EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01991L0628-20030605
Council Directive of 19 November 1991 on the protection of animals during transport and amending Directives 90/425/EEC and 91/496/EEC (91/628/EEC)
Consolidated text: Council Directive of 19 November 1991 on the protection of animals during transport and amending Directives 90/425/EEC and 91/496/EEC (91/628/EEC)
Council Directive of 19 November 1991 on the protection of animals during transport and amending Directives 90/425/EEC and 91/496/EEC (91/628/EEC)
No longer in force
1991L0628 — CS — 05.06.2003 — 004.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE RADY ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy a o změně směrnic 90/425/EHS a 91/496/EHS (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, p.17) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 243 |
27 |
25.8.1992 |
||
|
L 148 |
52 |
30.6.1995 |
||
|
L 122 |
1 |
16.5.2003 |
||
Ve znění:
|
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
SMĚRNICE RADY
ze dne 19. listopadu 1991
o ochraně zvířat během přepravy a o změně směrnic 90/425/EHS a 91/496/EHS
(91/628/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),
vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. února 1987 o politice k zajištění dobrých životních podmínek chovných zvířat ( 4 ) vyzval Komisi k předložení návrhů o ochraně zvířat během přepravy;
vzhledem k tomu, že pro odstranění technických překážek v obchodu s živými zvířaty a pro umožnění správného fungování dotyčných organizací trhu a zároveň pro zajištění dostatečné úrovně ochrany dotyčných zvířat přijalo Společenství v této oblasti pravidla;
vzhledem k tomu, že všechny členské státy ratifikovaly Evropskou dohodu o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě a podepsaly dodatkový protokol umožňující Společenství jako takovému, aby přistoupilo k uvedené dohodě;
vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 3626/82 ze dne 3. prosince 1982 o provádění Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve Společenství ( 5 ) (dále jen „CITES“) upravuje podmínky přepravy některých druhů těchto živočichů a rostlin;
vzhledem k tomu, že směrnice 77/489/EHS ( 6 ) stanovila pravidla o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě; že směrnice 81/389/EHS ( 7 ) stanovila opatření týkající se provádění směrnice 77/489/EHS, a zejména zavedla kontroly na vnitřních hranicích Společenství;
vzhledem k tomu, že pro dosažení těchto stejných cílů, a zejména pro dosažení ochrany zvířat během přepravy je třeba v rámci uskutečňování vnitřního trhu pozměnit pravidla směrnice 90/425/EHS ( 8 ) s cílem harmonizovat především předchozí kontroly týkající se dobrých životních podmínek zvířat během přepravy;
vzhledem k tomu, že v tomto rámci musí být pokryta přeprava zvířat uvnitř, do nebo ze Společenství a že musí být zrušeny soustavné kontroly na vnitřních hranicích Společenství;
vzhledem k tomu, že z důvodů dobrých životních podmínek zvířat by měla být snížena, pokud je to možné, přeprava zvířat na dlouhé vzdálenosti, včetně přepravy jatečných zvířat;
vzhledem k tomu, že navrhovaná pravidla musejí zaručovat účinnější ochranu zvířat během přepravy;
vzhledem k tomu, že je třeba navíc změnit směrnici 91/496/EHS ( 9 ), aby byla přizpůsobena této směrnici; že je třeba rovněž zrušit směrnice 77/489/EHS a 81/389/EHS,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
1. Tato směrnice se vztahuje na přepravu:
a) domácích lichokopytníků a domácího skotu, ovcí, koz a prasat;
b) drůbeže, domácích ptáků a domácích králíků;
c) domácích psů a domácích koček;
d) jiných savců a ptáků;
e) jiných obratlovců a studenokrevných zvířat.
2. Tato směrnice se nevztahuje na:
— přepravy, které nemají obchodní charakter, a přepravy jednotlivého zvířete doprovázeného fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá,
— přepravy domácích zvířat, která doprovázejí svého majitele na jeho soukromé cestě;
b) aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy použitelné v této oblasti, na přepravu zvířat prováděnou:
— a vzdálenost nejvýše 50 kilometrů od začátku přepravy zvířat až do místa určení nebo
— chovateli nebo krmiči pomocí zemědělských vozidel nebo dopravních prostředků, které jim patří, jestliže zeměpisné podmínky vyžadují nevýdělečné sezónní stěhování některých druhů zvířat na pastvu.
Článek 2
1. Pro účely této směrnice se podle potřeby použijí definice uvedené v článku 2 směrnic 89/662/EHS ( 10 ), 90/425/EHS, 90/675/EHS ( 11 ) a 91/496/EHS.
2. Kromě toho se rozumí:
a) „dopravním prostředkem“ části používané pro nakládku a přepravu zvířat v silničních vozidlech, kolejových vozidlech, na plavidlech a v letadlech, jakož i v kontejnerech pro pozemní, námořní a leteckou přepravu;
b) „přepravou“ každý pohyb zvířat prováděný dopravním prostředkem, který zahrnuje nakládku a vykládku zvířat;
c) „místem zastávky“ místo, kde je cesta přerušena, aby si zvířata mohla odpočinout a mohla být nakrmena nebo napojena;
d) „místem překládky“ místo, kde je přeprava přerušena, aby mohla být zvířata přeložena z jednoho dopravního prostředku na druhý;
e) „místem odeslání“, aniž je dotčen čl. 1 odst. 2 písm. b), místo, kde je zvíře poprvé naloženo na dopravní prostředek, jakož i všechna místa, ve kterých byla zvířata vyložena ►M2 a ustájena na 24 hodiny ◄ , napojena, nakrmena a případně ošetřena, s výjimkou každého místa zastávky nebo překládky.
Za místo odeslání mohou být rovněž považovány trhy a shromažďovací střediska schválené v souladu s právními předpisy Společenství:
— pokud je první místo nakládky zvířat vzdáleno méně než 50 kilometrů od uvedených trhů nebo shromažďovacích středisek,
— pokud v případě, že je vzdálenost uvedená v první odrážce větší než 50 kilometrů, měla zvířata dobu na odpočinek v délce, která má být stanovena postupem podle článku 17, byla napojena a nakrmena dříve, než byla znovu naložena;
f) „místem určení“ místo, kde je zvíře vyloženo naposledy z dopravního prostředku, s výjimkou každého místa odpočinku nebo překládky;
g) „cestou“ přemístění z místa odeslání na místo určení;
h) „dobou odpočinku“ se rozumí souvislé období v průběhu cesty, během něhož zvířata nejsou přemísťována pomocí dopravních prostředků;
i) „přepravcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která
— přepravuje zvířata na svůj vlastní účet, nebo
— přepravuje zvířata na účet třetí osoby, nebo
— poskytuje třetí osobě dopravní prostředky pro přepravu zvířat
za předpokladu, že přeprava má obchodní charakter a je prováděna za účelem zisku.
KAPITOLA II
Přeprava a kontroly na území Společenství
Článek 3
1. Členské státy dbají na to, aby:
a) se přeprava zvířat uvnitř, do nebo z každého členského státu prováděla v souladu s touto směrnicí a u zvířat uvedených v:
— čl. 1 odst. 1 písm. a) kapitole I přílohy,
— čl. 1 odst. 1 písm. b) kapitole II přílohy,
— čl. 1. odst. 1 písm. c) kapitole III přílohy,
— čl. 1 odst. 1 písm. d) kapitole IV přílohy,
— čl. 1 odst. 1 písm. e) kapitole V přílohy;
— prostorové podmínky (stupeň koncentrace zvířat) odpovídaly alespoň hodnotám uvedeným v kapitole VI přílohy, pokud se týká zvířat a dopravních prostředků uvedených v této kapitole,
— délka trvání cesty, doby pro odpočinek a intervaly ke krmení a napájení pro určité druhy zvířat odpovídaly hodnotám uvedeným v kapitole VII přílohy pro zvířata uvedená v této kapitole, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EHS) č. 3820/85 ( 12 );
b) mohla být zvířata přepravována pouze tehdy, jsou-li způsobilá pro plánovanou cestu a byla-li přijata všechna potřebná opatření pro jejich ošetřování během cesty a při jejich příjezdu na místo určení. Zvířata, která jsou nemocná nebo zraněná, nejsou považována za způsobilá k přepravě. Toto ustanovení se však nevztahuje na:
i) zvířata lehce poraněná nebo nemocná, jejichž přeprava by nebyla příčinou zbytečného utrpení;
ii) zvířata, která se přepravují pro účely vědeckého výzkumu schváleného příslušným orgánem;
c) zvířata, která onemocní nebo se poraní během přepravy, dostala první pomoc, jakmile je to možné. Případně jim musí být poskytnuto vhodné veterinární ošetření, a je-li to nezbytné, musí být nutně poražena tak, aby jim nebylo způsobeno zbytečné utrpení.
2. Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou členské státy povolit přepravu zvířat na nutné veterinární ošetření nebo porážku za podmínek, které nejsou v souladu s touto směrnicí. Členské státy dbají na to, aby taková přeprava byla povolena pouze tehdy, nezpůsobí-li dotyčným zvířatům žádné utrpení nebo špatné zacházení. Případně se postupem podle článku 17 stanoví zvláštní prováděcí pravidla k tomuto odstavci.
3. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a b) a v příloze, stanoví Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou odpovídající dodatečné podmínky pro přepravu některých druhů zvířat, jako jsou lichokopytníci, volně žijící ptáci a mořští savci, aby byly zajištěny jejich dobré životní podmínky.
Členské státy mohou až do provádění uvedených ustanovení s ohledem na obecná ustanovení Smlouvy uplatňovat příslušné doplňující vnitrostátní předpisy v této oblasti.
Článek 4
Členské státy dbají na to, aby byla zvířata během celé cesty identifikována a zaevidována v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 90/425/EHS a provázena doklady stanovenými v předpisech Společenství nebo ve vnitrostátních předpisech, umožňujícími příslušnému orgánu kontrolovat:
— jejich původ a jejich majitele,
— jejich místo odeslání a jejich místo určení,
— datum a dobu odeslání.
Článek 5
A. Členské státy zajistí, aby:
1. každý přepravce
a) je
i) registrován způsobem umožňujícím příslušnému orgánu v případě neplnění požadavků uvedených v této směrnici rychle zjistit jeho totožnost;
ii) držitelem schválení, které platí pro všechny přepravy obratlovců uskutečňované na jednom z území uvedených v příloze ke směrnici 90/675/EHS, a které bylo vydáno příslušným orgánem členského státu zařízení, nebo, pokud se jedná o podnik ve třetí zemi, příslušným orgánem členského státu Unie za předpokladu, že odpovědná osoba přepravního podniku předloží písemný závazek dodržovat platné veterinární předpisy Společenství.
Tento závazek zejména uvádí, že:
— přepravce uvedený v odstavci 2 učinil všechna opatření nezbytná k dosažení souladu s požadavky této směrnice až do místa určení, a zvláště v případech vývozu do třetích zemí do místa určení, jak je vymezeno příslušnými veterinárními předpisy Společenství,
— aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly 1 oddílu A odst. 6 pododstavce b) přílohy, je personál uvedený v odst. 2 pododstavci a) náležitě proškolen buď v rámci podniku, nebo prostřednictvím školicí organizace, nebo má odpovídající praktické zkušenosti, které jej kvalifikují k manipulaci s obratlovci a k jejich přepravě a k poskytování potřebné péče přepravovaným zvířatům;
b) nepřepravuje zvířata ani nedává přepravovat zvířata v podmínkách, kdy by se mohla těmto zvířatům způsobit zranění nebo zbytečné útrapy;
c) používá k přepravě zvířat uvedených v této směrnici dopravní prostředky, které jsou schopné zajistit dodržování požadavků Společenství na dobré životní podmínky zvířat během přepravy, a to zejména požadavků uvedených v příloze a požadavků, které budou určeny podle čl. 13 odst. 1;
2. přepravce:
a) pověřuje přepravou živých zvířat personál, který má nezbytné schopnosti, odbornou kvalifikaci a znalosti stanovené v odst. 1 písm. a);
b) pro přepravu zvířat uvedených v článku 1 odst. 1 písm. a), s nimiž se obchoduje mezi členskými státy nebo která jsou vyvážena do třetích zemí, vypracuje plán cesty v souladu se vzorem uvedeným v kapitole VIII přílohy a tento plán je během cesty připojen k veterinárnímu osvědčení a jsou v něm uvedena všechna místa zastávek a překládek.
Jednorázový plán cesty musí být vypracován v souladu s písmenem c) tak, aby pokrýval celou dobu trvání cesty;
c) předá plán cesty uvedený pod písmenem b) příslušnému orgánu tak, aby tento orgán mohl vystavit veterinární osvědčení. Následně se na plánu cesty vyznačí počet nebo počty veterinárních osvědčení. Plán musí být opatřen razítkem veterinárního lékaře v místě odjezdu a tento veterinární lékař pak oznámí existenci plánu cesty prostřednictvím systému Animo;
d) se přesvědčí
i) že originál plánu cesty uvedeného pod písmenem b)
— je řádně vypracován a vyplněn příslušnými osobami v náležitém čase,
— je připojen k veterinárnímu osvědčení provázejícímu zásilku po celou dobu cesty;
ii) že personál pověřený přepravou:
— zaznamená do plánu cesty časy a místa, v nichž byla přepravovaná zvířata během cesty nakrmena a napojena,
— při vývozu zvířat do třetích zemí, kdy přeprava v rámci států Společenství trvá déle než 8 hodin, nechá plán prověřit (a to po kontrole) příslušným orgánem na hraničním přechodu nebo v místě výstupu ze země stanoveném členským státem (razítko a podpis), a poté, co příslušný veterinární úřad zkontroloval, že zvířata jsou schopna pokračovat v cestě.
— Členské státy mohou stanovit, že výlohy za výše uvedenou veterinární kontrolu nese hospodářský subjekt, který zvířata vyváží,
— při návratu zašle plán cesty zpět příslušnému orgánu v místě původu.
— Stejná ustanovení platí pro vývoz do třetích zemí prováděný po moři, pokud cesta trvá déle než 8 hodin;
e) uchovává po dobu stanovenou příslušným orgánem druhý exemplář plánu cesty uvedeného pod písmenem b) tak, aby mohl být v případě potřeby a na požádání předložen příslušnému orgánu k případnému prověření;
f) prokáže, s přihlédnutím k druhu přepravovaných zvířat a v případě, kdy v důsledku délky trvání cesty musí být splněna ustanovení kapitoly VII odst. 4, že byla podniknuta opatření k tomu, aby během cesty byly uspokojeny potřeby zvířat ohledně krmení a napájení, a to i v případě, kdy plán cesty byl změněn nebo kdy cesta byla přerušena z důvodů, které se vymykají jeho kontrole;
g) se ujistí se o tom, že zvířata jsou přepravena do místa určení bez zbytečného prodlení;
h) aniž je dotčeno dodržování ustanovení kapitoly III přílohy zajistil, se ujistí, že zvířata těch druhů, které nejsou uvedeny v kapitole VII přílohy, jsou během přepravy v náležitých intervalech krmena a napájena;
3. aby místa zastávek, která byla předem schválena pověřenou osobou uvedenou v odstavci 2, byla pravidelně kontrolována příslušným orgánem, který se také musí ujistit o tom, že zvířata jsou schopna pokračovat v přepravě;
4. náklady spojené s dodržováním požadavků na krmení, napájení a odpočinek přepravovaných zvířat nesou hospodářské subjekty uvedené v odstavci 1.
B. Případná prováděcí pravidla vyplývající z ustanovení tohoto článku se stanoví postupem podle článku 17.
Článek 6
1. Směrnice 90/425/EHS se mění takto:
a) V článku 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Touto směrnicí nejsou dotčeny kontroly, které se provádějí v rámci úkolů uskutečňovaných nediskriminačním způsobem orgány pověřenými obecným uplatňováním zákonů v nějakém členském státě.“
b) V příloze A je kolonka I doplněna tímto odkazem:
„Směrnice Rady 91/628/EHS ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy a o změně směrnic 90/425/EHS a 91/496/EHS (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 17).“
2. Osvědčení a doklady uvedené v článku 3 směrnice 90/425/EHS jsou doplněny postupem podle článku 17 tak, aby byly vzaty v úvahu požadavky této směrnice.
3. Výměna informací mezi orgány o dodržování požadavků této směrnice musí být začleněna do počítačového systému podle článku 20 směrnice 90/425/EHS (ANIMO) a u dovozů ze třetích zemí do projektu Shift v souladu s čl. 12 odst. 4 směrnice 91/496/EHS.
Prováděcí pravidla k tomuto odstavci se stanoví postupem podle článku 17.
Článek 7
1. Členské státy dbají, aby byla přijata nezbytná opatření, která mají předejít nebo co nejvíce snížit každé zpoždění během přepravy nebo každé utrpení zvířat v případě stávky nebo jiných okolností, které brání uplatňování této směrnice. Zvláštní opatření jsou zejména přijata v přístavech, na letištích, v železničních stanicích, na seřadištích a stanovištích hraniční kontroly uvedených v článku 6 směrnice 91/496/EHS s cílem urychlit přepravu zvířat za podmínek, které jsou v souladu s požadavky této směrnice.
2. Aniž jsou dotčena ostatní opatření Společenství v oblasti zdraví zvířat, může být přeprava zvířat přerušena pouze tehdy, je-li takové opatření nezbytné pro dobré životní podmínky zvířat. Pokud má být přeprava zvířat přerušena na delší dobu než 2 hodiny, musí být přijata odpovídající opatření, aby mohla být zvířata ošetřena, a je-li to nutné, vyložena a ustájena.
Článek 8
Členské státy v souladu se zásadami a pravidly kontroly stanovenými ve směrnici 90/425/EHS zajistí, aby odpovědné orgány kontrolovaly, zda jsou dodržovány požadavky uvedené v této směrnici tím, že bude provádět nediskriminačním způsobem kontroly:
a) dopravních prostředků a zvířat přepravovaných po silnicích;
b) dopravních prostředků a zvířat při příjezdu na místo určení;
c) dopravních prostředků a zvířat na trzích a v místech odjezdu, zastávek a překládky;
d) údajů v průvodních dokumentech.
Tyto kontroly musí být provedeny na vzorku zvířat, jehož velikost je přiměřená počtu zvířat každoročně přepravovaných v každém členském státě, a mohou být provedeny současně s kontrolami vykonávanými pro jiné účely.
Příslušný orgán v každém členském státě musí předložit Komisi výroční zprávu obsahující údaje o počtu prohlídek provedených v předchozím kalendářním roce s přihlédnutím k písmenům a), b), c) a d) a podrobné údaje o všech zaznamenaných porušeních předpisů a o zákrocích, které následně provedl příslušný orgán.
Pokud příslušný orgán získal informaci o porušení ustanovení této směrnice, může na vlastním území provést kontrolu během přepravy.
Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčeny kontroly prováděné namátkově v rámci úkolů orgánů obecně odpovědných za provádění právních předpisů v členském státě.
Článek 9
1. Pokud se během přepravy zjistí, že nejsou nebo nebyla dodržována ustanovení této směrnice, požádá příslušný orgán v místě, kde je toto zjištění provedeno, osoby odpovědné za dopravní prostředek, aby přijaly všechna opatření, která považuje příslušný orgán za nezbytná pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat.
V závislosti na okolnostech každého případu mohou tato opatření zahrnovat:
a) ukončení cesty nebo odeslání zvířat co nejkratší cestou zpět na místo odeslání, pokud toto opatření nevyvolá jejich zbytečné utrpení;
b) vhodné ustájení zvířat s poskytnutím nezbytné péče až do vyřešení problému;
c) humánní porážku zvířat. Místo určení a využití těchto mrtvých těl zvířat se řídí podle ustanovení směrnice 64/433/EHS ( 13 ).
Jakékoli opatření přijaté podle druhého pododstavce oznamuje příslušný orgán prostřednictvím sítě Animo postupy, včetně finančních postupů, jež se mají stanovit postupem podle článku 17.
2. Pokud osoba odpovědná za přepravu nedodrží pokyny příslušného orgánu, příslušný orgán okamžitě nařídí vykonání přijatých opatření a nechá uhradit odpovídajícím postupem náklady vzešlé vykonáním uvedených opatření.
3. Touto směrnicí nejsou dotčeny možnosti odvolání podle platných právních předpisů v členských státech proti rozhodnutím příslušných orgánů.
Rozhodnutí přijatá příslušnými orgány členských států a odůvodnění těchto rozhodnutí musí být sdělena odesilateli nebo jeho zplnomocněnému zástupci, jakož i příslušnému orgánu odesílajícího členského státu.
Pokud o to odesilatel nebo jeho zplnomocněný zástupce požádá, musí mu být odůvodnění rozhodnutí sdělena písemně s uvedením možností odvolání, které mu nabízí platné právní předpisy členského státu určení, jakož i formy a lhůty, ve kterých musí být uvedená odvolání podána.
Nicméně v případě sporu a pokud s tím obě strany souhlasí, mohou strany ve lhůtě nejvýše jednoho měsíce předložit spor k posouzení znalci uvedenému na seznamu znalců Společenství, který má být sestaven Komisí.
Znalec je pověřen vydat stanovisko ve lhůtě nejvýše 72 hodin. Strany se podrobí stanovisku znalce s ohledem na veterinární předpisy Společenství.
Článek 10
1. Znalci Komise mohou, v rozsahu nezbytném pro zajištění jednotného provádění směrnice, provádět kontroly na místě. V rámci této činnosti mohou provádět namátkové kontroly, aby zjistili, zda příslušné orgány sledují dodržování požadavků obsažených v této směrnici.
O výsledcích těchto kontrol Komise informuje členské státy.
2. Kontroly podle odstavce 1 jsou prováděny ve spolupráci s příslušným orgánem.
3. Členský stát, na jehož území se provádí kontrola, poskytne znalcům veškerou pomoc, která je potřeba ke splnění jejich úkolu.
4. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 17.
KAPITOLA III
Dovozy ze třetích zemí
Článek 11
1. Pravidla obsažená ve směrnici 91/496/EHS se použijí zejména na organizaci a opatření vyplývajících z kontrol.
2. Dovoz, tranzit nebo přeprava živých zvířat, která spadají do působnosti této směrnice, může být z třetích zemí do území Společenství povolen pouze tehdy, pokud přepravce:
— se písemně zaváže k dodržování požadavků obsažených v této směrnici, zejména požadavků uvedených v článku 5, a učiní nezbytné, aby tyto požadavky byly splněny;
— předloží plán cesty vypracovaný podle článku 5.
3. Úřední veterinární lékař na hraničním přechodu musí kromě toho při kontrole splnění požadavků uvedených v odstavci 2 ověřit, zda byly splněny požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Zjistí-li, že nebyly splněny požadavky týkající se krmení a napájení zvířat, učiní na náklady hospodářského subjektu opatření podle článku 9.
4. Osvědčení nebo dokumenty uvedené ve třetí odrážce článku 4 odst. 1 směrnice 91/496/EHS se postupem uvedeným v článku 17 doplní tak, aby přihlížely k požadavkům této směrnice.
Do doby přijetí těchto opatření se použijí příslušné vnitrostátní předpisy, pokud dodržují obecná ustanovení Smlouvy.
KAPITOLA IV
Závěrečná ustanovení
Článek 12
Pravidla a informační postup stanovené směrnicí 89/608/EHS ( 14 ) se použijí přiměřeně pro potřeby této směrnice.
Článek 13
1. Komise předloží do 31. prosince 1995 Radě návrh na stanovení požadavků, kterým musí vyhovovat dopravní prostředky. O tomto návrhu rozhodne Rada kvalifikovanou většinou.
2. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise stanoví do 30. června 1996 kritéria Společenství, jež musí splňovat místa zastávek. Tato kritéria se týkají infrastruktury, krmení, napájení, nakládání, vykládání a v případě potřeby ustájení některých typů zvířat, jakož i požadavků sanitární povahy na místa zastávek.
3. Do 31. prosince 1999 předloží Komise Radě zprávu o zkušenostech, které nabyly členské státy od zahájení používání této směrnice; zpráva může být doplněna případnými návrhy, o nichž rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou.
4. Do doby provedení ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí vnitrostátní předpisy v dané oblasti pokud dodržují obecná ustanovení Smlouvy.
Článek 14
Přílohu této směrnice změní Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, zejména vzhledem k jejímu přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku.
Článek 15
Postupem podle článku 17 mohou být provázející osvědčení nebo doklady stanovené předpisy Společenství pro přepravu zvířat uvedených v článku 1 doplněny o potvrzení příslušného orgánu uvedené v čl. 2 bodu 6 směrnice 90/425/EHS, které osvědčuje dodržování požadavků této směrnice.
Článek 16
1. Členské státy mohou pro určité části svého území definované v příloze I směrnice 90/675/EHS přiznat odchylky z některých ustanovení uvedené směrnice pro přesuny zvířat, aby byla zohledněna zeměpisná odlehlost těchto míst od pevninského území Společenství.
2. Členské státy, které tuto možnost využijí informují ostatní členské státy a Komisi v rámci Stálého veterinárního výboru Společenství o přijatých opatřeních.
Článek 17
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002. ( 15 )
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. ( 16 )
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 18
1. Členské státy přijmou odpovídající zvláštní opatření k postihu veškerého porušení této směrnice fyzickou nebo právnickou osobou.
2. V případě opakovaného porušení této směrnice nebo jejího porušení, které má za následek vážné útrapy zvířat, podnikne členský stát, aniž jsou dotčeny možnosti jiných postihů, opatření k nápravě zjištěných nedostatků, která mohou vést až k pozastavení nebo odnětí oprávnění podle čl. 5 A odst. 1 písm. a) bod ii).
Při provedení ustanovení do vnitrostátních právních předpisů musí členské státy formulovat opatření, která budou podniknuta k nápravě zjištěných nedostatků.
3. Jestliže příslušný orgán členského státu, v němž je místo určení nebo který je tranzitní zemí, zjistí, že přepravce nedodržuje ustanovení této směrnice, musí se neprodleně spojit s příslušným orgánem členského státu, který vydal oprávnění. Tento orgán pak učiní veškerá nezbytná opatření, zejména pak opatření uvedená v odstavci 2. Své rozhodnutí včetně zdůvodnění sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž bylo porušení směrnice zjištěno, a Komisi.
Komise o této záležitosti pravidelně informuje ostatní členské státy.
4. Členské státy si musejí způsobem odpovídajícím ustanovením směrnice 89/608/EHS* poskytovat při provádění této směrnice vzájemnou pomoc, a to zejména s cílem zajistit plnění ustanovení tohoto článku. ( 17 ) V
případě zjištění vážného nebo opakovaného porušení směrnice, pokud byly vyčerpány veškeré možnosti založené vzájemnou pomocí a po kontaktování zúčastněných stran a Komise může členský stát, na jehož území byla porušení směrnice zjištěna, dočasně zakázat přepravu zvířat na svém území dotyčnému přepravci, který se na porušení směrnice podílel.
5. Tímto článkem nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy o trestněprávních postizích.
Článek 19
Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z celních předpisů.
Článek 20
Směrnice 77/489/EHS a 81/389/EHS se zrušují nejpozději ke dni uvedenému v článku 21.
Článek 21
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1993. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Pokud členské státy přijmou opatření uvedená v odstavci 1, musí tato opatření obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 22
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA
KAPITOLA I
DOMÁCÍ LICHOKOPYTNÍCI, SKOT, DOMÁCÍ OVCE, KOZY A PRASATA
A. Obecná ustanovení
1. Březí zvířata, která mají porodit během přepravy, nebo zvířata, která porodila během předcházejících 48 hodin, jakož i novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek, se nepovažují za způsobilá k přepravě. ►A1 Švédsko však může po přechodné období tří let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost zachovávat své přísnější vnitrostátní předpisy týkající se přepravy březích krav a novorozených telat s výchozím a cílovým místem na jeho území. ◄
a) Zvířata musí mít dostatek prostoru, aby mohla stát ve své přirozené poloze, a případně zábrany chránící zvířata proti pohybům dopravního prostředku. Vyjma, kdy to zvláštní podmínky pro ochranu zvířat vyžadují jinak, musí mít zvířata prostor, aby si mohla lehnout.
b) Dopravní prostředky a kontejnery musí být konstruovány a vybaveny tak, aby byla zvířata chráněna před nepříznivým počasím a velkými klimatickými změnami. Větrání a vzduchový prostor musí být přizpůsobeny podmínkám přepravy a musí být vhodné pro přepravovaný druh zvířat.
Uvnitř oddělení pro zvířata a na každém podlaží musí mít zvířata dostatek prostoru k tomu, aby mohla zaujmout svůj přirozený postoj, větrání a kubatura vzduchu musí odpovídat podmínkám přepravy a být přiměřené druhu přepravovaných zvířat, přičemž se počítá se vzpřímeným postojem zvířat, aniž by se jakýmkoli způsobem zvířatům bránilo v jejich přirozeném pohybu.
c) Dopravní prostředky a kontejnery musí být snadno čistitelné, zvířata z nich nesmí mít možnost uniknout, musí být konstruovány a vybaveny tak, aby se zabránilo jakémukoli poranění a zbytečnému utrpení zvířat a aby byla zajištěna jejich bezpečnost během přepravy. Kontejnery, ve kterých jsou přepravována zvířata, musí být opatřeny symbolem označujícím přítomnost živých zvířat a znakem označujícím vzpřímenou polohu zvířat. Kontejnery musí umožňovat pozorování a ošetřování zvířat a musí být uloženy tak, aby nebylo bráněno proudění vzduchu. Během přepravy a manipulace musí být kontejnery stále udržovány ve vzpřímené poloze a nesmí být vystaveny prudkým nárazům nebo otřesům.
d) Během přepravy musí být zvířatům podávána voda a vhodné krmivo v intervalech, stanovených pro tento účel v kapitole VII.
e) Lichokopytníci musí mít během přepravy ohlávku. Toto ustanovení se povinně nepoužije na hříbata, která nejsou zvyklá na ohlávku, jakož i na zvířata přepravovaná v jednotlivých boxech.
f) Pokud jsou zvířata přivázaná, musí být provazy nebo jiné použité prostředky upevnění dostatečně pevné, aby se za normálních přepravních podmínek nemohly přetrhnout, a dostatečně dlouhé, aby v případě potřeby umožnily zvířatům, aby si lehla, nakrmila se a napojila se, a musí být takové, aby se zabránilo jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění. Zvířata nesmí být přivázána za rohy nebo za kroužky v nose.
g) Lichokopytníci musí být přepravováni v jednotlivých stáních nebo boxech uzpůsobených tak, aby byla zvířata chráněna před nárazy. Tato zvířata však mohou být přepravována ve skupinách; v takovém případě musí být dbáno o to, aby zvířata, která se k sobě navzájem chovají nepřátelsky, nebyla přepravována společně, nebo, jsou-li přepravována společně, aby jim byly ze zadních kopyt strženy podkovy.
h) Lichokopytníci nesmí být přepravováni ve vozidlech s více podlažími.
a) Pokud jsou zvířata různých druhů přepravovaná ve stejném dopravním prostředku, musí být oddělena podle druhů, vyjma v případě, kdy se jedná o společníky, kteří by trpěli, kdyby cestovali odděleně. Dále musí být přijata zvláštní opatření, aby se zabránilo potížím, které mohou vyplynout z přítomnosti zvířat přirozeně navzájem nepřátelských ve stejné zásilce. Pokud náklad téhož dopravního prostředku tvoří zvířata různého stáří, dospělí jedinci musí být drženi odděleně od mladých zvířat; toto omezení se nevztahuje na samice cestující se svými sajícími mláďaty. Dospělí nekastrovaní samci musí být odděleni od samic. Dospělí chovní kanci musí být odděleni jeden o druhého stejně jako hřebci. Tato ustanovení se použijí pouze tehdy, pokud zvířata nebyla odchována ve slučitelných skupinách nebo pokud nejsou na sebe navzájem zvyklá.
b) V odděleních, v nichž se přepravují zvířata, nesmí být naloženo zboží, které by mohlo uškodit dobrým životním podmínkám těchto zvířat.
4. Na nakládku a vykládku zvířat musí být použito vhodné vybavení, jako jsou můstky, rampy nebo lávky. Toto vybavení nesmí mít kluzkou podlahu a musí mít, je-li to nutné, boční ochranu. Během přepravy nesmí být zvířata zavěšená pomocí mechanických prostředků, ani zdvižena nebo tažena za hlavu, rohy, končetiny, ocas nebo srst. Dále je třeba se v mezích možností vyhnout použití přístrojů, které dávají elektrický výboj.
5. Podlaha dopravního prostředku nebo kontejneru musí být dostatečně pevná, aby unesla hmotnost přepravovaných zvířat; nesmí být kluzká; pokud jsou v ní mezery nebo otvory, musí být upraveny bez nerovností tak, aby se zabránilo poranění zvířat. Podlaha musí být pokryta podestýlkou postačující nasávat výkaly, ledaže by bylo možné nahradit ji jiným způsobem nabízejícím alespoň stejné výhody nebo že by výkaly byly pravidelně odstraňovány.
6. Aby byla zvířatům zajištěna nezbytná péče během přepravy, musí být zásilka doprovázena průvodcem, vyjma kdy:
a) jsou zvířata přepravována v bezpečných kontejnerech správně větraných a obsahujících v případě potřeby dostatek krmiva a vody v zásobnících, které se nemohou převrátit, pro cestu dvojnásobné délky, než je plánovaná délka cesty;
b) na sebe přepravce přebírá funkce průvodce;
c) odesilatel pověřil zplnomocněného zástupce, aby se na vhodných místech zastávky o zvířata postaral.
a) Průvodce nebo zplnomocněný zástupce odesilatele je povinen postarat se o zvířata, nakrmit je a napojit a případně je podojit.
b) Krávy v laktaci musí být podojeny přibližně ve dvanáctihodinových intervalech, avšak nejvýše v patnáctihodinových intervalech.
c) Aby mohl průvodce zajistit tuto péči, musí mít v takovém případě k dispozici vhodné osvětlení.
8. Zvířata mohou byl naložena pouze do dopravních prostředků, které byly pečlivě vyčištěny a případně dezinfikovány. Uhynulá zvířata, podestýlka a výkaly musí být odstraněny co možná nejdříve.
B. Zvláštní ustanovení pro železniční přepravu
9. Každý nákladní vůz, který slouží pro přepravu zvířat, musí být opatřený symbolem označujícím přítomnost živých zvířat, pokud nejsou zvířata přepravována v kontejnerech. Pokud nejsou k dispozici zvláštní nákladní vozy pro přepravu zvířat, musí být zvířata přepravována v krytých nákladních vozech, které jsou způsobilé jezdit při vysoké rychlosti a které jsou vybavené dostatečně širokými větracími otvory nebo větracím systémem, který je účinný i při nízké rychlosti. Vnitřní stěny nákladních vozů musí být ze dřeva nebo jiného vhodného materiálu, musí být zcela hladké a vybavené kruhy nebo mřížemi ve vhodné výšce v případě, že zvířata musí být uvázána.
10. Pokud nejsou lichokopytníci přepravováni v jednotlivých boxech, musí být přivázáni buď podél stejné strany vozu, nebo čelem k sobě. Nesmí se však přivazovat hříbata a zvířata, která nejsou na přivazování zvyklá.
11. Velká zvířata musí být naložena tak, aby se mezi nimi mohl pohybovat průvodce.
12. Je-li třeba přistoupit v souladu s bodem 3 písm. a) k oddělení zvířat, může být provedeno buď jejich přivázáním v rozdílných částech nákladního vozu, pokud to jeho rozloha umožňuje, nebo pomocí vhodných přepážek.
13. Při sestavování vlakových souprav nebo při všech ostatních pohybech nákladních vozů musí být přijata všechna bezpečností opatření, aby se předešlo nárazům nákladních vozů přepravujících zvířata.
C. Zvláštní ustanovení pro silniční přepravu
14. Vozidla musí být uzpůsobená tak, aby z nich zvířata nemohla uniknout, a musí být konstruována tak, aby byla zajištěna bezpečnost zvířat, a musí mít střechu, která zajišťuje účinnou ochranu proti nepříznivému počasí. ►A1 Avšak po přechodné období dvou let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení v platnost se povinnost vybavení střechou pro přepravu sobů nevyžaduje. Komise může na základě stanoviska Vědeckého veterinárního výboru rozhodnout postupem podle článku 17 o zachování této odchylky. ◄
15. Ve vozidlech používaných pro přepravu velkých zvířat, která musí být obvykle přivázaná, musí být umístěna zařízení na přivázání. Pokud je požadováno rozdělení vozidel na oddělení, musí být přepážky dostatečně pevné.
16. Vozidla musí mít vhodné vybavení, které splňuje požadavky stanovené v bodě 4.
D. Zvláštní ustanovení pro vodní přepravu
17. Vybavení plavidel musí umožňovat přepravu zvířat, aniž by zvířata byla vystavena poranění nebo zbytečnému utrpení.
18. Zvířata nesmí být přepravována na otevřených palubách, s výhradou jsou-li v kontejnerech, které jsou na plavidle náležitě rozloženy, nebo v jiných povolených ohrazeních, která jsou schválena příslušným orgánem a která zajišťují uspokojivou ochranu proti moři a nepohodě.
19. Zvířata musí být přivázaná nebo vhodně umístěná v boxech nebo kontejnerech.
20. Musí být zřízeny odpovídající průchody, aby byl přístup ke všem boxům, kontejnerům nebo vozidlům, ve kterých se zvířata nacházejí. Musí být k dispozici vhodné osvětlovací zařízení.
21. Počet průvodců musí být dostatečný se zřetelem na počet přepravovaných zvířat a na délku cesty.
22. Všechny části plavidla, kde jsou ustájena zvířata, musí být vybaveny zařízením na odvod vody a musí být udržovány v dobrém hygienickém stavu.
23. Na palubě plavidla musí být k dispozici nástroj schválený příslušným orgánem a sloužící k tomu, aby mohla být zvířata v případě potřeby poražena.
24. Plavidla sloužící k přepravě zvířat musí být před zahájením plavby dostatečně zásobena pitnou vodou — pokud nemají vhodný systém umožňující její výrobu — a vhodným krmivem s ohledem jak na druh a počet přepravovaných zvířat, tak na délku plavby.
25. Musí být přijata opatření na izolaci nemocných nebo poraněných zvířat během přepravy a v případě potřeby na poskytnutí první pomoci.
26. Body 17 až 19 se nepoužijí na přepravu zvířat naložených v železničních nákladních vozech nebo ve vozidlech pro silniční přepravu, které jsou naloženy na plavidla pro převoz nebo na srovnatelná plavidla.
a) Pokud jsou zvířata přepravována v železničních nákladních vozech naložených na plavidla, musí být přijata zvláštní opatření zaručující, že zvířata budou mít zajištěné dostatečné větrání během celé cesty.
b) Pokud jsou zvířata přepravována ve vozidlech pro silniční přepravu naložených na plavidla, je třeba použít tato opatření:
i) oddělení pro zvířata musí být správně upevněno k vozidlu; vozidlo a oddělení pro zvířata musí být vybavené vhodnými vaznými zařízeními zajišťujícími pevné upevnění k plavidlu. Kryté podlaží přepravního plavidla musí mít k dispozici dostatečné větrání pro počet přepravovaných vozidel. Je-li to možné, mělo by být vozidlo přepravující zvířata umístěno v blízkosti přívodu čerstvého vzduchu;
ii) oddělení pro zvířata musí mít dostatečný počet průduchů nebo jiných prostředků zajišťujících dostatečné větrání, přičemž je třeba mít na zřeteli, že v uzavřeném prostoru lodního podpalubí pro vozidla je proudění vzduchu omezené. Volný prostor uvnitř oddělení pro zvířata a na úrovni každého jeho podlaží musí být dostatečný k tomu, aby umožňoval vhodné větrání nad zvířaty, když jsou v přirozené svislé poloze;
iii) ke každé části oddělení pro zvířata musí být přímý přístup, aby mohla být zvířata během cesty případně ošetřena, nakrmena a napojena.
E. Zvláštní ustanovení pro leteckou přepravu
27. Zvířata musí být přepravována v kontejnerech, boxech nebo stáních vhodných pro druh zvířat, které jsou přinejmenším v souladu s nejnovějšími předpisy Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) vztahujícími se na přepravu živých zvířat.
28. Musí být přijata bezpečnostní opatření pro zamezení příliš vysokých nebo příliš nízkých teplot na palubě se zřetelem na druh zvířat. Navíc se musí předejít prudkým výkyvům tlaku vzduchu.
29. Na palubě nákladních letadel musí být k dispozici nástroj schválený příslušným orgánem a sloužící k tomu, aby mohla být zvířata v případě potřeby poražena.
KAPITOLA II
DRŮBEŽ, DOMÁCÍ PTÁCI A DOMÁCÍ KRÁLÍCI
30. Ustanovení bodů kapitoly I vyjmenovaných dále se použijí přiměřeně na přepravu drůbeže, domácích ptáků a domácích králíků: bod 2 písm. a), b) a c), body 3, 5, 6, 8, 9, 13, 17 až 22, bod 24 a body 26 až 29.
31. Musí mít k dispozici v dostatečném množství vhodné krmivo a vodu, kromě případu:
i) cesty trvající méně než 12 hodin, v níž není započítána doba nakládky a vykládky;
ii) cesty trvající méně než 24 hodiny, pokud se jedná o kuřata všech druhů, pod podmínkou, že cesta bude ukončena do 72 hodin po vylíhnutí.
KAPITOLA III
DOMÁCÍ PSI A DOMÁCÍ KOČKY
32. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. a), body kapitoly I vyjmenované dále se použijí přiměřeně na přepravu domácích psů a domácích koček: bod 1, bod 2 písm. a), b) a c), body 3, 5, 6, bod 7 písm. a) a c), body 8, 9, 12, 13, 15 a body 17 až 29.
33. Přepravovaná zvířata musí být krmena v intervalech nejméně 24 hodiny a napájena v intervalech nejméně 12 hodin. Zvířata musí být provázena jasně napsanými pokyny týkajícími se krmení a napájení. Samice v říji musí být oddělené od samců.
KAPITOLA IV
JINÍ SAVCI A PTÁCI
|
34. |
a) Ustanovení této kapitoly se vztahují na přepravu savců a ptáků neuvedených v předchozích kapitolách. b) Body kapitoly I vyjmenované dále se použijí přiměřeně na přepravu druhů uvedených v této kapitole: bod 1, bod 2 písm. a), b) a c), bod 3 písm. b), body 4, 5, 6, bod 7 písm. a) a c), body 8, 9 a body 13 až 29. |
|
35. |
Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1) písm. b) mohou být přepravována pouze zvířata způsobilá k přepravě a v dobrém zdravotním stavu. Zvířata očividně v pokročilých stadiích březosti nebo zvířata krátce po porodu, jakož i mláďata neschopná sama se živit a nedoprovázená svou matkou nesmí být považována za způsobilá k přepravě. Za mimořádných okolností se lze odchýlit od těchto ustanovení, je-li nezbytné v zájmu zvířete dopravit je na místo, kde mu může být poskytnuto vhodné ošetření. |
|
36. |
Sedativum může být podáno pouze za mimořádných okolností a v takovém případě pod přímou kontrolou veterinárního lékaře. Doklad s informací o podání sedativa musí provázet zvíře až na místo jeho určení. |
|
37. |
Zvířata se mohou přepravovat pouze ve vhodných dopravních prostředcích, na nichž bude případně umístěno oznámení uvádějící, že se jedná o zvířata volně žijící, plachá nebo nebezpečná. Kromě toho musí být zvířata provázena jasně napsanými pokyny týkajícími se krmení, napájení a zvláštní péče, kterou zvířata vyžadují. Zvířata cestující pod záštitou CITES musí být přepravována v souladu s nejnovějšími ustanoveními směrnic, které se týkají přepravy a přípravy na odeslání živých volně žijících zvířat a rostlin CITES. Během letecké přepravy musí být zvířata přepravována přinejmenším v souladu s nejnovějšími předpisy IATA týkajícími se přepravy živých zvířat. Zvířata musí být dopravena na místo určení co možná nejdříve. |
|
38. |
O zvířata uvedená v této kapitole musí být pečováno v souladu s pokyny a směrnicemi uvedenými v bodu 37. |
|
39. |
Musí být stanovena vhodná doba pro držení a přípravu zvířat na odeslání, během níž budou zvířata, je-li to nutné, postupně přemísťována do svých kontejnerů. |
|
40. |
Zvířata různých druhů nesmí být dána do stejného kontejneru. Kromě toho nesmí být do stejného kontejneru dána zvířata stejného druhu, pokud není známo, že se navzájem snášejí. |
|
41. |
Jelenovití nesmí být přepravováni v období, když se jim obnovuje paroží. |
|
42. |
Ptáci musí být drženi v polotemnu. |
|
43. |
Aniž jsou dotčena zvláštní opatření, která mají být přijata v souladu s čl. 3 odst. 3, mořští savci musí mít neustálou péči kvalifikovaného průvodce. Kontejnery nesmí být kladeny na sebe. |
|
44. |
a) Ve všech stěnách kontejneru musí být otvory vhodné velikosti pro dodatečné větrání, aby byl kdykoli zaručen vhodný přívod vzduchu. Avšak otvory musí mít takový rozměr, aby zabránily zvířatům ve styku s osobami manipulujícími s kontejnerem anebo aby se zvířata neporanila. b) Příčné výztuhy vhodných rozměrů musí být upevněny na všech bočních, horních a spodních stěnách kontejnerů, aby mohl vzduch ke zvířatům volně proudit v případě kontejnerů naskládaných na sebe nebo těsně uskladněných v lodním nákladu. |
|
45. |
Zvířata nesmí být umístěna v blízkosti potravin nebo na místech přístupných nepovolaným osobám. |
KAPITOLA V
JINÍ OBRATLOVCI A STUDENOKREVNÍ ŽIVOČICHOVÉ
46. Jiní obratlovci a studenokrevní živočichové se musí přepravovat ve vhodných kontejnerech a s přihlédnutím na požadavky příslušného druhu, zejména na prostor, větrání, teplotu, bezpečnost, přísun vody a na dodávku kyslíku. Zvířata, na něž se vztahuje CITES, musí být přepravována v souladu s nejnovějšími ustanoveními směrnic, které se týkají přepravy a přípravy na odeslání volně žijících zvířat a rostlin CITES. Během letecké přepravy musí být zvířata přepravována přinejmenším v souladu s nejnovějšími předpisy IATA týkajícími se přepravy živých zvířat. Zvířata musí být dopravena na místo určení co možná nejdříve.
KAPITOLA VI
47. STUPEŇ KONCENTRACE ZVÍŘAT V DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH:
A. DOMÁCÍ LICHOKOPYTNÍCI
Přeprava po železnici
|
Dospělí koně |
1,75 m2 (0,7 × 2,5 m) (1) |
|
Mladí koně (6–24 měsíců) (délka cesty do 48 h) |
1,2 m2 (0,6 × 2 m) |
|
Mladí koně (6–24 měsíců) (délka cesty >48 h) |
2,4 m2 (1,2 × 2 m) |
|
Poníci (výška < 144 cm) |
1 m2 (0,6 × 1,8 m) |
|
Hříbata (0–6 měsíců) |
1,4 m2 (1 × 1,4 m) |
|
(1) Standardní ložná šířka vagónů je 2,6-2,7 m. Pozn.:Během delších cest musí mít hříbata a mladí koně možnost ulehnout. |
|
Uvedené hodnoty se mohou u dospělých koní a ponyů odchylovat nejvýše o 10 % a u mladých koní a hříbat o 20 % v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.
Silniční přeprava
|
Dospělí koně |
1,75 m2 (0,7 × 2,5 m) |
|
Mladí koně (6–24 měsíců) (délka cesty do 48 h) |
1,2 m2 (0,6 × 2 m) |
|
Mladí koně (6–24 měsíců) (délka cesty >48 h) |
2,4 m2 (1,2 × 2 m) |
|
Poníci (výška < 144 cm) |
1 m2 (0,6 × 1,8 m) |
|
Hříbata (0–6 měsíců) |
1,4 m2 (1 × 1,4 m) |
|
Pozn.:Během delších cest musí mít hříbata a mladí koně možnost ulehnout. |
|
Uvedené hodnoty se mohou u dospělých koní a ponyů odchylovat nejvýše o 10 % a u mladých koní a hříbat o 20 % v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce cesty.
Letecká přeprava
|
Živá hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
0–100 |
0,42 m2 |
|
100–200 |
0,66 m2 |
|
200–300 |
0,87 m2 |
|
300–400 |
1,04 m2 |
|
400–500 |
1,19 m2 |
|
500–600 |
1,34 m2 |
|
600–700 |
1,51 m2 |
|
700–800 |
1,73 m2 |
Přeprava po moři
|
Živá hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
200–300 |
0,90–1,175 |
|
300–400 |
1,175–1,45 |
|
400–500 |
1,45–1,725 |
|
500–600 |
1,725–2 |
|
600–700 |
2–2,25 |
B. SKOT
Železniční přeprava
|
Kategorie |
Přibližná hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
Malá telata |
55 |
0,30–0,40 |
|
Středně velká telata |
110 |
0,40–0,70 |
|
Těžká telata |
200 |
0,70–0,95 |
|
Středně velký dospělý skot |
325 |
0,95–1,30 |
|
Těžký dospělý skot |
550 |
1,30–1,60 |
|
Velmi těžký dospělý skot |
>700 |
[>1,60] |
Tyto hodnoty se mohou měnit v závislosti na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané době cesty.
Silniční přeprava
|
Kategorie |
Přibližná hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
Malá telata |
55 |
0,30–0,40 |
|
Středně velká telata |
110 |
0,40–0,70 |
|
Těžká telata |
200 |
0,70–0,95 |
|
Středně velký dospělý skot |
325 |
0,95–1,30 |
|
Těžký dospělý skot |
550 |
1,30–1,60 |
|
Velmi těžký dospělý skot |
>700 |
[>1,60] |
Tyto hodnoty se mohou měnit v závislosti na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané době cesty.
Letecká přeprava
|
Kategorie |
Přibližná hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
Telata |
50 |
0,23 |
|
70 |
0,28 |
|
|
Dospělý skot |
300 |
0,84 |
|
500 |
1,27 |
Námořní přeprava
|
Hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
200–300 |
0,81–1,0575 |
|
300–400 |
1,0575–1,305 |
|
400–500 |
1,305–1,5525 |
|
500–600 |
1,5525–1,8 |
|
600–700 |
1,8–2,025 |
Pro březí zvířata se hodnoty zvyšují o 10 %.
C. OVCE A KOZY
Železniční přeprava
|
Kategorie |
Hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
Ostříhané ovce |
< 55 |
0,20–0,30 |
|
>55 |
>0,30 |
|
|
Neostříhané ovce |
< 55 |
0,30–0,40 |
|
>55 |
>0,40 |
|
|
Vysokobřezí ovce |
< 55 |
0,40–0,50 |
|
>55 |
>0,50 |
|
|
Kozy |
< 35 |
0,20–0,30 |
|
35–55 |
0,20–0,40 |
|
|
>55 |
0,40–0,75 |
|
|
Vysokobřezí kozy |
< 55 |
0,40–0,50 |
|
>55 |
>0,50 |
Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti na plemeni, vzrůstu, tělesném stavu, délce srsti, povětrnostních podmínkách a délce trvání cesty.
Silniční přeprava
|
Kategorie |
Hmotnost (kg) |
m2/ks |
|
Ostříhané ovce a jehňata Nad 26 kg |
< 55 |
0,20–0,30 |
|
>55 |
>0,30 |
|
|
Neostříhané ovce |
< 55 |
0,30–0,40 |
|
>55 |
>0,40 |
|
|
Vysokobřezí ovce |
< 55 |
0,40–0,50 |
|
>55 |
>0,50 |
|
|
Kozy |
< 35 |
0,20–0,30 |
|
35–55 |
0,20–0,40 |
|
|
>55 |
0,40–0,75 |
|
|
Vysokobřezí kozy |
< 55 |
0,40–0,50 |
|
>55 |
>0,50 |
Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti na plemeni, vzrůstu, tělesném stavu, délce srsti, povětrnostních podmínkách a délce trvání cesty. Pro malá jehňata je potřebná plocha menší než 0,20 m2 na kus.
Letecká přeprava
|
Prům. hmotnost (kg) |
Plocha na 1 ovci/kozu (m2) |
|
25 |
0,20 |
|
50 |
0,30 |
|
75 |
0,40 |
Námořní přeprava
|
Prům. živá hmotnost (kg) |
Plocha na 1 ovci/kozu (m2) |
|
20–30 |
0,24–0,265 |
|
30–40 |
0,265–0,290 |
|
40–50 |
0,290–0,315 |
|
50–60 |
0,315–0,34 |
|
60–70 |
0,34–0,39 |
D. PRASATA
Železniční a silniční přeprava
Všechna prasata musí mít k dispozici dostatek prostoru, aby mohla ležet nebo stát v přirozeném postoji.
Aby se vyhovělo tomuto minimálnímu požadavku, neměl by stupeň koncentrace u prasat o přibližné hmotnosti 100 kg překročit 235 kg/m².
S ohledem na plemeno, vzrůst a tělesný stav může být nezbytné tyto minimální požadavky zvýšit; zvýšení až o 20 % může být také nezbytné s ohledem na povětrnostní podmínky a délku trvání cesty.
Letecká přeprava
Stupeň koncentrace zvířat má být poměrně vysoký, aby se zabránilo vzniku poranění při startu, přistání nebo vzdušných turbulencích. Přesto však všechna zvířata musí mít možnost ulehnout. Při rozhodování o stupni koncentrace zvířat je třeba brát v úvahu počasí, celkovou délku trvání cesty a hodinu příletu.
|
Průměrná hmotnost (kg) |
Plocha (m2/ks) |
|
15 |
0,13 |
|
25 |
0,15 |
|
50 |
0,35 |
|
100 |
0,51 |
Námořní přeprava
|
Živá hmotnost (kg) |
Plocha (m2/ks) |
|
do 10 včetně |
0,20 |
|
20 |
0,28 |
|
45 |
0,37 |
|
70 |
0,60 |
|
100 |
0,85 |
|
140 |
0,95 |
|
180 |
1,10 |
|
270 |
1,50 |
E. DRŮBEŽ
|
Kategorie |
Plocha |
|
Jednodenní kuřata |
21–25 cm2/kuře |
|
Drůbež o hmotnosti pod 1,6 kg |
180–200 cm2/kg |
|
Drůbež o hmotnosti od 1,6 včetně a pod 3 kg |
160 cm2/kg |
|
Drůbež o hmotnosti od 3 kg včetně a pod 5 kg |
115 cm2/kg |
|
Drůbež o hmotnosti nad 5 kg včetně |
105 cm2/kg |
Uvedené hodnoty se mohou měnit v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce trvání cesty.
KAPITOLA VII
48. Intervaly k napájení a krmení, délka cesty, doby pro odpočinek
1. Požadavky stanovené v této kapitole se vztahují na zvířata uvedená v článku 1 odst. 1 písm. a) s výjimkou letecké přepravy, pro niž jsou stanoveny požadavky v kapitole I E odst. 27 až 29.
2. Délka trvání cesty pro zvířata uvedená v odstavci 1 nesmí překročit 8 hodin.
3. Maximální délka trvání cesty uvedená v odstavci 2 může být prodloužena, pokud dopravní prostředek splňuje tyto další požadavky:
— na podlaze vozidla je dostatečné množství steliva,
— spolu se zvířaty je přepravováno vhodné krmivo odpovídající druhu přepravovaných zvířat a délce trvání cesty,
— je umožněn přímý přístup ke zvířatům,
— ložný prostor lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní a zevní teplotě,
— k dispozici jsou přenosné příčky pro vytvoření samostatných oddílů,
— vozidlo je vybaveno přípojkou pro doplňování vody během cesty,
— ve vozidlech určených ke přepravě prasat je současně přepravováno dostatečné množství vody pro napájení během cesty.
4. Pokud jsou zvířata přepravována ve vozidlech splňujících požadavky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly k napájení a krmení, délka trvání cesty a doby pro odpočinek vymezeny takto:
a) neodstaveným telatům, jehňatům, kůzlatům a hříbatům na mléčné výživě a neodstaveným selatům musí být po 9 hodinách cesty poskytnuta doba na odpočinek v délce alespoň jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin a v případě potřeby k nakrmení. Po tomto odpočinku může přeprava pokračovat po dalších 9 hodin;
b) maximální délka trvání přepravy prasat je 24 hodin. Během cesty musí mít prasata stálý přístup k vodě;
c) maximální délka trvání přepravy domácích lichokopytníků (s výjimkou koní evidovaných ve smyslu směrnice 90/426/EHS ( 18 ) je 24 hodin. Během cesty musí být každých 8 hodin napájeni a v případě potřeby nakrmeni;
d) všem ostatním druhům zvířat uvedeným v odstavci 1 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně jedné hodiny, zejména pro nakrmení a napojení. Po této přestávce může přeprava pokračovat dalších 14 hodin.
5. Po uplynutí stanovených dob musí být zvířata vyložena, nakrmena a napojena a musí jim být poskytnut odpočinek alespoň na 24 hodin.
6. Zvířata nesmějí být přepravována po železnici, pokud by maximální délka trvání cesty překročila hodnoty uvedené v odstavci 2. Pokud jsou však splněny podmínky uvedené v odstavcích 3 a 4 s výjimkou doby pro odpočinek, platí délky trvání cesty uvedené v odstavci 4.
a) Zvířata nesmějí být přepravována po moři, pokud by maximální délka trvání cesty překročila hodnotu uvedenou v odstavci 2. Toto ustanovení však neplatí, jsou-li splněny podmínky uvedené odstavcích 3 a 4 s výjimkou délky trvání cesty a dob pro odpočinek.
b) Pokud jsou zvířata přepravována po moři pravidelnou a přímou linkou mezi dvěma zeměpisnými body na území Společenství ve vozidlech naložených na plavidle, aniž by byla z vozidla vyložena, musí se jim poskytnout v přístavu určení nebo v jeho bezprostřední blízkosti odpočinek v délce alespoň 12 hodin. Toto ustanovení neplatí, pokud doba strávená na moři odpovídá obecnému schématu uvedenému v odstavcích 2 až 4.
8. V zájmu zvířat je možné délky trvání cesty uvedené v odstavcích 3, 4 a 7 písm. b) prodloužit o dvě hodiny. Přitom se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.
9. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 3 až 8, jsou členské státy oprávněny provádět přepravy o délce trvání 8 hodin (kterou nelze překročit), jedná-li se o jatečná zvířata a přeprava se uskutečňuje výhradně z místa odjezdu do místa určení, přičemž obě místa leží na jejich vlastním území.
KAPITOLA VIII
PLÁN CESTY
( 1 ) Úř. věst. C 214, 21.8.1989, s. 36 a Úř. věst. č. C 154, 23.6.1990, s. 7.
( 2 ) Úř. věst. č. C 113, 7.5.1990, s. 206.
( 3 ) Úř. věst. C 56, 7.3.1990, s. 29.
( 4 ) Úř. věst. C 76, 7.3.1987, s. 185.
( 5 ) Úř. věst. L 384, 31.12.1982, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (EHS) č. 197/90 (Úř. věst. L 29, 31.1.1990, s. 1).
( 6 ) Úř. věst. L 200, 8.8.1977, s. 10.
( 7 ) Úř. věst. L 150, 6.6.1981, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (EHS) č. 3768/85 (Úř. věst. L 362, 31.12.1985, s. 8).
( 8 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/496/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).
( 9 ) Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.
( 10 ) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/496/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).
( 11 ) Úř. věst. L 373, 31.12.1990, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/496/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).
( 12 ) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1.
( 13 ) Pozměněna a kodifikována směrnicí 91/497/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 68).
( 14 ) Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34.
( 15 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
( 16 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 17 ) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1.
( 18 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.