This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01998L0053-20040510
Commission Directive 98/53/EC of 16 July 1998 laying down the sampling methods and the methods of analysis for the official control of the levels for certain contaminants in foodstuffs (Text with EEA relevance)
Consolidated text: Commission Directive 98/53/EC of 16 July 1998 laying down the sampling methods and the methods of analysis for the official control of the levels for certain contaminants in foodstuffs (Text with EEA relevance)
Commission Directive 98/53/EC of 16 July 1998 laying down the sampling methods and the methods of analysis for the official control of the levels for certain contaminants in foodstuffs (Text with EEA relevance)
No longer in force
1998L0053 — CS — 10.05.2004 — 003.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE KOMISE 98/53/ES ze dne 16. července 1998, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 201, 17.7.1998, p.93) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
SMĚRNICE KOMISE 2002/27/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. března 2002, |
L 75 |
44 |
16.3.2002 |
|
|
SMĚRNICE KOMISE 2003/121/ES Text s významem pro EHP ze dne 15. prosince 2003, |
L 332 |
38 |
19.12.2003 |
|
|
SMĚRNICE KOMISE 2004/43/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. dubna 2004, |
L 113 |
14 |
20.4.2004 |
|
SMĚRNICE KOMISE 98/53/ES
ze dne 16. července 1998,
kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 85/591/EHS ze dne 20. prosince 1985 o zavedení metod Společenství pro odběr vzorků a analýzu pro sledování potravin určených k lidské spotřebě ( 1 ), a zejména na článek 1 uvedené směrnice,
vzhledem k tomu, že nařízení Komise (ES) č. 1525/98 ze dne 16. července 1998, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 194/97, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminujících látek v potravinách ( 2 ), stanoví maximální limity pro aflatoxiny v určitých potravinách;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami ( 3 ) zavádí systém norem jakosti pro laboratoře pověřené členskými státy úředním dozorem nad potravinami;
vzhledem k tomu, že odběr vzorků má rozhodující vliv na přesnost stanovení množství aflatoxinů, které je v šarži rozloženo velmi nestejnoměrně;
vzhledem k tomu, že se jeví nezbytným stanovit obecná kritéria, jež musí metody analýzy splňovat, aby bylo zajištěno, že laboratoře pověřené kontrolou budou používat metody analýzy se srovnatelnou účinností;
vzhledem k tomu, že předpisy týkající se metod odběru vzorků a analýzy byly vypracovány na základě současných znalostí a mohou být přizpůsobeny tak, aby byl zohledněn pokrok ve vědeckých a technických poznatcích;
vzhledem k tomu, že se metody odběru vzorků používané v současné době příslušnými orgány v jednotlivých členských státech podstatně liší; že příslušné orgány v určitých členských státech nejsou schopny v krátké době uplatňovat všechna ustanovení této směrnice; že je tedy zapotřebí stanovit přiměřenou lhůtu k uplatňování těchto ustanovení;
vzhledem k tomu, že členské státy budou muset postupně upravit své metody odběru vzorků, aby dosáhly souladu s přílohami této směrnice do dne, od kterého musí být tato směrnice používána; že je tedy vhodné s členskými státy pravidelně prověřovat uplatňování těchto ustanovení;
vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potraviny,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby byly odběry vzorků pro úřední kontrolu množství aflatoxinů v potravinách prováděny v souladu s metodami popsanými v příloze I této směrnice.
Článek 2
Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby příprava vzorků a metody analýzy použité pro úřední kontrolu množství aflatoxinů v potravinách splňovaly kritéria popsaná v příloze II této směrnice.
Článek 3
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2000. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 4
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství aflatoxinů v určitých potravinách
1. ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI
Vzorky určené pro úřední kontrolu množství aflatoxinů v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení (ES) č. 1525/98 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.
2. DEFINICE
|
Šarže: |
identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředníka jednotné vlastnosti, jakými jsou původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. |
|
Část šarže: |
určitá část velké šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná. |
|
Dílčí vzorek: |
množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže. |
|
Souhrnný vzorek: |
souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže. |
|
Laboratorní vzorek: |
vzorek určený pro laboratoratoř (= část souhrnného vzorku). |
3. OBECNÁ USTANOVENÍ
3.1 Pracovníci
Odběr vzorků musí být proveden oprávněným pracovníkem podle předpisů členských států.
3.2 Materiál, který má být odebrán
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle bodu 5 této přílohy rozdělí na části šarže, které se vzorkují samostatně.
3.3 Předběžná opatření
Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah aflatoxinů, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.
3.4 Dílčí vzorky
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.
3.5 Příprava souhrnného vzorku a laboratorních vzorků (částí dílčích vzorků)
Souhrnný vzorek se připraví sdružením a dostatečným promísením dílčích vzorků. Pro promísení musí být souhrnný vzorek rozdělen na stejné části podle zvláštních ustanovení bodu 5 této přílohy.
Promísení je nezbytné k tomu, aby každá část ze souhrnného vzorku obsahovala podíl celé šarže nebo části šarže.
3.6 Duplikátní vzorky
Duplikátní vzorky za účelem výkonu rozhodnutí, obhajoby v obchodním sporu nebo rozhodčího řízení se odeberou ze zhomogenizovaného laboratorního vzorku, pokud to není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.
3.7 Balení a přeprava laboratorních vzorků
Každý laboratorní vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná předběžná opatření s cílem zabránit změně složení laboratorního vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.
3.8 Uzavření a označení laboratorních vzorků
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle předpisů členského státu. O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol, který umožní jednoznačnou identifikaci šarže a v němž musí být uvedeny den a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.
4. VYSVĚ TLUJÍCÍ USTANOVENÍ
4.1 Různé typy šarží
Balení potravinových komodit mohou mít při obchodování formu volně ložených potravin, potravin v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních (sáčcích, pytlích, jednotlivých maloobchodních baleních atd.). Odběr vzorků může být proveden u všech forem, v nichž je výrobek uváděn na trh.
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení bodu 5 této přílohy, může být níže uvedený vzorec použit jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají při uvádění na trh formu jednotlivých balení (sáčků, pytlů, maloobchodních balení atd.):
rozsah výběru n =
— hmotnost: v kg
— Rozsah výběru: každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).
4.2 Hmotnost dílčího vzorku
Hmotnost dílčího vzorku by měla být asi 300 gramů, pokud není v bodě 5 této přílohy stanoveno jinak, a s výjimkou koření, u něhož je hmotnost dílčího vzorku asi 100 gramů. U maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.
4.3 Počet dílčích vzorků u šarží o hmotnosti nižší než 15 tun
Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, závisí na hmotnosti šarže a musí se pohybovat v rozmezí od 10 do 100, pokud není v bodě 5 této přílohy stanoveno jinak. Čísla uvedená v níže uvedené tabulce mohou být použita pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.
Tabulka 1: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže
|
Hmotnost šarže (tuny) |
Počet dílčích vzorků |
|
≤ 0,1 |
10 |
|
>0,1 – ≤ 0,2 |
15 |
|
>0,2 – ≤ 0,5 |
20 |
|
>0,5 – ≤ 1,0 |
30 |
|
>1,0 – ≤ 2,0 |
40 |
|
>2,0 – ≤ 5,0 |
60 |
|
>5,0 – ≤ 10,0 |
80 |
|
>10,0 – ≤ 15,0 |
100 |
5. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
5.1 Obecný přehled postupu odběru vzorků jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce ►M1 , koření ◄ a obilovin
Tabulka 2: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže
|
Komodita |
Hmotnost šarže (tuny) |
Hmotnost nebo počet částí šarží |
Počet dílčích vzorků |
Hmotnost souhrnného vzorku (kg) |
|
Sušené fíky a jiné sušené ovoce |
≥ 15 |
15 — 30 tun |
100 |
30 |
|
< 15 |
— |
10 — 100 (1) |
≤ 30 |
|
|
Jádra podzemnice olejné, pistácie, para ořechy a jiné skořápkové plody |
≥ 500 |
100 tun |
100 |
30 |
|
> 125 a < 500 |
5 částí šarží |
100 |
30 |
|
|
≥ 15 a ≤ 125 |
25 tun |
100 |
30 |
|
|
< 15 |
— |
10 — 100 (1) |
≤ 30 |
|
|
Obiloviny |
≥ 1 500 |
500 tun |
100 |
30 |
|
> 300 a <1 500 |
3 části šarže |
100 |
30 |
|
|
≥ 50 a ≤ 300 |
100 tun |
100 |
30 |
|
|
< 50 |
— |
10 — 100 (1) |
1 — 10 |
|
|
Koření |
≥ 15 |
25 tun |
100 |
10 |
|
< 15 |
— |
10-100 (1) |
1-10 |
|
|
(1) V závislosti na hmotnosti šarže — viz body 4.3 nebo 5.3 této přílohy. |
||||
5.2. Jádra podzemnice olejné, pistácie a para ořechy
|
5.2.1 |
Postup odběru vzorků — Pokud lze části šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části šarže podle tabulky 2 v bodě 5.1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotností částí šarží, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hodnotu nejvýše o 20 %, — každá část šarže musí být vzorkována samostatně, — počet dílčích vzorků: 100. U šarží do 15 tun závisí počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, na hmotnosti šarže a musí být v rozmezí od 10 do 100 (viz bod 4.3), — hmotnost souhrnného vzorku = 30 kg; vzorek se před mletím promísí a rozdělí na tři stejné části po 10 kg (toto rozdělení na tři části není nutné u jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a kukuřice, jež jsou určeny pro další třídění nebo jiné fyzikální ošetření, bude to však záviset na dostupnosti zařízení schopného homogenizovat 30 kg vzorku). Je-li hmotnost souhrnného vzorku menší než 10 kg, nesmí být souhrnný vzorek rozdělen na tři části. U koření není hmotnost souhrnného vzorku vyšší než 10 kg, a dělení na části tedy není nutné, — laboratorní vzorek: část dílčího vzorku o hmotnosti 10 kg (každý vzorek musí být samostatně jemně rozemletý a důkladně promísený podle přílohy II, aby došlo k úplné homogenizaci), — pokud není možné použít výše uvedenou metodu odběru vzorků z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže (kvůli formě obalu, způsobu přepravy atd.), může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována. |
|
5.2.2 |
Přijetí šarže nebo části šarže — U jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a kukuřice, jež podléhají dalšímu třídění nebo jinému fyzickému ošetření, a u koření: —— přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost vyhovují souhrnný vzorek nebo průměr z dílčích vzorků maximálnímu limitu, — odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost překračují souhrnný vzorek nebo průměr z dílčích vzorků maximální limit bez pochyb. — U jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a obilovin určených k přímé lidské spotřebě s výjimkou kukuřice, jež podléhají dalšímu třídění nebo jinému fyzickému ošetření: —— přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost žádný z laboratorních vzorků nepřekračuje maximální limit, — odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost jeden nebo více laboratorních vzorků překračuje maximální limit bez pochyb, — jedná-li se o souhrnný vzorek do 10 kg: —— přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost vyhovuje souhrnný vzorek maximálnímu limitu, — odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost souhrnný vzorek překračuje maximální limit bez pochyb. |
5.3 Skořápkové plody kromě jader podzemnice olejné, pistácií a para ořechů
|
5.3.1 |
Postup odběru vzorků U těchto produktů může být použit postup odběru vzorků podle bodu 5.2.1. S ohledem na méně častý výskyt kontaminujících látek v těchto produktech nebo na novější formy obalů, v nichž se s produkty obchoduje, však mohou být použity jednodušší metody odběru vzorků. U šarží obilovin do 50 tun může být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán odběru vzorků sestávající z 10 až 100 dílčích vzorků po 100 g, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg. Hodnoty uvedené v níže uvedené tabulce mohou být použity pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.
Tabulka 3: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin
|
|
5.3.2. |
Přijetí šarže nebo části šarže Viz bod 5.2.2. |
5.4. Mléko
|
5.4.1 |
Postup odběru vzorků Odběr vzorků podle rozhodnutí Komise 91/180/EHS ze dne 14. února 1991, kterým se stanoví určité metody analýzy a zkoušení syrového mléka a tepelně ošetřeného mléka ( 4 ): — počet dílčích vzorků: nejméně 5, — hmotnost souhrnného vzorku: nejméně 0,5 kg nebo 0,5 l. |
|
5.4.2 |
Sprejem lota ali sublota — sprejem, če sestavljeni vzorec ustreza mejni vrednosti, ob upoštevanju merilne negotovosti in korekcije za izkoristek, — zavrnitev, če sestavljeni vzorec nedvomno presega mejno vrednost, ob upoštevanju merilne negotovosti in korekcije za izkoristek. |
5.5 Odvozené výrobky a vícesložkové potraviny
|
5.5.1 |
Mléčné výrobky
|
|
5.5.2 |
Ostatní odvozené výrobky s velmi malou hmotností částic, tj. mouka, fíková pasta, arašídové máslo (homogenní rozložení kontaminace aflatoxiny)
|
5.6 Ostatní odvozené výrobky s relativně vyšší velikostí částic (heterogenní rozložení kontaminace aflatoxiny)
Postup odběru vzorků a přijetí tak, jak je stanoveno v bodech 5.2. a 5.3. této přílohy pro zemědělské produkty.
5.7 Potraviny určené pro kojence a malé děti
5.7.1 Postup odběru vzorků
Použije se postup odběru vzorků uvedený pro mléko, odvozené výrobky a vícesložkové potraviny v bodech 5.4, 5.5 a 5.6.
5.7.2 Přijetí šarže
— přijetí, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost,
— odmítnutí, jestliže souhrnný vzorek překračuje mimo rozumnou pochybnost maximální limit se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.
6. ODBĚR VZORKŮ PŘI MALOOBCHODNÍM PRODEJI
Odběr vzorků potravin při maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle výše uvedených ustanovení o odběru vzorků. Pokud to není možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků na stupni maloobchodu, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.
PŘÍLOHA II
Příprava vzorku a kritéria pro metody analýzy použité při úřední kontrole množství aflatoxinů v určitých potravinách
1. Úvod
1.1 Předběžná opatření
Při postupu je třeba co nejvíce zamezit přístupu denního světla, protože se aflatoxiny pod vlivem ultrafialového záření postupně rozkládají. Vzhledem k tomu, že rozložení aflatoxinů je velmi nestejnoměrné, měly by být vzorky připraveny, a zejména homogenizovány, mimořádně pečlivě.
Veškerý materiál obdržený laboratoří má být použit k přípravě zkušebního materiálu.
1.2 Výpočet podílu skořápek a jader v celých skořápkových plodech
Limity stanovené nařízením Komise (ES) č. 1525/98 se vztahují na jedlý podíl.
Množství aflatoxinů v jedlém podílu může být stanoveno takto:
— skořápkové plody se zbaví skořápek a množství aflatoxinů se stanoví přímo v jedlém podílu,
— pro přípravu vzorku se použijí celé skořápkové plody. Pro odběr vzorků a analýzu musí být odhadnuta hmotnost jader v souhrnném vzorku. Hmotnost jader v souhrnném vzorku se odhadne po stanovení vhodného faktoru pro podíl skořápky a jádra v celých skořápkových plodech. Tento podíl se používá ke stanovení množství jader v souhrnném vzorku odebraném pro přípravu vzorku a analýzu. Přibližně 100 celých skořápkových plodů se náhodně vybere ze šarže nebo se odloží z každého souhrnného vzorku. Podíl může být zjištěn zvážením celých skořápkových plodů, odstraněním skořápek a opětovným zvážením skořápek a jader. Podíl skořápek a jader může být laboratoří stanoven u řady vzorků, a může tak být použit pro další analýzy. Je-li však u laboratorního vzorku zjištěno překročení limitu, je třeba podíl stanovit u dotyčného vzorku za použití přibližně 100 skořápkových plodů, které byly odloženy.
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
Každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že jím lze dosáhnout úplné homogenizace.
Pokud se maximální limit vztahuje na sušinu, stanoví se obsah sušiny v části homogenizovaného vzorku metodou, která prokazatelně umožňuje přesné stanovení obsahu sušiny.
3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného materiálu, pokud to není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.
4. Metody analýzy, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře
4.1 Definice
Níže je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.
Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost
|
r |
= |
opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) být absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, stejný pracovník, stejná aparatura, stejná laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × sr; |
|
sr |
= |
směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti; |
|
RSDr |
= |
relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr/x) × 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků; |
|
R |
= |
reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) být absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × sR; |
|
sR |
= |
směrodatná odchylka vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti; |
|
RSDR |
= |
relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR/x) × 100]; |
4.2 Obecné požadavky
Metody analýzy použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s odstavci 1 a 2 přílohy směrnice 85/591/EHS.
4.3 Zvláštní požadavky
Nejsou-li na úrovni Společenství předepsány zvláštní metody pro stanovení množství aflatoxinů v potravinách, mohou laboratoře zvolit jakoukoliv metodu za předpokladu, že splňuje níže uvedená kritéria:
|
Kritérium |
Rozsah koncentrací |
Doporučená hodnota |
Nejvyšší přípustná hodnota |
|
Slepý pokus |
celý rozsah |
zanedbatelná |
|
|
Výtěžek — aflatoxin M1 |
►M1 0,01-0,05 μg/kg ◄ |
60 až 120 % |
|
|
>0,05 ►M1 μg/kg ◄ |
70 až 110 % |
||
|
Výtěžek — aflatoxiny B1, B2, G1, G2 |
<1,0 ►M1 μg/kg ◄ |
50 až 120 % |
|
|
1-10 ►M1 μg/kg ◄ |
70 až 110 % |
||
|
>10 ►M1 μg/kg ◄ |
80 až 110 % |
||
|
Přesnost RSDR |
celý rozsah |
podle Horwitzovy rovnice |
dvojnásobek hodnoty vypočtené z Horwitzovy rovnice |
|
Přesnost RSDr může být vypočtena jako 0,66násobek přesnosti RSDR při příslušné koncentraci. |
|||
Poznámky:
— Hodnoty platí jak pro B1, tak pro sumu B1 + B2 + G1 + G2,
— pokud má být uvedena suma jednotlivých aflatoxinů B1 + B2 + G1 + G2, musí být odezva každého z nich na analytický systém buď známá, nebo stejná,
— detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, protože přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace,
— hodnoty přesnosti jsou vypočteny z Horwitzovy rovnice, tj.:
— RSDR = 2 (1-0,5 logC)
— kde:
—— RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR /x) × 100];
— C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100 g/100 g, 0,001 = 1 000 mg/kg).
Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukazuje, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.
4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Uvede se výsledek analýzy korigovaný nebo nekorigovaný na výtěžek. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek analýzy korigovaný na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitů (viz příloha I body 5.2.2, 5.3.2, 5.4.2, 5.5.1.2 a 5.5.2.3).
Výsledek analýzy se uvede ve tvaru x ± U, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti 95 %.
4.5 Normy řízení jakosti laboratoře
Laboratoře musí splňovat požadavky směrnice Rady 93/99/EHS.
( 1 ) Úř. věst. L 372, 31.12.1985, s. 50.
( 2 ) Úř. věst. L 201, 17.7.1998, s. 43.
( 3 ) Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 14.
( 4 ) Úř. věst. L 93, 13.4.1991, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 306, 28.10.1987, s. 24.