EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.3.2023

COM(2023) 161 final/2

2023/0081(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise)

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Přechod na klimaticky neutrální, čistou ekonomiku a s tím související revize našeho energetického systému představují významné příležitosti, pokud jde o rozvoj technologických odvětví pro nulové čisté emise a vytváření kvalitních pracovních míst a růstu. Celosvětový trh s klíčovými masově vyráběnými technologiemi pro nulové čisté emise se do roku 2030 ztrojnásobí a jeho roční hodnota dosáhne přibližně 600 miliard EUR 1 . Naši partneři a konkurenti se této příležitosti chopili a zavádějí ambiciózní opatření s cílem zajistit si významnou část tohoto nového trhu. Tento vývoj je rovněž motivován hledisky bezpečnosti dodávek. Odolnost budoucích energetických systémů se bude měřit zejména bezpečným přístupem k technologiím, které budou tyto systémy pohánět – větrným turbínám, elektrolyzérům, bateriím, fotovoltaice, tepelným čerpadlům a dalším. Bezpečnost dodávek energie je na druhou stranu nezbytná k zajištění udržitelného hospodářského růstu a v konečném důsledku i veřejného pořádku a bezpečnosti.

V této souvislosti Komise ve svém sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody 2 ze dne 1. února 2023 představila komplexní plán na zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu pro nulové čisté emise a podporu rychlého přechodu na klimatickou neutralitu. Plán se opírá o následující čtyři pilíře: i) předvídatelné a zjednodušené právní prostředí; ii) rychlejší přístup k financování; iii) zlepšování dovedností a iv) otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise je součástí opatření oznámených v této souvislosti, jejichž cílem je zjednodušit regulační rámec a zlepšit investiční prostředí pro výrobní kapacity Unie v oblasti technologií, které jsou klíčové pro splnění cílů Unie týkajících se klimatické neutrality a zajištění odolnosti našeho dekarbonizovaného energetického systému a zároveň přispět ke snížení znečištění ve prospěch veřejného zdraví a dobrého životního prostředí planety.

Celosvětová výroba elektromobilů se do roku 2050 zvýší patnáctkrát, zatímco využívání obnovitelných zdrojů energie se téměř zečtyřnásobí. Využívání tepelných čerpadel se do roku 2050 zvýší více než šestkrát ve srovnání se současností a výroba vodíku elektrolýzou nebo ze zemního plynu se zachycováním a ukládáním uhlíku dosáhne v roce 2050 450 milionů tun. To se promítne do celosvětových kumulativních investic do výroby ve výši 1,2 bilionu USD nutných k tomu, aby bylo dosaženo dostatečné kapacity v souladu s celosvětovými cíli pro rok 2030 3 . Celkem 90 % investic do výrobních zařízení připadá na Čínu.

Evropa je v současné době čistým dovozcem technologií pro nulové čisté emise, přičemž přibližně čtvrtina elektromobilů a baterií a téměř všechny solární fotovoltaické moduly a palivové články se dovážejí převážně z Číny. V případě solárních fotovoltaických technologií a jejich součástí přesahuje tato závislost v určitých segmentech na začátku hodnotového řetězce více než 90 % výrobků, například ingotů a destiček. V jiných odvětvích, kde je průmysl EU dosud silný, což jsou například větrné turbíny a tepelná čerpadla, se naše obchodní bilance zhoršuje a výrobci v EU čelí rostoucím nákladům na energii a vstupy. Navíc v oblasti zachycování a ukládání uhlíku brání v současné době nedostatek úložišť CO2 vzniku hodnotového řetězce pro zachycování a ukládání uhlíku v EU.

Technologie pro nulové čisté emise jsou zároveň středem silných geostrategických zájmů a jádrem celosvětové technologické soutěže. Země si chtějí zajistit dodávky v oblasti nejmodernějších technologií výroby energie a podpořit přechod na čistou energii. Ostatní hlavní světové regiony intenzivně investují a zavádějí podpůrná opatření na inovaci a posílení svých výrobních schopností. Zákon Spojených států o snížení inflace uvolní do roku 2032 více než 360 miliard USD. Cílem japonských plánů zelené transformace je získat prostřednictvím dluhopisů „zelené transformace“ až 20 bilionů JPY (zhruba 140 miliard EUR). Indie zavedla režim výrobních pobídek s cílem zvýšit konkurenceschopnost v odvětvích, jako jsou solární fotovoltaika a baterie. Spojené království, Kanada a mnoho dalších rovněž předložily své investiční plány v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

V uplynulém roce navíc energetická krize vážně zasáhla řadu evropských průmyslových odvětví, zejména energeticky náročných, například hnojiva, ocelářství a cementářství. Aby si tato odvětví udržela konkurenceschopnost, fungovala oběhově a zároveň dosáhla svých cílů v oblasti dekarbonizace a nulového znečištění, potřebují přístup k technologiím pro nulové čisté emise, což jsou například baterie, tepelná čerpadla, solární panely, elektrolyzéry, palivové články, větrné turbíny a zachycování a ukládání uhlíku. Kromě toho tyto technologie hrají klíčovou roli v otevřené strategické autonomii Unie, neboť zajišťují občanům přístup k čisté, cenově dostupné a bezpečné energii. Unie má všechny předpoklady k tomu, aby se v budoucnu stala průmyslovým lídrem na trhu s technologiemi pro nulové čisté emise: unijní právní rámec pro klima stanoví jasný dlouhodobý cíl; Unie má silnou ekonomiku ve spojení s talentovanou pracovní silou a prvotřídní infrastrukturou. Cílem je nejen snížit závislost, ale také přispět k tomu, aby měl průmysl v EU k dispozici technologie, které potřebuje k dekarbonizaci, a poskytnout občanům čistou, cenově dostupnou a bezpečnou energii, a to i zranitelným domácnostem a spotřebitelům s nízkými a nižšími středními příjmy. Ekosystém nulových čistých emisí Unie měl v roce 2021 hodnotu více než 100 miliard EUR a od roku 2020 se jeho hodnota zdvojnásobila 4 .

Tato důvodová zpráva provází návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise).

Tento návrh naplňuje cíl posílit evropský ekosystém výroby technologií pro nulové čisté emise uvedený ve sdělení Komise o průmyslovém plánu Zelené dohody.

Cílem aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je řešit následující hlavní faktory investic do výroby technologií pro nulové čisté emise:

–zvýšení investiční jistoty, soustředěnost politiky a koordinace stanovením jasných cílů a mechanismů sledování,

–snížení administrativní zátěže při rozvoji projektů výroby pro nulové čisté emise, včetně zefektivnění administrativních požadavků a usnadnění povolování, zřizování regulačních pískovišť a zajištění přístupu k informacím,

–usnadnění přístupu na trhy pomocí konkrétních opatření na straně veřejné poptávky prostřednictvím zadávacích řízení a veřejných aukcí, jakož i prostřednictvím programů na podporu soukromé poptávky spotřebitelů,

–usnadnění a umožnění projektů zachycování a ukládání uhlíku, včetně zvýšení dostupnosti úložišť CO2,

–podpora inovací, včetně regulačních pískovišť,

–zlepšování dovedností pro vytváření kvalitních pracovních míst v oblasti technologií pro nulové čisté emise,

–koordinace průmyslových partnerství v oblasti nulových čistých emisí.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Zavádění čistých technologií je silným prostředkem pro přechod k udržitelnosti a může vést k novým výrobkům a účinnějším a efektivnějším způsobům výroby energie, které přispějí k cílům Zelené dohody pro Evropu 5 , přičemž budou mít přínos jak k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, tak k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Tyto technologie jsou také klíčové pro dekarbonizaci průmyslu Unie a jeho zachování v Evropě.

Narušení dodávek a závislost na jiných regionech v oblasti dodávek čistých technologií mohou přechod EU k udržitelnosti zpomalit a ovlivnit všechna odvětví hospodářství. V zájmu prevence těchto narušení a zmenšení závislostí posiluje návrh evropskou výrobní kapacitu technologií pro nulové čisté emise. Zařízení by měla v příslušných případech bezezbytku splňovat požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů Unie, například v souvislosti s posuzováním vlivů na životní prostředí, emisemi do ovzduší, vody a půdy, včetně rizika průmyslových havárií a jejich prevence, a měla by se snažit o vysokou energetickou účinnost a účinnost při využívání zdrojů a vody. Návrh je rovněž v souladu s nařízením o aktu o kritických surovinách, které bylo navrženo souběžně s tímto nařízením 6 .

Tento návrh je v souladu se sdělením Komise, kterým byla v květnu 2021 zaktualizována nová průmyslová strategie 7 z roku 2020 a které určuje oblasti strategických závislostí, jež by mohly vést ke zranitelnosti, jako jsou nedostatky v zásobování. Navrhované nařízení je rovněž plně v souladu s návrhy ze závěrečné zprávy Konference o budoucnosti Evropy.

Tento návrh se předkládá s ohledem na možnosti, které nabízí Inovační fond, program InvestEU 8 , Nástroj pro oživení a odolnost, program Horizont Evropa a programy politiky soudržnosti, které poskytnou možnosti k podpoře cílů tohoto aktu.

Tato iniciativa je rovněž v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Taxonomie) 9 .

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh přispívá k cílům částí balíčku „Fit for 55“, které se zaměřují na dekarbonizaci průmyslu EU, zejména těžko dekarbonizovatelných odvětví, větší elektrifikaci a podporu čistších vozidel a paliv, a to technologicky neutrálním způsobem 10 . Jasný a realistický scénář dosažení mobility s nulovými emisemi je dán revizí norem emisí CO2 pro nové osobní automobily a dodávky s cílem dále snížit emise skleníkových plynů z těchto vozidel. Poptávka spotřebitelů po vozidlech s nulovými emisemi, jako jsou například vozidla s elektrickým pohonem, již roste 11 a může zároveň přinést významné vedlejší přínosy pro dosažení ambice nulového znečištění 12 .

Navrhovaná opatření rovněž přispějí k odolnosti a otevřené strategické autonomii EU tím, že zajistí bezpečnost dodávek klíčových technologií souvisejících s energetikou, což má zásadní význam jak pro podporu rozvoje ostatních hospodářských odvětví, tak pro veřejný pořádek a bezpečnost.

Tento návrh je v souladu s přístupem EU k dosažení spravedlivé a řádné ekologické transformace 13 . Je také v souladu s opatřeními plánovanými v rámci Evropského roku dovedností 2023 a probíhajícími iniciativami v rámci Evropského paktu pro dovednosti a jeho rozsáhlých partnerství v oblasti dovedností, jakož i s dalšími stávajícími politikami v této oblasti, například plány pro odvětvovou spolupráci týkající se dovedností. Hodnocení, sledování a předvídání potřeb v oblasti dovedností bude vycházet mimo jiné z práce Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a plně tuto práci zohlední. Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) usnadňuje umístění do zaměstnání a na svém portálu má v průměru k dispozici více než 3 miliony volných pracovních míst. Vzhledem k rozmanitosti volných pracovních míst a zaměstnavatelů a jeho nástrojů pro automatizované vyhledávání vhodných pracovních míst na základě dovedností přinášejí pracovní místa zprostředkovaná sítí EURES a jejím portálem také konkrétní výsledky, pokud jde o pracovní místa související s průmyslem pro nulové čisté emise. Za účelem větší stimulace investic do odborné přípravy v oblasti nových technologií a výrobních procesů pro nulové čisté emise oznámila Komise ve svém průmyslovém plánu Zelené dohody mimo jiné zvýšení stropu v rámci obecného nařízení o blokových výjimkách na podporu malých a středních podniků v oblasti odborné přípravy z 2 milionů na 3 miliony EUR, a že opatření v oblasti dovedností budou zohledněna při posuzování významných projektů společného evropského zájmu a že Komise bude zkoumat, zda s výdaji na vzdělávání ze strany podniků nezacházet spíše jako s investicemi než jako s výdaji nebo provozními náklady.

Návrh je v souladu se sdělením „Využívání talentů v evropských regionech“, neboť se zaměřuje na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace evropské pracovní síly, a to i v regionech, které se při rozvoji talentů ocitly ve slepé uličce nebo jim hrozí, že se do ní dostanou. Bude mimo jiné zohledňovat mechanismus podpory talentů, který byl vyvinut na podporu regionů EU postižených zrychleným úbytkem obyvatelstva v produktivním věku. Návrh je navíc v souladu s opatřeními v rámci nového evropského programu inovací, který zahrnuje stěžejní akci na podporu, přilákání a udržení talentů v oblasti deep tech technologií a během tříletého období se zaměřuje na 1 milion talentů v oblasti deep tech technologií, a to ve všech členských státech 14 .

Návrh podporuje rozvoj projektů výroby pro nulové čisté emise v méně rozvinutých a přechodových regionech, neboť jim poskytne jednoduchý a automatický přístup ke strategickému statusu. Návrh tak sleduje cíle soudržnosti a přispívá ke konvergenci těchto regionů budováním udržitelných a perspektivních hospodářských aktiv. Tím, že vytváří rámec pro výrobu konkrétních technologií pro nulové čisté emise, návrh doplňuje veškeré platné požadavky podle nařízení o ekodesignu 15 , jakož i jeho navrhovanou změnu 16 a prováděcí opatření.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Obecným cílem tohoto nařízení je vytvořit právní rámec, který podpoří rozvoj výroby technologií pro nulové čisté emise v Unii za účelem podpory cílů Unie v oblasti dekarbonizace do roku 2030 a cíle klimatické neutrality do roku 2050 a zajištění bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise, které jsou potřebné k zajištění odolnosti energetického systému Unie.

Tento obecný cíl se promítá do konkrétních cílů, kterými jsou usnadnění investic do technologií pro nulové čisté emise (1. pilíř), snížení emisí CO2 (2. pilíř), usnadnění přístupu na trhy (3. pilíř), zlepšování dovedností pro vytváření kvalitních pracovních míst v oblasti technologií pro nulové čisté emise (4. pilíř), podpora inovací (5. pilíř) a vytvoření specifické struktury k provádění těchto cílů, a to jak z hlediska řízení, tak z hlediska sledování (6. a 7. pilíř).

Vhodným právním základem je proto článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), který Unii umožňuje přijímat opatření, jež zvyšují harmonizaci s cílem vytvořit v Unii rovné podmínky k rozvoji výroby technologií pro nulové čisté emise, což podpoří inovace a usnadní ekologickou transformaci.

Za prvé, konkrétní cíl zajistit řádné fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel za účelem zvýšení výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v Unii umožní řešit stávající roztříštěnost vnitřního trhu v zásadních ohledech, například pokud jde o povolovací postupy v případě výrobců technologií pro nulové čisté emise. Zvýší také právní jistotu a zjednoduší administrativní zátěž pro výrobce, kteří chtějí v Unii vybudovat nová nebo rozšířit stávající výrobní zařízení, a zároveň vytvoří podmínky pro usnadnění přístupu k financování. Právním základem tohoto pilíře je proto článek 114 Smlouvy, který stanoví přijetí opatření s cílem zajistit vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Za účelem přispění ke snížení emisí CO2 v Unii je v rámci druhého pilíře stanoven cíl Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 a opatření potřebná k jeho uskutečnění.

Třetí konkrétní cíl, kterým je usnadnění přístupu na jednotný trh s technologiemi pro nulové čisté emise v rámci třetího pilíře, vyžaduje podporu veřejné a soukromé poptávky po udržitelných výrobcích, mimo jiné tím, že bude zajištěno, aby veřejní zadavatelé důsledně uplatňovali kritéria zajišťující vysokou úroveň udržitelnosti a odolnosti výrobků pro nulové čisté emise, které pořizují.

Čtvrtý konkrétní cíl se zaměřuje na vytváření synergií mezi členskými státy a harmonizaci podpory kvalifikované, vyškolené a přizpůsobivé pracovní síly a trhů práce reagujících na hospodářské změny v rámci přechodu na čistou energii.

K podpoře inovací v rámci pátého pilíře je rovněž nutná koordinace mezi členskými státy při zřizování pískovišť s cílem zajistit v rámci Unie rovné podmínky pro experimentování a umožňovat podobné výjimky z práva Unie.

A konečně šestý a sedmý pilíř vytvářejí harmonizovanou strukturu řízení a jednotné požadavky na sledování tak, aby bylo možné posoudit pokrok dosažený při plnění společného cíle, kterým je zvýšení výroby technologií pro nulové čisté emise.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílů návrhu nemůže být dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, neboť problémy mají přeshraniční povahu a nejsou omezeny na jednotlivé členské státy nebo na podskupinu členských států. Navrhované akce se zaměřují na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni Unie z důvodu množství, rychlosti a rozsahu potřebného úsilí.

Komplexní reakce na energetickou krizi, která postihla EU, vyžaduje rychlé a koordinované společné opatření různých zúčastněných stran a spolupráci s členskými státy. Navíc, vzhledem k problémům s urychlením zavádění technologií pro nulové čisté emise, pomáhá zásah na úrovni Unie koordinovat reakce na potřeby Unie v oblasti dodatečných výrobních kapacit u technologií pro nulové čisté emise a předcházet strukturální závislosti. Kromě toho zachycování a ukládání uhlíku vyžaduje na jednotném trhu přeshraniční přístup tak, aby bylo účinným řešením pro průmyslová odvětví ve všech členských státech, včetně těch, které nemají kapacity pro ukládání CO2, a tudíž je nejlépe tuto otázku řešit koordinovaným způsobem na úrovni EU.

Opatření na úrovni Unie může jednoznačně vést evropské aktéry ke společné vizi a prováděcí strategii. To je klíčové k dosažení úspor z objemu a šíře produkce a k vytvoření kritického množství nezbytného k rozšíření výroby technologií pro nulové čisté emise v EU a zároveň k omezení roztříštěnosti úsilí a sebepoškozující soutěže o dotace mezi členskými státy.

V oblastech, jimiž se tento návrh zabývá prostřednictvím svých několika pilířů, je třeba přijmout opatření na úrovni Unie.

–Pokud jde o první pilíř („Usnadnění investic“), iniciativa podpoří rozsáhlé budování technologických kapacit v celé Unii s cílem umožnit vývoj a výrobu technologií pro nulové čisté emise, aby se zefektivněním administrativních a povolovacích postupů podpořilo zavádění projektů výroby pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů. Tato opatření vyžadují opatření Unie s cílem zajistit na jednotném trhu rovné podmínky.

–Pro dosažení cíle Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 v rámci druhého pilíře je zapotřebí koordinovaná akce na úrovni Unie, která podpoří úsilí na vnitrostátní úrovni.

–Pokud jde o třetí pilíř („Přístup na trhy“), opatření zaměřená na urychlení investic do technologií pro nulové čisté emise lze vhodně navrhnout a provést pouze na úrovni Unie, jednak vzhledem k rozsahu potřebných investic a jednak proto, že tato výrobní zařízení mohou sloužit vnitřnímu trhu, posílí celý ekosystém a přispějí k zajištění bezpečnosti dodávek.

–Čtvrtý pilíř („Zlepšování dovedností pro vytváření kvalitních pracovních míst v oblasti technologií pro nulové čisté emise“) koordinuje úsilí o zajištění dostupnosti kvalifikované pracovní síly potřebné pro evropský průmysl pro nulové čisté emise, a to podporou zřizování specializovaných akademií dovedností a vytvořením Platformy pro nulové čisté emise v Evropě.

–Pokud jde o pátý pilíř („Inovace“), tvorba regulačních pískovišť má za cíl vytvořit v Unii rovné podmínky pro inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise a zajistit cílené výjimky z práva Unie tam, kde to bude nezbytné a aniž by byly ohroženy ostatní cíle regulace.

–V rámci šestého pilíře („Řízení“), vytvoření jedinečné struktury na úrovni Unie, Platformy pro nulové čisté emise v Evropě, umožní Komisi koordinovat výše uvedené činnosti společně s členskými státy, a zajistit tak jednotné uplatňování nařízení v celé Unii, jakož i sdílení znalostí.

–Pokud jde o sedmý pilíř („Sledování“), posílená spolupráce v rámci Unie zajistí nezbytné a srovnatelné shromažďování zpravodajských informací. Členské státy a Komise tak budou moci předvídat nedostatky a předcházet jim a zavést nezbytná opatření k posílení evropského ekosystému výroby čistých technologií účinnějším způsobem než prostřednictvím nepřehledného systému vnitrostátních opatření.

•Proporcionalita

Cílem návrhu je posílit evropský ekosystém výroby technologií pro nulové čisté emise prostřednictvím opatření, která usnadní investice, podpoří poptávku a zvýšení kvalifikace i rekvalifikaci evropské pracovní síly.

Přestože návrh bude přínosem pro širokou škálu technologií pro nulové čisté emise, klade větší důraz na ty části ekosystému technologií pro nulové čisté emise, které nejvíce přispívají k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030. Zaměření na solární energii, baterie/ukládání, větrnou energii, elektrolyzéry a palivové články, tepelná čerpadla, biometan, sítě a zachycování a ukládání uhlíku má za cíl zaměřit opatření na strategické výrobky a součásti pro nulové čisté emise za účelem zajištění ekologické transformace Evropy.

Strategické projekty a regulační pískoviště pro nulové čisté emise zavádějí mechanismy nezbytné k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a inovačních schopností evropského průmyslu prostřednictvím výrobních kapacit, pilotních prostředí pro testování a experimentování, úpravy kapacit pro ukládání CO2, snížení rizikovosti investic do strategických projektů, jakož i prostřednictvím začínajících podniků, podniků rozšiřujících svou činnost a malých a středních podniků. S cílem urychlit instalaci nových výrobních kapacit v reakci na energetickou krizi v Unii mají členské státy zajistit rychlejší a méně složité povolování těchto výrobních projektů a snížit náklady a administrativní zátěž pro podniky, které chtějí v Evropě rozšířit své výrobní kapacity pro čisté technologie.

Kromě toho by měla být do roku 2030 v rámci 2. pilíře k dispozici dostatečná kapacita pro injektáž CO2, protože nedostatečná infrastruktura je největší překážkou realizace investic do zachycování CO2, a to i v těžko dekarbonizovatelných odvětvích. Producenti ropy a zemního plynu disponují prostředky, zdroji a dovednostmi, které jim umožňují tuto kapacitu vytvořit. Díky spolupráci jsou schopni najít nákladově nejefektivnější projekty, které zajistí potřebnou kapacitu pro injektáž ještě před vznikem poptávky.

Pobídky v rámci 3. pilíře mají zajistit stabilní poptávku po technologiích pro nulové čisté emise, díky níž se rozšiřování výroby technologií pro nulové čisté emise na míru a vysokou udržitelností stane pro podniky ekonomicky atraktivní. Zajistí také, aby nařízení motivovalo k nasměrování veřejných prostředků do těchto technologií. EU bude schopna splnit své klimatické ambice na rok 2030 pouze rychlým přechodem na udržitelné technologie pro nulové čisté emise.

Opatření týkající se dovedností na poli technologií pro nulové čisté emise ve 4. pilíři umožní Unii posílit pozici své pracovní síly, aby mohla co nejvíce přispět k přechodu na čistou energii.

Na vytvoření regulačních pískovišť v rámci 5. pilíře se vztahují patřičná ochranná opatření, která zajistí, že jakákoli výjimka z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů bude provázena vhodnými zmírňujícími opatřeními, jež zajistí, že budou splněny další regulační cíle stejného významu a zároveň budou podpořeny inovace.

Aby výše uvedená opatření fungovala co nejlépe, je v 6. pilíři vytvořena struktura řízení, která spojuje členské státy a Komisi, aby koordinovaly své kroky za účelem dosažení společných cílů v oblasti energetické bezpečnosti a ekologické transformace v Evropě.

Sledování v rámci 7. pilíře je nezbytné k zajištění plnění unijního cíle výroby technologií pro nulové čisté emise a cílů v oblasti ukládání CO2, jakož i obecněji k uplatňování tohoto nařízení a výměně informací mezi členskými státy a Unií s cílem zabránit případnému narušení dodavatelského řetězce.

•Volba nástroje

Návrh má podobu nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jedná se o nejvhodnější právní nástroj pro 1. pilíř vzhledem k potřebě jednotného uplatňování nových pravidel, zejména definice strategických projektů pro nulové čisté emise, jakož i jednotného postupu jejich uznávání a podpory průmyslového odvětví na celém vnitřním trhu, což zároveň umožňuje vytváření celých hodnotových řetězců výroby tím, že se přizpůsobí potřebám účastníků trhu z celé EU. Volba nařízení jako právního nástroje pro 2. a 3. pilíř je odůvodněná, neboť pouze nařízení se svými přímo použitelnými právními ustanoveními dokáže zajistit nezbytnou míru jednotnosti, která je nutná ke snížení emisí CO2 a zavedení a fungování iniciativy Unie, jež bude jednotně motivovat poptávku na celém vnitřním trhu. Rovněž v případě 4. pilíře je nejvhodnější zvolit nařízení, které jednotně podporuje rozvoj dovedností v celé Unii. Kromě toho je nařízení nejvhodnějším nástrojem pro 5. pilíř na podporu inovací na vnitřním trhu, jakož i pro 6. pilíř, který vytváří strukturu řízení umožňující členským státům a Komisi koordinovat svou činnost, a pro 7. pilíř, v jehož rámci jsou stanoveny jednotné mechanismy sledování. Tento mechanismus nevyžaduje provedení prostřednictvím vnitrostátních opatření a je přímo použitelný.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tento návrh přináší další harmonizaci a představuje první ucelený právní rámec na úrovni EU pro čisté technologie. Není tedy podložen hodnoceními ex post.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová 17. ledna 2023 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 17 . První pilíř se týká rychlosti. Musíme vytvořit regulační prostředí, které nám umožní rychle rozšiřovat výrobu a vytvářet příznivé podmínky pro odvětví, která jsou k dosažení nulových čistých emisí klíčová. Patří sem větrná energie, tepelná čerpadla, solární energie, čistý vodík, ukládání a další – poptávku po nich zvyšují naše plány NextGenerationEU a REPowerEU. Abychom toho dosáhli, předložíme nový akt o průmyslu pro nulové čisté emise. Bude se řídit stejným vzorem jako náš akt o čipech. Nový akt o průmyslu pro nulové čisté emise stanoví jasné cíle pro evropské čisté technologie do roku 2030. Cílem bude zaměřit investice na strategické projekty v rámci celého dodavatelského řetězce. Budeme se zabývat zejména tím, jak zjednodušit a urychlit vydávání povolení pro nové výrobní závody v oblasti čistých technologií.“ Vzhledem k naléhavé potřebě jednat nebylo provedeno žádné posouzení dopadů a nebyla naplánována žádná veřejná konzultace online. Analýza a veškeré faktické podklady budou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který bude zveřejněn nejpozději do tří měsíců od zveřejnění návrhu.

Diskuse na vysoké úrovni a první kolo konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu pro nulové čisté emise se uskutečnily na prvním zasedání platformy Clean Tech Europe, které Komise uspořádala 30. listopadu 2022. Setkání se zúčastnili vysocí představitelé 23 členských států a zástupci průmyslových odvětví a hodnotového řetězce větrné energie, baterií, elektrické sítě, tepelných čerpadel a fotovoltaiky. Během setkání účastníci zdůraznili naléhavou potřebu zvýšit výrobní kapacitu technologií pro nulové čisté emise v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a na globální regulační konkurenci v tomto odvětví, například zákon Spojených států o snížení inflace. Zástupci průmyslu poukázali na několik překážek, které v Unii existují, a upozornili na zdlouhavé povolovací postupy pro výstavbu nebo rozšíření výrobní kapacity pro nulové čisté emise, které by rovněž bránily mobilizaci soukromých investic, a také na nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Kromě dlouhodobých pravidelných výměn názorů s příslušnými zúčastněnými stranami byl v únoru 2023 proveden krátkodobý cílený dodatečný průzkum mezi vybranými průmyslovými organizacemi z řad zúčastněných stran z průmyslových odvětví větrné energie, solární energie, baterií, tepelných čerpadel a vodíku/elektrolyzérů, který měl poskytnout další poznatky. Zúčastněné strany uvedly problémy týkající se:

1)dlouhých dodacích lhůt a zdlouhavého povolování projektů a zvyšování výrobních kapacit;

2)nedostatečně rovných podmínek s mezinárodními konkurenty;

3)narušení a nedostatku materiálu;

4)nesourodého, nejasného nebo omezujícího legislativního rámce na úrovni Unie a/nebo na vnitrostátní úrovni;

5)potíží s nalezením vhodných míst pro výrobu a provoz;

6)překážek spojených se zadávacími řízeními;

7)nedostatku vysoce kvalifikované pracovní síly;

8)nedostatečné vlastní výroby a závislosti na výrobních kapacitách u klíčových součástí;

9)vysokých výrobních nákladů.

Kromě toho byly zohledněny další podněty důležité pro politické varianty návrhu, které vyplynuly ze setkání se zástupci průmyslu a veřejných orgánů v rámci práce provedené v průmyslových aliancích a zahájené Evropskou komisí, zejména v Evropské bateriové alianci, Evropské alianci pro čistý vodík (včetně jejího partnerství pro elektrolyzéry), Alianci pro suroviny a Evropské alianci pro solární fotovoltaický průmysl. Evropské průmyslové fórum pro čistou energii, pořádané v rámci pravidelných setkání v letech 2021 a 2022, navíc poskytlo rozsáhlou platformu k diskusi o potřebách průmyslu. Pokud jde o zachycování a ukládání uhlíku, na fóru EU pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku 2022 zúčastněné strany odhadly, že roční poptávka po ukládání v Evropském hospodářském prostoru (EHP) vzroste z velmi nízkého základu na 80 milionů tun CO2 v roce 2030 a v roce 2040 dosáhne nejméně 300 milionů tun CO2.

Dlouhodobé a pravidelné kontakty se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu, členskými státy a oborovými sdruženími navíc umožnily shromáždění relevantních informací a zpětné vazby.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Dlouhodobé a pravidelné kontakty se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu, členskými státy, oborovými sdruženími a sdruženími uživatelů umožnily shromáždit k tomuto návrhu přiměřené množství informací a zpětné vazby.

V posledních letech byla zveřejněna řada studií a zpráv o výrobním odvětví technologií pro nulové čisté emise, které popisují trendy a uvádějí fakta a čísla a posloužily jako podklad pro návrh, včetně:

1)Evropská komise. Pokrok v konkurenceschopnosti čistých technologií, COM/2022/643 final;

2)Evropská komise. Výroční zpráva JRC o žebříčku konkurenceschopnosti klimaticky neutrálního odvětví v Evropě, 2021;

3)Středisko pro sledování čistých technologií (CETO); Zprávy 2022;

4)IEA – Perspektivy energetických technologií, 2023.

•Posouzení dopadů

K tomuto návrhu není připojeno formální posouzení dopadů. Vzhledem k naléhavosti důvodů, které jsou vysvětleny výše, nebylo možné posouzení dopadů v časovém rámci, který byl před přijetím návrhu k dispozici, provést. Analýza a veškeré faktické podklady budou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který bude zveřejněn nejpozději do tří měsíců od zveřejnění návrhu.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Tento návrh stanoví opatření zaměřená na posílení ekosystému technologií pro nulové čisté emise. Pro společnosti vyrábějící v Evropě čisté technologie zvýší právní jistotu, usnadní zřizování nových výrobních zařízení prostřednictvím zjednodušených a rychlejších povolovacích postupů a usnadní přístup k financování tím, že sníží rizikovost projektů, a v Unii zajistí vyškolenou pracovní sílu. Poskytovatelům technologických řešení pro nulové čisté emise zajistí stabilní zdroj poptávky po vysoce udržitelných zařízeních, výrobcích a součástech pro čistou energii. V případě vnitrostátních orgánů veřejné správy zvýší v Unii využívání technologií pro nulové čisté emise a posílí koordinaci (zavedením Platformy pro nulové čisté emise v Evropě). Rámec dále počítá s konkrétními opatřeními na podporu inovací, včetně regulačních pískovišť a specializované podpory pro malé uživatele a poskytovatele vysoce kvalitních udržitelných technologií pro nulové čisté emise s cílem najít v Evropě odbytiště a sladit své potřeby s dalšími účastníky trhu za účelem vytvoření celého hodnotového řetězce v EU.

Cílem návrhu je rovněž posílit konkurenceschopnost a průmyslovou základnu Evropy v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Je zajištěn plný soulad se stávajícími odvětvovými právními předpisy Unie platnými pro technologie pro nulové čisté emise (např. v oblasti úspor energie, opatřování energetickými štítky a zavádění), které zlepší přehlednost a zjednoduší prosazování nových pravidel, jakož i soulad s navrhovanými právními předpisy o kritických surovinách.

•Základní práva

Článek 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zakotvuje svobodu podnikání. Opatření podle tohoto návrhu vytvářejí inovační kapacitu a podporují poptávku po čistých technologiích, což může podpořit svobodu podnikání v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Některá opatření v rámci 2. pilíře, která jsou nutná k řešení závažných narušení dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii, by nicméně mohla dočasně omezit svobodu podnikání a smluvní volnost chráněnou článkem 16 a právo na vlastnictví chráněné článkem 17 Listiny. Jakékoli omezení těchto práv v tomto návrhu bude v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny stanoveno zákonem, bude respektovat podstatu těchto práv a svobod a bude v souladu se zásadou proporcionality.

Povinnost poskytnout Komisi konkrétní informace za předpokladu splnění určitých podmínek respektuje podstatu svobody podnikání a nepřiměřeně ji neovlivňuje (článek 16 Listiny). Veškeré žádosti o informace slouží obecnému zájmu Unie, aby bylo možné určit případná opatření ke zmírnění krize v zásobování energií. Tyto žádosti o informace jsou přiměřené a účinné k dosažení daného cíle tím, že poskytují informace nezbytné pro posouzení dané krize. Komise si v zásadě vyžádá kýžené informace pouze u zastupujících organizací; u jednotlivých podniků si může vyžádat informace navíc pouze tehdy, je-li to nezbytné. Vzhledem k tomu, že informace o situaci v oblasti dodávek nejsou dostupné jiným způsobem, neexistuje žádné stejně účinné opatření, které by umožnilo získat informace potřebné k tomu, aby evropské subjekty s rozhodovací pravomocí mohly přijmout opatření ke zmírnění dopadů. Vzhledem k závažným hospodářským a společenským důsledkům nedostatečného zásobování energií a odpovídajícímu významu opatření na zmírnění dopadů jsou žádosti o informace přiměřené požadovanému cíli.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh zřizuje Platformu pro nulové čisté emise v Evropě. Okruh 7 rozpočtu EU podpoří organizaci Platformy pro nulové čisté emise v Evropě se šesti úředníky celkovou částkou 5,130 milionu EUR. To znamená roční výdaje ve výši 1,026 milionu EUR. Zaměstnanci budou odpovědní za plnění úkolů v souvislosti s Platformou pro nulové čisté emise v Evropě, jakož i s akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise, jak je stanoveno v tomto nařízení. Kromě toho návrh počítá s dodatečnými náklady na výbory s rozpočtem 125 000 EUR.

Financování souvisejících provozních nákladů této iniciativy bude podporováno z rozpočtu na „Provoz a rozvoj vnitřního trhu zboží a služeb“ v rámci stávajícího víceletého finančního rámce do roku 2027.

Na provádění výzkumu a analýzy údajů pro sledování iniciativy a vývoje trhu, jakož i na získávání aktuálních údajů o dodavatelských řetězcích technologií pro nulové čisté emise pro řešení otázek souvisejících s tímto nařízením je vyčleněn rozpočet ve výši 720 000 EUR.

Tento návrh podpoří akademie průmyslu pro nulové čisté emise počátečním financováním v podobě 3 milionů EUR z rozpočtu společného podniku pro čistý vodík a 2,5 milionu EUR z rozpočtu programu pro jednotný trh, pilíře pro malé a střední podniky.

Další podrobnosti jsou rozvedeny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Komise vyhodnotí výstupy, výsledky a dopady tohoto návrhu tři roky od začátku jeho použitelnosti a poté vždy jednou za čtyři roky. Hlavní závěry hodnocení budou předloženy ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě a tato zpráva bude zveřejněna.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1.1 Kapitola I – Předmět, oblast působnosti a definice

Kapitola I stanoví cíle tohoto nařízení a jeho předmět. Cíle nařízení jsou převedeny na kvantifikované celkové hlavní referenční kritérium, jehož úkolem je zajistit, aby se v Unii do roku 2030 výrobní kapacita strategických technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze přiblížila alespoň 40 % její roční potřeby v oblasti využívání nebo této hodnoty dosáhla. Tato referenční hodnota představuje celkovou politickou ambici, která spočívá v dosažení vysoké odolnosti u všech strategických technologií pro nulové čisté emise a celého energetického systému, přičemž se zohledňuje, že tyto ambice je třeba plnit flexibilním a diverzifikovaným způsobem. Úroveň této referenční hodnoty zohledňuje orientační technologické cíle uvedené v 16. bodě odůvodnění návrhu. Nerovná se průměru těchto hodnot vzhledem k tomu, že:

i)oblast působnosti přílohy je širší než pět technologií, pro něž byly v 16. bodě odůvodnění stanoveny orientační cíle specifické pro každou technologii;

ii)u některých strategických technologií pro nulové čisté emise, například solární fotovoltaiky, představuje 40 % realistickou, avšak ambiciózní snahu o rozšíření odpovídající výrobní kapacity;

iii)celková hlavní referenční hodnota zohledňuje potřebu zvýšit výrobní kapacitu nejen pro konečné výrobky, ale i pro konkrétní součásti. U některých z nich, například v případě solární fotovoltaické energie nebo anod a katod pro baterie, je dosažení 40 % hlavní referenční hodnoty realistickým, avšak vysoce ambiciózním cílem;

iv)hlavní referenční hodnota ve spojení se způsoby kontroly stanovenými v článku 31 pomůže včas určit stávající nebo potenciální zranitelná místa nebo problémy spojené s odolností strategických technologií pro nulové čisté emise a případně přijmout opatření.

Kapitola I rovněž objasňuje definice používané v celém nástroji, včetně pojmu technologií pro nulové čisté emise. Nařízení vytváří rámec sestávající ze sedmi „pilířů“ za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise. Nařízení zejména stanoví podmínky nezbytné k podpoře projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, zefektivňuje administrativní povolovací postupy a definuje strategické projekty technologií pro nulové čisté emise (1. pilíř). Nařízení stanoví podmínky ke zvýšení kapacity pro injektáž CO 2 (2. pilíř) a k podpoře poptávky po technologiích pro nulové čisté emise (3. pilíř). Vytváří také rámec pro zajištění kvalifikované pracovní síly v odvětví (4. pilíř), podporuje inovace (5. pilíř), vytváří strukturu řízení (6. pilíř) a stanoví rámec pro sledování provádění těchto opatření (7. pilíř).

1.2 Kapitola II – Podmínky výroby technologií pro nulové čisté emise

Oddíl 1 zavádí zjednodušené povolovací postupy u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. Všechny projekty výroby technologií pro nulové čisté emise budou těžit z toho, že členské státy určí příslušný vnitrostátní orgán, který bude fungovat jako jednotné kontaktní místo, bude mít na starost koordinaci a usnadnění povolování, bude dávat hospodářským subjektům pokyny, zajistí, aby informace byly veřejně přístupné a aby všechny dokumenty mohly být předkládány digitálně. Nařízení stanoví podrobné lhůty pro povolovací řízení, a to podle povahy připravovaného projektu. Návrh je v souladu s právními předpisy Unie o povolování, například směrnicí o obnovitelných zdrojích energie (EU) 2018/2001 18 , nařízením TEN-E 19 , směrnicí o plynu 20 a nařízením Rady o povolování zavádění energie z obnovitelných zdrojů 21 , jakož i s návrhy na změnu směrnice o obnovitelných zdrojích energie REPowerEU 22 , návrhem nařízení o čipech 23 a návrhem nařízení o kritických surovinách. Rychlejší povolovací postupy nemají vliv na posouzení vlivů na životní prostředí a na povolení, jak je podrobně stanoví právo EU.

Oddíl 2 stanoví pravidla pro výběr a realizaci strategických projektů pro nulové čisté emise. Kritéria pro výběr strategických projektů budou zahrnovat příspěvek projektu k technologické a průmyslové odolnosti energetického systému Unie a/nebo příspěvek projektu ke konkurenceschopnosti dodavatelského řetězce průmyslu EU pro nulové čisté emise. Nařízení vymezuje postupy, jak mohou členské státy požádat o uznání projektů za strategické projekty pro nulové čisté emise. Strategickým projektům pro nulové čisté emise bude přiznán prioritní status s cílem zajistit co nejrychlejší povolovací postupy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU, přičemž budou těžit z předvídatelných lhůt pro vydávání povolení. Pro účely povolení mohou být rovněž považovány za převažující veřejný zájem, pokud budou splněny podmínky stanovené v právních předpisech EU. Aniž jsou dotčena pravidla státní podpory, budou členské státy podnikat kroky k urychlení a soustředění soukromých investic do strategických projektů pro nulové čisté emise s cílem urychlit jejich realizaci. Předkladatelé strategických projektů pro nulové čisté emise budou moci rovněž využít poradenství v oblasti financování, které poskytuje Platforma pro nulové čisté emise v Evropě zřízená v kapitole VII.

1.3 Kapitola III – Kapacita pro injektáž CO2

Kapitola III stanoví cíl na úrovni Unie, jehož má být dosaženo do roku 2030, a to roční kapacitu pro injektáž v úložištích CO2 ve výši 50 milionů tun CO2, přičemž obsahuje opatření k jeho provedení. Cílem těchto opatření je spojit klíčová relevantní aktiva a vytvořit jednotný trh Unie se službami ukládání CO2, na který se budou moci spoléhat velcí producenti emisí CO2, včetně těžko dekarbonizovatelných průmyslových odvětví, s cílem dekarbonizovat svůj provoz. Uvedené zahrnuje lepší informace o geologických údajích týkajících se míst těžby ropy a zemního plynu, o projektech zachycování CO2 probíhajících nebo plánovaných v následujících pěti letech a o odhadu odpovídajících potřeb kapacit pro injektáž a ukládání. Orgány členských států budou podporovat strategické projekty pro nulové čisté emise v oblasti ukládání CO2, které se nacházejí na území Unie, mají za cíl zajistit provozně dostupnou kapacitu pro injektáž CO2 do roku 2030 nebo dříve a požádaly o povolení k bezpečnému a trvalému geologickému ukládání CO2 v souladu se směrnicí 2009/31/EU 24 . K dosažení cíle na úrovni Unie do roku 2030 se předpokládají příspěvky od producentů ropy a zemního plynu, kteří mají povolení podle směrnice 94/22/ES 25 .

1.4 Kapitola IV – Přístup na trhy

Kapitola IV obsahuje opatření zaměřená na urychlení přístupu na trhy s technologiemi pro nulové čisté emise. Dosáhne se toho především opatřeními, která mají veřejným orgánům pomoci vytvořit a udržet stabilní veřejnou poptávku po technologiích pro nulové čisté emise, díky nimž bude pro podniky ekonomicky atraktivní rozšiřovat výrobu výrobků na míru pro evropský trh, navržených s ohledem na náročná kritéria udržitelnosti a odolnosti. Tato opatření se týkají především zadávacích řízení a veřejných aukcí na zavádění obnovitelných zdrojů energie, u nichž musí veřejné orgány při zadávání zakázek nebo hodnocení nabídek zohlednit kritéria týkající se udržitelnosti a odolnosti. Za druhé, kapitola obsahuje opatření, která mají zajistit, aby ke stejnému cíli přispívaly i jiné formy veřejné podpory soukromé poptávky.

1.5 Kapitola V – Zlepšování dovedností v zájmu vytváření kvalitních pracovních míst v oblasti technologií pro nulové čisté emise

Kapitola V navrhuje opatření k zajištění dostupnosti kvalifikované pracovní síly v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise v Unii. Současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků a jeho předpokládaný nárůst a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi ohrožuje rozvoj evropských průmyslových odvětví technologií pro nulové čisté emise. Cílem návrhu je vytvořit mechanismy pro navrhování a zavádění potřebných dovedností způsobem, který se účinně zaměří na potřeby průmyslových odvětví pro nulové čisté emise na evropské i místní úrovni. Komise bude podporovat zřizování specializovaných evropských akademií dovedností, z nichž každá se zaměří na určitou technologii pro nulové čisté emise a bude spolupracovat s členskými státy, průmyslem, sociálními partnery a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy na vytváření a zavádění vzdělávacích a školicích kurzů pro rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků, kteří jsou potřební v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by pomáhala s dostupností a využíváním osob s dovednostmi potřebnými v oblasti technologií pro nulové čisté emise prostřednictvím souboru úkolů stanovených v tomto nařízení, a to i pokud jde o aktivaci většího počtu žen a mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy. Akt se tak snaží doplnit soubor opatření Komise zaměřených na uspokojování potřeb v oblasti dovedností vyplývajících z ekologické transformace EU, například Pakt EU pro dovednosti, Agenda dovedností EU, způsoby průmyslové transformace a Evropský rok dovedností 2023.

1.6 Kapitola VI – Inovace

V kapitole VI jsou zřízena regulační pískoviště za účelem podpory inovací v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Návrh zavádí regulační pískoviště k testování inovativních technologií pro nulové čisté emise v kontrolovaném prostředí a po omezenou dobu. Inovativní technologie spadající do těchto pískovišť by mohly být nakonec považovány za zásadní pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality, zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti energetického systému Unie, a tudíž by se mohly dostat do oblasti působnosti strategických technologií pro nulové čisté emise podle tohoto nařízení.

1.7 Kapitola VII – Řízení

Kapitola VII zřizuje strukturu, Platformu pro nulové čisté emise v Evropě, která umožňuje Komisi koordinovat výše uvedená opatření společně s členskými státy. Platforma je referenčním orgánem, v němž mohou Komise a členské státy diskutovat, vyměňovat si informace a sdílet osvědčené postupy v otázkách souvisejících s tímto nařízením a v němž může Komise získat podněty od třetích stran, například odborníků a zástupců např. z průmyslu pro nulové čisté emise. Práce může být organizována v různých stálých nebo dočasných podskupinách. Činnosti platformy jsou uvedeny v různých článcích tohoto nařízení a patří k nim zejména zefektivnění správních a povolovacích postupů, včetně jednotného kontaktního místa [článek 4], strategických projektů pro nulové čisté emise [článek 11], koordinace financování [článek 15], přístupu na trhy [články 19, 20 a 21], dovedností [článek 25], inovativních regulačních pískovišť pro nulové čisté emise [článek 26] a poskytování poradenství při přípravě výročních zpráv o konkurenceschopnosti čistých technologií v rámci zprávy o stavu energetické unie 26 . Kromě toho mohou Komise a členské státy v rámci platformy diskutovat o průmyslových partnerstvích v oblasti nulových čistých emisí [článek 28]. Dále může Komise a členské státy v rámci platformy aktivně podporovat mezistátní kontakty mezi podniky z odvětví pro nulové čisté emise v rámci Evropské unie, zejména s využitím práce průmyslových aliancí.

1.8 Kapitola VIII – Sledování

Kapitola VIII obsahuje jednotná ustanovení, která umožňují monitorovat dodavatelské řetězce, aby bylo možné sledovat pokrok při plnění cílů uvedených v článku 1, jakož i pokrok při dosahování cíle ukládání CO2. Obsahuje rovněž obecná ustanovení o sledování při uplatňování tohoto nařízení.

1.9 Kapitola IX – Závěrečná ustanovení

Kapitola IX obsahuje ustanovení o přenesení pravomoci, o změnách jiných aktů, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 27 a směrnice (EU) 2013/34/EU 28 , o povinnosti Komise vypracovávat pravidelné zprávy Evropskému parlamentu a Radě za účelem hodnocení tohoto nařízení a o jeho vstupu v platnost a uplatňování.

1.10 Příloha – Strategické technologie pro nulové čisté emise

Technologie uvedené v příloze vycházejí ze tří hlavních kritérií: 1) úrovně technologické připravenosti; 2) příspěvku k dekarbonizaci a konkurenceschopnosti a 3) rizik souvisejících s bezpečností dodávek. Byly vybrány na základě celkových cílů aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, totiž zvýšení výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v EU, zejména těch, které jsou komerčně dostupné a mají dobrý potenciál k rychlému rozšíření.

První kritérium úrovně technologické připravenosti se týká metody odhadu vyspělosti technologií a vychází z klasifikace používané Mezinárodní energetickou agenturou. Oblast působnosti tohoto nařízení se obecně vztahuje na ty technologie pro nulové čisté emise, které spadají do úrovně technologické připravenosti 8 (průmyslové demonstrace v obchodním měřítku, které jsou první svého druhu, nasazení v plném rozsahu v konečné podobě) nebo vyšší.

Druhé kritérium dekarbonizace a konkurenceschopnosti určuje ty technologie pro nulové čisté emise, u nichž se předpokládá, že významně přispějí k dosažení cíle „Fit for 55“ pro rok 2030, kterým je snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990.

Třetí kritérium se týká bezpečnosti dodávek, které zajišťuje technologickou a průmyslovou odolnost energetického systému Unie zvýšením výrobní kapacity určité součásti nebo složky hodnotového řetězce technologií pro nulové čisté emise, kdy je Unie silně nebo stále více závislá na dovozu, zejména na dovozu z jediné třetí země.

Na základě těchto kritérií bylo vybráno 8 skupin technologií pro nulové čisté emise. Kromě toho příslušné skupiny technologií pro nulové čisté emise souvisejí nejen s konečným technologickým výrobkem nebo sestavami, ale také hlavními vstupními součástmi, které jsou ústřední složkou příslušných technologií (např. ingoty, destičky a solární články pro solární moduly; gondoly, věže a lopatky větrných turbín atd.).

2023/0081 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 29 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 30 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie se zavázala k urychlené dekarbonizaci svého hospodářství a ambicióznímu zavádění obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality nebo nulových čistých emisí (emise po odečtení pohlcování). Tento cíl je jádrem Zelené dohody pro Evropu, aktualizované průmyslové strategie EU a v souladu se závazkem Unie k celosvětovým opatřením v oblasti klimatu v rámci Pařížské dohody 31 . K dosažení cíle klimatické neutrality stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 32 závazný cíl Unie v oblasti klimatu, a to snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Navrhovaný balíček „Fit for 55“ 33 má za úkol splnit cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a v tomto ohledu reviduje a aktualizuje právní předpisy Unie.

(2)Jednotný trh poskytuje vhodné prostředí, které umožňuje přístup k technologiím, jež jsou nutné k dosažení klimatických ambicí Unie v potřebném rozsahu a tempu. Vzhledem ke složitosti a nadnárodní povaze technologií pro nulové čisté emise by nekoordinovaná vnitrostátní opatření za účelem zajištění přístupu k těmto technologiím měla velký potenciál narušit hospodářskou soutěž a roztříštit jednotný trh. Pro zajištění fungování jednotného trhu je proto nezbytné vytvořit společný právní rámec Unie, který by společně řešil tento hlavní problém tím, že dojde ke zvýšení odolnosti a bezpečnosti dodávek v Unii v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

(3)Pokud jde o vnější aspekty, zejména o rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky, bude EU usilovat o oboustranně výhodná partnerství v rámci své strategie Global Gateway, která přispívá k diverzifikaci jejího dodavatelského řetězce surovin, jakož i k úsilí partnerských zemí o souběžnou transformaci a rozvoj místní přidané hodnoty.

(4)Pro splnění těchto závazků musí Unie zrychlit tempo přechodu na čistou energii, zejména zvýšením energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie. Přispěje to k dosažení cílů EU stanovených v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv do roku 2030, pokud jde o míru zaměstnanosti alespoň 78 % a účast dospělých na odborné přípravě ve výši alespoň 60 %. Přispěje rovněž k zajištění toho, aby ekologická transformace byla spravedlivá a rovnocenná 34 .

(5)Vyšší ceny energií po neodůvodněné a protiprávní vojenské agresi Ruské federace proti Ukrajině byly silným impulsem k urychlení provádění Zelené dohody pro Evropu a posílení odolnosti energetické unie tím, že bude urychlen přechod na čistou energii a ukončena veškerá závislost na fosilních palivech vyvážených z Ruské federace. Plán REPowerEU 35 hraje klíčovou roli při reakci na potíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené invazí Ruské federace na Ukrajinu. Cílem tohoto plánu je urychlit energetickou transformaci v Evropské unii, aby se snížila spotřeba plynu a elektřiny v Unii a aby se zvýšily investice do zavádění energeticky účinných a nízkouhlíkových řešení. Tento plán mimo jiné stanoví cíl zdvojnásobit do roku 2025 kapacitu fotovoltaických elektráren a do roku 2030 instalovat 600 GW solární fotovoltaické kapacity; zdvojnásobit míru využívání tepelných čerpadel; do roku 2030 vyrobit 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů domácího původu a podstatně zvýšit výrobu biometanu. Plán rovněž stanoví, že dosažení cílů plánu REPowerEU bude vyžadovat diverzifikaci dodávek zařízení na výrobu nízkouhlíkové energie a kritických surovin, snížení závislosti jednotlivých odvětví, překonání překážek v dodavatelském řetězci a rozšíření výrobní kapacity Unie pro čisté technologie. V rámci úsilí o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, v průmyslu, budovách a dopravě Komise navrhuje zvýšit cíl stanovený ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie na 45 % do roku 2030 a cíl stanovený ve směrnici o energetické účinnosti na 13 %. Celková kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů by tak do roku 2030 dosáhla 1 236 GW oproti 1 067 GW, s nimiž k témuž roku počítá návrh z roku 2021, a zvýšila by se potřeba ukládání energie do baterií s cílem vyřešit nestabilitu elektrické sítě. Stejně tak politiky související s dekarbonizací silniční dopravy, například nařízení (EU) 2019/631 a nařízení (EU) 2019/1242, budou silnými hnacími silami pro další elektrifikaci silniční dopravy, a tím i zvýšení poptávky po bateriích.

(6)Transformace na nulové čisté emise již způsobuje obrovské průmyslové, hospodářské a geopolitické změny po celém světě, které budou stále výraznější, jak bude svět pokračovat v úsilí o dekarbonizaci. Cesta k nulovým čistým emisím přináší obrovské příležitosti k rozšíření průmyslu Unie pro nulové čisté emise díky síle jednotného trhu tím, že dojde k podpoře investic do technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, technologií skladování elektřiny a tepla, tepelných čerpadel, technologií sítí, technologií obnovitelných paliv nebiologického původu, elektrolyzérů a palivových článků, jaderné syntézy, malých modulárních reaktorů a souvisejících paliv nejvyšší třídy, technologií zachycování, využívání a skladování uhlíku a technologií energetické účinnosti souvisejících s energetickými systémy a jejich dodavatelských řetězců, což umožní dekarbonizaci našeho hospodářství, od dodávek energie po dopravu, budovy a průmysl. Silný průmysl pro nulové čisté emise v Evropské unii může významně přispět k účinnému dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, jakož i k podpoře dalších cílů Zelené dohody a zároveň k vytváření pracovních míst a růstu.

(7)Pro splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 je třeba upřednostnit energetickou účinnost. Úspora energie je nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší způsob, jak těchto cílů dosáhnout. „Energetická účinnost v první řadě“ je obecnou zásadou energetické politiky EU a je důležitá jak z hlediska praktického uplatnění v politice, tak z hlediska investičních rozhodnutí. Proto je nezbytné rozšířit výrobní kapacity Unie v oblasti energeticky účinných technologií, například tepelných čerpadel a technologií inteligentních sítí, které pomáhají EU snižovat a řídit spotřebu energie.

(8)Cíle Unie v oblasti dekarbonizace, bezpečnosti dodávek energie, digitalizace energetického systému a elektrifikace poptávky, například v oblasti mobility a potřeby rychlých dobíjecích stanic, vyžadují obrovské rozšíření elektrických sítí v Evropské unii, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce. Na úrovni přenosu jsou k připojení obnovitelných zdrojů energie na moři zapotřebí vysokonapěťové stejnosměrné soustavy; na úrovni distribuce se propojení poskytovatelů elektřiny a řízení flexibility na straně poptávky opírá o investice do inovativních technologií sítě, například inteligentního nabíjení elektrických vozidel, automatizace a inteligentního řízení energeticky účinných budov a průmyslu, pokročilé infrastruktury měřičů a domácích systémů hospodaření s energií. Elektrická síť musí spolupracovat s mnoha účastníky nebo zařízeními na základě podrobné úrovně sledovatelnosti, a tedy dostupnosti dat, s cílem umožnit flexibilitu, inteligentní nabíjení a inteligentní budovy s inteligentními elektrickými sítěmi, které umožňují reakci spotřebitelů na straně poptávky a využívání obnovitelných zdrojů energie. Připojení technologií pro nulové čisté emise k síti Evropské unie vyžaduje podstatné rozšíření výrobních kapacit pro elektrické sítě v oblastech, jako jsou kabely na moři a na pevnině, rozvodny a transformátory.

(9)Je třeba vyvinout další politické úsilí na podporu technologií, které jsou komerčně dostupné a mají dobrý potenciál k rychlému rozšíření, aby se podpořily cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030, zlepšila bezpečnost dodávek technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců a zajistila nebo posílila celková odolnost a konkurenceschopnost energetického systému Unie. Zahrnuje to přístup k bezpečnému a udržitelnému zdroji nejlepších paliv ve své třídě, jak je popsáno v 8. bodě odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214.

(10)Aby bylo dosaženo cílů do roku 2030, je třeba věnovat zvláštní pozornost některým technologiím přispívajícím k nulovým čistým emisím, a to i s ohledem na jejich významný příspěvek k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050. K těmto technologiím patří solární fotovoltaické a solární tepelné technologie, technologie využívající obnovitelné zdroje energie na pevnině a na moři, technologie baterií/skladování, tepelná čerpadla a technologie geotermální energie, elektrolyzéry a palivové články, udržitelný bioplyn/biometan, technologie zachycování a ukládání uhlíku a technologie sítí. Tyto technologie hrají klíčovou roli v otevřené strategické autonomii Unie, neboť zajišťují občanům přístup k čisté, cenově dostupné a bezpečné energii. Vzhledem k úloze těchto technologií by se na ně měly vztahovat ještě rychlejší schvalovací postupy, měly by podle vnitrostátního práva získat status nejvyšší vnitrostátní důležitosti a těžit z další podpory pro přilákání investic.

(11)Aby se zajistila odolnost budoucího energetického systému Unie, mělo by se toto rozšiřování provádět v celém dodavatelském řetězci daných technologií, a to v plném souladu s aktem o kritických surovinách.

(12)V roce 2020 přijala Evropská komise Strategii EU pro integraci energetického systému. Stanovila vizi, jak urychlit přechod k integrovanějšímu energetickému systému, který podporuje klimaticky neutrální hospodářství s co nejnižšími náklady ve všech odvětvích. Zahrnuje tři vzájemně se doplňující a posilující koncepty: zaprvé energetický systém, který bude více „oběhový“ a zaměřený na energetickou účinnost; zadruhé větší přímou elektrifikaci odvětví konečné spotřeby; zatřetí používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, včetně vodíku, pro koncová použití, u nichž přímé vytápění nebo elektrifikace nejsou proveditelné, nejsou efektivní nebo vyžadují vyšší náklady. Úvahy týkající se integrace energetického systému se vztahují na řešení, jak plně integrovat veškerou elektřinu vyrobenou v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů do širšího energetického systému. To znamená například přijetí technických řešení, která umožní integraci přebytků elektřiny vyrobené v zařízeních na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně skladování v různých podobách a řízení poptávky.

(13)Vývoj řešení pro zachycování a ukládání uhlíku v průmyslu naráží na nedostatek koordinace. Na jedné straně i přes motivaci v podobě rostoucích cen CO2, kterou poskytuje systém EU pro obchodování s emisemi, čelí průmysl, který chce ekonomicky životaschopným způsobem investovat do zachycování emisí CO2, značnému riziku, že nebude mít přístup k povolenému geologickému úložišti. Na druhou stranu investoři do prvních úložišť CO2 čelí počátečním nákladům na jejich vytipování a posouzení ještě předtím, než mohou požádat o povolení k ukládání podle právních předpisů. Transparentnost ohledně potenciální kapacity pro ukládání CO2 z hlediska geologické vhodnosti příslušných oblastí a stávajících geologických dat, zejména z průzkumu míst těžby uhlovodíků, může hospodářským subjektům na trhu pomoci při plánování investic. Členské státy by měly tyto údaje zveřejňovat a pravidelně podávat výhledové zprávy o pokroku při budování úložišť CO2 a o odpovídajících potřebách výše uvedených kapacit pro injektáž a ukládání, aby společně dosáhly celounijního cíle u kapacity pro injektáž CO2.

(14)Klíčovou překážkou pro investice do zachycování uhlíku, které jsou dnes ekonomicky čím dál životaschopnější, je dostupnost úložišť CO2 na území Evropy, což je základem pobídek vyplývajících ze směrnice 2003/87/ES. Aby bylo možné tuto technologii rozšířit a zvětšit její hlavní výrobní kapacity, musí EU vytvořit výhledovou nabídku trvalých geologických úložišť CO2 povolených v souladu se směrnicí 2009/31/EU 36 . Stanovením cíle Unie ve výši 50 milionů tun roční provozní kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030 v souladu s očekávanými kapacitami potřebnými v roce 2030 mohou příslušná odvětví koordinovat své investice do evropského hodnotového řetězce pro nulové čisté emise, pokud jde o přepravu a ukládání CO2, který mohou průmyslová odvětví využít k dekarbonizaci svých provozů. Toto počáteční nasazení podpoří i další ukládání CO2 ve výhledu do roku 2050. Podle odhadů Komise by Unie mohla do roku 2050 potřebovat zachycovat až 550 milionů tun CO2 ročně, aby dosáhla cíle nulových čistých emisí 37 , a to i v případě pohlcování uhlíku. Tato první průmyslová kapacita pro ukládání sníží rizikovost investic do zachycování emisí CO2 jako důležitého nástroje k dosažení klimatické neutrality. Až bude toto nařízení začleněno do Dohody o EHP, bude odpovídajícím způsobem upraven unijní cíl, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2 ve výši 50 milionů tun.

(15)Určením úložišť CO2, která přispívají k dosažení cíle Unie pro rok 2030, jakožto strategických projektů pro nulové čisté emise lze urychlit a usnadnit rozvoj úložišť CO2 a nasměrovat rostoucí poptávku průmyslu k nákladově nejefektivnějším úložištím. Na konci své životnosti je stále větší množství vyčerpaných plynových a ropných polí, která by mohla být přeměněna na bezpečná úložiště CO2. Kromě toho ropný a plynárenský průmysl potvrdil své odhodlání zahájit energetickou transformaci a disponuje prostředky, dovednostmi i znalostmi k průzkumu a rozvoji dalších úložišť. Ke splnění cíle Unie, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2 ve výši 50 milionů tun, musí toto odvětví spojit své příspěvky, aby zajistilo, že zachycování a ukládání uhlíku jako klimatické řešení bude k dispozici s předstihem vůči poptávce. Aby se zajistil včasný, celounijní a nákladově efektivní rozvoj úložišť CO2 v souladu s cílem EU v oblasti kapacity pro injektáž, měli by držitelé licencí na těžbu ropy a zemního plynu v EU k tomuto cíli přispět poměrnou částí své kapacity pro těžbu ropy a zemního plynu, přičemž by měla být zajištěna flexibilita spolupráce a zohledněny další přínosy třetích stran.

(16)Unie pomáhala budovat celosvětový hospodářský systém, který vycházel z otevřeného obchodu založeného na pravidlech, prosazovala dodržování a prosazování standardů sociální a environmentální udržitelnosti a je těmto hodnotám plně oddána.

(17)Aby bylo možné řešit otázky bezpečnosti dodávek a přispět k podpoře odolnosti energetického systému Unie a úsilí o dekarbonizaci a modernizaci, je třeba rozšířit výrobní kapacitu Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Výrobci fotovoltaických technologií v Unii musí zvýšit svou konkurenceschopnost a zlepšit perspektivu bezpečnosti dodávek tím, že budou usilovat o to, aby do roku 2030 dosáhli provozní výrobní kapacity fotovoltaických technologií alespoň 30 gigawattů v celém jejich hodnotovém řetězci, a to v souladu s cíli stanovenými v Evropské alianci fotovoltaického průmyslu, která je podporována v rámci strategie Unie v oblasti solární energie 38 . Unijní výrobci technologií pro větrnou energii a tepelná čerpadla musí upevnit svou konkurenční výhodu a během tohoto desetiletí zachovat nebo rozšířit svůj současný podíl na trhu v souladu s prognózami Unie pro zavádění technologií, které splňují její cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 39 . To znamená, že výrobní kapacita Unie pro větrnou energii bude v roce 2030 činit nejméně 36 GW a pro tepelná čerpadla nejméně 31 GW. Výrobci baterií a elektrolyzérů v Unii musí upevnit své vedoucí postavení v oblasti technologií a aktivně se podílet na formování těchto trhů. V případě bateriových technologií by to znamenalo přispět k cílům Evropské bateriové aliance a usilovat o to, aby téměř 90 % roční poptávky po bateriích v Unii pokryli domácí výrobci, což by znamenalo, že výrobní kapacita Unie v roce 2030 bude činit nejméně 550 GWh. Pro výrobce elektrolyzérů v Unii předpokládá plán REPowerEU do roku 2030 výrobu 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů na domácím trhu a dovoz dalších až 10 milionů tun zeleného vodíku. Aby se zajistilo, že se technologické prvenství EU promítne i do prvenství v obchodní oblasti, jak to podporuje společné prohlášení Komise a Evropské aliance pro čistý vodík, měli by výrobci elektrolyzérů v EU dále zvyšovat svou kapacitu tak, aby celková instalovaná kapacita elektrolyzérů do roku 2030 dosáhla alespoň 100 GW vodíku.

(18)Při společném zohlednění těchto cílů a zároveň s přihlédnutím k tomu, že u některých prvků dodavatelského řetězce (jako jsou střídače, jakož i solární články, destičky a ingoty pro fotovoltaické články nebo katody a anody pro baterie) je výrobní kapacita Unie nízká, měla by se roční kapacita Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise do roku 2030 přiblížit k celkové roční referenční hodnotě ve výši alespoň 40 % roční potřeby využívání technologií uvedených v příloze nebo tohoto výrobního cíle dosáhnout.

(19)Zvýšení výrobní kapacity u technologií pro nulové čisté emise v Evropské unii rovněž usnadní globální dodávky technologií pro nulové čisté emise a celosvětový přechod na čisté zdroje energie.

(20)Produkty technologie pro nulové čisté emise zároveň přispějí k odolnosti Unie a bezpečnosti dodávek čisté energie. Bezpečnost dodávek čisté energie je předpokladem pro hospodářský rozvoj i pro veřejný pořádek a bezpečnost. Produkty technologie pro nulové čisté emise budou přínosem i pro další strategicky důležitá hospodářská odvětví, například zemědělství a produkci potravin, protože zajistí přístup k čisté energii a strojnímu vybavení za konkurenceschopné ceny, čímž udržitelným způsobem přispějí k potravinovému zabezpečení EU a prostřednictvím oběhového hospodářství poskytnou ještě větší odbyt pro alternativy na bázi bioproduktů. Stejně tak se naplnění klimatických ambicí Unie promítne do hospodářského růstu i sociálního blahobytu.

(21)Aby si Unie udržela konkurenceschopnost a snížila stávající strategickou závislost na dovozu klíčových produktů technologie pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců a zároveň se vyhnula vzniku nových závislostí, musí nadále posilovat svou průmyslovou základnu technologií pro nulové čisté emise a stát se konkurenceschopnější a vstřícnější k inovacím. Unie musí umožnit rychlejší, jednodušší a předvídatelnější rozvoj výrobních kapacit.

(22)Členské státy by měly v červnu 2023 předložit aktualizované návrhy svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 40 . Jak je zdůrazněno v pokynech Komise členským státům k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 41 , aktualizované plány by měly popisovat cíle a politiky členských států, které mají usnadnit rozšiřování projektů výroby komerčně dostupných, energeticky účinných a nízkouhlíkových technologií, zařízení a klíčových součástí na jejich území. Tyto plány by měly rovněž popisovat cíle a politiky členských států za účelem dosažení tohoto rozšíření úsilím o diverzifikaci ve třetích zemích, a umožnit jejich průmyslovým odvětvím trvale zachycovat a ukládat emise CO2 v geologických úložištích.

(23)Sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi 42 navíc stanoví komplexní přístup podporující rozšíření čistých technologií na základě čtyř pilířů. Cílem prvního pilíře je vytvořit regulační prostředí, které zjednoduší a zrychlí možnosti výroby a montáže nových technologií pro nulové čisté emise a usnadní rozšíření průmyslu Unie pro nulové čisté emise. Druhým pilířem plánu je podpořit investice do výroby technologií pro nulové čisté emise a jejího financování, a to prostřednictvím revidovaného dočasného krizového a transformačního rámce přijatého v březnu 2023 a vytvořením Evropského fondu suverenity s cílem zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, jež jsou důležité pro ekologickou a digitální transformaci. Třetí pilíř se týká rozvoje dovedností potřebných k uskutečnění transformace a zvýšení počtu kvalifikovaných pracovníků v odvětví čistých technologií. Čtvrtý pilíř se zaměřuje na obchod a diverzifikaci dodavatelského řetězce kritických surovin. To zahrnuje vytvoření klubu pro kritické suroviny, spolupráci s podobně smýšlejícími partnery na společném posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci, aby u kritických vstupů nepanovala závislost na jediném dodavateli.

(24)V rámci prvního pilíře by Unie měla rozvíjet a udržovat průmyslovou základnu pro poskytování technologických řešení pro nulové čisté emise s cílem zabezpečit své dodávky energie a zároveň splnit své ambice v oblasti klimatické neutrality. Na podporu tohoto cíle, a aby nedošlo k závislosti na dodávkách technologií pro nulové čisté emise, které by zdržely úsilí Unie o snížení emisí skleníkových plynů nebo ohrozily bezpečnost dodávek energie, stanoví toto nařízení ustanovení na podporu poptávky po udržitelných a odolných technologiích pro nulové čisté emise.

(25)Směrnice 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU již nyní umožňují veřejným zadavatelům a zadavatelům, kteří zadávají zakázky prostřednictvím zadávacích řízení, aby se kromě ceny nebo nákladů opírali o další kritéria s cílem určit ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Tato kritéria se týkají například kvality nabídky včetně sociálních, environmentálních a inovačních vlastností. Při zadávání zakázek na technologii pro nulové čisté emise prostřednictvím zadávacích řízení by veřejní i jiní zadavatelé měli řádně posoudit přínos nabídek k udržitelnosti a odolnosti v souvislosti s řadou kritérií týkajících se environmentální udržitelnosti, inovací, systémové integrace a odolnosti dané nabídky.

(26)Kritéria sociální udržitelnosti lze již uplatňovat v rámci stávajících právních předpisů a mohou zahrnovat pracovní podmínky a kolektivní vyjednávání v souladu s evropským pilířem sociálních práv v souladu s čl. 30 odst. 3 směrnice 2014/23/EU, čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 36 odst. 2 směrnice 2014/25/EU. Veřejní zadavatelé by měli přispívat k sociální udržitelnosti tím, že přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly platné povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo ustanoveními mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva, jež jsou uvedeny v příloze X směrnice 2014/23/EU, příloze X směrnice 2014/24/EU a příloze XIV směrnice 2014/25/EU 43 .

(27)Aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie vztahující se na konkrétní technologii, a to i podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků 44  a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích 45 , a není-li v nich uvedeno jinak, mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé při hodnocení environmentální udržitelnosti řešení pro nulové čisté emise, která byla realizována na základě tohoto nařízení, zohlednit různé prvky s dopadem na klima a životní prostředí. Může k nim patřit například trvanlivost a spolehlivost řešení; možnost oprav a údržby; možnost modernizace a renovace; snadnost a kvalita recyklace; používání látek; spotřeba energie, vody a jiných zdrojů v jednom nebo více stadiích životního cyklu výrobku; hmotnost a objem výrobku a jeho obalu; začlenění použitých součástí; množství, vlastnosti a dostupnost spotřebních materiálů potřebných k řádnému používání a údržbě; environmentální stopa výrobku a environmentální dopady jeho životního cyklu; uhlíková stopa výrobku; uvolňování mikroplastů; emise do ovzduší, vod nebo půdy uvolňované v jednom nebo více stadiích životního cyklu výrobku; množství vyprodukovaného odpadu; podmínky použití.

(28)Pro účely zohlednění potřeby diverzifikovat v rámci zadávacího řízení zdroje dodávek technologií pro nulové čisté emise tak, aby nepocházely z jediného zdroje ve smyslu čl. 19 odst. 2, a aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, dodávky by měly být považovány přinejmenším za nedostatečně diverzifikované, jestliže jediný zdroj pokrývá v Unii více než 65 % poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise.

(29)Pro účely zavedení systémů určených domácnostem nebo spotřebitelům, které motivují k nákupu konečných produktů technologie pro nulové čisté emise, a aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, by dodávky měly být považovány za nedostatečně diverzifikované, jestliže jediný zdroj pokrývá v Unii více než 65 % celkové poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování, měla by Komise počínaje dnem použitelnosti tohoto nařízení každoročně zveřejňovat seznam s rozdělením původu konečných produktů technologie pro nulové čisté emise, které spadají do této kategorie, v členění podle podílu dodávek do Unie pocházejících z různých zdrojů za poslední rok, pro nějž jsou k dispozici údaje.

(30)Rozhodnutím Rady 2014/115/EU byla schválena zejména změna Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách 46 . Dohoda o vládních zakázkách usiluje o vytvoření vyváženého mnohostranného rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. U zakázek, na něž se vztahuje dodatek I Dohody o vládních zakázkách týkající se Evropské unie, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, včetně dohod o volném obchodu a čl. III:8 písm. a) Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, pokud jde o zadávání zakázek vládními agenturami na výrobky zakoupené za účelem dalšího komerčního prodeje nebo za účelem použití při výrobě zboží pro komerční prodej, by veřejní zadavatelé a zadavatelé neměli uplatňovat požadavky čl. 19 odst. 1 písm. d) na hospodářské subjekty zdrojů dodávek, které jsou signatáři těchto dohod.

(31)Uplatňování ustanovení o odolnosti při zadávacích řízeních uvedených v článku 19 by nemělo mít vliv na použití článku 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 47 a článků 43 a 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU 48 , jak je uvedeno v pokynech Komise z roku 2019 49 . Stejně tak by se ustanovení o zadávacích řízeních měla nadále vztahovat na stavební práce, dodávky a služby, na něž se vztahuje článek 19, včetně čl. 67 odst. 4 směrnice 2014/24/EU a veškerá prováděcí opatření, která vyplývají z návrhu nařízení o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků.

(32)Vážení kritérií týkajících se přínosu nabídky k udržitelnosti a odolnosti v souvislosti se zadávacími řízeními nemá vliv na možnost veřejných zadavatelů a zadavatelů stanovit vyšší prahovou hodnotu pro kritéria týkající se environmentální udržitelnosti a inovací v souladu s čl. 41 odst. 3, a 64. bodem odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU 50 , čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24/EU a čl. 82 odst. 5 směrnice 2014/25/EU.

(33)Aby se omezila administrativní zátěž vyplývající z potřeby zohlednit kritéria týkající se udržitelnosti a odolnosti nabídky, zejména u menších veřejných zadavatelů a u zakázek nižší hodnoty, které nemají významný dopad na trh, u veřejných zadavatelů, kteří nejsou centrálními zadavateli, a u zakázek v hodnotě nižší než 25 milionů EUR, by mělo být uplatňování příslušných ustanovení tohoto nařízení odloženo o dva roky.

(34)Pro účely uplatňování ustanovení o zadávacím řízení podle článku 19 platí, že pokud se na výrobek vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 51 , veřejní zadavatelé nebo zadavatelé by měli nakupovat pouze výrobky, které splňují povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení.

(35)Domácnosti a koneční spotřebitelé jsou zásadní součástí poptávky Unie po konečných produktech technologie pro nulové čisté emise, přičemž režimy veřejné podpory, které motivují domácnosti k nákupu těchto výrobků, zejména v případě zranitelných domácností a spotřebitelů s nízkými a nižšími středními příjmy, jsou důležitými nástroji k urychlení ekologické transformace. V rámci iniciativy pro solární střechy, která byla oznámena v rámci Strategie EU pro solární energii 52 , by členské státy měly například zřídit vnitrostátní programy na podporu masivního zavádění střešních solárních systémů. V plánu REPowerEU vyzvala Komise členské státy, aby plně využívaly podpůrných opatření, která motivují k přechodu na tepelná čerpadla.Tyto režimy podpory zavedené na vnitrostátní úrovni členskými státy nebo místními nebo regionálními orgány by měly rovněž přispět ke zlepšení udržitelnosti a odolnosti technologií EU pro nulové čisté emise. Veřejné orgány by například měly příjemcům poskytovat vyšší finanční náhradu za nákup konečných produktů technologie pro nulové čisté emise, které více přispějí k odolnosti v Unii. Veřejné orgány by měly zajistit, aby jejich systémy byly otevřené, transparentní a nediskriminační, a přispívaly tak ke zvýšení poptávky po produktech technologie pro nulové čisté emise v Unii. Veřejné orgány by rovněž měly u těchto produktů omezit dodatečné finanční náhrady, aby se nezpomalilo zavádění technologií pro nulové čisté emise v Unii. S cílem zvýšit účinnost těchto systémů by členské státy měly zajistit, aby jak pro spotřebitele, tak pro výrobce technologií pro nulové čisté emise existovaly snadno dostupné informace, a to na volně přístupných internetových stránkách. Použití příspěvku na udržitelnost a odolnost veřejnými orgány v režimech zaměřených na spotřebitele nebo domácnosti by nemělo mít vliv na pravidla státní podpory a pravidla WTO o subvencích.

(36)Členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo veřejnoprávními subjekty nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů by při tvorbě systémů pro domácnosti nebo spotřebitele, které je motivují k nákupu konečných produktů technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze, měly zajistit dodržování mezinárodních závazků Unie, mimo jiné tím, že zajistí, aby tyto systémy nedosáhly takového rozsahu, který by vážně poškozoval zájmy členů WTO.

(37)Komise by měla rovněž pomáhat členským státům při tvorbě systémů zaměřených na domácnosti a spotřebitele s cílem vytvářet synergie a vyměňovat si osvědčené postupy. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by rovněž měla hrát důležitou úlohu při urychlení provádění příspěvku k udržitelnosti a odolnosti ze strany členských států a veřejných orgánů při realizaci jejich zadávacích řízení a veřejných dražeb. Měla by vydat pokyny a určit osvědčené postupy, jak přínos vymezit a využívat jej, a poskytnout specifické a konkrétní příklady.

(38)Aby mohla průmyslová výroba včas zareagovat, měli by veřejní zadavatelé a zadavatelé předem informovat trh o svých odhadovaných potřebách při zadávání zakázek na produkty technologie pro nulové čisté emise. 

(39)Jak je uvedeno ve sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi zveřejněném dne 1. února 2023, podíly průmyslu Unie na trhu jsou pod silným tlakem v důsledku subvencí ve třetích zemích, které narušují rovné podmínky. Promítá se to do potřeby rychlé a ambiciózní reakce Unie při modernizaci jejího právního rámce.

(40)Přístup k financování je klíčový pro zajištění otevřené strategické autonomie Unie a vytvoření pevné výrobní základny technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců v celé Unii. Většina investic nezbytných k dosažení cílů Zelené dohody bude pocházet ze soukromého kapitálu 53 , který bude přilákán růstovým potenciálem ekosystému pro nulové čisté emise. Dobře fungující, rozvinuté a integrované kapitálové trhy budou proto zásadní pro získání a nasměrování finančních prostředků potřebných k ekologické transformaci a projektům výroby pro nulové čisté emise. Aby EU splnila své cíle nulových čistých emisí, je k tomu nezbytný rychlý pokrok směrem k unii kapitálových trhů. Klíčovou úlohu při zvyšování investic do technologií pro nulové čisté emise rovněž hraje agenda udržitelného financování (a kombinovaného financování), přičemž zároveň zaručuje konkurenceschopnost tohoto odvětví.

(41)Pokud soukromé investice samy o sobě nestačí, může být k účinnému zavádění projektů výroby pro nulové čisté emise nutná veřejná podpora v podobě státní podpory. Tato podpora musí mít motivační účinek a musí být nezbytná, vhodná a přiměřená. Stávající pokyny pro státní podporu, které byly nedávno důkladně revidovány v souladu s cíli souběžné transformace, poskytují za určitých podmínek rozsáhlé možnosti, jak podporovat investice do projektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Při usnadňování přístupu k financování u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise mohou hrát důležitou úlohu členské státy tím, že se budou zabývat selháními trhu pomocí cílené státní podpory. Cílem dočasného krizového a transformačního rámce přijatého dne 9. března 2023 je zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu, se zaměřením na odvětví, u nichž bylo zjištěno riziko přesunu výroby do třetích zemí, a přiměřeným způsobem z hlediska částek podpory. Rámec by umožnil členským státům zavést opatření na podporu nových investic do výrobních zařízení ve vymezených odvětvích, která mají strategický význam pro dosažení nulových čistých emisí, a to i pomocí daňového zvýhodnění. Aby se přispělo k dosažení konvergence mezi členskými státy a regiony, mohla by být u investic, které se uskuteční v podporovaných oblastech, povolená výše podpory upravena na vyšší intenzitu a vyšší stropy podpory. Vyžaduje se splnění vhodných podmínek, aby se ověřila konkrétní rizika odklonu investic mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) a aby se ověřilo, že neexistuje žádné riziko relokalizace uvnitř EHP. K mobilizaci vnitrostátních zdrojů za tímto účelem mohou členské státy použít část příjmů ze systému ETS, kterou musí členské státy přidělit na účely související s klimatem.

(42)K financování investic do projektů výroby technologií pro nulové čisté emise je rovněž k dispozici několik programů financování Unie, například Nástroj pro oživení a odolnost, InvestEU, programy politiky soudržnosti nebo Inovační fond.

(43)Pozměněné nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost 54 poskytlo členským státům dodatečnou nevratnou podporu ve výši 20 miliard EUR s cílem podpořit energetickou účinnost a nahradit fosilní paliva, mimo jiné prostřednictvím projektů průmyslu EU pro nulové čisté emise. Jak je uvedeno v pokynech Komise ke kapitolám plánu REPowerEU 55 , členské státy se vyzývají, aby do kapitoly REPowerEU svých plánů pro oživení a odolnost zahrnuly opatření na podporu investic do výroby technologií pro nulové čisté emise a průmyslových inovací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 56 .

(44)InvestEU je stěžejním programem EU na podporu investic, zejména ekologické a digitální transformace, a to poskytováním financování a technické pomoci, například prostřednictvím mechanismů kombinování zdrojů. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby přispěly do složky členského státu v programu InvestEU na podporu finančních produktů, které jsou k dispozici pro výrobu technologií pro nulové čisté emise, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory.

(45)Členské státy mohou poskytovat podporu z programů politiky soudržnosti v souladu s platnými pravidly podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 57 s cílem podpořit zavádění strategických projektů pro nulové čisté emise v méně rozvinutých a přechodových regionech, a to prostřednictvím investičních balíčků infrastruktury, produktivních investic do inovací, výrobní kapacity v malých a středních podnicích, služeb, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, včetně podpory budování kapacit na straně veřejných orgánů a předkladatelů. Příslušná míra spolufinancování stanovená v programech může činit až 85 % v případě méně rozvinutých regionů a až 60 % nebo 70 % v případě přechodových regionů v závislosti na dotčeném fondu a statusu regionu, avšak členské státy mohou tyto stropy na úrovni dotčeného projektu překročit, umožňují-li to pravidla státní podpory. Nástroj pro technickou podporu může členským státům a regionům pomoci při přípravě růstových strategií pro nulové čisté emise, zlepšit podnikatelské prostředí, snížit byrokracii a urychlit povolování. Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby podporovaly udržitelnost strategických projektů pro nulové čisté emise tím, že tyto investice začlení do evropských hodnotových řetězců, a to zejména na základě meziregionálních a přeshraničních sítí spolupráce.

(46)Inovační fond rovněž poskytuje velmi slibný a nákladově efektivní způsob podpory rozšiřování výroby a využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších strategických technologií pro nulové čisté emise v Evropě, čímž posiluje svrchovanost Evropy v klíčových technologiích pro opatření v oblasti klimatu a energetické bezpečnosti.

(47)Evropský fond suverenity by poskytl strukturální odpověď na investiční potřeby. Pomůže zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, které jsou důležité pro ekologickou a digitální transformaci, včetně technologií pro nulové čisté emise. Tento strukturální nástroj bude vycházet ze zkušeností s koordinovanými projekty zahrnujícími více zemí v rámci významných projektů společného evropského zájmu a bude usilovat o zlepšení přístupu všech členských států k těmto projektům, čímž zajistí soudržnost a jednotný trh ochrání před riziky plynoucími z nestejnoměrné dostupnosti státní podpory.

(48)V zájmu překonání nedostatků stávajícího rozdrobeného úsilí v oblasti veřejných a soukromých investic, usnadnění integrace a návratnosti investic by Komise a členské státy měly lépe koordinovat stávající programy financování na unijní a vnitrostátní úrovni, vytvářet mezi nimi synergie a zajistit lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru. Při vytváření komplexního přehledu dostupných a relevantních možností financování a při diskusi o individuálních potřebách financování strategických projektů pro nulové čisté emise hraje klíčovou úlohu Platforma pro nulové čisté emise v Evropě.

(49)V zájmu co nejrychlejšího zavedení nebo rozšíření projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, jejichž cílem je zajistit v Unii bezpečnost dodávek technologií pro nulové čisté emise, je důležité vytvořit jistotu pro plánování a investice tím, že se administrativní zátěž předkladatelů projektů omezí na minimum. Členské státy by proto u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise měly zjednodušit své povolovací postupy a zároveň by měly zajistit, aby tyto projekty byly bezpečné, zabezpečené, šetrné k životnímu prostředí a splňovaly environmentální, sociální a bezpečnostní požadavky. Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro průběh a obsah vnitrostátních povolovacích postupů, čímž zajišťují vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Udělením statusu strategického projektu pro nulové čisté emise by neměly být dotčeny platné podmínky pro povolování příslušných projektů, včetně podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU 58 , směrnici Rady 92/43/EHS 59 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 60 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES 61 a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/75 62 .

(50)Nepředvídatelnost, složitost a někdy i nadměrná délka vnitrostátních povolovacích postupů zároveň snižuje bezpečnost investic, která je nutná k účinnému rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. V zájmu zajištění a urychlení jejich účinného provádění by proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a předvídatelné postupy udělování povolení. Kromě toho by strategickým projektům pro nulové čisté emise měl být na vnitrostátní úrovni přiznán přednostní status s cílem zajistit rychlé administrativní zpracování a bezodkladné zacházení při všech soudních řízeních a řešeních sporů, které se jich týkají, aniž by to bránilo příslušným orgánům ve zjednodušení povolování u jiných projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, které nejsou strategické povahy nebo jsou obecnějšího charakteru.

(51)Vzhledem k jejich úloze při zajišťování bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii a jejich přínosu k otevřené strategické autonomii Unie a ekologické a digitální transformaci by odpovědné orgány udělující povolení měly považovat strategické projekty pro nulové čisté emise za projekty veřejného zájmu. Na základě individuálního posouzení může odpovědný orgán udělující povolení dospět k závěru, že veřejný zájem, kterému projekt slouží, převažuje nad veřejnými zájmy souvisejícími s ochranou přírody a životního prostředí, a tudíž že projekt může být schválen, jsou-li splněny všechny příslušné podmínky stanovené ve směrnici 2000/60/ES, směrnici 92/43/EHS a směrnici 2009/147/ES 63 . 

(52)V zájmu snížení složitosti a zvýšení účinnosti a transparentnosti by předkladatelé projektů výroby technologií pro nulové čisté emise měli mít možnost spolupracovat s jediným vnitrostátním orgánem odpovědným za koordinaci celého povolovacího postupu a za vydání komplexního rozhodnutí v příslušné lhůtě. Za tímto účelem by členské státy měly určit jediný příslušný vnitrostátní orgán. V závislosti na vnitřní organizaci členského státu by mělo být za stejných podmínek možné delegovat úkoly příslušného vnitrostátního orgánu na jiný orgán. Aby bylo zajištěno účinné plnění povinností členských států, měly by poskytnout svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu nebo jakémukoli orgánu jednajícímu jeho jménem dostatečný personál a zdroje.

(53)S cílem zajistit jasnost ohledně povolovacího statusu strategických projektů pro nulové čisté emise a omezit účinnost případných zneužívajících soudních sporů, aniž by byl narušen účinný soudní přezkum, by členské státy měly zajistit, aby veškeré spory týkající se povolovacího postupu byly včas vyřešeny. Za tímto účelem by příslušné vnitrostátní orgány měly zajistit, aby žadatelé a předkladatelé projektů měli přístup k jednoduchému postupu řešení sporů a aby se strategickým projektům pro nulové čisté emise dostalo naléhavého zacházení při všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se jich týkají, aniž by však bylo dotčeno právo na obhajobu. 

(54)S cílem umožnit podnikům a předkladatelům projektů, včetně přeshraničních projektů, přímo využívat výhod vnitřního trhu bez další zbytečné administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 64 obecná pravidla pro online poskytování postupů významných pro fungování vnitřního trhu. Informace, které je třeba předložit příslušným vnitrostátním orgánům v rámci povolovacích postupů, na něž se vztahuje toto nařízení, budou zahrnuty v příloze I nařízení (EU) 2018/1724, jakmile bude změněno tímto nařízením, přičemž související postupy jsou zahrnuty v příloze II uvedeného nařízení s cílem zajistit, aby předkladatelé projektů mohli plně využívat on-line postupů a technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“. Příslušné vnitrostátní orgány působící jako jediné kontaktní místo podle tohoto nařízení jsou zařazeny na seznam asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů v příloze III nařízení (EU) 2018/1724.

(55)Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise podléhají zdlouhavým a složitým povolovacím postupům v délce 2–7 let v závislosti na členském státě, technologickém odvětví a segmentu hodnotového řetězce. Vzhledem k rozsahu požadovaných investic – zejména u projektů o velikosti gigatovárny, které jsou nutné k dosažení očekávaných úspor z rozsahu – vytváří nepřiměřený povolovací postup dodatečnou překážku, která je mnohdy na úkor zvýšení výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v Unii. Aby se předkladatelům projektů a dalším investorům dostalo jistoty a jasnosti potřebné k většímu rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, měly by členské státy zajistit, aby povolovací postup u těchto projektů nepřekročil předem stanovené lhůty. U strategických projektů pro nulové čisté emise by udělení povolení nemělo trvat déle než dvanáct měsíců u zařízení s roční produkcí vyšší než 1 GW a devět měsíců u zařízení s roční produkcí nižší než 1 GW. U všech ostatních projektů výroby technologií pro nulové čisté emise by udělení povolení nemělo trvat déle než osmnáct měsíců u zařízení s roční produkcí vyšší než 1 GW a dvanáct měsíců u zařízení s roční produkcí nižší než 1 GW. U technologií pro nulové čisté emise, u nichž nelze použít vyjádření v GW, jako jsou sítě a technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS) nebo zachycování a využívání uhlíku (CCU), by měly platit horní hranice výše uvedených lhůt. V případě rozšíření stávajících výrobních linek by každá z výše uvedených lhůt měla být zkrácena na polovinu.

(56)Vzhledem k významu strategických projektů pro nulové čisté emise pro dodávky energie do Unie a k urychlení jejich realizace by navíc měla být částečně zrušena nebo zjednodušena některá správní omezení.

(57)Posouzení vlivů na životní prostředí a povolení požadovaná podle práva Unie, a to i ve vztahu k vodě, ovzduší, ekosystémům, přírodním stanovištím, biologické rozmanitosti a ptákům, jsou u projektu výroby technologií pro nulové čisté emise nedílnou součástí povolovacího postupu a nezbytným ochranným opatřením k zajištění prevence nebo minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Avšak aby se zajistilo, že povolovací řízení budou u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise předvídatelná a včasná, měl by být využit veškerý potenciál k zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se však snížila úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by mělo být zajištěno, aby se nezbytná posouzení prováděla souběžně s cílem zabránit jejich zbytečnému překrývání, a mělo by být zajištěno, že se předkladatelé projektů a odpovědné orgány výslovně dohodnou na rozsahu souběžného posouzení ještě před jeho provedením, aby se předešlo zbytečným následným opatřením.

(58)Spory o využití půdy mohou být na překážku zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. Dobře navržené plány, včetně územních plánů a územního plánování, které zohledňují potenciál pro realizaci projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a jejichž potenciální dopady na životní prostředí se posuzují, mohou pomoci vyvážit veřejné statky a zájmy, zmírnit riziko sporů a urychlit udržitelné zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise v Unii. Odpovědné vnitrostátní, regionální a místní orgány by proto měly při vypracovávání příslušných plánů zvážit začlenění ustanovení o projektech výroby technologií pro nulové čisté emise.

(59)Pro účely posouzení vlivů na životní prostředí a udělování povolení se k získání informací o geologii, biologii, ekologii, socioekonomickém rozvoji a dostupnosti zdrojů v co největší míře využijí družicová data a služby pocházející z Kosmického programu EU, a zejména z programu Copernicus; tato data a služby, a zejména možnost programu Copernicus monitorovat a ověřovat antropogenní emise CO2, jsou nejpřípadnější k posouzení dopadu průmyslových projektů a dopadu antropogenních propadů CO2 na celosvětové koncentrace a toky skleníkových plynů.

(60)Komise by měla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování evropských norem na podporu cílů tohoto nařízení.

(61)Vodíková údolí s aplikacemi pro konečné použití v průmyslu hrají důležitou úlohu při dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví. Plán REPowerEU stanovil cíl zdvojnásobit počet vodíkových údolí v Unii. V zájmu dosažení tohoto cíle by členské státy měly urychlit povolování, zvážit regulační pískoviště a upřednostnit přístup k financování. V zájmu zvýšení odolnosti průmyslu pro nulové čisté emise by členské státy měly zajistit propojení vodíkových údolí přes hranice Unie. Průmyslová zařízení, která vyrábějí vlastní energii a mohou mít pozitivní přínos k výrobě elektřiny, by měla být zjednodušením regulačních požadavků motivována, aby přispívala jako výrobce energie k inteligentní elektrické síti.

(62)Regulační pískoviště pro nulové čisté emise mohou být důležitým nástrojem k podpoře inovací v oblasti technologií pro nulové čisté emise a získávání poznatků v oblasti regulace. Pro inovace musí být k dispozici experimentální prostory, neboť vědecké výsledky je třeba vyzkoušet v kontrolovaném skutečném prostředí. Měla by být zavedena regulační pískoviště za účelem zkoušení inovativních technologií pro nulové čisté emise v kontrolovaném prostředí a po omezenou dobu. Je třeba nalézt rovnováhu mezi právní jistotou pro účastníky regulačních pískovišť pro nulové čisté emise a splněním cílů práva Unie. Vzhledem k tomu, že regulační pískoviště pro nulové čisté emise musí v každém případě splňovat základní požadavky na technologii pro nulové čisté emise určené v unijním a vnitrostátním právu, je vhodné stanovit, že na účastníky, kteří splňují požadavky na způsobilost pro účely regulačního pískoviště pro nulové čisté emise a kteří se v dobré víře řídí pokyny příslušných orgánů a podmínkami plánu dohodnutého s těmito orgány, se nevztahují žádné správní pokuty ani sankce. Tento přístup je odůvodněný, neboť zavedené záruky v zásadě zajistí účinné dodržování právních předpisů Unie nebo členských států, které se týkají technologie pro nulové čisté emise, nad níž je v regulačních pískovištích vykonáván dohled. Jak bylo oznámeno v Novém evropském programu inovací, zveřejní Komise v roce 2023 pro pískoviště pokyny, aby podpořila členské státy při přípravě pískovišť pro účely technologie pro nulové čisté emise. Tyto inovativní technologie by nakonec mohly být zásadní k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality, zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti energetického systému Unie, a tudíž by se mohly zařadit mezi strategické technologie pro nulové čisté emise.

(63)Navrhuje se celkové měřítko a orientační cíle pro výrobu klíčových produktů technologie pro nulové čisté emise v Evropské unii s cílem pomoci řešit otázky závislosti na dovozu a zranitelnosti, a zajistit splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky.

(64)Rozšiřování evropských průmyslových odvětví s technologiemi pro nulové čisté emise vyžaduje značné množství dalších kvalifikovaných pracovníků, což s sebou nese významné investiční potřeby v oblasti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, a to i na poli odborného vzdělávání a přípravy. Mělo by to přispět k vytváření kvalitních pracovních míst v souladu s cíli evropského pilíře sociálních práv v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy. Transformace energetiky bude vyžadovat podstatný nárůst počtu kvalifikovaných pracovníků v řadě odvětví, včetně energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, přičemž má velký potenciál pro vytváření kvalitních pracovních míst. Podle Evropského strategického plánu pro energetické technologie vypracovaného Komisí se odhaduje, že do roku 2030 bude jen v samotném pododvětví výroby vodíkových palivových článků zapotřebí 180 000 vyškolených pracovníků, techniků a inženýrů 65 . V odvětví fotovoltaické solární energie by bylo zapotřebí jen ve výrobě až 66 000 pracovních míst. Evropská síť služeb zaměstnanosti poskytuje informace, poradenství a nábor nebo umísťování ku prospěchu pracovníků a zaměstnavatelů, a to i přes hranice vnitřního trhu.

(65)Vzhledem k tomu, že posílení výrobní kapacity Unie u klíčových technologií pro nulové čisté emise nebude možné bez značného množství kvalifikované pracovní síly, je nezbytné zavést opatření na podporu aktivace většího počtu lidí na trhu práce, zejména žen a mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to i prostřednictvím přístupu „dovednosti na prvním místě“, jež doplní nábor na základě kvalifikace. Kromě toho, v souladu s cíli doporučení Rady o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu je důležitá zvláštní podpora při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého pro pracovníky v nadbytečných a upadajících odvětvích. Znamená to investovat do dovedností a vytváření kvalitních pracovních míst, která jsou potřebná u technologií pro nulové čisté emise v Unii. Na základě stávajících iniciativ, například Paktu EU pro dovednosti, činností na úrovni EU týkajících se poznatků o dovednostech a prognózování dovedností, jako je Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání a Evropský orgán pro pracovní záležitosti, a plánů pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, a s plným zohledněním těchto iniciativ, je cílem mobilizovat všechny aktéry, a to: orgány členských států, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, sociální partnery a průmysl, zejména malé a střední podniky, s cílem určit potřeby v oblasti dovedností, vypracovat programy vzdělávání a odborné přípravy a tyto programy rychle a operativně zavádět ve velkém měřítku. V tomto ohledu hrají klíčovou úlohu strategické projekty pro nulové čisté emise. Členské státy a Komise mohou zajistit finanční podporu, mimo jiné využitím možností rozpočtu Unie prostřednictvím nástrojů, jako je Evropský sociální fond plus, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Nástroj pro oživení a odolnost, Modernizační fond, plán REPowerEU a Program pro jednotný trh.

(66)Na základě předchozích zkušeností, například z Evropského paktu pro dovednosti a Evropské bateriové aliance, by akademie průmyslu pro nulové čisté emise měly rozvíjet a zavádět obsah vzdělávání a odborné přípravy, jehož účelem je prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků, kteří jsou potřební v klíčových hodnotových řetězcích technologií pro nulové čisté emise, například solární fotovoltaické a solární tepelné technologie, obnovitelné vodíkové technologie a suroviny. Úkolem těchto akademií by bylo umožnit v době do tří let od svého založení odbornou přípravu a vzdělávání 100 000 účastníků s cílem přispět k dostupnosti dovedností, které vyžadují technologie pro nulové čisté emise, a to i v malých a středních podnicích. Tento obsah by měl být rozvíjen a zaváděn společně s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, příslušnými orgány členských států a sociálními partnery. Obsah vytvořený akademiemi by měli dávat k dispozici poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, průmysl a další subjekty zapojené do prohlubování dovedností a rekvalifikace v členských státech, například veřejné služby zaměstnanosti. V zájmu zajištění transparentnosti a přenositelnosti dovedností a mobility pracovníků budou evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise rozvíjet a zavádět certifikáty, včetně mikrocertifikátů, týkající se studijních výsledků. Měly by být vydávány ve formátu evropských certifikátů o vzdělávání a mohly by být začleněny do služby EUROPASS a případně zahrnuty do vnitrostátních rámců kvalifikací. Členské státy se vyzývají, aby podporovaly průběžnou rekvalifikaci a zvyšování dovedností nabízené prostřednictvím akademií a příslušných poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy na svém území pomocí vnitrostátních programů a financování Unie, mimo jiné z Evropského sociálního fondu plus, Nástroje pro oživení a odolnost, Evropského fondu pro regionální rozvoj, mechanismu pro spravedlivou transformaci, Modernizačního fondu a Nástroje pro technickou podporu. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by měla pomoci řídit činnost akademií a zajišťovat dohled.

(67)Ačkoli v právu Unie neexistují zvláštní ustanovení zavádějící minimální požadavky na odbornou přípravu nutnou pro umožnění přístupu k regulovanému povolání nebo jeho výkonu, je v pravomoci členského státu rozhodnout, zda a jak bude určité povolání regulovat, avšak vnitrostátní pravidla upravující přístup k regulovaným povoláním nesmějí představovat neodůvodněnou nebo nepřiměřenou překážku výkonu těchto základních práv. Pravomoc regulovat přístup k povolání musí být vykonávána v rámci zásad nediskriminace a proporcionality v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání. Ve svém posouzení by členské státy měly vzít v úvahu veškeré škodlivé účinky, které by regulace povolání mohla mít na dostupnost dovedností v průmyslu pro nulové čisté emise, a měly by usilovat o co největší omezení regulace v těchto oblastech. 

(68)Pokud vzdělávací programy vyvinuté evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise vedou k získání certifikátů, které by znamenaly pomoc pro osoby usilující o přístup k regulovanému povolání, měly by členské státy v zájmu usnadnění mobility ve strategických průmyslových profesích pro nulové čisté emise tyto certifikáty přijímat jako dostatečný důkaz znalostí, dovedností a kompetencí, které osvědčují.

(69)Na úrovni Unie by měla být zřízena Platforma pro nulové čisté emise v Evropě složená z členských států a pod předsednictvím Komise. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě může Komisi a členským státům poskytovat poradenství a pomoc v konkrétních otázkách a sloužit jako referenční orgán, v jehož rámci Komise a členské státy koordinují svou činnost a usnadňují výměnu informací o otázkách týkajících se tohoto nařízení. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě by měla dále plnit úkoly uvedené v různých článcích tohoto nařízení, zejména pokud jde o povolování, včetně jediných kontaktních míst, strategické projekty pro nulové čisté emise, koordinaci financování, přístup na trhy a dovednosti, jakož i regulační pískoviště pro inovativní technologie pro nulové čisté emise. V případě potřeby může platforma zřídit stálé nebo dočasné podskupiny a přizvat třetí strany, například odborníky nebo zástupce průmyslových odvětví pro nulové čisté emise.

(70)V rámci průmyslového plánu Zelené dohody oznámila Komise svůj záměr uzavírat průmyslová partnerství pro nulové čisté emise, která budou zahrnovat technologie pro nulové čisté emise, aby se přijetí těchto technologií podařilo v celosvětovém měřítku a aby se průmyslovým kapacitám EU dostalo podpory při přípravě podmínek na celosvětový přechod k čisté energii. Komise a členské státy mohou v rámci platformy koordinovat partnerství a projednávat stávající příslušná partnerství a postupy, například zelená partnerství, dialogy o energetice a jiné formy stávajících dvoustranných smluvních ujednání, jakož i potenciální synergie s příslušnými dvoustrannými dohodami členských států se třetími zeměmi.

(71)Unie by měla usilovat o diverzifikaci mezinárodního obchodu a investic do technologií pro nulové čisté emise a celosvětově podporovat náročné sociální a environmentální normy v úzké spolupráci a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi. Podobně by mělo být v úzké spolupráci s partnerskými zeměmi vyvíjeno intenzivnější úsilí v oblasti výzkumu a inovací se zaměřením na vývoj a zavádění technologií pro nulové čisté emise, a to otevřeným, avšak asertivním způsobem.

(72)Pokud je na Komisi podle tohoto nařízení přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(73)Pokud některé z opatření uvedených v tomto nařízení představuje státní podporu, není ustanoveními o těchto opatřeních dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy.

(74)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rámec opatření pro inovace a zvyšování výrobní kapacity Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise s cílem podpořit cíl Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovním z roku 1990 a cíl Unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050, jak je definován v nařízení (EU) 2021/1119, a zajistit přístup Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise, které jsou zapotřebí k zajištění odolnosti energetického systému Unie a k vytváření kvalitních pracovních míst.

2.K dosažení obecného cíle uvedeného v odstavci 1 obsahuje toto nařízení opatření s cílem zajistit:

a)aby se do roku 2030 výrobní kapacita Unie u strategických technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze přiblížila referenční hodnotě ve výši nejméně 40 % roční potřeby Unie v oblasti zavádění odpovídajících technologií, které jsou nezbytné k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, nebo této hodnoty dosáhla;

b)volný pohyb technologií pro nulové čisté emise uváděných na jednotný trh.

3.Pokud Komise na základě zprávy uvedené v článku 35 dospěje k závěru, že Unie pravděpodobně nedosáhne cílů stanovených v odstavci 1, posoudí proveditelnost a přiměřenost navrhování opatření nebo výkonu svých pravomocí na úrovni Unie s cílem zajistit, aby tyto cíle byly dosaženy.

Článek 2
Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na technologie pro nulové čisté emise, s výjimkou článků 26 a 27 tohoto nařízení, které se vztahují na inovativní technologie pro nulové čisté emise. Suroviny a zpracované suroviny nebo součásti spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) …/… [doplnit poznámku pod čarou s odkazy na vyhlášení nařízení o kritických surovinách] jsou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

Článek 3
Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů 66 ; technologie skladování elektřiny a tepla; tepelná čerpadla; technologie sítí; technologie obnovitelných paliv nebiologického původu; udržitelné technologie alternativních paliv 67 ; elektrolyzéry a palivové články; pokročilé technologie pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu, malé modulární reaktory a související paliva nejvyšší třídy; technologie zachycování, využívání a ukládání uhlíku a technologie energetické účinnosti související s energetickým systémem. Týkají se konečných výrobků, konkrétních součástí a konkrétních strojních zařízení používaných především k výrobě těchto výrobků. Musí dosáhnout úrovně technologické připravenosti alespoň 8;

b)„součástí“ určitá malá část technologie pro nulové čisté emise, kterou vyrábí a s níž obchoduje určitá společnost, počínaje zpracovanými materiály;

c)„inovativními technologiemi pro nulové čisté emise“ technologie, které splňují definici „technologií pro nulové čisté emise“, s tou výjimkou, že nedosáhly úrovně technologické připravenosti alespoň 8, a které zahrnují skutečné inovace, jež nejsou v současné době na trhu dostupné a jsou dostatečně pokročilé na to, aby mohly být vyzkoušeny v kontrolovaném prostředí;

d)„projektem výroby technologií pro nulové čisté emise“ plánované průmyslové zařízení nebo rozšíření či nové využití stávajícího zařízení vyrábějícího technologie pro nulové čisté emise;

e)„strategickým projektem pro nulové čisté emise“ projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nacházející se v Unii, který splňuje kritéria stanovená v článku 10;

f)„povolovacím postupem“ postup zahrnující všechna příslušná správní povolení k plánování, výstavbě, rozšíření a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro připojení k síti a posouzení vlivů na životní prostředí a environmentálních povolení, jsou-li vyžadována, a obsahující všechny správní žádosti a postupy od uznání platnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení odpovědným příslušným vnitrostátním orgánem;

g)„komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých orgány členského státu, s výjimkou soudů nebo tribunálů, která určují, zda je předkladatel projektu oprávněn provést projekt výroby technologií pro nulové čisté emise, aniž je dotčeno jakékoli rozhodnutí přijaté v rámci správního odvolacího řízení;

h)„předkladatelem projektu“ podnik nebo konsorcium podniků, které vyvíjejí projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nebo strategický projekt pro nulové čisté emise;

i)„regulačním pískovištěm pro nulové čisté emise“ režim, který podnikům umožňuje vyzkoušet inovativní technologie pro nulové čisté emise v kontrolovaném reálném prostředí v rámci konkrétního plánu a který vypracuje a sleduje příslušný orgán;

j)„úrovní technologické připravenosti“ způsob odhadu vyspělosti technologií podle klasifikace používané Mezinárodní energetickou agenturou;

k)„dotčeným orgánem“ orgán, který je podle vnitrostátního práva příslušný vydávat povolení a oprávnění související s plánováním, projektováním a výstavbou nemovitostí, včetně energetické infrastruktury;

l)„zadávacím řízením“:

i)jakýkoli typ zadávacího řízení, na který se vztahuje směrnice 2014/24/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo směrnice 2014/25/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na zakázku na dodávky, stavební práce a služby;

ii)postup udělení koncese na stavební práce nebo služby, na který se vztahuje směrnice 2014/23/EU;

m)„veřejným zadavatelem“ v souvislosti se zadávacím řízením veřejný zadavatel ve smyslu článku 6 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a článku 3 směrnice 2014/25/EU;

n)„zadavatelem“ v souvislosti se zadávacím řízením zadavatel ve smyslu článku 7 směrnice 2014/23/EU a článku 4 směrnice 2014/25/EU;

o)„zakázkou“ v souvislosti se zadávacím řízením veřejná zakázka ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/24/EU, „zakázky“ definované v „zakázkách na dodávky, stavební práce a služby“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/25/EU a „koncese“ ve smyslu čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

p)„dražbou“ mechanismus pro nabídková řízení, který nespadá do definice „koncesí“ podle čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

q)„kapacitou pro injektáž CO2“ roční množství CO2, které lze injektovat do provozního geologického úložiště povoleného podle směrnice 2009/31/ES za účelem snížení emisí nebo zvýšení pohlcování uhlíku, zejména z velkých průmyslových zařízení, a které se měří v tunách za rok;

r)„integrací energetického systému“ řešení pro plánování a provoz energetického systému jako celku, se všemi různými nosiči energie, energetickými infrastrukturami a odvětvími spotřeby, a to vytvářením pevnějších vazeb mezi nimi s cílem poskytovat energetické služby bez fosilních paliv, které jsou spolehlivé a účinně využívají zdroje s co nejmenšími náklady pro společnost;

s)„výrobní kapacitou“ celkový objem výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise vyrobených v rámci určitého výrobního projektu. Pokud se v rámci výrobního projektu nevyrábí konečné výrobky, ale konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto výrobků, pak výrobní kapacita znamená výrobní kapacitu konečného výrobku, který by využil tyto součásti nebo konkrétní strojní zařízení, které mají být vyrobeny.

Kapitola II
Podmínky výroby technologií pro nulové čisté emise

Oddíl I
Zjednodušení administrativních a povolovacích postupů

Článek 4
Jediné kontaktní místo

1.Do… [tři měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] určí členské státy jeden příslušný vnitrostátní orgán, který bude odpovědný za usnadnění a koordinaci povolovacího postupu u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, a za poskytování poradenství ohledně snižování administrativní zátěže v souladu s článkem 5.

2.Příslušný vnitrostátní orgán uvedený v odstavci 1 je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v rámci povolovacího postupu, který vede ke komplexnímu rozhodnutí o daném projektu, a koordinuje předkládání všech příslušných dokumentů a informací.

3.Odpovědnost příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo s ním související úkoly mohou být pro daný projekt přeneseny na jiný orgán nebo tímto orgánem prováděny za předpokladu, že:

a)příslušný vnitrostátní orgán informuje předkladatele projektu o tomto přenesení;

b)za každý projekt je odpovědný jediný orgán;

c)předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací koordinuje jediný orgán.

4.Předkladatelé projektů mohou předkládat veškeré dokumenty v rámci povolovacího postupu v elektronické podobě.

5.Příslušný vnitrostátní orgán zohlední veškeré platné provedené studie a povolení nebo oprávnění vydaná pro daný projekt předtím, než projekt vstoupil do povolovacího postupu podle tohoto článku, a nevyžaduje duplicitní studie a povolení nebo oprávnění.

6.Příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby žadatelé měli snadný přístup k informacím a jednoduchým postupům pro řešení sporů týkajících se povolovacího postupu a vydávání povolení k výstavbě nebo rozšíření projektů, případně včetně mechanismů alternativního řešení sporů.

7.Členské státy zajistí, aby příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za celý povolovací postup, včetně všech procesních kroků, měl dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, a to i pro účely zlepšování dovedností a rekvalifikaci.

8.Platforma uvedená v článcích 28 a 29 pravidelně projednává provádění tohoto oddílu a článků 12 a 13 a sdílí osvědčené postupy pro organizaci příslušných vnitrostátních orgánů a urychlení povolovacích řízení.

Článek 5
Dostupnost informací online

Následující informace o správních postupech týkajících se projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, poskytují členské státy online a centralizovaným a snadno přístupným způsobem:

a)povolovací postup;

b)finanční a investiční služby;

c)možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států;

d)podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů a pracovního práva.

Článek 6
Doba trvání povolovacího postupu

1.Povolovací postup u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise nesmí překročit žádnou z těchto lhůt:

a)12 měsíců na výstavbu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW;

b)18 měsíců na výstavbu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou vyšší než 1 GW.

2.U projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, u nichž se roční výrobní kapacita neměří v GW, nesmí povolovací postup trvat déle než 18 měsíců.

3.V případě rozšiřování výrobní kapacity ve stávajících výrobních zařízeních se lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 zkrátí na polovinu.

4.Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje povaha, složitost, umístění nebo velikost navrhovaného projektu, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech prodloužit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 před uplynutím jejich platnosti, a to nejvýše o jeden měsíc.

Pokud se příslušné orgány domnívají, že navrhovaný projekt představuje výjimečná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků nebo obyvatelstva obecně, a je-li nezbytná dodatečná doba pro určení, zda jsou zavedeny odpovídající záruky, mohou tyto lhůty před jejich uplynutím a v jednotlivých případech prodloužit o dalších šest měsíců.

5.V každém tomto případě příslušný orgán písemně informuje předkladatele projektu o důvodech prodloužení a o datu, kdy se očekává komplexní rozhodnutí.

6.Příslušné orgány žádost schválí nejpozději do jednoho měsíce od obdržení žádosti o udělení povolení, nebo pokud předkladatel projektu nezaslal všechny informace potřebné ke zpracování žádosti, požádají předkladatele, aby do čtrnácti dnů od tohoto požadavku předložil úplnou žádost. Datum potvrzení platnosti žádosti příslušným vnitrostátním orgánem podle čl. 4 odst. 1 znamená začátek povolovacího postupu.

7.Nejpozději do jednoho měsíce ode dne potvrzení platnosti žádosti vypracuje příslušný vnitrostátní orgán v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a dalšími dotčenými orgány podrobný harmonogram povolovacího postupu. Harmonogram zveřejní příslušný vnitrostátní orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 na volně přístupných internetových stránkách.

8.Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z práva Unie a mezinárodního práva, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

9.Lhůtami stanovenými tímto článkem pro veškeré povolovací postupy nejsou dotčeny žádné kratší lhůty stanovené členskými státy.

Článek 7
Posuzování vlivů na životní prostředí a oprávnění

1.Pokud musí být provedeno posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s články 5 až 9 směrnice 2011/92/EU, požádá dotčený předkladatel projektu příslušný orgán uvedený v článku 4 o stanovisko k rozsahu a míře podrobnosti informací, které mají být zahrnuty do zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice. Příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby stanovisko uvedené v prvním pododstavci bylo vydáno co nejdříve a ve lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne, kdy předkladatel projektu podal žádost.

2.Pokud povinnost posoudit vlivy na životní prostředí vyplývá současně ze směrnice 2011/92/EU, směrnice 92/43/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, směrnice 2000/60/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 68 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 69 , směrnice 2010/75/EU nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU 70 , stanoví příslušný vnitrostátní orgán koordinované nebo společné postupy, které splňují požadavky uvedených právních předpisů Unie.

V rámci koordinovaného postupu uvedeného v prvním pododstavci zkoordinuje příslušný vnitrostátní orgán různá individuální posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí vyžadovaná platnými právními předpisy Unie.

V rámci společného postupu uvedeného v prvním pododstavci stanoví příslušný vnitrostátní orgán jediné posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí vyžadované platnými právními předpisy Unie.

3.Příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby dotčené orgány vydaly odůvodněný závěr podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu iv) směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů na životní prostředí, a to do tří měsíců od obdržení všech nezbytných informací shromážděných podle článků 5, 6 a 7 uvedené směrnice a od dokončení konzultací uvedených v článcích 6 a 7 uvedené směrnice.

4.Lhůty pro konzultaci s dotčenou veřejností ohledně zprávy o vlivech na životní prostředí uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2011/92/EU nejsou delší než 45 dnů. V případech, na které se vztahuje čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec, se tato lhůta prodlouží na 90 dnů.

Článek 8
Plánování

1.Při přípravě plánů, včetně územního plánování, územních plánů a plánů využití půdy, zahrnou vnitrostátní, regionální a místní orgány ve vhodných případech do těchto plánů i ustanovení týkající se rozvoje projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise. Přednost mají umělé a zastavěné plochy, průmyslové lokality, brownfieldy a případně lokality „na zelené louce“ nepoužitelné pro zemědělství a lesnictví.

2.Pokud plány obsahují ustanovení o rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, podléhají posouzení podle směrnice 2001/42/ES a podle článku 6 směrnice 92/43/EHS, pak se tato posouzení spojí. V příslušných případech se toto spojené posouzení rovněž zaměří na dopad na potenciálně postižené vodní útvary a ověří, zda plán případně brání vodnímu útvaru v dosažení dobrého stavu nebo dobrého potenciálu nebo zda způsobuje zhoršení stavu nebo potenciálu podle článku 4 směrnice 2000/60/ES nebo zda by případně bránil tomu, aby vodní útvar dosáhl dobrého stavu nebo dobrého potenciálu. Pokud jsou členské státy povinny posoudit vlivy stávajících a budoucích činností na mořské prostředí, včetně interakcí mezi pevninou a mořem, jak je uvedeno v článku 4 směrnice 2014/89/EU, vztahuje se spojené posouzení i na tyto vlivy.

Článek 9 
Použitelnost úmluv EHK OSN

1.Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny povinnosti podle článků 6 a 7 Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998, a podle Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo dne 25. února 1991.

2.Veškerá rozhodnutí přijatá podle tohoto oddílu a článků 12 a 13 se zveřejní.

Oddíl II
Strategické projekty pro nulové čisté emise

Článek 10
Kritéria pro výběr

1.Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise ty projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, které odpovídají technologiím uvedeným v příloze a nacházejí se v Unii, přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 1 tohoto nařízení a splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

a)projekt výroby technologií pro nulové čisté emise přispívá k technologické a průmyslové odolnosti energetického systému Unie tím, že zvyšuje výrobní kapacitu určité součásti nebo složky hodnotového řetězce technologií pro nulové čisté emise, u níž je Unie do značné míry závislá na dovozu z jediné třetí země;

b)projekt výroby technologií pro nulové čisté emise má pozitivní dopad na dodavatelský řetězec průmyslu Unie pro nulové čisté emise nebo na navazující odvětví nad rámec předkladatele projektu a dotčených členských států, přičemž přispívá ke konkurenceschopnosti a vytváření kvalitních pracovních míst v dodavatelském řetězci průmyslu Unie pro nulové čisté emise, a to podle nejméně tří z těchto kritérií:

i)významně zvyšuje výrobní kapacitu Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise;

ii)vyrábí technologie s lepší udržitelností a výkonností;

iii)zavádí opatření k přilákání, prohlubování dovedností nebo změně kvalifikace pracovní síly potřebné pro technologie pro nulové čisté emise, a to i prostřednictvím učňovské přípravy, v úzké spolupráci se sociálními partnery;

iv)přijímá komplexní nízkouhlíkové a oběhové výrobní postupy, včetně zpětného získávání odpadního tepla.

2.Členské státy uznají za strategické projekty pro nulové čisté emise projekty skladování CO2, které splňují tato kumulativní kritéria:

a)úložiště CO2 se nachází na území Unie, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

b)projekt ukládání CO2 přispívá k dosažení cíle stanoveného v článku 18;

c)projekt ukládání CO2 požádal o povolení bezpečného a trvalého geologického ukládání CO2 v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

3.Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise odpovídající technologii uvedené v příloze, které se nacházejí v „méně rozvinutých a přechodových regionech“ a na územích Fondu pro spravedlivou transformaci a které jsou způsobilé k financování podle pravidel politiky soudržnosti, uznají členské státy na žádost předkladatele projektu za strategické projekty pro nulové čisté emise podle čl. 11 odst. 3, aniž by předkladatel projektu musel podat formální žádost podle čl. 11 odst. 2.

4.Projekt výroby technologií pro nulové čisté emise nacházející se v Unii, který přispívá k dosažení cílů stanovených v čl. 1 odst. 1 a který využívá buď inovační fond ETS, nebo je součástí významných projektů společného evropského zájmu, evropských vodíkových údolí nebo vodíkové banky, pokud fondy podporují investice do výrobních kapacit odpovídajících technologii uvedené v příloze, je členskými státy na žádost předkladatele projektu uznán za strategický projekt pro nulové čisté emise podle čl. 11 odst. 3, aniž by předkladatel projektu musel podat formální žádost podle čl. 11 odst. 2.

Článek 11
Žádost a uznání

1.Žádosti o uznání technologických projektů pro nulové čisté emise za strategické projekty pro nulové čisté emise předkládá předkladatel projektu příslušnému členskému státu.

2.Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje všechny níže uvedené náležitosti:

a)příslušné důkazy o splnění kritérií stanovených v čl. 10 odst. 1 nebo 2;

b)podnikatelský plán hodnotící finanční životaschopnost projektu v souladu s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa.

3.Žádost uvedenou v odstavci 1 posoudí členské státy do jednoho měsíce spravedlivým a transparentním postupem. Nevydají-li členské státy v této lhůtě rozhodnutí, znamená to schválení projektu.

4.Komise může ke schváleným projektům zaujmout stanovisko. V případě zamítnutí žádosti členským státem má žadatel právo předložit žádost Komisi, která ji posoudí do 20 pracovních dnů.

5.Pokud Komise na základě svého posouzení v souladu s odstavcem 4 potvrdí zamítnutí žádosti členským státem, oznámí žadateli svůj závěr dopisem. Pokud se posouzení Komise a členského státu liší, projedná dotyčný projekt Platforma pro nulové čisté emise v Evropě.

6.Pokud Komise nebo členský stát zjistí, že strategický projekt pro nulové čisté emise prošel podstatnými změnami nebo že již nesplňuje kritéria stanovená v čl. 10 odst. 1 nebo 3, nebo pokud bylo jeho uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace, informuje o tom dotčeného předkladatele projektu. Po slyšení předkladatele projektu může členský stát zrušit rozhodnutí, kterým se projektu uděluje status strategického projektu pro nulové čisté emise.

7.Projekty, které se již neuznávají za strategický projekt pro nulové čisté emise, ztrácejí veškerá práva spojená s tímto statusem podle tohoto nařízení.

8.Komise zřídí a udržuje otevřeně dostupný registr strategických projektů pro nulové čisté emise.

Článek 12

Prioritní status strategických projektů pro nulové čisté emise

1.Předkladatelé projektů a všechny orgány, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné vydávat různá povolení a oprávnění týkající se plánování, projektování a výstavby nemovitostí, včetně energetické infrastruktury, zajistí, aby u strategických projektů pro nulové čisté emise proběhly tyto postupy co nejrychleji v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

2.Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené právem Unie, přiznají členské státy strategickým projektům pro nulové čisté emise status nejvyššího možného národního významu, je-li takový status ve vnitrostátním právu zaveden, a v rámci povolovacích postupů, včetně postupů pro posuzování vlivů na životní prostředí, a pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, s nimi budou při územním plánování odpovídajícím způsobem nakládat.

3.Má se za to, že strategické projekty pro nulové čisté emise mají přínos k bezpečnosti dodávek strategických technologií pro nulové čisté emise v Unii, a jsou tudíž ve veřejném zájmu. Pokud jde o vlivy na životní prostředí, na něž se vztahují čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. i) směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES, strategické projekty pro nulové čisté emise v Unii se považují za projekty veřejného zájmu a lze je považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedených směrnicích.

4.Veškeré postupy řešení sporů, soudní spory, odvolání a opravné prostředky související se strategickými projekty pro nulové čisté emise před vnitrostátními soudy, tribunály, panely, včetně mediace nebo rozhodčího řízení, jsou-li ve vnitrostátním právu zavedeny, se považují za naléhavé, jestliže vnitrostátní právní předpisy takové postupy pro naléhavé případy stanoví a v jimi daném rozsahu, a za předpokladu, že budou dodržena běžně použitelná práva jednotlivců nebo místních komunit na obhajobu, se tohoto postupu pro naléhavé případy případně účastní předkladatelé strategických projektů pro nulové čisté emise.

Článek 13
Doba trvání povolovacího postupu u strategických projektů pro nulové čisté emise

1.Povolovací postup nesmí v případě strategických projektů pro nulové čisté emise překročit žádnou z těchto lhůt:

a)9 měsíců na výstavbu strategických projektů pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou nižší než 1 GW;

b)12 měsíců na výstavbu strategických projektů pro nulové čisté emise s roční výrobní kapacitou vyšší než 1 GW;

c)18 měsíců pro všechna nezbytná povolení k provozování úložiště v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

2.U strategických technologií pro nulové čisté emise, u nichž se roční výrobní kapacita neměří v GW, nesmí povolovací postup trvat déle než 12 měsíců.

3.V případě rozšiřování výrobní kapacity ve stávajících výrobních zařízeních se lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 zkrátí na polovinu.

4.Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby neposkytnutí odpovědi ze strany relevantních správních orgánů v příslušných lhůtách uvedených v tomto článku vedlo ke konkrétním průběžným krokům, které budou považovány za schválené, s výjimkou případů, kdy konkrétní záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Rady 92/43/EHS nebo směrnice 2000/60/ES, směrnice 2008/98/ES, směrnice 2009/147/ES, směrnice 2010/75/EU, 2011/92/EU nebo směrnice 2012/18/EU, nebo určení, zda je takové posouzení vlivů na životní prostředí nezbytné a příslušná posouzení dosud nebyla provedena, nebo jestliže ve vnitrostátním právním systému neexistuje zásada tichého správního schválení. Toto ustanovení se nevztahuje na konečná rozhodnutí o výsledku procesu, která musí být výslovná. Všechna rozhodnutí se zveřejní.

Článek 14 
Urychlení provádění

1.Komise a členské státy podniknou kroky k urychlení a soustředění soukromých investic do strategických projektů pro nulové čisté emise. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 SFEU, může k těmto činnostem patřit podpora strategických projektů pro nulové čisté emise, které se při přístupu k financování potýkají s obtížemi, a koordinace této podpory.

2.Členské státy mohou poskytovat strategickým projektům pro nulové čisté emise administrativní podporu s cílem usnadnit jejich rychlé a účinné provádění, včetně toho, že poskytnou:

a)pomoc s cílem zajistit dodržování platných správních povinností a povinností týkajících se podávání zpráv;

b)pomoc předkladatelům projektů s cílem dále zlepšit přijetí projektu ze strany veřejnosti.

Článek 15
Koordinace financování

1.Platforma pro nulové čisté emise v Evropě zřízená v článku 28 projedná finanční potřeby a překážky strategických projektů pro nulové čisté emise, případné osvědčené postupy, zejména za účelem rozvoje přeshraničních dodavatelských řetězců EU, zvláště na základě pravidelných výměn s příslušnými průmyslovými aliancemi.

2.Platforma pro nulové čisté emise v Evropě na žádost předkladatele strategického projektu pro nulové čisté emise projedná, jak může být financování jeho projektu dokončeno a poskytne poradenství, přičemž zohlední již zajištěné finanční prostředky a zváží alespoň tyto skutečnosti: 

a)další soukromé zdroje financování;

b)podpora prostřednictvím zdrojů skupiny Evropské investiční banky nebo jiných mezinárodních finančních institucí, včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj;

c)stávající nástroje a programy členských států, včetně nástrojů a programů vnitrostátních podpůrných bank a institucí;

d)příslušné podpůrné a finanční programy Unie.

Kapitola III
Kapacita pro injektáž CO2

Článek 16
Cílová kapacita Unie pro injektáž CO2

Do roku 2030 bude dosaženo roční injektážní kapacity v objemu nejméně 50 milionů tun CO2 v úložištích nacházejících se na území Evropské unie, v jejích výlučných ekonomických zónách nebo na jejím kontinentálním šelfu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, jež nejsou kombinována s terciární těžbou uhlovodíků.

Článek 17
Transparentnost údajů o skladovací kapacitě CO2

1.Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy:

a)zpřístupní veřejnosti údaje o oblastech, v nichž mohou být na jejich území povolena úložiště CO2;

b)uloží subjektům, které na jejich území drží povolení ve smyslu čl. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES 71 , povinnost zpřístupnit veřejnosti veškerá geologická data týkající se těžebních lokalit, které byly vyřazeny z provozu nebo jejichž vyřazení z provozu bylo oznámeno příslušnému orgánu;

c)pro účely písmene a) zahrnují tyto údaje alespoň informace požadované ve Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030.

2.Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každý rok předloží každý členský stát Komisi zprávu popisující:

a)probíhající projekty zachycování CO2 a odhad odpovídajících potřeb injektážních a skladovacích kapacit;

b)projekty skladování CO2 probíhající na jeho území, včetně stavu povolení podle směrnice 2009/31/ES, očekávaných termínů konečného rozhodnutí o investici a uvedení do provozu;

c)vnitrostátní podpůrná opatření, která by mohla být přijata za účelem urychlení projektů uvedených v písmenech a) a b).

Článek 18
Příspěvek schválených producentů ropy a zemního plynu

1.Každý subjekt, který je držitelem povolení ve smyslu čl. 1 bodu 3 směrnice 94/22/ES má za úkol poskytnout individuální příspěvek k celounijnímu cíli dostupné kapacity pro injektáž CO2 stanovenému v článku 16. Tyto jednotlivé příspěvky se vypočítají poměrným způsobem na základě podílu každého subjektu na produkci ropy a zemního plynu v Unii od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a sestávají z kapacity pro injektáž CO2 v úložišti povoleném v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého a dostupné na trhu do roku 2030.

2.Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost členské státy určí a oznámí Evropské komisi subjekty uvedené v odstavci 1 a jejich objemy produkce ropy a zemního plynu od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023.

3.Po obdržení zpráv předložených podle čl. 17 odst. 2 upřesní Komise po konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami podíl příspěvku subjektů uvedených v odstavci 1 k cíli Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030.

4.Do dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží subjekty uvedené v odstavci 1 Komisi plán, v němž podrobně uvedou, jak hodlají splnit svůj příspěvek k cíli Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030. Tyto plány:

a)potvrdí příspěvek subjektu vyjádřený cílovým objemem nových kapacit pro ukládání a injektáž CO2 uvedených do provozu do roku 2030;

b)uvedou prostředky a milníky pro dosažení cílového objemu.

5.K dosažení cílového objemu dostupné kapacity pro injektáž mohou subjekty uvedené v odstavci 1 učinit kterýkoli z těchto kroků:

a)rozvíjet projekty ukládání CO2 samostatně nebo ve spolupráci;

b)uzavřít dohody s jinými subjekty uvedenými v odstavci 1;

c)uzavřít dohody s třetími stranami, jimiž jsou developeři nebo investoři zabývající se projekty ukládání, za účelem splnění svého příspěvku.

6.Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každý rok předloží subjekty uvedené v odstavci 1 Komisi zprávu s podrobným popisem pokroku při plnění svého příspěvku. Komise tyto zprávy zveřejní.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem doplnění tohoto nařízení ohledně:

a)způsobů, jakými jsou zohledněny dohody mezi subjekty uvedenými v odstavci 1 a investicemi do úložné kapacity ve vlastnictví třetích stran za účelem splnění jejich individuálního příspěvku podle odst. 5 písm. b) a c);

b)obsahu zpráv uvedených v odstavci 6.

Kapitola IV
Přístup na trhy

Článek 19
Příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních

1.Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé budou při zadávání zakázek na technologii pro nulové čisté emise uvedenou v příloze v zadávacím řízení vycházet z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která má nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, obsahuje přinejmenším příspěvek k udržitelnosti a odolnosti v souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU nebo 2014/25/EU a platnými odvětvovými právními předpisy, jakož i s mezinárodními závazky Unie, včetně Dohody o vládních zakázkách a dalších mezinárodních dohod, jimiž je Unie vázána.

2.Příspěvek nabídky k udržitelnosti a odolnosti je založen na těchto kumulativních kritériích, která musí být objektivní, transparentní a nediskriminační:

a)environmentální udržitelnost nad rámec minimálních požadavků platných právních předpisů;

b)je-li třeba vyvinout inovativní řešení, dopad a kvalita prováděcího plánu, včetně opatření k řízení rizik;

c)případně příspěvek nabídky k integraci energetického systému;

d)příspěvek nabídky k odolnosti, s přihlédnutím k podílu výrobků pocházejících z jediného zdroje dodávek, jak je stanoveno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 72 , z nichž více než 65 % dodávek této konkrétní technologie pro nulové čisté emise v Unii pochází z posledního roku, za který jsou k dispozici údaje v době konání nabídkového řízení.

3.Aniž je dotčeno použití čl. 41 odst. 3 směrnice 2014/23/EU, čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24/EU nebo čl. 82 odst. 5 směrnice 2014/25/EU, aby byla kritériím uvedeným v odst. 2 písm. a) a b) přidělena vyšší váha, přidělí veřejní zadavatelé a zadavatelé danému příspěvku na udržitelnost a odolnost nabídky váhu, která bude mezi 15 % a 30 % kritéria pro zadání zakázky.

4.Veřejný zadavatel nebo zadavatel není v případě technologií pro nulové čisté emise povinen uplatnit hlediska související s udržitelností a odolností příspěvku, pokud by jej jejich uplatnění zavazovalo k pořízení neúměrně nákladného zařízení nebo zařízení, jehož technické vlastnosti se odlišují od stávajících zařízení, což by vedlo k neslučitelnosti a technickým obtížím při provozu a údržbě. Rozdíly v nákladech přesahující 10 % mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé považovat za nepřiměřené. Tímto ustanovením není dotčena možnost vyloučit mimořádně nízké nabídky podle článku 69 směrnice 2014/24/EU a článku 84 směrnice 2014/25/EU ani nejsou dotčena jiná kritéria pro zadání zakázky podle právních předpisů EU, včetně sociálních aspektů podle čl. 30 odst. 3 a čl. 36 odst. 1, druhého pododstavce směrnice 2014/23/EU, čl. 18 odst. 2 a čl. 67 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 36 odst. 2 a čl. 82 odst. 2 směrnice 2014/24/EU.

Článek 20
Aukce za účelem využívání obnovitelných zdrojů energie

1.Aniž je dotčen článek 4 směrnice (EU) 2018/2001 a články 107 a 108 Smlouvy a mezinárodní závazky Unie, včetně Dohody o vládních zakázkách a dalších mezinárodních dohod, jimiž je Unie vázána, členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů posoudí příspěvek k udržitelnosti a odolnosti podle čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení při vytváření kritérií pro určení pořadí nabídek při aukcích, jejichž cílem je podpořit výrobu nebo spotřebu energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/2001.

2.Příspěvku na udržitelnost a odolnost se přikládá váha mezi 15 % a 30 % kritérií pro udělení zakázky, aniž je tím ovlivněna možnost přiznat vyšší váhu kritériím uvedeným v čl. 19 odst. 2 písm. a) a b), je-li to podle právních předpisů Unie možné, a jakémukoli limitu pro necenová kritéria stanovená podle pravidel státní podpory.

3.Členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů nejsou povinny uplatnit hlediska týkající se příspěvku technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti, pokud by jejich uplatnění zavazovalo tento orgán či subjekt k pořízení neúměrně nákladného zařízení nebo zařízení, jehož technické vlastnosti se odlišují od stávajících zařízení, což by vedlo k neslučitelnosti a technickým obtížím při provozu a údržbě. Rozdíly v nákladech přesahující 10 % mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé považovat za nepřiměřené.

Článek 21
Jiné formy veřejné intervence

1.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy a článek 4 směrnice 2018/2001 73 a v souladu s mezinárodními závazky Unie, členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů při rozhodování o zavedení režimů pro domácnosti nebo spotřebitele, které je motivují k nákupu konečných produktů technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze, je koncipují tak, aby příjemce při nákupu konečných výrobků s vysokou mírou udržitelnosti a odolnosti, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2, podpořili dodatečnou přiměřenou finanční náhradou.

2.Dodatečná finanční náhrada poskytnutá orgány v souladu s odstavcem 1 v důsledku uplatnění kritérií uvedených v čl. 19 odst. 2 písm. b), c) a d) nepřesáhne 5 % nákladů konečného produktu technologie pro nulové čisté emise pro spotřebitele.

3.Při navrhování a provádění systému, na který se vztahuje odstavec 1, vychází orgán z otevřeného, nediskriminačního a transparentního postupu pro posouzení přínosu výrobků dostupných na trhu k odolnosti a udržitelnosti. O účast v systému je kdykoli oprávněn požádat jakýkoli konečný produkt technologie pro nulové čisté emise. Orgán stanoví u výrobků minimální požadovaný počet bodů pro získání způsobilosti k dodatečné finanční náhradě v rámci režimu podpory.

4.Členské státy zveřejní na jediné volně přístupné internetové stránce veškeré informace týkající se režimů podle čl. 21 odst. 1, a to pro každý příslušný produkt technologie pro nulové čisté emise.

Článek 22
Koordinace iniciativ v oblasti přístupu na trhy

1.Komise případně poskytne pokyny ke kritériím pro posouzení přínosu dostupných výrobků, na něž se vztahují formy veřejné intervence podle článků 19, 20 a 21, k odolnosti a udržitelnosti.

2.Komise zpřístupní a pravidelně aktualizuje seznam konečných produktů každé z technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze, rozdělený podle podílu na dodávkách do Unie pocházejících z různých třetích zemí v posledním roce, za který jsou k dispozici údaje.

3.Platforma pro nulové čisté emise v Evropě projedná opatření přijatá členskými státy za účelem provádění článků 19 a 21 a výměny osvědčených postupů, mimo jiné pokud jde o praktické používání kritérií vymezujících příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávání veřejných zakázek, nebo režimy motivující k nákupu konečných produktů technologie pro nulové čisté emise.

Kapitola V
Zlepšování dovedností pro vytváření kvalitních pracovních míst

Článek 23
Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise

1.Komise podpoří, mimo jiné poskytnutím počátečního financování, zřízení evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise, jejichž cílem je:

a)vytvářet vzdělávací programy, jejich obsah a učební a školicí materiály pro odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti vývoje, výroby, instalace, uvádění do provozu, provozu, údržby a recyklace technologií pro nulové čisté emise, surovin, jakož i na podporu kapacit veřejných orgánů, které jsou příslušné k vydávání povolení a oprávnění dle kapitoly II a veřejných zadavatelů dle kapitoly IV tohoto nařízení;

b)umožnit a podporovat využívání vzdělávacích programů, jejich obsahu a materiálů ze strany poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy školitelů, a rozvíjet mechanismy k zajištění kvality odborné přípravy nabízené poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v členských státech na základě výše uvedených vzdělávacích programů, jejich obsahu a materiálů;

c)rozvíjet a zavádět certifikáty, včetně mikrocertifikátů, s cílem usnadnit transparentnost získaných dovedností a zvýšit přenositelnost mezi pracovními místy, přeshraniční mobilitu pracovní síly a podpořit sladění s příslušnými pracovními místy prostřednictvím nástrojů, například sítě evropských služeb zaměstnanosti (EURES) a EURAXESS.

2.Evropské akademie průmyslu pro nulové čisté emise musí bojovat proti genderovým stereotypům a věnovat zvláštní pozornost potřebě získat pro trh práce více žen a mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Článek 24

Regulovaná povolání v průmyslových odvětvích pro nulové čisté emise a uznávání odborné kvalifikace

1.Do 31. prosince 2024 a každé dva roky poté členské státy určí, zda jsou vzdělávací programy vypracované evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise rovnocenné konkrétní kvalifikaci požadované hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným činnostem v rámci určitého povolání s konkrétním přínosem z hlediska průmyslu pro nulové čisté emise. Členské státy zajistí, aby výsledky posouzení byly zveřejněny a snadno dostupné online.

2.Dospěje-li členský stát k závěru, že rovnocennost popsaná v prvním pododstavci tohoto článku existuje, usnadní uznávání certifikátů vydaných poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy na základě vzdělávacích programů vypracovaných akademiemi podle kapitoly I hlavy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES 74 , pokud držitel tohoto certifikátu požádá o přístup k regulovanému povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, jež má obzvláštní význam pro odvětví pro nulové čisté emise, a to tím, že uzná certifikát jako dostatečný doklad o dosažené kvalifikaci.

3.Je-li přístup k povolání obzvláštního významu pro odvětví pro nulové čisté emise regulován ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, vynasnaží se členské státy o vytvoření společného souboru minimálních znalostí, dovedností a schopností nezbytných k výkonu tohoto konkrétního povolání za účelem zřízení společného rámce odborné přípravy uvedeného v čl. 49a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, jež umožní automatické uznávání kvalifikací. Návrhy podle čl. 49a odst. 3 směrnice 2005/36/ES může rovněž předkládat platforma pro nulové čisté emise. 

Článek 25
Platforma pro nulové čisté emise v Evropě a dovednosti

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě uvedená v článku 28 podporuje dostupnost a využívání dovedností v oblasti technologií pro nulové čisté emise a u příslušných orgánů a veřejných zadavatelů uvedených v kapitole II a kapitole IV prostřednictvím těchto úkolů:

1)napomáhat Komisi při posuzování, průběžném sledování a předvídání poptávky a nabídky pracovní síly se soubory dovedností vyžadovanými v oblasti technologií pro nulové čisté emise, dostupnosti a využívání odpovídajících příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě, případně při formování činností evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise;

2)sledovat činnost evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise a poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, kteří nabízejí vzdělávací programy vytvořené akademiemi, podporovat součinnost s dalšími iniciativami a projekty v oblasti dovedností na vnitrostátní a unijní úrovni a zajišťovat dohled;

3)napomáhat mobilizaci zúčastněných stran, včetně průmyslu, sociálních partnerů a poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy, při zavádění vzdělávacích programů vypracovaných evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise;

4)napomáhat zavádění a uznávání certifikátů evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise v členských státech s cílem podpořit uznávání dovedností a sladění dovedností a pracovních míst, mimo jiné podporou platnosti a přijímání certifikátů na trhu práce Evropské unie;

5)usnadňovat rozvoj evropských profesních profilů sestávajících ze společného souboru znalostí, dovedností a kompetencí pro klíčová povolání v oblasti technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné na základě vzdělávacích programů vypracovaných evropskými akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise, a případně s využitím terminologie podle klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) s cílem usnadnit transparentnost a mobilitu mezi pracovními místy a přes hranice vnitřního trhu;

6)podporovat odpovídající pracovní podmínky na pracovních místech v průmyslových odvětvích technologií pro nulové čisté emise, aktivaci mladých lidí, žen a starších osob na trhu práce pro průmyslová odvětví technologií pro nulové čisté emise a přilákání kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, a tím dosáhnout rozmanitější pracovní síly;

7)usnadňovat užší koordinaci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem zvýšit dostupnost dovedností v oblasti technologií pro nulové čisté emise, mimo jiné přispěním k politikám Unie a členských států, které jsou zaměřeny na přilákání nových talentů ze třetích zemí.

Kapitola VI
Inovace

Článek 26
Regulační pískoviště pro nulové čisté emise

1.Členské státy mohou z vlastního podnětu zřídit regulační pískoviště pro nulové čisté emise, která umožní vývoj, zkoušky a validaci inovativních technologií pro nulové čisté emise v kontrolovaném reálném prostředí po omezenou dobu, a to před jejich uvedením na trh nebo do provozu, čímž se posílí vzdělávání v oblasti regulace a potenciální rozšiřování a širší zavádění. Členské státy zřídí regulační pískoviště pro nulové čisté emise v souladu s odstavcem 1 na žádost jakékoli společnosti, která vyvíjí inovativní technologie pro nulové čisté emise, splňuje kritéria způsobilosti a výběru uvedená v odst. 4 písm. a) a byla vybrána příslušnými orgány na základě výběrového řízení uvedeného v odst. 4 písm. b).

2.Náležitosti a podmínky pro zřízení a provoz regulačních pískovišť pro nulové čisté emise podle tohoto nařízení se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle článku 36. Tyto náležitosti a podmínky v co největší míře podporují flexibilitu příslušných vnitrostátních orgánů při zřizování a provozování jejich regulačních pískovišť pro nulové čisté emise, podporují inovace a učení v oblasti regulace a zejména zohledňují zvláštní okolnosti a kapacity zúčastněných malých a středních podniků, včetně začínajících podniků. Prováděcí akty uvedené v odstavci 3 obsahují společné hlavní zásady týkající se těchto otázek:

a)způsobilost a výběr pro účast v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise;

b)postup pro zažádání o regulační pískoviště pro nulové čisté emise, účast v něm, jeho sledování, opuštění a uzavření, včetně plánu pro použití v pískovišti a zprávy o ukončení činnosti;

c)podmínky platné pro účastníky.

3.Účastí v regulačních pískovištích pro nulové čisté emise nejsou dotčeny dohledové a nápravné pravomoci orgánů vykonávajících dohled nad pískovištěm. Zkoušky, vývoj a validace inovativních technologií pro nulové čisté emise se provádí pod přímým dohledem a vedením příslušných orgánů. Příslušné orgány vykonávají své dohledové pravomoci flexibilně v mezích příslušných právních předpisů, přičemž přizpůsobí stávající regulační postupy a využijí svůj prostor k uvážení při provádění a prosazování právních ustanovení u konkrétního projektu regulačního pískoviště pro nulové čisté emise s cílem odstranit překážky, zmírnit regulační zátěž, snížit regulační nejistotu a podpořit inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

4.Je-li to relevantní pro dosažení cíle tohoto článku, zváží příslušné orgány, zda neumožnit odchylku nebo neudělit výjimky v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy. Příslušné orgány zajistí, aby plán pro použití v pískovišti zajistil dodržení klíčových cílů a základních požadavků právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů. Příslušné orgány zajistí, aby veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí zjištěná během vývoje a zkoušek inovativních technologií pro nulové čisté emise byla sdělena veřejnosti a aby výsledkem bylo okamžité pozastavení procesu vývoje a zkoušení, dokud nebude toto riziko zmírněno. Pokud se příslušné orgány domnívají, že navrhovaný projekt představuje mimořádná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, širší populace nebo životního prostředí, zejména proto, že se týká zkoušek, vývoje nebo validace s přítomností zvláště toxických látek, schválí plán pro použití v pískovišti až poté, co se přesvědčí, že byla zavedena odpovídající ochranná opatření odpovídající zjištěnému výjimečnému riziku.

5.Za předpokladu, že účastník (účastníci) dodrží plán pro použití v pískovišti a podmínky své účasti vydané v souladu s tímto článkem a podle odstavce 2 a v dobré víře se řídí pokyny orgánů, neuloží orgány žádné správní pokuty ani jiné sankce za porušení platných právních předpisů Unie nebo členského státu týkajících se technologie pro nulové čisté emise, nad níž je v regulačním pískovišti vykonáván dohled.

6.Účastníci inovativního regulačního pískoviště pro nulové čisté emise nesou podle platných právních předpisů Unie a členských států o odpovědnosti nadále odpovědnost za veškerou škodu způsobenou třetím stranám v důsledku zkoušek prováděných v daném regulačním pískovišti.

7.Dobu trvání regulačního pískoviště pro nulové čisté emise lze stejným postupem prodloužit, a to po dohodě s příslušným vnitrostátním orgánem. 

8.Regulační pískoviště pro nulové čisté emise musí být navržena a realizována tak, aby tam, kde je to relevantní, usnadňovala přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány. Členské státy, které zavedly regulační pískoviště pro nulové čisté emise, koordinují své činnosti a spolupracují v rámci Platformy pro nulové čisté emise v Evropě s cílem sdílet příslušné informace. Každoročně předkládají Komisi zprávu o výsledcích provádění regulačních pískovišť, včetně osvědčených postupů, nabytých zkušeností a doporučení o jejich uspořádání a případně o uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v rámci regulačního pískoviště, a to způsobem přizpůsobeným účelům tohoto pískoviště.

Článek 27
Opatření pro malé a střední podniky 

1.Členské státy přijmou tato opatření:

a)poskytnou malým a středním podnikům přednostní přístup k inovativním regulačním pískovištím pro nulové čisté emise, pokud splňují podmínky způsobilosti stanovené v článku 26;

b)zorganizují činnosti zaměřené na zvyšování povědomí o účasti malých a středních podniků v regulačních pískovištích;

c)případně zřídí vyhrazený kanál pro komunikaci s malými a středními podniky, který bude poskytovat pokyny a reagovat na dotazy týkající se provádění článku 26.

2.Členské státy zohlední konkrétní zájmy a potřeby malých a středních podniků a poskytnou odpovídající administrativní podporu účasti v regulačních pískovištích. Aniž je dotčeno uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy, měly by členské státy informovat malé a střední podniky o dostupné finanční podpoře pro jejich činnosti v regulačních pískovištích.

Kapitola VII
Řízení

Článek 28
Zřízení a úkoly Platformy pro nulové čisté emise v Evropě

1.Zřizuje se Platforma pro nulové čisté emise v Evropě (dále jen „platforma“).

2.Platforma plní úkoly stanovené v tomto nařízení.

3.Platforma může poskytovat poradenství a pomáhat Komisi a členským státům v souvislosti s jejich opatřeními k dosažení cílů uvedených v kapitole I tohoto nařízení, s přihlédnutím k vnitrostátním plánům členských států v oblasti energetiky a klimatu předloženým podle nařízení (EU) 2018/1999 75 .

4.Komise a členské státy mohou v rámci platformy koordinovat svou činnost za účelem průmyslových partnerství pro nulové čisté emise a rovněž s příslušnými třetími zeměmi s cílem napomoci celosvětovému přijetí technologií pro nulové čisté emise a podpořit úlohu průmyslových kapacit Unie při přípravě celosvětového přechodu na čistou energii v souladu s celkovými cíli tohoto nařízení, jež vyplývají z článku 1 tohoto nařízení. Platforma může pravidelně projednávat:

a)jak zlepšit spolupráci mezi Unií a třetími zeměmi v celém hodnotovém řetězci technologií pro nulové čisté emise;

b)jak řešit necelní překážky obchodu, například prostřednictvím vzájemného uznávání posouzení shody nebo závazků k neuplatňování vývozních omezení;

c)které třetí země by měly mít prioritu při uzavírání průmyslových partnerství v oblasti nulových čistých emisí s přihlédnutím k těmto bodům:

i)potenciální příspěvek k bezpečnosti dodávek s přihlédnutím k jejich výrobní kapacitě v oblasti technologií pro nulové čisté emise;

ii)zda existují dohody o spolupráci mezi třetí zemí a Unií.

5.Členské státy podporují Komisi při provádění opatření, jež jsou v průmyslovém partnerství v oblasti nulových čistých emisí stanovena pro účely spolupráce. Cílem průmyslových partnerství v oblasti nulových čistých emisí bude usnadnit obchod mezi účastníky, mimo jiné upřednostněním nezbytných investic v rámci Unie a ve třetích zemích, posílením odolnosti a udržitelnosti podpůrných hodnotových řetězců a zaručením rovných podmínek.

Článek 29
Struktura a fungování Platformy pro nulové čisté emise v Evropě

1.Platforma se skládá z členských států a Komise. Předsedá jí zástupce Komise.

2.Každý členský stát jmenuje do platformy zástupce na vysoké úrovni. Je-li to relevantní z hlediska funkce a odborných znalostí, může mít členský stát ve vztahu k různým úkolům souvisejícím s činností platformy více než jednoho zástupce. Každý člen platformy má náhradníka.

3.Na návrh Komise přijme platforma prostou většinou svých členů svůj jednací řád.

4.Platforma se schází pravidelně, aby zajistila účinné plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení. V případě potřeby se platforma schází na odůvodněnou žádost Komise nebo prosté většiny svých členů.

5.Komise je platformě nápomocna prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu.

6.Platforma může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly. 

7.Platforma přizve zástupce Evropského parlamentu, aby se jako pozorovatelé účastnili jejích zasedání, včetně stálých nebo dočasných podskupin uvedených v odstavci 6. 

8.Je-li to vhodné, může platforma nebo Komise přizvat na zasedání platformy a podskupin odborníky a jiné třetí strany nebo je požádat o písemné příspěvky.

9.Platforma přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými a obchodně citlivými informacemi a jejich zpracování.

10.Platforma vynaloží maximální úsilí k dosažení konsensu.

11.Platforma koordinuje stávající průmyslové aliance a spolupracuje s nimi.

Článek 30
Skloubení s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu

Členské státy zohlední toto nařízení při přípravě svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací předkládaných podle článků 3, 9 a 14 nařízení (EU) 2018/1999, zejména pokud jde o rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“ energetické unie, a při předkládání dvouletých zpráv o pokroku v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení.

Kapitola VIII
Sledování

Článek 31
Sledování

1.Komise průběžně sleduje:

a)pokrok Unie s ohledem na cíle Unie uvedené v článku 1 a související dopad tohoto nařízení;

b)pokrok, pokud jde o cíl kapacity pro injektáž CO2 na úrovni Unie uvedený v článku 16.

2.Členské státy a vnitrostátní orgány jimi určené k tomuto účelu shromažďují a poskytují údaje a jiné důkazy požadované podle odst. 1 písm. a) a b). Shromažďují a Komisi každoročně podávají údaje zejména o:

a)vývoji technologií pro nulové čisté emise a tržních trendů, včetně průměrných výrobních investičních nákladů a výrobních nákladů a tržních cen příslušných technologií pro nulové čisté emise;

b)výrobní kapacitě technologií pro nulové čisté emise a souvisejících činnostech, včetně údajů o zaměstnanosti a dovednostech a pokroku při dosahování cílů pro rok 2030 uvedených ve 13. bodě odůvodnění;

c)hodnotě a objemu dovozu technologií pro nulové čisté emise do Unie a jejich vývozu z Unie;

d)průměrné době trvání povolovacích řízení podle tohoto nařízení;

e)druzích a počtech povolení udělených na vnitrostátní úrovni za posledních 12 měsíců;

f)množství povolovacích postupů dokončených, pozastavených nebo zrušených za posledních 12 měsíců a druhů překážek, které se vyskytly v případě jejich přerušení nebo zrušení;

g)počtu pískovišť zřízených za posledních 12 měsíců;

h)množství CO2 uloženého trvale pod zemí v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

3.Tato data zahrnují alespoň informace požadované ve Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030.

4.První zprávu zašle každý členský stát Komisi na konci května roku následujícího po dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Následující zprávy se zasílají každoročně do konce května.

5.Členské státy rovněž předávají údaje shromážděné podle odstavce 2 tohoto článku národním statistickým úřadům a Eurostatu pro účely sestavování a zveřejňování statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 76 . Členské státy určí vnitrostátní orgán odpovědný za předávání údajů národním statistickým úřadům a Eurostatu.

6.Na základě zpráv předložených podle odstavce 2 tohoto článku sleduje Komise pokrok Unie uvedený v odst. 1 písm. a) a každoročně zveřejňuje související doporučení jako součást výročních zpráv o konkurenceschopnosti čistých technologií podle čl. 35 odst. 2 písm. m) nařízení (EU) 2018/1999.

7.Na základě návrhů žádostí o povolení předložených podle článku 10 směrnice 2009/31/ES a zpráv předložených podle čl. 17 odst. 2, čl. 18 odst. 4 a 6 tohoto nařízení sleduje Komise pokrok při dosahování celounijního u kapacity pro injektáž CO2 uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku a každoročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Kapitola IX
Závěrečná ustanovení

Článek 32
Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 za účelem změny způsobů, jimiž jsou zohledněny dohody mezi subjekty uvedenými v čl. 18 odst. 1 a investicemi do úložné kapacity ve vlastnictví třetích stran za účelem splnění jejich individuálního příspěvku stanoveného v čl. 18 odst. 5, jakož i obsahu zpráv uvedených v čl. 18 odst. 6.

Článek 33
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 32 je Komisi svěřena na období pěti let počínaje [datum začátku použitelnosti]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 32 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 32 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 34
Postup projednávání ve výboru 

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

Článek 35
Hodnocení

1.Do [tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních.

2.Hodnocení posoudí, zda se podařilo dosáhnout cílů tohoto nařízení stanovených v článku 1 a jeho dopad na podnikové uživatele, zejména malé a střední podniky, koncové uživatele a cíle Zelené dohody pro Evropu.

3.Hodnocení zohlední výsledek procesu sledování, jak je uveden v článku 31.

4.Příslušné orgány členských států poskytnou Komisi veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat k vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

Článek 36
Nakládání s důvěrnými informacemi

1.Informace získané v průběhu provádění tohoto nařízení se použijí pouze pro účely tohoto nařízení a jsou chráněny příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

2.Členské státy a Komise zajistí ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých, důvěrných a utajených informací získaných a vytvořených při uplatňování tohoto nařízení, včetně doporučení a opatření, která mají být přijata, v souladu s právem Unie a s příslušným vnitrostátním právem.

3.Členské státy a Komise zajistí, aby bez předchozího písemného souhlasu původce nedošlo ke snížení stupně utajení nebo k odtajnění utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení.

4.Pokud členský stát usoudí, že předkládání souhrnných informací v souvislosti s článkem 18 může přesto ohrozit jeho zájmy v oblasti národní bezpečnosti, může vznést námitku proti předložení informací Komisí, a to prostřednictvím odůvodněného oznámení.

5.Komise a vnitrostátní orgány, jejich úředníci, zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů zajistí důvěrnost informací, které získali při výkonu svých úkolů a činností. Tato povinnost se rovněž vztahuje na všechny zástupce členských států, pozorovatele, odborníky a další účastníky, kteří se účastní zasedání platformy podle článku 29.

Článek 37
Změna nařízení (EU) č. 2018/1724

Nařízení (EU) 2018/1724 se mění takto:

1)v příloze I se v prvním sloupci doplňuje nový řádek „R. Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“;

2)v příloze I se ve druhém sloupci v řádku „R. Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňuje nový bod, který zní:

„1. informace o povolovacím postupu“;

„2. finanční a investiční služby“;

„3. možnosti financování na úrovni Unie nebo členských států“;

„4. podpůrné služby pro podniky, mimo jiné včetně přiznání k dani z příjmu právnických osob, místních daňových právních předpisů a pracovního práva“;

3)v příloze II se v prvním sloupci doplňuje nový řádek „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“;

4)v příloze II se ve druhém sloupci v řádku „Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise“ doplňují nové body, které znějí:

„Postupy pro všechna příslušná správní povolení k plánování, výstavbě, rozšíření a provozování projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně stavebních povolení, povolení pro chemické látky a pro sítě a posouzení vlivů na životní prostředí a oprávnění, jsou-li vyžadována, a zahrnující všechny administrativní žádosti a řízení“.

5)v příloze II se ve druhém sloupci v řádku „Projekty výroby pro nulové čisté emise“ doplňuje nový bod, který zní:

„Veškeré výstupy týkající se řízení od potvrzení platnosti žádosti až po oznámení komplexního rozhodnutí o výsledku řízení odpovědným příslušným vnitrostátním orgánem“;

6)V příloze III se doplňuje nový bod, který zní:

„8) Příslušné vnitrostátní orgány jednající jako jediné kontaktní místo podle článku 4 nařízení [aktu o průmyslu pro nulové čisté emise]“.

Článek 38
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne ... [první den následující po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie].

Použije se ode dne [datum vstupu v platnost]. Do [dva roky ode dne začátku použitelnosti tohoto nařízení] se čl. 19 odst. 2 písm. a), b) a c) použije pouze na smlouvy uzavírané centrálními zadavateli ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 16 směrnice 2014/24/EU a čl. 2 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/25/EU a na zakázky, jejichž hodnota se rovná 25 milionům EUR nebo je vyšší.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Povaha návrhu/podnětu se týká: 

☒ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 77  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☒ časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 78

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–⌧    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–⌧    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–⌧    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–⌧    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Energy Technology Perspectives (Evropské technologické perspektivy) (2023), Mezinárodní energetická agentura.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, Brusel, COM(2023) 62 final ze dne 1. února 2023.

(3)    Energy Technology Perspectives (Evropské technologické perspektivy) (2023), Mezinárodní energetická agentura.

(4)     The rise of European Clean Tech – Report (Zpráva o vzestupu evropských čistých technologií) , https://dealroom.co/uploaded/2022/04/Dealroom-Talis-Climate-Tech-Europe-2022.pdf

(5)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 ze dne 11. prosince 2019.

(6)    Úř. věst.: Vložte do textu číslo nařízení aktu o kritických surovinách a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum a název uvedeného nařízení a příslušný odkaz na Úřední věstník.

(7)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(10)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě. COM(2021) 550 ze dne 14. července 2021.

(11)    Například podíl elektromobilů na počtu nově prodaných vozů v Evropě roste a očekává se, že v roce 2021 bude činit 14 %.

(12)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Cesta ke zdravé planetě pro všechny, Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final ze dne 12. května 2021.

(13)    Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35).

(14)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém evropském programu inovací, COM(2022) 332 final ze dne 5. července 2022.

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(16)    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES, COM/2022/142 final ze dne 30. března 2022.

(17)     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_23_232

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).

(20)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(21)    Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36).

(22)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, COM(2022) 222 final ze dne 18. května 2022.

(23)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech), COM/2022/46 final ze dne 8.února 2022.

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).

(26)    V rámci zprávy o stavu energetické unie podle článku 35 a čl. 35 odst. 2 písm. m) nařízení (EU) 2018/1999.

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(29)    Úř. věst. C [...], [...], s. [...]

(30)    Úř. věst. C [...], [...], s. [...]

(31)    Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(33)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě. COM(2021) 550 ze dne 14. července 2021.

(34)    Doporučení Rady o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, přijaté dne 16. června 2022 jako součást balíčku „Fit for 55“.

(35)    Sdělení Komise ze dne 18. května 2022 Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Plán REPowerEU, COM/2022/230 final ze dne 18. května 2022.

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(37)    Hloubková analýza na podporu sdělení Komise (2018/773) Čistá planeta pro všechny. Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky.

(38)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU pro solární energii, SWD(2022) 148 final ze dne 18. května 2022.

(39)    Podle cílů REPowerEU stanovených v plánu REPowerEU, COM/2022/230 final, a doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise Provádění akčního plánu RepowerEU: Investiční potřeby, vodíkový akcelerátor a dosažení cílů pro biometan, který je připojen k tomuto dokumentu. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán REPowerEU, SWD/2022/230 final ze dne 18. května 2022.

(40)    Členské státy aktualizují své vnitrostátní plány na období 2021–2030 do června 2023 (návrhy plánů) a června 2024 (konečné plány). Viz článek 14 a požadavky kapitoly 2 a přílohy I nařízení (EU) 2018/1999.

(41)     Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 (2022/C 495/24) , (Úř. věst. C 495, 29.12.2022, s. 24).

(42)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, Brusel, COM/2023/62 final ze dne 1. února 2023.

(43)    Oznámení Komise „Sociální nakupování – Průvodce zohledňováním sociálních hledisek při zadávání veřejných zakázek (2. vydání)“, C(2021) 3573 final.

(44)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES, COM/2022/142 final ze dne 30. března 2022.

(45)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020, COM(2020) 798 final ze dne 10. prosince 2020.

(46)    Rozhodnutí Rady 2014/115/EU ze dne 2. prosince 2013 o uzavření Protokolu o změně Dohody o vládních zakázkách (Úř. věst. L 68, 7.3.2014, s. 1).

(47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(49)    Sdělení Komise: Pokyny k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami, Brusel, C(2019) 5494 final ze dne 24. července 2019.

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).

(52)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU pro solární energii, COM(2022) 221 final ze dne 18. května 2022.

(53)

   Pracovní dokument útvarů Komise: Určení potřeb Evropy v oblasti oživení – Průvodní dokument ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci, Určení potřeb Evropy v oblasti oživení, SWD(2020) 98 final ze dne 27. května 2020.

(54)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).

(55)    Sdělení Komise Pokyny k plánům pro oživení a odolnost v souvislosti s plánem REPowerEU, 2023/C 80/01 (Úř. věst. 80, 3.3.2023, s. 1).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(59)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(60)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(61)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(62)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované znění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(63)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(64)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(65)    Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Společné výzkumné středisko, plán strategických energetických technologií, Úřad pro publikace, 2019, https://data.europa.eu/doi/10.2777/04888.

(66)    „energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(67)    „udržitelnými alternativními palivy“ paliva, na něž se vztahuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (COM/2021/561 final) a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě (COM/2021/562 final).

(68)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(69)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(70)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

(71)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).

(72)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(73)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(74)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(75)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(76)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(77)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(78)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(79)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(80)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(81)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(82)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(83)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(84)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(85)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(86)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“.

(87)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(88)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(89)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(90)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(91)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(92)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(93)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.