Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02001R1260-20040501

    Consolidated text: Council Regulation (EC) No 1260/2001 of 19 June 2001 on the common organisation of the markets in the sugar sector

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1260/2004-05-01

    2001R1260 — CS — 01.05.2004 — 003.001


    Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

    ►B

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1260/2001

    ze dne 19. června 2001

    o společné organizaci trhů v odvětví cukru

    (Úř. věst. L 178, 30.6.2001, p.1)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      No

    page

    date

    ►M1

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 680/2002 ze dne 19. dubna 2002,

      L 104

    26

    20.4.2002

    ►M2

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2196/2003 ze dne 16. prosince 2003,

      L 328

    17

    17.12.2003

    ►M3

    NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 39/2004 ze dne 9. ledna 2004,

      L 6

    16

    10.1.2004


    Ve znění:

    ►A1

    Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

      L 236

    33

    23.9.2003




    ▼B

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1260/2001

    ze dne 19. června 2001

    o společné organizaci trhů v odvětví cukru



    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

    s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

    s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Má-li společná zemědělská politika řádně fungovat, musí zahrnovat společnou organizaci trhů v odvětví cukru, vztahující se zejména na cukr a přímé náhražky tekutého cukru, tj. isoglukózu a inulinový sirup.

    (2)

    Je nezbytné přijmout opatření ke stabilizaci trhu s cukrem, aby bylo možné dosáhnout cílů společné zemědělské politiky, a zejména aby pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny ve Společenství byly nadále poskytovány potřebné záruky v oblasti zaměstnanosti a životní úrovně. Tohoto cíle lze dosáhnout, bude-li intervenčním agenturám umožněno nakupovat cukr. Za tímto účelem je třeba stanovit pro nedeficitní oblasti intervenční cenu pro bílý cukr, jakož i intervenční cenu pro surový cukr, a pro jednotlivé deficitní oblasti stanovit každý rok odvozenou intervenční cenu pro bílý cukr a případně i pro surový cukr. Intervenční cena musí být stanovena v takové výši, která pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny zajistí přiměřené příjmy a zároveň bude respektovat zájmy spotřebitelů. Tyto cenové záruky poskytované na cukr se vztahují rovněž na sirupy z cukru, jako je isoglukóza a inulinový sirup, jejichž ceny se stanovují na základě cen cukru. Vzhledem k finanční perspektivě a rozpočtovým pravidlům přijatým Evropskou radou v Berlíně v březnu roku 1999 by cenová podpora v odvětví cukru měla být stanovena na celou dobu trvání tohoto nového režimu.

    (3)

    Intervenční cena musí být stanovena pro bílý cukr a surový cukr standardní jakosti, kterou je tudíž nutné definovat. Tato standardní jakost by měla odpovídat průměrné jakosti dosahované u cukru, který je produkován ve Společenství, a měla by být stanovena na základě kritérií používaných v odvětví cukru. Rovněž musí být možné, aby uvedená standardní jakost byla přezkoumávána, zejména s ohledem na požadavky obchodu a na vývoj technologie analytických metod.

    (4)

    Zeměpisná poloha francouzských zámořských departementů vyžaduje, aby pro cukr vyráběný v těchto departementech byla přijata vhodná opatření.

    (5)

    Intervenční agentury nesmí narušovat výše uvedené cenové záruky, a proto musí prodávat cukr za cenu vyšší než je intervenční cena, pokud není cukr určen k vývozu v nezměněném stavu nebo ve formě zpracovaných výrobků, nebo jako krmivo v živočišné výrobě. Tato norma neumožňuje, aby cukr určený ve Společenství k lidské spotřebě byl poskytován dobročinným organizacím. Z tohoto důvodu je vhodné tento postup umožnit, a to za předpokladu, že půjde o úzce zaměřené akce naléhavé pomoci, jejichž účelem je zajistit zásobování a které zároveň představují humanitární činnost. Účinnost těchto opatření závisí na tom, jak rychle se realizují, a proto je nutné stanovit nejvhodnější postup.

    (6)

    Stejně jako škroby je i cukr komoditou, kterou lze využít v chemickém průmyslu při výrobě podobných produktů. Je třeba zajistit harmonický rozvoj využívání těchto základních produktů. Měl by být zaveden režim produkčních náhrad, který umožní prodej cukru ve větším množství, než tomu bylo dosud; za tímto účelem by uvedené produkty mohly být poskytovány uvedenému průmyslu za snížené ceny.

    (7)

    Je nezbytné, aby tento právní předpis zajistil přijatelné záruky jak zpracovatelům, tak producentům těchto základních produktů. Z tohoto důvodu je nutné stanovit na základě výtěžnosti, kterou lze ve Společenství odhadovat na 130 kg bílého cukru na tunu cukrové řepy standardní jakosti, minimální ceny za cukrovou řepu A, která se zpracovává na cukr A, a za cukrovou řepu B určenou ke zpracování na cukr B, kterou mají zaplatit výrobci cukru při nákupu cukrové řepy kromě základní ceny odvozené od intervenční ceny za bílý cukr a kromě příjmů podniků z prodeje melasy, které lze odhadovat na 7,61 eur ze 100 kg; tato částka vychází z ceny melasy odhadované na 8,21 eur za 100 kg a z nákladů na zpracování a dodání cukrové řepy do zpracovatelských závodů.

    (8)

    K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností producentů a pěstitelů je nutné stanovit specifické nástroje, a zejména přijmout standardní právní předpisy Společenství upravující smluvní vztahy mezi odběrateli a dodavateli cukrové řepy, jakož i vhodná opatření upravující tyto vztahy při obchodování s cukrovou třtinou. Ustanovení, která se týkají obvyklého trvání dodávek a jejich časového odstupňování, sběrných center cukrové řepy, nákladů na dopravu, míst převzetí, odebírání vzorků, vracení řízků nebo placení přiměřené náhrady, jakož i lhůt pro úhradu záloh, ovlivňují skutečnou cenu, kterou prodejce za cukrovou řepu získá. Kvůli rozdílnosti přírodních, hospodářských a technických podmínek je velmi obtížné sjednotit v celém Společenství podmínky nákupu cukrové řepy. V současné době existují v tomto odvětví dohody mezi producenty nebo organizacemi producentů a organizacemi pěstitelů. Rámcová ustanovení by měla pouze stanovit minimální záruky, které potřebují jak pěstitelé řepy, tak daný zpracovatelský průmysl k zajištění hladkého fungování cukrovarnického průmyslu; pro dohody v rámci cukrovarnictví by měla existovat možnost odchylky od některých pravidel uvedených v příloze III.

    (9)

    Důvody, které vedly Společenství k přijetí systému produkčních kvót pro cukr, isoglukózu a inulinový sirup, trvají i nadále. Uvedený systém však byl upraven tak, aby odpovídal nejnovějším výsledkům rozvoje výroby, aby poskytl Společenství nástroje, které by spravedlivým, avšak účinným způsobem zajistily, aby sami producenti plně hradili náklady na odbyt přebytků, které vznikají v důsledku vyšší produkce v porovnání se spotřebou ve Společenství, a aby odpovídal závazkům Společenství vyplývajícím z dohod přijatých v rámci mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola (dále jen „dohody GATT“) a schválených rozhodnutím č. 94/800/ES ( 4 ).

    (10)

    Dohoda o zemědělství uzavřená na základě dohod GATT (dále jen „dohoda“) zejména požaduje, aby Společenství postupně snižovalo podporu vývozu zemědělských produktů, a to především u cukru, na který se vztahují produkční kvóty. Dohoda stanoví snižování podpory vývozu během přechodného období, jak z hlediska dotovaného množství, tak z hlediska výše podpory. Při úpravě záruk je v prvé řadě nutné určit, v jakém poměru bude rozdíl zjištěný v daném hospodářském roce mezi objemem, který by bylo možné v rámci Společenství vyvézt, a množstvím stanoveným v dohodě rozdělen mezi cukr, isoglukózu a inulinový sirup podle procentuálních poměrů, které představují kvóty těchto produktů v rámci celkové kvóty stanovené ve Společenství pro všechny tři produkty. Tento systém by se však měl uplatňovat pouze po omezenou dobu a měl by být považován za přechodný. S ohledem zejména na finanční perspektivu a rozpočtová pravidla přijatá Evropskou radou v Berlíně v březnu 1999, jakož i na nutnost vzít v úvahu pokrok v jednáních v rámci Světové obchodní organizace (WTO) musí být v hospodářských letech 2001/02 až 2005/06 režim kvót nadále používán.

    (11)

    Společná organizace trhů v odvětví cukru je v prvé řadě založena na zásadě, že producenti musí nést plnou finanční odpovědnost za ztráty vzniklé v každém hospodářském roce při prodeji té části kvótované produkce Společenství, která převyšuje vnitřní spotřebu, a v druhé řadě je založena na režimu cenových záruk pro zajištění odbytu, které jsou rozlišeny podle produkčních kvót přidělených každému podniku. V odvětví cukru se kvóty jednotlivým podnikům přidělují na základě jejich skutečné produkce během určeného referenčního období.

    (12)

    Vzhledem k tomu, že závazky týkající se snížení podpory vývozu byly přijaty během přechodného období, je nezbytné zachovat základní množství cukru a isoglukózy, jakož i kvóty pro inulinový sirup na stávající úrovni; musí však být možné upravit příslušné záruky podle potřeby, aby Společenství mohlo plnit své závazky vyplývající z dohody, a současně brát v úvahu základní faktory, které ovlivňují situaci v odvětví cukru ve Společenství. Měl by být zachován systém samofinancování tohoto odvětví prostřednictvím dávek z produkce, jakož i režim produkčních kvót.

    (13)

    Producenti by tak nadále měli nést finanční odpovědnost za úhradu základní dávky z veškeré produkce cukru A a B, která však nesmí přesáhnout 2 % intervenční ceny za bílý cukr, jakož i za úhradu dávky B na produkci cukru B, která může představovat maximálně 37,5 % uvedené ceny. Za určitých okolností se na úhradě těchto příspěvků podílejí také výrobci isoglukózy a inulinového sirupu. Uvedené limity dávek neumožňují za zmíněných okolností dosáhnout v každém hospodářském roce plného samofinancování odvětví, a proto je vhodné stanovit pro tyto případy doplňkové dávky.

    (14)

    V zájmu rovného zacházení se musí tato doplňková dávka vypočítat pro každý podnik zvlášť podle jeho podílu na příjmech z dávek z výroby, které zaplatil v daném hospodářském roce. Proto je nutné stanovit pro Společenství jako celek určitý koeficient, který v daném hospodářském roce představuje poměr mezi celkovou zjištěnou ztrátou a celkovými příjmy z dávek z výroby. Dále je nezbytné vymezit podmínky, za kterých se prodejci cukrové řepy a cukrové třtiny musí podílet na úhradě ztráty v daném hospodářském roce.

    (15)

    V jakémkoliv hospodářském roce může spotřeba, výroba, dovoz, zásoby, převody do dalšího období a průměrná ztráta, která pravděpodobně v režimu samofinancování vznikne, dosáhnout takové úrovně, že produkční kvóty přidělené jednotlivým podnikům v odvětví cukru způsobí, že objem vývozu překročí úroveň stanovenou v dohodě. Proto je třeba záruky spojené s kvótami upravovat v každém hospodářském roce tak, aby Společenství mohlo plnit své závazky.

    (16)

    Po rozdělení na cukr, isoglukózu a inulinový sirup musí následovat další rozdělení podle jednotlivých členských států, aby byl k dispozici přehled o zárukách souvisejících s kvótami přidělenými výrobním podnikům v jednotlivých členských státech a aby změna záruk neohrozila stávající rovnováhu v oblasti kvót a podílu na nákladech. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit pro každý členský stát koeficient srážky u záruk A a B na základě maximálních nákladů odpovídajících těmto zárukám. Každý členský stát by měl poté provést rozdělení mezi jednotlivé podniky na základě záruk vyplývajících pro každý podnik z jeho vlastních kvót.

    (17)

    Kvóty A a B ovlivňuje fúze nebo zcizení podniků, zcizení jednoho ze závodů určitého podniku tímto podnikem, ukončení činnosti podniku nebo jednoho z jeho výrobních závodů. Je nezbytné stanovit podmínky, za kterých mohou členské státy měnit kvóty dotyčných podniků a zároveň zajistit, aby změny kvót podniků vyrábějících cukr nepoškozovaly zájmy pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny.

    (18)

    Vzhledem k nutnosti umožnit, aby ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny byly provedeny určité strukturální změny v období, kdy mají být uplatňovány uvedené kvóty, je nezbytné ponechat členským státům určitý manévrovací prostor pro změnu kvót podniků, a to nejvýše v rozmezí 10 %. S ohledem na zvláštní podmínky existující v odvětví cukru ve Španělsku, Itálii a francouzských zámořských departementech se však toto omezení nebude v uvedených regionech uplatňovat, pokud zde bude probíhat restrukturalizace.

    (19)

    Přidělení produkčních kvót podnikům je jedním ze způsobů, jak producentům zajistit ceny platné ve Společenství, jakož i odbyt pro jejich produkci, a proto je třeba při převodech kvót v rámci produkčních oblastí brát v úvahu zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

    (20)

    Odbyt cukru a isoglukózy na vnitřním trhu Společenství by měl vzrůst, a je tudíž nezbytné umožnit, aby cukr a isoglukóza určené ke zhotovení výrobků pro jiné než potravinářské účely ve Společenství byly za stanovených podmínek vyčleněny z produkčních kvót ve smyslu systému kvót.

    (21)

    Vytvoření trhu Společenství pro cukr, isoglukózu a inulinový sirup vyžaduje, aby byl na vnějších hranicích Společenství zaveden společný obchodní režim. Obchodní režim zahrnující dovozní cla a vývozní náhrady zajistí stabilizaci trhu Společenství, neboť zejména zabrání tomu, aby cenové výkyvy na světovém trhu ovlivňovaly ceny uvnitř Společenství. Proto je třeba při dovozu ze třetích zemí ukládat clo a při vývozu do těchto zemí poskytovat náhradu, aby se tak vyrovnal rozdíl mezi cenami na trhu s cukrem uvnitř Společenství a mimo Společenství, pokud ceny na světových trzích jsou nižší než ceny ve Společenství; určitou míru ochrany je nutné poskytnout rovněž odvětví zpracování isoglukózy a inulinového sirupu v rámci Společenství.

    (22)

    K zajištění řádného fungování tohoto obchodního režimu musí existovat možnost regulovat nebo zakázat režim aktivního zušlechťovacího styku, pakliže to vyžaduje situace na trhu.

    (23)

    Pro případ, že by v důsledku nedostatečných zásob na světovém trhu byly ceny na světovém trhu vyšší než ceny ve Společenství nebo pro případ, že by celé Společenství nebo část jeho členů měla potíže se zajištěním normálního zásobování, je nutné přijmout nezbytná opatření s cílem včas zabránit situaci, za které by regionální přebytky byly vyváženy do třetích zemí a neobvyklý růst cen ve Společenství by znemožnil zásobování spotřebitelů za přiměřené ceny.

    (24)

    Příslušné orgány musí být schopny stále sledovat pohyb zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi, aby dokázaly posoudit trendy a podle potřeby uplatňovaly opatření tohoto nařízení. Za tím účelem musí být zaveden režim dovozních a vývozních licencí, které se budou vydávat až po složení jistoty; tato jistota zaručí, že transakce, na kterou se licence vztahuje, bude skutečně provedena.

    (25)

    Systém cel umožňuje obejít se bez všech dalších opatření na ochranu vnějších hranic Společenství. Za výjimečných okolností však může mechanismus cen a celních poplatků selhat. Společenství musí mít možnost neprodleně přijmout nezbytná opatření, aby společný trh nezůstal v takových případech bez ochrany proti rušivým vlivům. Tato opatření musí být v souladu se závazky Společenství vyplývajícími z dohod GATT. Kromě toho musí existovat možnost dočasně pozastavit ukládání cla na určité výrobky v odvětví cukru, aby nedocházelo k potížím v zásobování trhu Společenství.

    (26)

    Ve Společenství byla provedena celková kontrola rafinerií cukru nacházejících se na jeho území. Při této kontrole se ukázalo, že má-li být zásobování rafinerií v celém Společenství plynulejší a rovnoměrnější než dosud, je třeba jasně stanovit, jaké jsou maximální tradiční předpokládané požadavky na dodávky surového cukru k rafinaci na bílý cukr v každém z dotyčných členských států, to jest ve Finsku, Francii, Portugalsku a Spojeném království, s využitím objektivních referenčních údajů a s ohledem na množství cukru určeného k přímé spotřebě v hospodářském roce 1994/95. Z tohoto důvodu je nutné zavést zvláštní preferenční opatření pro přístup na trh Společenství, která umožní rafineriím cukru dovézt za zvláštních podmínek určitá množství surového třtinového cukru původem ze zemí AKT podle protokolu č. 3 k příloze IV Dohody o partnerství uzavřené mezi AKT a ES, jakož i z Indie a ostatních států, s nimiž byly uzavřeny příslušné dohody. Tato množství musí být stanovena v rámci výše uvedených maximálních předpokládaných požadavků na základě předpokládaných dodávek, jakmile bude ukončena rafinace všech dostupných zásob surového třtinového a řepného cukru pocházejícího ze Společenství, jakož i preferenčního surového cukru a surového cukru pocházejícího ze zemí, které využívají celních kvót na základě obchodních koncesí udělených Společenstvím. S ohledem na závazky Společenství týkající se snížení podpory vývozu by mělo být omezeno množství cukru dováženého k pokrytí tradičních požadavků rafinerií.

    (27)

    Podle článku 1 uvedeného protokolu a článku 1 Dohody o třtinovém cukru mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indickou republikou musí být tato preferenční dovozní opatření uplatňována v rámci společné organizace trhů s cukrem.

    (28)

    Je nezbytné vytvořit mechanismus, který zajistí, že surový třtinový cukr dovezený na základě uvedených preferenčních opatření bude rafinován za co možná nejspravedlivějších podmínek hospodářské soutěže.

    (29)

    Rafinace cukru je významná činnost jak na celosvětové úrovni, tak v rámci Společenství, a to zejména v rafineriích upravujících surový cukr na bílý cukr. Z technického hlediska rafinace umožňuje získat ze surového třtinového cukru vysoce jakostní výrobky odpovídající požadavkům trhu. Kromě toho se tyto rafinerie nacházejí v oblastech s vysokou spotřebou. Z tohoto důvodu představují přístavní rafinerie Společenství důležitou součást průmyslu zpracovávajícího cukrovou řepu zejména ve Finsku, na pevninském území Portugalska, ve Spojeném království a v jižní a západní Francii.

    (30)

    Kontrola dodávek do přístavních rafinerií v celém Společenství ukázala, že je třeba umožnit zvláštní přednostní dovozy surového třtinového cukru, který pochází ze zemí AKT, signatářů protokolu č. 3, a z Indie, a to na základě zvláštních dohod uzavřených mezi Společenstvím a zeměmi uvedenými v protokolu č. 3 a/nebo jinými zeměmi, jakož i na základě odhadu požadavků Společenství, jakmile bude ukončena rafinace všech dostupných zásob surového třtinového a řepného cukru ve Společenství, preferenčního surového cukru a surového cukru pocházejícího ze zemí, které využívají celních kvót na základě obchodních koncesí udělených Společenstvím.

    (31)

    Do hospodářského roku 2000/01 dostávaly rafinerie od Společenství podporu na přizpůsobení na rafinaci preferenčního surového třtinového cukru a surového cukru z cukrové třtiny a cukrové řepy sklizené ve Společenství. Dosavadní zkušenosti ukazují, že je nezbytné tuto podporu nadále poskytovat a přijmout opatření umožňující upravit podporu tak, aby odrážela hospodářský vývoj v odvětví cukru, zejména obchodní marži při výrobě a rafinaci.

    (32)

    Pravděpodobně bude nezbytné přijmout určitá přechodná opatření, zejména na přelomu jednotlivých hospodářských let nebo v rámci jednoho hospodářského roku. Musí být tudíž vytvořeny podmínky umožňující přijímat vhodná opatření.

    (33)

    Je nezbytné stanovit postup pro úzkou součinnost mezi členskými státy a Komisí v rámci Řídícího výboru pro cukr, s cílem usnadnit provádění tohoto nařízení.

    (34)

    Pěstitelé a zpracovatelé cukrové řepy na jihu Itálie musí kvůli specifickým podmínkám a velikosti zemědělských podniků neustále řešit různé problémy. Pěstování cukrové řepy v této oblasti je nezbytné pro regeneraci půdy s obzvlášť vysokým obsahem jílu; jeho cílem je rovněž zabránit návratu k monokulturám. V příštích pěti hospodářských letech proto musí mít Itálie možnost poskytovat jižním regionům státní pomoc ve stejné výši a za stejných podmínek jako v hospodářském roce 2000/01. Pěstování cukrové třtiny ve Španělsku má v porovnání s ostatními plodinami své specifické problémy; kvůli zachování této produkce musí mít Španělsko možnost poskytovat v příštích pěti hospodářských letech státní podporu na pěstování cukrové třtiny ve stejné výši a za stejných podmínek jako v hospodářském roce 2000/01. Pěstování cukrové řepy v Portugalsku se musí neustále vyrovnávat s různými potížemi, neboť se jedná o zcela nové odvětví; vzhledem k těmto obtížím je nezbytné pěstitele cukrové řepy podporovat, aby zvyšovali produkci; Portugalsko proto musí mít možnost poskytovat v příštích pěti hospodářských letech státní podporu na pěstování cukrové řepy ve stejné výši a za stejných podmínek jako v hospodářském roce 2000/01. Kvůli klimatickým podmínkám je pěstování cukrové řepy ve Finsku velmi obtížné a úroda v jednotlivých letech se značně liší; Finsko by proto mělo mít možnost poskytovat paušální náhradu nákladů na skladování převedeného cukru C a měla by být stanovena prováděcí pravidla pro poskytování těchto náhrad.

    (35)

    S ohledem na cíle Společenství v oblasti ochrany životního prostředí musí členské státy navrhnout a realizovat vhodná opatření na ochranu životního prostředí, která považují za potřebná vzhledem k využívání zemědělské půdy k výrobě produktů uvedených v článku 1. V budoucnosti mohou členské státy zavést opatření na podporu produkce podle objektivních ekologických kritérií a připomenout producentům, že se musí řídit platnými právní předpisy. Členské státy musí předložit zprávu o vlivu vnitrostátních opatření v oblasti ochrany životního prostředí na zemědělskou produkci v odvětví cukru.

    (36)

    Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky ( 5 ) musí výdaje vzniklé členským státům při plnění závazků vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení hradit Společenství.

    (37)

    Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady č. 1999/468/ES zde dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 6 ).

    (38)

    Režim podpor, který toto nařízení zavádí, nahrazuje režim stanovený nařízením Rady (ES) č. 2038/1999 ze dne 13. září 1999 o společné organizaci trhů v odvětví cukru ( 7 ), které musí být zrušeno spolu s nařízeními (EHS) č. 206/68 ( 8 ), (EHS) č. 431/68 ( 9 ), (EHS) č. 447/68 ( 10 ), (EHS) č. 2049/69 ( 11 ), (EHS) č. 793/72 ( 12 ), (EHS) č. 741/75 ( 13 ), (EHS) č. 1358/77 ( 14 ), (EHS) č. 1789/81 ( 15 ), (EHS) č. 193/82 ( 16 ), (EHS) č. 1010/86 ( 17 ) a (EHS) č. 2225/86 ( 18 ), kterými byla stanovena příslušná prováděcí pravidla.

    (39)

    Nařízením (ES) č. 2038/1999 byl stanoven systém kompenzace nákladů na skladování. Režim, který toto nařízení zavádí, takový systém neobsahuje, a proto by měla být přijata přechodná ustanovení, která usnadní přechod od starého systému k novému. Za tímto účelem by za prvé měl být zůstatek podle starého systému náhrad nákladů na skladování, ať již kladný nebo záporný, převeden do režimu financování odbytu přebytečné produkce Společenství v odvětví cukru; za druhé, za účelem úhrady dávky na cukr uskladněný v den vstupu tohoto nařízení v platnost by měl být za den odbytu cukru považován poslední den hospodářského roku 2000/01.

    (40)

    Je nezbytné umožnit, aby byla přijata přechodná pravidla k usnadnění přechodu od režimu stanoveného nařízením (ES) č. 2038/1999 k novým opatřením zaváděným tímto nařízením,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



    Článek 1

    Rozsah působnosti a definice

    1.  Společná organizace trhů v odvětví cukru stanovená tímto nařízením se týká těchto výrobků:



    Kód KN

    Popis zboží

    a)  1701

    Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu

    b)  1212 91

    Cukrová řepa

    1212 92 00

    Cukrová trtina

    c)  1703

    Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru

    d)  1702 20

    Javorový cukr a javorový sirup

    1702 60 95

    1702 90 99

    Ostatní cukry v pevném stavu a cukrové sirupy bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktózy, glukózy, maltodextrinu a isoglukózy

    1702 90 60

    Umělý med, též smíšený s přírodním medem

    1702 90 71

    Karamel obsahující nejméně 50 % hmotnostních sacharózy v sušině

    2106 90 59

    Aromatizované nebo barvené cukrové sirupy jiné než sirupy z isoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu

    e)  2303 20

    Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady

    f)  1702 30 10

    1702 40 10

    1702 60 10

    1702 90 30

    Isoglukóza

    g)  2106 90 30

    Aromatizované nebo barvené isoglukózové sirupy

    h)  1702 60 90

    1702 90 80

    Inulinový sirup

    2.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    a) „bílým cukrem“ nearomatizovaný cukr, bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině nejméně 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou;

    b) „surovým cukrem“ nearomatizovaný cukr, bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou;

    c) „isoglukózou“ produkt získaný z glukózy nebo jejích polymerů obsahující nejméně 10 % hmotnostních fruktózy v sušině;

    d) „inulinovým sirupem“ přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktózy nebo fruktózy ve formě sacharózy;

    e) „cukrem A“ a „isoglukózou A“ jakékoliv množství cukru nebo isoglukózy vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty A daného podniku;

    f) „cukrem B“ a „isoglukózou B“ jakékoliv množství cukru nebo isoglukózy vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec kvóty A, avšak v rámci součtu kvót A a B daného podniku;

    g) „cukrem C“ a „isoglukózou C“ jakékoliv množství cukru nebo isoglukózy vyrobené za určitý hospodářský rok buď převyšující součet kvót A a B daného podniku, nebo podnikem, který žádnou kvótou nedisponuje;

    h) „cukrovou řepou A“ veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr A;

    i) „cukrovou řepou B“ veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr B;

    j) „inulinovým sirupem A“ jakékoliv množství inulinového sirupu vyjádřené jako ekvivalent cukru/isoglukózy, vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty A daného podniku;

    k) „inulinovým sirupem B“ jakékoliv množství inulinového sirupu vyjádřené jako ekvivalent cukru/isoglukózy, vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec kvóty A daného podniku, avšak v rámci součtu kvót A a B daného podniku;

    l) „inulinovým sirupem C“ jakékoliv množství inulinového sirupu vyjádřené jako ekvivalent cukru/isoglukózy, vyrobené za určitý hospodářský rok buď nad rámec součtu kvót A a B daného podniku, nebo podnikem, který žádnou kvótou nedisponuje;

    m) „hospodářským rokem“ období začínající dnem 1. července a končící dnem 30. června následujícího roku, a to pro všechny produkty uvedené v odstavci 1.



    HLAVA I

    VNITŘNÍ TRH



    KAPITOLA 1

    Ceny

    Článek 2

    1.  U bílého cukru pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06:

    a) intervenční cena činí 63,19 EUR/100 kg;

    b) odvozená intervenční cena se stanoví každý rok pro každou z deficitních oblastí.

    2.  Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 činí intervenční cena surového cukru 52,37 EUR/100 kg.

    Pokud je nutné prodávat surový cukr vyprodukovaný v deficitní oblasti, lze pro něj stanovit odvozenou intervenční cenu.

    3.  Intervenční ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nebalené zboží, ze závodu, naložené na dopravní prostředek, který si zvolil odběratel.

    Tyto ceny se vztahují na bílý cukr a surový cukr standardní jakosti podle přílohy I.

    4.  Postupem podle čl. 42 odst. 2 stanoví Komise každoročně odvozené intervenční ceny pro bílý cukr, v případě potřeby rovněž ceny pro surový cukr.

    Odvozené intervenční ceny se stanoví s ohledem na náklady na dopravu cukru z oblastí, kde je ho přebytek, do oblastí deficitních.

    Komise může stejným postupem změnit přílohu I.

    Článek 3

    1.  Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 činí základní cena cukrové řepy standardní jakosti 47,67 EUR za tunu dodanou do sběrného střediska.

    Standardní jakost cukrové řepy je popsána v příloze II.

    2.  Komise může postupem podle čl. 42 odst. 2 změnit přílohu II.

    Článek 4

    1.  Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06:

    a) minimální cena cukrové řepy A činí 46,72 EUR za tunu;

    b) podle čl. 15 odst. 5 činí minimální cena cukrové řepy B 32,42 EUR za tunu.

    2.  V oblastech, pro které je stanovena odvozená intervenční cena bílého cukru, se minimální ceny cukrové řepy A a cukrové řepy B zvyšují o částku, která se rovná rozdílu mezi odvozenou intervenční cenou pro danou oblast a intervenční cenou, přičemž tato částka se upravuje koeficientem 1,30.

    Článek 5

    1.  Aniž je dotčen článek 21 a opatření přijatá podle článku 14, výrobci cukru nakupující cukrovou řepu:

    a) vhodnou ke zpracování na cukr

    a

    b) určenou ke zpracování na cukr

    jsou povinni zaplatit alespoň minimální cenu, u které se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti uplatňuje přirážka nebo srážka.

    2.  Minimální cena uvedená v odstavci 1 odpovídá:

    a) v nedeficitních oblastech:

     minimální ceně za cukrovou řepu A, v případě cukrové řepy určené ke zpracování na cukr A,

     minimální ceně za cukrovou řepu B, v případě cukrové řepy určené ke zpracování na cukr B;

    b) v deficitních oblastech:

     minimální ceně za cukrovou řepu A upravené podle čl. 4 odst. 2, v případě cukrové řepy určené ke zpracování na cukr A,

     minimální ceně za cukrovou řepu B upravené podle čl. 4 odst. 2, v případě cukrové řepy určené ke zpracování na cukr B.

    3.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, jakož i cenové přirážky a srážky se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 6

    1.  Mezioborové dohody a smlouvy uzavírané mezi odběrateli a dodavateli cukrové řepy musí odpovídat standardním ustanovením uvedeným v příloze III tohoto nařízení, zejména těm ustanovením, která upravují podmínky nákupu, dodání a převzetí cukrové řepy, jakož i platební podmínky.

    2.  Podmínky nákupu cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavíranými mezi pěstiteli cukrové třtiny ve Společenství a producenty cukru ve Společenství.

    Podmínky pro nákup zemědělských surovin pro výrobu inulinového sirupu se řídí mezioborovými dohodami mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a producenty inulinového sirupu.

    3.  V případě potřeby se postupem podle čl. 42 odst. 2 stanoví prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2.

    4.  Pokud mezioborové dohody neexistují, může dotyčný členský stát přijmout na základě tohoto nařízení potřebná opatření na ochranu zájmů dotyčných stran.

    Dotyčné členské státy neprodleně informují Komisi o opatřeních přijatých podle prvního pododstavce.

    Článek 7

    1.  Během celého hospodářského roku a podle podmínek stanovených na základě odstavce 5 jsou intervenční agentury zřizované jednotlivými členskými státy s produkcí cukru povinny vykupovat veškerý nabízený bílý a surový cukr vyrobený v rámci určité kvóty z cukrové řepy a cukrové třtiny, která byla sklizena ve Společenství, pokud však před tím byla uzavřena smlouva o skladování dotyčného cukru mezi prodejcem a intervenční agenturou.

    Intervenční agentury vykupují za intervenční cenu nebo odvozenou intervenční cenu platnou v oblasti, v které se cukr nachází v okamžiku výkupu. Pokud se jakost cukru liší od standardní jakosti, pro kterou byla intervenční cena stanovena, musí být tato cena upravena pomocí přirážky nebo srážky v přiměřené výši.

    2.  Může být rozhodnuto poskytnout prémie na cukr, který se nachází v jedné ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a který již není vhodný k lidské spotřebě.

    3.  Bylo rozhodnuto poskytnout produkční náhradu pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a písm. f), na sirupy uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d), jakož i na chemicky čistou fruktózu (levulózu) kódu KN 1702 50 00 jako meziprodukt, pokud se tyto produkty nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a používají se k výrobě určitých výrobků chemického průmyslu.

    Náhrada se stanoví zejména na základě nákladů souvisejících s použitím dovezeného cukru, které by v případě zásobování světového trhu musel hradit chemický průmysl.

    4.  U cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech se poskytuje paušální podpora Společenství na zajištění jeho prodeje v evropských regionech Společenství. Tato podpora se týká:

     rafinace cukru vyrobeného v těchto departementech, kterou provádějí rafinerie na území evropských regionů Společenství, a to zejména na základě výnosnosti těchto departementů,

     dopravy cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech do evropských regionů Společenství, případně také jeho skladování v těchto departementech;

    paušální částky určené pro náklady na dopravu z jednotlivých departementů do evropských regionů Společenství zahrnují zejména:

     paušální částku představující dopravní náklady ze závodu do fáze FOB;

     paušální částku představující náklady na námořní dopravu od fáze FOB do fáze CIF evropské přístavy Společenství, jakož i příslušné náklady na pojištění.

    Pokud to vyžaduje zásobování rafinerií, mohou se na surový cukr vyrobený z cukrové řepy sklizené ve Společenství uplatnit opatření uvedená v prvním pododstavci.

    Pro účely tohoto článku se „rafinerií“ rozumí výrobní jednotka, jejíž jedinou činností je rafinace surového cukru nebo sirupů vyrobených před fází krystalizace.

    5.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2 a stanoví zejména:

     minimální požadavky na jakost a množství zakládající nárok na intervenci,

     cenové přirážky a srážky použitelné při intervenci,

     postupy a podmínky, za kterých intervenční agentury cukr přebírají,

     podmínky pro přiznání prémií a výši těchto prémií,

     podmínky pro přiznání produkčních náhrad a výši těchto náhrad,

     možnost omezit v případě potřeby produkční náhrady poskytované pro levulózu na celkové množství tohoto produktu, které stanoví Společenství,

     možnost přiznat produkční náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. h),

     opatření uvedená v odstavci 4.

    Článek 8

    V případě použití článku 31 přijme Komise postupem podle čl. 42 odst. 2 zvláštní intervenční opatření, jejichž cílem je přispět k zajištění zásobování Společenství nebo některé z jeho oblastí.

    Tato opatření však nesmějí vést k tomu, že by výrobci cukru ve Společenství byli povinni prodávat cukr intervenčním agenturám.

    Článek 9

    1.  Intervenční agentury mohou prodávat cukr pouze za cenu vyšší než je intervenční cena.

    Může však být rozhodnuto, že intervenční agentury prodávají cukr za cenu, která je stejná jako intervenční cena, popřípadě i nižší, pokud je cukr určen:

     k použití jako krmivo pro zvířata, nebo

     na vývoz, a to buď v nezměněném stavu, nebo po zpracování na výrobky uvedené v příloze I ke Smlouvě, nebo na zboží uvedené v příloze V k tomuto nařízení.

    2.  Odchylně od odstavce 1 však může být rozhodnuto, že intervenční agentury mají poskytnout nezpracovaný cukr, kterým disponují, dobročinným organizacím uznaným daným členským státem, popřípadě Komisí, pokud některý členský stát žádnou podobnou organizaci neuznává, a to za cenu, která je nižší než intervenční cena nebo zdarma, aby cukr zdarma distribuovaly k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství v rámci naléhavé potravinové pomoci.

    3.  Prováděcí pravidla k tomuto článku a rozhodnutí o poskytnutí cukru dobročinným organizacím podle odstavce 2 se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.



    KAPITOLA 2

    Kvóty

    Článek 10

    1.  Kapitola 2 se vztahuje na hospodářské roky 2001/02 až 2005/06.

    2.  Základní množství pro výrobu cukru A a B, isoglukózy a inulinového sirupu odpovídají základním množstvím uvedeným v čl. 11 odst. 2.

    3.  Je nutné dbát na to, aby Společenství plnilo své závazky vyplývající ze zemědělské dohody uzavřené podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy, a proto záruky na prodej cukru, isoglukózy a inulinového sirupu vyrobených v rámci kvótované produkce mohou být pro jeden hospodářský rok nebo více hospodářských let sníženy.

    4.  Pro účely použití odstavce 3 se zaručené kvótované množství stanoví do 1. října každého hospodářského roku na základě prognóz týkajících se výroby, dovozu, spotřeby, skladování, převodů, exportovatelného zůstatku, jakož i na základě průměrné ztráty, která musí být řešena v rámci systému samofinancování ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. d). Jestliže tyto prognózy ukáží, že exportovatelný zůstatek v daném hospodářském roce je vyšší než maximální množství stanovené v dohodě, zaručené množství se o zjištěný rozdíl sníží postupem podle čl. 42 odst. 2. Toto nadbytečné množství se dále rozdělí mezi cukr, isoglukózu a inulinový sirup na základě procentní sazby, kterou představuje součet kvót A a B pro každý produkt v rámci celého Společenství. Tato množství jsou dále rozepsána na jednotlivé členské státy a produkty pomocí příslušného koeficientu uvedeného v této tabulce:

    ▼M2



    Regiony

    Koeficient použitelný pro cukr vyjádřený v bílém cukru

    Koeficient použitelný pro isoglukosu v sušině

    Koeficient použitelný pro inulinový sirup jako ekvivalent cukr/isoglukosa

    cukr A

    cukr B

    isoglukosa A

    isoglukosa B

    inulinový sirup A

    inulinový sirup B

    HUBL (1)

    0,042563

    0,009139

    0,159218

    0,043784

    0,556265

    0,130955

    Česká republika

    0,010082

    0,000312

    Dánsko

    0,025064

    0,007384

    Německo

    0,207111

    0,063728

    0,073589

    0,017331

    Estonsko

    Řecko

    0,011379

    0,001138

    0,026809

    0,006314

    Španělsko

    0,024376

    0,001015

    0,117280

    0,012510

    Francie (metropolitní území) (2)

    0,196442

    0,058260

    0,043118

    0,011223

    0,058922

    0,013847

    Francie (zámořské departementy) (2)

    0,017779

    0,001901

    Irsko

    0,007142

    0,000714

    Itálie

    0,075996

    0,014293

    0,042216

    0,009941

    Kypr

    Lotyšsko

    0,001000

    0,000002

    Litva

    0,001506

    Maďarsko

    0,006192

    0,000019

    0,169295

    0,013265

    Malta

    Nizozemsko

    0,049189

    0,012974

    0,018921

    0,004456

    0,194365

    0,045646

    Rakousko

    0,020888

    0,004875

    Polsko

    0,046920

    0,002730

    0,032301

    0,002425

    Portugalsko (pevninské území)

    0,002140

    0,000214

    0,020622

    0,004857

    Portugalsko (autonomní region Azory)

    0,000357

    0,000036

    Slovensko

    0,007207

    0,000671

    0,067725

    0,009070

    Slovinsko

    0,001904

    0,000190

    Finsko

    0,005236

    0,000523

    0,016343

    0,001635

    Švédsko

    0,013199

    0,001320

    Spojené království

    0,040809

    0,004081

    0,059801

    0,015951

    (1)   Hospodářská unie belgicko-lucemburská.

    (2)   Podle druhého pododstavce čl. 12 odst. 3.

    ▼A1

    Tabulka s příslušnými koeficienty v předchozím pododstavci se upraví postupem podle čl. 42 odst. 2 s ohledem na základní množství stanovená v čl. 11 odst. 2.

    ▼B

    5.  Členský stát poté přidělí část rozdílu, která na něj připadá, jednotlivým výrobním podnikům usazeným na jeho území na základě poměru mezi jejich kvótami A a B pro daný produkt a základního množství A a základního množství B členského státu pro daný produkt.

    Cukr, isoglukóza a inulinový sirup vyrobené nad zaručené množství se považují za cukr C, isoglukózu C a inulinový sirup C.

    6.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, a to zejména pravidla pro snížení zaručeného množství a případně úpravu tohoto množství s ohledem na stanovení zaručeného množství pro následující hospodářský rok, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 11

    1.  Za podmínek stanovených touto kapitolou přidělí členský stát kvóty A a B všem podnikům vyrábějícím cukr, všem podnikům vyrábějícím isoglukózu a všem podnikům vyrábějícím inulinový sirup, které jsou usazeny na jeho území a kterým byla přidělena kvóta A a B na hospodářský rok 2000/01. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    2.  Pro účely přidělení kvót A a B uvedených v odstavci 1 se základní množství stanoví takto:

    1.   Základní množství A



    Regiony

    a)  Základní množství A pro cukr (1)

    b)  Základní množství A pro isoglukózu (2)

    c)  Základní množství A pro inulinový sirup (3)

    ▼A1

    Česká republika

    441 209

    ▼B

    Dánsko

    325 000,0

    Německo

    2 612 913,3

    28 643,3

    Řecko

    288 638,0

    10 435,0

    Španělsko

    957 082,4

    74 619,6

    Francie (metropolitní území)

    2 506 487,4

    15 747,1

    19 847,1

    Francouzské zámořské departementy

    463 872,0

    Irsko

    181 145,2

    Itálie

    1 310 903,9

    16 432,1

    ▼A1

    Lotyšsko

    66 400

    Litva

    103 010

    Maďarsko

    400 454

    127 627

    ▼B

    Nizozemsko

    684 112,4

    7 364,6

    65 519,4

    Rakousko

    314 028,9

    ▼A1

    Polsko

    1 580 000

    24 911

    ▼B

    Portugalsko (pevninské území)

    63 380,2

    8 027,0

    Autonomní oblast Azory

    9 048,2

    ▼A1

    Slovinsko

    48 157

    Slovensko

    189 760

    37 522

    ▼B

    Finsko

    132 806,3

    10 792,0

    Švédsko

    334 784,2

    Hospodářská unie belgicko-lucemburská

    674 905,5

    56 150,6

    174 218,6

    Spojené království

    1 035 115,4

    21 502,0

    (1)   V tunách bílého cukru.

    (2)   V tunách sušiny.

    (3)   V tunách sušiny, vyjádřeno jako ekvivalent bílého cukru/isoglukózy.

    2.   Základní množství B



    Regiony

    a)  Základní množství B pro cukr (1)

    b)  Základní množství B pro isoglukózu (2)

    c)  Základní množství B pro inulinový sirup (3)

    ▼A1

    Česká republika

    13 653

    ▼B

    Dánsko

    95 745,5

    Německo

    803 982,2

    6 745,5

    Řecko

    28 863,8

    2 457,5

    Španělsko

    39 878,5

    7 959,4

    Francie (metropolitní území)

    752 259,5

    4 098,6

    4 674,2

    Francouzské zámořské departementy

    46 372,5

    Irsko

    18 114,5

    Itálie

    246 539,3

    3 869,8

    ▼A1

    Lotyšsko

    105

    Maďarsko

    1 230

    10 000

    ▼B

    Nizozemsko

    180 447,1

    1 734,5

    15 430,5

    Rakousko

    73 297,5

    ▼A1

    Polsko

    91 926

    1 870

    ▼B

    Portugalsko (pevninské území)

    6 338,0

    1 890,3

    Autonomní oblast Azory

    904,8

    ▼A1

    Slovinsko

    4 816

    Slovensko

    17 672

    5 025

    ▼B

    Finsko

    13 280,4

    1 079,7

    Švédsko

    33 478,0

    Hospodářská unie belgicko-lucemburská

    144 906,1

    15 441,0

    41 028,2

    Spojené království

    103 511,5

    5 735,3

    (1)   V tunách bílého cukru.

    (2)   V tunách sušiny.

    (3)   V tunách sušiny, vyjádřeno jako ekvivalent bílého cukru/isoglukózy.

    3.  Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 až 6 a článek 12, kvóty A a B podniků vyrábějících cukr, podniků vyrábějících isoglukózu a podniků vyrábějících inulinový sirup jsou kvóty, které byly přiděleny členskými státy pro hospodářský rok 2000/01 před použitím čl. 26 odst. 5 nařízení (ES) č. 2038/1999 upraveny podle základních množství stanovených v odstavci 2 postupem podle čl. 10 odst. 5. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    4.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se podle potřeby stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 12

    1.  Členské státy mohou převádět kvóty A a B mezi podniky za podmínek stanovených v tomto článku a s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

    První pododstavec se nevztahuje na inulinový sirup.

    2.  Členské státy mohou snížit kvóty A a B každého podniku vyrábějícího cukr nebo isoglukózu a usazeného na jejich území nejvýše o 10 % kvóty A nebo kvóty B stanovené pro každý podnik podle článku 11.

    Desetiprocentní limit uvedený v prvním pododstavci se neuplatňuje v Itálii, Španělsku a francouzských zámořských departementech v případě, že jsou kvóty převáděny v rámci restrukturalizačních plánů v odvětví cukrové řepy, cukrové třtiny a cukru v dotyčném regionu, a to v míře nezbytné pro realizaci těchto plánů.

    Restrukturalizační plány a z nich vyplývající opatření, která se týkají kvót A a B, je třeba neprodleně sdělit Komisi.

    3.  Množství, o které jsou sníženy kvóty A a B, přidělí členské státy jinému podniku nebo několika jiným podnikům, které se nacházejí ve stejném regionu ve smyslu čl. 11 odst. 2 jako podniky, kterým byla tato množství odebrána, bez ohledu na skutečnost, zda mají nebo nemají vlastní kvótu.

    Francie však smí snížit kvóty A podniků usazených v zámořských departementech podle článku 11 nejvýše o 30 000 tun bílého cukru a takto odebrané množství může znovu přidělit jednomu podniku nebo několika podnikům usazeným na metropolitním území Francie. Kvóta A každého dotyčného podniku nesmí být po snížení nižší než průměrné množství cukru, které daný podnik vyráběl na základě svých kvót v každém z hospodářských roků 1977/78 až 1979/80.

    4.  Příloha IV stanoví prováděcí pravidla pro úpravy kvót v případě fúzí nebo zcizení podniků.

    5.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se v případě potřeby stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 13

    1.  Cukr C, který nebyl převeden podle článku 14, isoglukóza C a inulinový sirup C se nesmějí prodávat na vnitřním trhu Společenství a musí být vyvezeny v nezměněném stavu do 1. ledna následujícího po skončení daného hospodářského roku.

    Články 7, 27 a 33 se nevztahují na cukr C, isoglukózu C a inulinový sirup C.

    2.  Výjimečně a v rozsahu nezbytném pro zajištění zásobování Společenství cukrem může být rozhodnuto, že článek 33 se použije rovněž na cukr C. V takovém případě se zároveň rozhodne, že celé množství dotyčného cukru C může být definitivně prodáno na vnitřním trhu, aniž by se vybírala dávka podle odstavce 3 tohoto článku.

    3.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Tato pravidla stanoví zejména dávku, kterou je nutné uhradit za cukr C, isoglukózu C a inulinový sirup C uvedené v odstavci 1, pokud do stanoveného data není doloženo, že ve stanovené lhůtě byly uvedené produkty v nezměněném stavu vyvezeny.

    Článek 14

    1.  Každý podnik se může rozhodnout, že celé množství cukru vyrobené nad stanovenou kvótu nebo jeho část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považováno za součást produkce tohoto roku. Toto rozhodnutí je neodvolatelné.

    Každý podnik se může rozhodnout, že celý objem výroby cukru A a cukru B, která se po použití čl. 10 odst. 3 až 6 stala výrobou cukru C, nebo část této výroby převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Toto rozhodnutí je rovněž neodvolatelné. Mimo to pro ně neplatí žádné omezení, které může být případně stanoveno podle odstavce 4 tohoto článku.

    2.  Podniky, které se rozhodnou postupovat podle odstavce 1,

     sdělí dotyčnému členskému státu do 1. února množství cukru, která převádí do následujícího hospodářského roku a

     zaváží se, že příslušné nebo příslušná množství cukru budou skladovat po dobu 12 po sobě následujících měsíců od data, které bude stanoveno.

    Datum 1. února uvedené v první odrážce tohoto pododstavce je však nahrazeno:

    a) u podniků usazených ve Španělsku datem 15. dubna v případě produkce řepného cukru a datem 20. června v případě produkce třtinového cukru;

    b) u podniků usazených ve Spojeném království datem 15. února;

    c) u podniků usazených ve francouzských zámořských departementech Guadeloupe a Martinik datem 1. května.

    Pokud by konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce byla nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o převedení do následujícího hospodářského roku, pak může být převedené množství do 1. srpna následujícího hospodářského roku upraveno se zpětnou působností.

    3.  Pokud určitý region Společenství postihne přírodní katastrofa, například sucho nebo záplavy, může být postupem podle čl. 42 odst. 2 rozhodnuto o zkrácení doby povinného skladování uvedené ve druhé odrážce prvního pododstavce odstavce 2 pro takové množství cukru, které postačuje na zajištění normálního zásobování postižené oblasti.

    4.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, jimiž je možné omezit množství cukru, které lze převést do následujícího hospodářského roku, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Tato pravidla stanoví zejména dávku, kterou je nutné uhradit za množství cukru, které má být uskladněno podle druhé odrážky prvního pododstavce odstavce 2, avšak které se během doby povinného skladování prodá.

    Článek 15

    1.  Před koncem každého hospodářského roku je třeba zjistit:

    a) předpokládané množství cukru A a B, isoglukózy A a B a inulinového sirupu A a B vyrobeného během daného hospodářského roku;

    b) předpokládané množství cukru, isoglukózy a inulinového sirupu prodaného ke spotřebě v rámci Společenství v daném hospodářském roce;

    c) exportovatelný přebytek vypočtený tak, že od množství uvedeného pod písmenem a) se odečte množství uvedené pod písmenem b);

    d) předpokládanou průměrnou ztrátu nebo předpokládaný průměrný výnos z tuny cukru vyplývající ze závazků v oblasti vývozu, které musí být v daném hospodářském roce splněny.

    Tato průměrná ztráta nebo průměrný výnos se rovná rozdílu mezi celkovou výší náhrad a celkovou výší dávek odpovídajících celkové hmotnosti produktů vyvážených na základě daných závazků;

    e) předpokládanou celkovou ztrátu nebo předpokládaný celkový výnos stanovené tak, že přebytek uvedený v písmenu c) se vynásobí průměrnou ztrátou nebo průměrným výnosem podle písmene d).

    2.  Před koncem hospodářského roku 2005/06 a aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 až 6 se kumulovaně za hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 zjišťují tyto údaje:

    a) exportovatelný přebytek stanovený v závislosti na konečné produkci cukru A a B, isoglukózy A a B a inulinového sirupu A a B na jedné straně a konečném množství cukru, isoglukózy a inulinového sirupu prodaném za účelem spotřeby v rámci Společenství na druhé straně;

    b) průměrná ztráta nebo průměrný výnos z tuny cukru vyplývající z příslušných celkových závazků v oblasti vývozu a stanovené početní metodou popsanou v písmenu d), druhém pododstavci odstavce 1;

    c) celková ztráta nebo celkový výnos vypočtené tak, že přebytek podle písmene a) se vynásobí průměrnou ztrátou nebo průměrným výnosem podle písmene b);

    d) celková částka stanovených základních dávek z výroby a dávek B.

    Předpokládaná celková ztráta nebo předpokládaný celkový výnos podle odst. 1 písm. e) se upraví podle zjištěného rozdílu mezi částkami uvedenými v písmenech c) a d).

    3.  Pokud by údaje zjištěné podle odstavce 1, upravené podle odstavce 2 a aniž by byl dotčen čl. 18 odst. 1, znamenaly předpokládanou celkovou ztrátu, vydělí se tato ztráta předpokládaným množstvím cukru A a B, isoglukózy A a B a inulinového sirupu A a B, které má být vyrobeno v rámci daného hospodářského roku. Výsledná částka se předloží k úhradě producentům jako dávka ze základní výroby vztahující se na jejich produkci cukru A a B, isoglukózy A a B a inulinového sirupu A a B.

    Tato dávka však nesmí překročit:

     u cukru 2 % intervenční ceny za bílý cukr,

     u inulinového sirupu vyjádřeného jako ekvivalent cukru/isoglukózy při použití koeficientu 1,9 maximální částku, která se rovná částce použitelné na bílý cukr a

     u isoglukózy tu část dávky ze základní výroby, kterou hradí výrobci cukru.

    4.  Pokud maximální povolená dávka ze základní výroby plně nepokryje celkovou předpokládaným množstvím cukru B, isoglukózy B a inulinového sirupu B, které má být vyrobeno v rámci daného hospodářského roku. Výsledná částka se předkládá k úhradě producentům jako dávka B z jejich produkce cukru B, isoglukózy B a inulinového sirupu B.

    S výhradou odstavce 5 však tato dávka nesmí překročit:

     u cukru B 30 % intervenční ceny za bílý cukr,

     u inulinového sirupu B vyjádřeného jako ekvivalent cukru/isoglukózy při použití koeficientu 1,9 maximální částku, která se rovná částce použitelné na bílý cukr B a

     u isoglukózy B tu část dávky B, kterou hradí výrobci cukru.

    5.  Pokud z údajů zjištěných podle odstavce 1 vyplyne, že v důsledku stanovení maximální dávky ze základní výroby a maximální dávky B podle odstavců 3 a 4 nebude předvídatelná celková ztráta za daný hospodářský rok pravděpodobně vyrovnána očekávaným výnosem z dávek, pak maximální procentuální sazba uvedená v první odrážce odstavce 4 se v nezbytné míře upraví tak, aby pokryla celkovou ztrátu, aniž by však překročila 37,5 %.

    Upravená maximální procentuální sazba dávky B se stanoví na daný hospodářský rok do 15. září. V důsledku toho se rovněž upraví minimální cena za cukrovou řepu B uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b).

    6.  Při výpočtu celkové ztráty uvedené v odst. 1 písm. e) je nutné brát v úvahu všechny ztráty vyplývající z poskytnutí produkčních náhrad podle čl. 7 odst. 3.

    7.  Dávky uvedené v tomto článku vybírají jednotlivé členské státy.

    8.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2 a musí se týkat zejména:

     výše dávek, které mají být vybírány,

     upravené maximální procentuální sazby dávky B,

     upravené minimální ceny za cukrovou řepu B odpovídající upravené maximální procentuální sazbě dávky B.

    Článek 16

    1.  Pokud celková ztráta zjištěná v určitém hospodářském roce podle čl. 15 odst. 1 a odst. 2 není plně pokryta výnosem z dávek z výroby odpovídajících tomuto hospodářskému roku po použití čl. 15 odst. 3, 4 a 5, na úhradu zbývající části celkové ztráty se od producentů vybere doplňková dávka, aniž je dotčen článek 4.

    2.  Tato doplňková dávka se stanoví pro každý podnik vyrábějící cukr, každý podnik vyrábějící isoglukózu a každý podnik vyrábějící inulinový sirup tak, že celková částka, kterou má daný podnik uhradit jakožto dávky z výroby za daný hospodářský rok, se vynásobí určitým koeficientem. Tento koeficient představuje v rámci celého Společenství poměr, snížený o 1, mezi celkovou ztrátou zjištěnou podle čl. 15 odst. 1 a 2 za příslušný hospodářský rok a výnosy z dávek ze základní výroby a dávek B, které v daném hospodářském roce hradí výrobci cukru, isoglukózy a inulinového sirupu.

    3.  Příslušní výrobci uhradí doplňkovou dávku do 15. prosince následujícího po hospodářském roce, za který je dávka splatná.

    Výrobci cukru mohou od prodejců cukrové třtiny nebo cukrové řepy vypěstované ve Společenství požadovat, aby jim část takto stanovené doplňkové dávky proplatili. Tato částka získaná zpět nesmí být vyšší než maximální částka, kterou prodejci cukrové řepy a cukrové třtiny přispěli na úhradu dávky ze základní výroby a dávky B podle článku 15 za daný hospodářský rok, vynásobenou koeficientem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku.

    Proplácená částka podle druhého pododstavce se vztahuje na cukrovou řepu dodanou v průběhu daného hospodářského roku. Zainteresované strany se však mohou dohodnout na tom, že náhrada se proplatí za cukrovou řepu dodanou v průběhu následujícího hospodářského roku.

    4.  Výnosy z doplňkové dávky podle odstavce 1 tohoto článku se zahrnují mezi údaje zjišťované podle čl. 15 odst. 2.

    5.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pro stanovení koeficientu uvedeného v odstavci 2, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 17

    1.  Výrobci inulinového sirupu mohou od prodejců zemědělských surovin používaných k výrobě inulinového sirupu požadovat, aby jim proplatili část dávek ze základní výroby, část dávky B a doplňkové dávky, které museli uhradit. Tato částka získaná zpět nesmí být vyšší než maximální částka, kterou v daném hospodářském roce uhradili pěstitelé cukrové řepy; stanoví se mezioborovými dohodami nebo smlouvami na základě nákupní ceny zemědělských surovin dodaných pro výrobu inulinového sirupu v průběhu daného hospodářského roku.

    2.  Prováděcí pravidla k odstavci 1 se podle potřeby stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 18

    1.  Pokud se po použití článků 15 a 16 na hospodářský rok 2000/01 zjistí, že skutečná celková ztráta za uvedený hospodářský rok:

    a) není plně pokryta výnosy z dávky z výroby a případné doplňkové dávky, výsledná finanční zátěž se připočte k předpokládané celkové ztrátě podle čl. 15 odst. 1 písm. e) pro daný hospodářský rok;

    b) je nižší než výnosy z dávky z výroby a případné doplňkové dávky, daný rozdíl se odečte od předpokládané celkové ztráty, případně přičte k předpokládaným celkovým výnosům, na základě použití článků 15 a 16 na daný hospodářský rok.

    2.  Pokud je dávka ze základní výroby nižší než maximální částka podle čl. 15 odst. 3 nebo pokud je dávka B nižší než maximální částka podle čl. 15 odst. 4, v případě potřeby upravená podle čl. 15 odst. 5, musí výrobci cukru uhradit prodejcům cukrové řepy 60 % rozdílu mezi maximální částkou příslušné dávky a částkou skutečně uloženou k úhradě.

    Částka, která má být zaplacena za tunu cukrové řepy, se stanoví pro standardní jakost.

    Na tuto částku se vztahují cenové přirážky a srážky podle článku 5.

    3.  Výrobci cukru ve Společenství mohou od prodejců cukrové třtiny vypěstované ve Společenství požadovat, aby jim uhradili 60 % příslušné dávky z množství cukru, pro které byla dávka stanovena.

    4.  Na základě údajů od producentů cukru se musí členské státy přesvědčit o tom, že platby za cukrovou řepu odpovídají příslušným předpisům Společenství.

    5.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 19

    1.  Ve smlouvách o dodávce cukrové řepy určené k produkci cukru je nezbytné rozlišit, zda se množství, které se má z cukrové řepy vyrobit, týká:

    a) cukru A,

    b) cukru B,

    c) cukru jiného než cukru A nebo cukru B.

    Každý podnik vyrábějící cukr poskytne členskému státu, ve kterém cukr vyrábí, údaje o:

     množství cukrové řepy podle písmene a), na které uzavřel smlouvy před zasetím, jakož i obsah cukru, který tvoří základ těchto smluv, a

     odpovídající předpokládané výtěžnosti.

    Členské státy mohou požadovat další informace.

    2.  Bez ohledu na čl. 5 odst. 2 písm. b) jsou výrobci cukru, kteří nepodepsali před zasetím smlouvy o dodávkách na množství cukrové řepy odpovídající jejich kvótě A za minimální cenu za cukrovou řepu A, povinni zaplatit přinejmenším tuto minimální cenu za všechnu cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr.

    3.  Mezioborové dohody se mohou odchýlit od odstavců 1 a 2, pakliže s tím příslušný členský stát souhlasí.

    4.  Obecná pravidla pro použití tohoto článku jsou stanovena v příloze III.

    5.  Prováděcí pravidla k tomuto článku a v případě potřeby rovněž kritéria, kterými se mají řídit výrobci, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být podepsány smlouvy před zasetím ve smyslu odstavce 1, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 20

    1.  Může být rozhodnuto, že cukr nebo isoglukóza používané pro výrobu určitých produktů se nepovažují za produkci ve smyslu této kapitoly.

    2.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména k seznamu produktů uvedených v odstavci 1, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 21

    1.  Výrobci cukru mohou nakupovat cukrovou řepu na výrobu cukru C nebo cukru uvedeného v článku 20 za cenu nižší než jsou minimální ceny za cukrovou řepu stanovené v čl. 4 odst. 1.

    2.  Při nákupu cukrové řepy v množství, které odpovídá množství cukru

     prodávaného na vnitřním trhu podle čl. 13 odst. 3, nebo

     převedeného do následujícího hospodářského roku podle článku 14

    upraví příslušní výrobci cukru podle potřeby nákupní cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně za cukrovou řepu A.

    3.  Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví podle potřeby postupem podle čl. 42 odst. 2.



    HLAVA II

    OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI



    KAPITOLA 1

    Obecná pravidla

    Článek 22

    1.  Při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c), d), f), g) a h) do Společenství nebo při vývozu těchto produktů ze Společenství se vyžaduje předložení dovozní nebo vývozní licence.

    Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství a aniž tím jsou dotčena opatření přijatá k provádění článků 26 a 27 a čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 2820/98 ( 19 ).

    Dovozní a vývozní licence jsou platné na celém území Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadne, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční, nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

    2.  Postupem podle čl. 42 odst. 2:

    a) lze rozšířit režim stanovený v odstavci 1 na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. e);

    b) se stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku, upravující zejména dobu platnosti licencí a podle potřeby lhůtu pro vydání licencí.

    Článek 23

    1.  Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v článku 1 celní sazby společného celního sazebníku.

    2.  Odchylně od odstavce 1 a s cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobovaní trhu Společenství surovým cukrem určeným k rafinaci kódů KN 1701 11 10 a KN 1701 12 10, jakož i melasou kódu KN 1703, může Komise zcela nebo zčásti pozastavit ukládání dovozních cel na tyto produkty a postupem podle čl. 42 odst. 2 stanovit pro toto pozastavení pravidla.

    Pozastavení lze uplatňovat v období, kdy cena na světovém trhu plus dovozní clo stanovené ve společném celním sazebníku je:

     v případě surového cukru vyšší než intervenční cena za tento produkt,

     v případě melasy vyšší než cena melasy používaná pro výpočet tržeb z prodeje melasy producenty cukru za účelem stanovení základní ceny cukrové řepy pro daný hospodářský rok.

    Článek 24

    1.  Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých zemědělských produktů, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 300 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo kdyby účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

    2.  Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.

    Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných v období tří let, které předchází roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví, nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.

    3.  Dovozní ceny, které je nutné brát v úvahu při uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF příslušné zásilky.

    Dovozní ceny CIF se pro tento účel prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

    4.  Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle čl. 42 odst. 2. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:

    a) produktů, na které se ukládá dodatečné dovozní clo v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;

    b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 uvedené dohody.

    Článek 25

    U melasy se

     cena na světovém trhu podle čl. 23 odst. 2

     a

     reprezentativní cena podle čl. 24 odst. 3

    vztahují na standardní jakost.

    Standardní jakost může být stanovena postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 26

    1.  Celní kvóty pro produkty uvedené v článku 1 vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle čl. 42 odst. 2.

    2.  Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:

     způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“),

     způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. způsob „souběžného zkoumání“),

     způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob „tradičních dovozců/nových žadatelů“).

    Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby.

    Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

    3.  Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti v případě kvót uvedených v odstavci 1, aniž by tím byla dotčena práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání.

    4.  Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně zahrnou:

    a) záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen;

    b) ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a); a

    c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.

    Článek 27

    1.  V míře nezbytné pro vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c) a d) v nezměněném stavu nebo ve formě zboží uvedeného v příloze V, na základě kurzů nebo cen na světových trzích v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) a c) a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

    Vývozní náhrada pro surový cukr nesmí být vyšší než vývozní náhrada poskytovaná pro bílý cukr.

    2.  Vývozní náhrada může být poskytována na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f), g) a h) vyvážené v nezměněném stavu nebo ve formě zboží uvedeného v příloze V.

    Výše náhrady na 100 kg sušiny se stanoví zejména s ohledem na:

    a) náhradu uplatňovanou na vývoz produktů kódu KN 1702 30 91,

    b) náhradu uplatňovanou na vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d),

    c) hospodářské aspekty zamýšlených vývozů.

    3.  Vývozní náhrady pro produkty uvedené v článku 1, které jsou vyvezeny ve formě zboží uvedeného v příloze V, nesmějí být vyšší než náhrady použitelné pro stejné produkty vyvážené v nezměněném stavu.

    4.  Při přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:

    a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

    b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;

    c) vyhýbá se jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

    5.  Náhrada je stejná pro celé Společenství. Může být rozlišena podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

    Náhrady se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2. Náhrady mohou být stanoveny zejména:

    a) v pravidelných intervalech;

    b) prostřednictvím nabídkového řízení pro produkty, pro něž byl tento postup stanoven v minulosti.

    Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

    Nabídky předložené na základě vypsání nabídkového řízení se vezmou v úvahu pouze tehdy, je-li složena jistota. Kromě případů vyšší moci tato jistota zcela nebo zčásti propadne, pokud účastníci řízení nesplní podmínky nabídkového řízení nebo je splní pouze částečně.

    Ustanovení článků 28, 29 a 30 týkající se produktů nedenaturovaných a vyvážených v nezměněném stavu, uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c) a d) se použijí jako doplňující ustanovení.

    6.  Při stanovení výše náhrady je třeba přihlížet zejména k nutnosti nastolit rovnováhu mezi použitím základních produktů Společenství pro vývoz zpracovaného zboží do třetích zemí a použitím produktů z těchto zemí propuštěných do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

    7.  Náhrada pro produkty uvedené v článku 1 a vyvážené v nezměněném stavu se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.

    8.  Výší náhrady pro vývoz produktů uvedených v článku 1 a vyvážených v nezměněném stavu je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:

    a) pro místo určení uvedené v licenci,

    nebo

    b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.

    Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.

    9.  Postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93 lze rozšířit působnost odstavců 7 a 8 rovněž na produkty uvedené v článku 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze V.

    10.  Postupem podle čl. 42 odst. 2 se lze odchýlit od odstavců 7 a 8 v případě produktů uvedených v článku 1, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.

    11.  Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že produkty:

     byly vyvezeny ze Společenství,

     a

     v případě rozlišené náhrady dosáhly místo určení uvedeného v licenci nebo jiné místo určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 8 první pododstavec písm. b). Postupem podle čl. 42 odst. 2 však mohou být stanoveny odchylky od tohoto pravidla, pokud budou vymezeny podmínky, jež jsou schopny poskytnout rovnocenné záruky.

    Postupem podle čl. 42 odst. 2 mohou být stanovena doplňující pravidla.

    12.  Pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a vyvážené v nezměněném stavu se náhrada poskytuje pouze v případě, jestliže produkty byly:

    a) získány z cukrové řepy nebo cukrové třtiny sklizené ve Společenství;

    b) dovezeny do Společenství v souladu s článkem 35;

    c) získány z jednoho z produktů dovezených v souladu s článkem 35.

    13.  Náhradu nelze poskytnout pro vývoz nedenaturovaných produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) a d) a vyvážených v nezměněném stavu, které nemají původ ve Společenství nebo nebyly získány z cukru dovezeného do Společenství podle odst. 12 písm. b) nebo z produktů uvedených v odstavci 12 c).

    14.  Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních licencí vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty.

    15.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, včetně pravidel pro přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, a pravidel pro změnu přílohy V se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2. Avšak prováděcí pravidla k odstavci 6 pro produkty uvedené v článku 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze V se stanoví postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93.

    Článek 28

    1.  Tento článek se použije na stanovení náhrad pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a vyvážené v nezměněném stavu.

    2.  V případě pravidelného stanovení náhrad pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a):

    a) se náhrady stanoví každé dva týdny.

    Toto stanovení náhrad však může být pozastaveno postupem podle čl. 42 odst. 2, pokud se zjistí, že ve Společenství není k dispozici přebytek cukru pro vývoz za světové tržní ceny. V takovém případě se neposkytne žádná náhrada;

    b) se při stanovení náhrady vezme v úvahu situace na trhu Společenství a na světovém trhu s cukrem, a to zejména tyto skutečnosti:

     intervenční cena bílého cukru platná v oblasti Společenství s největším přebytkem nebo intervenční cena surového cukru platná v oblasti Společenství, která je z hlediska vývozu tohoto cukru považována za reprezentativní,

     náklady na přepravu cukru z oblastí uvedených v první odrážce do přístavů nebo jiných míst vývozu ve Společenství,

     obchodní náklady a případně náklady na překládku, přepravu a balení související s uváděním cukru na světový trh;

     kurzy nebo ceny cukru zjištěné na světovém trhu;

     hospodářské aspekty zamýšlených vývozů a

     omezení vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

    3.  Pokud je náhrada pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) stanovena prostřednictvím nabídkového řízení:

    a) týká se nabídkové řízení výše náhrady;

    b) příslušné orgány členských států vyhlásí nabídkové řízení v souladu s právním aktem závazným pro všechny členské státy. Tento právní akt stanoví podmínky nabídkového řízení. Tyto podmínky musí zaručit rovný přístup všem osobám usazeným ve Společenství;

    c) podmínky nabídkového řízení uvádějí lhůtu pro podání nabídek. Během tří pracovních dnů po uplynutí této lhůty a na základě předložených nabídek se postupem podle čl. 42 odst. 2 stanoví maximální výše náhrady za množství zařazené do nabídkového řízení. Maximální výše náhrady pro dané nabídkové řízení se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2 do tří pracovních dnů po uplynutí lhůty a na základě obdržených nabídek. Při výpočtu maximální výše je třeba vzít v úvahu situaci ve Společenství v oblasti zásobování a cen, ceny a odbytové možnosti na světovém trhu, jakož i náklady spojené s vývozem cukru.

    Stejným postupem lze stanovit maximální množství v tunách;

    d) pokud je možné uskutečnit vývoz prostřednictvím náhrady, která je nižší než náhrada, která by vyplynula z přihlédnutí k rozdílu mezi cenami ve Společenství a cenami na světovém trhu a pokud má vývoz zvláštní místo určení, může být stanoveno, aby příslušné orgány členských států vyhlásily zvláštní nabídkové řízení, jehož podmínky budou zahrnovat:

     možnost podávat nabídky až do ukončení nabídkového řízení a

     maximální výši náhrady vypočítanou na základě požadavků na daný vývoz;

    e) pokud výše náhrady uvedená v nabídce:

     přesahuje maximální stanovenou výši, příslušné orgány členských států tuto nabídku odmítnou,

     nepřevyšuje maximální stanovenou výši, tyto orgány stanoví náhradu ve výši, která je uvedena v dotyčné nabídce.

    4.  Pro surový cukr:

    a) se náhrada stanoví pro standardní jakost definovanou v příloze I;

    b) náhrada stanovená pravidelně podle odst. 2 písm. a):

     nesmí překročit 92 % náhrady stanovené pro stejné období pro bílý cukr. Toto omezení se však nevztahuje na náhrady, které mají být stanoveny pro kandovaný cukr,

     se pro každou vývozní operaci vynásobí opravným koeficientem, získaným tak, že výtěžnost vyváženého surového cukru, vypočítaná v souladu s přílohou I, se vydělí číslem 92;

    c) maximální výše podle odst. 3 písm. c) stanovená v rámci nabídkového řízení nesmí překročit 92 % maximální výše stanovené ve stejnou dobu pro bílý cukr podle výše uvedeného ustanovení.

    Článek 29

    1.  Náhrada pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) a vyvážené v nezměněném stavu se stanoví měsíčně s přihlédnutím k:

    a) cenám melasy použitým jako základ pro příslušný hospodářský rok v odvětví cukru pro stanovení příjmů z prodeje melasy výrobci cukru za účelem stanovení základní ceny cukrové řepy;

    b) cenám melasy a jejím odbytovým možnostem na trhu Společenství;

    c) kurzům nebo cenám melasy na světovém trhu; a

    d) hospodářským aspektům zamýšlených vývozů.

    Toto pravidelné stanovení náhrad však může být pozastaveno postupem podle čl. 42 odst. 2, pokud se zjistí, že ve Společenství není k dispozici přebytek melasy pro vývoz za světové tržní ceny. V takovém případě se neposkytne žádná náhrada.

    2.  Za zvláštních okolností může být výše náhrady stanovena nabídkovým řízením pro určená množství a určené oblasti Společenství. Nabídkové řízení se týká výše náhrady.

    Příslušné orgány dotyčných členských států vyhlásí nabídkové řízení na základě zmocnění, které stanoví podmínky nabídkového řízení. Tyto podmínky musí zaručit rovný přístup všem osobám usazeným ve Společenství.

    Článek 30

    1.  Základní výše náhrady pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) a vyvážené v nezměněném stavu se stanoví měsíčně. Toto pravidelné stanovení náhrad však může být pozastaveno postupem podle čl. 42 odst. 2, pokud je pozastaveno pravidelné stanovení náhrady pro bílý cukr v nezměněném stavu. V takovém případě se neposkytne žádná náhrada.

    2.  Základní výše náhrady pro produkty uvedené v odstavci 1, s výjimkou sorbózy, se rovná jedné setině částky stanovené s přihlédnutím k:

    a) rozdílu mezi intervenční cenou bílého cukru platnou v oblasti Společenství s největším přebytkem za měsíc, pro který se stanoví základní výše, a kurzy bílého cukru nebo jeho cenami zjištěnými na světovém trhu;

    b) potřebě nastolit rovnováhu mezi:

     použitím základních produktů Společenství pro vývoz zpracovaných produktů do třetích zemí a

     použitím produktů z těchto zemí propuštěných do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

    3.  V případě sorbózy se základní výše náhrady rovná základní výši náhrady snížené o jednu setinu platné produkční náhrady.

    4.  Použití základní výše náhrady může být omezeno na některé z produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d).

    Článek 31

    V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů v odvětví cukru může Komise postupem podle čl. 42 odst. 2 zcela nebo částečně vyloučit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1.

    Článek 32

    1.  Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

    2.  Pokud toto nařízení nebo právní předpisy přijaté na jeho základě nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:

    a) vybírání jakýchkoliv poplatků s účinkem rovnocenným clu;

    b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení dovozů nebo opatření s rovnocenným účinkem.

    Článek 33

    1.  Pokud cena cukru na světovém trhu přesáhne intervenční cenu, může být pro dotyčný cukr stanoveno použití vývozní dávky. Tato musí být použita, pokud je cena CIF bílého nebo surového cukru vyšší než intervenční cena zvýšená o 10 %.

    Vývozní dávka může být stanovena nabídkovým řízením. Kromě případu nabídkového řízení je dávkou, která má být vybrána, dávka, která je použitelná v den vývozu.

    2.  Pokud je cena CIF bílého nebo surového cukru vyšší než intervenční cena zvýšená o 10 %, může Rada na návrh Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy rozhodnout o poskytnutí dovozní subvence na dotyčný produkt.

    Pokud se zjistí, že:

    a) zásobování Společenství

    nebo

    b) zásobování některého regionu Společenství s významnou spotřebou

    nelze zajistit pomocí zdrojů, které má Společenství k dispozici, Rada na návrh Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy rozhodne o poskytnutí dovozní subvence a o podmínkách pro její použití. Tyto podmínky se zejména týkají množství bílého nebo surového cukru, na které se tato subvence vztahuje, doby, během níž je subvence poskytnuta, a případně dovozních regionů.

    3.  Postupem podle čl. 42 odst. 2 se stanoví:

    a) ceny CIF uvedené v odstavcích 1 a 2,

    b) vývozní dávky stanovené nabídkovým řízením,

    c) ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku.

    V případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) a h) mohou být postupem podle čl. 42 odst. 2 přijata ustanovení odpovídající ustanovením v odstavcích 1 a 2.

    4.  Částky jiné než částky uvedené v odstavci 3 a vyplývající z používání tohoto článku stanoví Komise.

    Článek 34

    1.  Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 33 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.

    Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.

    2.  Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.

    3.  Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoliv členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.

    4.  Tento článek se použije v souladu se závazky Společenství vyplývajícími z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.



    KAPITOLA 2

    Režim preferenčního dovozu

    Článek 35

    Články 36, 37 a 38 se vztahují na třtinový cukr, dále jen „preferenční cukr“, kódu KN 1701, pocházející ze států uvedených v příloze VI a dovezený do Společenství na základě:

    a) protokolu 3 k příloze IV Dohody o partnerství AKT-ES;

    b) Dohody o cukrové třtině uzavřené mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou.

    Článek 36

    Pokud intervenční agentury nebo jiní zprostředkovatelé pověření Společenstvím nakoupí za zaručené ceny preferenční cukr dovezený podle článku 35, jehož jakost se liší od standardní jakosti, zaručené ceny se upraví prostřednictvím přirážek a srážek.

    Článek 37

    1.  Na preferenční cukr dovezený podle článku 35 se nevztahuje žádné dovozní clo.

    2.  U preferenčního cukru nejsou přípustné žádné odchylky od zákazů uvedených v čl. 32 odst. 2.

    Článek 38

    1.  Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 se rafineriím zpracovávajícím preferenční surový třtinový cukr dovezený do Společenství za tímto účelem podle článku 35 poskytne podpora na přizpůsobení jako jedna z forem intervenčních opatření.

    2.  Podporu uvedenou v odstavci 1 lze poskytnout pouze na množství vymezená článkem 35, která jsou rafinována na bílý cukr v rafineriích podle čl. 7 odst. 4. Podpora na tuto výrobu bílého cukru činí 0,10 EUR na 100 kilogramů cukru, vyjádřeno v bílém cukru.

    3.  V období uvedeném v odstavci 1 se rafineriím podle čl. 7 odst. 4 poskytne doplňková základní podpora ve výši 0,10 eur na 100 kilogramů cukru, vyjádřeno v bílém cukru, na rafinaci surového třtinového cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech, a to s cílem obnovit cenovou rovnováhu mezi tímto cukrem a preferenčním cukrem.

    4.  Podporu na přizpůsobení, jakož i doplňkovou podporu lze upravit podle hospodářského vývoje v odvětví cukru, zejména vývoje marže dosahované v oblasti výroby a rafinace.

    5.  V případě použití druhého pododstavce čl. 7 odst. 4 může být režim podpory podle odstavců 1 až 3 tohoto článku rozšířen, za předem stanovených podmínek, na surový cukr vyrobený z cukrové řepy sklizené ve Společenství a rafinovaný v rafinériích podle článku 7.

    6.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pravidla pro úpravu podpory podle odstavce 4, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 39

    1.  S cílem zajistit dostatečné zásobování rafinerií Společenství podle čl. 7 odst. 4 se během období uvedeného v čl. 38 odst. 1 vybírá clo se sníženou sazbou (dále jen „zvláštní celní sazba“) za dovoz surového třtinového cukru (dále jen „zvláštní preferenční cukr“) pocházejícího ze států podle článku 35 a jiných států, se kterými byly uzavřeny dohody, a to podle podmínek stanovených v těchto dohodách, zejména pokud jde o minimální nákupní cenu, kterou platí rafinérie.

    2.  Pro účely odstavce 1 a aniž je dotčen odstavec 5 činí předpokládané maximální požadavky na zásobování rafinérií v jednom hospodářském roce, vyjádřeno v bílém cukru:



    a) ve Finsku

    59 925 tun,

    b) v metropolitní Francii

    296 627 tun,

    c) na pevninském území Portugalska

    291 633 tun,

    d) ve Spojeném království

    1 128 581 tun.

    ▼A1

    Odchylně od čl. 7 odst. 4 činí předpokládaná maximální potřeba dodávek pro podniky vyrábějící cukr ve Slovinsku 19 585 tun.

    ▼B

    3.  Aniž je dotčen odstavec 5, stanoví se množství surového cukru, který se vyrobí z cukrové třtiny a cukrové řepy sklizené ve Společenství a který mají rafinérie k dispozici, s rozlišením nebo bez rozlišení podle původu, na základě vyčerpávající předpokládané bilance Společenství týkající se zásobování surovým cukrem v každém hospodářském roce nebo části hospodářského roku. Tato bilance může být během hospodářského roku revidována.

    Pro účely stanovení těchto množství se jako množství cukru z francouzských zámořských departementů a preferenčního cukru určeného k přímé spotřebě, která mají být zahrnuta do každé bilance, započítávají množství stanovená pro hospodářský rok 1994/95 minus předpokládaná místní spotřeba ve francouzských zámořských departementech během dotyčného hospodářského roku. Pokud bilance ukáže, že množství, která jsou k dispozici, neodpovídají maximálním požadavkům vymezeným v odstavci 2, budou stanovena nezbytná opatření, aby dotyčné členské státy mohly chybějící množství dovézt jako zvláštní preferenční cukr v rámci dovozního režimu se zvláštní celní sazbou podle dohod uvedených v odstavci 1.

    4.  S výjimkou případů vyšší moci, pokud se překročí předpokládané maximální požadavky určitého členského státu stanovené v odstavci 2 nebo po úpravě podle odstavce 5, je nutné z překročeného množství uhradit částku odpovídající plné sazbě cla platné pro daný hospodářský rok, zvýšenou o podporu podle článku 38 a případně o nejvyšší sazbu dodatečného cla zjištěnou v daném hospodářském roce.

    Nicméně v případě preferenčního surového cukru nebo po provedení úpravy podle odstavce 5 mohou být množství převyšující upravené předpokládané maximální požadavky, v rámci množství stanovených v odstavci 2, prodána intervenčním agenturám za podmínek vymezených v článku 36, pokud je nelze uvést na trh Společenství.

    5.  Pokud se použije čl. 10 odst. 3 až 6, sníží se celkové předpokládané maximální požadované množství uvedené v odstavci 2 tohoto článku pro dotyčný hospodářský rok o množství, které se rovná celkovému množství zvláštního preferenčního cukru nezbytného na pokrytí předpokládaných maximálních požadavků podle odstavce 3 tohoto článku, u nějž se uplatnilo stejné procentuální snížení jako u celkového základního množství A pro cukr Společenství podle čl. 10 odst. 5.

    Toto snížení maximálního požadovaného množství se rozdělí mezi dotyčné členské státy tak, aby odpovídalo poměru mezi množstvím stanoveným pro každý z nich v odstavci 2 a celkovým množstvím stanoveným v uvedeném odstavci.

    6.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pravidla pro provádění a správu smluv uvedených v odstavci 1, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.



    HLAVA III

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 40

    Postupem podle čl. 42 odst. 2 lze přijmout nezbytná opatření, jejichž cílem je zabránit narušení trhu s cukrem v důsledku změn cenových úrovní při přechodu z jednoho hospodářského roku do druhého nebo během jednoho hospodářského roku.

    Článek 41

    Členské státy a Komise si navzájem sdělují údaje nezbytné pro provádění tohoto nařízení.

    Pravidla pro sdělování a šíření těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    Článek 42

    1.  Komisi je nápomocen Řídící výbor pro cukr (dále jen „výbor“).

    2.  V případě odkazů na tento článek se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Období uvedené v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví v délce jednoho měsíce.

    3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

    Článek 43

    Výbor se může zabývat jakoukoli jinou otázkou, kterou mu k posouzení předloží jeho předseda buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

    Článek 44

    Zboží uvedené v čl. 1 odst. 1 vyrobené nebo získané z produktů, které nejsou uvedeny v čl. 23 odst. 2 a článku 24 Smlouvy, nesmí být propuštěno do volného oběhu v rámci Společenství.

    Článek 45

    Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na výrobu produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 a na obchod s těmito produkty články 87, 88 a 89 Smlouvy.

    Článek 46

    1.  Itálie je oprávněna poskytovat pěstitelům cukrové řepy a případně rovněž výrobcům cukru podporu na přizpůsobení v maximální výši 5,43 eur na 100 kilogramů bílého cukru, a to na výrobu odpovídajícího množství cukru v rámci kvót A a B všech podniků vyrábějících cukr v regionech Abruzzi, Molise, Apulie, Sardinie, Kampánie, Basilikata, Kalábrie a Sicílie.

    2.  Pokud si to však vyžádá výjimečné potřeby restrukturalizace cukrovarnického průmyslu probíhající v uvedených regionech, může Itálie podporu uvedenou v odstavci 1 upravit podle daného hospodářského roku. Při používání článků 87, 88 a 89 Smlouvy Komise především posuzuje, zda uvedená podpora odpovídá restrukturalizačním plánům.

    3.  Španělsko je oprávněno poskytovat pěstitelům cukrové třtiny na svém území podporu na přizpůsobení v maximální výši 7,25 eur na 100 kg bílého cukru, a to na výrobu odpovídajícího množství cukru v rámci kvót A a B všech podniků vyrábějících cukr z cukrové třtiny.

    4.  Portugalsko je oprávněno poskytovat pěstitelům cukrové řepy na svém pevninském území podporu na přizpůsobení v maximální výši 3,11 eur na 100 kg bílého cukru, a to na výrobu odpovídajícího množství cukru v rámci kvót A a B všech podniků vyrábějících cukr.

    5.  Finsko je oprávněno poskytovat paušální náhradu nákladů na skladování cukru C převáděného v souladu s článkem 14. Prováděcí pravidla k tomuto odstavci se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

    6.  Dotyčné členské státy předloží Komisi opatření přijatá pro každý hospodářský rok podle odstavců 1 až 5.

    7.  Tento článek se vztahuje na hospodářské roky 2001/02 až 2005/06.

    Článek 47

    1.  V rámci zemědělské činnosti upravené tímto nařízením přijmou členské státy opatření na ochranu životního prostředí, která považují za vhodná vzhledem ke stavu využívané zemědělské půdy a vzhledem k potenciálním účinkům této činnosti na životní prostředí. Tato opatření se stanoví na základě potřeb životního prostředí a s ohledem na topografické, půdní a klimatické podmínky daných oblastí, řízení zavlažovacích systémů, střídání plodin i způsoby obdělávání půdy, které by mohly zlepšit životní prostředí. V případě potřeby a při dodržení článků 87, 88 a 89 Smlouvy poskytnou členské státy podporu zemědělským producentům v odvětví cukru formou výzkumných programů, jejichž cílem je vyvinout takové způsoby obdělávání půdy, které by byly šetrnější k životnímu prostředí, jakož i formou zveřejňování výsledků uvedených výzkumných programů.

    2.  Členské státy stanoví vhodné sankce úměrné závažnosti dopadů na životní prostředí způsobených nerespektováním ekologických požadavků uvedených v odstavci 1.

    3.  Členské státy předloží Komisi nejpozději do 30. června 2002 zprávu o situaci zemědělské produkce v odvětví cukru z hlediska životního prostředí a o vlivu vnitrostátních opatření přijatých podle odstavců 1 a 2.



    HLAVA IV

    PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 48

    Kladný nebo záporný zůstatek vyplývající z uplatňování režimu náhrad nákladů na skladování v hospodářském roce 2000/01 podle nařízení (ES) č. 2038/1999 se začlení do režimu uvedeného v článcích 15 a 16 tohoto nařízení pro hospodářský rok 2001/02.

    V případě cukru, který je ke dni 30. června 2001 skladován v rámci režimu náhrad nákladů za skladování podle nařízení (ES) č. 2038/99, je za den prodeje pro účely výběru dávky ze skladování považován 30. červen 2001.

    Článek 49

    Zrušují se nařízení (ES) č. 2038/1999, (EHS) č. 206/68, (EHS) č. 431/68, (EHS) č. 447/68, (EHS) č. 2049/69, (EHS) č. 793/72, (EHS) č. 741/75, (EHS) č. 1358/77, (EHS) č. 1789/81, (EHS) č. 193/82, (EHS) č. 1010/86 a (EHS) č. 2225/86.

    Odkazy na nařízení (ES) č. 2038/1999, (EHS) č. 206/68, (EHS) č. 431/68, (EHS) č. 793/72, (EHS) č. 741/75 a (EHS) č. 193/82 se považují za odkazy na toto nařízení a je nutno je číst v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VII.

    Článek 50

    1.  Komise může přijmout postupem podle čl. 42 odst. 2 přechodná opatření nezbytná k zajištění hladkého přechodu od opatření platných v hospodářském roce 2000/01 k opatřením zavedeným tímto nařízením. Uvedená opatření se mohou od ustanovení tohoto nařízení odchylovat.

    2.  Na základě studií provedených Komisí s cílem zmapovat situaci na trhu, všechny aspekty systému kvót, ceny, vztahy v daném oboru, jakož i na základě analýzy růstu konkurence v důsledku mezinárodních závazků Evropské unie předloží Komise na začátku roku 2003 zprávu doplněnou v případě potřeby příslušnými návrhy.

    Článek 51

    Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

    Použije se od hospodářského roku 2001/02.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




    PŘÍLOHA I

    Bod I

    STANDARDNÍ JAKOST BÍLÉHO CUKRU

    1. Bílý cukr standardní jakosti musí splňovat tyto požadavky:

    a) musí být dobré, ryzí jakosti a vykazovat tržní parametry, musí být suchý, ve formě krystalů stejnoměrného zrnění, sypký;

    b) minimální polarizace: 99,7o;

    c) maximální vlhkost: 0,06 %;

    d) maximální obsah invertního cukru: 0,04 %;

    e) celkový počet bodů určený podle odstavce 2 může být nejvýše 22, z toho:

     popel nejvýše 15 bodů,

     typová barevná řada nejvýše 9 bodů dle metody Brunswického ústavu pro zemědělskou technologii a cukrovarnický průmysl (dále jen „metoda Brunswick“),

     barva roztoku nejvýše 6 bodů určená dle metody Mezinárodní komise pro jednotné metody rozboru cukru (dále jen „metoda ICUMSA“).

    2. Jeden bod odpovídá:

    a) 0,0018 % obsahu popela určeného dle metody ICUMSA při 28o Brix;

    b) 0,5 jednotek barevného typu dle metody Brunswick;

    c) 7,5 jednotek barvy roztoku dle metody ICUMSA.

    3. Metody pro určení faktorů uvedených v odstavci 1 jsou metody, které se použijí rovněž pro určení těchto faktorů v rámci intervenčních opatření.

    Bod II

    STANDARDNÍ JAKOST SUROVÉHO CUKRU

    1. Surový cukr standardní jakosti je cukr s výtěžností 92 %.

    2. Výtěžnost surového řepného cukru se vypočítá tak, že od polarizačního stupně tohoto cukru se odečte:

    a) procentuální obsah popele vynásobený čtyřmi;

    b) procentuální obsah invertního cukru vynásobený dvěma;

    c) číslo 1.

    3. Výtěžnost surového třtinového cukru se vypočítá tak, že od dvojnásobku polarizačního stupně tohoto cukru se odečte číslo 100.




    PŘÍLOHA II

    STANDARDNÍ JAKOST CUKROVÉ ŘEPY

    Cukrová řepa standardní jakosti musí:

    a) být dobré jakosti s nezbytnými tržními parametry;

    b) při převzetí vykazovat cukernatost 16 %.




    PŘÍLOHA III

    PODMÍNKY NÁKUPU CUKROVÉ ŘEPY

    Bod I

    Pro účely této přílohy se rozumí:

    1. „smluvními stranami“:

    a) výrobci cukru (dále jen „výrobci“);

    b) prodejci cukrové řepy (dále jen „prodejci“);

    2. „smlouvou“ smlouva uzavřená mezi prodejcem a výrobcem o dodávce cukrové řepy pro výrobu cukru;

    3. „mezioborovou dohodou“:

    a) dohoda uzavřená na úrovni Společenství před podpisem jakékoliv smlouvy mezi skupinou vnitrostátních organizací výrobců na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé;

    b) dohoda uzavřená před podpisem jakékoliv smlouvy mezi výrobci nebo organizací výrobců uznávanou dotyčným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznávaným dotyčným členským státem na straně druhé;

    c) ustanovení zákona o společnostech, jakož i zákona o družstvech, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo členové společnosti nebo družstva vyrábějící cukr;

    d) dohody uzavřené před podpisem jakékoliv smlouvy mezi výrobci a prodejci, neexistuje-li dohoda dle písmene a) nebo dohoda dle písmene b), pokud prodejci, kteří s dohodou souhlasí, dodají nejméně 60 % celkového množství cukrové řepy zakoupeného výrobcem pro výrobu cukru v jednom výrobním závodě nebo v několika výrobních závodech.

    Bod II

    1. Smlouva se uzavírá písemně na stanovené množství cukrové řepy.

    2. Ve smlouvě musí být uvedeno, zda a za jakých podmínek lze cukrovou řepu dodávat nad stanovené množství.

    Bod III

    1.

    Ustanovení tohoto bodu jsou platná pouze v případě použití článku 19 tohoto nařízení.

    2.

    Ve smlouvě je uvedena nákupní cena za množství cukrové řepy dle první části čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení. V případě množství uvedeného pod písmeny a) a b) čl. 19 odst. 1 nesmí být tato cena nižší než minimální cena řepy podle článku 4 tohoto nařízení platná v dotyčné produkční oblasti.

    3.

    Ve smlouvě je stanovena cukernatost cukrové řepy. Součástí smlouvy je převodní tabulka uvádějící různé stupně cukernatosti a faktory pro převádění množství dodané cukrové řepy na množství odpovídající cukernatosti stanovené ve smlouvě.

    Tabulka je sestavena na základě výtěžnosti odpovídající různé cukernatosti.

    4.

    Pokud prodejce podepsal smlouvu s výrobcem na dodávku cukrové řepy dle první části a písmene a) čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení, všechny dodávky tohoto prodejce, převedené podle výše uvedeného odstavce 3, se považují za dodávky ve smyslu první části a písmene a) výše uvedeného čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení, a to až do okamžiku, kdy je dosaženo množství řepy stanovené ve smlouvě.

    5.

    V případě, že výrobce vyrábí cukr v menším množství než je jeho základní kvóta z cukrové řepy, na kterou před zasetím podepsal smlouvy o dodávce dle první části a písmene a) čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení, pak musí množství cukrové řepy odpovídající případné dodatečné produkci až do výše své základní kvóty rozdělit mezi prodejce, s nimiž před zasetím podepsal smlouvy o dodávce ve smyslu první části a písmen a) a b) výše uvedeného čl. 19 odst. 1.

    Mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchylovat.

    6.

    Výrobce nesmí v žádném případě od prodejce požadovat, aby mu uhradil dávku z výroby za cukrovou řepu, kterou prodejce dodal na základě smlouvy uzavřené dle první části a písmene a) čl. 19 odst. 1 tohoto nařízení.

    Bod IV

    1. Smlouva obsahuje ustanovení o běžné dodací lhůtě cukrové řepy a časovém rozložení dodávek.

    2. Tato ustanovení jsou ustanovení platná pro hospodářský rok 2000/01 s ohledem na skutečnou výši produkce; mezioborové dohody se mohou od nich odchylovat. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    Bod V

    1. Ve smlouvě jsou určena sběrná střediska pro cukrovou řepu.

    2. Pokud prodejce a výrobce již podepsali smlouvu na hospodářský rok 2000/01, sběrná střediska, která určili jako místa pro dodávky během uvedeného hospodářského roku, zůstávají v platnosti; mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchylovat. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    3. Smlouva stanoví, že náklady na dopravu ze sběrných center hradí výrobce, pokud není stanoveno jinak ve zvláštních dohodách uzavřených před cukrovarnickou kampaní roku 2001/02 na základě místních předpisů nebo zvyklostí. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    4. V Dánsku, Španělsku, Finsku, Řecku, Irsku, Portugalsku a ve Spojeném království, kde se u cukrové řepy používá cena s dodáním do závodu, však smlouvy stanoví pro výrobce povinnost, aby se podíleli na úhradě dopravních nákladů a zároveň stanoví příslušné procentuální sazby nebo částky.

    Bod VI

    1. Ve smlouvě jsou určena místa převzetí pro cukrovou řepu.

    2. Pokud prodejce a výrobce již podepsali smlouvu na hospodářský rok 2000/01, místa převzetí, na kterých se dohodli pro dodávky uskutečňované během uvedeného hospodářského roku, zůstávají v platnosti; mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchylovat. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    Bod VII

    1.

    Smlouva stanoví, že cukernatost se určuje pomocí polarimetrické metody. Vzorek řepy se odebírá při převzetí.

    2.

    Mezioborové dohody mohou stanovit odběr vzorků v jiné fázi.

    V takovém případě určí smlouva korekci na vyrovnání případného poklesu cukernatosti v době mezi převzetím řepy a odebráním vzorku.

    Bod VIII

    Smlouva stanoví, že pro určení hrubé hmotnosti, hmotnosti obalu a cukernatosti se použije některý z těchto postupů:

    a) určí je společně výrobce a profesní organizace pěstitelů cukrové řepy, pokud tak stanoví mezioborová dohoda;

    b) určí je výrobce pod dozorem profesní organizace pěstitelů cukrové řepy;

    c) určí je výrobce pod dozorem odborníka schváleného dotyčným členským státem, pokud prodejce uhradí s tím spojené náklady;

    d) určí je výrobce, pokud tak stanoví místní předpisy nebo zvyklosti uplatňované před hospodářským rokem 2000/01. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    Bod IX

    1.

    Smlouva stanoví, že prodejci se uhradí příplatek k dohodnuté ceně, pokud:

    a) na přelomu dvou hospodářských let dojde ke zvýšení ceny za cukrovou řepu a

    b) pokud se zvýšení intervenční ceny za cukr v důsledku zvýšení ceny za cukrovou řepu neodvodí od výše zásob existujících na přelomu uvedených let.

    Příplatek k ceně se vypočte na 100 kilogramů bílého cukru tak, že zvýšená částka uvedená v prvním pododstavci písm. b) se vynásobí koeficientem, který vyjadřuje poměr mezi

     množstvím cukru vyrobeným v rámci kvót A a B, který nebyl převeden do dalšího roku podle článku 14 tohoto nařízení a který je na přelomu dvou let na skladě,

     a

     množstvím cukru vyrobeným výrobcem během uplynulého hospodářského roku v rámci maximální kvóty, který nebyl převeden do dalšího období podle článku 14 tohoto nařízení.

    2.

    Mezioborové dohody se mohou od odstavce 1 odchylovat.

    Ve smlouvě musí být výslovně uvedena možnost stanovit tyto odchylky.

    Bod X

    1. Pokud jde o celkové množství dodané řepy, smlouva stanoví, že výrobce musí splnit jednu podmínku nebo několik z níže uvedených podmínek; pokud jsou některé části celkového množství určeny k jiným účelům, smlouva stanoví povinnost splnit více než jednu z těchto podmínek:

    a) vrátit bezplatně prodejci čerstvé řízky z celkové dodávky řepy, k převzetí v závodě;

    b) vrátit bezplatně prodejci část těchto cukrovkových řízků sušených nebo sušených a melasovaných, k převzetí v závodě;

    c) vrátit prodejci cukrovkové řízky sušené, k převzetí v závodě; v tomto případě může výrobce požadovat, aby prodejce uhradil náklady na sušení;

    d) zaplatit prodejci náhradu s ohledem na odbytové možnosti dotyčných řízků.

    2. Mezioborové dohody mohou stanovit, že řízky mají být dodávány v jiné fázi než jak stanoví odst. 1 písm. a), b) a c).

    Bod XI

    1. Smlouvy stanoví lhůty pro případnou úhradu záloh a pro úhradu kupní ceny za cukrovou řepu.

    2. Tyto lhůty jsou lhůty platné v hospodářském roce 2000/01; mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchylovat. ►A1  Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004. ◄

    Bod XII

    Pokud smlouva stanoví pravidla týkající se oblastí, které upravuje tato příloha, nebo pokud obsahuje ustanovení upravující jiné oblasti, nesmí být tato ustanovení a jejich účinky v rozporu s touto přílohou.

    Bod XIII

    1. Mezioborová dohoda dle bodu I odst. 3 písm. b) obsahuje rozhodčí doložku.

    2. Pokud mezioborová dohoda na úrovni Společenství, na regionální nebo místní úrovni stanoví pravidla týkající se oblastí, které upravuje toto nařízení, nebo pokud obsahuje ustanovení upravující jiné oblasti, nesmí být tato ustanovení a jejich účinky v rozporu s touto přílohou.

    3. Tyto mezioborové dohody mohou zejména stanovit:

    a) pravidla, podle nichž se mezi jednotlivé prodejce rozdělí množství cukrové řepy, kterou se výrobce rozhodne koupit před zasetím, na výrobu cukru v rámci kvóty A;

    b) pravidla pro rozdělení podle bodu III odst. 5;

    c) převodní tabulku podle bodu III odst. 3;

    d) pravidla pro výběr a dodávku osiva jednotlivých odrůd cukrové řepy, které se mají pěstovat;

    e) minimální cukernatost dodávané cukrové řepy;

    f) požadavek, aby před stanovením data zahájení dodávek cukrové řepy proběhly konzultace mezi výrobcem a zástupci prodejců;

    g) vyplácení prémií prodejcům za brzké nebo pozdní dodávky;

    h) podrobné údaje o:

     části řízků podle bodu X odst. 1 písm. b),

     nákladech podle bodu X odst. 1 písm. c),

     náhradě podle bodu X odst. 1 písm. d);

    i) odvoz řízků prodejcem;

    j) pravidla, podle kterých mají být případné rozdíly mezi intervenční cenou a skutečnou prodejní cenou cukru rozděleny mezi výrobce a prodejce.

    Bod XIV

    Pokud není v mezioborové dohodě stanoveno, jak má být mezi jednotlivé prodejce rozděleno množství cukrové řepy určené na výrobu cukru v rámci základních kvót, které chce výrobce koupit před zasetím, může dotyčný členský stát sám stanovit pravidla pro takové rozdělení.

    Těm, kteří cukrovou řepu tradičně prodávají družstvům, mohou tato pravidla také poskytnout dodavatelská práva, která nepatří mezi práva, jež by jim zajistilo jejich případné členství v těchto družstvech.




    PŘÍLOHA IV

    PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT MEZI PODNIKY

    Bod I

    Členské státy přijmou opatření, která považují za nezbytná, na ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny v případech, kdy se kvóty přidělují podniku vyrábějícímu cukr, který má více než jeden závod.

    Bod II

    1.

    V případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících cukr nebo zcizení závodů vyrábějících cukr se kvóty A a B, aniž je dotčen odstavec 2, upraví takto:

    a) v případě fúze podniků vyrábějících cukr přidělí členské státy podniku vytvořenému v důsledku této fúze kvótu A a kvótu B, které se rovnají součtu kvót A a součtu kvót B přidělených před fúzí dotyčným podnikům vyrábějícím cukr;

    b) v případě zcizení podniku vyrábějícího cukr přidělí členský stát kvótu A a kvótu B převáděného podniku nabyvateli (podniku vyrábějícímu cukr); existuje-li podniků-nabyvatelů více, rozdělí se kvóty poměrně podle objemu výroby cukru převzaté každým z nich;

    c) v případě zcizení závodu vyrábějícího cukr sníží členský stát kvótu A a kvótu B podniku převádějícího vlastnická práva k tomuto závodu a o sníženou částku zvýší kvótu A a kvótu B podniku nebo podniků kupujících daný závod, v poměru odpovídajícímu objemu převzaté produkce.

    2.

    Pokud určitý počet pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na které měla některá z transakcí uvedených v odstavci 1 přímý dopad, výslovně vyjádří ochotu dodávat svoji řepu nebo třtinu podniku vyrábějícímu cukr, který se těchto transakcí neúčastní, může členský stát přidělit kvóty na základě produkce převzaté podnikem, kterému chtějí svoji řepu nebo třtinu dodávat.

    3.

    V případě, že za okolností jiných než jsou okolnosti uvedené v odstavci 1 dojde k ukončení činnosti

    a) podniku vyrábějícího cukr,

    b) jednoho nebo několika závodů podniku vyrábějícího cukr,

    část kvót, kterých se ukončení činnosti týká, může členský stát přidělit jednomu podniku vyrábějícímu cukr nebo několika takovým podnikům.

    Stejně jako v případě uvedeném v písmenu b) předcházejícího pododstavce, pokud někteří z dotyčných pěstitelů výslovně projeví ochotu dodávat cukrovou řepu nebo třtinu určitému podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát přidělit poměrný díl kvót náležející příslušné řepě nebo třtině podniku, kterému chtějí tyto produkty dodávat.

    4.

    Pokud se použije odchylka uvedená v čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení, může dotyčný členský stát požadovat, aby pěstitelé řepy a výrobci cukru, na něž se tato odchylka vztahuje, včlenili do svých mezioborových dohod zvláštní doložky umožňující členskému státu použít podle potřeby odstavce 2 a 3.

    5.

    V případě pronájmu závodu, který patří podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát snížit kvóty podniku nabízejícímu daný závod do nájmu a přidělit takto získanou část kvóty podniku, který si závod najímá za účelem výroby cukru.

    Pokud nájem skončí v průběhu tří hospodářských let uvedených v bodu V odst. d), zruší členský stát úpravu kvót podle předcházejícího pododstavce se zpětnou působností ke dni, kdy nájem vznikl. Skončí-li však nájem z důvodu vyšší moci, není členský stát povinen úpravu zrušit.

    6.

    Pokud podnik vyrábějící cukr již nemůže nadále zaručit, že bude plnit své závazky vyplývající z právních norem Společenství vůči dotyčným pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny, a pokud tuto situaci potvrdí příslušné orgány dotyčného členského státu, může tento členský stát přidělit na jeden hospodářský rok nebo na několik hospodářských let část příslušných kvót určitému podniku vyrábějícímu cukr nebo několika takovým podnikům v poměru k převzaté produkci.

    7.

    Pokud členský stát poskytne určitému podniku vyrábějícímu cukr cenové a odbytové záruky na zpracování cukrové řepy na ethylalkohol, může členský stát po dohodě s tímto podnikem a s dotyčnými pěstiteli řepy přidělit část kvót pro produkci cukru nebo celé tyto kvóty jednomu podniku nebo více podnikům na jeden hospodářský rok nebo na více hospodářských let.

    Bod III

    V případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících isoglukózu, zcizení závodu vyrábějícího isoglukózu nebo ukončení činnosti jednoho nebo několika podniků vyrábějících isoglukózu nebo jednoho závodu nebo více závodů ve vlastnictví tohoto podniku může členský stát přidělit dotyčné kvóty pro produkci isoglukózy jinému podniku nebo jiným podnikům, bez ohledu na to, zda disponují nebo nedisponují produkční kvótou.

    Bod IV

    Opatření podle bodů II a III mohou být přijata pouze tehdy, pokud

    a) se berou v úvahu zájmy všech zainteresovaných stran

    a

    b) dotyčný členský stát soudí, že tato opatření povedou ke zlepšení struktury odvětví zabývajícího se pěstováním cukrové řepy a cukrové třtiny a výrobou cukru,

    a

    c) se vztahují na podniky usazené ve stejném regionu ve smyslu čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.

    Bod V

    Pro účely této přílohy se rozumí:

    a) „fúzí podniků“ spojení dvou nebo více podniků v jeden podnik;

    b) „zcizením podniku“ převod majetku podniku s přidělenými kvótami na jiný podnik nebo jiné podniky nebo převzetí tohoto majetku jinými podniky;

    c) „zcizením závodu“ převod vlastnických práv k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu dotyčného produktu na jeden podnik nebo několik podniků, jehož výsledkem je částečné nebo úplné převzetí produkce podniku, který převod uskutečňuje;

    d) „pronájmem závodu“ nájemní smlouva k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu cukru a odpovídajícím danému provozu, uzavřená na dobu nejméně tří po sobě následujících hospodářských let, přičemž se smluvní strany zavazují, že neukončí platnost této smlouvy před skončením třetího hospodářského roku; jde o smlouvu uzavřenou s podnikem usazeným ve stejném regionu ve smyslu čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení jako dotyčný závod, pokud od okamžiku účinnosti nájemní smlouvy může být podnik, který si závod najal, považován za jediný podnik vyrábějící cukr v rámci celé své produkce.

    Bod VI

    Opatření uvedená v bodech II a III nabývají účinku, pokud k ukončení činnosti, fúzi nebo zcizení podniku nebo závodu dojde:

    a) mezi 1. červencem a 31. lednem následujícího roku, v rámci hospodářského roku probíhajícího v daném období;

    b) mezi 1. únorem a 30. červnem stejného roku, v rámci hospodářského roku následujícího po tomto období.

    Bod VII

    Pokud členský stát použije čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení, přidělí upravené kvóty do 1. března, aby mohly být uplatňovány v následujícím hospodářském roce.

    Bod VIII

    Pokud se použijí body II a III, sdělí členské státy Komisi upravené kvóty A a B nejpozději do 15 dnů po uplynutí období uvedených v bodu VI.

    Bod IX

    Pro účely převodu kvót v Itálii, Španělsku a francouzských zámořských departementech v rámci restrukturalizačních plánů podle druhého pododstavce čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení je možné za podnik vyrábějící cukr považovat skupinu podniků vyrábějících cukr, které jsou z technického, hospodářského a strukturálního hlediska propojeny a které společně a nerozdílně odpovídají za plnění svých závazků, zejména ve vztahu k pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které pro ně vyplývají z právních norem Společenství.




    PŘÍLOHA V



    Kód KN

    Popis zboží

    ex04 03

    Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

    0403 10

    – Jogurt:

    0403 10 51 až

    Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    0403 90

    – Ostatní:

    0403 90 71 až

    – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

    ex07 10

    – Zelenina, též vařená ve vodě nebo v páře, zmrazená:

    0710 40 00

    – Kukuřice cukrová

    ex07 11

    –  Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, sířenou vodou nebo přidáním jiných konzervačních látek), ale v tomto stavu nevhodná k požívání:

    0711 90

    – – Ostatní zelenina; zeleninové směsi:

     

    – – Zelenina:

    0711 90 30

    – Kukuřice cukrová

    1702 50 00

    Chemicky čistá fruktóza

    ex17 04

    Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě lékořicového výtažku podpoložky 1704 90 10

    1806

    Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

    ex19 01

    Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    1901 10 00

    – Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej

    1901 20 00

    Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905

    1901 90

    – Ostatní:

     

    – – ostatní:

    1901 90 99

    – – – ostatní:

    ex19 02

    Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, například špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli (masové nebo zeleninové taštičky), cannelloni (druh makaronů); kuskus, též upravený

    1902 20

    – Těstoviny nadívané (též vařené nebo jinak upravené):

     

    – – ostatní

    1902 20 91

    – – – Vařené

    1902 20 99

    – – – ostatní

    1902 30

    – Ostatní těstoviny

    1902 40

    – Kuskus:

    1902 40 90

    – – ostatní

    1904

    Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) ve formě zrn, nebo vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky a krupice), předvařené nebo jinak upravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    ex19 05

    Pečivo, cukrářské výrobky a sušenky, též s přídavkem kakaa; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:

    1905 10 00

    – Křupavý chléb

    1905 20

    – Perník a podobné výrobky

    ▼M1

     

    – Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky:

    1905 31

    –Sladké sušenky

    1905 32

    –Oplatky a malé oplatky

    ▼B

    1905 40

    – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky

    1905 90

    – Ostatní

     

    – – ostatní:

    1905 90 40

    – – – Oplatky a malé oplatky obsahující více než 10 % vody

    1905 90 45

    – – – Sušenky

    1905 90 55

    – – – Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené

    1905 90 60

    – – – – Slazené

    1905 90 90

    – – – – ostatní

    ex20 01

    Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované v octě nebo v kyselině octové:

    2001 90

    – Ostatní:

    2001 90 30

    – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    2001 90 40

    – –  Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu nejméně 5 % hmotnostních

    ex20 04

    Ostatní zelenina upravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2004 10

    – Brambory

     

    – – ostatní:

    2004 10 91

    – – – ve formě mouky, šrotu nebo vloček

    2004 90

    – ostatní zelenina a zeleninové směsi:

    2004 90 10

    – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    ex20 05

    Ostatní zelenina upravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

    2005 20

    – Brambory

    2005 20 10

    – – ve formě mouky, šrotu nebo vloček

    2005 80 00

    – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

    ex21 01

    Výtažky, tresti a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto produktů nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, tresti a koncentráty z nich;

     

    –  Výtažky, tresti a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, trestí nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

     

    – – Přípravky na bázi těchto výtažků, trestí nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

    2101 12 98

    – – – ostatní:

     

    –  Výtažky, tresti a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, trestí nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté:

     

    – – Přípravky

    2101 20 98

    – – – ostatní

     

    – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, tresti a koncentráty z nich

     

    – – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky:

    2101 30 19

    – – – ostatní

     

    – – Výtažky, tresti a koncentráty z pražené čekanky a jiných pražených kávových náhražek:

    2101 30 99

    – – – ostatní

    ▼M3 —————

    ▼B

    2105 00

    Zmrzlina a ostatní jedlý led, též obsahující kakao

    ex21 06

    Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

    2106 90

    – ostatní:

    2106 90 10

    – – Přípravky nazývané „sýrové fondue“

     

    – – ostatní:

    2106 90 92

    – – – – –  neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % glukózy nebo škrobu

    2106 90 98

    – – – – – ostatní

    2202

    Vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované a jiné nealkoholické nápoje, kromě ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009

    2205

    Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek:

    ex22 08

    Ethylalkohol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nižším než 80 % objemových; destiláty, likéry a jiné lihoviny:

    2208 20

    – Destiláty z vinných matolin nebo hroznů:

    2208 50 91 až

    Jalovcová

    2208 70

    Likéry:

    2208 90 41 až

    – Ostatní destiláty a lihoviny:

    2905 43 00

    Mannitol

    2905 44

    D-glucitol (sorbitol)

    ex33 02

    Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů:

    3302 10

    – používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:

     

    – – používané k výrobě nápojů:

     

    – – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:

     

    – – – – ostatní (o skutečném obsahu alkoholu nejvýše 0,5 % objemových):

    3302 10 29

    – – – – – Ostatní

    ex Kapitola 38

    Různé chemické výrobky:

    3824 60

    Sorbitol, jiný než položky 2905 44




    PŘÍLOHA VI

    STÁTY, ZEMĚ A ÚZEMÍ PODLE ČLÁNKU 35

    Barbados

    Belize

    Pobřeží slonoviny

    Fidži

    Guyana

    Mauritius

    Indie

    Jamaica

    Keňa

    Madagaskar

    Malawi

    Uganda

    Demokratická republika Kongo

    Svatý Kryštof a Nevis - Anguilla

    Surinam

    Svazijsko

    Tanzanie

    Trinidad a Tobago

    Zambie

    Zimbabwe




    PŘÍLOHA VII



    SROVNÁVACÍ TABULKA

    Nařízení (ES) č. 2038/1999

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 1

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 1 odst. 2 písm. m)

    Čl. 2 odst. 2 a 3

    Zrušuje se

    Článek 3

    Článek 2

    Článek 4

    Článek 3

    Článek 5

    Článek 4

    Článek 6

    Článek 5

    Článek 7

    Článek 6

    Článek 8

    Zrušuje se

    Článek 9

    Článek 7

    Článek 10

    Článek 8

    Článek 11

    Článek 9

    Článek 12

    Zrušuje se

    Článek 13

    Článek 22

    Článek 14

    Článek 23

    Článek 15

    Článek 24

    Článek 16

    Článek 25

    Článek 17

    Článek 26

    Článek 18

    Článek 27

    Článek 19

    Článek 28

    Článek 20

    Článek 29

    Článek 21

    Článek 30

    Čl. 22 odst. 1, 1. odrážka

    Článek 31

    Čl. 22 odst. 2 a 3

    Zrušuje se

    Článek 23

    Článek 32

    Článek 24

    Článek 33

    Článek 25

    Článek 34

    Čl. 26 odst. 1

    Čl. 10 odst. 1

    Čl. 26 odst. 2

    Čl. 11 odst. 3

    Čl. 26 odst. 3

    Čl. 10 odst. 2

    Čl. 26 odst. 4

    Čl. 11 odst. 3

    Čl. 26 odst. 5, 1. pododstavec

    Čl. 10 odst. 3

    Čl. 26 odst. 5, 2. pododstavec

    Čl. 10 odst. 4

    Čl. 26 odst. 5, 3. pododstavec

    Čl. 10 odst. 5

    Čl. 26 odst. 5, 5. pododstavec

    Čl. 10 odst. 6

    Čl. 26 odst. 6

    Zrušuje se

    Čl. 27 odst. 1, pododstavec

    Čl. 11 odst. 1

    Čl. 27 odst. 2

    Zrušuje se

    Čl. 27 odst. 3

    Čl. 11 odst. 2

    Čl. 27 odst.4

    Zrušuje se

    Čl. 27 odst. 5

    Zrušuje se

    Čl. 27 odst. 6

    Čl. 11 odst. 4

    Článek 28

    Zrušuje se

    Článek 29

    Zrušuje se

    Článek 30

    Článek 12

    Článek 31

    Článek 13

    Článek 32

    Článek 14

    Článek 33

    Článek 15

    Článek 34

    Článek 16

    Článek 35

    Článek 17

    Článek 36

    Článek 18

    Článek 37

    Článek 19

    Článek 38

    Článek 20

    Článek 39

    Článek 21

    Článek 40

    Článek 35

    Článek 41

    Článek 36

    Článek 42

    Článek 37

    Článek 43

    Článek 38

    Článek 44

    Článek 39

    Článek 45

    Článek 40

    Článek 46

    Článek 41

    Článek 47

    Čl. 42 odst. 1

    Článek 48

    Čl. 42 odst. 2 a 3

    Článek 49

    Článek 43

    Článek 50

    Článek 44

    Článek 51

    Článek 45

    Článek 52

    Zrušuje se

    Článek 53

    Článek 46

    Článek 54

    Zrušuje se

    Článek 55

    Článek 49

    Článek 56

    Článek 51

    Nařízení (EHS) č. 793/72

    Toto nařízení

    Článek 1

    Příloha I, bod I

    Nařízení (EHS) č. 431/68

    Toto nařízení

    Článek 1

    Příloha I, bod II

    Nařízení (EHS) č. 206/68

    Toto nařízení

    Článek 1

    Příloha III, bod I

    Článek 2

    Příloha III, bod II

    Článek 3

    Příloha III, bod III

    Článek 4

    Příloha III, bod IV

    Článek 5

    Příloha III, bod V

    Čl. 6 odst. 1

    Příloha III, bod VI

    Čl. 6 odst. 2

    Zrušuje se

    Článek 7

    Příloha III, bod VII

    Článek 8

    Příloha III, bod VIII

    Článek 8a

    Zrušuje se

    Článek 8b

    Příloha III, bod IX

    Článek 9

    Příloha III, bod X

    Článek 10

    Příloha III, bod XI

    Článek 11

    Zrušuje se

    Článek 12

    Příloha III, bod XII

    Článek 13

    Příloha III, bod XIII

    Nařízení (EHS) č. 741/75

    Toto nařízení

    Článek 1

    Příloha III, bod XIV

    Nařízení (EHS) č. 193/82

    Toto nařízení

    Článek 1

    Příloha IV, bod I

    Článek 2

    Příloha IV, bod II

    Článek 3

    Příloha IV, bod III

    Článek 4

    Příloha IV, bod IV

    Článek 5

    Příloha IV, bod V

    Článek 6

    Příloha IV, bod VI

    Článek 7

    Příloha IV, bod VII

    Článek 8

    Příloha IV, bod VIII

    Článek 9

    Příloha IV, bod IX

    Příloha I

    Příloha V

    Příloha II

    Příloha VI

    Příloha III

    Příloha VII



    ( 1 ) Úř. věst. C 29 E, 30.1.2001, s. 315.

    ( 2 ) Stanovisko ze dne 13. března 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

    ( 3 ) Úř. věst. C 116, 20.4.2001, s. 113.

    ( 4 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

    ( 5 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

    ( 6 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

    ( 7 ) Úř. věst. L 252, 25.9.1999, s. 1.

    ( 8 ) Nařízení Rady (EHS) č. 206/68 ze dne 20. února 1968, kterým se stanoví rámcové požadavky na smlouvy a oborové dohody pro nákup cukrové řepy (Úř. věst. L 47, 23.2.1968, s. 1).

    ( 9 ) Nařízení Rady (EHS) č. 431/68 ze dne 9. dubna 1968, kterým se stanoví standardní jakost surového cukru a hraniční přechod Společenství pro výpočet cen CIF pro cukr (Úř. věst. L 89, 10.4.1968, s. 3).

    ( 10 ) Nařízení Rady (EHS) č. 447/68 ze dne 9. dubna 1968, kterým se stanoví obecná pravidla pro intervenční nákupy cukru (Úř. věst. L 91, 12.4.1968, s. 5). Nařízení ve znění poslední úpravy nařízením (EHS) č. 1359/77 (Úř. věst. L 156, 25.6.1977, s. 7).

    ( 11 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2049/69 ze dne 17. října 1969, kterým se stanoví obecná pravidla pro denaturaci cukru určeného pro krmení zvířat (Úř. věst. L 263, 21.10.1969, s. 1).

    ( 12 ) Nařízení Rady (EHS) č. 793/72 ze dne 17. dubna 1972, kterým se stanoví standardní jakost bílého cukru (Úř. věst. L 94, 21.4.1972, s. 1).

    ( 13 ) Nařízení Rady (EHS) č. 741/75 ze dne 18. března 1975, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro nákup cukrové řepy (Úř. věst. L 74, 22.3.1975, s. 2).

    ( 14 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1358/77 ze dne 20. června 1977, kterým se stanoví obecná pravidla pro kompenzování nákladů na skladování cukru a zrušující nařízení (EHS) č. 750/68 (Úř. věst. L 156, 25.6.1977, s. 4).

    ( 15 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1789/81 ze dne 30. června 1981, kterým se stanoví obecná pravidla k režimu minimálních zásob v odvětví cukru (Úř. věst. L 177, 1.7.1981, s. 39). Nařízení ve znění poslední úpravy nařízením (ES) č. 725/97 (Úř. věst. L 108, 25.4.1997, s. 13).

    ( 16 ) Nařízení Rady (EHS) č. 193/82 ze dne 26. ledna 1982, kterým se stanoví obecná pravidla k převodu kvót v odvětví cukru (Úř. věst. L 21, 29.1.1982, s. 3).

    ( 17 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1010/86 ze dne 25. března 1986, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování produkční náhrady u některých výrobků z cukru používaných v chemickém průmyslu (Úř. věst. L 94, 9.4.1986, s. 9).

    ( 18 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2225/86 ze dne 15. července 1986, kterým se stanoví opatření pro uvádění na trh cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech a pro vyrovnání cenových podmínek s preferenčním surovým cukrem (Úř. věst. L 194, 17.7.1986, s. 7).

    ( 19 ) Úř. věst. L 357, 30.12.1998. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 416/2001 (Úř. věst. L 60, 1.3.2001, s. 43).

    Top