat stabili per visą prognozuojamą laikotarpį (jei politika nesikeis). 5. Išvados 2004 m. gegužės mėnesio duomenys rodo, kad 2003 m. deficitas buvo 3,6 % BVP ir buvo tikėtina, kad vėlesniais metais deficitas ir toliau viršys pamatinę vertę. Remiantis naujausiais duomenimis valdžios sektoriaus deficitas 2003–2005 m. buvo mažesnis nei 3 % BVP, o 2006 m. pakilo iki 3,6 % BVP iš esmės dėl didelio valdžios sektoriaus vartojimo padidėjimo. 2007 m. nominalusis deficitas sumažėjo iki 2,2 % BVP. 2006 m. struktūrinis balansas, t. y. pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones, sumažėjo apie 2 % BVP, bet 2007 m. vėl padidėjo apie ½ % BVP. Pagal Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę numatoma, kad 2008 m. nominalusis deficitas sumažės iki 2,0 % BVP, o 2009 m., nekeičiant politikos, padidės iki 2,3 % BVP. Tai rodo, kad deficitas buvo patikimai ir tvariai sumažintas iki mažesnio už 3 % BVP ribą. Bendroji valdžios sektoriaus skola sumažėjo nuo 42,4 % BVP 2003 m. iki 29,4 % 2007 m. ir yra gerokai mažesnė nei 60 % BVP pamatinė vertė. Pagal Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę numatoma, kad skolos santykis liks toks pat stabilus per visą prognozuojamą laikotarpį (jei politika nesikeis). Atlikus bendrą vertinimą galima daryti išvadą, kad perviršinis deficitas Slovakijoje ištaisytas. Todėl Komisija rekomenduoja Tarybai panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito Slovakijoje. 2 lentelė. Biudžeto pokyčiai 2003–2009 m. BVP %, jei nenurodyta kitaip|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)| Valdžios sektoriaus balansas|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Iš viso pajamų|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Iš viso išlaidų|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Iš jų :|- palūkanų išlaidos |2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |- bendrojo pagrindinio kapitalo formavimas |2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Pensijų reformos išlaidos |0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Cigarečių atsargų kaupimas (grynasis poveikis)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|–|-0,4|–| Pirminis balansas|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Vienkartinės ir laikinosios priemonės |-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Struktūrinis balansas (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Struktūrinis pirminis balansas (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Bendroji valdžios sektoriaus skola |42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Realaus BVP augimas (%) |4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Gamybos apimties atotrūkis|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Pagal ciklą pakoreguotas (pirminis) balansas atmetus vienkartines ir laikinąsias priemones.(2) Pagal ciklą pakoreguotas ir struktūrinis balansas bei gamybos apimties atotrūkis pagal programą, apskaičiuotas Komisijos tarnybų remiantis programoje pateikta informacija.(3) Prielaida, kad politika nesikeis.Šaltiniai: Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozė (KOM) ir 2007 m. lapkričio mėn. atnaujinta konvergencijos programa (KP) (skliausteliuose – naujausi nacionaliniai siektini rodikliai, nustatyti 2008 m. vasario ir balandžio mėn.).| Rekomendacija TARYBOS SPRENDIMAS panaikinantis Sprendimą 2005/182/EB dėl perviršinio deficito Slovakijoje EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA, atsižvelgdama į Europos bendrijos steigimo sutartį, ypač į jos 104 straipsnio 12 dalį, atsižvelgdama į Komisijos rekomendaciją, kadangi: (1) Tarybos sprendime 2005/182/EB OL L 62, 2005 3 9, p. 16. , priimtame Komisijai pateikus rekomendaciją pagal Sutarties 104 straipsnio 6 dalį, buvo nuspręsta, kad Slovakijoje susidarė perviršinis deficitas. Taryba pažymėjo, kad 2003 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo 3,6 % BVP, tai yra didesnis nei Sutartyje nustatyta 3 % BVP pamatinė vertė. [13] OL L 62, 2005 3 9, p. 16. (2) Vadovaudamasi Sutarties 104 straipsnio 7 dalimi ir 1997 m. liepos 7 d. Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir išaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). 3 straipsnio 4 dalimi ir remdamasi Komisijos rekomendacija, 2004 m. liepos 5 d. Taryba pateikė Slovakijai skirtą rekomendaciją, kad perviršinis deficitas būtų panaikintas vėliausiai iki 2007 m. pabaigos. Rekomendacija buvo paskelbta viešai.[14] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). (3) Pagal Sutarties 104 straipsnio 12 dalį Tarybos sprendimas dėl perviršinio deficito susidarymo panaikinamas, kai, Tarybos nuomone, perviršinis deficitas konkrečioje valstybėje narėje ištaisomas. (4) Remdamasi Sutarties priede pateiktu Protokolu dėl perviršinio deficito procedūros, Komisija teikia procedūrai vykdyti reikalingus duomenis. Įgyvendindamos šį Protokolą valstybės narės turi pranešti valdžios sektoriaus deficito ir skolos duomenis bei kitus susijusius kintamuosius du kartus per metus, būtent iki balandžio 1 d. ir iki spalio 1 d., pagal 1993 m. lapkričio 22 d. Tarybos reglamento (EB) Nr. 3605/93 dėl Europos bendrijos steigimo sutarties priede pateikto Protokolo dėl perviršinio deficito procedūros taikymo OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). 4 straipsnį.[15] OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). (5) Remiantis Komisijos (Eurostato) duomenimis, pateiktais pagal Reglamento (EB) Nr. 3605/93 8g straipsnio 1 dalį, Slovakijai pateikus pranešimą iki 2008 m. balandžio 1 d., ir remiantis Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognoze patvirtinamos šios išvados: – pakoregavus duomenis po 2004 m. Tarybos sprendimo dėl perviršinio deficito valdžios sektoriaus deficitas 2003–2005 m. išliko mažesnis nei 3 % BVP. Po to, kai padidėjo iki 3,6 % BVP 2006 m., jis sumažėjo iki 2,2 % BVP 2007 m. – jis yra mažesnis nei 3 % BVP deficito pamatinė vertė. Tai prilygsta siekiamam 2,9 % BVP rodikliui, nustatytam 2006 m. gruodžio mėn. atnaujintoje konvergencijos programoje, – fiskalinei konsolidacijai buvo palankus sparčiai didėjantis BVP, užimtumo ir pajamų didėjimas, dėl to išlaidų ir BVP santykis mažėjo greičiau nei pajamų ir BVP santykis. Mažėjantį išlaidų ir BVP santykį taip pat lėmė išlaidų apribojimas ir išlaidų reformos, pavyzdžiui, dideli socialinių išmokų apribojimai. Nepaisant to, struktūrinių reformų cikliniai pakilimo ir augimo dividendai nebuvo visiškai išnaudoti fiskaliniam konsolidavimui. Todėl apskaičiuota, kad struktūrinis deficitas (t. y. pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones) padidėjo nuo 1½ % BVP 2003 m. iki beveik 3 % BVP 2006 m., o 2007 m. sumažėjo iki apytikriai 2½ % BVP. Tačiau antrosios pakopos finansuojamos pensijų sistemos sukūrimas 2005 m. galėjo iš dalies prisidėti prie struktūrinio pablogėjimo, kai pervedimai į šią sistemą padidėjo nuo 0,8 % BVP 2005 m. iki 1,2 % BVP ir 1,3 % BVP atitinkamai 2006 ir 2007 m. Be to, prieš didinant cigarečių mokesčius buvo sukauptos didelės cigarečių atsargos įvairiose platinimo grandinės dalyse, todėl mokestinės pajamos labai pakito, dėl to surinkta papildomų mokestinių pajamų 2003, 2005 ir 2007 m., o kitais metais pajamos atitinkamai sumažėjo, – Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozėje numatoma, kad nominalusis deficitas 2008 m. toliau mažės iki 2,0 % BVP, tai iš esmės lems nuolatinės didelio ekonomikos augimo perspektyvos ir tam tikros pajamas didinančios priemonės, pavyzdžiui, įmonių pelno ir asmenų pajamų mokesčio bazės išplėtimas ir socialinių įnašų didžiausios ribos padidinimas. Tai atitinka oficialiai siektiną deficitą – 2,0 % BVP, nustatytą 2008 m. vasario mėnesį. Pavasario prognozėje numatoma, kad nesikeičiant politikai 2009 m. deficitas padidės iki 2,3 % BVP. Tai rodo, kad deficitas buvo patikimai ir tvariai sumažintas iki mažesnio už 3 % BVP ribą. Numatoma, kad struktūrinis balansas sumažės ¼ procentinio punkto BVP 2008 m., o 2009 m. – apie ¼ procentinio punkto BVP, jei politika nesikeis. Tai reikia vertinti atsižvelgiant į būtinybę artėti prie vidutinės trukmės biudžeto būklės tikslo, kuris Slovakijai yra kiek mažesnis nei 1 % BVP struktūrinis deficitas, – valdžios sektoriaus skola ir toliau yra gerokai mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę. Ji sumažėjo nuo 42,4 % BVP 2003 m. iki 29,4 % 2007 m. Pagal 2008 m. pavasario prognozę numatoma, kad skolos santykis liks toks pat stabilus per visą prognozuojamą laikotarpį (jei politika nesikeis). (6) Tarybos nuomone, perviršinis deficitas Slovakijoje ištaisytas, todėl Sprendimas 2005/182/EB turėtų būti panaikintas, PRIĖMĖ ŠĮ SPRENDIMĄ: 1 straipsnis Atlikus bendrą vertinimą daroma išvadą, kad perviršinis deficitas Slovakijoje ištaisytas. 2 straipsnis Sprendimas 2005/182/EB panaikinamas. 3 straipsnis Šis sprendimas skirtas Slovakijos Respublikai. Priimta Briuselyje Tarybos vardu Pirmininkas [1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). [2] OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). [3] Naujausias Slovakijos pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovakijai buvo naudingas pereinamasis laikotarpis, kuriuo buvo įgyvendinamas 2004 m. kovo 2 d. Eurostato sprendimas dėl finansuojamų pensijų sistemų klasifikavimo, todėl ji nurodė deficito ir skolos rodiklius be 2005 m. pensijų reformos grynųjų išlaidų iki 2006 m. balandžio mėnesio (2004 m. rugsėjo 23 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 117/2004 dėl pereinamojo laikotarpio, skirto 2004 m. kovo 2 d. Eurostato pranešime spaudai Nr. 30/2004 pateiktam sprendimui įgyvendinti) . Kadangi įvairiuose dokumentuose pagal perviršinio deficito procedūrą, įskaitant visų pirma Tarybos rekomendaciją pagal 104 straipsnio 7 dalį, visiškai atsižvelgta į 2004 m. kovo mėnesio Eurostato sprendimus, visi šiame dokumente nurodyti deficito ir skolos rodikliai apima pensijų reformos išlaidas, todėl yra visiškai palygintini. [5] SEK(2004) 577. [6] OL L 62, 2005 3 9, p. 16. [7] Visi su PDP susiję Slovakijai skirti dokumentai pateikti šioje tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] 2008 m. balandžio 18 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 54. [10] Deficito santykis paprastai yra koreguojamas (didinamas arba mažinamas) paskelbus pirmuosius rezultatus pavasario pranešime. Daugelio ES valstybių narių atveju tokios korekcijos dažniausiai yra palyginti nedidelės ir paprastai nelabai skiriasi nuo nulio. Slovakijos atveju, atsižvelgiant į 2007 m. deficito, apie kurį buvo neseniai pranešta, atotrūkį nuo deficito pamatinės vertės, mažai tikėtina, kad dėl galimos būsimos valdžios sektoriaus sąskaitų korekcijos 2007 m. deficito santykis galėtų padidėti tiek, kad viršytų 3 % BVP. Tai, kad liko neišspręstų klausimų dėl Slovakijos valdžios sektoriaus sektorių apribojimo (būtent dėl įstaigų, susijusių su sveikatos priežiūra, pavyzdžiui, ligoninių ir sveikatos draudimo įmonių klasifikavimo viešajame ar privačiajame sektoriuje, atitinkamu sektorių klasifikavimu) neturi didelio poveikio deficito didėjimo ar mažėjimo rizikos koregavimui ateityje. Nors išsamių duomenų nėra, yra keletas požymių, kad įstaigų, kurias reikia iš naujo priskirti valdžios sektoriui ar nuo jo atskirti, kad jos atitiktų ESS95 taisykles, finansinis poveikis yra labai mažas. (Žr. Eurostato bendradarbiavimo vizito į Slovakiją 2008 m. kovo 10–11 d. išvadas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , kuri bus greitai sukurta.) [11] Pagal Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalį sprendime panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito turėtų būti atsižvelgta į grynąsias pensijų reformos, kuria įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo visiškai finansuojamo pensijų kaupimo pakopa, sąnaudas, jei deficitas smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, kuris artimas pamatinei vertei. Kadangi 2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo mažesnis už 3 % pamatinę vertę, nereikia svarstyti šio straipsnio taikymo. [12] OL C 49, 2008 2 22, p. 44. [13] OL L 62, 2005 3 9, p. 16. [14] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). [15] OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). LV (...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA| Briselē, 7.5.2008 SEC(2008) 572 galīgā redakcija Ieteikums PADOMES LĒMUMS, ar ko atceļ Lēmumu 2005/182/EK par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Slovākijā (iesniegusi Komisija) PASKAIDROJUMA RAKSTS 1. Konteksts Līguma 104. pants nosaka, ka dalībvalstīm jāizvairās no pārmērīga budžeta deficīta, un paredz budžeta deficīta noteikšanas un novēršanas procedūru. Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra ir sīkāk izklāstīta Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). , kas ir Stabilitātes un izaugsmes pakta sastāvdaļa. Saskaņā ar Līguma 104. panta 2. punktu Komisijai jāuzrauga budžeta disciplīnas ievērošana, pamatojoties uz šādiem diviem kritērijiem: a) vai plānotais vai reālais valsts budžeta deficīts nepārsniedz atsauces vērtību, kas ir 3 % no IKP (izņemot gadījumus, kad vai nu deficīta attiecība ir būtiski un pastāvīgi pazeminājusies un sasniegusi atsauces vērtībai tuvu līmeni, vai arī atsauces vērtība ir pārsniegta tikai izņēmuma kārtā un uz laiku, un šī attiecība joprojām ir tuva atsauces vērtībai), un b) vai valsts parāds nepārsniedz atsauces vērtību, kas ir 60 % no IKP (ja vien parāda attiecība pietiekami strauji nesamazinās un netuvinās atsauces vērtībai).[1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). Saskaņā ar Līgumam pievienoto Protokolu par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru Komisija sniedz pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanai vajadzīgos datus. Piemērojot minēto protokolu, dalībvalstīm saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 3605/93 4. pantu divreiz gadā, proti, līdz 1. aprīlim un līdz 1. oktobrim, jāpaziņo valsts budžeta deficīta un parāda dati un citi saistītie rādītāji OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). , Jaunākais Slovākijas paziņojums atrodams šajā adresē: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovākijā bija noteikts pārejas periods, lai īstenotu Eurostat 2004. gada 2. marta lēmumu par fondēto pensiju shēmu klasifikāciju, un līdz ar to līdz 2006. gadam budžeta deficīta un parāda rādītājus tā paziņoja, neietverot 2005. gada pensiju reformas tīrās izmaksas (2004. gada 23. septembra Eurostat News Release Nr. 117/2004 par pārejas periodu 2004. gada 2. marta Eurostat News Release Nr. 30/2004 publicētā lēmuma īstenošanai). Tā kā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras dokumentos, ieskaitot jo īpaši Padomes ieteikumu saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu, ir pilnībā ņemtas vērā no Eurostat 2004. gada marta lēmumiem izrietošās sekas, visi šajā dokumentā iekļautie budžeta deficīta un parāda rādītāji ietver pensiju reformas izmaksas un tādējādi ir pilnībā salīdzināmi. .[2][3][4] OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). Jaunākais Slovākijas paziņojums atrodams šajā adresē: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovākijā bija noteikts pārejas periods, lai īstenotu Eurostat 2004. gada 2. marta lēmumu par fondēto pensiju shēmu klasifikāciju, un līdz ar to līdz 2006. gadam budžeta deficīta un parāda rādītājus tā paziņoja, neietverot 2005. gada pensiju reformas tīrās izmaksas (2004. gada 23. septembra Eurostat News Release Nr. 117/2004 par pārejas periodu 2004. gada 2. marta Eurostat News Release Nr. 30/2004 publicētā lēmuma īstenošanai). Tā kā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras dokumentos, ieskaitot jo īpaši Padomes ieteikumu saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu, ir pilnībā ņemtas vērā no Eurostat 2004. gada marta lēmumiem izrietošās sekas, visi šajā dokumentā iekļautie budžeta deficīta un parāda rādītāji ietver pensiju reformas izmaksas un tādējādi ir pilnībā salīdzināmi. Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru attiecībā uz Slovākiju Komisija sāka 2004. gada 12. maijā, pieņemot ziņojumu saskaņā ar EKL 104. panta 3. punktu, pamatojoties uz to, ka valsts kopbudžeta deficīts 2003. gadā bija 3,6 % no IKP SEC(2004)577. . Pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, Padome 2004. gada 5. jūlijā saskaņā ar EKL 104. panta 6. punktu noteica, ka Slovākijā ir pārmērīgs budžeta deficīts OV L 62, 9.3.2005., 16. lpp. . Līdztekus, arī pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, Padome saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu Slovākijai ieteica novērst pārmērīgo valsts budžeta deficītu vēlākais līdz 2007. gadam Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti attiecībā uz Slovākiju atrodami šajā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004)577. OV L 62, 9.3.2005., 16. lpp. Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti attiecībā uz Slovākiju atrodami šajā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Padome savā ieteikumā saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu Slovākijas iestādēm ieteica „vidējā termiņā veikt pasākumus, lai sasniegtu to mērķi, proti, lai deficīts ticami un noturīgi kļūtu mazāks par 3 % no IKP vēlākais 2007. gadā saskaņā ar deficīta samazināšanas veidu, kurš paredzēts 2004. gada 5. jūlijā iesniegtajā Padomes Atzinumā par konverģences programmu, kas iesniegta 2004. gada maijā”, „apņēmīgi veikt pasākumus, kas paredzēti 2004. gada maija konverģences programmā, jo īpaši, kas attiecas uz ierosinātajām turpmākajām veselības aprūpes reformām un turpmāko valsts sektora racionalizāciju”, „paātrināt fiskālo noregulējumu, ja īstenotās strukturālās reformas izraisītu lielāku pieaugumu, nekā tas paredzēts 2004. gada maija konverģences programmā, jo īpaši piešķirot jebkurus līdzekļus, kas ir lielāki par budžetā paredzētajiem, galvenokārt deficīta samazināšanai”, un „līdz 2004. gada 5. novembrim veikt efektīvus pasākumus, kas paredzēti, lai sasniegtu 2005. gada budžeta deficīta mērķus”. Turklāt Padome aicināja Slovākijas iestādes „nostiprināt trīs gadu budžeta struktūras saistošo raksturu, nosakot detalizētus vidēja termiņa izdevumu griestus, kas jāpieņem parlamentam”. 1. tabula. Korekcijas, ko Padome apstiprināja 2004. gada 5. jūlijā % no IKP, ja vien nav norādīts citādi|2003|2004|2005|2006|2007| Valsts kopbudžeta bilancep.m. : Reālā IKP pieaugums (%)|–3,64,2|–4,04,1|–3,94,3|–3,95,0|–3,04,7| Avots : Padomes 2004. gada 5. jūlija ieteikums saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu un tajā pašā dienā pieņemtais Padomes atzinums par 2004. gada maija konverģences programmu. 2004. gada 22. februārī, t. i., pēc Padomes ieteikumā noteiktā veicamo pasākumu termiņa beigām, Komisija pieņēma paziņojumu Padomei, kurā secināja, ka Slovākijas līdz tam brīdim veiktie pasākumi atbilst Padomes ieteikumam un ka pagaidām papildu pasākumi pārmērīga budžeta deficīta novēršanai nav nepieciešami SEC(2004) 1630. . Padome savā 2005. gada 18. janvāra sanāksmē piekrita šim vērtējumam.[8] SEC(2004) 1630. Saskaņā ar EKL 104. panta 12. punktu, ja Padome atzīst, ka pārmērīgais budžeta deficīts attiecīgajā dalībvalstī ir novērsts, tai, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, jāatceļ savs lēmums par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu. 2. Jaunākās deficīta attīstības tendences Dati, kas bija pieejami 2004. gada maijā, kad Komisija sāka pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru attiecībā uz Slovākiju, liecināja, ka budžeta deficīts 2003. gadā bijis 3,6 % no IKP un ka tas arī turpmākajos gados joprojām pārsniegs atsauces vērtību. Saskaņā ar datiem, ko Komisija (Eurostat) sniegusi, pamatojoties uz Slovākijas līdz 2008. gada 1. aprīlim paziņoto informāciju Eurostat News Release Nr. 54, 2008. gada 18. aprīlis. , valsts kopbudžeta deficīts, ņemot vērā vēlāk pārskatītos datus (2007. gada aprīļa paziņojums), 2003.–2005. gadā bija zemāks par 3 % no IKP, galvenokārt nodokļu ieņēmumu uzskaites izmaiņu dēļ. Kopējais deficīts 2006. gadā palielinājās līdz 3,6 % no IKP (galvenie iemesli bija ievērojams valdības patēriņa pieaugums, proti, par 1 % no IKP, 2005. gadā notikusī cigarešu krājumu veidošana, ņemot vērā gaidāmo akcīzes nodokļa pieaugumu, un pensiju reformas izmaksu pieaugums), bet 2007. gadā samazinājās līdz 2,2 % no IKP Deficīta attiecība, kas publicēta pavasara paziņojumā iekļautajos sākotnējos rezultātos, parasti tiek pārskatīta (to palielinot vai samazinot). Vērtējot ES dalībvalstis kopumā, korekcijas parasti ir salīdzinoši nelielas, un to vidējais ir tuvs nullei. Attiecībā uz Slovākiju, ņemot vērā starpību starp pašlaik norādīto 2007. gada deficītu un deficīta atsauces vērtību, varbūtība, ka iespējamas vēlākas valsts budžeta datu pārskatīšanas rezultātā 2007. gada deficīta attiecība pārsniegs 3 % no IKP, ir zema. Pagaidām neatrisinātajiem jautājumiem attiecībā uz Slovākijas valsts pārvaldes dalījumu nozarēs (jo īpaši jautājumam par to, vai tādas veselības aizsardzības iestādes kā slimnīcas un veselības apdrošināšanas sabiedrības pareizāk klasificēt kā valsts vai privātajam sektoram piederīgas) nav būtiskas ietekmes uz risku, ka deficīta rādītājs pārskatīšanas rezultātā vēlāk varētu tikt palielināts vai samazināts. Lai arī sīkāki dati nav pieejami, ir pazīmes, kas liecina, ka šo iestāžu klasificēšanai attiecīgi valsts vai privātajā sektorā, lai nodrošinātu atbilstību ESA95 noteikumiem, finansiālā ietekme ir ļoti neliela. (Sk. Eurostat secinājumus par 2008. gada 10. un 11. martā notikušo Slovākijas apmeklējumu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , būs pieejams tuvākajā laikā). .[9][10] Eurostat News Release Nr. 54, 2008. gada 18. aprīlis. Deficīta attiecība, kas publicēta pavasara paziņojumā iekļautajos sākotnējos rezultātos, parasti tiek pārskatīta (to palielinot vai samazinot). Vērtējot ES dalībvalstis kopumā, korekcijas parasti ir salīdzinoši nelielas, un to vidējais ir tuvs nullei. Attiecībā uz Slovākiju, ņemot vērā starpību starp pašlaik norādīto 2007. gada deficītu un deficīta atsauces vērtību, varbūtība, ka iespējamas vēlākas valsts budžeta datu pārskatīšanas rezultātā 2007. gada deficīta attiecība pārsniegs 3 % no IKP, ir zema. Pagaidām neatrisinātajiem jautājumiem attiecībā uz Slovākijas valsts pārvaldes dalījumu nozarēs (jo īpaši jautājumam par to, vai tādas veselības aizsardzības iestādes kā slimnīcas un veselības apdrošināšanas sabiedrības pareizāk klasificēt kā valsts vai privātajam sektoram piederīgas) nav būtiskas ietekmes uz risku, ka deficīta rādītājs pārskatīšanas rezultātā vēlāk varētu tikt palielināts vai samazināts. Lai arī sīkāki dati nav pieejami, ir pazīmes, kas liecina, ka šo iestāžu klasificēšanai attiecīgi valsts vai privātajā sektorā, lai nodrošinātu atbilstību ESA95 noteikumiem, finansiālā ietekme ir ļoti neliela. (Sk. Eurostat secinājumus par 2008. gada 10. un 11. martā notikušo Slovākijas apmeklējumu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , būs pieejams tuvākajā laikā). 2005. gadā tika sākta pensiju reforma, kas ietekmēja sociālās iemaksas — 9 % no bruto algām tiek ieskaitīti fondētajā (otrajā) pensiju līmenī. Ņemot vērā sabiedrības plašo interesi par šo pensiju līmeni un pakāpenisko pāreju, tiek lēsts, ka šie ieņēmumu pārvedumi palielinājās no 0,8 % no IKP 2005. gadā līdz 1,2 % un 1,3 % no IKP attiecīgi 2006. un 2007. gadā. Slovākija bija apņēmusies pakāpeniski palielināt cigaretēm piemērojamos nodokļus līdz ES obligātajam minimālajam līmenim. Tādējādi nodokļi tika palielināti 2004. gada maijā, 2006. gada janvārī un 2008. gada janvārī, un tos plānots vēlreiz palielināt 2008. gada decembrī. Līdz šim pirms katra palielinājuma dažādos izplatīšanas ķēdes posmos tika veidoti ievērojami cigarešu krājumi. Tā rezultātā notika nodokļu ieņēmumu svārstības, 2003., 2005. un 2007. gadā radot papildu nodokļu ieņēmumus attiecīgi aptuveni 0,1 %, 0,3 % un 0,5 % apmērā no IKP, kam sekoja līdzvērtīgs ieņēmumu iztrūkums nākamajos godos. Papildus tam Slovākijai ir prasījumi vairākās ārvalstīs. Dažu šo prasījumu norakstīšana 2003., 2005. un 2007. gadā palielināja budžeta deficītu par attiecīgi 0,4 %, 0,9 % un 0,1 % no IKP. Tā kā 2003. gada deficīta rādītājs bija labāks nekā sākotnēji plānots, kopējā deficīta attīstība atbilda pārmērīgā budžeta deficīta novēršanas termiņam, kas bija noteikts Padomes ieteikumā saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu, lai gan konsolidācijas gaita bija ievērojami atšķirīga. Konkrēti, 2007. gadā kopējais deficīts kritās par gandrīz 1½ % no IKP, sasniedzot 2,2 % no IKP. Fiskālo konsolidāciju veicināja sparīgais IKP, nodarbinātības un ieņēmumu pieaugums, kura rezultātā izdevumu attiecība pret IKP kritās straujāk nekā ieņēmumu attiecība pret IKP. Izdevumu un IKP attiecības samazināšanos no 40,2 % no IKP 2003. gadā līdz 36,9 % no IKP 2007. gadā sekmēja arī izdevumu iegrožošana un izdevumu reformas. To vidū bija ierobežojumu noteikšana attiecībā uz sociālajiem un bezdarbnieka pabalstiem, stingrāku nosacījumu ieviešana attiecībā uz priekšlaicīgu pensionēšanos un pensionēšanās vecuma pakāpeniska palielināšana. Valsts Autoceļu uzņēmuma izveide 2005. gadā deva valdībai iespēju autoceļu būvniecību daļēji finansēt, aizņemoties no privātā sektora. Analizējot ieņēmumus, jāatzīmē pamatīgā nodokļu reforma, kas tika ieviesta 2004. gadā, uzsvaru pārnesot no ieņēmumu aplikšanas ar nodokli uz patēriņa aplikšanu. Kopā ar 2005. gadā īstenoto pensiju reformu tas izraisīja ieņēmumu attiecības pret IKP krišanos no 37,4 % no IKP 2003. gadā līdz 34,7 % no IKP 2007. gadā. Faktiskais deficīts 2007. gadā bija zemāks par konverģences programmas 2006. gada decembra atjauninājumā noteikto oficiālo mērķi — 2,9 % no IKP. Mērķa pārsniegšanu galvenokārt noteica IKP un nodarbinātības pieaugums, kas bija lielāks nekā prognozēts, ES fondu līdzfinansējums, kas bija mazāks par budžetā plānoto, un 2007. gada beigās izveidotie cigarešu krājumi, kas bija lielāki nekā paredzēts un ko izraisīja tabakas izstrādājumu akcīzes nodokļa palielināšana 2008. gada janvārī, kura ienesa papildu ieņēmumus ½ % apmērā no IKP salīdzinājumā ar programmā paredzētajiem ¼ % no IKP. Neraugoties uz to, cikliskais uzplaukums un strukturālo reformu radītais papildu pieaugums netika pilnībā izmantots, lai panāktu fiskālo konsolidāciju. Līdz ar to strukturālais deficīts (t. i., cikliski koriģētais deficīts, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus) palielinājās no aptuveni 1½ % no IKP 2003. gadā līdz aptuveni 3 % no IKP 2006. gadā, bet pēc tam samazinājās līdz aptuveni 2½ % no IKP 2007. gadā. Tomēr jānorāda, ka strukturālā stāvokļa pasliktināšanos ir veicinājusi otrā, fondētā pensiju līmeņa izveide 2005. gadā Saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktu, lemjot par to, vai atcelt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, ja deficīts ir būtiski un pakāpeniski samazinājies un sasniedzis līmeni, kas tuvs atsauces vērtībai, jāņem vērā tīrās izmaksas, kādas ir pensiju reformai, ar ko ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kurā ietverts obligāts, pilnībā finansēts pensiju līmenis. Tā kā valsts kopbudžeta deficīts 2007. gadā bija zem noteiktās 3 % atsauces vērtības, minētā panta piemērošana nav jāapsver. . [11] Saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktu, lemjot par to, vai atcelt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, ja deficīts ir būtiski un pakāpeniski samazinājies un sasniedzis līmeni, kas tuvs atsauces vērtībai, jāņem vērā tīrās izmaksas, kādas ir pensiju reformai, ar ko ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kurā ietverts obligāts, pilnībā finansēts pensiju līmenis. Tā kā valsts kopbudžeta deficīts 2007. gadā bija zem noteiktās 3 % atsauces vērtības, minētā panta piemērošana nav jāapsver. 3. Deficīta prognozes 2008. gadam un turpmāk Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozēm sagaidāms, ka kopējais deficīts turpinās samazināties, sasniedzot 2,0 % no IKP 2008. gadā, bet tad palielināsies līdz 2,3 % no IKP 2009. gadā (pamatojoties uz parasto pieņēmumu, ka politika nemainīsies), ņemot vērā tendenci, ka nodarbinātības pieaugums dilst un IKP pieaugums izteikti palēninās, lai arī joprojām ir pietiekami spēcīgs. Tiek prognozēts, ka tādi 2008. gadā budžetā iekļauti ieņēmumu palielināšanas pasākumi kā uzņēmumu un iedzīvotāju ienākuma nodokļa bāzu paplašināšana un sociālo iemaksu maksimālā robežlieluma paaugstināšana 2008. gadā radīs papildu ieņēmumus aptuveni ¼ % apmērā no IKP. Ieņēmumu iztrūkumu, ko radīja cigarešu krājumu veidošana 2007. gadā, visdrīzāk lielā mērā kompensēs nākamā cigarešu krājumu veidošanas kampaņa, ko izraisīs nedaudz zemāks akcīzes nodokļa palielinājums, kas plānots 2008. gada beigās. Papildus tam sagaidāms, ka vienreizējus ieņēmumus aptuveni 0,1 % apmērā no IKP radīs otrā pensiju līmeņa pagaidu atvēršana 2008. gada pirmajā pusē, kad visi pašreizējie shēmas dalībnieki varēs izstāties, bet jauni iestāties, kā rezultātā dalībnieku izstāšanās gadījumā otrajā līmenī iepriekšējos gados uzkrātie līdzekļi tiks pārskaitīti uz nefondēto līmeni. Attiecībā uz izdevumiem paredzams, ka ievērojami turpinās palielināties lauksaimniecības subsīdijas. Galvenais pavasara prognozēs paredzētās situācijas pasliktināšanās iemesls ir iespējamais ieņēmumu iztrūkums aptuveni ½ % apmērā no IKP, ņemot vērā iepriekš minēto kārtējo cigarešu krājumu veidošanu 2008. gadā. Ja 2008. gada prognoze atbilst jaunākajam oficiālajam mērķim, kas ir 2 % no IKP (kā noteikusi Finanšu ministrija 2008. gada februārī, ņemot vērā Padomes 2008. gada februāra atzinumu par 2007. gada novembrī atjaunināto konverģences programmu), tad 2009. gada prognoze ievērojami pārsniedz jaunāko valsts izvirzīto mērķi, kas ir 1,7 % no IKP (tas noteikts 2008. gada aprīlī jaunā budžeta priekšlikuma uzmetumā), un attiecībā uz to vēl nav formulēti konkrētie pasākumi. Paredzams, ka strukturālais deficīts no aptuveni 2½ % no IKP 2007. gadā palielināsies līdz aptuveni 2¾ % no IKP 2008. gadā, taču tas ir pretrunā Stabilitātes un izaugsmes paktam, kurā noteikts, ka euro zonas un VKM II dalībvalstīm strukturālās bilances gada uzlabojuma kritērijs ir 0,5 % no IKP un ka korekcijai jābūt lielākai ekonomikas uzplaukuma laikā. Kā parasti pieņemot, ka politika nemainīsies, paredzams, ka strukturālais deficīts 2009. gadā turpinās palielināties, sasniedzot aptuveni 3 % no IKP, galvenokārt cigarešu krājumu radītā ieņēmumu iztrūkuma dēļ. Saskaņā ar Padomes 2008. gada februāra atzinumu OV C 49, 22.2.2008., 44. lpp. par 2007. gada novembrī atjaunināto konverģences programmu tajā paredzētais budžeta stāvoklis šķiet nepietiekams, lai līdz programmas darbības beigām (2010. gadam) sasniegtu programmā noteikto Slovākijas vidējā termiņa mērķi (VTM) — deficītu mazliet zem 1 % no IKP. Turklāt Padome secināja, ka 2008. gada strukturālajā bilancē paredzētās izmaiņas neatbilst paktam un ka tām jābūt nopietnākām.[12] OV C 49, 22.2.2008., 44. lpp. 4. Parāda attīstības tendences un prognozes Parāda attiecība pakāpeniski, galvenokārt pateicoties ieņēmumiem no privatizācijas, samazinājās no 42,4 % no IKP 2003. gadā līdz 29,4 % no IKP 2007. gadā, t. i., krietni zem atsauces vērtības — 60 % no IKP. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozēm paredzams, ka valsts kopējais parāds prognožu periodā pārsvarā saglabāsies stabils (ja politika nemainīsies). 5. Secinājumi Dati, kas bija pieejami 2004. gada maijā, liecināja, ka budžeta deficīts 2003. gadā bijis 3,6 % no IKP un ka tas arī turpmākajos gados joprojām pārsniegs atsauces vērtību. Saskaņā ar jaunākajiem datiem valsts kopbudžeta deficīts 2003.–2005. gadā bija zemāks par 3 % no IKP, bet 2006. gadā palielinājās līdz 3,6 % no IKP, galvenokārt ievērojama valdības patēriņa pieauguma dēļ. 2007. gadā kopējais deficīts samazinājās līdz 2,2 % no IKP. Strukturālā bilance, t. i., cikliski koriģētā bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus, 2006. gadā palielinājās līdz aptuveni 2 % no IKP, bet 2007. gadā atkal samazinājās līdz aptuveni ½ % no IKP. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada prognozēm paredzams, ka kopējais deficīts 2008. gadā samazināsies līdz 2,0 % no IKP un, ja politika nemainīsies, pieaugs līdz 2,3 % 2009. gadā. Tas liecina, ka budžeta deficīta samazināšana zem robežlieluma — 3 % no IKP — ir notikusi ticami un noturīgi. Valsts kopējais parāds ir samazinājies no 42,4 % no IKP 2003. gadā līdz 29,4 % 2007. gadā, tādējādi tas ir krietni zem atsauces vērtības — 60 % no IKP. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozēm paredzams, ka parāda attiecība prognožu periodā pārsvarā saglabāsies stabila (ja politika nemainīsies). No vispārējā novērtējuma secināms, ka pārmērīgais budžeta deficīts Slovākijā ir novērsts. Līdz ar to Komisija Padomei iesaka atcelt tās lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Slovākijā. 2. tabula. Budžeta attīstība 2003.–2009. gadā % no IKP, ja vien nav norādīts citādi|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)| Valsts kopbudžeta bilance|–2,7|–2,4|–2,8|–3,6|–2,2|–2,0|–2,3(–2,0)|–2,3|–1,8(–1,7)| - Kopējie ieņēmumi|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Kopējie izdevumi|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| No tiem:|- procentu izdevumi|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |-kopējie ieguldījumi pamatlīdzekļos|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Pensiju reformas izmaksas|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Cigarešu uzkrājumi (tīrā ietekme)|0,1|–0,1|0,3|–0,3|0,5|–0,1|n.p.|–0,4|n.p.| Primārā bilance|–0,2|–0,2|–1,1|–2,2|–0,8|–0,6|–0,9|–1,0|–0,3| Vienreizēji un pagaidu pasākumi|–0,4|0,0|–0,9|0,0|–0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Strukturālā bilance (1)|–1,4|–1,4|–1,0|–3,1|–2,6|–2,8|–3,1|–3,1|–2,4| Strukturālā primārā bilance (1)|1,1|0,8|0,8|–1,7|–1,2|–1,5|–1,7|–1,7|–0,9| Valsts kopējais parāds|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| P.m. Reālā IKP pieaugums (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| P.m. Ražošanas apjoma starpība|–3,2|–3,4|–3,2|–1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Cikliski koriģēta (primārā) bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus.(2) Cikliski koriģētās, strukturālās bilances un ražošanas apjoma starpības saskaņā ar Komisijas dienestu aprēķiniem, pamatojoties uz programmā sniegto informāciju.(3) Pieņemot, ka politika nemainās.Avoti: Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozes (KOM) un 2007. gada novembrī atjauninātā konverģences programma (KP) (iekavās norādīti jaunākie valsts mērķi, kas noteikti 2008. gada februārī un aprīlī).| Ieteikums PADOMES LĒMUMS, ar ko atceļ Lēmumu 2005/182/EK par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Slovākijā EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME, ņemot vērā Eiropas Kopienas dibināšanas līgumu un jo īpaši tā 104. panta 12. punktu, ņemot vērā Komisijas ieteikumu, tā kā: (1) Ar Padomes Lēmumu 2005/182/EK OV L 62, 9.3.2005., 16. lpp. , pamatojoties uz Komisijas ieteikumu saskaņā ar Līguma 104. panta 6. punktu, tika noteikts, ka Slovākijā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Padome norādīja, ka valsts kopbudžeta deficīts 2003. gadā bijis 3,6 % apmērā no IKP, kas pārsniedz Līgumā noteikto atsauces vērtību, t. i., 3 % no IKP. [13] OV L 62, 9.3.2005., 16. lpp. (2) Saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu un Padomes 1997. gada 7. jūlija Regulas (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). , 3. panta 4. punktu Padome 2004. gada 5. jūlijā, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, pieņēma Slovākijai adresētu ieteikumu novērst pārmērīgo valsts budžeta deficītu vēlākais līdz 2007. gadam. Šis ieteikums tika publiskots.[14] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). (3) Saskaņā ar Līguma 104. panta 12. punktu, ja Padome atzīst, ka pārmērīgais budžeta deficīts attiecīgajā dalībvalstī ir novērsts, tai jāatceļ savs lēmums par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu. (4) Saskaņā ar Līgumam pievienoto Protokolu par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru Komisija sniedz procedūras īstenošanai vajadzīgos datus. Piemērojot minēto protokolu, dalībvalstīm saskaņā ar 4. pantu Padomes 1993. gada 22. novembra Regulā (EK) Nr. 3605/93 par to, kā piemērot Eiropas Kopienas dibināšanas līgumam pievienoto Protokolu par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). , divreiz gadā, proti, līdz 1. aprīlim un līdz 1. oktobrim, jāpaziņo valsts budžeta deficīta un parāda dati un citi saistītie rādītāji.[15] OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). (5) Pamatojoties uz Komisijas (Eurostat) saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 3605/93 8.g panta 1. punktu sniegtajiem datiem pēc Slovākijas līdz 2008. gada 1. aprīlim paziņotās informācijas un uz Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozēm, var izdarīt šādus secinājumus: – ņemot vērā datu pārskatīšanu pēc tam, kad Padome 2004. gadā bija pieņēmusi lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, valsts kopbudžeta deficīts 2003.–2005. gadā bija zemāks par 3 % no IKP. Pēc tam, kad tas 2006. gadā palielinājās līdz 3,6 % no IKP, 2007. gadā tas tika samazināts līdz 2,2 %, t. i., zem budžeta deficīta atsauces vērtības — 3 % no IKP. Tas ir tuvu konverģences programmas 2006. gada decembra atjauninājumā noteiktajam mērķim — 2,9 % no IKP, – fiskālo konsolidāciju veicināja sparīgais IKP, nodarbinātības un ieņēmumu pieaugums, kura rezultātā izdevumu attiecība pret IKP kritās straujāk nekā ieņēmumu attiecība pret IKP. Izdevumu un IKP attiecības mazināšanos sekmēja arī izdevumu iegrožošana un izdevumu reformas, piemēram, ievērojama sociālo pabalstu ierobežošana. Neraugoties uz to, cikliskais uzplaukums un strukturālo reformu radītais papildu pieaugums netika pilnībā izmantots, lai panāktu fiskālo konsolidāciju. Līdz ar to tiek lēsts, ka strukturālais deficīts (t. i., cikliski koriģētā bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus) palielinājās no aptuveni 1½ % no IKP 2003. gadā līdz aptuveni 3 % no IKP 2006. gadā, bet pēc tam samazinājās līdz aptuveni 2½ % no IKP 2007. gadā. Tomēr strukturālā stāvokļa pasliktināšanos daļēji noteica otrā, fondētā pensiju līmeņa ieviešana 2005. gadā — tiek lēsts, ka pārvedumi uz šā līmeņa shēmām palielinājās no 0,8 % no IKP 2005. gadā līdz 1,2 % un 1,3 % no IKP attiecīgi 2006. un 2007. gadā. Turklāt cigaretēm piemērojamo nodokļu palielināšana, pirms kuras dažādos izplatīšanas ķēdes posmos tika veidoti ievērojami cigarešu krājumi, izraisīja ievērojamas nodokļu ieņēmumu svārstības — 2003., 2005. un 2007. gadā tika iekasēti papildu nodokļu ieņēmumi, kam sekoja līdzvērtīgs ieņēmumu iztrūkums nākamajos godos, – attiecībā uz 2008. gadu Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozēs paredzēts, ka kopējais deficīts tiks vēl vairāk samazināts, sasniedzot 2,0 % no IKP, ko galvenokārt nodrošinās joprojām spēcīgās izaugsmes perspektīvas un atsevišķi ieņēmumu palielināšanas pasākumi, piemēram, uzņēmumu un iedzīvotāju ienākuma nodokļa bāzu paplašināšana un sociālo iemaksu maksimālā robežlieluma paaugstināšana. Tas atbilst oficiālajam 2008. gada februārī izvirzītajam budžeta deficīta mērķim — 2,0 % no IKP. Attiecībā uz 2009. gadu pavasara prognozēs paredzēts, ka, ja politika nemainīsies, deficīts pieaugs līdz 2,3 % no IKP. Tas liecina par to, ka budžeta deficīta samazināšana zem robežlieluma — 3 % no IKP — ir notikusi ticami un noturīgi. Paredzams, ka strukturālā bilance 2008. gadā pasliktināsies par aptuveni ¼ procentpunktiem no IKP un, ja politika nemainīsies, arī 2009. gadā pasliktināsies par aptuveni ¼ procentpunktiem. Tas jāskata kopsakarā ar nepieciešamību virzīties uz budžeta stāvokļa vidējā termiņa mērķi (VTM), kas attiecībā uz Slovākiju ir strukturālais deficīts mazliet zem 1% no IKP, – valsts parāds joprojām ir ievērojami mazāks par atsauces vērtību — 60 % no IKP. Tas ir samazinājies no 42,4 % no IKP 2003. gadā līdz 29,4 % 2007. gadā. Saskaņā ar 2008. gada pavasara prognozēm paredzams, ka parāda attiecība prognožu periodā pārsvarā saglabāsies stabila (ja politika nemainīsies). (6) Padome uzskata, ka pārmērīgais budžeta deficīts Slovākijā ir novērsts un līdz ar to Lēmums 2005/182/EK ir jāatceļ, IR PIEŅĒMUSI ŠO LĒMUMU. 1. pants No vispārējā novērtējuma secināms, ka pārmērīgais budžeta deficīts Slovākijā ir novērsts. 2. pants Ar šo tiek atcelts Lēmums 2005/182/EK. 3. pants Šis lēmums ir adresēts Slovākijas Republikai. Briselē, Padomes vārdā — priekšsēdētājs [1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). [2] OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). [3] Jaunākais Slovākijas paziņojums atrodams šajā adresē: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovākijā bija noteikts pārejas periods, lai īstenotu Eurostat 2004. gada 2. marta lēmumu par fondēto pensiju shēmu klasifikāciju, un līdz ar to līdz 2006. gadam budžeta deficīta un parāda rādītājus tā paziņoja, neietverot 2005. gada pensiju reformas tīrās izmaksas (2004. gada 23. septembra Eurostat News Release Nr. 117/2004 par pārejas periodu 2004. gada 2. marta Eurostat News Release Nr. 30/2004 publicētā lēmuma īstenošanai). Tā kā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras dokumentos, ieskaitot jo īpaši Padomes ieteikumu saskaņā ar EKL 104. panta 7. punktu, ir pilnībā ņemtas vērā no Eurostat 2004. gada marta lēmumiem izrietošās sekas, visi šajā dokumentā iekļautie budžeta deficīta un parāda rādītāji ietver pensiju reformas izmaksas un tādējādi ir pilnībā salīdzināmi. [5] SEC(2004)577. [6] OV L 62, 9.3.2005., 16. lpp. [7] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti attiecībā uz Slovākiju atrodami šajā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Eurostat News Release Nr. 54, 2008. gada 18. aprīlis. [10] Deficīta attiecība, kas publicēta pavasara paziņojumā iekļautajos sākotnējos rezultātos, parasti tiek pārskatīta (to palielinot vai samazinot). Vērtējot ES dalībvalstis kopumā, korekcijas parasti ir salīdzinoši nelielas, un to vidējais ir tuvs nullei. Attiecībā uz Slovākiju, ņemot vērā starpību starp pašlaik norādīto 2007. gada deficītu un deficīta atsauces vērtību, varbūtība, ka iespējamas vēlākas valsts budžeta datu pārskatīšanas rezultātā 2007. gada deficīta attiecība pārsniegs 3 % no IKP, ir zema. Pagaidām neatrisinātajiem jautājumiem attiecībā uz Slovākijas valsts pārvaldes dalījumu nozarēs (jo īpaši jautājumam par to, vai tādas veselības aizsardzības iestādes kā slimnīcas un veselības apdrošināšanas sabiedrības pareizāk klasificēt kā valsts vai privātajam sektoram piederīgas) nav būtiskas ietekmes uz risku, ka deficīta rādītājs pārskatīšanas rezultātā vēlāk varētu tikt palielināts vai samazināts. Lai arī sīkāki dati nav pieejami, ir pazīmes, kas liecina, ka šo iestāžu klasificēšanai attiecīgi valsts vai privātajā sektorā, lai nodrošinātu atbilstību ESA95 noteikumiem, finansiālā ietekme ir ļoti neliela. (Sk. Eurostat secinājumus par 2008. gada 10. un 11. martā notikušo Slovākijas apmeklējumu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , būs pieejams tuvākajā laikā). [11] Saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktu, lemjot par to, vai atcelt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, ja deficīts ir būtiski un pakāpeniski samazinājies un sasniedzis līmeni, kas tuvs atsauces vērtībai, jāņem vērā tīrās izmaksas, kādas ir pensiju reformai, ar ko ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kurā ietverts obligāts, pilnībā finansēts pensiju līmenis. Tā kā valsts kopbudžeta deficīts 2007. gadā bija zem noteiktās 3 % atsauces vērtības, minētā panta piemērošana nav jāapsver. [12] OV C 49, 22.2.2008., 44. lpp. [13] OV L 62, 9.3.2005., 16. lpp. [14] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). [15] OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). MT (...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ| Brussel 7.5.2008 SEG(2008) 572 finali Rakkomandazzjoni għal DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL li tħassar id-Deċiżjoni 2005/182/KE dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv fis-Slovakkja (preżentata mill-Kummissjoni) MEMORANDUM TA’ SPJEGAZZJONI 1. Sfond L-Artikolu 104 tat-Trattat jistabbilixxi li l-Istati Membri għandhom jevitaw żbilanċi eċċessivi u jiffissa proċedura għall-identifikazzjoni u l-korrezzjoni tagħhom. Il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE) hija speċifikata aktar fir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 dwar “li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv” ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). , li hija parti mill-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir. Skond l-Artikolu 104(2) tat-Trattat, il-Kummissjoni għandha tissorvelja l-konformità mad-dixxiplina baġitarja fuq bażi ta' żewġ kriterji, jiġifieri: (a) jekk id-defiċit pubbliku ppjanat jew attwali jaqbiżx il-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD (sakemm jew il-proporzjon tad-defiċit ma jkunx naqas sostanzjalment u kontinwament u jkun laħaq livell qrib il-valur ta' referenza; jew, alternattivament, l-eċċess fuq il-valur ta' referenza jkunx biss eċċezzjonali u temporanju, u l-proporzjon jibqax qrib il-valur ta' referenza); u (b) jekk id-dejn pubbliku jaqbiżx il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD (ħlief jekk il-proporzjon tad-dejn ikun qed jonqos biżżejjed u jkun qed joqrob b'ritmu sodisfaċenti lejn il-valur ta' referenza).[1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). Skond il-Protokoll dwar il-proċedura kontra l-iżbilanċ eċċessiv anness mat-Trattat, il-Kummissjoni tipprovdi d- data għall-implimentazzjoni tal-PŻE. Bħala parti mill-applikazzjoni ta’ dan il-Protokoll, l-Istati Membri jridu jinnotifikaw id- data dwar id-defiċits u d-dejn pubbliku rispettivi kif ukoll dwar fatturi varjabbli oħra marbuta ma’ dawn darbtejn fis-sena, jiġifieri qabel l-1 ta’ April u qabel l-1 ta’ Ottubru, skond l-Artikolu 4 tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 3605/93 ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). In-notifika l-iżjed riċenti li ntbagħtet lis-Slovakkja tidher fuq: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Is-Slovakkja bbenefikat minn perjodu ta' tranżizzjoni għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni ta' l-Eurostat tat-2 ta' Marzu 2004 dwar il-klassifikazzjoni ta' l-iskemi tal-pensjoni ffinanzjati u bħala riżultat id-defiċit notifikat u d-dejn jidhru mingħajr l-ispiża nett tar-riforma tal-pensjoni ta' l-2005 tagħhom sa April 2006 (Stqarrija għall-Istampa ta’ l-Eurostat Nru 117/2004 tat-23 ta' Settembru 2004 dwar il-perjodu ta' tranżizzjoni għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni fl-Istqarrija għall-Istampa ta’ l-Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta' Marzu 2004). Billi d-dokumenti differenti taħt il-PŻE, inkluż b'mod partikolari r-rakkomandazzjoni tal-Kunsill taħt l-Artikolu 104(7) kkunsidraw bis-sħiħ l-implikazzjonijiet tad-deċiżjonijiet ta' l-Eurostat ta' Marzu 2004, iċ-ċifri tad-defiċit u tad-dejn ikkwotati f'dan id-dokument jinkludu l-ispiża tar-riforma tal-pensjoni u għalhekk jistgħu jitqabblu għal kollox. .[2][3][4] ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). In-notifika l-iżjed riċenti li ntbagħtet lis-Slovakkja tidher fuq: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Is-Slovakkja bbenefikat minn perjodu ta' tranżizzjoni għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni ta' l-Eurostat tat-2 ta' Marzu 2004 dwar il-klassifikazzjoni ta' l-iskemi tal-pensjoni ffinanzjati u bħala riżultat id-defiċit notifikat u d-dejn jidhru mingħajr l-ispiża nett tar-riforma tal-pensjoni ta' l-2005 tagħhom sa April 2006 (Stqarrija għall-Istampa ta’ l-Eurostat Nru 117/2004 tat-23 ta' Settembru 2004 dwar il-perjodu ta' tranżizzjoni għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni fl-Istqarrija għall-Istampa ta’ l-Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta' Marzu 2004). Billi d-dokumenti differenti taħt il-PŻE, inkluż b'mod partikolari r-rakkomandazzjoni tal-Kunsill taħt l-Artikolu 104(7) kkunsidraw bis-sħiħ l-implikazzjonijiet tad-deċiżjonijiet ta' l-Eurostat ta' Marzu 2004, iċ-ċifri tad-defiċit u tad-dejn ikkwotati f'dan id-dokument jinkludu l-ispiża tar-riforma tal-pensjoni u għalhekk jistgħu jitqabblu għal kollox. Fit-12 ta' Mejju 2004, il-Kummissjoni tat bidu għall-PŻE għas-Slovakkja, permezz ta' l-adozzjoni ta' rapport skond l-Artikolu 104(3), fuq bażi ta' żbilanċ pubbliku ġenerali ta' 3.6 % tal-PGD fl-2003 SEG(2004) 577. . Fil-5 ta' Lulju 2004, il-Kunsill, fuq rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, iddeċieda li s-Slovakkja kellha żbilanċ żejjed skond l-Artikolu 104(6) ĠU L 62, 9.3.2005, p. 16. . Fl-istess waqt, u wkoll fuq il-bażi ta' rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, il-Kunsill indirizza r-rakkomandazzjonijiet skond l-Artikolu 104(7) lis-Slovakkja bil-għan li s-sitwazzjoni tad-defiċit pubbliku eċċessiv tintemm sa mhux aktar tard mill-2007 Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE mibgħuta lis-Slovakkja jinstabu fuq il-websajt: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEG(2004) 577. ĠU L 62, 9.3.2005, p. 16. Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE mibgħuta lis-Slovakkja jinstabu fuq il-websajt: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Fir-rakkomandazzjoni taħt l-Artikolu 104(7), il-Kunsill irrakkomanda lill-awtoritajiet Slovakki biex "jieħdu azzjoni fil-qafas ta' żmien mezzan sabiex jilħqu l-għan tagħhom li jniżżlu l-iżbilanċ taħt it-3 % tal-PGD b’mod kredibbli u sostenibbli sa l-2007 l-aktar tard, skond ir-rotta għat-tnaqqis ta' l-iżbilanċ kif speċifikata fl-Opinjoni tal-Kunsill tal-5 ta’ Lulju 2004 dwar il-programm ta’ konverġenza ppreżentat f'Mejju 2004"; biex "jimplimentaw b'ħeġġa l-miżuri previsti fil-programm ta' konverġenza ta' Mejju 2004 b'mod partikolari dawk relatati għal aktar riformi tal-kura tas-saħħa proposti u aktar razzjonalizzazzjoni tas-settur pubbliku"; biex "iħaffef l-aġġustament fiskali jekk ir-riformi strutturali implimentati jwasslu għal tkabbir ogħla milli mistenni fil-programm ta' konverġenza ta' Mejju 2004, b'mod partikolari billi kwalunkwe dħul ogħla minn dak stipulat fil-baġit jiġi ddefikat primarjament għat-tnaqqis aktar mgħaġġel tad-defiċit"; u biex "sal-5 ta' Novembru 2004 jieħdu azzjoni effettiva rigward il-miżuri previsti biex tintlaħaq il-mira ta' l-2005 għall-iżbilanċ; Barra minn hekk, il-Kunsill stieden lill-awtoritajiet Slovakki biex "isaħħu n-natura li torbot tal-qafas baġitarju ta' tliet snin bl-introduzzjoni ta' limiti ta' nfiq dettaljati fiż-żmien mezzan li għandhom jiġu adottati mill-Parlament". Tabella 1: Aġġustament approvat mill-Kunsill fl-5 ta' Lulju 2004 % tal-PGD, sakemm ma hemmx indikazzjoni mod ieħor|2003|2004|2005|2006|2007| Bilanċ ġenerali tal-gvernp.m.: Tkabbir reali tal-PGD (%)|-3.64.2|-4.04.1|-3.94.3|-3.95.0|-3.04.7| Sors : Ir-Rakkomandazzjoni tal-Kunsill skond l-Artikolu 104(7) u l-Opinjoni tal-Kunsill dwar il-programm ta' konverġenza ta' Mejju 2004, it-tnejn adottati fil-5 ta' Lulju 2004. Fit-22 ta' Diċembru 2004, jiġifieri wara l-iskadenza tad-data ta' l-għeluq għat-teħid ta' azzjoni stipulata fir-rakkomandazzjoni tal-Kunsill, il-Kummissjoni adottat komunikazzjoni lill-Kunsill, li kkonludiet li l-azzjoni meħudha sa dakinhar mis-Slovakkja kienet konsistenti mar-rakkomandazzjoni tal-Kunsill u li ma kienu jinħtieġu l-ebda passi skond il-PŻE f'dan l-istadju SEG(2004) 1630. . Fil-laqgħa tiegħu fit-18 ta’ Jannar 2005, il-Kunsill qabel ma’ din l-evalwazzjoni.[8] SEG(2004) 1630. Skond l-Artikolu 104(12), Deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv għandha titneħħa, fuq il-bażi ta’ rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, meta l-iżbilanċ eċċessiv fl-Istat Membru kkonċernat ikun, fl-opinjoni tal-Kunsill, ġie korrett. 2. Żviluppi riċenti dwar l-iżbilanċ Id- data disponibbli f'Mejju 2004, meta l-Kummissjoni daħlet il-PŻE għas-Slovakkja, indikat li l-iżbilanċ ta' l-2003 kien ta' 3.6 % tal-PGD u l-iżbilanċ kien mistenni jibqa' 'il fuq mill-valur ta' referenza fis-snin li ġejjin. Skond id- data pprovduta mill-Kummissjoni (Eurostat) wara r-rapport mis-Slovakkja qabel April 2008 Stqarrija għall-Istampa ta' l-Eurostat Nru 54 tat-18 ta' April 2008. , l-iżbilanċ ġenerali pubbliku baqa' inqas minn 3 % tal-PGD fis-snin 2003-2005 minħabba reviżjoni tad- data sussegwenti (fin-notifika ta' April 2007) li tirriżulta b'mod partikolari minn bidla fil-metodu ta' akkumulazzjoni ta' l-ammonti dovuti għad-dħul tat-taxxa. L-iżbilanċ ewlieni żdied għal 3.6 % tal-PGD fl-2006 (l-aktar minħabba żdieda sostanzjali fil-konsum governattiv ta' 1 % tal-PGD, il-ħażna minn qabel ta' l-2005 b'sigarretti fid-dawl ta' żieda imminenti fid-dazju u kostijiet tar-riformi tal-pensjoni akbar) qabel ma naqas għal 2.2 % tal-PGD fl-2007 Il-proporzjon ta' l-iżbilanċi huma ġeneralment riveduti - ’il fuq jew ’l isfel – wara l-pubblikazzjoni ta’ l-ewwel riżultati fin-notifika tar-Rebbiegħa. Għall-Istati Membri ta' l-UE f'daqqa, ir-reviżjonijiet huma normalment relattivament żgħar u bejn wieħed u ieħor mhux wisq aktar minn żero. Għas-Slovakkja, fid-dawl tal-qabża bejn l-iżbilanċ attwalment irrappurat għall-2007 u l-valur ta' referenza ta' l-izbilanċ, hemm probabbiltà żgħira li kwalunkwe reviżjoni futura potenzjali fil-kontijiet tal-gvern itella' l-proporzjon ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 għal livell li jaqbeż it-3 % tal-PGD. Il-fatt li hemm kwistjonijiet pendenti fid-delimitazzjoni settorjali tal-gvern ġenerali fis-Slovakkja (b'mod partikolari fuq il-klassifikazzjoni settorjali xierqa ta' l-unitajiet relatati mal-kura tas-saħħa, bħall-isptarijiet u l-kumpanijia ta' l-assigurazzjoni tas-saħħa fil-gvern ġenerali jew is-settur korporattiv) m'għandux impatt sinifikanti fuq ir-riskji 'l fuq u 'l isfel tar-reviżjonijiet ta' l-iżbilanċ fil-ġejjieni. Għalkemm id- data dettaljata mhix disponibbli, hemm indikazzjonijiet li l-bilanċ finanzjarju ta' l-unitajiet li jeħtieġu jiġu klassifikati mill-ġdid ġewwa l-gvern jew barra l-gvern, li għandu jkunu konsistenti mar-regoli ta' l-ESA95, huwa żgħir ħafna. (Ara s-sejbiet ta' l-Eurostat taż-żjara tad-djalogu s-Slovakka fl-10 u l-11 ta' Marzu 2008. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) .[9][10] Stqarrija għall-Istampa ta' l-Eurostat Nru 54 tat-18 ta' April 2008. Il-proporzjon ta' l-iżbilanċi huma ġeneralment riveduti - ’il fuq jew ’l isfel – wara l-pubblikazzjoni ta’ l-ewwel riżultati fin-notifika tar-Rebbiegħa. Għall-Istati Membri ta' l-UE f'daqqa, ir-reviżjonijiet huma normalment relattivament żgħar u bejn wieħed u ieħor mhux wisq aktar minn żero. Għas-Slovakkja, fid-dawl tal-qabża bejn l-iżbilanċ attwalment irrappurat għall-2007 u l-valur ta' referenza ta' l-izbilanċ, hemm probabbiltà żgħira li kwalunkwe reviżjoni futura potenzjali fil-kontijiet tal-gvern itella' l-proporzjon ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 għal livell li jaqbeż it-3 % tal-PGD. Il-fatt li hemm kwistjonijiet pendenti fid-delimitazzjoni settorjali tal-gvern ġenerali fis-Slovakkja (b'mod partikolari fuq il-klassifikazzjoni settorjali xierqa ta' l-unitajiet relatati mal-kura tas-saħħa, bħall-isptarijiet u l-kumpanijia ta' l-assigurazzjoni tas-saħħa fil-gvern ġenerali jew is-settur korporattiv) m'għandux impatt sinifikanti fuq ir-riskji 'l fuq u 'l isfel tar-reviżjonijiet ta' l-iżbilanċ fil-ġejjieni. Għalkemm id- data dettaljata mhix disponibbli, hemm indikazzjonijiet li l-bilanċ finanzjarju ta' l-unitajiet li jeħtieġu jiġu klassifikati mill-ġdid ġewwa l-gvern jew barra l-gvern, li għandu jkunu konsistenti mar-regoli ta' l-ESA95, huwa żgħir ħafna. (Ara s-sejbiet ta' l-Eurostat taż-żjara tad-djalogu s-Slovakka fl-10 u l-11 ta' Marzu 2008. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) Tniedet riforma tal-pensjoni fl-2005, li affettwat il-kontributi soċjali billi ddireġiet mill-ġdid 9 % tal-pagi gross lil pilastru tal-pensjoni (it-tieni) finanzjat. Minħabba interess pubbliku mifrux f'dan il-pilastru u tranżizzjoni gradwali, dawn it-trasferimenti tad-dħul huma stmati li żdiedu minn 0.8 % tal-PGD fl-2005 għal 1.2 % u 1.3 % tal-PGD fl-2006 u l-2007 rispettivament. Is-Slovakkja impenjat ruħha li żżid it-taxxi fuq is-sigarretti bil-mod il-mod sal-livelli minimi meħtieġa mill-UE. Għaldaqstant, it-taxxi żdiedu f'Mejju 2004, Jannar 2006 u Jannar 2008 u huma ppjanati li jerġgħu jiżdiedu f'Diċembru 2008. S'issa kull żieda saret wara ħażna minn qabel imdaqqsa ta' sigarretti fi stadji varji tal-katina tad-distribuzzjoni. Dan wassal għal bidliet fid-dħul tat-taxxi li rriżulta fi dħul tat-taxxi żejjed ta' madwar 0.1 %, 0.3 % u 0.5 % tal-PGD fl-2003, l-2005 u l-2007 rispettivament segwit minn tnaqqis fi dħul ekwivalenti fis-snin ta' wara. Barra minn hekk, is-Slovakkja għandha klejms fuq bosta pajjiżi barranin. Fl-2003, l-2005 u l-2007, it-tħassir ta' wħud minn dawn il-klejms żiedu l-iżbilanċ b'0.4 %, 0.9 % u 0.1 % tal-PGD rispettivament. Fid-dawl ta' l-iżbilanċ ta' l-2003 li kien aħjar minn dak stmat oriġinalment, l-iżviluppi ta' l-iżbilanċ ewlieni kienu konsistenti mad-data ta' l-għeluq għal korrezzjoni ta' l-iżbilanċ eċċessiv stipulat mill-Kunsill fir-rakkomandazzjoni 104(7) tiegħu għalkemm ir-rotta ta' konsolidazzjoni kienet differenti mhux ħażin. B'mod partikolari, fl-2007, l-iżbilanċ ewlieni naqas b'madwar 1½ % tal-PGD għal 2.2 % tal-PGD. Il-konsolidazzjoni fiskali bbenefikat mit-tkabbir sostnut tal-PGD, impjieg u tkabbir tad-dħul, li ppermettew lill-proporzjon ta' l-infiq meta mqabbel mal-PGD li jonqos aktar mill-proporzjon tad-dħul meta mqabbel mal-PGD. It-tnaqqis fil-proporzjon ta' l-infiq meta mqabbel mal-PGD minn 40.2 % tal-PGD fl-2003 għal 36.9 % tal-PGD fl-2007 ġie instigat mir-restrizzjoni u r-riformi fl-infiq. Dawn inkludew restrizzjonijiet fuq il-benefiċċji soċjali u tal-qgħad, ir-restrizzjoni tal-kondizzjonijiet għall-irtirar bikri u żieda gradwali fl-età ta' l-irtirar. Il-ħolqien tan-National Motorway Company fl-2005 ippermettiet lill-gvern biex jiffinanzja parzjalment il-bini ta' l-awtostrada permezz ta' self tas-settur privat. Min-naħa tad-dħul, ġiet introdotta riforma tat-taxxa komprensiva fl-2004, li tbiddel il-piż mit-tassazzjoni fuq id-dħul għal dik fuq il-konsum. Flimkien ma' l-2005, ir-riforma tal-pensjoni kkontribwiet għal tnaqqis fil-proporzjon tad-dħul meta mqabbel mal-PGD minn 37.5 % tal-PGD fl-2003 għal 34.7 % tal-PGD fl-2007. Ir-riżultat ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 huwa inqas mill-mira uffiċjali ta’ 2.9 % tal-PGD stabbilita fir-reviżjoni tal-programm ta’ konverġenza f’Diċembru 2006. Dan ir-riżultat aħjar minn dak mistenni ġie kkawżat minn PGD aħjar milli dak mistenni u tkabbir fl-impjieg, inqas kofinanzjament minn dak stipulat fil-baġit għall-fondi ta' l-UE u aktar ħażna minn qabel minn dak mistenni ta' sigarretti fl-aħħar ta' l-2007, instigat minn żieda fid-dazju fuq it-tabakk f'Jannar 2008 u li rriżulta fi dħul supplimentari ta' ½ % tal-PGD meta mqabbel ma' ¼ % tal-PGD mistenni mill-programm. Madankollu, iż-żieda ċiklika u d-dividendi tat-tkabbir mir-riformi strutturali ma ġewx sfruttati bis-sħiħ għal konsolidazzjoni fiskali. Bħala riżultat, l-iżbilanċ strutturali (jiġifieri l-bilanċ nett aġġustat ċiklikament ta’ miżuri ta’ darba u oħrajn temporanji) hu stmat li naqas minn xi 1½ % tal-PGD għal madwar 3 % tal-PGD fl-2006 qabel ma tjieb għal madwar 2½ % tal-PGD sa l-2007. Madankollu, il-ħolqien tat-tieni pilastru tal-pensjoni ffinanzjat fl-2005 ikkontribwixxa għal deterjorazzjoni strutturali Skond l-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97, deċiżjoni biex tneħħi deċiżjoni fuq l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha tikkunsidra l-kost nett ta' riforma tal-pensjoni li tintroduċi sistema b'bosta pilastri li tinkludi pilastru obbligatoru, iffinanzjat bis-sħiħ jekk l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob dak tal-valur ta' referenza. Billi l-iżbilanċ pubbliku ġenerali ta' l-2007 kien inqas mill-valur ta' referenza ta' 3 %, ma hemm l-ebda bżonn li l-applikazzjoni ta' dan l-Artikolu tiġi kkunsidrata. . [11] Skond l-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97, deċiżjoni biex tneħħi deċiżjoni fuq l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha tikkunsidra l-kost nett ta' riforma tal-pensjoni li tintroduċi sistema b'bosta pilastri li tinkludi pilastru obbligatoru, iffinanzjat bis-sħiħ jekk l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob dak tal-valur ta' referenza. Billi l-iżbilanċ pubbliku ġenerali ta' l-2007 kien inqas mill-valur ta' referenza ta' 3 %, ma hemm l-ebda bżonn li l-applikazzjoni ta' dan l-Artikolu tiġi kkunsidrata. 3. Stima ta’ x’se jkun l-iżbilanċ fis-sena 2008 u lilhinn minnha Skond it-tbassir mid-dipartimenti tal-Kummissjoni tar-Rebbiegħa 2008, l-iżbilanċ ewlieni hu mistenni jonqos iżjed għal 2.0 % tal-PGD fl-2008 qabel ma jiżdied għal 2.3 % tal-PGD fl-2009 (bis-suppożizzjoni tas-soltu "li ma kien hemm ebda tibdil fil-politika") fl-isfond ta' GDP li qiegħed jonqos tassew iżda li għadu sod u tkabbir ta' l-impjieg li qiegħed inaqqas fir-rata. Miżuri li jżiedu d-dħul inklużi fil-baġit ta' l-2008 bħat-twessigħ tal-bażi tat-taxxa fuq id-dħul korporattiv u personali u żieda fil-limitu massimu fuq il-kontributi soċjali huma mħabbra li jiġġeneraw dħul supplimentari ta' madwar ¼ % tal-PGD fl-2008. It-tnaqqis fid-dħul ġie instigat mill-ħażna minn qabel ta' sigarretti fl-2007 li probabbli li jiġi kkumpensat minn ħażna oħra ta' siġarretti motivata minn żieda iktar baxxa fid-dazju ppjanata għall-aħħar ta' l-2008. Barra minn hekk, ftuħ temporanju tat-tieni pilastru tal-pensjoni fl-ewwel nofs ta' l-2008, li jippermetti lill-parteċipanti attwali kollha li jitilqu u lill-parteċipanti ġodda li jissieħbu, għandu jwassal għal dħul ta' darba ta' madwar 0.1 % tal-PGD billi t-tfaddil akkumulat fis-snin ta' qabel fit-tieni pilastru se jiġu trasferiti lill-pilastru kontributorju jekk il-parteċipanti jiddeċiedu li jitilqu. Min-naħa ta' l-infiq, is-sussidji fuq il-biedja huma stabbiliti li jissoktaw jiżdiedu b'mod sostanzjali. Ir-raġuni ewlenija għad-deterjorazzjoni ta' l-2009 fit-tbassir tar-Rebbiegħa hi tnaqqis probabbli fid-dħul ta' xi ½ % tal-PGD minħabba ħażna oħra minn qabel sostanzjali mistennija kif imsemmi qabel ta' sigarretti fl-2008. Filwaqt li t-tbassir għall-2008 hu f'konformità ma' l-aħħar mira uffiċjali ta' 2 % tal-PGD (stabbilit mill-Ministeru tal-Finanzi fi Frar 2008 bħala reazzjoni għall-opinjoni tal-Kunsill ta' Frar 2008 dwar l-aġġornament ta' Novembru 2007 tal-programm ta' konverġenza) it-tbassir għall-2009 hu sinifikament iżjed mill-aħħar mira nazzjonali ta' 1.7 % tal-PGD (stabbilit f'April 2008 fil-ħarsa ġenerali għall-proposta tal-baġit il-ġdida) li għadha ma ssaħħitx minn miżuri espliċiti. L-iżbilanċ strutturali hu mistenni li jiddeterjora minn madwar 2½ % għal madwar 2¾ % tal-PGD bejn l-2007 u l-2008 li huma f'konformità mal-Patt ta' Stabbiltà u t-Tkabbir li jispeċifika li, għaż-żona ta' l-ewro u l-Istati Membri ta' l-ERM II, it-titjib annwali fil-bilanċ strutturali għandu jkun ta' 0.5 % tal-PGD bħala valur indikattiv u li l-aġġustament għandu jkun ogħla fi żminijiet ekonomiċi tajbin. Fl-2009, taħt is-suppożizzjoni tas-soltu li ma kien hemm ebda tibdil fil-politika, l-iżbilanċ strutturali hu mħabbar li jiddeterjora iżjed għal madwar 3 % tal-PGD b'mod partikolari minħabba l-ħażna minn qabel ta' sigarretti relatat mat-tnaqqis fid-dħul. Skond l-opinjoni tal-Kunsill ta' Frar 2008 ĠU C 49, 22.2.2008, p. 44. dwar l-aġġornament ta' Novembru 2007 tal-programm ta' konverġenza, il-pożizzjoni baġitarja fil-programm ma tidhirx biżżejjed biex tiżgura li l-għan mezzan (MTO) għas-Slovakkja, stabbilit bħala żbilanċ strutturali ta' kemmxejn inqas minn 1 % tal-PGD, jinkiseb sa l-aħħar tal-perjodu tal-programm (2010), kif maħsub fil-programm. Barra minn hekk, il-Kunsill ikkonkluda li l-bidla maħsuba fil-bilanċ strutturali għall-2008 mhix f'konformità mal-Patt u għandha tkun aktar ambizzjuża.[12] ĠU C 49, 22.2.2008, p. 44. 4. Żviluppi tad-dejn u tbassir Il-proporzjon tad-dejn naqas gradwalment minn 42.4 % tal-PGD fl-2003 għal 29.4 % tal-PGD fl-2007, jiġifieri ħafna inqas mis-60 % tal-valur ta' referenza tal-PGD, b'mod partikolari permezz tad-dħul ta' privatizzazzjoni. Skond it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 tad-dipartimenti tal-Kummissjoni, id-dejn pubbliku gross huwa mistenni jissokta jkun stabbli għall-perjodu mbassar (bis-suppożizzjoni li ma kien hemm ebda tibdil fil-politika). 5. Konklużjonijiet Id- data disponibbli f'Mejju 2004 indikat li l-iżbilanċ ta' l-2003 kien ta' 3.6 % tal-PGD u l-iżbilanċ kien mistenni jibqa' 'il fuq mill-valur ta' referenza fis-snin li ġejjin. Skond l-aħħar data , l-iżbilanċ pubbliku ġenerali baqa' inqas minn 3 % tal-PGD fis-snin 2003-2005 qabel ma żdied għal 3.6 % tal-PGD fl-2006 b'mod partikolari minħabba ż-żieda sostanzjali fil-konsum tal-gvern. L-iżbilanċ ewlieni mbagħad naqas għal 2.2 % tal-PGD fl-2007. Il-bilanċ strutturali, jiġifieri l-bilanċ nett aġġustat ċiklikament ta’ miżuri ta’ darba u oħrajn temporanji, naqas fl-2006 b'xi 2 % tal-PGD iżda tjieb bi ftit aktar minn ½ % tal-PGD fl-2007. Skond it-tbassir tad-dipartimenti tal-Kummissjoni fir-rebbiegħa 2008, id-defiċit ewlieni huwa mistenni li jonqos għal 2.0 % tal-PGD fl-2008 u, fuq bażi ta' ebda bidla fil-politika, biex jiżdied għal 2.3 % fl-2009. Dan jindika li l-iżbilanċ tniżżel għal taħt il-limitu ta' 3 % tal-livell tal-PGD b'mod kredibbli u sostenibbli. Id-dejn pubbliku gross ġenerali niżel minn 42.4 % tal-PGD fl-2003 għal 29.4 % fl-2007, ferm taħt il-valur ta’ referenza ta’ 60 % tal-PGD. Skond it-tbassir tad-dipartimenti tal-Kummissjoni tar-Rebbiegħa 2008, il-proporzjon tad-dejn huwa mistenni jissokta jkun stabbli għall-perjodu mbassar (fuq is-suppożizzjoni li ma kien hemm ebda tibdil fil-politika). Minn evalwazzjoni ġenerali, jirriżulta li l-qagħda ta' żbilanċ eċċessiv fis-Slovakka ġiet ikkoreġuta. Għalhekk, il-Kummissjoni tirrakkomanda lill-Kunsill biex iħassar id-deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv fis-Slovakkja. Tabella 2: Żviluppi baġitarji, 2003-2009 % tal-PGD, sakemm ma hemmx indikazzjoni mod ieħor|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)| Bilanċ ġenerali tal-gvern|-2.7|-2.4|-2.8|-3.6|-2.2|-2.0|-2.3(-2.0)|-2.3|-1.8(-1.7)| - Total tad-dħul|37.4|35.4|35.3|33.5|34.7|34.3|33.0|33.8|31.8| - Total ta' l-infiq|40.2|37.8|38.1|37.2|36.9|36.3|35.3|36.1|33.7| Li minnhom :|- spiża fuq l-imgħax|2.5|2.2|1.7|1.5|1.4|1.4|1.4|1.4|1.5| |- formazzjoni tal-kapital fiss gross|2.6|2.4|2.1|2.2|1.9|1.9|1.8|1.9|1.4| Kostijiet tar-riforma tal-pensjoni|0.0|0.0|0.8|1.2|1.3|1.3|1.3|1.3|1.3| Ħażna minn qabel ta' sigarretti (impatt nett)|0.1|-0.1|0.3|-0.3|0.5|-0.1|m.d.|-0.4|m.d.| Bilanċ primarju|-0.2|-0.2|-1.1|-2.2|-0.8|-0.6|-0.9|-1.0|-0.3| Miżuri ta' darba u dawk temporanji|-0.4|0.0|-0.9|0.0|-0.1|0.1|0.1|0.0|0.0| Bilanċ strutturali (1)|-1.4|-1.4|-1.0|-3.1|-2.6|-2.8|-3.1|-3.1|-2.4| Bilanċ primarju strutturali (1)|1.1|0.8|0.8|-1.7|-1.2|-1.5|-1.7|-1.7|-0.9| Dejn gross tal-gvern|42.4|41.4|34.2|30.4|29.4|29.2|30.8|29.7|30.5| Pm Tkabbir reali tal-PGD (%)|4.8|5.2|6.6|8.5|10.4|7.0|6.8|6.2|5.8| Pm Diskrepanza fil-produzzjoni|-3.2|-3.4|-3.2|-1.6|1.9|2.7|2.3|2.5|2.1| (1) Il-bilanċ (primarju) aġġustat ċiklikament bl-esklużjoni ta' miżuri ta' darba u ta’ dawk temporanji.(2) Bilanċi aġġustati ċiklikament u bilanċi strutturali u diskrepanzi fil-produzzjoni skond il-programm kif ikkalkulati mid-dipartimenti tal-Kummissjoni fuq il-bażi ta' l-informazzjoni fil-programm.(3) Suppożizzjoni ta' ebda tibdil fil-politika.Sorsi: Tbassir tad-dipartimenti tal-Kummissjoni fir-Rebbiegħa 2008 (COM) u l-aġġornament tal-programm ta' konverġenza (PK) ta' Novembru 2007 (Fil-parenteżi, l-aħħar miri nazzjonali stipulati fi Frar u April 2008).| Rakkomandazzjoni għal DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL li tħassar id-Deċiżjoni 2005/182/KE dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv fis-Slovakkja IL-KUNSILL TA’ L-UNJONI EWROPEA, Wara li kkunsidra t-Trattat li jistabbilixxi l-Komunità Ewropea, u partikolarment l-Artikolu 104(12) tiegħu, Wara li kkunsidra r-rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni, Billi: (1) Permezz tad-Deċiżjoni tal-Kunsill 2005/182/KE ĠU L 62, 9.3.2005, p. 16. , li ssegwi rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni skond l-Artikolu 104(6) tat-Trattat, ġie deċiż li kien hemm żbilanċ eċċessiv fis-Slovakkja. Il-Kunsill nnota li l-iżbilanċ pubbliku ġenerali kien ta' 3.6 % tal-PGD fl-2003, 'il fuq mit-3 % tal-valur ta' referenza tat-Trattat tal-PGD. [13] ĠU L 62, 9.3.2005, p. 16. (2) Fis-5 ta' Lulju 2004, skond l-Artikolu 104(7) tat-Trattat u l-Artikolu 3(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 tas-7 ta' Lulju 1997 dwar it-tħaffif u l-ikkjarifikar ta' l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' l-iżbilanċ eċċessiv ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). , il-Kunsill, fuq il-bażi tar-rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, għamel rakkomandazzjoni indirizzata lis-Slovakkja bil-għan li s-sitwazzjoni tad-defiċit pubbliku eċċessiv tinġieb fi tmiemha sa mhux aktar tard mill-2007. Ir-rakkomandazzjoni kienet ġiet ippubblikata.[14] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). (3) Skond l-Artikolu 104(12) tat-Trattat, id-Deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha titneħħa meta l-iżbilanċ eċċessiv fl-Istat Membru kkonċernat, fil-fehma tal-Kunsill, ikun ġie korrett. (4) Skond il-Protokoll dwar il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv anness mat-Trattat, il-Kummissjoni tipprovdi d- data għall-implimentazzjoni tal-proċedura. Bħala parti mill-applikazzjoni ta’ dan il-Protokoll, l-Istati Membri jridu jinnotifikaw id- data dwar id-defiċits u d-dejn pubbliċi u fatturi varjabbli oħra assoċjati, darbtejn fis-sena, jiġifieri qabel l-1 ta’ April u qabel l-1 ta’ Ottubru, skond l-Artikolu 4 tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 3605/93 tat-22 ta’ Novembru 1993 dwar l-applikazzjoni tal-Protokoll dwar il-proċedura ta' l-iżbilanċ eċċessiv mehmuża mat-Trattat li jistabbilixxi l-Komunità Ewropea ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). .[15] ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). (5) Fuq il-bażi tad- data pprovduta mill-Kummissjoni (Eurostat) skond l-Artikolu 8g(1) tar-Regolament (KE) Nru 3605/93 wara n-notifka mis-Slovakkja qabel l-1 ta’ April 2008 u fuq it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 mid-dipartimenti tal-Kummissjoni, il-konklużjonijiet li ġejjin huma ġġustifikati: – minħabba reviżjonijiet tad- data wara d-Deċiżjoni tal-Kunsill ta' l-2004 dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv, l-iżbilanċ pubbliku ġenerali baqa' inqas minn 3 % tal-PGD fis-snin 2003-2005. Wara żieda għal 3.6% tal-PGD fl-2006, tnaqqas għal 2.2 % tal-PGD fl-2007, li hu taħt il-valur ta' referenza ta’ l-iżbilanċ ta' 3 % tal-PGD. Dan jaqbel mal-mira ta’ 2.9 % tal-PGD fil-programm ta’ konverġenza ta’ Diċembru 2006; – il-konsolidazzjoni fiskali bbenefikat mit-tkabbir sostnut tal-PGD, impjieg u tkabbir tad-dħul, li ppermettew lill-proporzjon ta' l-infiq meta mqabbel mal-PGD li jonqos aktar mill-proporzjon tad-dħul meta mqabbel mal-PGD. Il-proporzjon ta' l-infiq meta mqabbel mal-PGD li nieżel ġie instigat mil-limiti u r-riformi fuq l-infiq bħal restrizzjonijiet sostanzjali fuq il-benefiċċji soċjali. Madankollu, iż-żieda ċiklika u d-dividendi tat-tkabbir mir-riformi strutturali ma ġewx sfruttati bis-sħiħ għal konsolidazzjoni fiskali. Bħala riżultat, l-iżbilanċ strutturali (jiġifieri l-bilanċ nett aġġustat ċiklikament ta’ miżuri ta’ darba u oħrajn temporanji) hu stmat li naqas minn xi 1½ % tal-PGD għal madwar 3 % tal-PGD fl-2006 qabel ma tjieb għal madwar 2½ % tal-PGD sa l-2007. Madankollu, parti mid-deterjorazzjoni strutturali tista' tiġi attribwita lill-introduzzjoni tat-tieni pilastru tal-pensjoni finanzjat fl-2005. It-trasferimenti lejn dan il-pilastru ġew stmati li żdiedu minn 0.8 % tal-PGD fl-2005 għal 1.2 % u 1.3 % tal-PGD fl-2007 u l-2007 rispettivament. Barra minn hekk, żidiet fit-taxxi fuq is-sigarretti saru wara ħażna minn qabel imdaqqsa ta' sigarretti fi stadji varji tal-katina ta' distribuzzjoni li wassal għal tibdil imdaqqas fid-dħul tat-taxxi li rriżulta fi dħul tat-taxxi żejjed fl-2003, l-2005 u l-2007 segwit minn tnaqqis fi dħul ekwivalenti fis-snin ta' wara, – għall-2008, it-tbassir mid-dipartimenti tal-Kummissjoni tar-Rebbiegħa 2008 jipprevedi li l-iżbilanċ ewlieni jitnaqqas iżjed, għal 2.0 % tal-PGD, instigat prinċipalment minn prospetti ta' tkabbir qawwija kontinwi u xi miżuri li jżidu d-dħul bħat-twessigħ tal-bażi tat-taxxa fuq id-dħul personali u korporattiva u żieda fil-limitu massimu dwar il-kontributi soċjali. Dan jinsab f'konformità mal-mira ta' l-iżbilanċ uffiċjali ta' 2.0 % tal-PGD fi Frar 2008. Għall-2009, it-tbassir tar-Rebbiegħa jipprevedi, fuq is-suppożizzjoni li ma kien hemm ebda tibdil fil-politika, żieda fl-iżbilanċ għal 2.3 % tal-PGD. Dan jindika li l-iżbilanċ tniżżel għal taħt il-limitu ta' 3 % tal-livell tal-PGD b'mod kredibbli u sostenibbli. Il-bilanċ strutturali huwa stmat li fl-2008 se jonqos b'madwar ¼ ta' punt perċentwali tal-PGD u, f'xenarju li ma jipprevedi l-ebda tibdil fil-politika, b'madwar ¼ ta' punt perċentwali fl-2009. Wieħed irid jara dan fl-isfond tal-ħtieġa li jsir progress lejn l-għan fuq perjodu medju (MTO) għall-qagħda tal-baġit, li għas-Slovakkja huwa żbilanċ strutturat ta' kemmxejn inqas minn 1 % tal-PGD. – id-dejn pubbliku jibqa' ferm taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD. Id-dejn pubbliku niżel minn 42.4 % tal-PGD fl-2003 għal 29.4 % fl-2007. Skond it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008, il-proporzjon tad-dejn huwa mistenni jissokta jkun stabbli għall-perjodu mbassar (fuq is-suppożizzjoni li ma kien hemm ebda tibdil fil-politika). (6) Fil-fehma tal-Kunsill, l-iżilanċ eċċessiv fis-Slovakkja ssewwa u għaldaqstant id-Deċiżjoni 2005/182/KE għandha titħassar. ADOTTA DIN ID-DEĊIŻJONI: Artikolu 1 Minn evalwazzjoni ġenerali, jirriżulta li l-qagħda ta' żbilanċ eċċessiv fis-Slovakka ġiet ikkoreġuta. Artikolu 2 Id-Deċiżjoni 2005/182/KE hija b’dan imneħħija. Artikolu 3 Din id-Deċiżjoni hija indirizzata lir-Repubblika tas-Slovakkja. Magħmula fi Brussell, Għall-Kunsill Il-President [1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). [2] ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). [3] In-notifika l-iżjed riċenti li ntbagħtet lis-Slovakkja tidher fuq: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Is-Slovakkja bbenefikat minn perjodu ta' tranżizzjoni għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni ta' l-Eurostat tat-2 ta' Marzu 2004 dwar il-klassifikazzjoni ta' l-iskemi tal-pensjoni ffinanzjati u bħala riżultat id-defiċit notifikat u d-dejn jidhru mingħajr l-ispiża nett tar-riforma tal-pensjoni ta' l-2005 tagħhom sa April 2006 (Stqarrija għall-Istampa ta’ l-Eurostat Nru 117/2004 tat-23 ta' Settembru 2004 dwar il-perjodu ta' tranżizzjoni għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni fl-Istqarrija għall-Istampa ta’ l-Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta' Marzu 2004). Billi d-dokumenti differenti taħt il-PŻE, inkluż b'mod partikolari r-rakkomandazzjoni tal-Kunsill taħt l-Artikolu 104(7) kkunsidraw bis-sħiħ l-implikazzjonijiet tad-deċiżjonijiet ta' l-Eurostat ta' Marzu 2004, iċ-ċifri tad-defiċit u tad-dejn ikkwotati f'dan id-dokument jinkludu l-ispiża tar-riforma tal-pensjoni u għalhekk jistgħu jitqabblu għal kollox. [5] SEG(2004) 577. [6] ĠU L 62, 9.3.2005, p. 16. [7] Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE mibgħuta lis-Slovakkja jinstabu fuq il-websajt: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEG(2004) 1630. [9] Stqarrija għall-Istampa ta' l-Eurostat Nru 54 tat-18 ta' April 2008. [10] Il-proporzjon ta' l-iżbilanċi huma ġeneralment riveduti - ’il fuq jew ’l isfel – wara l-pubblikazzjoni ta’ l-ewwel riżultati fin-notifika tar-Rebbiegħa. Għall-Istati Membri ta' l-UE f'daqqa, ir-reviżjonijiet huma normalment relattivament żgħar u bejn wieħed u ieħor mhux wisq aktar minn żero. Għas-Slovakkja, fid-dawl tal-qabża bejn l-iżbilanċ attwalment irrappurat għall-2007 u l-valur ta' referenza ta' l-izbilanċ, hemm probabbiltà żgħira li kwalunkwe reviżjoni futura potenzjali fil-kontijiet tal-gvern itella' l-proporzjon ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 għal livell li jaqbeż it-3 % tal-PGD. Il-fatt li hemm kwistjonijiet pendenti fid-delimitazzjoni settorjali tal-gvern ġenerali fis-Slovakkja (b'mod partikolari fuq il-klassifikazzjoni settorjali xierqa ta' l-unitajiet relatati mal-kura tas-saħħa, bħall-isptarijiet u l-kumpanijia ta' l-assigurazzjoni tas-saħħa fil-gvern ġenerali jew is-settur korporattiv) m'għandux impatt sinifikanti fuq ir-riskji 'l fuq u 'l isfel tar-reviżjonijiet ta' l-iżbilanċ fil-ġejjieni. Għalkemm id- data dettaljata mhix disponibbli, hemm indikazzjonijiet li l-bilanċ finanzjarju ta' l-unitajiet li jeħtieġu jiġu klassifikati mill-ġdid ġewwa l-gvern jew barra l-gvern, li għandu jkunu konsistenti mar-regoli ta' l-ESA95, huwa żgħir ħafna. (Ara s-sejbiet ta' l-Eurostat taż-żjara tad-djalogu s-Slovakka fl-10 u l-11 ta' Marzu 2008. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) [11] Skond l-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97, deċiżjoni biex tneħħi deċiżjoni fuq l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha tikkunsidra l-kost nett ta' riforma tal-pensjoni li tintroduċi sistema b'bosta pilastri li tinkludi pilastru obbligatoru, iffinanzjat bis-sħiħ jekk l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob dak tal-valur ta' referenza. Billi l-iżbilanċ pubbliku ġenerali ta' l-2007 kien inqas mill-valur ta' referenza ta' 3 %, ma hemm l-ebda bżonn li l-applikazzjoni ta' dan l-Artikolu tiġi kkunsidrata. [12] ĠU C 49, 22.2.2008, p. 44. [13] ĠU L 62, 9.3.2005, p. 16. [14] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). [15] ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). SK (...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV| Brusel, 7.5.2008 SEK(2008) 572 v konečnom znení Odporúčanie na ROZHODNUTIE RADY, ktorým sa zrušuje rozhodnutie 2005/182/ES o existencii nadmerného schodku na Slovensku (predložená Komisiou) DÔVODOVÁ SPRÁVA 1. Kontext Článkom 104 Zmluvy sa ustanovuje, že členské štáty by mali predchádzať nadmerným deficitom, a ustanovuje sa postup na účely ich identifikácie a korekcie. Postup pri nadmernom deficite (ďalej len „EDP“ - excessive deficit procedure ) je podrobne opísaný v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 o „urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku“ Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 5). , ktoré je súčasťou Paktu stability a rastu. Podľa článku 104 ods. 2 Zmluvy o ES musí Komisia monitorovať dodržiavanie rozpočtovej disciplíny na základe dvoch kritérií: a) či plánovaný alebo skutočný deficit verejných financií presiahol referenčnú hodnotu 3 % HDP (okrem prípadov, keď miera deficitu výrazne a neustále klesala a dosiahla úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote, alebo ak sa referenčná hodnota prevýši len výnimočne a dočasne a miera deficitu sa pohybuje tesne okolo referenčnej hodnoty) a b) či štátny dlh presahuje referenčnú hodnotu 60 % HDP (okrem prípadov, keď sa pomer dlhu dostatočne znižuje a uspokojivým tempom sa približuje k referenčnej hodnote).[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 5). V súlade s protokolom o postupe pri nadmernom deficite, pričom ten protokol je prílohou k Zmluve, Komisia poskytne údaje nevyhnutné na účely uplatňovania EDP. Ako súčasť uplatňovania tohto protokolu musia členské štáty oznámiť údaje o štátnych deficitoch a dlhoch a iných súvisiacich ukazovateľoch dvakrát ročne, a to pred 1. aprílom a pred 1. októbrom, v súlade s článkom 4 nariadenia Rady (ES) č. 3605/93 Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). , Najnovšie oznámenie Slovenska sa nachádza na tejto webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovensko využilo prechodné obdobie na vykonanie rozhodnutia Eurostatu z 2. marca 2004 o klasifikácii kapitalizačných dôchodkových systémov a v dôsledku toho do apríla 2006 notifikovalo údaje o deficitoch a dlhoch bez započítania čistej výšky nákladov na svoju dôchodkovú reformu z roku 2005 (tlačová správa Eurostatu č. 117/2004 z 23. septembra 2004 o prechodnom období na vykonanie rozhodnutia z tlačovej správy Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004). Keďže v rozličných dokumentoch v rámci EDP, vrátane najmä odporúčania Rady podľa článku 104 ods. 7, sa plne zohľadňovali dôsledky rozhodnutí Eurostatu z marca 2004, všetky údaje za deficity a dlhy uvedené v tomto dokumente zahŕňajú náklady na dôchodkovú reformu a sú preto plne porovnateľné. .[2][3][4] Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). Najnovšie oznámenie Slovenska sa nachádza na tejto webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovensko využilo prechodné obdobie na vykonanie rozhodnutia Eurostatu z 2. marca 2004 o klasifikácii kapitalizačných dôchodkových systémov a v dôsledku toho do apríla 2006 notifikovalo údaje o deficitoch a dlhoch bez započítania čistej výšky nákladov na svoju dôchodkovú reformu z roku 2005 (tlačová správa Eurostatu č. 117/2004 z 23. septembra 2004 o prechodnom období na vykonanie rozhodnutia z tlačovej správy Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004). Keďže v rozličných dokumentoch v rámci EDP, vrátane najmä odporúčania Rady podľa článku 104 ods. 7, sa plne zohľadňovali dôsledky rozhodnutí Eurostatu z marca 2004, všetky údaje za deficity a dlhy uvedené v tomto dokumente zahŕňajú náklady na dôchodkovú reformu a sú preto plne porovnateľné. Komisia začala 12. mája 2004 uplatňovať EDP pre Slovensko prijatím správy podľa článku 104 ods. 3 na základe celkového štátneho deficitu predstavujúceho 3,6 % HDP v roku 2003 SEK(2004) 577. . Rada 5. júla 2004 na základe odporúčania Komisie rozhodla, že Slovensko má podľa článku 104 ods. 6 nadmerný deficit Ú. v. ES L 62, 09.03.2005, s. 16. . Takisto na základe odporúčania Komisie Rada zároveň Slovensku adresovala odporúčania podľa článku 104 ods. 7 s cieľom odstrániť nadmerný deficit najneskôr do roku 2007 Všetky dokumenty týkajúce sa EDP pre Slovensko sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. Ú. v. ES L 62, 09.03.2005, s. 16. Všetky dokumenty týkajúce sa EDP pre Slovensko sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Rada vo svojom odporúčaní podľa článku 104 ods. 7 odporučila slovenským orgánom, aby „podnikli kroky v strednodobom rámci s cieľom dosiahnuť zníženie deficitu pod hranicu 3 % HDP najneskôr do roku 2007 dôveryhodným a udržateľným spôsobom v súlade s postupom na zníženie deficitu stanovenom v stanovisku Rady z 5. júla 2004 o konvergenčnom programe predloženom v máji 2004“; aby „rázne vykonali opatrenia naplánované v konvergenčnom programe v máji 2004, a najmä opatrenia týkajúce sa navrhovaných reforiem zdravotnej starostlivosti a ďalšej racionalizácie verejného sektora“; aby „zrýchlili fiškálne prispôsobenie, ak majú výsledkom uplatňovaných štrukturálnych reforiem je vyššia miera rastu, ako sa očakáva v konvergenčnom programe z mája 2004, a to najmä vyčlenením všetkých príjmov nad rámec rozpočtových prostriedkov primárne na urýchlené znižovanie schodku“; a aby „prijali účinné kroky do 5. novembra 2004 týkajúce sa opatrení na dosiahnutie cieľového deficitu v roku 2005“. Rada okrem toho vyzvala slovenské orgány, aby „posilnili záväzný charakter trojročného rozpočtového rámca zavedením podrobných strednodobých výdavkových stropov, ktoré prijme parlament“. Tabuľka 1: Úprava schválená Radou 5. júla 2004 % HDP, pokiaľ sa neuvádza inak|2003|2004|2005|2006|2007| Saldo verejných financiíp.m.: Rast reálneho HDP (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Zdroj : Odporúčanie Rady podľa článku 104 ods. 7 a stanovisko Rady o konvergenčnom programe z mája 2004, obe prijaté 5. júla 2004. Komisia 22. decembra 2004, t. j. po uplynutí termínu na prijatie opatrenia ustanoveného v odporúčaní Rady, schválila oznámenie Rade, v ktorom sa konštatuje, že opatrenia, ktoré Slovensko do toho času prijalo, boli v súlade s odporúčaním Rady a že v danej etape neboli v rámci EDP potrebné ďalšie opatrenia SEK(2004) 1630. . Rada na svojom zasadnutí 18. januára 2005 s týmto posudkom súhlasila.[8] SEK(2004) 1630. Podľa článku 104 ods. 12 je potrebné zrušiť rozhodnutie Rady o existencii nadmerného deficitu, na základe odporúčania Komisie, ak bol nadmerný deficit v príslušnom členskom štáte podľa názoru Rady odstránený. 2. Posledný vývoj deficitu Z údajov, ktoré boli k dispozícii v máji 2004, keď Komisia začala v prípade Slovenska uplatňovať EDP, vyplýva, že deficit v roku 2003 bol na úrovni 3,6 % HDP a očakávalo sa, že v nasledujúcich rokoch ostane nad referenčnou hodnotou. Podľa údajov, ktoré poskytla Komisia (Eurostat) po prijatí správ zo Slovenska pred aprílom 2008 Tlačová správa Eurostatu č. 54 z 18. apríla 2008. , ostal celkový štátny deficit v rokoch 2003-2005 pod úrovňou 3 % HDP vďaka následnej revízii údajov (v notifikácii z apríla 2007), čo je predovšetkým následkom zmeny prírastkovej metódy pri daňových príjmoch. Nominálny deficit sa v roku 2006 zvýšil na 3,6 % HDP (väčšinou zásluhou výrazného zvýšenia štátnej spotreby vo výške 1 % HDP, predzásobenia cigaretami v roku 2005 v očakávaní zvyšovania spotrebnej dane a zvýšených nákladov na dôchodkovú reformu) a následne klesol v roku 2007 na 2,2 % HDP Pomery deficitu sa zvyčajne revidujú – smerom nahor alebo nadol – po uverejnení prvého výsledku v jarnej notifikácii. Celkovo sú pre členské štáty EÚ revízie zvyčajne relatívne malé a v priemere bezvýznamne odlišné od nuly. V prípade Slovenska je vzhľadom na rozdiel medzi súčasným oznámeným deficitom za rok 2007 a referenčnou hodnotou pre deficit málo pravdepodobné, že by potenciálne revízie štátnych účtov zdvihli pomer deficitu za rok 2007 na úroveň prevyšujúcu 3 % HDP. Skutočnosť, že na Slovensku existujú nevyriešené otázky týkajúce sa odvetvovej delimitácie verejnej správy (najmä v oblasti odvetvovej klasifikácie subjektov súvisiacich so zdravotnou starostlivosťou, ako napr. nemocnice, a zdravotné poisťovne, vo verejnej správe alebo podnikovom sektore), nemá na riziká pohybu smerom nahor a nadol v revíziách deficitu v budúcnosti významný vplyv. Aj keď podrobné údaje nie sú k dispozícii, existujú náznaky, že finančné saldo jednotiek, ktoré je potrebné preklasifikovať v rámci verejnej správy alebo mimo nej, aby boli v súlade s pravidlami ESA95, je veľmi malá. (pozri zistenia Eurostatu o dialogickej návšteve Slovenska 10. a 11. marca 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , čoskoro k dispozícii.) .[9][10] Tlačová správa Eurostatu č. 54 z 18. apríla 2008. Pomery deficitu sa zvyčajne revidujú – smerom nahor alebo nadol – po uverejnení prvého výsledku v jarnej notifikácii. Celkovo sú pre členské štáty EÚ revízie zvyčajne relatívne malé a v priemere bezvýznamne odlišné od nuly. V prípade Slovenska je vzhľadom na rozdiel medzi súčasným oznámeným deficitom za rok 2007 a referenčnou hodnotou pre deficit málo pravdepodobné, že by potenciálne revízie štátnych účtov zdvihli pomer deficitu za rok 2007 na úroveň prevyšujúcu 3 % HDP. Skutočnosť, že na Slovensku existujú nevyriešené otázky týkajúce sa odvetvovej delimitácie verejnej správy (najmä v oblasti odvetvovej klasifikácie subjektov súvisiacich so zdravotnou starostlivosťou, ako napr. nemocnice, a zdravotné poisťovne, vo verejnej správe alebo podnikovom sektore), nemá na riziká pohybu smerom nahor a nadol v revíziách deficitu v budúcnosti významný vplyv. Aj keď podrobné údaje nie sú k dispozícii, existujú náznaky, že finančné saldo jednotiek, ktoré je potrebné preklasifikovať v rámci verejnej správy alebo mimo nej, aby boli v súlade s pravidlami ESA95, je veľmi malá. (pozri zistenia Eurostatu o dialogickej návšteve Slovenska 10. a 11. marca 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , čoskoro k dispozícii.) V roku 2005 bola začatá dôchodková reforma, ktorej vplyv na sociálne príspevky bol ten, že sa presmerovalo 9 % hrubej mzdy do kapitalizačného (druhého) dôchodkového piliera. Odhaduje sa, že vzhľadom na rozsiahly záujem verejnosti o tento pilier a postupný prechod tieto prevody príjmov narástli z 0,8 % HDP v roku 2005 na 1,2 % HDP v roku 2006 a 1,3 % HDP v roku 2007 v uvedenom poradí. Slovensko sa zaviazalo postupne zvyšovať dane z cigariet až na minimálne hodnoty požadované Európskou úniou. Následkom toho sa dane zvýšili v máji 2004, januári 2006 a januári 2008 a ich ďalšie zvýšenie sa plánuje na december 2008. Všetkým doterajším zvýšeniam predchádzalo rozsiahle predzásobovanie sa cigaretami na rozličných úrovniach distribučného reťazca. Toto viedlo k posunom v oblasti daňových príjmov, čo malo za následok dodatočné daňové príjmy v približnej výške 0,1 %, 0,3 % a 0,5 % HDP v rokoch 2003, 2005 a 2007 v uvedenom poradí a zodpovedajúce zníženie príjmov v nasledujúcich rokoch. Slovensko navyše disponuje pohľadávkami voči niekoľkým zahraničným krajinám. V rokoch 2003, 2005 a 2007 malo zrušenie niektorých z týchto pohľadávok za následok zvýšenie schodku o 0,4 %, 0,9 % a 0,1 % HDP v uvedenom poradí. Ak sa zoberie do úvahy schodok za rok 2003, ktorý bol lepší, než sa pôvodne predpokladalo, napriek výrazne odlišnému smerovaniu konsolidácie vývoj nominálneho schodku zodpovedal termínu na nápravu nadmerného deficitu, ktorý stanovila Rada vo svojom odporúčaní č. 104 ods. 7. Najmä v roku 2007 nominálny deficit klesol o takmer 1½ % HDP na úroveň 2,2 % HDP. Fiškálnej konsolidácii napomohli vzostupné trendy v HDP, zamestnanosti a raste príjmov, čím sa pomer výdavkov k HDP mohol znižovať rýchlejšie ako pomer príjmov k HDP. Pokles v pomere výdavkov k HDP z 40,2 % HDP v roku 2003 na 36,9 % HDP v roku 2007 bol takisto spôsobený obmedzením výdavkov a reformami v oblasti výdavkov. Tieto zahŕňali obmedzenia sociálnych dávok a dávok v nezamestnanosti, sprísňovanie podmienok na predčasný odchod do dôchodku a postupné zvyšovanie veku odchodu do dôchodku. Vytvorením Národnej diaľničnej spoločnosti v roku 2005 vláda získala nástroj na čiastočné financovanie výstavby diaľnic prostredníctvom pôžičiek zo súkromného sektora. Na strane príjmov sa v roku 2004 uskutočnila rozsiahla daňová reforma, ktorou sa ťažisko prenieslo z dane z príjmov na spotrebnú daň. Spolu s dôchodkovou reformou z roku 2005 prispela k poklesu pomeru príjmov k HDP z 37,4 % HDP v roku 2003 na 34,7 % HDP v roku 2007. Výsledný deficit za rok 2007 bol nižší ako oficiálna cieľová hodnota 2,9 % HDP stanovená v aktualizácii konvergenčného programu z decembra 2006. Podstatne lepšie príjmy boli výsledkom najmä vyššieho rastu HDP a zamestnanosti, než sa predpokladalo, nižšieho než rozpočtovaného spolufinancovania z fondov EÚ a vyššej miery predzásobenia cigaretami koncom roka 2007, než sa očakávalo, čoho príčinou bol nárast spotrebnej dane z tabaku v januári 2008 a následné dodatočné príjmy vo výške ½ % HDP oproti ¼ % HDP, ktoré sa podľa programu očakávali. Napriek tomu sa dividendy z cyklického rozmachu a rastu po štrukturálnych reformách nevyužili naplno na konsolidáciu financií. Výsledkom bolo, že štrukturálny deficit (t. j. čistý deficit očistený od cyklických vplyvov v súvislosti s jednorazovými a inými dočasnými opatreniami) sa zhoršil z približne 1½ % HDP v roku 2003 na približne 3 % HDP v roku 2006 a až potom sa do roku 2007 zlepšil na približnú úroveň 2½ % HDP. Vytvorením druhého kapitalizačného dôchodkového piliera v roku 2005 sa však prispelo k štrukturálnemu zhoršeniu Podľa článku 2 ods. 7 nariadenia (ES) č. 1467/97 by rozhodnutie o zrušení rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu malo zohľadňovať čisté náklady dôchodkovej reformy zavádzajúcej systém viacerých pilierov, ktorý obsahuje povinný, plne kapitalizačný pilier pre prípad, že sa deficit významne a nepretržite znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote. Keďže deficit verejných financií za rok 2007 bol pod hranicou referenčnej hodnoty 3 %, neexistuje potreba zvažovať uplatnenie tohto článku. . [11] Podľa článku 2 ods. 7 nariadenia (ES) č. 1467/97 by rozhodnutie o zrušení rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu malo zohľadňovať čisté náklady dôchodkovej reformy zavádzajúcej systém viacerých pilierov, ktorý obsahuje povinný, plne kapitalizačný pilier pre prípad, že sa deficit významne a nepretržite znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote. Keďže deficit verejných financií za rok 2007 bol pod hranicou referenčnej hodnoty 3 %, neexistuje potreba zvažovať uplatnenie tohto článku. 3. Prognózy deficitu na rok 2008 a ďalšie obdobia Podľa prognózy útvarov Komisie z jari 2008 sa očakáva, že nominálny deficit sa v roku 2008 najprv ďalej bude znižovať na 2,0 % HDP a následne v roku 2009 stúpne na úroveň 2,3 % HDP (pri bežnom predpoklade, že nedôjde k žiadnej zmene politík), pričom rast HDP sa napriek stále vysokej hodnote výrazne spomalí a rast zamestnanosti sa začne spomaľovať. Predpokladá sa, že opatreniami na zvýšenie príjmov zahrnuté v rozpočte na rok 2008, ako napríklad rozšírením základu dane z príjmov právnických a fyzických osôb a zvýšením maximálneho stropu pre sociálne dávky, sa v roku 2008 vytvoria dodatočné príjmy vo výške približne ¼ % HDP. Nedostatočné príjmy spôsobené predzásobením cigaretami v roku 2007 sa pravdepodobne značne vykompenzujú ďalším zásobovaním sa cigaretami motivovaným nižším zvýšením spotrebnej dane plánovaným na koniec roka 2008. Dočasným otvorením druhého dôchodkového piliera v prvej polovici roka 2008, ktorým sa existujúcim účastníkom umožní odísť z piliera a novým účastníkom do piliera vstúpiť, by sa navyše mali dosiahnuť jednorazové príjmy v približnej výške 0,1 % HDP, keďže úspory akumulované v predchádzajúcich rokoch v druhom pilieri sa prevedú do prvého piliera priebežného sporenia, ak sa účastníci rozhodnú z piliera vystúpiť. Na strane výdavkov sa predpokladá, že dotácie do poľnohospodárstva budú naďalej výrazne stúpať. Hlavným dôvodom zhoršenia, ktoré sa v jarnej prognóze predpokladá na rok 2009, je pravdepodobný nedostatok príjmov vo výške približne ½ % HDP, spôsobený už spomínaným očakávaným ďalším výrazným predzásobovaním sa cigaretami v roku 2008. Zatiaľ čo prognóza na rok 2008 je v súlade s najnovšou oficiálnou cieľovou hodnotou 2 % HDP (stanovenou ministerstvom financií vo februári 2008 v reakcii na stanovisko Rady z februára 2008 na aktualizáciu konvergenčného programu z novembra 2007), prognóza na rok 2009 je výrazne nad úrovňou najnovšej vnútroštátnej cieľovej hodnoty 1,7 % HDP (stanovenou v apríli 2008 v prehľade návrhu nového rozpočtu) bez toho, aby to bolo založené na explicitných opatreniach. Očakáva sa, že štrukturálny deficit sa medzi rokmi 2007 a 2008 zhorší z približne 2½ % na približne 2¾ % HDP, čo nie je v súlade s Paktom stability a rastu, a to značí, že v členských štátoch eurozóny a ERM II by sa za vzorovú hodnotu ročného vylepšovania štrukturálneho zostatku mala pokladať hodnota 0,5 % HDP a že v časoch dobrej hospodárskej situácie by úprava tohto ukazovateľa mala byť ešte vyššia. V roku 2009 sa v súlade s bežným predpokladom, že nedôjde k zmene politík, predpokladá, že hodnota štrukturálneho deficitu sa bude ďalej zhoršovať na približne 3 % HDP najmä v dôsledku poklesu príjmov v súvislosti s predzásobením cigaretami. Podľa stanoviska Rady z februára 2008 Ú. v. EÚ C 49, 22.2.2008, s. 44. o aktualizácii konvergenčného programu z novembra 2007 sa rozpočtová pozícia v programe zdá byť nedostatočná na to, aby sa na Slovensku zabezpečilo dosiahnutie strednodobého cieľa, ktorý sa stanovil ako štrukturálny deficit tesne pod hranicou 1% HDP, a to do konca programového obdobia (2010), ako sa to predpokladá v programe. Rada navyše konštatovala, že očakávaná zmena štrukturálneho zostatku za rok 2008 nie je v súlade s uvedeným paktom a mala by byť ambicióznejšia.[12] Ú. v. EÚ C 49, 22.2.2008, s. 44. 4. Vývoj dlhu a jeho prognózy Pomer dlhu sa postupne znížil zo 42,4 % HDP v roku 2003 na 29,4 % HDP v roku 2007, t. j. výrazne pod referenčnú hodnotu 60 % HDP, a to najmä vďaka výnosom z privatizácie. Podľa prognózy útvarov Komisie z jari 2008 sa očakáva, že hrubý verejný dlh ostane počas prognózovaného obdobia vo všeobecnosti na stabilnej úrovni (za predpokladu, že nedôjde k zmene politík). 5. Závery Z údajov dostupných v máji 2004 vyplýva, že deficit v roku 2003 bol na úrovni 3,6 % HDP a očakávalo sa, že v nasledujúcich rokoch ostane nad referenčnou hodnotou. Podľa najnovších údajov zostal celkový štátny deficit v rokoch 2003-2005 pod hranicou 3 % HDP a až v roku 2006 stúpol na 3,6 % HDP, čo bolo spôsobené hlavne výrazným zvýšením štátnej spotreby. Nominálny deficit následne klesol v roku 2007 na úroveň 2,2 % HDP. Štrukturálne saldo, t. j. cyklicky upravené saldo očistené od cyklických vplyvov jednorazových iných dočasných opatrení, sa v roku 2006 zhoršilo o približne 2 % HDP, avšak v roku 2007 sa opätovne zlepšilo o približne ½% HDP. Podľa prognózy útvarov Komisie z jari 2008 sa očakáva, že nominálny deficit sa v roku 2008 zníži na 2,0 % HDP a v roku 2009 sa pri nezmenenej politike zvýši na 2,3 %. Z týchto skutočností vyplýva, že deficit sa podarilo dôveryhodným a udržateľným spôsobom znížiť pod hranicu 3 % HDP. Hrubý štátny dlh sa znížil zo 42,4 % HDP v roku 2003 na 29,4 % v roku 2007, čo je výrazne pod referenčnou hodnotou 60 % HDP. Podľa prognózy útvarov Komisie z jari 2008 sa očakáva, že pomer dlhu zostane počas prognózovaného obdobia vo všeobecnosti stabilný (za predpokladu, že nedôjde k zmene politík). Z celkového posúdenia vyplýva, že nadmerný deficit bol na Slovensku odstránený. Preto Komisia odporúča Rade, aby svoje rozhodnutie o existencii nadmerného deficitu na Slovensku zrušila. Tabuľka 2: Vývoj rozpočtu, 2003-2009 % HDP, pokiaľ sa neuvádza inak|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)| Saldo verejných financií|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Celkové príjmy|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Celkové výdavky|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Z toho:|- úrokové výdavky|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |-tvorba hrubého fix. kapitálu|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Náklady na dôchodkovú reformu|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Predzásobovanie cigaretami (čistý vplyv)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|neuplatňuje sa|-0,4|neuplatňuje sa| Primárne saldo|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Jednorazové a dočasné opatrenia|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Štrukturálne saldo (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Štrukturálne primárne saldo (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Hrubý štátny dlh|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Rast reálneho HDP (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Produkčná medzera|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Cyklicky upravené (primárne) saldo s výnimkou jednorazových a dočasných opatrení.(2) Cyklicky upravené a štrukturálne saldá a produkčné medzery podľa programu, ktoré vypočítali útvary Komisie na základe informácií uvedených v programe.(3) Za predpokladu nezmenenej politiky.Zdroj: Prognóza útvarov Komisie z jari 2008 (KOM) a aktualizácia konvergenčného programu (KP) z novembra 2007 (v zátvorkách sa nachádzajú najnovšie vnútroštátne cieľové hodnoty stanovené vo februári a apríli 2008).| Odporúčanie na ROZHODNUTIE RADY, ktorým sa zrušuje rozhodnutie 2005/182/ES o existencii nadmerného schodku na Slovensku RADA EURÓPSKEJ ÚNIE, so zreteľom na Zmluvu o založení Európskeho spoločenstva, a najmä na jej článok 104 ods. 12, so zreteľom na odporúčanie Komisie, keďže: (1) Rozhodnutím Rady 2005/182/ES Ú. v. ES L 62, 9.3.2005, s. 16. sa po odporúčaní Komisie v súlade s článkom 104 ods. 6 Zmluvy rozhodlo o tom, že na Slovensku existuje nadmerný deficit. Rada poukázala na to, že celkový deficit verejných financií bol v roku 2003 na úrovni 3,6 % HDP, čo je nad referenčnou hodnotu 3 % HDP stanovenou v Zmluve. [13] Ú. v. ES L 62, 9.3.2005, s. 16. (2) Dňa 5. júla 2004 v súlade s článkom 104 ods. 7 Zmluvy a článkom 3 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 zo 7. júla 1997 o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 5). Rada na základe odporúčania Komisie vydala odporúčanie, ktoré bolo určené Slovensku s cieľom odstrániť nadmerný deficit najneskôr do konca roku 2007. Odporúčanie bolo uverejnené.[14] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 5). (3) V súlade s článkom 104 ods. 12 Zmluvy sa rozhodnutie Rady o existencii nadmerného deficitu má zrušiť, ak sa podľa názoru Rady v príslušnom členskom štáte nadmerný deficit odstráni. (4) V súlade s Protokolom o postupe pri nadmernom schodku, pričom tento protokol je prílohou k Zmluve, Komisia poskytne údaje na uplatňovanie postupu. Ako súčasť uplatňovania uvedeného protokolu majú členské štáty notifikovať údaje o štátnom deficite a zadlženosti ako aj o iných súvisiacich ukazovateľoch dvakrát ročne, a to pred 1. aprílom a pred 1. októbrom, v súlade s článkom 4 nariadenia Rady (ES) č. 3605/93 z 22. novembra 1993 o uplatňovaní Protokolu o postupe pri nadmernom schodku, ktorý tvorí prílohu k Zmluve o založení Európskeho spoločenstva Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). .[15] Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). (5) Na základe údajov, ktoré poskytla Komisia (Eurostat) v súlade s článkom 8g ods. 1 nariadenia (ES) č. 3605/93 na základe oznámenia Slovenska pred 1. aprílom 2008, a prognózy útvarov Komisie z jesene 2008 sú oprávnené tieto závery: – vzhľadom na revízie údajov po rozhodnutí Rady z roku 2004 o existencii nadmerného deficitu sa celkový štátny deficit schodok udržal v rokoch 2003-2005 pod hranicou 3 % HDP. Po zvýšení na 3,6 % HDP v roku 2006 sa v roku 2007 znížil na 2,2 % HDP, čo je pod referenčnou hodnotou deficitu 3 % HDP. Táto hodnota je porovnateľná s cieľovou hodnotou 2,9 % HDP stanovenou v aktualizácii konvergenčného programu z decembra 2006, – fiškálnej konsolidácii napomohli vzostupné trendy v HDP, zamestnanosti a raste príjmov, čím sa pomer výdavkov k HDP mohol znižovať rýchlejšie ako pomer príjmov k HDP. Znižujúci sa pomer výdavkov k HDP bol takisto spôsobený obmedzeniami výdavkov a reformami v oblasti výdavkov, ako napríklad výraznými obmedzeniami sociálnych dávok. Dividendy z cyklického rozmachu a rastu po štrukturálnych reformách sa však nevyužili naplno na konsolidáciu financií. V dôsledku toho sa odhaduje, že štrukturálny deficit (t. j. cyklicky upravený zostatok očistený od jednorazových a iných dočasných opatrení) sa zhoršil z približne 1½ % HDP v roku 2003 na približne 3 % HDP v roku 2006 a až potom v roku 2007 za zlepšil na hodnotu približne 2½ % HDP. Toto štrukturálne zhoršovanie je však možné čiastočne prisúdiť zavedeniu kapitalizačného druhého dôchodkového piliera v roku 2005, pričom prevody do tohto piliera sa podľa odhadov zvýšili z 0,8 % HDP v roku 2005 na 1,2 % HDP v roku 2006, resp. 1,3 % HDP v roku 2007. Zvyšovaním dane z cigariet, ktorému predchádzalo rozsiahle predzásobovanie cigaretami na rôznych stupňoch distribučného reťazca, sa okrem toho spôsobili rozsiahle posuny v daňových príjmoch, ktorých následkom boli dodatočné daňové príjmy v rokoch 2003, 2005 a 2007 nasledované zodpovedajúcimi zníženiami príjmov v rokoch nasledujúcich, – na rok 2008 sa v prognóze útvarov Komisie z jari 2008 predpokladá ďalšie znižovanie nominálneho schodku na hodnotu 2,0 % HDP najmä v dôsledku pokračujúcich výhľadov na výrazný rast a niektorých opatrení zameraných na zvýšenie príjmov, ako napríklad rozširovanie základu dane právnických a fyzických osôb a zvýšenie stropu v oblasti sociálnych príspevkov. Toto je v súlade s oficiálnou cieľovou hodnotou 2,0 % HDP stanovenou vo februári 2008. V uvedenej prognóze z jari sa na rok 2009 predpokladá zvýšenie deficitu na 2,3 % HDP za predpokladu, že nedôjde k zmene politík. Z týchto skutočností vyplýva, že deficit sa podarilo dôveryhodným a udržateľným spôsobom znížiť pod hranicu 3 % HDP. Očakáva sa, že štrukturálny zostatok sa v roku 2008 zníži o približne ¼ percentuálneho bodu HDP a za predpokladu, že nedôjde ku zmene politík, o približne ¼ percentuálneho bodu v roku 2009. Treba to chápať v súvislosti s potrebou napredovať smerom k splneniu strednodobého cieľa rozpočtovej pozície, ktorým je pre Slovensko štrukturálny deficit tesne pod hranicou 1 % HDP, – štátny dlh zostáva výrazne pod referenčnou hodnotou 60 % HDP. Klesol zo 42,4 % HDP v roku 2003 na 29,4 % v roku 2007. Podľa prognózy z jari 2008 sa očakáva, že pomer dlhu zostane počas prognózovaného obdobia vo všeobecnosti stabilný (za predpokladu, že nedôjde k zmene politík). (6) Podľa názoru Rady bol nadmerný deficit na Slovensku odstránený, a rozhodnutie 2005/182/ES by sa preto malo zrušiť. PRIJALA TOTO ROZHODNUTIE: Článok 1 Z celkového posúdenia vyplýva, že nadmerný deficit bol na Slovensku odstránený. Článok 2 Rozhodnutie 2005/182/ES sa týmto zrušuje. Článok 3 Toto rozhodnutie je určené Slovenskej republike. V Bruseli Za Radu predseda [1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 5). [2] Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). [3] Najnovšie oznámenie Slovenska sa nachádza na tejto webovej stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovensko využilo prechodné obdobie na vykonanie rozhodnutia Eurostatu z 2. marca 2004 o klasifikácii kapitalizačných dôchodkových systémov a v dôsledku toho do apríla 2006 notifikovalo údaje o deficitoch a dlhoch bez započítania čistej výšky nákladov na svoju dôchodkovú reformu z roku 2005 (tlačová správa Eurostatu č. 117/2004 z 23. septembra 2004 o prechodnom období na vykonanie rozhodnutia z tlačovej správy Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004). Keďže v rozličných dokumentoch v rámci EDP, vrátane najmä odporúčania Rady podľa článku 104 ods. 7, sa plne zohľadňovali dôsledky rozhodnutí Eurostatu z marca 2004, všetky údaje za deficity a dlhy uvedené v tomto dokumente zahŕňajú náklady na dôchodkovú reformu a sú preto plne porovnateľné. [5] SEK(2004) 577. [6] Ú. v. ES L 62, 09.03.2005, s. 16. [7] Všetky dokumenty týkajúce sa EDP pre Slovensko sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Tlačová správa Eurostatu č. 54 z 18. apríla 2008. [10] Pomery deficitu sa zvyčajne revidujú – smerom nahor alebo nadol – po uverejnení prvého výsledku v jarnej notifikácii. Celkovo sú pre členské štáty EÚ revízie zvyčajne relatívne malé a v priemere bezvýznamne odlišné od nuly. V prípade Slovenska je vzhľadom na rozdiel medzi súčasným oznámeným deficitom za rok 2007 a referenčnou hodnotou pre deficit málo pravdepodobné, že by potenciálne revízie štátnych účtov zdvihli pomer deficitu za rok 2007 na úroveň prevyšujúcu 3 % HDP. Skutočnosť, že na Slovensku existujú nevyriešené otázky týkajúce sa odvetvovej delimitácie verejnej správy (najmä v oblasti odvetvovej klasifikácie subjektov súvisiacich so zdravotnou starostlivosťou, ako napr. nemocnice, a zdravotné poisťovne, vo verejnej správe alebo podnikovom sektore), nemá na riziká pohybu smerom nahor a nadol v revíziách deficitu v budúcnosti významný vplyv. Aj keď podrobné údaje nie sú k dispozícii, existujú náznaky, že finančné saldo jednotiek, ktoré je potrebné preklasifikovať v rámci verejnej správy alebo mimo nej, aby boli v súlade s pravidlami ESA95, je veľmi malá. (pozri zistenia Eurostatu o dialogickej návšteve Slovenska 10. a 11. marca 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , čoskoro k dispozícii.) [11] Podľa článku 2 ods. 7 nariadenia (ES) č. 1467/97 by rozhodnutie o zrušení rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu malo zohľadňovať čisté náklady dôchodkovej reformy zavádzajúcej systém viacerých pilierov, ktorý obsahuje povinný, plne kapitalizačný pilier pre prípad, že sa deficit významne a nepretržite znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote. Keďže deficit verejných financií za rok 2007 bol pod hranicou referenčnej hodnoty 3 %, neexistuje potreba zvažovať uplatnenie tohto článku. [12] Ú. v. EÚ C 49, 22.2.2008, s. 44. [13] Ú. v. ES L 62, 9.3.2005, s. 16. [14] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 5). [15] Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie v znení nariadenia (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). SL (...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI| Bruselj, 7.5.2008 SEC(2008) 572 konč. Priporočilo ODLOČBA SVETA o razveljavitvi Odločbe 2005/182/ES o obstoju čezmernega primanjkljaja na Slovaškem (predložila Komisija) OBRAZLOŽITVENI MEMORANDUM 1. Ozadje V členu 104 Pogodbe je določeno, da se morajo države članice izogibati čezmernemu primanjkljaju, ter je opredeljen postopek za njegovo odkrivanje in zmanjševanje. Postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem je natančneje določen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o „pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem“ UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). , ki je del Pakta za stabilnost in rast. Komisija mora v skladu s členom 104(2) Pogodbe spremljati upoštevanje proračunske discipline na podlagi dveh meril, in sicer: (a) ali načrtovani ali dejanski javnofinančni primanjkljaj presega referenčno vrednost 3 % BDP (razen če se je delež primanjkljaja znatno in stalno zmanjševal ter dosegel ravni blizu referenčne vrednosti; oziroma če ni preseganje referenčne vrednosti le izjemno in začasno, delež pa ostaja blizu referenčne vrednosti); in (b) ali javni dolg presega referenčno vrednost 60 % BDP (razen če se delež dolga ne znižuje zadosti in ne približuje dovolj hitro referenčni vrednosti).[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). V skladu s Protokolom o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priložen Pogodbi, Komisija zagotovi podatke za izvajanje tega postopka. Države članice morajo v okviru uporabe tega protokola v skladu s členom 4 Uredbe Sveta (ES) št. 3605/93 UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). , Najnovejše obvestilo Slovaške je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovaška je lahko izkoriščala prehodno obdobje za izvajanje odločbe Eurostata z dne 2. marca 2004 o razvrstitvi naložbenih pokojninskih sistemov, in je zato prijavila zneske primanjkljaja in dolga brez neto stroškov svoje pokojninske reforme iz leta 2005 do aprila 2006 (sporočilo za javnost Eurostata št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004 o prehodnem obdobju za izvajanje odločbe iz sporočila za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004). Ker so v različnih dokumentih v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, zlasti v priporočilu Sveta v skladu s členom 104(7), v celoti upoštevane posledice odločbe Eurostata iz marca 2004, vsi zneski primanjkljaja in dolga, navedeni v tem dokumentu, vključujejo stroške pokojninske reforme, in so zato popolnoma primerljivi. dvakrat na leto sporočiti podatke o javnofinančnem primanjkljaju in dolgu ter drugih povezanih spremenljivkah, in sicer pred 1. aprilom in 1. oktobrom.[2][3][4] UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). Najnovejše obvestilo Slovaške je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovaška je lahko izkoriščala prehodno obdobje za izvajanje odločbe Eurostata z dne 2. marca 2004 o razvrstitvi naložbenih pokojninskih sistemov, in je zato prijavila zneske primanjkljaja in dolga brez neto stroškov svoje pokojninske reforme iz leta 2005 do aprila 2006 (sporočilo za javnost Eurostata št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004 o prehodnem obdobju za izvajanje odločbe iz sporočila za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004). Ker so v različnih dokumentih v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, zlasti v priporočilu Sveta v skladu s členom 104(7), v celoti upoštevane posledice odločbe Eurostata iz marca 2004, vsi zneski primanjkljaja in dolga, navedeni v tem dokumentu, vključujejo stroške pokojninske reforme, in so zato popolnoma primerljivi. Na podlagi javnofinančnega primanjkljaja v višini 3,6 % BDP leta 2003 SEC(2004) 577. je Komisija 12. maja 2004 s sprejetjem poročila v skladu s členom 104(3) Pogodbe začela izvajati postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Slovaško. Svet je 5. julija 2004 na priporočilo Komisije sklenil, da ima Slovaška čezmerni primanjkljaj v skladu s členom 104(6) UL L 62, 9.3.2005, str. 16. . Hkrati je Svet, tudi na podlagi priporočila Komisije, na Slovaško naslovil priporočila v skladu s členom 104(7), naj čim prej in najpozneje do leta 2007 odpravi čezmerni javnofinančni primanjkljaj Vsi dokumenti o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Slovaško so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. UL L 62, 9.3.2005, str. 16. Vsi dokumenti o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Slovaško so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Svet je slovaškim organom na podlagi člena 104(7) priporočil, naj „izvajajo ukrepe, ki so bili predvideni v srednjeročnem programu, da bi verodostojno in trajnostno dosegli cilj zmanjšanja primanjkljaja pod 3 % BDP najpozneje do leta 2007, v skladu s postopkom za zmanjšanje primanjkljaja, kot je določen v Mnenju Sveta z dne 5. julija 2004 o konvergenčnem programu, predloženem v maju 2004“; „odločno izvajajo ukrepe, ki so bili predvideni v konvergenčnem programu iz maja 2004, zlasti ukrepe, namenjene za predlagane nadaljnje reforme zdravstvenega varstva in nadaljnjo racionalizacijo javnega sektorja“; „pospešijo fiskalno prilagajanje, če izvajanje strukturnih reform povzroči višjo rast od pričakovane v konvergenčnem programu iz maja 2004, zlasti z dodelitvijo vseh prihodkov, višjih od načrtovanih, za hitrejše zmanjšanje primanjkljaja“; ter „do 5. novembra 2004 učinkovito ukrepajo, da bi dosegli ciljni primanjkljaj za leto 2005“. Poleg tega je Svet pozval slovaške organe, naj „utrdijo zavezujočo naravo triletnega proračunskega okvira z uvedbo natančnih srednjeročnih zgornjih mej odhodkov, ki jih sprejme parlament“. Tabela 1: Prilagoditev, ki jo je odobril Svet 5. julija 2004 % BDP, razen če ni navedeno drugače|2003|2004|2005|2006|2007| Javnofinančni saldoP.m.: realna rast BDP (%)|–3,64,2|–4,04,1|–3,94,3|–3,95,0|–3,04,7| Vir : Priporočilo Sveta na podlagi člena 104(7) in mnenje Sveta o konvergenčnem programu iz maja 2004, obe sprejeti 5. julija 2004. Komisija je 22. decembra 2004, tj. po izteku roka za sprejetje ukrepov, določenega v priporočilu Sveta, v sporočilu Svetu sklenila, da so ukrepi, ki jih je do takrat sprejela Slovaška, skladni s priporočilom Sveta, in da trenutno niso potrebni drugi ukrepi glede izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem SEC(2004) 1630. . Svet se je na sestanku 18. januarja 2005 strinjal s to oceno.[8] SEC(2004) 1630. V skladu s členom 104(12) Pogodbe se odločba Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja na podlagi priporočila Komisije razveljavi, če se je čezmerni primanjkljaj v zadevni državi članici po mnenju Sveta ustrezno zmanjšal. 2. Zadnja gibanja primanjkljaja Po podatkih, ki so bili na voljo maja 2004, ko je Komisija začela izvajati postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Slovaško, je primanjkljaj za leto 2003 znašal 3,6 % BDP, v naslednjih letih pa naj bi ostal nad referenčno vrednostjo. Na podlagi podatkov, ki jih je zagotovila Komisija (Eurostat) po obvestilu Slovaške pred aprilom 2008 Sporočilo za javnost Eurostata št. 54 z dne 18. aprila 2008. , je javnofinančni primanjkljaj med letoma 2003 in 2005 ostal pod 3 % BDP zaradi poznejše revizije podatkov (v obvestilu iz aprila 2007), ki je predvsem posledica spremembe v metodi evidentiranja davčnih prihodkov na podlagi poslovnih dogodkov. Dejanski primanjkljaj se je leta 2006 povečal na 3,6 % BDP (predvsem zaradi precejšnjega povečanja javne porabe v višini 1 % BDP, ustvarjanja predhodnih zalog cigaret v pričakovanju neizbežnega povišanja trošarin in višjih stroškov pokojninske reforme leta 2005), leta 2007 pa je se nato zmanjšal na 2,2 % BDP Deleži primanjkljaja se običajno popravijo – navzgor ali navzdol – po objavi prvega rezultata v spomladanskem obvestilu. Za večino držav članic EU kot celote so popravki običajno razmeroma majhni in v povprečju zanemarljivo večji od nič. Za Slovaško je glede na razliko med trenutno sporočenim primanjkljajem za leto 2007 in referenčno vrednostjo primanjkljaja malo verjetno, da bi morebitni prihodnji popravki javnih financ delež primanjkljaja iz leta 2007 dvignili nad stopnjo 3 % BDP. Dejstvo, da obstajajo nerešena vprašanja glede sektorske razmejitve javne uprave na Slovaškem (zlasti glede ustrezne sektorske razvrstitve enot v zdravstvenem varstvu, kot so bolnišnice in zdravstvene zavarovalnice v splošni upravi ali sektor gospodarstva), v prihodnosti ne vpliva bistveno na tveganje gibanja navzgor ali navzdol zaradi popravkov primanjkljajev. Čeprav podrobni podatki niso na voljo, obstajajo znaki, da je finančni saldo enot, ki jih je treba ponovno razvrstiti znotraj ali zunaj javne uprave v skladu s pravili ESR95, zelo majhen. (Glej ugotovitve Eurostata o obisku na Slovaškem 10. in 11. marca 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , kmalu na voljo). .[9][10] Sporočilo za javnost Eurostata št. 54 z dne 18. aprila 2008. Deleži primanjkljaja se običajno popravijo – navzgor ali navzdol – po objavi prvega rezultata v spomladanskem obvestilu. Za večino držav članic EU kot celote so popravki običajno razmeroma majhni in v povprečju zanemarljivo večji od nič. Za Slovaško je glede na razliko med trenutno sporočenim primanjkljajem za leto 2007 in referenčno vrednostjo primanjkljaja malo verjetno, da bi morebitni prihodnji popravki javnih financ delež primanjkljaja iz leta 2007 dvignili nad stopnjo 3 % BDP. Dejstvo, da obstajajo nerešena vprašanja glede sektorske razmejitve javne uprave na Slovaškem (zlasti glede ustrezne sektorske razvrstitve enot v zdravstvenem varstvu, kot so bolnišnice in zdravstvene zavarovalnice v splošni upravi ali sektor gospodarstva), v prihodnosti ne vpliva bistveno na tveganje gibanja navzgor ali navzdol zaradi popravkov primanjkljajev. Čeprav podrobni podatki niso na voljo, obstajajo znaki, da je finančni saldo enot, ki jih je treba ponovno razvrstiti znotraj ali zunaj javne uprave v skladu s pravili ESR95, zelo majhen. (Glej ugotovitve Eurostata o obisku na Slovaškem 10. in 11. marca 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , kmalu na voljo). Leta 2005 se je začela izvajati pokojninska reforma, ki je vplivala na socialne prispevke, saj je bilo 9 % bruto plač preusmerjenih v naložbeni (drugi) pokojninski steber. Zaradi širokega javnega zanimanja za ta steber in postopnega prehoda so se ti transferji prihodkov po ocenah povečali z 0,8 % BDP leta 2005 na 1,2 % BDP leta 2006 in 1,3 % BDP leta 2007. Slovaška se je zavezala, da bo davke na cigarete postopoma povišala do najnižjih ravni, ki jih zahteva EU. Tako so se davki povišali maja 2004, januarja 2006 in januarja 2008, spet pa naj bi se povišali decembra 2008. Pred vsemi dosedanjimi povišanji so bile ustvarjene precejšnje predhodne zaloge cigaret na različnih stopnjah distribucijske verige. To je povzročilo nihanja v davčnih prihodkih, zaradi česar so nastali davčni prihodki v približni višini 0,1 %, 0,3 % in 0,5 % BDP v letih 2003, 2005 in 2007 v tem zaporedju, sledili pa so jim enaki primanjkljaji v naslednjih letih. Poleg tega ima Slovaška terjatve do več tujih držav. Zaradi odpisa nekaterih izmed teh terjatev se je primanjkljaj v letih 2003, 2005 in 2007 povečal za 0,4 %, 0,9 % in 0,1 % BDP v tem zaporedju. Glede na primanjkljaj za leto 2003, ki je bil boljši, kot je bilo prvotno ocenjeno, se je dejanski primanjkljaj gibal v skladu z rokom za zmanjšanje čezmernega primanjkljaja, ki ga je določil Svet v priporočilu na podlagi člena 104(7) Pogodbe, čeprav je bil potek konsolidacije precej drugačen. Zlasti je pomembno, da se je leta 2007 dejanski primanjkljaj zmanjšal za skoraj 1,5 % BDP, tako da je znašal 2,2 % BDP. Na proračunsko konsolidacijo so ugodno vplivali naraščajoč BDP, rast zaposlovanja in rast prihodkov, ki so omogočili, da se razmerje med odhodki in BDP zmanjšuje hitreje kot razmerje med prihodki in BDP. Na zmanjšanje razmerja med odhodki in BDP s 40,2 % BDP leta 2003 na 36,9 % BDP leta 2007 so vplivale tudi omejitve in reforme odhodkov. Te vključujejo omejitve socialnih nadomestil in nadomestil za brezposelnost, strožje pogoje za predčasno upokojitev ter postopno povišanje upokojitvene starosti. Ustanovitev državnega podjetja za avtoceste v letu 2005 je vladi omogočila, da gradnjo avtocest delno financira s posojili zasebnega sektorja. Kar zadeva prihodke, je bila leta 2004 uvedena celovita davčna reforma, na podlagi katere je bila obdavčitev preusmerjena s prihodkov na porabo. Skupaj z davčno reformo iz leta 2005 je prispevala k zmanjšanju razmerja med prihodki in BDP s 37,4 % BDP leta 2003 na 34,7 % BDP leta 2007. Primanjkljaj za leto 2007 je bil pod 2,9 % BDP, kolikor je znašal uradni cilj, zastavljen v dopolnitvi konvergenčnega programa decembra 2006. Ta boljši rezultat je bil predvsem posledica rasti BDP in zaposlenosti, ki sta bili višji od predvidenih, sofinanciranja za sredstva EU, ki je bilo nižje od predvidenega, in predhodnih zalog cigaret konec leta 2007, ki so bile večje od pričakovanih in ki jih je sprožilo povišanje trošarine za tobačne izdelke januarja 2008 ter so imele za posledico dodatne prihodke v višini 0,5 % BDP v primerjavi z 0,25 % BDP, kot je predvideno v programu. Vendar se ciklični dvig in deleži rasti zaradi strukturnih reform niso v celoti izkoristili za proračunsko konsolidacijo. Posledično se je strukturni primanjkljaj (tj. ciklično prilagojen primanjkljaj brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov) še poslabšal in se s približno 1,5 % BDP v letu 2003 povečal na približno 3 % BDP v letu 2006, nato pa se je do leta 2007 zmanjšal na približno 2,5 % BDP. Vendar je k poslabšanju strukturnega primanjkljaja delno prispevala tudi uvedba drugega naložbenega pokojninskega stebra leta 2005 V skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 je treba pri odločbi o razveljavitvi odločbe o obstoju čezmernega primanjkljaja upoštevati neto stroške pokojninske reforme, s katero se uvaja večstebrni sistem, ki vključuje obvezni naložbeni steber, če se je primanjkljaj bistveno in nenehno zmanjševal in dosegel stopnjo, ki je blizu referenčni vrednosti. Ker je bil javnofinančni primanjkljaj leta 2007 pod 3-odstotno referenčno vrednostjo, ni potrebe za uporabo navedenega člena. . [11] V skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 je treba pri odločbi o razveljavitvi odločbe o obstoju čezmernega primanjkljaja upoštevati neto stroške pokojninske reforme, s katero se uvaja večstebrni sistem, ki vključuje obvezni naložbeni steber, če se je primanjkljaj bistveno in nenehno zmanjševal in dosegel stopnjo, ki je blizu referenčni vrednosti. Ker je bil javnofinančni primanjkljaj leta 2007 pod 3-odstotno referenčno vrednostjo, ni potrebe za uporabo navedenega člena. 3. Projekcije primanjkljaja za leto 2008 in pozneje Glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da se bo glavni primanjkljaj še naprej zmanjševal in bo leta 2008 dosegel 2,0 % BDP, nato pa se bo v letu 2009 povečal na 2,3 % BDP (ob običajni nespremenjeni politiki), pri čemer se bo rast BDP in zaposlovanja izrazito upočasnila, vendar bo še vedno velika. Ukrepi za povečanje prihodkov, vključeni v proračun za leto 2008, kot sta širitev osnove za davke od dohodkov pravnih oseb in dohodnino ter povišanje najvišje zgornje meje za socialne prispevke, naj bi v letu 2008 ustvarili dodatne prihodke v približni višini 0,25 % BDP. Primanjkljaj v prihodkih zaradi ustvarjanja predhodnih zalog cigaret v letu 2007 bo verjetno izravnan z nadaljnjim kopičenjem zalog cigaret zaradi manjšega povišanja trošarin, predvidenega za konec leta 2008. Poleg tega bi moralo imeti začasno odprtje drugega pokojninskega stebra v prvi polovici leta 2008, ki omogoča izstop vsem trenutnim udeležencem in vstop novim udeležencem, za posledico enkratni prihodek v približni višini 0,1 % BDP, ker bodo prihranki, ustvarjeni v preteklih letih v drugem stebru, preneseni v obvezni dokladni steber, če se udeleženci odločijo izstopiti. Pri odhodkih naj bi se kmetijske subvencije še naprej bistveno povečevale. Glavni razlog za poslabšanje v letu 2009, predvideno v spomladanski napovedi, je verjetni primanjkljaj v prihodkih v približni višini 0,5 % BDP zaradi že omenjenega nadaljnjega ustvarjanja precejšnjih zalog cigaret, ki se pričakuje v letu 2008. Medtem ko je napoved za leto 2008 skladna z zadnjim uradnim ciljem 2 % BDP (ki ga je določilo ministrstvo za finance februarja 2008 kot odziv na mnenje Sveta iz februarja 2008 o dopolnitvi konvergenčnega programa iz novembra 2007), pa je napoved za leto 2009 bistveno presegla zadnji nacionalni cilj 1,7 % BDP (določen aprila 2008 v osnutku novega predloga proračuna), ki še ni podprt z določenimi ukrepi. Strukturni primanjkljaj naj bi se med letoma 2007 in 2008 povečal s približno 2,5 % BDP na približno 2,75 % BDP, kar ni skladno s Paktom za stabilnost in rast, v katerem je določeno, da mora za države članice euroobmočja in MDT II merilo za letno izboljšanje strukturnega salda znašati 0,5 % BDP ter da mora biti prilagoditev višja v obdobju ugodnejših gospodarskih razmer. Ob predpostavki, da ne bo sprememb politik, se bo strukturni primanjkljaj v letu 2009 še poslabšal in dosegel približno 3 % BDP, in sicer predvsem zaradi primanjkljaja v prihodkih, povezanega z ustvarjanjem predhodnih zalog cigaret. V skladu z mnenjem Sveta iz februarja 2008 UL C 49, 22.2.2008, str. 44. o dopolnitvi konvergenčnega programa iz novembra 2007 se zdi, da proračunska naravnanost v programu ne zadostuje, da bi se lahko srednjeročni cilj za Slovaško, in sicer strukturni primanjkljaj malo pod 1% BDP, dosegel do konca programskega obdobja (2010), kot je predvideno v programu. Svet je tudi sklenil, da sprememba, predvidena v strukturnem saldu za leto 2008, ni skladna s Paktom za stabilnost in rast in da mora biti bolj ambiciozno zastavljena.[12] UL C 49, 22.2.2008, str. 44. 4. Gibanje in napoved dolga Delež dolga se je postopoma zmanjševal z 42,4 % BDP leta 2003 na 29,4 % BDP leta 2007, kar je precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP, razlog za to pa so predvsem prihodki iz privatizacije. Glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da bo bruto javni dolg v napovedanem obdobju ostal na splošno stabilen (ob nespremenjeni politiki). 5. Sklepi Po podatkih, ki so bili na voljo maja 2004, je primanjkljaj za leto 2003 znašal 3,6 % BDP, v naslednjih letih pa naj bi ostal nad referenčno vrednostjo. Po zadnjih podatkih je javnofinančni primanjkljaj med letoma 2003 in 2005 ostal pod 3 % BDP in se nato leta 2006 povečal na 3,6 % BDP predvsem zaradi precejšnjega povečanja javne porabe. Glavni primanjkljaj se je nato leta 2007 zmanjšal na 2,2 % BDP. Strukturni saldo, to je ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov, se je leta 2006 poslabšal za približno 2 % BDP, nato pa se je leta 2007 spet izboljšal za približno 0,5 % BDP. Glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da se bo glavni primanjkljaj še naprej zmanjševal in leta 2008 dosegel 2,0 % BDP, nato pa se bo ob nespremenjeni politiki v letu 2009 povečal na 2,3 % BDP. To kaže, da se je primanjkljaj verodostojno in trajnostno zmanjšal pod zgornjo mejo 3 % BDP. Javnofinančni dolg se je zmanjšal z 42,4 % BDP leta 2003 na 29,4 % leta 2007, kar je precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. Glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da bo delež dolga v napovedanem obdobju ostal na splošno stabilen (ob nespremenjeni politiki). Iz celovite ocene sledi, da je čezmerni primanjkljaj na Slovaškem odpravljen. V skladu s tem Komisija Svetu priporoča, naj razveljavi svojo odločbo o obstoju čezmernega primanjkljaja na Slovaškem. Tabela 2: Proračunski razvoj v obdobju 2003–2009 % BDP, razen če ni navedeno drugače|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|KP (2)|COM (3)|KP (2)| Javnofinančni saldo|–2,7|–2,4|–2,8|–3,6|–2,2|–2,0|–2,3(–2,0)|–2,3|–1,8(–1,7)| - Skupaj prihodki|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Skupaj odhodki|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Od tega:|- odhodki za obresti|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |- bruto naložbe v osnovna sredstva|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Stroški pokojninske reforme|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Predhodne zaloge cigaret (neto učinek)|0,1|–0,1|0,3|–0,3|0,5|–0,1|ni podatkov|–0,4|ni podatkov| Primarni saldo|–0,2|–0,2|–1,1|–2,2|–0,8|–0,6|–0,9|–1,0|–0,3| Enkratni in začasni ukrepi|–0,4|0,0|–0,9|0,0|–0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Strukturni saldo (1)|–1,4|–1,4|–1,0|–3,1|–2,6|–2,8|–3,1|–3,1|–2,4| Strukturni primarni saldo (1)|1,1|0,8|0,8|–1,7|–1,2|–1,5|–1,7|–1,7|–0,9| Bruto javni dolg|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm realna rast BDP (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm proizvodna vrzel|–3,2|–3,4|–3,2|–1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Ciklično prilagojeni (primarni) saldo brez enkratnih in začasnih ukrepov.(2) Ciklično prilagojeni saldo in strukturni saldo ter proizvodne vrzeli v skladu s programom, kot so jih izračunale službe Komisije na podlagi informacij v programu.(3) Ob nespremenjeni politiki.Vira: Spomladanska napoved služb Komisije za leto 2008 (COM) in posodobitev konvergenčnega programa iz novembra 2007 (KP) (V oklepajih so zadnji nacionalni cilji, zastavljeni februarja in aprila 2008.).| Priporočilo ODLOČBA SVETA o razveljavitvi Odločbe 2005/182/ES o obstoju čezmernega primanjkljaja na Slovaškem SVET EVROPSKE UNIJE JE – ob upoštevanju Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti in zlasti člena 104(12) Pogodbe, ob upoštevanju priporočila Komisije, ob upoštevanju naslednjega: (1) Z Odločbo Sveta 2005/182/ES UL L 62, 9.3.2005, str. 16. , ki je sledila priporočilu Komisije v skladu s členom 104(6) Pogodbe, je bila sprejeta odločitev, da na Slovaškem obstaja čezmerni primanjkljaj. Svet je opozoril, da je javnofinančni primanjkljaj leta 2003 znašal 3,6 % BDP, kar je nad referenčno vrednostjo 3 % BDP iz Pogodbe. [13] UL L 62, 9.3.2005, str. 16. (2) Svet je 5. julija 2004 v skladu s členom 104(7) Pogodbe in členom 3(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 z dne 7. julija 1997 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). po priporočilu Komisije na Slovaško naslovil priporočilo, v skladu s katerim mora Slovaška odpraviti stanje čezmernega primanjkljaja najpozneje do leta 2007. Priporočilo je bilo objavljeno.[14] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). (3) V skladu s členom 104(12) Pogodbe je treba odločbo Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja razveljaviti, če se je čezmerni primanjkljaj v zadevni državi članici po mnenju Sveta ustrezno zmanjšal. (4) V skladu s Protokolom o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priložen Pogodbi, Komisija zagotovi podatke za izvajanje postopka. Države članice morajo v okviru uporabe tega protokola dvakrat na leto sporočiti podatke o javnofinančnem primanjkljaju in dolgu ter drugih s tem povezanih spremenljivkah, in sicer pred 1. aprilom in 1. oktobrom, v skladu s členom 4 Uredbe Sveta (ES) št. 3605/93 z dne 22. novembra 1993 o uporabi Protokola o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priloga k Pogodbi o ustanovitvi Evropske skupnosti UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). .[15] UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). (5) Na podlagi podatkov, ki jih je po sporočilu Slovaške pred 1. aprilom 2008 zagotovila Komisija (Eurostat) v skladu s členom 8g(1) Uredbe (ES) št. 3605/93, in spomladanske napovedi služb Komisije za leto 2008 so utemeljene naslednje ugotovitve: – zaradi revizije podatkov po odločbi Sveta iz leta 2004 o obstoju čezmernega primanjkljaja je javnofinančni primanjkljaj med letoma 2003 in 2005 ostal pod 3 % BDP. Leta 2006 se je povečal na 3,6 % BDP, nato pa se je leta 2007 zmanjšal na 2,2 % BDP, kar je pod referenčno vrednostjo 3 % BDP. To je primerljivo s ciljem 2,9 % BDP, zastavljenim v dopolnitvi konvergenčnega programa iz decembra 2006; – na proračunsko konsolidacijo so ugodno vplivali naraščajoč BDP, rast zaposlovanja in rast prihodkov, ki so omogočili, da se razmerje med odhodki in BDP zmanjšuje hitreje kot razmerje med prihodki in BDP. Na zmanjševanje razmerja med odhodki in BDP so vplivale tudi omejitve in reforme odhodkov, kot so precejšnje omejitve socialnih nadomestil. Vendar pa se ciklični dvig in deleži rasti zaradi strukturnih reform niso v celoti izkoristili za proračunsko konsolidacijo. Posledično se je strukturni primanjkljaj (tj. ciklično prilagojen primanjkljaj brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov) po ocenah še poslabšal in se s približno 1,5 % BDP leta 2003 povečal na približno 3 % BDP v letu 2006, nato pa se je do leta 2007 zmanjšal na približno 2,5 % BDP. Vendar se lahko strukturno poslabšanje delno pripiše uvedbi drugega naložbenega pokojninskega stebra leta 2005, saj so se transferji v ta steber po ocenah povečali z 0,8 % BDP leta 2005 na 1,2 % BDP leta 2006 in 1,3 % BDP leta 2007. Poleg tega so povišanja trošarin za cigarete, pred katerimi so bile ustvarjene precejšnje predhodne zaloge cigaret na različnih stopnjah distribucijske verige, povzročila velika nihanja v davčnih prihodkih, zaradi česar so v letih 2003, 2005 in 2007 nastali dodatni davčni prihodki, ki so jim v naslednjih letih sledili enaki primanjkljaji; – glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da se bo dejanski primanjkljaj v letu še naprej zmanjševal in dosegel 2,0 % BDP, na kar bodo vplivali predvsem možnosti za trajno veliko rast in nekateri ukrepi za povečanje prihodkov, kot sta širitev osnove za davke od dohodkov pravnih oseb in dohodnino ter povišanje najvišje zgornje meje za socialne prispevke. To je skladno z uradnim ciljem primanjkljaja v višini 2 % BDP, zastavljenim februarja 2008. Za leto 2009 pa spomladanska napoved ob nespremenjeni politiki predvideva povečanje primanjkljaja na 2,3 % BDP. To kaže, da se je primanjkljaj verodostojno in trajnostno zmanjšal pod zgornjo mejo 3 % BDP. Strukturni saldo se bo po napovedi v letu 2008 poslabšal za približno 0,25 odstotne točke BDP in ob nespremenjeni politiki še za približno 0,25 odstotne točke v letu 2009. Pri tem je treba upoštevati potrebo po doseganju srednjeročnega cilja za proračunsko stanje, ki je za Slovaško strukturni primanjkljaj malo pod 1 % BDP; – javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. Zmanjšal se je z 42,4 % BDP leta 2003 na 29,4 % leta 2007. Glede na spomladansko napoved za leto 2008 se pričakuje, da bo delež dolga v napovedanem obdobju ostal na splošno stabilen (ob nespremenjeni politiki). (6) Po mnenju Sveta je bil čezmerni primanjkljaj na Slovaškem odpravljen, zato je treba Odločbo 2005/182/ES razveljaviti – SPREJEL NASLEDNJO ODLOČBO: Člen 1 Iz celovite ocene sledi, da je čezmerni primanjkljaj na Slovaškem odpravljen. Člen 2 Odločba 2005/182/ES se razveljavi. Člen 3 Ta odločba je naslovljena na Slovaško republiko. V Bruslju, Za Svet Predsednik [1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). [2] UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). [3] Najnovejše obvestilo Slovaške je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovaška je lahko izkoriščala prehodno obdobje za izvajanje odločbe Eurostata z dne 2. marca 2004 o razvrstitvi naložbenih pokojninskih sistemov, in je zato prijavila zneske primanjkljaja in dolga brez neto stroškov svoje pokojninske reforme iz leta 2005 do aprila 2006 (sporočilo za javnost Eurostata št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004 o prehodnem obdobju za izvajanje odločbe iz sporočila za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004). Ker so v različnih dokumentih v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, zlasti v priporočilu Sveta v skladu s členom 104(7), v celoti upoštevane posledice odločbe Eurostata iz marca 2004, vsi zneski primanjkljaja in dolga, navedeni v tem dokumentu, vključujejo stroške pokojninske reforme, in so zato popolnoma primerljivi. [5] SEC(2004) 577. [6] UL L 62, 9.3.2005, str. 16. [7] Vsi dokumenti o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Slovaško so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Sporočilo za javnost Eurostata št. 54 z dne 18. aprila 2008. [10] Deleži primanjkljaja se običajno popravijo – navzgor ali navzdol – po objavi prvega rezultata v spomladanskem obvestilu. Za večino držav članic EU kot celote so popravki običajno razmeroma majhni in v povprečju zanemarljivo večji od nič. Za Slovaško je glede na razliko med trenutno sporočenim primanjkljajem za leto 2007 in referenčno vrednostjo primanjkljaja malo verjetno, da bi morebitni prihodnji popravki javnih financ delež primanjkljaja iz leta 2007 dvignili nad stopnjo 3 % BDP. Dejstvo, da obstajajo nerešena vprašanja glede sektorske razmejitve javne uprave na Slovaškem (zlasti glede ustrezne sektorske razvrstitve enot v zdravstvenem varstvu, kot so bolnišnice in zdravstvene zavarovalnice v splošni upravi ali sektor gospodarstva), v prihodnosti ne vpliva bistveno na tveganje gibanja navzgor ali navzdol zaradi popravkov primanjkljajev. Čeprav podrobni podatki niso na voljo, obstajajo znaki, da je finančni saldo enot, ki jih je treba ponovno razvrstiti znotraj ali zunaj javne uprave v skladu s pravili ESR95, zelo majhen. (Glej ugotovitve Eurostata o obisku na Slovaškem 10. in 11. marca 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , kmalu na voljo). [11] V skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 je treba pri odločbi o razveljavitvi odločbe o obstoju čezmernega primanjkljaja upoštevati neto stroške pokojninske reforme, s katero se uvaja večstebrni sistem, ki vključuje obvezni naložbeni steber, če se je primanjkljaj bistveno in nenehno zmanjševal in dosegel stopnjo, ki je blizu referenčni vrednosti. Ker je bil javnofinančni primanjkljaj leta 2007 pod 3-odstotno referenčno vrednostjo, ni potrebe za uporabo navedenega člena. [12] UL C 49, 22.2.2008, str. 44. [13] UL L 62, 9.3.2005, str. 16. [14] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). [15] UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). RO (...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE| Bruxelles, 7.5.2008 SEC(2008) 572 final Recomandare de DECIZIE A CONSILIULUI de abrogare a Deciziei 2005/182/CE privind existența unui deficit excesiv în Slovacia (prezentată de Comisie) EXPUNERE DE MOTIVE 1. Context Articolul 104 din tratat stabilește obligația statelor membre de a evita deficitele excesive și prevede o procedură pentru identificarea și corectarea acestora. Procedura aplicabilă deficitelor excesive (PDE) a fost detaliată ulterior în Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). , care este parte din Pactul de stabilitate și de creștere. În conformitate cu articolul 104 alineatul (2) din tratat, Comisia supraveghează respectarea disciplinei bugetare pe baza a două criterii, și anume: (a) deficitul public prevăzut sau cel real depășește sau nu valoarea de referință de 3% din PIB (exceptând cazul în care rata deficitului a fost semnificativ și constant diminuată și a atins un nivel care se apropie de valoarea de referință sau cazul în care depășirea valorii de referință este doar excepțională și temporară, iar rata deficitului rămâne aproape de valoarea de referință); și (b) datoria publică depășește sau nu valoarea de referință de 60% din PIB (exceptând cazul în care ponderea datoriei scade suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător).[1] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). În conformitate cu Protocolul privind procedura aplicabilă deficitelor excesive anexat la tratat, Comisia furnizează datele privind implementarea PDE. Ca parte a aplicării protocolului, statele membre au obligația de a comunica datele privind deficitele și datoriile publice și variabilele conexe de două ori pe an, înainte de 1 aprilie și respectiv înainte de 1 octombrie, în conformitate cu articolul 4 din Regulamentul (CE) nr. 3605/93 al Consiliului JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). , Cea mai recentă notificare din partea Slovaciei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovacia a beneficiat de o perioadă de tranziție pentru implementarea deciziei Eurostat din 2 martie 2004 privind clasificarea sistemelor de pensii finanțate prin capitalizare; prin urmare, datele referitoare la deficit și la datoria publică notificate până în aprilie 2006 nu iau în calcul costul net al reformei sistemului de pensii efectuate în 2005 (comunicat de presă al Eurostat nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004 cu privire la perioada de tranziție pentru implementarea deciziei din comunicatul de presă al Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004). Datorită faptului că diferitele documente din cadrul PDE, în principal recomandarea Consiliului emisă în temeiul articolului 104 alineatul (7), au luat în calcul în integralitate implicațiile deciziilor Eurostat din martie 2004, datele referitoare la deficit și la datoria publică citate în prezentul document includ costul reformei sistemului de pensii, ceea ce le face pe deplin comparabile. .[2][3][4] JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). Cea mai recentă notificare din partea Slovaciei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovacia a beneficiat de o perioadă de tranziție pentru implementarea deciziei Eurostat din 2 martie 2004 privind clasificarea sistemelor de pensii finanțate prin capitalizare; prin urmare, datele referitoare la deficit și la datoria publică notificate până în aprilie 2006 nu iau în calcul costul net al reformei sistemului de pensii efectuate în 2005 (comunicat de presă al Eurostat nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004 cu privire la perioada de tranziție pentru implementarea deciziei din comunicatul de presă al Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004). Datorită faptului că diferitele documente din cadrul PDE, în principal recomandarea Consiliului emisă în temeiul articolului 104 alineatul (7), au luat în calcul în integralitate implicațiile deciziilor Eurostat din martie 2004, datele referitoare la deficit și la datoria publică citate în prezentul document includ costul reformei sistemului de pensii, ceea ce le face pe deplin comparabile. La 12 mai 2004, Comisia a inițiat PDE împotriva Slovaciei prin adoptarea unui raport în temeiul articolului 104 alineatul (3), pe motivul existenței unui deficit public general de 3,6% din PIB în 2003 SEC(2004) 577. . La 5 iulie 2004, Consiliul a decis, la recomandarea Comisiei, că în Slovacia există deficit excesiv în sensul articolului 104 alineatul (6) JO L 62, 9.3.2005, p. 16. . În același timp și tot pe baza unei recomandări a Comisiei, în temeiul articolului 104 alineatul (7), Consiliul a adresat Slovaciei recomandări în scopul soluționării de către aceasta a situației deficitului public excesiv cel târziu până în 2007 Toate documentele privind PDE împotriva Slovaciei pot fi găsite la următoarea adresă internet: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. JO L 62, 9.3.2005, p. 16. Toate documentele privind PDE împotriva Slovaciei pot fi găsite la următoarea adresă internet: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. În recomandarea adoptată în temeiul articolului 104 alineatul (7), Consiliul a invitat Slovacia să ia „măsuri pe termen mediu pentru atingerea obiectivului de diminuare a deficitului la o valoare situată sub 3% din PIB într-o manieră credibilă și durabilă până cel târziu în 2007, prin adoptarea căilor de reducere a deficitului precizate în avizul Consiliului din 5 iulie 2004 privind programul de convergență prezentat în mai 2004”; să „pună în aplicare în mod hotărât măsurile prevăzute în programul de convergență din mai 2004, în principal cele legate de continuarea reformelor în sistemul sanitar și de continuarea raționalizării în sectorul public”; să „accelereze ajustarea fiscală în cazul în care reformele structurale implementate au drept rezultat o creștere mai mare decât cea prevăzută în programul de convergență din mai 2004, în principal prin alocarea eventualelor venituri superioare celor prevăzute în buget în scopul accelerării reducerii deficitului”; să efectueze, „până la 5 noiembrie 2004, pași reali în ceea ce privește măsurile preconizate în vederea realizării țintei de deficit pentru 2005”. În plus, Consiliul a invitat autoritățile slovace să „consolideze caracterul obligatoriu al cadrului bugetar trianual prin introducerea de praguri detaliate de cheltuieli pe termen mediu care să fie supuse adoptării în parlament”. Tabelul 1: Ajustarea avizată de Consiliu la 5 iulie 2004 % din PIB, dacă nu se precizează altfel|2003|2004|2005|2006|2007| Soldul general al administrațiilor publicep.m.: Creșterea reală a PIB (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Sursă : Recomandarea Consiliului în temeiul articolului 104 alineatul (7) și avizul Consiliului privind programul de convergență din mai 2004, ambele adoptate la 5 iulie 2004. La 22 decembrie 2004, după expirarea termenului-limită pentru luarea măsurilor necesare fixat în recomandarea Consiliului, Comisia a adoptat o comunicare către Consiliu, în care concluziona că măsurile luate de Slovacia erau conforme cu recomandarea Consiliului și că, în acel stadiu, nu era necesară continuarea implementării PDE SEC(2004) 1630. . În cadrul reuniunii sale din 18 ianuarie 2005, Consiliul a fost de acord cu această evaluare.[8] SEC(2004) 1630. În conformitate cu articolul 104 alineatul (12), o decizie a Consiliului privind existența unui deficit excesiv se abrogă, pe baza unei recomandări a Comisiei, atunci când, în opinia Consiliului, deficitul excesiv din statul membru în cauză a fost corectat. 2. Evolu Ț iile recente ale deficitului Datele disponibile în mai 2004, când Comisia a inițiat PDE împotriva Slovaciei, indicau un deficit de 3,6% din PIB în 2003, preconizat să se mențină peste valoarea de referință în anii care urmau. În conformitate cu datele furnizate de Comisie (Eurostat) în urma raportărilor făcute de Slovacia înainte de aprilie 2008 Comunicat de presă al Eurostat nr. 54 din 18 aprilie 2008. , deficitul public general s-a menținut sub 3% din PIB între 2003 și 2005 datorită unei revizuiri ulterioare a datelor (intervenită în notificarea din aprilie 2007) care a decurs în principal din modificarea metodei de contabilizare a veniturilor fiscale înregistrate în avans. Deficitul efectiv a crescut la 3,6% din PIB în 2006 (în principal datorită unei creșteri substanțiale a cheltuielilor guvernamentale la 1% din PIB, datorită practicii de constituire de stocuri de țigări în așteptarea unei creșteri iminente a cuantumului accizelor, precum și datorită costurilor ridicate cu reforma sistemului de pensii) și a scăzut la 2,2% în 2007 Ratele deficitelor sunt în general revizuite – ascendent sau descendent – după publicarea primelor rezultate în notificarea din primăvară. Pentru statele membre UE în ansamblu, corecțiile sunt de regulă relativ reduse, în medie acestea fiind aproape egale cu zero. În cazul Slovaciei, având în vedere diferența dintre deficitul raportat în prezent pentru 2007 și valoarea de referință, există o probabilitate scăzută ca potențialele revizuiri viitoare ale conturilor publice să ridice rata deficitului din 2007 la un nivel de peste 3% din PIB. Aspectele neclarificate cu privire la delimitarea sectorială a administrațiilor publice din Slovacia (în special cu privire la clasificarea sectorială a unităților sanitare precum spitalele și societățile de asigurare medicală din sectorul public sau din sectorul privat) nu au un impact semnificativ asupra riscurilor unor revizuiri viitoare în sens ascendent sau descendent ale deficitului. Deși nu există date detaliate disponibile, există indicații că soldul financiar al unităților care trebuie reclasificate ca organisme publice sau private în vederea conformării la normele SEC95 este foarte redus (a se vedea rezultatele Eurostat în urma vizitei în Slovacia din 10 și 11 martie 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , disponibil în curând). .[9][10] Comunicat de presă al Eurostat nr. 54 din 18 aprilie 2008. Ratele deficitelor sunt în general revizuite – ascendent sau descendent – după publicarea primelor rezultate în notificarea din primăvară. Pentru statele membre UE în ansamblu, corecțiile sunt de regulă relativ reduse, în medie acestea fiind aproape egale cu zero. În cazul Slovaciei, având în vedere diferența dintre deficitul raportat în prezent pentru 2007 și valoarea de referință, există o probabilitate scăzută ca potențialele revizuiri viitoare ale conturilor publice să ridice rata deficitului din 2007 la un nivel de peste 3% din PIB. Aspectele neclarificate cu privire la delimitarea sectorială a administrațiilor publice din Slovacia (în special cu privire la clasificarea sectorială a unităților sanitare precum spitalele și societățile de asigurare medicală din sectorul public sau din sectorul privat) nu au un impact semnificativ asupra riscurilor unor revizuiri viitoare în sens ascendent sau descendent ale deficitului. Deși nu există date detaliate disponibile, există indicații că soldul financiar al unităților care trebuie reclasificate ca organisme publice sau private în vederea conformării la normele SEC95 este foarte redus (a se vedea rezultatele Eurostat în urma vizitei în Slovacia din 10 și 11 martie 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , disponibil în curând). În 2005 a fost lansată o reformă a sistemului de pensii, cu influențe asupra contribuțiilor sociale ca urmare a redirecționării a 9% din salariile brute către un (al doilea) pilon finanțat prin capitalizare. Datorită interesului public ridicat cu privire la acest pilon și datorită unei tranziții progresive, se estimează că aceste transferuri de venituri au crescut de la 0,8% din PIB în 2005 la 1,2% și 1,3% din PIB în 2006 și respectiv în 2007. Slovacia și-a luat angajamentul de a crește progresiv taxele pe țigări până la nivelurile minime impuse de UE. Ca urmare, aceste taxe au fost mărite în mai 2004, ianuarie 2006 și ianuarie 2008, o nouă creștere fiind planificată pentru decembrie 2008. Toate creșterile de până în prezent au fost precedate de constituirea de stocuri de masive țigări în diverse puncte ale lanțului de distribuție. Această practică a dus la modificări ale veniturilor fiscale, care au avut drept consecință venituri fiscale suplimentare echivalente cu aproximativ 0,1%, 0,3% și 0,5% din PIB în 2003, 2005 și respectiv 2007, urmate de scăderi ale încasărilor fiscale la un nivel echivalent în anii imediat următori. În plus, Slovacia deține creanțe asupra câtorva state. În 2003, 2005 și 2007, ștergerea unora dintre aceste creanțe a avut ca efect creșterea deficitului cu 0,4%, 0,9% și respectiv 0,1% din PIB. Datorită faptului că deficitul pe 2003 a fost mai mic decât se estimase inițial, evoluția deficitului efectiv s-a înscris în termenul-limită pentru corectarea deficitului excesiv fixat de Consiliu în recomandarea emisă în temeiul articolului 104 alineatul (7), chiar dacă metodele de consolidare au fost diferite. În principal, deficitul efectiv pe 2007 a scăzut cu aproape 1½% din PIB, ajungând la 2,2% din PIB. Consolidarea fiscală a beneficiat de creșterea susținută a PIB-ului, de sporirea numărului de locuri de muncă și de creșterea veniturilor, ceea ce a permis ca raportul dintre cheltuieli și PIB să scadă mai rapid decât cel dintre venituri și PIB. Reducerea raportului dintre cheltuieli și PIB de la 40,2% din PIB în 2003 la 36,9% în 2007 a fost angrenată de asemenea de reducerea cheltuielilor și de reformele în acest domeniu. Aceste reforme au inclus restricții cu privire la ajutoarele sociale și la ajutoarele de șomaj, înăsprirea condițiilor de pensionare anticipată și creșterea progresivă a vârstei de pensionare. Crearea Companiei Naționale a Autostrăzilor în 2005 a permis guvernului slovac să finanțeze parțial construirea de autostrăzi prin împrumuturi din sectorul privat. În ceea ce privește veniturile, în 2004 a fost introdusă o reformă fiscală cuprinzătoare, care a modificat centrul de greutate al impozitării dinspre taxarea veniturilor către taxarea consumului. Odată cu reforma pensiilor din 2005, această reformă a contribuit la o scădere a raportului dintre venituri și PIB de la 37,4% din PIB în 2003 la 34,7% din PIB în 2007. Deficitul pe 2007 a fost sub ținta oficială de 2,9% din PIB stabilită în actualizarea din decembrie 2006 a programului de convergență. Rezultatele mai bune decât cele așteptate s-au datorat în principal unui nivel al PIB mai ridicat decât cel previzionat și creșterii numărului de locuri de muncă, unei cofinanțări a fondurilor comunitare mai mică decât cea prevăzută în buget și creării unor stocuri de țigări mai mari decât cele anticipate la sfârșitul anului 2007, indusă de prognozata creștere abruptă a accizelor pe tutun în ianuarie 2008, ceea ce a avut ca rezultat venituri suplimentare de ½% din PIB față de ¼% din PIB, așa cum se prevăzuse în program. Cu toate acestea, conjunctura favorabilă și creșterea care au rezultat în urma reformelor structurale nu au fost pe deplin exploatate în vederea consolidării fiscale. În consecință, deficitul structural (deficitul ajustat în funcție de variațiile ciclice, fără măsurile excepționale și alte măsuri temporare) a crescut de la aproximativ 1½% din PIB în 2003 la aproximativ 3% din PIB în 2006, reducându-se la aproximativ 2½% din PIB abia în 2007. În orice caz, crearea în 2005 a celui de-al doilea pilon de pensii finanțate prin capitalizare a contribuit la deteriorarea structurală În conformitate cu articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97, decizia de abrogare a deciziei privind existența unui deficit excesiv trebuie să țină seama de costul net pe care îl presupune o reformă a sistemului de pensii bazat pe piloni multipli, care cuprinde un pilon obligatoriu complet finanțat prin capitalizare, în cazul în care deficitul a scăzut în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de cel al valorii de referință. Întrucât deficitul public general pe 2007 s-a situat sub valoarea de referință de 3%, recursul la acest articol nu este necesar. . [11] În conformitate cu articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97, decizia de abrogare a deciziei privind existența unui deficit excesiv trebuie să țină seama de costul net pe care îl presupune o reformă a sistemului de pensii bazat pe piloni multipli, care cuprinde un pilon obligatoriu complet finanțat prin capitalizare, în cazul în care deficitul a scăzut în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de cel al valorii de referință. Întrucât deficitul public general pe 2007 s-a situat sub valoarea de referință de 3%, recursul la acest articol nu este necesar. 3. Proiec Ț ii privind deficitul pe 2008 Ș i în perioada următoare În conformitate cu previziunile din primăvara anului 2008 realizate de serviciile Comisiei, se anticipează continuarea reducerii deficitului efectiv în 2008 până la 2,0% din PIB, urmată de o creștere la 2,3% din PIB în 2009 (plecând de la ipoteza tradițională a menținerii acelorași politici), pe fondul unei tendințe de creștere a PIB-ului încă robustă, dar vizibil mai lentă și a încetinirii ritmului de creștere a numărului de locuri de muncă. Se așteaptă ca măsurile care au drept scop creșterea veniturilor și incluse în bugetul pe 2008, cum ar fi lărgirea bazei de impozitare în ceea ce privește impozitarea societăților și impozitul pe venitul persoanelor fizice și creșterea plafonului maxim al contribuțiilor sociale, să genereze în 2008 venituri suplimentare la nivelul a aproximativ ¼% din PIB. Scăderea încasărilor provocată de constituirea de stocuri de țigări din 2007 va fi probabil contrabalansată de crearea unor noi rezerve de țigări, motivată de o creștere mai moderată a accizelor planificată pentru sfârșitul anului 2008. În plus, este de așteptat ca deschiderea temporară a celui de-al doilea pilon al sistemului de pensii în prima jumătate din 2008, care va permite participanților actuali să părăsească acest pilon, în timp ce alți participanți vor avea posibilitatea de a intra, să aibă ca rezultat venituri excepționale de aproximativ 0,1% din PIB ca urmare a transferării economiilor acumulate în anii anteriori în cadrul celui de-al doilea pilon către pilonul finanțat prin impozitare ( pay-as-you-go ), în cazul în care cotizanții decid să plece. În ceea ce privește cheltuielile, se așteaptă creșterea considerabilă a subvențiilor pentru exploatațiile agricole. Principalul motiv al deteriorării preconizate pentru 2009 în previziunile din primăvară este o posibilă scădere de aproximativ ½% din PIB a veniturilor, din cauza anticipatei constituiri de noi rezerve de țigări în 2008. În vreme ce prognoza pentru 2008 este aproape de cea mai recentă țintă oficială, de 2% din PIB (fixată de Ministerul de Finanțe în februarie 2008 ca răspuns la avizul Consiliului cu privire la actualizarea din noiembrie 2007 a programului de convergență), prognoza pentru 2009 se situează semnificativ peste cea mai recentă țintă națională, de 1,7% din PIB (fixată în aprilie 2008 în proiectul noii propuneri de buget), cifră care nu este încă susținută prin măsuri explicite. Se prognozează o creștere a deficitului structural între 2007 și 2008 de la aproximativ 2½% la aproape 2¾% din PIB, cifră care nu corespunde celei din Pactul de stabilitate și creștere, unde se precizează că, în ceea ce privește zona euro și statele membre participante la ERM II, ameliorarea anuală a soldului structural trebuie să fie de 0,5% din PIB, ca element de referință, iar ajustarea trebuie să fie mai accentuată în perioade economice favorabile. În 2009, în ipoteza tradițională a menținerii acelorași politici, deficitul structural ar trebui să continue să se adâncească până la 3% din PIB ca urmare a reducerii veniturilor din cauza practicii de constituire de stocuri de țigări. Conform avizului Consiliului din februarie 2008 JO C 49, 22.2.2008, p. 44. cu privire la actualizarea din noiembrie 2007 a programului de convergență, strategia bugetară a programului pare insuficientă pentru a garanta îndeplinirea de către Slovacia, până la sfârșitul perioadei programului (2010), a obiectivului pe termen mediu (OTM), și anume un deficit structural apropiat de 1% din PIB, așa cum se prevede în program. În plus, Consiliul a concluzionat că modificarea soldului structural prevăzută pentru 2008 nu respectă prevederile pactului și ar trebui să fie, prin urmare, mai ambițioasă.[12] JO C 49, 22.2.2008, p. 44. 4. Evolu Ț ii Ș i prognoze cu privire la datorie Rata datoriei a scăzut progresiv, de la 42,4% din PIB în 2003 la 29,4% din PIB în 2007, cu mult sub valoarea de referință de 60% din PIB, în principal datorită veniturilor obținute din privatizări. În conformitate cu prognoza serviciilor Comisiei din primăvara 2008, se estimează că ponderea datoriei publice brute se va menține stabilă pe perioada prognozată (în condițiile menținerii acelorași politici). 5. Concluzii Datele disponibile în mai 2004 indicau un deficit de 3,6% din PIB în 2003, preconizat să se mențină peste valoarea de referință în anii următori. Conform ultimelor date, deficitul public general s-a menținut sub 3% din PIB între anii 2003 și 2005, pentru a crește, în 2006, până la valoarea de 3,6% din PIB, în principal datorită unei creșteri substanțiale a cheltuielilor publice. Deficitul efectiv a scăzut din nou în 2007, ajungând la 2,2% din PIB. Soldul structural, adică soldul ajustat în funcție de variațiile ciclice, fără măsurile excepționale și alte măsuri temporare, s-a deteriorat în 2006 cu aproximativ 2% din PIB, remediindu-se însă în 2007, când a scăzut din nou până la aproximativ ½% din PIB. În conformitate cu prognoza serviciilor Comisiei din primăvara 2008, se estimează că deficitul efectiv va scădea la 2,0% din PIB în 2008 și, în condițiile menținerii acelorași politici, va crește la 2,3% în 2009. Aceasta indică faptul că deficitul a fost adus sub pragul de 3% din PIB într-o manieră credibilă și durabilă. Datoria publică generală brută a scăzut de la 42,4% din PIB în 2003 la 29,4% în 2007, cu mult sub valoarea de referință de 60% din PIB. În conformitate cu prognoza serviciilor Comisiei din primăvara 2008, se estimează că ponderea datoriei se va menține stabilă pe perioada prognozată (în condițiile menținerii acelorași politici). În urma unei evaluări globale, se constată că deficitul excesiv din Slovacia a fost corectat. În consecință, Comisia recomandă Consiliului abrogarea deciziei privind existența unui deficit excesiv în Slovacia. Tabelul 2: Evoluții bugetare, 2003-2009 % din PIB, dacă nu se precizează altfel|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)| Soldul general al administrațiilor publice|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1.8(-1.7)| - Total venituri|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31.8| - Total cheltuieli|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33.7| din care:|- cheltuieli cu dobânzile|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1.5| |- formarea de capital fix brut|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1.4| Costurile reformei pensiilor|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1.3| Constituirea de stocuri de țigări (impact net)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|n.a.|-0,4|n.a.| Sold primar|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0.3| Măsuri excepționale și temporare|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0.0| Sold structural (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2.4| Sold structural primar (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0.9| Datorie publică brută|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30.5| Pm Creșterea reală a PIB (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5.8| Pm Deviația PIB|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2.1| (1) Sold (primar) ajustat în funcție de variațiile ciclice, fără măsurile excepționale și măsurile temporare.(2) Solduri ajustate ciclic și solduri structurale și deviații PIB exprimat în producție în conformitate cu programul, conform calculelor serviciilor Comisiei pe baza informațiilor incluse în program.(3) Ipoteza menținerii acelorași politici.Surse: Prognoza serviciilor Comisiei din primăvara 2008 (COM) și actualizarea din noiembrie 2007 a programului de convergență (PC). (Între paranteze sunt prezentate ultimele ținte naționale, fixate în februarie și aprilie 2008).| Recomandare de DECIZIE A CONSILIULUI de abrogare a Deciziei 2005/182/CE privind existența unui deficit excesiv în Slovacia CONSILIUL UNIUNII EUROPENE, având în vedere Tratatul de instituire a Comunității Europene, în special articolul 104 alineatul (12), având în vedere recomandarea Comisiei, întrucât: (1) Prin Decizia 2005/182/CE a Consiliului JO L 62, 9.3.2005, p. 16. , în urma unei recomandări a Comisiei în conformitate cu articolul 104 alineatul (6) din tratat, s-a stabilit existența unui deficit excesiv în Slovacia. Consiliul a luat notă cu privire la valoarea de 3,6% a deficitului public general din 2003, valoare situată peste valoarea de referință de 3% stabilită în tratat. [13] JO L 62, 9.3.2005, p. 16. (2) La 5 iulie 2004, în conformitate cu articolul 104 alineatul (7) din tratat și cu articolul 3 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului din 7 iulie 1997 privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). , Consiliul a adresat Slovaciei o recomandare, pe baza unei recomandări a Comisiei, în vederea soluționării situației de deficit excesiv până cel târziu în 2007. Recomandarea a fost făcută publică.[14] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). (3) În conformitate cu articolul 104 alineatul (12) din tratat, o decizie a Consiliului privind existența unui deficit excesiv se abrogă în măsura în care deficitul excesiv din statul membru în cauză a fost, în opinia Consiliului, corectat. (4) În conformitate cu Protocolul privind procedura aplicabilă deficitelor excesive anexat la tratat, Comisia furnizează datele pentru implementarea procedurii. În aplicarea protocolului menționat, statele membre comunică date privind deficitele și datoriile publice și alte variabile conexe de două ori pe an, înainte de 1 aprilie și respectiv înainte de 1 octombrie, în conformitate cu articolul 4 din Regulamentul (CE) nr. 3605/93 al Consiliului din 22 noiembrie 1993 privind aplicarea Protocolului privind procedura de deficit excesiv anexat la Tratatul de instituire a Comunității Europene JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). .[15] JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). (5) Pe baza datelor furnizate de Comisie (Eurostat) în conformitate cu articolul 8g alineatul (1) din Regulamentul (CE) nr. 3605/93, în urma notificării primite din partea Slovaciei înainte de 1 aprilie 2008 și pe baza prognozei serviciilor Comisiei din primăvara 2008, se desprind următoarele concluzii: – Datorită revizuirii datelor ulterior deciziei din 2004 a Consiliului cu privire la existența unui deficit excesiv, deficitul public general s-a menținut sub valoarea de 3% din PIB între anii 2003 și 2005. Deficitul a crescut în 2006 până la 3,6% din PIB și s-a redus în 2007 la 2,2% din PIB, valoare care se situează sub valoarea de referință de 3% din PIB. Această valoare este comparabilă cu ținta de 2,9% din PIB fixată în actualizarea din decembrie a programului de convergență. – Consolidarea fiscală a beneficiat de creșterea susținută a PIB-ului, de sporirea numărului de locuri de muncă și de creșterea veniturilor, ceea ce a permis ca raportul dintre cheltuieli și PIB să scadă mai rapid decât cel dintre venituri și PIB. Raportul descrescător dintre cheltuieli și PIB a fost de asemenea indus de restricții privind cheltuielile și de reformele în materie de cheltuieli, cum ar fi restricții semnificative cu privire la ajutoarele sociale. Cu toate acestea, conjunctura favorabilă și creșterea care au rezultat în urma reformelor structurale nu au fost pe deplin exploatate în vederea consolidării fiscale. În consecință, se estimează că deficitul structural (soldul ajustat în funcție de variațiile ciclice, fără măsurile excepționale și alte măsuri temporare) a crescut de la aproximativ 1½% din PIB în 2003 la aproximativ 3% din PIB în 2006, reducându-se la aproximativ 2½% din PIB abia în 2007. O parte din deteriorarea structurală poate fi atribuită introducerii, în 2005, a celui de-al doilea pilon finanțat prin capitalizare în sistemul de pensii; ca rezultat, se estimează că transferurile către acest pilon au crescut de la 0,8% din PIB în 2005 la 1,2% și 1,3% în 2006 și respectiv 2007. În plus, mărirea taxelor pe țigări, precedată de constituirea de stocuri importante de țigări în diverse puncte ale lanțului de distribuție au condus la modificări considerabile ale veniturilor fiscale, care au avut drept rezultat venituri fiscale suplimentare în 2003, 2005 și 2007 și reduceri echivalente ale acestora în anii imediat următori. – Pentru 2008, prognoza din primăvara 2008 a serviciilor Comisiei estimează că deficitul efectiv va continua să scadă până la 2,0% din PIB, în special datorită perspectivelor robuste de continuare a creșterii economice și datorită unor măsuri destinate creșterii veniturilor, cum ar fi lărgirea bazei de impozitare a societăților și a persoanelor fizice și creșterea plafonului maxim al contribuțiilor sociale. Aceste proiecții corespund cu ținta oficială de 2,0% din PIB fixată în februarie 2008. Pentru 2009, prognoza din primăvară estimează o creștere a deficitului la 2,3% din PIB, în condițiile menținerii acelorași politici. Aceasta indică faptul că deficitul a fost adus sub pragul de 3% din PIB într-o manieră credibilă și durabilă. Se prevede o deteriorare a soldului structural în 2008 cu aproximativ ¼ puncte procentuale din PIB și, în condițiile menținerii acelorași politici, cu aproximativ ¼ puncte procentuale și în 2009. Acest lucru trebuie privit din perspectiva necesității de a înregistra progrese către obiectivul pe termen mediu (OTM) privind poziția bugetară, care, în cazul Slovaciei, înseamnă atingerea unui deficit structural mai mic de 1% din PIB. – Datoria publică se menține cu mult sub valoarea de referință de 60% din PIB. Aceasta a scăzut de la 42,4% din PIB în 2003 la 29,4% în 2007. În conformitate cu prognoza serviciilor Comisiei din primăvara 2008, se estimează că rata datoriei se va menține în linii mari stabilă pe perioada prognozată (în condițiile menținerii acelorași politici). (6) În opinia Consiliului, deficitul excesiv din Slovacia a fost corectat și, în consecință, este necesară abrogarea Deciziei 2005/182/CE. ADOPTĂ PREZENTA DECIZIE: Articolul 1 În urma unei evaluări globale, s-a constatat că deficitul excesiv din Slovacia a fost corectat. Articolul 2 Decizia 2005/182/CE se abrogă. Articolul 3 Prezenta decizie se adresează Republicii Slovace. Adoptată la Bruxelles, Pentru Consiliu Președinte [1] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). [2] JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). [3] Cea mai recentă notificare din partea Slovaciei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovacia a beneficiat de o perioadă de tranziție pentru implementarea deciziei Eurostat din 2 martie 2004 privind clasificarea sistemelor de pensii finanțate prin capitalizare; prin urmare, datele referitoare la deficit și la datoria publică notificate până în aprilie 2006 nu iau în calcul costul net al reformei sistemului de pensii efectuate în 2005 (comunicat de presă al Eurostat nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004 cu privire la perioada de tranziție pentru implementarea deciziei din comunicatul de presă al Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004). Datorită faptului că diferitele documente din cadrul PDE, în principal recomandarea Consiliului emisă în temeiul articolului 104 alineatul (7), au luat în calcul în integralitate implicațiile deciziilor Eurostat din martie 2004, datele referitoare la deficit și la datoria publică citate în prezentul document includ costul reformei sistemului de pensii, ceea ce le face pe deplin comparabile. [5] SEC(2004) 577. [6] JO L 62, 9.3.2005, p. 16. [7] Toate documentele privind PDE împotriva Slovaciei pot fi găsite la următoarea adresă internet: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Comunicat de presă al Eurostat nr. 54 din 18 aprilie 2008. [10] Ratele deficitelor sunt în general revizuite – ascendent sau descendent – după publicarea primelor rezultate în notificarea din primăvară. Pentru statele membre UE în ansamblu, corecțiile sunt de regulă relativ reduse, în medie acestea fiind aproape egale cu zero. În cazul Slovaciei, având în vedere diferența dintre deficitul raportat în prezent pentru 2007 și valoarea de referință, există o probabilitate scăzută ca potențialele revizuiri viitoare ale conturilor publice să ridice rata deficitului din 2007 la un nivel de peste 3% din PIB. Aspectele neclarificate cu privire la delimitarea sectorială a administrațiilor publice din Slovacia (în special cu privire la clasificarea sectorială a unităților sanitare precum spitalele și societățile de asigurare medicală din sectorul public sau din sectorul privat) nu au un impact semnificativ asupra riscurilor unor revizuiri viitoare în sens ascendent sau descendent ale deficitului. Deși nu există date detaliate disponibile, există indicații că soldul financiar al unităților care trebuie reclasificate ca organisme publice sau private în vederea conformării la normele SEC95 este foarte redus (a se vedea rezultatele Eurostat în urma vizitei în Slovacia din 10 și 11 martie 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , disponibil în curând). [11] În conformitate cu articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97, decizia de abrogare a deciziei privind existența unui deficit excesiv trebuie să țină seama de costul net pe care îl presupune o reformă a sistemului de pensii bazat pe piloni multipli, care cuprinde un pilon obligatoriu complet finanțat prin capitalizare, în cazul în care deficitul a scăzut în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de cel al valorii de referință. Întrucât deficitul public general pe 2007 s-a situat sub valoarea de referință de 3%, recursul la acest articol nu este necesar. [12] JO C 49, 22.2.2008, p. 44. [13] JO L 62, 9.3.2005, p. 16. [14] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). [15] JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). FI (...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO| Bryssel 7.5.2008 SEK(2008) 572 lopullinen Suositus: NEUVOSTON PÄÄTÖS, liiallisen alijäämän olemassaolosta Slovakiassa tehdyn päätöksen 2005/182/EY kumoamisesta (komission esittämä) PERUSTELUT 1. Tausta Perustamissopimuksen 104 artiklassa vahvistetaan, että jäsenvaltioiden olisi vältettävä liiallisia alijäämiä, ja määrätään menettelystä liiallisen alijäämän tunnistamiseksi ja korjaamiseksi. Liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä säädetään lisäksi liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta. Perustamissopimuksen 104 artiklan 2 kohdan mukaan komission on tarkasteltava talousarviota koskevan kurinalaisuuden noudattamista seuraavilla kahdella arviointiperusteella: a) ylittääkö ennakoitu tai toteutunut julkistalouden alijäämä 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen (paitsi jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa, tai jos viitearvon ylittäminen on vain poikkeuksellista ja väliaikaista ja alijäämä on edelleen lähellä viitearvoa); ja b) ylittääkö julkinen velka 60 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen (paitsi jos velkasuhde pienenee riittävästi ja lähestyy riittävän nopeasti viitearvoa).[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). Perustamissopimuksen liitteenä olevan, liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyn pöytäkirjan mukaan komissio toimittaa menettelyn täytäntöönpanoa varten tarvittavat tiedot. Pöytäkirjan soveltamisen osana jäsenvaltioiden on neuvoston asetuksen (EY) N:o 3605/93 EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). 4 artiklan mukaisesti annettava tiedot julkisen talouden alijäämistä ja veloista ja muista asiaan liittyvistä muuttujista kahdesti vuodessa, 1. päivään huhtikuuta ja 1. päivään lokakuuta mennessä Slovakian viimeisin ilmoitus on saatavilla seuraavassa osoitteessa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakia sai soveltaa siirtymäkautta rahastoivien eläkejärjestelmien luokittelusta 2 päivänä maaliskuuta 2004 tehdyn Eurostatin päätöksen täytäntöönpanossa. Sen vuoksi Slovakia ilmoitti alijäämä- ja velkatiedot huhtikuuhun 2006 asti ilman vuonna 2005 toteuttamansa eläkeuudistuksen nettokustannuksia (Eurostatin tiedote nro 117/2004 Eurostatin tiedotteessa nro 30/2004 2.3.2004 julkaistun päätöksen täytäntöönpanoa koskevasta siirtymäkaudesta, 23.9.2004). Koska liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn kuuluvissa eri asiakirjoissa ja erityisesti 104 artiklan 7 kohdan mukaisessa neuvoston suosituksessa otettiin täysimääräisesti huomioon Eurostatin maaliskuussa 2004 tekemän päätöksen vaikutukset, kaikki tässä asiakirjassa mainitut alijäämä- ja velkatiedot sisältävät eläkeuudistuksen kustannukset, joten ne ovat täysin vertailukelpoisia. .[2][3][4] EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). Slovakian viimeisin ilmoitus on saatavilla seuraavassa osoitteessa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakia sai soveltaa siirtymäkautta rahastoivien eläkejärjestelmien luokittelusta 2 päivänä maaliskuuta 2004 tehdyn Eurostatin päätöksen täytäntöönpanossa. Sen vuoksi Slovakia ilmoitti alijäämä- ja velkatiedot huhtikuuhun 2006 asti ilman vuonna 2005 toteuttamansa eläkeuudistuksen nettokustannuksia (Eurostatin tiedote nro 117/2004 Eurostatin tiedotteessa nro 30/2004 2.3.2004 julkaistun päätöksen täytäntöönpanoa koskevasta siirtymäkaudesta, 23.9.2004). Koska liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn kuuluvissa eri asiakirjoissa ja erityisesti 104 artiklan 7 kohdan mukaisessa neuvoston suosituksessa otettiin täysimääräisesti huomioon Eurostatin maaliskuussa 2004 tekemän päätöksen vaikutukset, kaikki tässä asiakirjassa mainitut alijäämä- ja velkatiedot sisältävät eläkeuudistuksen kustannukset, joten ne ovat täysin vertailukelpoisia. Komissio käynnisti Slovakian osalta liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn 12. toukokuuta 2004 antamalla 104 artiklan 3 kohdan nojalla kertomuksen, koska julkisen talouden alijäämä oli 3,6 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2003 SEK(2004) 577. . Neuvosto päätti komission suosituksesta 104 artiklan 6 kohdan mukaisesti 5. heinäkuuta 2004, että Slovakian alijäämä oli liiallinen EUVL L 62, 9.3.2005, s. 16. . Samanaikaisesti komission suosituksen perusteella neuvosto antoi Slovakialle 104 artiklan 7 kohdan mukaisen suosituksen julkisen talouden liiallisen alijäämän korjaamiseksi viimeistään vuonna 2007 Kaikki Slovakian liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla seuraavalta verkkosivustolta: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. EUVL L 62, 9.3.2005, s. 16. Kaikki Slovakian liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla seuraavalta verkkosivustolta: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Neuvosto suositti Slovakian viranomaisille 104 artiklan 7 kohdan mukaisessa suosituksessaan, että ne ”toteuttavat keskipitkällä aikavälillä toimia saavuttaakseen tavoitteensa supistaa vuoteen 2007 mennessä alijäämä uskottavalla ja kestävällä tavalla alle 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen toukokuussa 2004 esitetystä lähentymisohjelmasta 5 päivänä heinäkuuta 2004 annetussa neuvoston lausunnossa mainittujen alijäämän vähentämiskeinojen mukaisesti”; ”toteuttavat määrätietoisesti toukokuun 2004 lähentymisohjelmassa esitetyt toimenpiteet, erityisesti ehdotettuja terveydenhuollon lisäuudistuksia ja julkisen sektorin järkeistämistä koskevat toimenpiteet”; ”nopeuttavat julkisen talouden korjaustoimia, mikäli toteutettujen rakenneuudistusten johdosta kasvu on toukokuussa 2004 esitetyssä lähentymisohjelmassa kuvattua voimakkaampaa, erityisesti suuntaamalla talousarviossa ennakoituja tuloja suuremmat tulot ensisijaisesti alijäämän supistamiseen” ja ”ryhtyvät 5 päivään marraskuuta 2004 mennessä tehokkaasti toteuttamaan suunniteltuja toimenpiteitä vuotta 2005 koskevan alijäämätavoitteen saavuttamiseksi”. Lisäksi neuvosto kehotti Slovakian viranomaisia ”lisäämään kolmivuotisen talousarviokehyksen sitovuutta määrittelemällä menoille yksityiskohtaiset keskipitkän aikavälin ylärajat, jotka parlamentti hyväksyy”. Taulukko 1: Neuvoston 5. heinäkuuta 2004 hyväksymä sopeutus % suhteessa BKT:hen, jollei muuta ole ilmoitettu|2003|2004|2005|2006|2007| Julkisen talouden rahoitusasemap.m.: Kokonaistuotannon kasvu (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Lähde : Neuvoston 104 artiklan 7 kohdan nojalla esittämä suositus ja neuvoston lausunto toukokuussa 2004 esitetystä lähentymisohjelmasta, molemmat annettu 5. heinäkuuta 2004. Kun määräaika toimia neuvoston suositusten mukaisesti oli 22. joulukuuta 2004 päättynyt, komissio antoi neuvostolle tiedonannon, jossa todettiin, että Slovakian toteuttamat toimet olivat neuvoston suosituksen mukaisia eikä liiallista alijäämä koskevassa menettelyssä tuossa vaiheessa tarvittu lisätoimenpiteitä SEK(2004) 1630. . Neuvosto yhtyi tähän arvioon 18. tammikuuta 2005 pitämässään kokouksessa.[8] SEK(2004) 1630. Neuvoston päätös liiallisen alijäämän olemassaolosta kumotaan EY:n perustamissopimuksen 104 artiklan 12 kohdan mukaisesti komission suosituksesta, kun liiallinen alijäämä kyseisessä jäsenvaltiossa on neuvoston käsityksen mukaan korjattu. 2. Viimeaikainen alijäämäkehitys Toukokuussa 2004, kun komissio käynnisti liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn Slovakian osalta, vuoden 2003 alijäämä oli käytettävissä olleiden tietojen mukaan 3,6 prosenttia suhteessa BKT:hen ja sen uskottiin seuraavina vuosina pysyvän viitearvon yläpuolella. Slovakian ennen huhtikuuta 2008 tekemän ilmoituksen perusteella komissiolta (Eurostat) saatujen tietojen mukaan Eurostatin tiedote nro 54, 18.4.2008. julkisen talouden alijäämä pysyi alle 3 prosentin suhteessa BKT:hen vuosina 2003–2005, sillä tietoja oli myöhemmin tarkistettu (huhtikuun 2007 ilmoituksessa) pääasiassa verotulojen kirjaamismenetelmän muutoksen perusteella. Alijäämä kasvoi 3,6 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2006 (pääosin siksi, että julkiset kulutusmenot kasvoivat merkittävästi 1 prosenttia suhteessa BKT:hen, savukkeita ennakkovarastoitiin vuonna 2005 valmisteveron tulevaa nousua ajatellen ja eläkeuudistuksen kustannukset kasvoivat) ja supistui 2,2 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007 Alijäämän osuuksia yleensä tarkistetaan ylös- tai alaspäin sen jälkeen, kun kevään ilmoituksen ensimmäiset tiedot on julkaistu. Tarkistukset ovat kaikkien EU:n jäsenvaltioiden osalta yleensä suhteellisen pieniä ja keskimäärin hyvin lähellä nollaa. Kun Slovakian osalta otetaan huomioon nyt ilmoitetun vuoden 2007 alijäämän ja alijäämän viitearvon välinen ero, on melko epätodennäköistä, että julkisen talouden tilien mahdollisissa tulevissa oikaisuissa vuoden 2007 alijäämä nousee yli 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen. Tuleville mahdollisille alijäämätarkistukselle ylös- tai alaspäin ei ole kovinkaan paljon merkitystä sillä, että Slovakian julkisen talouden alakohtainen erittely on vielä kesken (erityisesti sellaisten terveydenhuoltoyksiköiden kuin sairaaloiden sekä sairausvakuutuslaitosten tarkoituksenmukainen alakohtainen luokittelu julkiseen tai yksityiseen sektoriin). Yksityiskohtaisia tietoja ei ole saatavilla, mutta on olemassa merkkejä siitä, että rahoituksellinen ero niiden yksiköiden välillä, jotka on EKT95-sääntöjen noudattamiseksi luokiteltava uudelleen joko valtion talousarvioon tai sen ulkopuolelle, on hyvin pieni. (Ks. Eurostatin päätelmät ”keskustelukäynnistä” Slovakiassa 10. ja 11. maaliskuuta 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , saatavilla piakkoin.) .[9][10] Eurostatin tiedote nro 54, 18.4.2008. Alijäämän osuuksia yleensä tarkistetaan ylös- tai alaspäin sen jälkeen, kun kevään ilmoituksen ensimmäiset tiedot on julkaistu. Tarkistukset ovat kaikkien EU:n jäsenvaltioiden osalta yleensä suhteellisen pieniä ja keskimäärin hyvin lähellä nollaa. Kun Slovakian osalta otetaan huomioon nyt ilmoitetun vuoden 2007 alijäämän ja alijäämän viitearvon välinen ero, on melko epätodennäköistä, että julkisen talouden tilien mahdollisissa tulevissa oikaisuissa vuoden 2007 alijäämä nousee yli 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen. Tuleville mahdollisille alijäämätarkistukselle ylös- tai alaspäin ei ole kovinkaan paljon merkitystä sillä, että Slovakian julkisen talouden alakohtainen erittely on vielä kesken (erityisesti sellaisten terveydenhuoltoyksiköiden kuin sairaaloiden sekä sairausvakuutuslaitosten tarkoituksenmukainen alakohtainen luokittelu julkiseen tai yksityiseen sektoriin). Yksityiskohtaisia tietoja ei ole saatavilla, mutta on olemassa merkkejä siitä, että rahoituksellinen ero niiden yksiköiden välillä, jotka on EKT95-sääntöjen noudattamiseksi luokiteltava uudelleen joko valtion talousarvioon tai sen ulkopuolelle, on hyvin pieni. (Ks. Eurostatin päätelmät ”keskustelukäynnistä” Slovakiassa 10. ja 11. maaliskuuta 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , saatavilla piakkoin.) Vuonna 2005 käynnistettiin eläkeuudistus, joka vaikuttaa sosiaaliturvamaksuihin ohjaamalla 9 prosenttia bruttopalkoista rahastoivaan (toiseen) eläkepilariin. Koska kiinnostus tätä pilaria kohtaan on ollut laajaa ja siirtymä on asteittainen, näiden tulonsiirtojen arvioidaan suhteessa BKT:hen nousseen vuoden 2005 0,8 prosentista 1,2 prosenttiin vuonna 2006 ja 1,3 prosenttiin vuonna 2007. Slovakia sitoutui korottamaan savukkeiden verotusta asteittain EU:n vaatimille vähimmäistasoille. Veroja korotettiinkin toukokuussa 2004, tammikuussa 2006 ja tammikuussa 2008. Seuraava korotus on suunniteltu joulukuulle 2008. Kaikkia tähän asti tehtyjä veronkorotuksia on edeltänyt savukkeiden merkittävä ennakkovarastointi jakeluketjun eri vaiheissa. Tämä on johtanut verotulojen muutoksiin siten, että lisätuloja saatiin noin 0,1 prosenttia vuonna 2003, 0,3 prosenttia vuonna 2005 ja 0,5 prosenttia vuonna 2007, ja vastaavasti tulot pienenivät yhtä paljon seuraavina vuosina. Lisäksi Slovakialla on saamisia useilta ulkomailta. Kun joidenkin näiden perimisestä luovuttiin, alijäämää lisäävä vaikutus suhteessa BKT:hen oli vuonna 2003 0,4 prosenttia, vuonna 2005 0,9 prosenttia ja vuonna 2007 0,1 prosenttia. Koska vuoden 2003 alijäämä oli alun perin arvioitua parempi, alijäämäkehitys noudatti aikataulua, jonka neuvosto asetti liiallisen alijäämän korjaamiselle 104 artiklan 7 kohdan nojalla antamassaan suosituksessa, vaikka sopeutusura olikin varsin erilainen. Erityisesti vuonna 2007 alijäämä supistui lähes 1 ½ prosentilla suhteessa BKT:hen ja oli 2,2 prosenttia suhteessa BKT:hen. Julkisen talouden vakauttamista on auttanut BKT:n, työllisyyden ja tulojen jatkuva kasvu, jonka avulla menot suhteessa BKT:hen ovat pienentyneet nopeammin kuin tulot suhteessa BKT:hen. Menot olivat vuonna 2003 suhteessa BKT:hen 40,2 prosenttia, kun vuonna 2007 vastaava luku laski 36,9 prosenttiin. Tähän vaikuttivat myös menojen hillintä ja menopuolen uudistukset. Uudistuksiin sisältyi sosiaalietuuksien ja työttömyysturvan rajoituksia, varhaiseläkkeen edellytysten tiukentaminen ja eläkkeellesiirtymisiän asteittainen nostaminen. Kansallisen moottoritieyhtiön perustaminen vuonna 2005 on antanut hallitukselle mahdollisuuden rahoittaa osa moottoriteiden rakentamisurakoista yksityissektorin lainoilla. Tulopuolella otettiin vuonna 2004 käyttöön kattava verouudistus, jossa painotus siirtyi tuloverotuksesta kulutuksen verottamiseen. Yhdessä vuonna 2005 toteutetun eläkeuudistuksen kanssa sen vaikutuksesta tulot suhteessa BKT:hen laskivat vuoden 2003 37,4 prosentista 34,7 prosenttiin vuonna 2007. Vuoden 2007 alijäämätoteutuma oli parempi kuin joulukuussa 2006 tarkistetussa lähentymisohjelmassa asetettu 2,9 prosentin virallinen alijäämätavoite suhteessa BKT:hen. Ennakoitua parempi kehitys johtui pääasiassa siitä, että BKT:n ja työllisyyden kasvu oli ennakoitua suurempaa, osarahoitusosuudet EU:n rahastotoimissa jäivät talousarvioon kirjattua pienemmiksi ja savukkeita ennakkovarastoitiin odotettua enemmän vuoden 2007 lopussa, koska tupakan valmistevero nousi reilusti tammikuussa 2008, ja tästä syystä lisätuloja saatiin ½ prosenttia suhteessa BKT:hen enemmän kuin ohjelmassa odotettu ¼ prosenttia suhteessa BKT:hen. Noususuhdannetta ja rakenneuudistusten kasvuetuja ei kuitenkaan saatu kokonaan hyödynnettyä julkisen talouden vakauttamisessa. Tämän seurauksena rakenteellinen alijäämä (eli suhdannetasoitettu alijäämä kertaluonteiset ja muut väliaikaiset toimenpiteet pois luettuina) heikkeni noin 1 ½ prosentista suhteessa BKT:hen vuonna 2003 noin 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2006 ennen kuin se parani noin 2 ½ prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Toisen rahastoivan eläkepilarin käyttöönotto vuonna 2005 on kuitenkin vaikuttanut osaltaan rakenteellisen aseman heikkenemiseen Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti tehtäessä päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamisesta olisi otettava huomioon nettokustannukset, jotka aiheutuvat eläkeuudistuksista, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä, jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa. Koska vuoden 2007 julkisen talouden alijäämä jäi alle 3 prosentin viitearvon, tätä artiklaa ei tarvitse soveltaa. . [11] Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti tehtäessä päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamisesta olisi otettava huomioon nettokustannukset, jotka aiheutuvat eläkeuudistuksista, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä, jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa. Koska vuoden 2007 julkisen talouden alijäämä jäi alle 3 prosentin viitearvon, tätä artiklaa ei tarvitse soveltaa. 3. Alijäämäennusteet vuodelle 2008 ja siitä eteenpäin Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan alijäämän arvioidaan edelleen supistuvan 2,0 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2008 ja kasvavan taas 2,3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2009 (olettaen, ettei talouspolitiikassa tapahdu muutoksia), kun yhä vankkana pysyvän BKT:n kasvu samoin kuin työllisyyden kasvu hidastuvat. Vuoden 2008 talousarvioon sisältyy tuloja kasvattavia toimenpiteitä kuten veropohjan laajentaminen yhtiö- ja henkilötuloverotuksessa sekä sosiaaliturvamaksujen enimmäismäärien nostaminen, ja näistä saatavat lisätulot arvioidaan noin ¼ prosentiksi suhteessa BKT:hen vuonna 2008. Tulojen pieneneminen vuonna 2007 savukkeiden ennakkovarastoinnin seurauksena kompensoituu todennäköisesti aika pitkälti sillä, että savukkeita hankitaan edelleen varastoon, koska vuoden 2008 lopulle on vielä suunnitteilla pienempi valmisteveron korotus. Lisäksi toinen eläkepilari avataan väliaikaisesti vuoden 2008 ensimmäisellä vuosipuoliskolla, jotta nykyiset osallistujat voivat poistua siitä ja uudet tulla mukaan, ja tästä pitäisi saada kertaluonteisia tuloja noin 0,1 prosenttia suhteessa BKT:hen, kun toisessa pilarissa aiempina vuosina kertyneet säästöt siirretään jakojärjestelmäpilariin, jos osallistujat päättävät lähteä pois järjestelmästä. Menopuolella maanviljelijöiden tuet kasvavat edelleen merkittävästi. Pääsyy siihen, miksi vuoden 2009 ennuste on kevään talousennusteessa heikompi, on se, että tulot todennäköisesti vähenevät noin ½ prosenttia suhteessa BKT:hen, kun savukkeita edellä mainitun mukaisesti ennakkovarastoidaan huomattavia määriä vuonna 2008. Vuoden 2008 ennuste vastaa viimeisintä virallista tavoitetta, joka on 2 prosenttia suhteessa BKT:hen ja jonka valtiovarainministeriö asetti helmikuussa 2008 lähestymisohjelman marraskuun 2007 tarkistuksesta annetun neuvoston lausunnon seurauksena, mutta vuoden 2009 ennuste taasen ylittää selvästi viimeisimmän kansallisen tavoitteen, joksi uudessa budjettiehdotusluonnoksessa huhtikuussa 2008 asetettiin 1,7 prosenttia suhteessa BKT:hen ja jonka osalta ei vielä ole esitetty erityisiä toimenpiteitä. Rakenteellisen alijäämän odotetaan heikkenevän noin 2 ½ prosentista suhteessa BKT:hen noin 2 ¾ prosenttiin vuodesta 2007 vuoteen 2008, mikä ei ole vakaus- ja kasvusopimuksen mukaista. Vakaus- ja kasvusopimuksessa määrätään, että euroalueella ja ERM II -jäsenvaltioissa rakenteellista rahoitusasemaa olisi parannettava vuosittain käyttäen viitearvona 0,5 prosenttia suhteessa BKT:hen, ja että julkista taloutta olisi sopeutettava enemmän suhdannetilanteen ollessa hyvä. Talouspolitiikan säilyessä ennallaan rakenteellisen alijäämän ennustetaan heikkenevän vuonna 2009 vielä noin 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen. Tämä johtuu pääasiassa savukkeiden ennakkovarastoinnista johtuvasta tulojen vähenemisestä. Lähentymisohjelman marraskuun 2007 tarkistuksesta helmikuussa 2008 annetun neuvoston lausunnon EUVL C 49, 22.2.2008, s. 44. mukaan ohjelman finanssipoliittinen viritys ei vaikuta riittävältä varmistamaan, että Slovakian keskipitkän aikavälin tavoite eli hieman alle 1 prosenttia suhteessa BKT:hen oleva rakenteellinen alijäämä saavutettaisiin ohjelmassa suunnitellun mukaisesti ohjelmakauden loppuun (2010) mennessä. Neuvosto totesi myös, ettei rakenteellisen rahoitusaseman vuodeksi 2008 suunniteltu muutos ole vakaus- ja kasvusopimuksen mukainen vaan sen pitäisi olla suurempi.[12] EUVL C 49, 22.2.2008, s. 44. 4. Velkakehitys ja ennusteet Velkasuhde pieneni asteittain vuoden 2003 42,4 prosentista suhteessa BKT:hen 29,4 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007 eli se oli selvästi alle 60 prosenttia suhteessa BKT:hen olevaa viitearvoa pienempi pääosin yksityistämisestä saatujen tulojen ansiosta. Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan julkisen bruttovelan odotetaan pysyvän pitkälti vakaana talousennusteen kattaman ajan (olettaen, ettei talouspolitiikassa tapahdu muutoksia). 5. Päätelmät Toukokuussa 2004 käytössä olleiden tietojen mukaan vuonna 2003 alijäämä oli 3,6 prosenttia suhteessa BKT:hen, ja sen uskottiin pysyvän viitearvon yläpuolella seuraavina vuosina. Viimeisimpien tietojen mukaan julkisen talouden alijäämä pysyi alle 3 prosentissa suhteessa BKT:hen vuosina 2003–2005, mutta kasvoi vuonna 2006 pääasiassa julkisten kulutusmenojen kasvun vuoksi 3,6 prosenttiin suhteessa BKT:hen. Alijäämä supistui sitten 2,2 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Rakenteellinen rahoitusasema (eli suhdannetasoitettu rahoitusasema ilman kertaluonteisia ja muita väliaikaisia toimenpiteitä) heikkeni vuonna 2006 noin 2 prosenttia suhteessa BKT:hen, mutta parani jälleen noin ½ prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan kokonaisalijäämän arvioidaan supistuvan 2,0 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2008 ja, jos talouspolitiikka pysyy ennallaan, kasvavan 2,3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2009. Tämä osoittaa, että alijäämä on uskottavasti ja pysyvästi saatu 3 prosentin viitearvon alapuolelle. Julkisen talouden bruttovelka suhteessa BKT:hen laski vuoden 2003 42,4 prosentista 29,4 prosenttiin vuonna 2007, mikä on selkeästi alle 60 prosentin viitearvon. Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan velkasuhteen odotetaan pysyvän pitkälti vakaana talousennusteen kattaman ajan (olettaen, ettei talouspolitiikassa tapahdu muutoksia). Kokonaistilanteen arviointi osoittaa, että Slovakian liiallisen alijäämän tilanne on korjattu. Tästä syystä komissio suosittaa, että neuvosto kumoaisi päätöksen liiallisen alijäämän olemassaolosta Slovakiassa. Taulukko 2: Julkisen talouden kehitys vuosina 2003–2009 % suhteessa BKT:hen, jollei muuta ole ilmoitettu|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|LO (2)|KOM (3)|LO (2)| Julkisen talouden rahoitusasema|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Kokonaistulot|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Kokonaismenot|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| josta:|- korkomenot|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |- kiinteän pääoman bruttomuodostus|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Eläkeuudistuksen kustannukset|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Savukkeiden ennakkovarastointi (nettovaikutus)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|tieto puuttuu|-0,4|tieto puuttuu| Perusjäämä|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Kertaluonteiset ja väliaikaiset toimenpiteet|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Rakenteellinen rahoitusasema (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Rakenteellinen perusjäämä (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Julkinen bruttovelka|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Kokonaistuotannon kasvu (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Tuotantokuilu|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Suhdannetasoitettu rahoitusasema (perusjäämä), jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä väliaikaisia toimenpiteitä.(2) Ohjelman mukaiset suhdannetasoitettu ja rakenteellinen rahoitusasema sekä tuotantokuilu ohjelmassa annettujen tietojen perusteella tehtyjen komission yksiköiden laskelmien mukaan.(3) Perustuu oletukseen, että talouspolitiikka pysyy ennallaan.Lähteet: Komission yksiköiden kevään 2008 talousennuste (KOM) ja marraskuun 2007 tarkistettu lähentymisohjelma (LO) (sulkeissa viimeisimmät viralliset tavoitteet, jotka on asetettu helmi- ja huhtikuussa 2008).| Suositus: NEUVOSTON PÄÄTÖS, liiallisen alijäämän olemassaolosta Slovakiassa tehdyn päätöksen 2005/182/EY kumoamisesta EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka ottaa huomioon Euroopan yhteisön perustamissopimuksen ja erityisesti sen 104 artiklan 12 kohdan, ottaa huomioon komission suosituksen, sekä katsoo seuraavaa: (1) Neuvoston päätöksellä 2005/182/EY EUVL L 62, 9.3.2005, s. 16. , joka tehtiin EY:n perustamissopimuksen 104 artiklan 6 kohdan mukaisesti komission suosituksen perusteella, todetaan, että Slovakiassa on liiallinen alijäämä. Neuvosto totesi, että julkisen talouden alijäämä oli 3,6 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2003 eli se ylitti perustamissopimuksessa asetetun 3 prosentin viitearvon. [13] EUVL L 62, 9.3.2005, s. 16. (2) Neuvosto antoi 5 päivänä heinäkuuta 2004 perustamissopimuksen 104 artiklan 7 kohdan ja liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä 7 päivänä heinäkuuta 1997 annetun neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). 3 artiklan 4 kohdan mukaisesti Slovakialle komission suositukseen perustuvan suosituksen liiallisen alijäämän poistamiseksi vuoteen 2007 mennessä. Suositus julkaistiin.[14] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). (3) Neuvoston päätös liiallisen alijäämän olemassaolosta kumotaan EY:n perustamissopimuksen 104 artiklan 12 kohdan määräysten mukaisesti, kun liiallinen alijäämä kyseisessä jäsenvaltiossa on neuvoston käsityksen mukaan korjattu. (4) Perustamissopimuksen liitteenä olevan liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyn pöytäkirjan mukaan komissio toimittaa menettelyn täytäntöönpanoa varten tarvittavat tiedot. Euroopan yhteisön perustamissopimukseen liitetyn liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyn pöytäkirjan soveltamisesta 22 päivänä marraskuuta 1993 annetun neuvoston asetuksen (EY) N:o 3605/93 EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). 4 artiklan mukaisesti pöytäkirjan soveltamisen osana jäsenvaltioiden on annettava tiedot julkisen talouden alijäämistä ja veloista ja muista asiaan liittyvistä muuttujista kahdesti vuodessa, 1 päivään huhtikuuta ja 1 päivään lokakuuta mennessä.[15] EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). (5) Niiden tietojen perusteella, jotka komissio (Eurostat) on asetuksen (EY) N:o 3605/93 8 g artiklan 1 kohdan mukaisesti toimittanut saatuaan Slovakialta ilmoituksen ennen 1 päivää huhtikuuta 2008, ja komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen perusteella voidaan tehdä seuraavat päätelmät: – liiallisen alijäämän olemassaolosta vuonna 2004 tehdyn neuvoston päätöksen jälkeen tehtyjen tietojen tarkistusten ansiosta julkisen talouden alijäämä pysyi alle 3 prosentissa suhteessa BKT:hen vuosina 2003–2005. Kasvettuaan vuonna 2006 ensin 3,6 prosenttiin suhteessa BKT:hen alijäämä supistui 2,2 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007 ja jäi siis alle 3 prosentin viitearvon. Lukua voidaan verrata joulukuussa 2006 tarkistetussa lähentymisohjelmassa asetettuun 2,9 prosentin alijäämätavoitteeseen suhteessa BKT:hen, – julkisen talouden vakauttamista on auttanut BKT:n, työllisyyden ja tulojen jatkuva kasvu, jonka avulla menot suhteessa BKT:hen ovat pienentyneet nopeammin kuin tulot suhteessa BKT:hen. Menojen suhdetta BKT:hen pienennettiin myös menoja hillitsemällä ja menoihin kohdistuvilla uudistuksilla, esimerkiksi rajoittamalla selvästi sosiaalietuuksia. Noususuhdannetta ja rakenneuudistusten kasvuetuja ei kuitenkaan saatu kokonaan hyödynnettyä julkisen talouden vakauttamisessa. Tämän seurauksena rakenteellisen alijäämän (eli suhdannetasoitettu rahoitusasema kertaluonteiset ja muut väliaikaiset toimenpiteet pois luettuina) arvioidaan heikenneen vuoden 2003 noin 1 ½ prosentista suhteessa BKT:hen noin 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2006 ennen kuin se parani noin 2 ½ prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Rakenteellisen aseman heikkeneminen johtuu kuitenkin osittain toisen rahastoivan eläkepilarin käyttöönotosta vuonna 2005. Siirtojen tähän pilariin arvioidaan suhteessa BKT:hen kasvaneen vuoden 2005 0,8 prosentista 1,2 prosenttiin vuonna 2006 ja 1,3 prosenttiin vuonna 2007. Savukkeiden veronkorotuksia edelsi myös merkittävä savukkeiden ennakkovarastointi jakeluketjun eri vaiheissa. Tämä johti verotulojen huomattaviin muutoksiin siten, että lisätuloja saatiin vuosina 2003, 2005 ja 2007, ja vastaavasti tulot pienenivät yhtä paljon seuraavina vuosina, – komission yksiköiden kevään 2008 talousarviossa alijäämän ennustetaan vuonna 2008 edelleen supistuvan, noin 2,0 prosenttiin suhteessa BKT:hen, pääasiassa yhä vahvojen kasvunäkymien sekä sellaisten tuloja kasvattavien toimenpiteiden vuoksi kuten veropohjan laajentaminen yhtiö- ja henkilötuloverotuksessa sekä sosiaaliturvamaksujen enimmäismäärien nostaminen. Kehitys noudattaa helmikuussa 2008 asetettua virallista alijäämätavoitetta, joka on 2,0 prosenttia suhteessa BKT:hen. Kevään talousennusteen mukaan alijäämä kasvaa vuonna 2009 2,3 prosenttiin suhteessa BKT:hen, jos talouspolitiikka pysyy ennallaan. Tämä osoittaa, että alijäämä on uskottavasti ja pysyvästi saatu 3 prosentin viitearvon alapuolelle. Rakenteellisen rahoitusaseman ennakoidaan heikkenevän vuonna 2008 noin ¼ prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen ja, jos politiikka säilyy ennallaan, noin ¼ prosenttiyksikköä vuonna 2009. Arvioinnissa on otettava huomioon tarve edistyä kohti rahoitusaseman keskipitkän aikavälin tavoitetta, joka Slovakian osalta on hieman alle 1 prosenttia suhteessa BKT:hen oleva rakenteellinen rahoitusasema, – julkinen velka on selvästi alle 60 prosenttia suhteessa BKT:hen olevan viitearvon. Se väheni vuoden 2003 42,2 prosentista suhteessa BKT:hen 29,4 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Kevään 2008 talousennusteessa velkasuhteen ennustetaan pysyvän pitkälti vakaana talousennusteen kattaman ajan (olettaen, ettei talouspolitiikassa tapahdu muutoksia). (6) Neuvoston käsityksen mukaan Slovakian liiallinen alijäämä on korjattu, ja näin ollen päätös 2005/182/EY olisi kumottava, ON TEHNYT TÄMÄN PÄÄTÖKSEN: 1 artikla Kokonaistilanteen arviointi osoittaa, että Slovakian liiallisen alijäämän tilanne on korjattu. 2 artikla Kumotaan päätös 2005/182/EY. 3 artikla Tämä päätös on osoitettu Slovakian tasavallalle. Tehty Brysselissä Neuvoston puolesta Puheenjohtaja [1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). [2] EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). [3] Slovakian viimeisin ilmoitus on saatavilla seuraavassa osoitteessa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovakia sai soveltaa siirtymäkautta rahastoivien eläkejärjestelmien luokittelusta 2 päivänä maaliskuuta 2004 tehdyn Eurostatin päätöksen täytäntöönpanossa. Sen vuoksi Slovakia ilmoitti alijäämä- ja velkatiedot huhtikuuhun 2006 asti ilman vuonna 2005 toteuttamansa eläkeuudistuksen nettokustannuksia (Eurostatin tiedote nro 117/2004 Eurostatin tiedotteessa nro 30/2004 2.3.2004 julkaistun päätöksen täytäntöönpanoa koskevasta siirtymäkaudesta, 23.9.2004). Koska liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn kuuluvissa eri asiakirjoissa ja erityisesti 104 artiklan 7 kohdan mukaisessa neuvoston suosituksessa otettiin täysimääräisesti huomioon Eurostatin maaliskuussa 2004 tekemän päätöksen vaikutukset, kaikki tässä asiakirjassa mainitut alijäämä- ja velkatiedot sisältävät eläkeuudistuksen kustannukset, joten ne ovat täysin vertailukelpoisia. [5] SEK(2004) 577. [6] EUVL L 62, 9.3.2005, s. 16. [7] Kaikki Slovakian liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla seuraavalta verkkosivustolta: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Eurostatin tiedote nro 54, 18.4.2008. [10] Alijäämän osuuksia yleensä tarkistetaan ylös- tai alaspäin sen jälkeen, kun kevään ilmoituksen ensimmäiset tiedot on julkaistu. Tarkistukset ovat kaikkien EU:n jäsenvaltioiden osalta yleensä suhteellisen pieniä ja keskimäärin hyvin lähellä nollaa. Kun Slovakian osalta otetaan huomioon nyt ilmoitetun vuoden 2007 alijäämän ja alijäämän viitearvon välinen ero, on melko epätodennäköistä, että julkisen talouden tilien mahdollisissa tulevissa oikaisuissa vuoden 2007 alijäämä nousee yli 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen. Tuleville mahdollisille alijäämätarkistukselle ylös- tai alaspäin ei ole kovinkaan paljon merkitystä sillä, että Slovakian julkisen talouden alakohtainen erittely on vielä kesken (erityisesti sellaisten terveydenhuoltoyksiköiden kuin sairaaloiden sekä sairausvakuutuslaitosten tarkoituksenmukainen alakohtainen luokittelu julkiseen tai yksityiseen sektoriin). Yksityiskohtaisia tietoja ei ole saatavilla, mutta on olemassa merkkejä siitä, että rahoituksellinen ero niiden yksiköiden välillä, jotka on EKT95-sääntöjen noudattamiseksi luokiteltava uudelleen joko valtion talousarvioon tai sen ulkopuolelle, on hyvin pieni. (Ks. Eurostatin päätelmät ”keskustelukäynnistä” Slovakiassa 10. ja 11. maaliskuuta 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , saatavilla piakkoin.) [11] Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti tehtäessä päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamisesta olisi otettava huomioon nettokustannukset, jotka aiheutuvat eläkeuudistuksista, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä, jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa. Koska vuoden 2007 julkisen talouden alijäämä jäi alle 3 prosentin viitearvon, tätä artiklaa ei tarvitse soveltaa. [12] EUVL C 49, 22.2.2008, s. 44. [13] EUVL L 62, 9.3.2005, s. 16. [14] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). [15] EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). PT (...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS| Bruxelas, 7.5.2008 SEC(2008) 572 final Recomendação de DECISÃO DO CONSELHO que revoga a Decisão 2005/182/CE sobre a existência de um défice excessivo na Eslováquia (apresentada pela Comissão) EXPOSIÇÃO DE MOTIVOS 1. Contexto O artigo 104.º do Tratado estabelece que os Estados-Membros devem evitar défices orçamentais excessivos e define um procedimento para a sua identificação e correcção. O procedimento relativo aos défices excessivos (PDE) é explicitado de forma mais clara no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 02.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , que constitui uma parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento. De acordo com o n.º 2 do artigo 104.º do Tratado, a Comissão deve examinar o cumprimento da disciplina orçamental com base nos dois critérios seguintes: a) se a relação entre o défice orçamental programado ou verificado e o PIB excede o valor de referência de 3% (excepto se essa relação tiver baixado de forma substancial e contínua e tiver atingido um nível que se aproxime do valor de referência; ou, em alternativa, se o excesso em relação ao valor de referência for meramente excepcional e temporário e se aquela relação continuar perto do valor de referência); e b) se a relação entre a dívida pública e o PIB excede o valor de referência de 60% (excepto se essa relação se encontrar em diminuição significativa e se estiver a aproximar, de forma satisfatória, do valor de referência).[1] JO L 209 de 02.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). Nos termos do protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, a Comissão fornece os dados necessários à aplicação do PDE. No âmbito da aplicação desse protocolo, os Estados-Membros devem notificar dados relativos ao défice orçamental, à dívida pública e a outras variáveis associadas, duas vezes por ano, nomeadamente antes de 1 de Abril e antes de 1 de Outubro, em conformidade com o disposto no artigo 4.º do Regulamento (CE) n.º 3605/93 JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção, que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). , A notificação mais recente da Eslováquia consta de: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , A Eslováquia beneficiou de um período de transição para executar a decisão do Eurostat de 2 de Março de 2004, relativa à classificação dos regimes de pensões por capitalização, tendo, consequentemente, notificado valores de défice e de dívida sem o custo líquido da sua reforma de 2005 do sistema de pensões até Abril de 2006 ( Eurostat News Release No 117/2004, 23.9.2004, sobre o período de transição para executar a decisão em Eurostat News Release No 30/2004, 2.3.2004). Como os diversos documentos no âmbito do PDE, incluindo em particular a recomendação do Conselho a que se refere o n.° 7 do artigo 104.°, tiveram plenamente em conta as implicações das decisões do Eurostat de Março de 2004, todos os valores de défice e de dívida citados no presente documento incluem o custo da reforma do sistema de pensões e são, portanto, inteiramente comparáveis. .[2][3][4] JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção, que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). A notificação mais recente da Eslováquia consta de: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . A Eslováquia beneficiou de um período de transição para executar a decisão do Eurostat de 2 de Março de 2004, relativa à classificação dos regimes de pensões por capitalização, tendo, consequentemente, notificado valores de défice e de dívida sem o custo líquido da sua reforma de 2005 do sistema de pensões até Abril de 2006 ( Eurostat News Release No 117/2004, 23.9.2004, sobre o período de transição para executar a decisão em Eurostat News Release No 30/2004, 2.3.2004). Como os diversos documentos no âmbito do PDE, incluindo em particular a recomendação do Conselho a que se refere o n.° 7 do artigo 104.°, tiveram plenamente em conta as implicações das decisões do Eurostat de Março de 2004, todos os valores de défice e de dívida citados no presente documento incluem o custo da reforma do sistema de pensões e são, portanto, inteiramente comparáveis. Em 12 de Maio de 2004, a Comissão deu início ao PDE da Eslováquia, com a adopção de um relatório nos termos do n.º 3 do artigo 104.º, por motivo de um défice do sector público administrativo de 3,6% do PIB em 2003 SEC(2004) 577. . Em 5 de Julho de 2004, o Conselho, sob recomendação da Comissão, concluiu pela existência de um défice excessivo na Eslováquia, na acepção do n.º 6 do artigo 104.º JO L 62 de 9.3.2005, p. 16. . Simultaneamente, e ainda sob recomendação da Comissão, o Conselho dirigiu recomendações à Eslováquia, ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.°, com o objectivo de este país pôr fim à situação de défice excessivo, o mais tardar até 2007 A documentação relativa ao PDE da Eslováquia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. JO L 62 de 9.3.2005, p. 16. A documentação relativa ao PDE da Eslováquia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Nas suas recomendações ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.°, o Conselho convidava as autoridades eslovacas a tomarem medidas de médio prazo que lhes permitissem cumprir o objectivo de redução do défice, de modo credível e sustentável, para um nível inferior a 3% do PIB o mais tardar até 2007, em conformidade com a trajectória de redução do défice indicada no parecer do Conselho de 5 de Julho de 2004 sobre o Programa de Convergência apresentado em Maio de 2004; a aplicarem vigorosamente as medidas previstas no Programa de Convergência apresentado em Maio de 2004, em especial as relacionadas com o proposto prosseguimento da reforma do sector da saúde e da racionalização do sector público; a acelerarem o ajustamento fiscal se as reformas estruturais aplicadas resultassem num crescimento superior ao esperado no Programa de Convergência de Maio de 2004, em particular afectando à redução do défice eventuais excedentes das receitas face às inscritas no orçamento; e a empreenderem, até 5 de Novembro de 2004, uma acção eficaz quanto às medidas previstas para atingir o objectivo fixado para o défice de 2005. O Conselho convidava ainda as autoridades eslovacas a reforçarem o carácter vinculativo do quadro orçamental de três anos, mediante a apresentação de limites circunstanciados de despesa a médio prazo a adoptar pelo parlamento. Quadro 1: Ajustamento aprovado pelo Conselho em 5 de Julho de 2004 % do PIB, salvo indicação em contrário|2003|2004|2005|2006|2007| Saldo geral do sector público administrativop.m.: Crescimento do PIB real (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Fonte : Recomendação do Conselho ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.º e parecer do Conselho sobre o Programa de Convergência de Maio de 2004, ambos adoptados em 5 de Julho de 2004. Em 22 de Dezembro de 2004, ou seja, terminado já o prazo que a recomendação do Conselho fixara para a tomada de medidas, a Comissão adoptou uma comunicação ao Conselho, concluindo que as medidas tomadas até então pela Eslováquia eram coerentes com a recomendação do Conselho e que nessa fase não se impunham outras medidas no âmbito do PDE SEC(2004) 1630. . Na sua reunião de 18 de Janeiro de 2005, o Conselho concordou com esta avaliação.[8] SEC(2004) 1630. Nos termos do n.º 12 do artigo 104.º, uma decisão do Conselho relativa à existência de um défice excessivo deve ser revogada com base numa recomendação da Comissão, na medida em que o Conselho considere que foi corrigido o défice excessivo no Estado-Membro em causa. 2. Evolução recente da situação do défice Os dados disponíveis em Maio de 2004, quando a Comissão iniciou o PDE da Eslováquia, indicavam que o défice de 2003 estava em 3,6% do PIB e que se esperava a sua permanência acima do valor de referência em anos subsequentes. De acordo com os dados apresentados pela Comissão (Eurostat) na sequência do relatório que a Eslováquia apresentou antes de Abril de 2008 Eurostat News Release No 54, 18.4.2008. , o défice geral manteve-se abaixo de 3% do PIB no período 2003-2005, porquanto uma alteração do método de acréscimo da receita fiscal fora a causa principal de uma posterior revisão dos dados (na notificação de Abril de 2007). O défice nominal aumentou para 3,6% do PIB em 2006 (devido sobretudo a um substancial aumento de 1% do PIB a nível do consumo público, à acumulação das existências de cigarros em 2005, na iminência de um aumento do imposto sobre este produto, e ao aumento dos custos da reforma do sistema de pensões), caindo em seguida para 2,2% do PIB em 2007 Os rácios de défice são normalmente revistos – em alta ou em baixa – após a publicação dos primeiros resultados na notificação da Primavera. Em relação aos Estados-Membros da UE no seu conjunto, as revisões são, de um modo geral, relativamente limitadas e, em média, praticamente nulas. No caso da Eslováquia, atendendo à diferença entre o défice actualmente notificado para 2007 e o valor de referência, é improvável que uma eventual revisão das contas nacionais eleve o rácio do défice de 2007 acima de 3% do PIB. O facto de haver questões pendentes em relação à delimitação sectorial do sector público administrativo na Eslováquia (nomeadamente sobre a classificação sectorial adequada das unidades afectas a cuidados de saúde, como hospitais e empresas de seguros de saúde no sector do sector público administrativo ou no sector empresarial) não tem impacto significativo no risco de subida ou descida aquando de futuras revisões do défice. Embora não estejam disponíveis dados circunstanciados, há indicações de que é escasso o equilíbrio financeiro das unidades que, para satisfazerem as regras ESA95, têm de ser reclassificadas dentro do sector público administrativo ou fora delas. (cf. constatações do Eurostat na sequência da visita de diálogo à Eslováquia em 10 e 11 de Março de 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL, disponível em breve). .[9][10] Eurostat News Release No 54, 18.4.2008. Os rácios de défice são normalmente revistos – em alta ou em baixa – após a publicação dos primeiros resultados na notificação da Primavera. Em relação aos Estados-Membros da UE no seu conjunto, as revisões são, de um modo geral, relativamente limitadas e, em média, praticamente nulas. No caso da Eslováquia, atendendo à diferença entre o défice actualmente notificado para 2007 e o valor de referência, é improvável que uma eventual revisão das contas nacionais eleve o rácio do défice de 2007 acima de 3% do PIB. O facto de haver questões pendentes em relação à delimitação sectorial do sector público administrativo na Eslováquia (nomeadamente sobre a classificação sectorial adequada das unidades afectas a cuidados de saúde, como hospitais e empresas de seguros de saúde no sector do sector público administrativo ou no sector empresarial) não tem impacto significativo no risco de subida ou descida aquando de futuras revisões do défice. Embora não estejam disponíveis dados circunstanciados, há indicações de que é escasso o equilíbrio financeiro das unidades que, para satisfazerem as regras ESA95, têm de ser reclassificadas dentro do sector público administrativo ou fora delas. (cf. constatações do Eurostat na sequência da visita de diálogo à Eslováquia em 10 e 11 de Março de 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL, disponível em breve). Em 2005, foi lançada uma reforma do sistema de pensões que afectou as contribuições sociais, reorientando 9% dos salários brutos para um pilar de capitalização (segundo pilar). O interesse público generalizado neste pilar e uma transição gradual permitem estimar que estas transferências de receitas tenham crescido de 0,8% do PIB em 2005 para 1,2% e 1,3%, respectivamente em 2006 e 2007. A Eslováquia comprometeu-se a aumentar gradualmente a tributação dos cigarros até aos níveis mínimos exigidos pela UE, tendo, consequentemente, os impostos sido aumentados em Maio de 2004, Janeiro de 2006 e Janeiro de 2008 e prevendo-se novo aumento para Dezembro de 2008. Todos os aumentos têm sido precedidos de uma expressiva acumulação das existências de cigarros em várias fases da cadeia de distribuição. Este facto levou a alterações da receita fiscal, com receitas extraordinárias de cerca de 0,1%, 0,3% e 0,5% do PIB em 2003, 2005 e 2007, respectivamente, seguidas de correspondentes insuficiências em anos seguintes. Por outro lado, a Eslováquia tem créditos em diversos países. Em 2003, 2005 e 2007, o cancelamento de alguns desses créditos produziu um efeito de acréscimo do défice de, respectivamente, 0,4%, 0,9% e 0,1% do PIB. Dado o valor do défice em 2003 (melhor do que inicialmente se previra), a evolução do défice nominal era compatível com o prazo de correcção do excesso, fixado pelo Conselho na sua recomendação decorrente do n.º 7 do artigo 104.º, embora a trajectória de consolidação fosse bastante diferente. Em 2007, nomeadamente, o défice nominal caiu quase 1,5 pontos, para 2,2% do PIB. A consolidação fiscal beneficiou de um crescimento dinâmico do PIB, do emprego e da receita, permitindo que o rácio despesa/PIB diminuísse mais rapidamente do que o rácio receita/PIB. O abaixamento do rácio despesa/PIB, de 40,2% do PIB em 2003 para 36,9% em 2007, foi igualmente induzido por contenção e reformas a nível da despesa, incluindo restrições nas prestações sociais e de desemprego, condições mais rigorosas para a reforma antecipada e aumento gradual da idade de reforma. A criação da Empresa Nacional de Auto-Estradas, em 2005, permitiu ao governo financiar parcialmente a construção de auto-estradas através de empréstimos no sector privado. No lado da receita, foi feita em 2004 uma reforma fiscal abrangente, nos termos da qual o peso da tributação se deslocou do rendimento para o consumo e que, conjuntamente com a reforma do sistema de pensões, em 2005, contribuiu para uma descida do rácio receita/PIB de 37,4% em 2003 para 34,7% em 2007. O défice de 2007 ficou abaixo do objectivo oficial de 2,9% do PIB, estabelecido na actualização de Dezembro de 2005 do Programa de Convergência. A ultrapassagem do objectivo deveu-se principalmente ao crescimento, maior do que o previsto, do PIB e do emprego, a um co-financiamento dos fundos da UE inferior ao orçamentado e a uma acumulação das existências de cigarros superior à esperada no final de 2007, a qual fora despoletada por um aumento do imposto de consumo sobre o tabaco em Janeiro de 2008 e resultara numa receita adicional de 0,5% do PIB, a comparar com os 0,25% previstos pelo programa. Ainda assim, os dividendos cíclicos que as reformas estruturais produziram na retoma e no crescimento não foram integralmente aproveitados para a consolidação fiscal. Consequentemente, o défice estrutural (ou seja, o défice corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas extraordinárias ou temporárias) agravou-se de cerca de 1,5% do PIB em 2003 para cerca de 3% em 2006, melhorando depois para cerca de 2,5% do PIB em 2007. Contudo, em 2005, a criação do segundo pilar do sistema de pensões (pilar de capitalização) contribuiu para o agravamento estrutural Em conformidade com o n.° 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.° 1467/97, a decisão de revogar uma decisão relativa à existência de défice excessivo deve tomar em consideração o custo líquido de uma reforma do sistema de pensões que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral, se o défice tiver diminuído significativamente e de modo contínuo e tiver atingido um nível próximo do valor de referência. Uma vez que o défice do sector público administrativo em 2007 ficou abaixo do valor de referência de 3%, não é necessário considerar a aplicação desta disposição. . [11] Em conformidade com o n.° 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.° 1467/97, a decisão de revogar uma decisão relativa à existência de défice excessivo deve tomar em consideração o custo líquido de uma reforma do sistema de pensões que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral, se o défice tiver diminuído significativamente e de modo contínuo e tiver atingido um nível próximo do valor de referência. Uma vez que o défice do sector público administrativo em 2007 ficou abaixo do valor de referência de 3%, não é necessário considerar a aplicação desta disposição. 3. Projecções do défice para 2008 e anos seguintes De acordo com a previsão da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão, o défice nominal deverá continuar a baixar para 2,0% do PIB em 2008, subindo depois para 2,3% em 2009 (no habitual pressuposto de manutenção das políticas actuais), num cenário de crescimento consideravelmente mais lento (mas ainda robusto) a nível do PIB e de crescimento em desaceleração a nível do emprego. O orçamento de 2008 prevê medidas de aumento da receita, como um alargamento da matéria colectável do imposto sobre o rendimento das pessoas singulares e colectivas e uma subida do limite máximo das contribuições sociais, para gerar uma receita adicional de cerca de 0,5% do PIB em 2008. É provável que a insuficiência de receita resultante da acumulação das existências de cigarros em 2007 seja largamente contrabalançada por uma nova retenção, devido à descida do imposto sobre o consumo deste produto, que se prevê para finais de 2008. Além disso, uma abertura temporária do segundo pilar do sistema de pensões no primeiro semestre de 2008, permitindo a partida de todos os participantes actuais e a adesão de novos participantes, deve resultar numa receita pontual de cerca de 0,1% do PIB, dado que as poupanças acumuladas em anos anteriores no segundo pilar serão transferidas para o pilar de repartição se os participantes decidirem partir. Do lado da despesa, os subsídios aos agricultores devem continuar a aumentar substancialmente. A principal razão para o agravamento que a previsão da Primavera projecta para 2009 é uma provável insuficiência da receita (cerca de 0,5% do PIB), devido à nova e substancial acumulação das existências de cigarros em 2008, atrás referida. Embora a previsão para 2008 se coadune com o mais recente objectivo oficial de 2% do PIB (estabelecido pelo Ministério das Finanças em Fevereiro de 2008 como reacção ao parecer do Conselho de Fevereiro de 2008 sobre a actualização do Programa de Convergência em Novembro de 2007), a previsão para 2009 está sensivelmente acima do mais recente objectivo nacional de 1,7% do PIB (estabelecido em Abril de 2008 nas linhas gerais da nova proposta de orçamento), que não é ainda sustentado por medidas explícitas. Prevê-se que o défice estrutural se agrave de cerca de 2,5% para cerca de 2,75% do PIB entre 2007 e 2008, o que não está em conformidade com o Pacto de Estabilidade e Crescimento, segundo o qual, nos Estados-Membros da área do euro e do MTC II, a melhoria anual do saldo estrutural deve corresponder a 0,5% do PIB, como valor de referência, e o ajustamento deve ser mais acentuado em períodos economicamente favoráveis. Em 2009, pressupondo como habitualmente a manutenção das políticas actuais, prevê-se que o défice estrutural se agrave ainda mais, para cerca de 3% do PIB, devido principalmente à insuficiência da receita, relacionada com a acumulação das existências de cigarros. De acordo com o parecer do Conselho JO C 49 de 22.2.2008, p. 44. de Fevereiro de 2008 sobre a actualização de Novembro de 2007 do Programa de Convergência da Eslováquia, a orientação orçamental do programa afigura-se insuficiente para assegurar que o objectivo a médio prazo (OMP) para a Eslováquia, definido como um défice estrutural ligeiramente inferior a 1% do PIB, seja alcançado até ao final do período de programação (2010), como projectado. Por outro lado, o Conselho concluiu que a mudança prevista para o saldo estrutural de 2008 não está em conformidade com o Pacto e deve ser mais ambiciosa.[12] JO C 49 de 22.2.2008, p. 44. 4. Evolução e projecções em matéria de dívida O rácio da dívida diminuiu gradualmente de 42,4% do PIB em 2003 para 29,4% em 2007, ficando pois bastante abaixo do valor de referência de 60% do PIB, graças sobretudo a receitas de privatizações. De acordo com a previsão da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão, a dívida pública bruta deverá permanecer globalmente estável ao longo do horizonte de previsão (pressupondo a manutenção das políticas actuais). 5. Conclusões Os dados disponíveis em Maio de 2004 indicavam que o défice de 2003 se situava em 3,6% do PIB e que se esperava a sua permanência acima do valor de referência em anos subsequentes. De acordo com os dados mais recentes, o défice do sector público administrativo permaneceu abaixo de 3% do PIB em 2003-2005, aumentando depois para 3,6% em 2006, devido sobretudo a um acréscimo substancial do consumo público. O défice nominal caiu então para 2,2% do PIB em 2007. O saldo estrutural, ou seja, o saldo corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas extraordinárias ou temporárias, agravou-se em 2006 cerca de 2 pontos percentuais, mas voltou a melhorar cerca de 0,5 pontos percentuais em 2007. Segundo as previsões da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão, o défice nominal deverá diminuir para 2,0% do PIB em 2008 e, no pressuposto de manutenção das políticas actuais, aumentar para 2,3% em 2009, revelando que o défice foi reconduzido, de forma credível e sustentável, para um nível inferior ao limite de 3% do PIB. A dívida pública bruta geral diminuiu de 42,4% do PIB em 2003 para 29,4% em 2007, bem abaixo do valor de referência de 60% do PIB. De acordo com as referidas previsões, o rácio da dívida deverá permanecer globalmente estável ao longo do horizonte de previsão (pressupondo a manutenção das políticas actuais). Com base numa análise global, conclui-se que a situação de défice excessivo da Eslováquia foi corrigida, pelo que a Comissão recomenda ao Conselho que revogue a decisão relativa à existência de um défice excessivo na Eslováquia. Quadro 2: Evolução orçamental, 2003-2009 % do PIB, salvo indicação em contrário|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)| Saldo do sector público administrativo|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| -Total Receitas|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Despesas totais|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| sendo:|- despesas com juros|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1.5| |- formação bruta de capital fixo|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1.4| Custos da reforma do sistema de pensões|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Retenção de cigarros (impacto líquido)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|n.d.|-0,4|n.º.| Saldo primário|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Medidas extraordinárias e temporárias|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Saldo estrutural (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Saldo primário estrutural (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Dívida pública bruta|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Crescimento do PIB real (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm hiato do produto|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Saldo (primário) corrigido das variações cíclicas, excluindo medidas extraordinárias e temporárias.(2) Saldos estruturais e corrigidos das variações cíclicas e hiatos do produto de acordo com o programa, segundo o cálculo dos serviços da Comissão com base nas informações dele constantes.(3) Pressuposto de políticas inalteradas.Fontes: Previsão da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão (COM) e actualização de Novembro de 2007 do Programa de Convergência (PC); entre parêntesis, os objectivos nacionais mais recentes, estabelecidos em Fevereiro e Abril de 2008.| Recomendação de DECISÃO DO CONSELHO que revoga a Decisão 2005/182/CE sobre a existência de um défice excessivo na Eslováquia O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA, Tendo em conta o Tratado que institui a Comunidade Europeia, nomeadamente o n.º 12 do seu artigo 104.º, Tendo em conta a recomendação da Comissão, Considerando o seguinte: (1) Sob recomendação da Comissão, o Conselho, em conformidade com o n.º 6 do artigo 104.º do Tratado, deliberou na sua Decisão 2005/182/CE JO L 62 de 9.3.2005, p. 16. que existia um défice excessivo na Eslováquia. O Conselho assinalou que o défice do sector público administrativo era de 3,6% do PIB em 2003, superior ao valor de referência de 3% do PIB constante do Tratado. [13] JO L 62 de 9.3.2005, p. 16. (2) Em 5 de Julho de 2004, em conformidade com o n.º 7 do artigo 104.° do Tratado e com o n.º 4 do artigo 3.° do Regulamento (CE) n.° 1467/97 do Conselho, de 7 de Julho de 1997, relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 02.08.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , o Conselho dirigiu à Eslováquia uma recomendação, baseada numa recomendação da Comissão, com vista a pôr termo à situação de défice excessivo, o mais tardar até 2007. A recomendação foi tornada pública.[14] JO L 209 de 02.08.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). (3) Nos termos do n.º 12 do artigo 104.º do Tratado, uma decisão do Conselho relativa à existência de um défice excessivo deve ser revogada na medida em que o Conselho considere que foi corrigido o défice excessivo no Estado-Membro em causa. (4) Nos termos do protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, os dados estatísticos para a aplicação do procedimento são fornecidos pela Comissão. No âmbito da aplicação deste protocolo, os Estados-Membros devem notificar dados relativos aos défices orçamentais e à dívida pública, bem como a outras variáveis conexas, duas vezes por ano, até 1 de Abril e 1 de Outubro, em conformidade com o disposto no artigo 4.º do Regulamento (CE) n.º 3605/93, de 22 de Novembro de 1993, relativo à aplicação do Protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos anexo ao Tratado que institui a Comunidade Europeia JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção, que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). .[15] JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção, que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). (5) Com base nos dados fornecidos pela Comissão (Eurostat), em conformidade com o n.º 1 do artigo 8.º-G do Regulamento (CE) n.º 3605/93, após a notificação da Eslováquia anterior a 1 de Abril de 2008, e nas previsões da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão, cabe extrair as seguintes conclusões: – Na sequência de revisões de dados após a decisão do Conselho de 2004 relativa à existência de um défice excessivo, o défice do sector público administrativo manteve-se abaixo de 3% do PIB no período 2003-2005. Tendo aumentado para 3,6% do PIB em 2006, o défice desceu para 2,2% em 2007, o que é inferior ao valor de referência de 3%. A título de comparação, a actualização de Dezembro de 2006 do Programa de Convergência apontava para um défice de 2,9% do PIB. – A consolidação fiscal beneficiou de um crescimento dinâmico no PIB, no emprego e na receita, permitindo que o rácio despesa/PIB diminuísse mais rapidamente do que o rácio receita/PIB. A descida do rácio despesa/PIB foi igualmente induzida por contenção e reformas a nível da despesa, tais como restrições substanciais nas prestações sociais. Ainda assim, os dividendos cíclicos que as reformas estruturais produziram na retoma e no crescimento não foram integralmente aproveitados para a consolidação fiscal. Consequentemente, estima-se que o défice estrutural (ou seja, o saldo corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas extraordinárias ou temporárias) se tenha agravado de cerca de 1,5% do PIB em 2003 para cerca de 3% em 2006, melhorando depois em 2007 para cerca de 2,5% do PIB. No entanto, uma parte do agravamento estrutural pode ser atribuída à introdução do segundo pilar de capitalização do sistema de pensões em 2005, estimando-se que as transferências para este pilar tenham aumentado de 0,8% do PIB em 2005 para 1,2% e 1,3% em 2006 e 2007, respectivamente. Acresce que as subidas do imposto sobre os cigarros, precedidas por uma volumosa acumulação das existências deste produto em várias fases da cadeia de distribuição, levaram a alterações importantes da receita fiscal, com receitas extraordinárias em 2003, 2005 e 2007, seguidas de correspondentes insuficiências em anos seguintes. – Para 2008, a previsão da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão indica que o défice nominal continuará a diminuir, para 2,0% do PIB, devido sobretudo a perspectivas de crescimento fortes e contínuas e a medidas de aumento da receita, como um alargamento da matéria colectável do imposto sobre o rendimento das pessoas singulares e colectivas e uma subida do limite máximo das contribuições sociais. Esta previsão coaduna-se com o objectivo oficial de 2,0% do PIB, estabelecido em Fevereiro de 2008 para o défice. Para 2009, as previsões da Primavera indicam uma subida do défice para 2,3% do PIB, no pressuposto de inalteração das políticas, revelando que o défice foi reconduzido, de forma credível e sustentável, para um nível inferior ao limite de 3% do PIB. Prevê-se que, em 2008, o saldo estrutural se agrave cerca de 0,25 pontos percentuais, o mesmo acontecendo, no pressuposto de inalteração das políticas, em 2009. Esta evolução tem de ser vista perante a necessidade de progredir rumo à realização do objectivo de médio prazo (OMP) para a situação orçamental, que, no caso da Eslováquia, é um défice estrutural ligeiramente inferior a 1% do PIB. – A dívida pública mantém-se bastante abaixo do valor de referência de 60% do PIB: desceu de 42,4% do PIB em 2003 para 29,4% em 2007. De acordo com as referidas previsões, o rácio da dívida deverá permanecer globalmente estável ao longo do horizonte de previsão (pressupondo a manutenção das políticas actuais). (6) O Conselho considera que a situação de défice excessivo na Eslováquia foi corrigida, devendo, por conseguinte, ser revogada a Decisão 2005/182/CE, ADOPTOU A PRESENTE DECISÃO: Artigo 1.º Com base numa análise global, conclui-se que a situação de défice excessivo da Eslováquia foi corrigida. Artigo 2.º A Decisão 2005/182/CE é revogada. Artigo 3.º A República Eslovaca é a destinatária da presente decisão. Feito em Bruxelas, em Pelo Conselho O Presidente [1] JO L 209 de 02.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). [2] JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção, que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). [3] A notificação mais recente da Eslováquia consta de: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] A Eslováquia beneficiou de um período de transição para executar a decisão do Eurostat de 2 de Março de 2004, relativa à classificação dos regimes de pensões por capitalização, tendo, consequentemente, notificado valores de défice e de dívida sem o custo líquido da sua reforma de 2005 do sistema de pensões até Abril de 2006 ( Eurostat News Release No 117/2004, 23.9.2004, sobre o período de transição para executar a decisão em Eurostat News Release No 30/2004, 2.3.2004). Como os diversos documentos no âmbito do PDE, incluindo em particular a recomendação do Conselho a que se refere o n.° 7 do artigo 104.°, tiveram plenamente em conta as implicações das decisões do Eurostat de Março de 2004, todos os valores de défice e de dívida citados no presente documento incluem o custo da reforma do sistema de pensões e são, portanto, inteiramente comparáveis. [5] SEC(2004) 577. [6] JO L 62 de 9.3.2005, p. 16. [7] A documentação relativa ao PDE da Eslováquia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Eurostat News Release No 54, 18.4.2008. [10] Os rácios de défice são normalmente revistos – em alta ou em baixa – após a publicação dos primeiros resultados na notificação da Primavera. Em relação aos Estados-Membros da UE no seu conjunto, as revisões são, de um modo geral, relativamente limitadas e, em média, praticamente nulas. No caso da Eslováquia, atendendo à diferença entre o défice actualmente notificado para 2007 e o valor de referência, é improvável que uma eventual revisão das contas nacionais eleve o rácio do défice de 2007 acima de 3% do PIB. O facto de haver questões pendentes em relação à delimitação sectorial do sector público administrativo na Eslováquia (nomeadamente sobre a classificação sectorial adequada das unidades afectas a cuidados de saúde, como hospitais e empresas de seguros de saúde no sector do sector público administrativo ou no sector empresarial) não tem impacto significativo no risco de subida ou descida aquando de futuras revisões do défice. Embora não estejam disponíveis dados circunstanciados, há indicações de que é escasso o equilíbrio financeiro das unidades que, para satisfazerem as regras ESA95, têm de ser reclassificadas dentro do sector público administrativo ou fora delas. (cf. constatações do Eurostat na sequência da visita de diálogo à Eslováquia em 10 e 11 de Março de 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL, disponível em breve). [11] Em conformidade com o n.° 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.° 1467/97, a decisão de revogar uma decisão relativa à existência de défice excessivo deve tomar em consideração o custo líquido de uma reforma do sistema de pensões que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral, se o défice tiver diminuído significativamente e de modo contínuo e tiver atingido um nível próximo do valor de referência. Uma vez que o défice do sector público administrativo em 2007 ficou abaixo do valor de referência de 3%, não é necessário considerar a aplicação desta disposição. [12] JO C 49 de 22.2.2008, p. 44. [13] JO L 62 de 9.3.2005, p. 16. [14] JO L 209 de 02.08.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). [15] JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção, que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). EL (...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ| Βρυξέλλες, 7.5.2008 SEC(2008) 572 τελικό Σύσταση για ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ για την κατάργηση της απόφασης 2005/182/ΕΚ σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στη Σλοβακία (υποβληθείσα από την Επιτροπή) ΑΙΤΙΟΛΟΓΙΚΗ ΕΚΘΕΣΗ 1. Ιστορικό Το άρθρο 104 της συνθήκης ορίζει ότι τα κράτη μέλη αποφεύγουν τα υπερβολικά δημοσιονομικά ελλείμματα και προβλέπει τη διαδικασία για τον εντοπισμό και τη διόρθωσή τους. Η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ) προσδιορίζεται αναλυτικότερα στον κανονισμό ΕΚ 1467/97 του Συμβουλίου «για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος» ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). , που αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 2 της συνθήκης, η Επιτροπή παρακολουθεί την τήρηση της δημοσιονομικής πειθαρχίας με βάση δύο κριτήρια, και συγκεκριμένα: α) κατά πόσο το προβλεπόμενο ή υφιστάμενο δημοσιονομικό έλλειμμα υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ (εκτός εάν ο δείκτης χρέους σημειώνει ουσιαστική και συνεχή πτώση και έχει φθάσει σε επίπεδο παραπλήσιο της τιμής αναφοράς· ή, εναλλακτικά, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι απλώς έκτακτη και προσωρινή και ο δείκτης παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς)· και β) κατά πόσο το δημόσιο χρέος υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ (εκτός εάν ο δείκτης χρέους μειώνεται επαρκώς και πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό ).[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). Σύμφωνα με το πρωτόκολλο για τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη συνθήκη, η Επιτροπή παρέχει στατιστικά στοιχεία για την εφαρμογή της ΔΥΕ. Στο πλαίσιο της εφαρμογής του εν λόγω πρωτοκόλλου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν τα στοιχεία για τα δημοσιονομικά ελλείμματα και το δημόσιο χρέος και άλλες συναφείς μεταβλητές δύο φορές το χρόνο, δηλαδή πριν από την 1 η Απριλίου και πριν από την 1 η Οκτωβρίου, σύμφωνα με το άρθρο 4 του κανονισμού ΕΚ αριθ. 3605/93 ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (OJ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). , Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Σλοβακίας υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Η Σλοβακία επωφελήθηκε από μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat της 2ας Μαρτίου 2004 για την ταξινόμηση των κεφαλαιοποιητικών συνταξιοδοτικών ταμείων και, κατά συνέπεια, μέχρι Απρίλιο του 2006 κοινοποιούσε στοιχεία για το έλλειμμα και το χρέος χωρίς το καθαρό κόστος της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης που θέσπισε το 2005 ( Eurostat News Release αριθ. 117/2004 της 23 ης Σεπτεμβρίου 2004 σχετικά με τη μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat News Release αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004) . Δεδομένου ότι τα διάφορα έγγραφα στο πλαίσιο της ΔΥΕ, περιλαμβανομένης ιδίως της σύστασης του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7, ελάμβαναν πλήρως υπόψη τις επιπτώσεις των αποφάσεων που εξέδωσε το Μάρτιο του 2004 η Eurostat, όλα τα στοιχεία σχετικά με το έλλειμμα και το χρέος που αναφέρονται στο παρόν έγγραφο περιλαμβάνουν το κόστος της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης και είναι, συνεπώς, πλήρως συγκρίσιμα. .[2][3][4] ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (OJ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Σλοβακίας υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Η Σλοβακία επωφελήθηκε από μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat της 2ας Μαρτίου 2004 για την ταξινόμηση των κεφαλαιοποιητικών συνταξιοδοτικών ταμείων και, κατά συνέπεια, μέχρι Απρίλιο του 2006 κοινοποιούσε στοιχεία για το έλλειμμα και το χρέος χωρίς το καθαρό κόστος της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης που θέσπισε το 2005 ( Eurostat News Release αριθ. 117/2004 της 23 ης Σεπτεμβρίου 2004 σχετικά με τη μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat News Release αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004) . Δεδομένου ότι τα διάφορα έγγραφα στο πλαίσιο της ΔΥΕ, περιλαμβανομένης ιδίως της σύστασης του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7, ελάμβαναν πλήρως υπόψη τις επιπτώσεις των αποφάσεων που εξέδωσε το Μάρτιο του 2004 η Eurostat, όλα τα στοιχεία σχετικά με το έλλειμμα και το χρέος που αναφέρονται στο παρόν έγγραφο περιλαμβάνουν το κόστος της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης και είναι, συνεπώς, πλήρως συγκρίσιμα. Στις 12 Μαΐου 2004, η Επιτροπή κίνησε τη ΔΥΕ για τη Σλοβακία με την έκδοση έκθεσης δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 3, δεδομένου ότι το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης έφθανε 3,6% του ΑΕΠ το 2003 SEC(2004) 577. . Στις 5 Ιουλίου 2004, το Συμβούλιο αποφάσισε, με βάση σύσταση της Επιτροπής, ότι η Σλοβακία παρουσίαζε υπερβολικό έλλειμμα σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 6 ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 16. . Συγχρόνως, επίσης βάσει σύστασης της Επιτροπής, το Συμβούλιο απηύθυνε συστάσεις βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7 στη Σλοβακία προκειμένου να τεθεί τέρμα στην κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος, το αργότερο μέχρι το 2007 Όλα τα έγγραφα που συνδέονται με την ΔΥΕ για τη Σλοβακία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2004) 577. ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 16. Όλα τα έγγραφα που συνδέονται με την ΔΥΕ για τη Σλοβακία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Στη σύστασή βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7, το Συμβούλιο συνέστησε στις αρχές της Σλοβακίας « να λάβουν οι μέτρα μεσοπρόθεσμου χαρακτήρα προκειμένου να επιτευχθεί ο στόχος της μείωσης του ελλείμματος σε επίπεδο κατώτερο του 3,0% του ΑΕΠ το αργότερο το 2007 κατά τρόπο αξιόπιστο και διατηρήσιμο, σύμφωνα με τη μεθοδολογία μείωσης του ελλείμματος που καθορίζεται στη γνώμη του Συμβουλίου της 5ης Ιουλίου 2004 σχετικά με το πρόγραμμα σύγκλισης που υπεβλήθη τον Μάιο του 2004», « να εφαρμόσουν δυναμικά τα μέτρα που εξαγγέλλονται στο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαΐου του 2004. ιδίως δε εκείνα που σχετίζονται με τις προτεινόμενες περαιτέρω μεταρρυθμίσεις του συστήματος ιατροφαρμακευτικής περίθαλψης και τη συνέχιση του εξορθολογισμού του δημόσιου τομέα», « να επιταχύνουν τη δημοσιονομική προσαρμογή, εάν η εφαρμογή των διαρθρωτικών μεταρρυθμίσεων έχει ως αποτέλεσμα υψηλότερο ρυθμό οικονομικής ανάπτυξης σε σχέση με τον προβλεπόμενο στο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαΐου 2004, ιδίως με τη διάθεση των τυχόν υψηλότερων των προβλεπομένων εσόδων για την ταχύτερη μείωση του ελλείμματος» και « να λάβουν αποτελεσματικά μέτρα έως τις 5 Νοεμβρίου 2004 σε σχέση με τα εξαγγελθέντα μέτρα προκειμένου να επιτευχθεί ο στόχος για το έλλειμμα του 2005 ». Επιπροσθέτως, το Συμβούλιο κάλεσε τις σλοβακικές αρχές «να ενισχύσουν τον υποχρεωτικό χαρακτήρα του τριετούς δημοσιονομικού πλαισίου, μέσω της θέσπισης, με απόφαση του κοινοβουλίου, λεπτομερών μεσοπρόθεσμων ανώτατων ορίων για τις δαπάνες» . Πίνακας 1: Προσαρμογή που ενέκρινε το Συμβούλιο στις 5 Ιουλίου 2004 % του ΑΕΠ, εκτός αν προσδιορίζεται διαφορετικά|2003|2004|2005|2006|2007| Αποτέλεσμα της γενικής κυβέρνησηςπ.υ.: Αύξηση του πραγματικού ΑΕΠ (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Πηγή : Σύσταση του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7 και γνώμη του Συμβουλίου σχετικά με το πρόγραμμα σύγκλισης του Μαΐου 2004, που εκδόθηκαν στις 5 Ιουλίου 2004 Στις 22 Δεκεμβρίου 2004, δηλαδή μετά τη λήξη της προθεσμίας που είχε τεθεί για τη λήψη μέτρων στη σύσταση του Συμβουλίου, η Επιτροπή εξέδωσε ανακοίνωση προς το Συμβούλιο, στην οποία κατέληγε στο συμπέρασμα ότι τα μέτρα που είχαν ληφθεί μέχρι τότε από τη Σλοβακία ήταν συνεπή με τη σύσταση του Συμβουλίου και δεν απαιτούντο περαιτέρω μέτρα στο πλαίσιο της ΔΥΕ στο στάδιο εκείνο SEC(2004) 1630 . . Στη σύνοδό του της 18 ης Ιανουαρίου 2005, το Συμβούλιο συμφώνησε με την εκτίμηση αυτή.[8] SEC(2004) 1630 . Σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 12, μια απόφαση του Συμβουλίου για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος μπορεί να καταργηθεί, μετά από σύσταση της Επιτροπής, όταν το υπερβολικό έλλειμμα του σχετικού κράτους μέλους έχει, κατά τη γνώμη του Συμβουλίου, διορθωθεί. 2. Πρόσφατες εξελιξεισ σχετικα με το ελλειμμα Με βάση τα στοιχεία που ήταν διαθέσιμα το Μάιο του 2004, όταν η Επιτροπή κίνησε τη ΔΥΕ για τη Σλοβακία, το έλλειμμα το 2003 ανερχόταν σε 3,6% του ΑΕΠ και αναμενόταν να παραμείνει υψηλότερο από την τιμή αναφοράς και κατά τα επόμενα έτη. Σύμφωνα με τα στοιχεία που χορηγήθηκαν από την Επιτροπή (Eurostat) μετά την έκθεση που υπέβαλε η Σλοβακία πριν τον Απρίλιο του 2008 Eurostat News Release αριθ. 54 της 18 ης Απριλίου 2008. , το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης παρέμεινε χαμηλότερο από 3% του ΑΕΠ τα έτη 2003-2005 λόγω της αναθεώρησης των στοιχείων που ακολούθησε (στην κοινοποίηση του Απριλίου 2007) κυρίως λόγω μεταβολής της μεθόδου λογιστικής καταχώρησης των φορολογικών εσόδων. Το ονομαστικό έλλειμμα αυξήθηκε σε 3,6% του ΑΕΠ το 2006 (κυρίως λόγω σημαντικής αύξησης της δημόσιας κατανάλωσης κατά 1% του ΑΕΠ, της αποθεματοποίησης τσιγάρων που πραγματοποιήθηκε το 2005 ενόψει της επικείμενης αύξησης των έμμεσων φόρων κατανάλωσης και των αυξημένων δαπανών της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης) πριν μειωθεί σε 2,2% του ΑΕΠ το 2007 Οι δείκτες χρέους αναθεωρούνται συνήθως – προς τα πάνω ή προς τα κάτω – μετά τη δημοσίευση των πρώτων αποτελεσμάτων της κοινοποίησης που υποβάλλεται την άνοιξη. Για τα κράτη μέλη της ΕΕ ως σύνολο, οι αναθεωρήσεις είναι συνήθως σχετικά μικρές και κατά μέσο όρο διαφέρουν ελάχιστα από το μηδέν. Για τη Σλοβακία, λαμβάνοντας υπόψη τη διαφορά μεταξύ του ελλείμματος που ανακοινώθηκε για το 2007 και της τιμής αναφοράς του ελλείμματος, υπάρχει μικρή πιθανότητα οι πιθανές μελλοντικές αναθεωρήσεις του εθνικών λογαριασμών να αυξήσουν το δείκτη χρέους του 2007 περισσότερο από 3% του ΑΕΠ. Το γεγονός ότι εκκρεμούν ζητήματα σχετικά με την τομεακή οριοθέτηση της γενικής κυβέρνησης στη Σλοβακία (ιδίως σχετικά με την κατάλληλη τομεακή ταξινόμηση μονάδων που σχετίζονται με την ιατροφαρμακευτική περίθαλψη, όπως τα νοσοκομεία και οι εταιρείες ασφάλισης υγείας, στη γενική κυβέρνηση ή στον τομέα των επιχειρήσεων) δεν έχει σημαντικές επιπτώσεις στους κινδύνους μιας μελλοντικής προς τα άνω ή προς τα κάτω αναθεώρησης του ελλείμματος. Παρόλο που δεν διατίθενται λεπτομερή στοιχεία, υπάρχουν ενδείξεις ότι το χρηματοπιστωτικό ισοζύγιο των μονάδων που πρέπει να ταξινομηθούν εντός ή εκτός της κυβέρνησης, έτσι ώστε να είναι συνεπείς με τους κανόνες του ΕΣΟΛ95, είναι πολύ περιορισμένο. (Βλ. πορίσματα Eurostat σχετικά με την επίσκεψη διαλόγου στη Σλοβακία στις 10 και 11 Μαρτίου 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , θα είναι διαθέσιμο σύντομα.) .[9][10] Eurostat News Release αριθ. 54 της 18 ης Απριλίου 2008. Οι δείκτες χρέους αναθεωρούνται συνήθως – προς τα πάνω ή προς τα κάτω – μετά τη δημοσίευση των πρώτων αποτελεσμάτων της κοινοποίησης που υποβάλλεται την άνοιξη. Για τα κράτη μέλη της ΕΕ ως σύνολο, οι αναθεωρήσεις είναι συνήθως σχετικά μικρές και κατά μέσο όρο διαφέρουν ελάχιστα από το μηδέν. Για τη Σλοβακία, λαμβάνοντας υπόψη τη διαφορά μεταξύ του ελλείμματος που ανακοινώθηκε για το 2007 και της τιμής αναφοράς του ελλείμματος, υπάρχει μικρή πιθανότητα οι πιθανές μελλοντικές αναθεωρήσεις του εθνικών λογαριασμών να αυξήσουν το δείκτη χρέους του 2007 περισσότερο από 3% του ΑΕΠ. Το γεγονός ότι εκκρεμούν ζητήματα σχετικά με την τομεακή οριοθέτηση της γενικής κυβέρνησης στη Σλοβακία (ιδίως σχετικά με την κατάλληλη τομεακή ταξινόμηση μονάδων που σχετίζονται με την ιατροφαρμακευτική περίθαλψη, όπως τα νοσοκομεία και οι εταιρείες ασφάλισης υγείας, στη γενική κυβέρνηση ή στον τομέα των επιχειρήσεων) δεν έχει σημαντικές επιπτώσεις στους κινδύνους μιας μελλοντικής προς τα άνω ή προς τα κάτω αναθεώρησης του ελλείμματος. Παρόλο που δεν διατίθενται λεπτομερή στοιχεία, υπάρχουν ενδείξεις ότι το χρηματοπιστωτικό ισοζύγιο των μονάδων που πρέπει να ταξινομηθούν εντός ή εκτός της κυβέρνησης, έτσι ώστε να είναι συνεπείς με τους κανόνες του ΕΣΟΛ95, είναι πολύ περιορισμένο. (Βλ. πορίσματα Eurostat σχετικά με την επίσκεψη διαλόγου στη Σλοβακία στις 10 και 11 Μαρτίου 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , θα είναι διαθέσιμο σύντομα.) Το 2005 άρχισε η εφαρμογή συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης, που επηρέασε τις κοινωνικές εισφορές, καθώς το 9% των ακαθάριστων μισθών διοχετεύτηκε σε ένα κεφαλαιοποιητικό συνταξιοδοτικό καθεστώς (δεύτερος πυλώνας). Λόγω του αυξημένου ενδιαφέροντος που έδειξε το κοινό για αυτόν τον πυλώνα και της βαθμιαίας μετάβασης, αυτές οι μεταβιβάσεις εσόδων εκτιμάται ότι αυξήθηκαν από 0,8% του ΑΕΠ το 2005 σε 1,2% και 1,3% του ΑΕΠ το 2006 και το 2007 αντίστοιχα. Η Σλοβακία ανέλαβε τη δέσμευση να αυξήσει σταδιακά τους φόρους στα τσιγάρα μέχρι τα ελάχιστα όρια που ορίζονται από την ΕΕ. Κατά συνέπεια, οι φόροι αυξήθηκαν το Μάιο του 2004, τον Ιανουάριο του 2006 και τον Ιανουάριο του 2008 και προβλέπεται να αυξηθούν και πάλι το Δεκέμβριο του 2008. Μέχρι στιγμής, πριν την εφαρμογή όλων αυτών των αυξήσεων παρατηρήθηκε σημαντική αποθεματοποίηση τσιγάρων σε διάφορα στάδια της αλυσίδας διανομής, με αποτέλεσμα να σημειωθούν αυξήσεις των φορολογικών εσόδων κατά περίπου 0,1%, 0,3% και 0,5% του ΑΕΠ το 2003, το 2005 και το 2007 αντίστοιχα, για να ακολουθήσουν αντίστοιχες μειώσεις των φορολογικών εσόδων τα επόμενα έτη. Επιπλέον, η Σλοβακία έχει απαιτήσεις έναντι διαφόρων ξένων χωρών. Το 2003, το 2005 και το 2007 η διαγραφή ορισμένων από αυτές τις απαιτήσεις είχε ως αποτέλεσμα την αύξηση του ελλείμματος κατά 0,4%, 0,9% και 0,1% του ΑΕΠ αντίστοιχα. Λαμβάνοντας υπόψη ότι το έλλειμμα το 2003 ήταν χαμηλότερο από ό,τι είχε αρχικώς εκτιμηθεί, οι εξελίξεις σχετικά με το ονομαστικό έλλειμμα ήταν συνεπείς με την προθεσμία για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος που είχε τεθεί από το Συμβούλιο στη σύστασή του βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7 παρόλο που η πορεία εξυγίανσης ήταν αρκετά διαφορετική. Ειδικότερα, το 2007 το ονομαστικό έλλειμμα μειώθηκε κατά σχεδόν 1½% του ΑΕΠ σε 2,2% του ΑΕΠ. Η δημοσιονομική εξυγίανση ευνοήθηκε από το δυναμισμό του ΑΕΠ, την αύξηση της απασχόλησης και των εσόδων, πράγμα που επέτρεψε στο δείκτη δαπανών προς το ΑΕΠ να μειωθεί ταχύτερα από το δείκτη εσόδων προς το ΑΕΠ. Η μείωση του δείκτη δαπανών προς το ΑΕΠ από 40,2% του ΑΕΠ το 2003 σε 36,9% του ΑΕΠ το 2007 ήταν επίσης αποτέλεσμα της συγκράτησης των δαπανών και των μεταρρυθμίσεων στον τομέα των δαπανών. Μεταξύ αυτών ήταν οι περικοπές των παροχών κοινωνικής ασφάλισης και των επιδομάτων ανεργίας, η θέσπιση αυστηρότερων όρων πρόωρης συνταξιοδότησης και η σταδιακή αύξηση της ηλικίας συνταξιοδότησης. Η ίδρυση της εθνικής εταιρείας αυτοκινητοδρόμων το 2005 επέτρεψε στην κυβέρνηση να χρηματοδοτήσει εν μέρει την κατασκευή αυτοκινητοδρόμων μέσω δανεισμού από τον ιδιωτικό τομέα. Από πλευράς εσόδων, το 2004 θεσπίστηκε μια εκτεταμένη φορολογική μεταρρύθμιση, με την οποία μετατοπίστηκε το βάρος από τη φορολογία εισοδήματος στους φόρους κατανάλωσης. Σε συνδυασμό με τη συνταξιοδοτική μεταρρύθμιση του 2005, συνέβαλε στη μείωση του λόγου εσόδων προς το ΑΕΠ από 37,4% του ΑΕΠ το 2003 σε 34,7% του ΑΕΠ το 2007. Το έλλειμμα το 2007 ήταν χαμηλότερο από τον επίσημο στόχο του 2,9% του ΑΕΠ που είχε τεθεί στην επικαιροποίηση του προγράμματος σύγκλισης του Δεκεμβρίου 2006. Αυτές οι καλύτερες από το αναμενόμενο επιδόσεις οφείλονταν κατά κύριο λόγο στην υψηλότερη σε σχέση με τις προβλέψεις αύξηση του ΑΕΠ και της απασχόλησης, στη χαμηλότερη σε σύγκριση με τον προϋπολογισμό συγχρηματοδότηση για τους πόρους της ΕΕ και την μεγαλύτερη από την αναμενόμενη αποθεματοποίηση τσιγάρων στα τέλη του 2007, λόγω της αύξησης των έμμεσων φόρων κατανάλωσης στον καπνό τον Ιανουάριο του 2008 η οποία είχε ως αποτέλεσμα πρόσθετα έσοδα της τάξεως του ½% του ΑΕΠ έναντι του ¼% του ΑΕΠ που προβλεπόταν στο πρόγραμμα. Ωστόσο, δεν αξιοποιήθηκαν πλήρως για τη δημοσιονομική εξυγίανση η κυκλική ανάκαμψη και τα αναπτυξιακά οφέλη από τις διαρθρωτικές μεταρρυθμίσεις. Αυτό είχε ως αποτέλεσμα την επιδείνωση του διαρθρωτικού ελλείμματος (δηλαδή του κυκλικά προσαρμοσμένου ελλείμματος μη συνυπολογιζόμενων των έκτακτων και άλλων προσωρινών μέτρων) από περίπου 1½% του ΑΕΠ το 2003 σε περίπου 3% του ΑΕΠ το 2006, πριν βελτιωθεί σε περίπου 2½% του ΑΕΠ το 2007. Ωστόσο, μέρος της διαρθρωτικής επιδείνωσης μπορεί να αποδοθεί στην εισαγωγή του δεύτερου κεφαλαιοποιητικού πυλώνα του συνταξιοδοτικού συστήματος Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97, μια απόφαση κατάργησης απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος θα πρέπει να λαμβάνει υπόψη το καθαρό κόστος μιας συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης για τη θέσπιση ενός συστήματος πολλών πυλώνων που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό, πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα εάν το έλλειμμα έχει μειωθεί αισθητά και συνεχώς και έχει φθάσει σε επίπεδο που πλησιάζει την τιμή αναφοράς. Δεδομένου ότι το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης το 2007 ήταν χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3%, δεν υπάρχει ανάγκη να εξεταστεί το ενδεχόμενο εφαρμογής του άρθρου αυτού. . [11] Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97, μια απόφαση κατάργησης απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος θα πρέπει να λαμβάνει υπόψη το καθαρό κόστος μιας συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης για τη θέσπιση ενός συστήματος πολλών πυλώνων που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό, πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα εάν το έλλειμμα έχει μειωθεί αισθητά και συνεχώς και έχει φθάσει σε επίπεδο που πλησιάζει την τιμή αναφοράς. Δεδομένου ότι το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης το 2007 ήταν χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3%, δεν υπάρχει ανάγκη να εξεταστεί το ενδεχόμενο εφαρμογής του άρθρου αυτού. 3. Προβλέψεις ωσ προσ το ελλειμμα για το 2008 και τα επομενα ετη Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, το ονομαστικό έλλειμμα αναμένεται να μειωθεί περαιτέρω σε 2,0% του ΑΕΠ το 2008 πριν αυξηθεί σε 2,3% του ΑΕΠ το 2009 (με βάση τη συνήθη παραδοχή «αμετάβλητων πολιτικών») ενώ το ΑΕΠ θα παρουσιάζει αισθητή επιβράδυνση, χωρίς όμως να χάνει το δυναμισμό του, και η απασχόληση θα αυξάνεται με βραδύτερο ρυθμό. Τα μέτρα για την αύξηση των εσόδων που συμπεριλήφθηκαν στον προϋπολογισμό του 2008 όπως η διεύρυνση της βάσης φορολόγησης εταιρειών και φυσικών προσώπων και η αύξηση του ανωτάτου ορίου για τις κοινωνικές εισφορές προβλέπεται να δημιουργήσουν πρόσθετα έσοδα περίπου ¼% του ΑΕΠ το 2008. Η μείωση των εσόδων λόγω της αποθεματοποίησης τσιγάρων το 2007 πρόκειται κατά πάσα πιθανότητα να αντισταθμιστεί σε μεγάλο βαθμό από περαιτέρω αποθεματοποίηση τσιγάρων που θα προκληθεί από χαμηλότερη αύξηση των έμμεσων φόρων κατανάλωσης που προγραμματίζεται για τα τέλη του 2008. Επιπλέον, το προσωρινό άνοιγμα του δεύτερου συνταξιοδοτικού πυλώνα το πρώτο ήμισυ του 2008, επιτρέποντας σε όλους τους σημερινούς συμμετέχοντες να αποχωρήσουν και σε νέους συμμετέχοντες να προσχωρήσουν, αναμένεται να οδηγήσει σε εφάπαξ έσοδα της τάξης του 0,1% του ΑΕΠ καθώς οι αποταμιεύσεις που συσσωρεύτηκαν τα προηγούμενα χρόνια στο δεύτερο πυλώνα θα μεταφερθούν στον αναδιανεμητικό πυλώνα εάν οι συμμετέχοντες επιθυμούν να αποχωρήσουν. Από πλευράς δαπανών, αναμένεται να συνεχιστεί η αισθητή αύξηση των γεωργικών επιδοτήσεων. Ο βασικός λόγος για την επιδείνωση του 2009 που προβλέπεται στις εαρινές προβλέψεις είναι μια πιθανή μείωση των εσόδων κατά περίπου ½% του ΑΕΠ λόγω της προαναφερθείσας αναμενόμενης περαιτέρω σημαντικής αποθεματοποίησης τσιγάρων το 2008. Ενώ οι προβλέψεις για το 2008 ανταποκρίνονται στον πλέον πρόσφατο επίσημο στόχο του 2% του ΑΕΠ (που τέθηκε από το υπουργείο οικονομικών το Φεβρουάριο του 2008 μετά τη γνώμη του Συμβουλίου του Φεβρουαρίου 2008 σχετικά με την επικαιροποίηση του προγράμματος σύγκλισης του Νοεμβρίου 2007), οι προβλέψεις για το 2009 είναι αισθητά υψηλότερες από τον πιο πρόσφατο εθνικό στόχο του 1,7% του ΑΕΠ (που είχε τεθεί τον Απρίλιο του 2008 στο προσχέδιο για την πρόταση του νέου προϋπολογισμού), που δεν στηρίζεται ακόμη σε συγκεκριμένα μέτρα. Το διαρθρωτικό έλλειμμα αναμένεται να επιδεινωθεί από περίπου 2½% σε περίπου 2¾% του ΑΕΠ μεταξύ των ετών 2007 και 2008 πράγμα που δεν είναι συνεπές με το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης, το οποίο ορίζει ότι, για τα κράτη μέλη της ζώνης του ευρώ και του ΜΣΙ ΙΙ η ετήσια βελτίωση του διαρθρωτικού αποτελέσματος πρέπει να είναι ίση προς 0,5% του ΑΕΠ, ως μέτρο αναφοράς, και ότι η προσαρμογή πρέπει να είναι υψηλότερη σε περιόδους ευνοϊκής οικονομικής συγκυρίας. Το 2009, με βάση τη συνήθη παραδοχή των αμετάβλητων πολιτικών, το διαρθρωτικό έλλειμμα αναμένεται να επιδεινωθεί περαιτέρω σε περίπου 3% του ΑΕΠ κυρίως λόγω της μείωσης των εσόδων που συνδέεται με την αποθεματοποίηση τσιγάρων. Σύμφωνα με τη γνώμη του Συμβουλίου του Φεβρουαρίου 2008 ΕΕ C 49 της 22.2.2008, σ. 44. σχετικά με την επικαιροποίηση του προγράμματος σύγκλισης του Νοεμβρίου 2007, ο δημοσιονομικός προσανατολισμός του προγράμματος φαίνεται να μην είναι επαρκής για να εξασφαλιστεί η επίτευξη του μεσοπρόθεσμου στόχου (ΜΔΣ) για τη Σλοβακία, που είχε οριστεί ως διαρθρωτικό έλλειμμα ελαφρά χαμηλότερο του 1% του ΑΕΠ, μέχρι το τέλος της προγραμματικής περιόδου (2010), όπως προβλέπεται στο πρόγραμμα. Επιπλέον, το Συμβούλιο κατέληξε στο συμπέρασμα ότι η προβλεπόμενη μεταβολή του διαρθρωτικού ισοζυγίου για το 2008 δεν είναι σύμφωνη με το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης και ότι θα έπρεπε να είναι περισσότερο φιλόδοξη.[12] ΕΕ C 49 της 22.2.2008, σ. 44. 4. Εξελίξεις και προβλεψεισ οσον αφορα το χρεοσ Ο δείκτης χρέους μειώθηκε σταδιακά από 42,4% του ΑΕΠ το 2003 σε 29,4% του ΑΕΠ το 2007, δηλαδή σε επίπεδο αισθητά χαμηλότερο της τιμής αναφοράς του 60% του ΑΕΠ, κυρίως χάρη στα έσοδα από ιδιωτικοποιήσεις. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, το ακαθάριστο δημόσιο χρέος αναμένεται να παραμείνει σε γενικές γραμμές σταθερό κατά τη διάρκεια του χρονικού ορίζοντα των προβλέψεων (με βάση την παραδοχή των αμετάβλητων πολιτικών). 5. Συμπεράσματα Σύμφωνα με τα στοιχεία που ήταν διαθέσιμα το Μάιο του 2004, το έλλειμμα το 2003 ανερχόταν σε 3,6% του ΑΕΠ και αναμενόταν να διατηρηθεί πάνω από την τιμή αναφοράς κατά τα επόμενα χρόνια. Σύμφωνα με τα πλέον πρόσφατα στοιχεία, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης διατηρήθηκε σε επίπεδο χαμηλότερο του 3% του ΑΕΠ στο διάστημα 2003-2005 πριν αυξηθεί σε 3,6% του ΑΕΠ το 2006 κυρίως λόγω σημαντικής αύξησης της δημόσιας κατανάλωσης. Το ονομαστικό έλλειμμα μειώθηκε σε 2,2% του ΑΕΠ το 2007. Το διαρθρωτικό ισοζύγιο, δηλαδή το κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο μη συνυπολογιζόμενων των έκτακτων και άλλων προσωρινών μέτρων, επιδεινώθηκε το 2006 κατά περίπου 2% του ΑΕΠ, αλλά βελτιώθηκε και πάλι κατά περίπου ½% του ΑΕΠ το 2007. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, το ονομαστικό έλλειμμα αναμένεται να μειωθεί σε 2,0% του ΑΕΠ το 2008 και, με βάση την παραδοχή αμετάβλητων πολιτικών, να αυξηθεί σε 2,3% το 2009. Αυτό υποδηλώνει ότι το έλλειμμα μειώθηκε σε επίπεδο χαμηλότερο του ορίου του 3% του ΑΕΠ με τρόπο αξιόπιστο και διατηρήσιμο. Το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης μειώθηκε από 42,4% του ΑΕΠ το 2003 σε 29,4% το 2007, δηλαδή σε επίπεδο αισθητά χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, ο δείκτης χρέους αναμένεται να παραμείνει σε γενικές γραμμές σταθερός κατά τη διάρκεια του χρονικού ορίζοντα των προβλέψεων (με βάση την παραδοχή των αμετάβλητων πολιτικών). Από τη συνολική εκτίμηση προκύπτει ότι η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος της Σλοβακίας έχει διορθωθεί. Κατά συνέπεια, η Επιτροπή συνιστά στο Συμβούλιο να καταργήσει την απόφασή του για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στη Σλοβακία. Πίνακας 2: Δημοσιονομικές εξελίξεις, 2003-2009 % του ΑΕΠ, εκτός αν ορίζεται διαφορετικά|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|ΠΣ (2)|COM (3)|ΠΣ (2)| Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Συνολικά έσοδα|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Συνολικές δαπάνες|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36.1|33,7| εκ των οποίων :|-δαπάνες για τόκους|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| |-ακαθάριστες επενδύσεις παγίου κεφαλαίου|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Κόστος συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1.3|1,3| Αποθεματοποίηση τσιγάρων (καθαρή επίπτωση)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|μ.δ.σ|-0,4|μ.δ.σ| Πρωτογενές ισοζύγιο|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0.9|-1,0|-0,3| Έκτακτα και προσωρινά μέτρα|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Διαρθρωτικό ισοζύγιο (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3.1|-2,4| Διαρθρωτικό πρωτογενές ισοζύγιο (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1.7|-0,9| Ακαθάριστο δημόσιο χρέος|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Π.υ. Αύξηση πραγματικού ΑΕΠ (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7.0|6,8|652|5,8| Π.υ. Κενό παραγωγής|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο πλην έκτακτων και λοιπών προσωρινών μέτρων.(2) Κυκλικά προσαρμοσμένα και διαρθρωτικά ισοζύγια και κενά παραγωγής σύμφωνα με το πρόγραμμα, όπως υπολογίστηκαν από τις υπηρεσίες της Επιτροπής με βάση τις πληροφορίες του προγράμματος.(3) Με βάση την παραδοχή των αμετάβλητων πολιτικών.Πηγές: Εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008(COM) και επικαιροποίηση του προγράμματος σταθερότητας (ΠΣ) (Σε παρένθεση οι πλέον πρόσφατοι εθνικοί στόχοι που τέθηκαν το Φεβρουάριο και τον Απρίλιο του 2008)| Σύσταση για ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ για την κατάργηση της απόφασης 2005/182/ΕΚ σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στη Σλοβακία TΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ, Έχοντας υπόψη τη συνθήκη για την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας, και ιδίως το άρθρο 104 παράγραφος 12, τη σύσταση της Επιτροπής, Εκτιμώντας τα ακόλουθα: (1) Με την απόφαση 2005/182/EC ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 16. του Συμβουλίου, μετά από σύσταση της Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 6 της συνθήκης, αποφασίστηκε ότι υπήρχε υπερβολικό έλλειμμα στη Σλοβακία. Το Συμβούλιο διαπίστωνε ότι το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης ανερχόταν σε 3,6% του ΑΕΠ το 2003, υπερβαίνοντας την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ που προβλέπει η συνθήκη. [13] ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 16. (2) Στις 5 Ιουλίου 2004, σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 7 της συνθήκης και το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού ΕΚ αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου της 7 ης Ιουλίου 1997 για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). , το Συμβούλιο απηύθυνε, με βάση σύσταση της Επιτροπής, σύσταση προς τη Σλοβακία προκειμένου να τερματιστεί η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος μέχρι το τέλος του 2007, το αργότερο. Η σύσταση δημοσιοποιήθηκε.[14] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). (3) Σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 12 της συνθήκης, η απόφαση του Συμβουλίου σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος καταργείται όταν, κατά την άποψη του Συμβουλίου, το υπερβολικό έλλειμμα στο οικείο κράτος μέλος διορθώνεται. (4) Σύμφωνα με το πρωτόκολλο για τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη συνθήκη, η Επιτροπή παρέχει τα στοιχεία για την εφαρμογή της διαδικασίας. Στο πλαίσιο της εφαρμογής του εν λόγω πρωτοκόλλου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να παρέχουν στοιχεία για τα δημόσια ελλείμματα και το δημόσιο χρέος και άλλες συναφείς μεταβλητές δύο φορές το χρόνο, δηλαδή πριν από την 1 η Απριλίου και πριν από την 1 η Οκτωβρίου, σύμφωνα με το άρθρο 4 του κανονισμού ΕΚ αριθ. 3605/93 της 22ας Νοεμβρίου 1993, σχετικά με την εφαρμογή του πρωτοκόλλου για τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη συνθήκη για την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). .[15] ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). (5) Με βάση τα στοιχεία που διαβίβασε η Επιτροπή (Eurostat) σύμφωνα με το άρθρο 8ζ παράγραφος 1 του κανονισμού ΕΚ αριθ. 3605/93, μετά την γνωστοποίηση που υπέβαλε η Σλοβακία πριν την 1 η Απριλίου 2008 και τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, προκύπτουν τα ακόλουθα συμπεράσματα: – λόγω αναθεωρήσεων των στοιχείων μετά την απόφαση του Συμβουλίου του 2004 σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης παρέμεινε χαμηλότερο από 3% του ΑΕΠ στο διάστημα 2003-2005. Αφού αυξήθηκε σε 3,6% του ΑΕΠ το 2006 μειώθηκε σε 2,2% του ΑΕΠ το 2007, ποσοστό χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ για το έλλειμμα. Το ποσοστό αυτό είναι χαμηλότερο σε σύγκριση με το στόχο του 2,9% του ΑΕΠ που είχε τεθεί στην επικαιροποίηση του προγράμματος σύγκλισης του Δεκεμβρίου 2006, – η δημοσιονομική εξυγίανση ευνοήθηκε από το δυναμισμό του ΑΕΠ, την αύξηση της απασχόλησης και των εσόδων, πράγμα που επέτρεψε στο δείκτη δαπανών προς το ΑΕΠ να μειωθεί ταχύτερα από το δείκτη εσόδων προς το ΑΕΠ. Η κάμψη του δείκτη δαπανών προς το ΑΕΠ επιτεύχθηκε επίσης χάρη στη συγκράτηση των δαπανών και τις μεταρρυθμίσεις στον τομέα των δαπανών, όπως οι σημαντικές περικοπές των κοινωνικών παροχών. Ωστόσο, δεν αξιοποιήθηκαν πλήρως για τη δημοσιονομική εξυγίανση η κυκλική ανάκαμψη και τα αναπτυξιακά οφέλη από τις διαρθρωτικές μεταρρυθμίσεις. Ως εκ τούτου, το διαρθρωτικό έλλειμμα (δηλαδή το κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο μη συνυπολογιζόμενων των έκτακτων και άλλων προσωρινών μέτρων) υπολογίζεται ότι έχει επιδεινωθεί από περίπου 1½% του ΑΕΠ το 2003 σε περίπου 3% του ΑΕΠ το 2006 πριν βελτιωθεί σε περίπου 2½% του ΑΕΠ το 2007. Ωστόσο, μέρος της διαρθρωτικής επιδείνωσης μπορεί να αποδοθεί στην εισαγωγή του δεύτερου κεφαλαιοποιητικού πυλώνα του συνταξιοδοτικού συστήματος το 2005, καθώς εκτιμάται ότι τα ποσά που μεταβιβάστηκαν προς τον πυλώνα αυτόν αυξήθηκαν από 0,8% του ΑΕΠ το 2005 σε 1,2% και 1,3% του ΑΕΠ το 2006 και το 2007 αντίστοιχα. Επιπλέον, οι αυξήσεις των φόρων στα τσιγάρα, πριν την εφαρμογή των οποίων έγιναν σημαντικές αποθεματοποιήσεις σε διάφορα στάδια της αλυσίδας διανομής, με αποτέλεσμα να σημειωθούν σημαντικές αυξήσεις των φορολογικών εσόδων το 2003, 2005 και 2007, για να ακολουθήσουν ισοδύναμες μειώσεις αυτών των εσόδων τα επόμενα έτη, – για το 2008, οι εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 εκτιμούν ότι το ονομαστικό έλλειμμα θα μειωθεί περαιτέρω σε 2,0% του ΑΕΠ, κυρίως χάρη στις συνεχιζόμενες ισχυρές αναπτυξιακές προοπτικές και ορισμένα μέτρα που αυξάνουν τα έσοδα όπως η διεύρυνση της βάσης φορολόγησης των εταιρειών και του εισοδήματος φυσικών προσώπων και η αύξηση του ανωτάτου ορίου για τις κοινωνικές εισφορές. Αυτό είναι συνεπές με τον επίσημο στόχο για το έλλειμμα του ορίστηκε σε 2.0% του ΑΕΠ το Φεβρουάριο του 2008. Για το 2009, σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις, και εφόσον δεν μεταβληθούν οι πολιτικές, αναμένεται αύξηση του ελλείμματος σε 2,3% του ΑΕΠ. Αυτό υποδηλώνει ότι το έλλειμμα μειώθηκε σε επίπεδο χαμηλότερο του ορίου του 3% του ΑΕΠ με τρόπο αξιόπιστο και διατηρήσιμο. Το διαρθρωτικό ισοζύγιο αναμένεται να επιδεινωθεί κατά περίπου ¼ της ποσοστιαίας μονάδας του ΑΕΠ το 2008 και, εφόσον δεν μεταβληθούν οι πολιτικές, κατά περίπου ¼ της ποσοστιαίας μονάδας το 2009. Η εξέλιξη αυτή θα πρέπει να εξεταστεί στο πλαίσιο της ανάγκης πραγματοποίησης προόδου για την επίτευξη του μεσοπρόθεσμου δημοσιονομικού στόχου (ΜΔΣ) για τη δημοσιονομική θέση, ο οποίος για τη Σλοβακία είναι διαρθρωτικό έλλειμμα ελαφρά χαμηλότερο του 1% του ΑΕΠ, – το δημόσιο χρέος παραμένει αισθητά χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ. Μειώθηκε από 42,.4% του ΑΕΠ το 2003 σε 29,4% το 2007. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις του 2008, ο δείκτης χρέους προβλέπεται να παραμείνει σε γενικές γραμμές σταθερός κατά το χρονικό ορίζοντα των (με βάση την παραδοχή αμετάβλητων πολιτικών). (6) Κατά την άποψη του Συμβουλίου, η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος στη Σλοβακία έχει διορθωθεί και, συνεπώς, η απόφαση 2005/182/EΚ πρέπει να καταργηθεί. ΕΞΕΔΩΣΕ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΑΠΟΦΑΣΗ: Άρθρο 1 Από τη συνολική εκτίμηση συνάγεται ότι η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος στη Σλοβακία έχει διορθωθεί. Άρθρο 2 Η απόφαση 2005/182/EΚ καταργείται. Άρθρο 3 Η παρούσα απόφαση απευθύνεται στην Δημοκρατία της Σλοβακίας. Βρυξέλλες, Για το Συμβούλιο Ο Πρόεδρος [1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). [2] ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (OJ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). [3] Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Σλοβακίας υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Η Σλοβακία επωφελήθηκε από μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat της 2ας Μαρτίου 2004 για την ταξινόμηση των κεφαλαιοποιητικών συνταξιοδοτικών ταμείων και, κατά συνέπεια, μέχρι Απρίλιο του 2006 κοινοποιούσε στοιχεία για το έλλειμμα και το χρέος χωρίς το καθαρό κόστος της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης που θέσπισε το 2005 ( Eurostat News Release αριθ. 117/2004 της 23 ης Σεπτεμβρίου 2004 σχετικά με τη μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat News Release αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004) . Δεδομένου ότι τα διάφορα έγγραφα στο πλαίσιο της ΔΥΕ, περιλαμβανομένης ιδίως της σύστασης του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7, ελάμβαναν πλήρως υπόψη τις επιπτώσεις των αποφάσεων που εξέδωσε το Μάρτιο του 2004 η Eurostat, όλα τα στοιχεία σχετικά με το έλλειμμα και το χρέος που αναφέρονται στο παρόν έγγραφο περιλαμβάνουν το κόστος της συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης και είναι, συνεπώς, πλήρως συγκρίσιμα. [5] SEC(2004) 577. [6] ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 16. [7] Όλα τα έγγραφα που συνδέονται με την ΔΥΕ για τη Σλοβακία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630 . [9] Eurostat News Release αριθ. 54 της 18 ης Απριλίου 2008. [10] Οι δείκτες χρέους αναθεωρούνται συνήθως – προς τα πάνω ή προς τα κάτω – μετά τη δημοσίευση των πρώτων αποτελεσμάτων της κοινοποίησης που υποβάλλεται την άνοιξη. Για τα κράτη μέλη της ΕΕ ως σύνολο, οι αναθεωρήσεις είναι συνήθως σχετικά μικρές και κατά μέσο όρο διαφέρουν ελάχιστα από το μηδέν. Για τη Σλοβακία, λαμβάνοντας υπόψη τη διαφορά μεταξύ του ελλείμματος που ανακοινώθηκε για το 2007 και της τιμής αναφοράς του ελλείμματος, υπάρχει μικρή πιθανότητα οι πιθανές μελλοντικές αναθεωρήσεις του εθνικών λογαριασμών να αυξήσουν το δείκτη χρέους του 2007 περισσότερο από 3% του ΑΕΠ. Το γεγονός ότι εκκρεμούν ζητήματα σχετικά με την τομεακή οριοθέτηση της γενικής κυβέρνησης στη Σλοβακία (ιδίως σχετικά με την κατάλληλη τομεακή ταξινόμηση μονάδων που σχετίζονται με την ιατροφαρμακευτική περίθαλψη, όπως τα νοσοκομεία και οι εταιρείες ασφάλισης υγείας, στη γενική κυβέρνηση ή στον τομέα των επιχειρήσεων) δεν έχει σημαντικές επιπτώσεις στους κινδύνους μιας μελλοντικής προς τα άνω ή προς τα κάτω αναθεώρησης του ελλείμματος. Παρόλο που δεν διατίθενται λεπτομερή στοιχεία, υπάρχουν ενδείξεις ότι το χρηματοπιστωτικό ισοζύγιο των μονάδων που πρέπει να ταξινομηθούν εντός ή εκτός της κυβέρνησης, έτσι ώστε να είναι συνεπείς με τους κανόνες του ΕΣΟΛ95, είναι πολύ περιορισμένο. (Βλ. πορίσματα Eurostat σχετικά με την επίσκεψη διαλόγου στη Σλοβακία στις 10 και 11 Μαρτίου 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , θα είναι διαθέσιμο σύντομα.) [11] Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97, μια απόφαση κατάργησης απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος θα πρέπει να λαμβάνει υπόψη το καθαρό κόστος μιας συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης για τη θέσπιση ενός συστήματος πολλών πυλώνων που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό, πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα εάν το έλλειμμα έχει μειωθεί αισθητά και συνεχώς και έχει φθάσει σε επίπεδο που πλησιάζει την τιμή αναφοράς. Δεδομένου ότι το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης το 2007 ήταν χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3%, δεν υπάρχει ανάγκη να εξεταστεί το ενδεχόμενο εφαρμογής του άρθρου αυτού. [12] ΕΕ C 49 της 22.2.2008, σ. 44. [13] ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 16. [14] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). [15] ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). EN (...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES| Brussels, 7.5.2008 SEC(2008) 572 final Recommendation for a COUNCIL DECISION abrogating Decision 2005/182/EC on the existence of an excessive deficit in Slovakia (presented by the Commission) EXPLANATORY MEMORANDUM 1. Background Article 104 of the Treaty establishes that Member States should avoid excessive deficits and lays down a procedure for their identification and correction. The excessive deficit procedure (EDP) is further specified in Council Regulation (EC) No 1467/97 on “speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure” OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). , which is part of the Stability and Growth Pact. According to Article 104(2) of the Treaty, the Commission has to monitor compliance with budgetary discipline on the basis of two criteria, namely: (a) whether the planned or actual government deficit exceeds the reference value of 3% of GDP (unless either the deficit ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value); and (b) whether government debt exceeds the reference value of 60% of GDP (unless the debt ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace).[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). In accordance with the Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty, the Commission provides the data for the implementation of the EDP. As part of the application of this Protocol, Member States have to notify data on government deficits and debt and other associated variables twice a year, namely before 1 April and before 1 October, in accordance with Article 4 of Council Regulation (EC) No 3605/93 OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). , The most recent notification of Slovakia can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , Slovakia benefited from a transition period for implementing the Eurostat decision of 2 March 2004 on the classification of funded pension schemes and as a result notified deficit and debt figures without the net cost of its 2005 pension reform until April 2006 ( Eurostat News Release No 117/2004 of 23 September 2004 on the transition period to implement the decision in Eurostat News Release No 30/2004 of 2 March 2004) . As the different documents under the EDP, including in particular the Council recommendation under Article 104(7), took the implications of the March 2004 Eurostat decisions fully into account, all deficit and debt figures quoted in this document include the pension reform cost and are thus fully comparable. .[2][3][4] OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). The most recent notification of Slovakia can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Slovakia benefited from a transition period for implementing the Eurostat decision of 2 March 2004 on the classification of funded pension schemes and as a result notified deficit and debt figures without the net cost of its 2005 pension reform until April 2006 ( Eurostat News Release No 117/2004 of 23 September 2004 on the transition period to implement the decision in Eurostat News Release No 30/2004 of 2 March 2004) . As the different documents under the EDP, including in particular the Council recommendation under Article 104(7), took the implications of the March 2004 Eurostat decisions fully into account, all deficit and debt figures quoted in this document include the pension reform cost and are thus fully comparable. On 12 May 2004, the Commission initiated the EDP for Slovakia with the adoption of a report under Article 104(3), based on a general government deficit of 3.6% of GDP in 2003 SEC(2002) 131. . On 5 July 2004, the Council decided, on a recommendation from the Commission, that Slovakia was in excessive deficit according to Article 104(6) OJ L 62, 9.3.2005, p. 16. . At the same time, and also based on a Commission recommendation, the Council addressed recommendations under Article 104(7) to Slovakia with a view to bringing the situation of an excessive government deficit to an end, by 2007 at the latest All EDP-related documents for Slovakia can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEC(2002) 131. OJ L 62, 9.3.2005, p. 16. All EDP-related documents for Slovakia can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. In its recommendation under Article 104(7), the Council recommended the Slovak authorities to "take action in a medium-term framework in order to achieve their objective of bringing the deficit below 3% of GDP in a credible and sustainable manner by 2007 at the latest, in accordance with the path for deficit reduction as specified in the Council Opinion of 5 July 2004 on the convergence programme submitted in May 2004"; to "implement with vigour the measures envisaged in the May 2004 convergence programme, in particular those related to the proposed further health care reforms and further public sector rationalisation"; to "accelerate the fiscal adjustment if the implemented structural reforms result in higher growth than expected in the convergence programme of May 2004, in particular by dedicating any higher-than-budgeted revenues primarily to faster deficit reduction"; and to "take effective action by 5 November 2004 regarding the measures envisaged to achieve the 2005 deficit target". In addition, the Council invited the Slovak authorities to "strengthen the binding character of the three-year budgetary framework by introducing detailed medium-term expenditure ceilings to be adopted by parliament". Table 1: Adjustment endorsed by the Council on 5 July 2004 % of GDP, unless indicated otherwise|2003|2004|2005|2006|2007| General government balancep.m.: Real GDP growth (%)|-3.64.2|-4.04.1|-3.94.3|-3.95.0|-3.04.7| Source : Council recommendation under Article 104(7) and Council opinion on the May 2004 convergence programme, both adopted on 5 July 2004 On 22 December 2004, i.e. after the expiry of the deadline for taking action set in the Council recommendation, the Commission adopted a communication to the Council, which concluded that action taken until then by Slovakia was consistent with the Council recommendation and that no further steps under the EDP were necessary at that stage SEC(2004) 1630. . In its meeting of 18 January 2005, the Council concurred with this assessment.[8] SEC(2004) 1630. According to Article 104(12), a Council decision on the existence of an excessive deficit is to be abrogated, on the basis of a Commission recommendation, when the excessive deficit in the Member State concerned has, in the view of the Council, been corrected. 2. Recent deficit developments The data available in May 2004, when the Commission initiated the EDP for Slovakia, indicated that the 2003 deficit was at 3.6% of GDP and the deficit was expected to remain above the reference value in subsequent years. According to the data provided by the Commission (Eurostat) following the reporting by Slovakia before April 2008 Eurostat News Release No 54 of 18 April 2008. the general government deficit remained below 3% of GDP in the years 2003-2005 due to a subsequent data revision (in the April 2007 notification) mainly resulting from a change in the accrualization method for tax revenue. The headline deficit increased to 3.6% of GDP in 2006 (mostly due to a substantial increase in government consumption of 1% of GDP, the 2005 pre-stocking with cigarettes in view of an imminent excise tax hike and increased pension reform costs) before falling to 2.2% of GDP in 2007 Deficit ratios are usually revised - upwards or downwards - after the publication of the first outcome in the spring notification. For the EU Member States as a whole, the revisions are usually relatively small and on average insignificantly different from zero. For Slovakia, in view of the distance between the currently reported deficit for 2007 and the deficit reference value, there is a low probability that potential future revisions in government accounts would raise the 2007 deficit ratio in excess of 3% of GDP. The fact that there are pending issues on the sectoral delimitation of general government in Slovakia (notably on the appropriate sectoral classification of health-care related units, such as hospitals and health-insurance companies in general government or the corporate sector) has not a significant impact on the upward and downard risks of deficit revisions in future. Though detailed data are not available, there are indications that the financial balance of the units that need to be re-classified inside government or outside government, to be in line with ESA95 rules, is very small. (See Eurostat findings of the dialogue visit to Slovakia on 10 and 11 March 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) .[9][10] Eurostat News Release No 54 of 18 April 2008. Deficit ratios are usually revised - upwards or downwards - after the publication of the first outcome in the spring notification. For the EU Member States as a whole, the revisions are usually relatively small and on average insignificantly different from zero. For Slovakia, in view of the distance between the currently reported deficit for 2007 and the deficit reference value, there is a low probability that potential future revisions in government accounts would raise the 2007 deficit ratio in excess of 3% of GDP. The fact that there are pending issues on the sectoral delimitation of general government in Slovakia (notably on the appropriate sectoral classification of health-care related units, such as hospitals and health-insurance companies in general government or the corporate sector) has not a significant impact on the upward and downard risks of deficit revisions in future. Though detailed data are not available, there are indications that the financial balance of the units that need to be re-classified inside government or outside government, to be in line with ESA95 rules, is very small. (See Eurostat findings of the dialogue visit to Slovakia on 10 and 11 March 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) A pension reform was launched in 2005, affecting social contributions by redirecting 9% of gross wages to a funded (second) pension pillar. Due to widespread public interest in this pillar and a gradual transition, these revenue transfers are estimated to have increased from 0.8% of GDP in 2005 to 1.2% and 1.3% of GDP in 2006 and 2007 respectively. Slovakia committed itself to gradually increase taxes on cigarettes up to the minimum levels required by the EU. As a result, taxes were increased in May 2004, January 2006 and January 2008 and are planned to be raised again in December 2008. All increases so far were preceded by a sizeable pre-stocking with cigarettes at various stages of the distribution chain. This has led to shifts in tax revenue resulting in extra tax revenue of some 0.1%, 0.3% and 0.5% of GDP in 2003, 2005 and 2007 respectively followed by equivalent revenue shortfalls in the subsequent years. Moreover, Slovakia has claims on several foreign countries. In 2003, 2005 and 2007 cancellations of some of these claims had a deficit-increasing effect of 0.4%, 0.9% and 0.1% of GDP respectively. Given the better-than-originally-estimated 2003 deficit, headline deficit developments were consistent with the deadline for correction of the excessive deficit set by the Council in its 104(7) recommendation although the consolidation path was quite different. In particular, in 2007 the headline deficit fell by almost 1½% of GDP to 2.2% of GDP. The fiscal consolidation has benefited from buoyant GDP, employment and revenue growth, allowing the expenditure-to-GDP ratio to fall faster than the revenue-to-GDP ratio. The fall in the expenditure-to-GDP ratio from 40.2% of GDP in 2003 to 36.9% of GDP in 2007 was also induced by expenditure restraint and expenditure reforms. These included restrictions on social and unemployment benefits, tightening of conditions for early retirement and a gradual increase in the pension retirement age. The creation of the National Motorway Company in 2005 has enabled the government to partly finance motorway construction through private sector borrowing. On the revenue side, a comprehensive tax reform was introduced in 2004, shifting the weight from income to consumption taxation. Together with the 2005 pension reform it has contributed to a fall in the revenue-to-GDP ratio from 37.4% of GDP in 2003 to 34.7% of GDP in 2007. The 2007 deficit outcome was below the official target of 2.9% of GDP set in the December 2006 update of the convergence programme. The over-performance was mainly induced by higher-than-foreseen GDP and employment growth, lower-than-budgeted co-financing for the EU funds and a larger-than-expected pre-stocking with cigarettes at the end of 2007, triggered by a hike in the excise tax on tobacco in January 2008 and resulting in additional revenue of ½% of GDP compared to ¼% of GDP expected by the programme. Nevertheless, the cyclical upswing and growth dividends from structural reforms were not fully exploited for fiscal consolidation. As a result, the structural deficit (i.e. the cyclically-adjusted deficit net of one-off and other temporary measures ) deteriorated from some 1½% of GDP in 2003 to around 3% of GDP in 2006 before improving to around 2½% of GDP by 2007. However, the creation of the second funded pension pillar in 2005 has contributed to the structural deterioration In accordance with Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, a decision to abrogate a decision on the existence of an excessive deficit should take into account the net cost of a pension reform introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully funded pillar if the deficit has declined substantially and continuously and has reached a level that comes close to the reference value. Since the 2007 general government deficit was below the 3%-reference value there is no need to consider the application of this Article. . [11] In accordance with Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, a decision to abrogate a decision on the existence of an excessive deficit should take into account the net cost of a pension reform introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully funded pillar if the deficit has declined substantially and continuously and has reached a level that comes close to the reference value. Since the 2007 general government deficit was below the 3%-reference value there is no need to consider the application of this Article. 3. Deficit projections for 2008 and beyond According to the Commission services’ spring 2008 forecast the headline deficit is expected to narrow further to 2.0% of GDP in 2008 before increasing to 2.3% of GDP in 2009 (under the customary "no-policy-change" assumption) against the background of markedly slowing but still robust GDP and decelerating employment growth. Revenue-increasing measures included in the 2008 budget such as a broadening of the corporate and personal income tax base and an increase in the maximum ceiling on social contributions are foreseen to generate additional revenue of around ¼% of GDP in 2008. T he revenue shortfall induced by the 2007 pre-stocking with cigarettes is likely to be broadly offset by a further hoarding of cigarettes motivated by a lower excise tax hike planned for the end of 2008. Moreover, a temporary opening up of the second pension pillar in the first half of 2008, allowing all current participants to leave and new participants to join, should result in an one-off revenue of around 0.1% of GDP as savings accumulated in previous years in the second pillar will be transferred to the pay-as-you-go pillar if participants decide to leave. On the expenditure side, farming subsidies are set to continue increasing substantially. The main reason for the 2009 deterioration projected in the spring forecast is a likely revenue shortfall of some ½% of GDP due to aforementioned expected further substantial pre-stocking with cigarettes in 2008. While the forecast for 2008 is in line with the latest official target of 2% of GDP (set by the Ministry of Finance in February 2008 as a reaction to the February 2008 Council opinion on the November 2007 update of the convergence programme) the forecast for 2009 is significantly above the latest national target of 1.7% of GDP (set in April 2008 in the outline for the new budget proposal), which is not yet underpinned by explicit measures. The structural deficit is expected to deteriorate from around 2½% to some 2¾% of GDP between 2007 and 2008 which is not in line with the Stability and Growth Pact, which specifies that, for euro-area and ERM II Member States, the annual improvement in the structural balance should be 0.5% of GDP as a benchmark and that the adjustment should be higher in good economic times. In 2009, under the customary no-policy-change assumption the structural deficit is foreseen to deteriorate further to some 3% of GDP mainly due to the cigarette pre-stocking related revenue shortfall. According to the February 2008 Council opinion OJ C 49, 22.2.2008, p. 44. on the November 2007 update of the convergence programme the budgetary stance in the programme seems insufficient to ensure that the medium-term objective (MTO) for Slovakia, set as a structural deficit of just below 1% of GDP, is achieved by the end of the programme period (2010), as envisaged in the programme. Moreover, the Council concluded that the envisaged change in the structural balance for 2008 is not in line with the Pact and should be more ambitious.[12] OJ C 49, 22.2.2008, p. 44. 4. Debt developments and projections The debt ratio decreased gradually from 42.4% of GDP in 2003 to 29.4% of GDP in 2007, i.e. well below the 60% of GDP reference value, mainly thanks to privatisation revenue. According to the Commission services’ spring 2008 forecast, gross public debt is expected to remain broadly stable over the forecast horizon (on a no-policy change basis). 5. Conclusions The data available in May 2004 indicated that the 2003 deficit was at 3.6% of GDP and the deficit was expected to remain above the reference value in subsequent years. According to the latest data, the general government deficit remained below 3% of GDP in the years 2003-2005 before increasing to 3.6% of GDP in 2006 mainly due to a substantial increase in government consumption. The headline deficit then fell to 2.2% of GDP in 2007. The structural balance, i.e. the cyclically-adjusted balance net of one-off and other temporary measures, deteriorated in 2006 by some 2% of GDP but improved again by around ½% of GDP in 2007. According to the Commission services’ spring 2008 forecast, the headline deficit is expected to narrow to 2.0% of GDP in 2008 and, on a no-policy change basis, to increase to 2.3% in 2009. This indicates that the deficit has been brought below the 3% of GDP ceiling in a credible and sustainable manner. General government gross debt declined from 42.4% of GDP in 2003 to 29.4% in 2007, well below the 60% of GDP reference value. According to the Commission services’ spring 2008 forecast, the debt ratio is expected to remain broadly stable over the forecast horizon (on a no-policy change basis). From an overall assessment, it follows that the excessive deficit situation in Slovakia has been corrected. Accordingly, the Commission recommends to the Council to abrogate its decision on the existence of an excessive deficit in Slovakia. Table 2: Budgetary developments, 2003-2009 % of GDP, unless indicated otherwise|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)| General government balance|-2.7|-2.4|-2.8|-3.6|-2.2|-2.0|-2.3(-2.0)|-2.3|-1.8(-1.7)| - Total revenues|37.4|35.4|35.3|33.5|34.7|34.3|33.0|33.8|31.8| - Total expenditure|40.2|37.8|38.1|37.2|36.9|36.3|35.3|36.1|33.7| Of which :|- interest expenditure|2.5|2.2|1.7|1.5|1.4|1.4|1.4|1.4|1.5| |- gross fixed capital formation|2.6|2.4|2.1|2.2|1.9|1.9|1.8|1.9|1.4| Pension reform costs|0.0|0.0|0.8|1.2|1.3|1.3|1.3|1.3|1.3| Pre-stocking with cigarettes (net impact)|0.1|-0.1|0.3|-0.3|0.5|-0.1|n.a.|-0.4|n.a.| Primary balance|-0.2|-0.2|-1.1|-2.2|-0.8|-0.6|-0.9|-1.0|-0.3| One-off and temporary measures|-0.4|0.0|-0.9|0.0|-0.1|0.1|0.1|0.0|0.0| Structural balance (1)|-1.4|-1.4|-1.0|-3.1|-2.6|-2.8|-3.1|-3.1|-2.4| Structural primary balance (1)|1.1|0.8|0.8|-1.7|-1.2|-1.5|-1.7|-1.7|-0.9| Government gross debt|42.4|41.4|34.2|30.4|29.4|29.2|30.8|29.7|30.5| Pm Real GDP growth (%)|4.8|5.2|6.6|8.5|10.4|7.0|6.8|6.2|5.8| Pm Output gap|-3.2|-3.4|-3.2|-1.6|1.9|2.7|2.3|2.5|2.1| (1) Cyclically-adjusted (primary) balance excluding one-off and temporary measures.(2) Cyclically-adjusted and structural balances and output gaps according to the programme as calculated by Commission services on the basis of the information in the programme.(3) No-policy change assumption.Sources: Commission services’ spring 2008 forecast (COM) and November 2007 update of the convergence programme (CP) (In brackets the latest national targets set in February and April 2008)| Recommendation for a COUNCIL DECISION abrogating Decision 2005/182/EC on the existence of an excessive deficit in Slovakia THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, Having regard to the Treaty establishing the European Community, and in particular Article 104(12) thereof, Having regard to the recommendation from the Commission, Whereas: (1) By Council Decision 2005/182/EC OJ L 62, 9.3.2005, p. 16. , following a recommendation from the Commission in accordance with Article 104(6) of the Treaty, it was decided that an excessive deficit existed in Slovakia. The Council noted that the general government deficit was 3.6% of GDP in 2003, above the 3% of GDP Treaty reference value. [13] OJ L 62, 9.3.2005, p. 16. (2) On 5 July 2004, in accordance with Article 104(7) of the Treaty and Article 3(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97 of 7 July 1997 on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). , the Council made, based on a recommendation from the Commission, a recommendation addressed to Slovakia with a view to bringing the excessive deficit situation to an end by 2007 at the latest. The recommendation was made public.[14] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). (3) In accordance with Article 104(12) of the Treaty, a Council Decision on the existence of an excessive deficit is to be abrogated when the excessive deficit in the Member State concerned has, in the view of the Council, been corrected. (4) In accordance with the Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty, the Commission provides the data for the implementation of the procedure. As part of the application of this Protocol, Member States are to notify data on government deficits and debt and other associated variables twice a year, namely before 1 April and before 1 October, in accordance with Article 4 of Council Regulation (EC) No 3605/93 of 22 November 1993 on the application of the Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty establishing the European Community OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). .[15] OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). (5) Based on data provided by the Commission (Eurostat) in accordance with Article 8g(1) of Regulation (EC) No 3605/93 following the notification by Slovakia before 1 April 2008 and on the Commission services’ spring 2008 forecast, the following conclusions are warranted: – due to data revisions after the 2004 Council decision on the existence of an excessive deficit, the general government deficit remained below 3% of GDP in the years 2003-2005. After increasing to 3.6% of GDP in 2006 it was reduced to 2.2% of GDP in 2007, which is below the 3% of GDP deficit reference value. This compares with a target of 2.9% of GDP set in the December 2006 update of the convergence programme, – the fiscal consolidation has benefited from buoyant GDP, employment and revenue growth, allowing the expenditure-to-GDP ratio to fall faster than the revenue-to-GDP ratio. The falling expenditure-to-GDP ratio was also induced by expenditure restraint and expenditure reforms such as substantial restrictions on social benefits. Nevertheless, the cyclical upswing and growth dividends from structural reforms were not fully exploited for fiscal consolidation. As a result, the structural deficit (i.e. the cyclically-adjusted balance net of one-off and other temporary measures) is estimated to have deteriorated from some 1½% of GDP in 2003 to around 3% of GDP in 2006 before improving to around 2½% of GDP by 2007. However, part of the structural deterioration can be attributed to the introduction of the second funded pension pillar in 2005 with transfers to this pillar estimated to have increased from 0.8% of GDP in 2005 to 1.2% and 1.3% of GDP in 2006 and 2007 respectively. In addition, increases in taxes on cigarettes preceded by sizeable pre-stocking with cigarettes at various stages of the distribution chain led to sizeable shifts in tax revenue resulting in extra tax revenue in 2003, 2005 and 2007 followed by equivalent revenue shortfalls in the subsequent years, – for 2008, the Commission services’ spring 2008 forecast projects the headline deficit to be reduced further, to 2.0% of GDP, driven mainly by continued strong growth prospects and some revenue-increasing measures such as a broadening of the corporate and personal income tax base and an increase in the maximum ceiling on social contributions. This is in line with the official deficit target of 2.0% of GDP set in February 2008. For 2009, the spring forecast projects, on a no-policy change basis, an increase in the deficit to 2.3% of GDP. This indicates that the deficit has been brought below the 3% of GDP ceiling in a credible and sustainable manner. The structural balance is projected to deteriorate by some ¼ percentage point of GDP in 2008 and, on a no-policy change basis, by around ¼ percentage points in 2009. This has to be seen against the need to make progress towards the medium-term objective (MTO) for the budgetary position, which for Slovakia is a structural deficit of just below 1% of GDP, – government debt remains well below the 60% of GDP reference value. It declined from 42.4% of GDP in 2003 to 29.4% in 2007. According to the spring 2008 forecast, the debt ratio is projected to remain broadly stable over the forecast horizon (on a no-policy change basis). (6) In the view of the Council, the excessive deficit in Slovakia has been corrected and Decision 2005/182/EC should therefore be abrogated. HAS ADOPTED THIS DECISION: Article 1 From an overall assessment it follows that the excessive deficit situation in Slovakia has been corrected. Article 2 Decision 2005/182/EC is hereby abrogated. Article 3 This Decision is addressed to the Slovak Republic. Done at Brussels, For the Council The President [1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). [2] OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). [3] The most recent notification of Slovakia can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . [4] Slovakia benefited from a transition period for implementing the Eurostat decision of 2 March 2004 on the classification of funded pension schemes and as a result notified deficit and debt figures without the net cost of its 2005 pension reform until April 2006 ( Eurostat News Release No 117/2004 of 23 September 2004 on the transition period to implement the decision in Eurostat News Release No 30/2004 of 2 March 2004) . As the different documents under the EDP, including in particular the Council recommendation under Article 104(7), took the implications of the March 2004 Eurostat decisions fully into account, all deficit and debt figures quoted in this document include the pension reform cost and are thus fully comparable. [5] SEC(2002) 131. [6] OJ L 62, 9.3.2005, p. 16. [7] All EDP-related documents for Slovakia can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEC(2004) 1630. [9] Eurostat News Release No 54 of 18 April 2008. [10] Deficit ratios are usually revised - upwards or downwards - after the publication of the first outcome in the spring notification. For the EU Member States as a whole, the revisions are usually relatively small and on average insignificantly different from zero. For Slovakia, in view of the distance between the currently reported deficit for 2007 and the deficit reference value, there is a low probability that potential future revisions in government accounts would raise the 2007 deficit ratio in excess of 3% of GDP. The fact that there are pending issues on the sectoral delimitation of general government in Slovakia (notably on the appropriate sectoral classification of health-care related units, such as hospitals and health-insurance companies in general government or the corporate sector) has not a significant impact on the upward and downard risks of deficit revisions in future. Though detailed data are not available, there are indications that the financial balance of the units that need to be re-classified inside government or outside government, to be in line with ESA95 rules, is very small. (See Eurostat findings of the dialogue visit to Slovakia on 10 and 11 March 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , available soon.) [11] In accordance with Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, a decision to abrogate a decision on the existence of an excessive deficit should take into account the net cost of a pension reform introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully funded pillar if the deficit has declined substantially and continuously and has reached a level that comes close to the reference value. Since the 2007 general government deficit was below the 3%-reference value there is no need to consider the application of this Article. [12] OJ C 49, 22.2.2008, p. 44. [13] OJ L 62, 9.3.2005, p. 16. [14] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). [15] OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). CS (...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ| V Bruselu dne 7.5.2008 SEK(2008) 572 v konečném znění Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/182/ES o existenci nadměrného schodku na Slovensku (předložená Komisí) DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti Článek 104 Smlouvy stanoví, že členské státy se vyvarují nadměrných schodků veřejných financí, a upravuje postup pro jejich identifikaci a nápravu. Postup při nadměrném schodku je blíže popsán v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o „urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku“ Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). , které je součástí Paktu o stabilitě a růstu. Ustanovení čl. 104 odst. 2 Smlouvy Komisi ukládají povinnost sledovat dodržování rozpočtové kázně podle dvou kritérií, a sice: a) zda plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nepřesahuje referenční hodnotu 3 % HDP (ledaže by poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr schodku zůstával blízko k referenční hodnotě) a b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu 60 % HDP (ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě).[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). V souladu s Protokolem o postupu při nadměrném schodku připojeným ke Smlouvě Komise poskytuje údaje pro provádění postupu při nadměrném schodku. Jako součást použití tohoto protokolu musí členské státy v souladu s článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 3605/93 Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). , Nejnovější oznámení Slovenska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. , Slovensko využilo přechodného období pro provedení rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci fondových důchodových systémů a do dubna 2006 oznamovalo údaje o schodku a zadlužení bez započítání čistých nákladu na svou důchodovou reformu v roce 2005 (tisková zpráva Eurostatu č. 117/2004 ze dne 23. září 2004 o přechodném období k provedení rozhodnutí z tiskové zprávy č. 30/2004 ze dne 2. března 2004). Jelikož se v různých dokumentech v rámci postupu při nadměrném schodku, zejména v rozhodnutí Rady podle čl. 104 odst. 7, plně přihlíží k dopadům rozhodnutí Eurostatu z března 2004, všechny údaje o schodku a zadlužení uvedené v tomto dokumentu zahrnují i náklady na důchodovou reformu a jsou tedy plně srovnatelné. oznamovat dvakrát ročně, a to před 1. dubnem a 1. říjnem, údaje o výši schodku veřejných financí a veřejném zadlužení a dalších souvisejících proměnných.[2][3][4] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). Nejnovější oznámení Slovenska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. Slovensko využilo přechodného období pro provedení rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci fondových důchodových systémů a do dubna 2006 oznamovalo údaje o schodku a zadlužení bez započítání čistých nákladu na svou důchodovou reformu v roce 2005 (tisková zpráva Eurostatu č. 117/2004 ze dne 23. září 2004 o přechodném období k provedení rozhodnutí z tiskové zprávy č. 30/2004 ze dne 2. března 2004). Jelikož se v různých dokumentech v rámci postupu při nadměrném schodku, zejména v rozhodnutí Rady podle čl. 104 odst. 7, plně přihlíží k dopadům rozhodnutí Eurostatu z března 2004, všechny údaje o schodku a zadlužení uvedené v tomto dokumentu zahrnují i náklady na důchodovou reformu a jsou tedy plně srovnatelné. Dne 12. května 2004 zahájila Komise v případě Slovenska postup při nadměrném schodku přijetím zprávy podle čl. 104 odst. 3 na základě celkového schodku veřejných financí ve výši 3,6 % HDP ve finančním roce 2003 SEK(2004) 577. . Dne 5. července 2004 Rada na základě doporučení Komise rozhodla, že Slovensko má nadměrný schodek podle čl. 104 odst. 6 Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 16. . Současně Rada rovněž na základě doporučení Komise vydala doporučení podle čl. 104 odst. 7, aby Slovensko odstranilo nadměrný schodek veřejných rozpočtů nejpozději do roku 2007 Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Slovenska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. .[5][6][7] SEK(2004) 577. Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 16. Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Slovenska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Ve svém doporučení podle čl. 104 odst. 7 doporučila Rada slovenským orgánům, aby „ve střednědobém rámci podnikly kroky k dosažení svého cíle věrohodného a udržitelného snížení schodku pod úroveň 3 % HDP do roku 2007, a to v souladu s cestou snižování schodku specifikovanou ve stanovisku Rady ze dne 5. července 2004 ke konvergenčnímu programu předloženému v květnu roku 2004“; aby „s důrazem provedly opatření plánovaná v konvergenčním programu z května 2004, zejména opatření týkající se dalších navrhovaných reforem zdravotnictví a opatření zaměřená na další racionalizaci veřejného sektoru“; aby „urychlily tempo změn ve finanční oblasti, pokud prováděné strukturální reformy povedou k vyššímu růstu, než je předpokládán v konvergenčním programu z května roku 2004, zejména použitím nadrozpočtových příjmů k rychlejšímu snižování schodku“; a aby „s ohledem na plánovaná opatření podnikly do 5. listopadu 2004 účinné kroky s cílem dosáhnout cílové hodnoty schodku pro rok 2005“. Kromě toho Rada vyzvala slovenské orgány, aby „upevnily závazný charakter tříletého rozpočtového rámce zavedením podrobných střednědobých výdajových stropů, které přijme parlament“. Tabulka 1: Úprava schválená Radou dne 5. července 2004 v % HDP, není-li uvedeno jinak|2003|2004|2005|2006|2007| Celkové saldo veřejných financíp.m.: Reálný růst HDP (%)|-3,64,2|-4,04,1|-3,94,3|-3,95,0|-3,04,7| Zdroj: Doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu z května 2004, obě přijatá dne 5. července 2004. Dne 22. prosince 2004, tj. po uplynutí lhůty pro přijímání účinných opatření stanovené v doporučení Rady, přijala Komise sdělení Radě, ve kterém došla k závěru, že opatření přijatá do té doby byla v souladu s doporučením Rady a že v daném stádiu nebyly v rámci postupu při nadměrném schodku třeba žádné další kroky SEK(2004) 1630. . Na svém zasedání dne 18. ledna 2005 se Rada k tomuto hodnocení připojila.[8] SEK(2004) 1630. Podle čl. 104 odst. 12 se rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zruší, pokud Rada na základě doporučení Komise uzná, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě byl napraven. 2. Poslední vývoj schodku Podle údajů dostupných v květnu 2004, kdy Komise zahajovala v případě Slovenska postup při nadměrném schodku, činil schodek za rok 2003 3,6 % HDP, přičemž jeho výše se v následujících letech měla pohybovat nad referenční hodnotou. Podle údajů, které poskytla Komise (Eurostat) a které vycházejí ze zpráv předkládaných Slovenskem před dubnem 2008 Tisková zpráva Eurostatu č. 54 ze dne 18. dubna 2008. , se v letech 2003–2005 celkový schodek veřejných financí pohyboval pod 3 % HDP, což je následek pozdější revize údajů (v oznámení z dubna 2007) a změny v metodice účtování daňových příjmů. Celkový schodek vzrostl v roce 2006 na 3,6 % HDP (zejména kvůli podstatnému nárůstu spotřeby vlády o 1 % HDP, předzásobení se cigaretami s ohledem na očekávané zvýšení spotřební daně a zvýšeným nákladům na důchodovou reformu), načež v roce 2007 klesl na 2,2 % HDP Poměr schodku k HDP je obvykle revidován – směrem nahoru či dolů – po zveřejnění prvního výsledku v jarním oznámení. Pro členské státy EU jako celek jsou úpravy obvykle relativně malé a v průměru se jen nepodstatně odchylují od nuly. V případě Slovenska je s ohledem na rozdíl mezi aktuálně oznámeným schodkem pro rok 2007 a referenční hodnotou schodku jen málo pravděpodobné, že případná budoucí revize národních účtů by zvýšila míru schodku v roce 2007 na úroveň překračující 3 % HDP. Skutečnost, že ještě není dořešeno odvětvové vymezení institucí státní správy na Slovensku (zejména náležitá odvětvová klasifikace subjektů v oblasti zdravotnictví, jako např. nemocnice a zdravotní pojišťovny ve státním i podnikovém sektoru), nepřestavuje pro budoucí revize rozpočtu žádná významnější rizika (korekce směrem nahoru či dolů). I když podrobná data nejsou k dispozici, existují náznaky, že překlasifikování subjektů v rámci státního sektoru i mimo něj ve smyslu pravidel ESA95 bude mít na finanční saldo jen velmi malý vliv. (Viz zjištění Eurostatu z návštěvy Slovenska ve dnech A0. a 11. března 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/pag e ?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , brzy k dispozici). .[9][10] Tisková zpráva Eurostatu č. 54 ze dne 18. dubna 2008. Poměr schodku k HDP je obvykle revidován – směrem nahoru či dolů – po zveřejnění prvního výsledku v jarním oznámení. Pro členské státy EU jako celek jsou úpravy obvykle relativně malé a v průměru se jen nepodstatně odchylují od nuly. V případě Slovenska je s ohledem na rozdíl mezi aktuálně oznámeným schodkem pro rok 2007 a referenční hodnotou schodku jen málo pravděpodobné, že případná budoucí revize národních účtů by zvýšila míru schodku v roce 2007 na úroveň překračující 3 % HDP. Skutečnost, že ještě není dořešeno odvětvové vymezení institucí státní správy na Slovensku (zejména náležitá odvětvová klasifikace subjektů v oblasti zdravotnictví, jako např. nemocnice a zdravotní pojišťovny ve státním i podnikovém sektoru), nepřestavuje pro budoucí revize rozpočtu žádná významnější rizika (korekce směrem nahoru či dolů). I když podrobná data nejsou k dispozici, existují náznaky, že překlasifikování subjektů v rámci státního sektoru i mimo něj ve smyslu pravidel ESA95 bude mít na finanční saldo jen velmi malý vliv. (Viz zjištění Eurostatu z návštěvy Slovenska ve dnech A0. a 11. března 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/pag e ?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , brzy k dispozici). V roce 2005 byla spuštěna důchodová reforma, jež měla vliv na sociální příspěvky, jelikož 9 % hrubé mzdy se odvádí do fondového (druhého) důchodového pilíře. Vzhledem k vysokému zájmu veřejnosti o tento pilíř a postupnému přechodu vzrostly tyto převody příjmů odhadem z 0,8 % HDP v roce 2005 na 1,2 % HDP v roce 2006 a 1,3 % HDP v roce 2007. Slovensko se zavázalo postupně zvyšovat daně z cigaret až na minimální úroveň požadovanou EU, což vyústilo ve zvýšení daní v květnu 2004, lednu 2006 a lednu 2008, přičemž na prosinec 2008 se plánuje totéž. Dosud před každým zvýšením došlo na různých úrovních distribučního řetězce k rozsáhlému předzásobení se cigaretami. To vedlo k mimořádným daňovým příjmům ve výši zhruba 0,1 % HDP v roce 2003, 0,3 % HDP v roce 2005 a 0,5 % HDP v roce 2008, které v následujícím roce vystřídal odpovídající výpadek příjmů. Slovensko má mimoto pohledávky vůči několika jiným zemím. V letech 2003, 2005 a 2007 mělo zrušení některých pohledávek dopad na zvýšení schodku o 0,4 %, 0,9 % a 0,1 % HDP. Vzhledem k tomu, že schodek v roce 2003 byl nižší, než se předpokládalo, celkový schodek se vyvíjel tak, že byla dodržena lhůta k nápravě nadměrného schodku, kterou stanovila Rada ve svém doporučení podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy, i když způsob konsolidace byl značně rozdílný. Jde zejména o rok 2007, kdy celkový schodek klesl téměř o 1½ % HDP na 2,2 % HDP. K fiskální konsolidaci přispěl dynamický růst HDP, zaměstnanosti a příjmů, díky čemuž se poměr výdajů k HDP snižoval rychleji než poměr příjmů k HDP. Snížení poměru výdajů k HDP ze 40,2 % HDP v roce 2003 na 36,9 % HDP v roce 2007 bylo dosaženo rovněž díky omezení a reformám výdajů, které zahrnovaly omezení sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti, zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu a postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Vznik Národní dálniční společnosti v roce 2005 umožnil vládě financovat výstavbu dálnic částečně prostřednictvím půjček soukromého sektoru. V roce 2004 byla zahájena rozsáhlá daňová reforma, díky které došlo na straně příjmů k posunu těžiště z daní z příjmů směrem ke spotřebním daním. Spolu s důchodovou reformou z roku 2005 přispěla k snížení poměru příjmů k HDP ze 37,4 % HDP v roce 2003 na 34,7 % HDP v roce 2007. Výsledný schodek v roce 2007 byl nižší než oficiální cíl, jenž byl stanoven v aktualizaci konvergenčního programu z prosince 2006 a činil 2,9 % HDP. Tento dobrý výsledek je způsoben nad očekávání rychlým růstem HDP a zaměstnanosti, nižší mírou spolufinancování k prostředkům EU, než se kterou se původně v rozpočtu počítalo, a nečekaně rozsáhlým předzásobením se cigaretami na konci roku 2007 v reakci na zvýšení spotřební daně z tabáku v lednu 2008, jež vedlo k dodatečným příjmům ve výši ½ % HDP a ne ¼ % HDP, jak předpokládal program. Období konjunktury a zisky z růstu, které přinesly strukturální reformy, však nebyly pro fiskální konsolidaci využity v plném rozsahu. V důsledku toho se strukturální schodek (tj. cyklicky očištěný schodek bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) zvýšil ze zhruba 1½ % HDP na přibližně 3 % HDP v roce 2006, načež došlo v roce 2007 k jeho snížení na 2½ % HDP. Na zhoršení strukturálního schodku V souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 by se při rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo přihlížet k čistým nákladům důchodové reformy zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Jelikož od roku 2007 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3% referenční hodnota, není třeba použití tohoto článku zvažovat. má ovšem podíl i druhý fondový důchodový pilíř zavedený v roce 2005. [11] V souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 by se při rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo přihlížet k čistým nákladům důchodové reformy zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Jelikož od roku 2007 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3% referenční hodnota, není třeba použití tohoto článku zvažovat. 3. Předpovědi schodku na rok 2008 a další období Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se celkový schodek v roce 2008 sníží na 2 % HDP, načež má v roce 2009 dojít k jeho zvýšení na 2,3 % (za obvyklého předpokladu, že nedojde ke změnám politiky), a to v souvislosti s výrazným zpomalením růstu HDP, který ovšem i tak zůstane velmi silný, a zpomalením růstu zaměstnanosti. Předpokládá se, že opatření na zvýšení příjmů zahrnutá v rozpočtu na rok 2008, jako je např. rozšíření základu pro daň z příjmu právnických a fyzických osob nebo zvýšení maximálního limitu pro příspěvky na sociální zabezpečení, přinesou v roce 2008 dodatečné příjmy v přibližné výši ¼ % HDP. Výpadek příjmů způsobený předzásobením se cigaretami v roce 2007 bude pravděpodobně do značné míry vyrovnán skupováním cigaret, ke kterému dojde v důsledku mírného zvýšení spotřební daně plánovaného na konec roku 2008. Kromě toho by výsledkem dočasného otevření druhého důchodového pilíře v první polovině roku 2008, jež umožňuje stávajícím účastníkům z pilíře vystoupit a novým účastníkům do něj vstoupit, měly být jednorázové příjmy ve výši zhruba 0,1 % HDP, protože úspory nahromaděné v předchozích letech v druhém pilíři budou v případě odchodu účastníka z pilíře převedeny do pilíře průběžného financování. Na straně výdajů by měly i nadále značně narůstat zemědělské dotace. Hlavním důvodem očekávaného zhoršení v roce 2009 je podle jarní prognózy pravděpodobný výpadek příjmů ve výši přibližně ½ % HDP, který bude způsoben výše zmíněným masivním předzásobením se cigaretami v roce 2008. Zatímco předpověď na rok 2008 se shoduje s posledním oficiálním cílem, který činí 2 % HDP (a který stanovilo ministerstvo financí v únoru 2008 v reakci na stanovisko Rady z února 2008 k aktualizovanému konvergenčnímu programu z listopadu 2007), předpověď na rok 2009 počítá se schodkem značně vyšším, než byla poslední vnitrostátní cílová hodnota ve výši 1,7 % HDP (stanovená v dubnu 2008 v hlavních bodech pro návrh nového rozpočtu), k čemuž ještě neexistují konkrétní opatření. Očekává se, že strukturální schodek se mezi roky 2007 a 2008 zvýší přibližně z 2½ % HDP na 2¾ % HDP, což je v rozporu s Paktem o stabilitě a růstu, jenž stanoví, že meziroční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech zapojených do ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě příznivých hospodářských podmínek by změny měly být větší. Za obvyklého předpokladu, že nedojde ke změnám politiky, počítá prognóza na rok 2009 s dalším zhoršením strukturálního schodku přibližně do výše 3 % HDP, a to zejména kvůli výpadku příjmů souvisejícímu s předzásobením se cigaretami. Podle stanoviska Rady Úř. věst. C 49, 22.2.2008, s. 44. z února 2008 k aktualizovanému konvergenčnímu programu z listopadu 2007 se orientace rozpočtové politiky popsaná v programu nezdá dostatečná k tomu, aby bylo do konce programového období (2010) dosaženo střednědobého cíle, tedy strukturálního schodku těsně pod 1 % HDP, jak to program předpokládá. Kromě toho dospěla Rada k závěru, že předpokládaná změna strukturálního salda pro rok 2008 není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a měla by být ambicióznější.[12] Úř. věst. C 49, 22.2.2008, s. 44. 4. Vývoj a prognózy dluhu Na postupném poklesu míry zadlužení ze 42,4 % HDP v roce 2003 na 29,4 % HDP v roce 2007, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP, se podílely zejména příjmy z privatizace. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se bude hrubý veřejný dluh v daném období víceméně držet na stejné úrovni (při nezměněné politice). 5. Závěry Podle údajů dostupných v květnu 2004 činil schodek za rok 2003 3,6 % HDP, přičemž jeho výše se v následujících letech měla pohybovat nad referenční hodnotou. Z posledních údajů vyplývá, že schodek veřejných financí se v letech 2003–2005 pohyboval pod 3 % HDP, načež se v roce 2006 zvýšil na 3,6 %, a to zejména kvůli podstatnému nárůstu spotřeby vlády. V roce 2007 klesl celkový schodek na 2,2 %. V roce 2006 došlo ke zhoršení strukturálního salda, tj. salda cyklicky očištěného bez jednorázových a jiných prozatímních opatření, o zhruba 2 % HDP, avšak v roce 2007 došlo k jeho opětovnému zlepšení o zhruba ½ % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se celkový schodek v roce 2008 sníží na 2,0 % HDP a v roce 2009 při nezměněné politice zvýší na 2,3 %. Toto naznačuje, že se schodek snížil pod prahovou hodnotu ve výši 3 % HDP důvěryhodným a udržitelným způsobem. Hrubé veřejné zadlužení se snížilo z 42,4 % HDP v roce 2003 na 29,4 % v roce 2007, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se při nezměněné politice bude míra zadlužení v daném období víceméně držet na stejné úrovni. Z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek byl na Slovensku napraven. Komise proto doporučuje, aby Rada zrušila rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na Slovensku. Tabulka 2: Vývoj rozpočtu v období 2003–2009 v % HDP, není-li uvedeno jinak|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009| ||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)| Celkové saldo veřejných financí|-2,7|-2,4|-2,8|-3,6|-2,2|-2,0|-2,3(-2,0)|-2,3|-1,8(-1,7)| - Celkové příjmy|37,4|35,4|35,3|33,5|34,7|34,3|33,0|33,8|31,8| - Celkové výdaje|40,2|37,8|38,1|37,2|36,9|36,3|35,3|36,1|33,7| Z nichž:|- úrokové výdaje|2,5|2,2|1,7|1,5|1,4|1,4|1,4|1,4|1,5| | - tvorba hrubého fixního kapitálu|2,6|2,4|2,1|2,2|1,9|1,9|1,8|1,9|1,4| Náklady na důchodovou reformu|0,0|0,0|0,8|1,2|1,3|1,3|1,3|1,3|1,3| Zásobení se cigaretami (čistý dopad)|0,1|-0,1|0,3|-0,3|0,5|-0,1|neuv.|-0,4|neuv.| Primární saldo|-0,2|-0,2|-1,1|-2,2|-0,8|-0,6|-0,9|-1,0|-0,3| Jednorázová a prozatímní opatření|-0,4|0,0|-0,9|0,0|-0,1|0,1|0,1|0,0|0,0| Strukturální saldo (1)|-1,4|-1,4|-1,0|-3,1|-2,6|-2,8|-3,1|-3,1|-2,4| Strukturální primární saldo (1)|1,1|0,8|0,8|-1,7|-1,2|-1,5|-1,7|-1,7|-0,9| Hrubý veřejný dluh|42,4|41,4|34,2|30,4|29,4|29,2|30,8|29,7|30,5| Pm Reálný růst HDP (%)|4,8|5,2|6,6|8,5|10,4|7,0|6,8|6,2|5,8| Pm Mezera výstupu|-3,2|-3,4|-3,2|-1,6|1,9|2,7|2,3|2,5|2,1| (1) Cyklicky očištěné (primární) saldo bez jednorázových a prozatímních opatření.(2) Cyklicky očištěná a strukturální salda a mezery výstupu podle programu podle výpočtů útvarů Komise na základě informací uvedených v programu.(3) Neočekávají se žádné změny politiky.Zdroje: Prognóza útvarů Komise z jara 2008 (KOM) a aktualizace konvergenčního programu z listopadu 2007 (KP), v závorkách jsou uvedeny poslední vnitrostátní cíle stanovené v únoru a dubnu 2008.| Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/182/ES o existenci nadměrného schodku na Slovensku RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 12 této smlouvy, s ohledem na doporučení Komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Rozhodnutím Rady 2005/182/ES Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 16. bylo na základě doporučení Komise podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy rozhodnuto, že na Slovensku existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že schodek veřejných financí činil v roce 2003 3,6 % HDP, a přesahuje tak referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, tj. 3 % HDP. [13] Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 16. (2) Dne 5. července 2004 vydala Rada v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). doporučení založené na doporučení Komise a určené Slovensku, aby nejpozději do konce roku 2007 nadměrný schodek odstranilo. Doporučení bylo zveřejněno.[14] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). (3) Podle čl. 104 odst. 12 Smlouvy se rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zruší, pokud Rada uzná, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě byl napraven. (4) V souladu s Protokolem o postupu při nadměrném schodku, připojeným ke Smlouvě, poskytuje údaje pro provedení postupu při nadměrném schodku Komise. Jako součást použití tohoto protokolu musí členské státy oznamovat údaje o výši schodku veřejných financí a veřejného zadlužení a dalších souvisejících proměnných dvakrát ročně, a to před 1. dubnem a 1. říjnem, v souladu s článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). .[15] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). (5) Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostat) podle čl. 8g odst. 1 nařízení (ES) č. 3605/93 na základě oznámení údajů Slovenskem před 1. dubnem 2008 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 jsou oprávněné následující závěry: – Z revizí údajů provedených po rozhodnutí Rady z roku 2004 o existenci nadměrného schodku vyplývá, že v letech 2003–2005 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP. V roce 2006 vzrostl na 3,6 % HDP a následně klesl na 2,2 % HDP, což je méně, než činí referenční hodnota 3 % HDP. Cíl stanovený v aktualizaci konvergenčního programu z prosince 2006 činil přitom 2,9 % HDP. – K fiskální konsolidaci přispěl dynamický růst HDP, zaměstnanosti a příjmů, díky čemuž se poměr výdajů k HDP snižoval rychleji než poměr příjmů k HDP. Snížení poměru výdajů k HDP bylo dosaženo rovněž díky omezením a reformám výdajů, např. podstatnému omezení sociálních dávek. Období konjunktury a zisky z růstu, které přinesly strukturální reformy, však nebyly pro fiskální konsolidaci využity v plném rozsahu. V důsledku toho se strukturální schodek (tj. cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) odhadem zvýšil ze zhruba 1½ % HDP v roce 2003 na přibližně 3 % HDP v roce 2006, načež došlo v roce 2007 k jeho snížení na 2½ % HDP. Avšak do určité míry lze strukturální zhoršení vysvětlit zaváděním druhého fondového důchodového pilíře v roce 2005. Převody do tohoto pilíře odhadem vzrostly z 0,8 % HDP v roce 2005 na 1,2 % a 1,3 % HDP v letech 2006 a 2007. Nadto každé zvýšení daní z cigaret, kterému na různých úrovních distribučního řetězce předcházelo rozsáhlé předzásobení se cigaretami, vedlo k rozsáhlým mimořádným daňovým příjmům v letech 2003, 2005 a 2007 a odpovídajícím výpadkům příjmů vždy rok poté. – Pro rok 2008 předpokládá prognóza útvarů Komise z jara 2008 další snižování celkového schodku na 2,0 % HDP, zejména díky perspektivě silného růstu a opatřením na zvýšení příjmů, jako je rozšíření základu pro daň z příjmu právnických a fyzických osob a zvýšení maximálního limitu na sociální příspěvky. To je v souladu s oficiálním cílem schodku ve výši 2,0 % HDP stanoveným v únoru 2008. Pro rok 2009 předpokládá jarní prognóza při nezměněné politice zvýšení schodku na 2,3 % HDP. Toto naznačuje, že se schodek snížil pod prahovou hodnotu ve výši 3 % HDP důvěryhodným a udržitelným způsobem. Předpokládá se, že strukturální saldo se zhorší přibližně o ¼ procentního bodu HDP v roce 2008 a při nezměněné politice přibližně o ¼ procentního bodu v roce 2009. To je třeba posuzovat na základě nutnosti dosáhnout pokroku, pokud jde o střednědobý cíl stavu rozpočtů, což je v případě Slovenska strukturální schodek těsně pod 1 % HDP. – Veřejný dluh je nadále značně nižší než referenční hodnota 60 % HDP, přičemž mezi lety 2003 a 2007 klesl ze 42,4 % na 29,4 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se při nezměněné politice bude předpokládaná míra zadlužení v daném období víceméně držet na stejné úrovni. (6) Podle názoru Rady byl nadměrný schodek na Slovensku napraven a rozhodnutí 2005/182/ES by proto mělo být zrušeno, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek byl na Slovensku napraven. Článek 2 Rozhodnutí 2005/182/ES se zrušuje. Článek 3 Toto rozhodnutí je určeno Slovenské republice. V Bruselu dne Za Radu předseda / předsedkyně [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). [2] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). [3] Nejnovější oznámení Slovenska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. [4] Slovensko využilo přechodného období pro provedení rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci fondových důchodových systémů a do dubna 2006 oznamovalo údaje o schodku a zadlužení bez započítání čistých nákladu na svou důchodovou reformu v roce 2005 (tisková zpráva Eurostatu č. 117/2004 ze dne 23. září 2004 o přechodném období k provedení rozhodnutí z tiskové zprávy č. 30/2004 ze dne 2. března 2004). Jelikož se v různých dokumentech v rámci postupu při nadměrném schodku, zejména v rozhodnutí Rady podle čl. 104 odst. 7, plně přihlíží k dopadům rozhodnutí Eurostatu z března 2004, všechny údaje o schodku a zadlužení uvedené v tomto dokumentu zahrnují i náklady na důchodovou reformu a jsou tedy plně srovnatelné. [5] SEK(2004) 577. [6] Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 16. [7] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Slovenska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. [8] SEK(2004) 1630. [9] Tisková zpráva Eurostatu č. 54 ze dne 18. dubna 2008. [10] Poměr schodku k HDP je obvykle revidován – směrem nahoru či dolů – po zveřejnění prvního výsledku v jarním oznámení. Pro členské státy EU jako celek jsou úpravy obvykle relativně malé a v průměru se jen nepodstatně odchylují od nuly. V případě Slovenska je s ohledem na rozdíl mezi aktuálně oznámeným schodkem pro rok 2007 a referenční hodnotou schodku jen málo pravděpodobné, že případná budoucí revize národních účtů by zvýšila míru schodku v roce 2007 na úroveň překračující 3 % HDP. Skutečnost, že ještě není dořešeno odvětvové vymezení institucí státní správy na Slovensku (zejména náležitá odvětvová klasifikace subjektů v oblasti zdravotnictví, jako např. nemocnice a zdravotní pojišťovny ve státním i podnikovém sektoru), nepřestavuje pro budoucí revize rozpočtu žádná významnější rizika (korekce směrem nahoru či dolů). I když podrobná data nejsou k dispozici, existují náznaky, že překlasifikování subjektů v rámci státního sektoru i mimo něj ve smyslu pravidel ESA95 bude mít na finanční saldo jen velmi malý vliv. (Viz zjištění Eurostatu z návštěvy Slovenska ve dnech A0. a 11. března 2008: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/pag e ?_pageid=2373,47631456&_dad=portal&_schema=PORTAL , brzy k dispozici). [11] V souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 by se při rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo přihlížet k čistým nákladům důchodové reformy zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Jelikož od roku 2007 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3% referenční hodnota, není třeba použití tohoto článku zvažovat. [12] Úř. věst. C 49, 22.2.2008, s. 44. [13] Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 16. [14] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). [15] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1).