►B	SMĚRNICE RADY ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (82/714/EHS) (Úř. věst. L 301, 28.10.1982, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date

Ve znění:

►A1	Akt o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska	C 241	21	29.8.1994
►A2	Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie	L 236	33	23.9.2003

▼B

SMĚRNICE RADY

ze dne 4. října 1982,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby

(82/714/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 75 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

vzhledem k tomu, že cíle a zavedení společné dopravní politiky mimo jiné vyžadují v oblasti vnitrozemské plavby, aby se pohyb plavidel v dopravní síti Společenství uskutečňoval v nejlepších podmínkách, pokud jde o bezpečnost a hospodářskou soutěž;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby ( 3 ), naposledy pozměněná směrnicí 78/1016/EHS ( 4 ), stanoví, že Rada přijme společná ustanovení o technických požadavcích pro plavidla vnitrozemské plavby; že cílem této směrnice je tyto požadavky stanovit; že by však některé kategorie plavidel měly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice;

vzhledem k tomu, že se vnitrozemské vodní cesty Společenství liší z hlediska bezpečnosti, a měly by proto být rozděleny do několika zón; že je žádoucí předejít rozporu se systémem založeným Revidovanou úmluvou pro plavbu na Rýně;

vzhledem k tomu, že je žádoucí zavést osvědčení Společenství o vnitrozemské plavbě platné na všech vodních cestách Společenství kromě těch, pro která platí Revidovaná úmluva pro plavbu na Rýně, které potvrzuje, že plavidla splňují společné technické požadavky;

vzhledem k tomu, že musí být možné využít lodní osvědčení vydané v souladu s článkem 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně na všech vodních cestách Společenství, v některých případech s podmínkou držení dodatečného osvědčení Společenství;

vzhledem k tomu, že členské státy musí být zmocněny zcela nebo zčásti vyjmout z oblasti působnosti této směrnice určitá plavidla, která nejsou provozována na vnitrozemských vodních cestách ostatních členských států, s ohledem na jejich místní význam a zvláštní bezpečnostní požadavky;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny údaje nutné pro výkon technických prohlídek, které jsou podkladem pro vydání lodních osvědčení plavidlům v provozu;

vzhledem k tomu, že za účelem usnadnění rychlého přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku by měl být stanoven zjednodušený pozměňovací postup;

vzhledem k tomu, že na základě článku 7 směrnice 76/135/EHS zůstanou opatření obsažená v uvedené směrnici platná do vstupu této směrnice v platnost; že je nezbytné, aby směrnice 76/135/EHS zůstala použitelná pro plavidla, na která se vztahuje a která nespadají do oblasti působnosti této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Společenství klasifikují takto:

— zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v kapitole 1 přílohy I,

— zóna 3: vodní cesty uvedené v kapitole 2 přílohy I,

— zóna 4: všechny ostatní vodní cesty Společenství.

Zóna R zahrnuje uvedené vodní cesty, pro které jsou vydána lodní osvědčení v souladu s článkem 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění uvedeného článku v okamžiku přijetí této směrnice.

Článek 2

1. Tato směrnice se vztahuje na:

— plavidla s celkovou nosností nejméně 15 tun nebo plavidla, která nejsou určená pro přepravu zboží, s výtlakem nejméně 15 m3

— vlečné remorkéry a tlačná plavidla, včetně těch, jejichž výtlak je menší než 15 m3 pokud byly postaveny k vlečení, tlačení nebo bočnímu posunu spojených plavidel.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

— osobní plavidla,

— trajekty,

— plovoucí výrobní zařízení,

— plovoucí podniky a zařízení včetně těch, které se přemísťují z místa na místo,

— rekreační plavidla,

— služební plavidla kontrolních orgánů a plavidla hasičské záchranné služby,

— vojenská plavidla,

— námořní plavidla, včetně námořních vlečných remorkérů a tlačných remorkérů provozovaných nebo zakotvených v pobřežních vodách nebo dočasně na vnitrozemských vodních cestách, která mají platné osvědčení námořní plavby,

— vlečné remorkéry a tlačná plavidla s výtlakem menším než 15 m3, postavené pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu posunu spojených plavidel s výtlakem menším než 15 m3.

Článek 3

Plavidla provozovaná na vodních cestách Společenství uvedených v článku 1 musí mít:

— lodní osvědčení vydaná podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, pokud jsou provozována na vodních cestách zóny R,

— osvědčení vnitrozemské plavby Společenství vydaná plavidlům, která splňují technické požadavky přílohy II, pokud jsou provozována na vodních cestách ostatních zón.

Osvědčení Společenství se vyhotoví podle vzoru stanoveného v příloze III a vydává se v souladu s touto směrnicí.

Článek 4

1. Všechna plavidla, která mají platné lodní osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, se smějí plavit na vodních cestách Společenství pouze s tímto osvědčením.

2. Avšak všechna plavidla mající lodní osvědčení podle odstavce 1 musí být rovněž vybavena dodatečným osvědčením pro vnitrozemskou plavbu (dodatečné lodní osvědčení Společenství),

— jsou-li provozována na vodních cestách zón 3 a 4, pokud chtějí využít nižších technických požadavků na těchto vodních cestách,

— jsou-li provozována na vodních cestách zón 1 a 2, pokud daný členský stát přijal dodatečné technické požadavky pro tyto vodní cesty v souladu s článkem 5.

Dodatečné lodní osvědčení Společenství se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v příloze IV a vydávají je příslušné vnitrostátní orgány po předložení osvědčení uvedeného v odstavci 1 za podmínek, které tyto orgány stanoví.

Článek 5

1. Každý členský stát může s výhradou požadavků Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně a po konzultaci s Komisí přijmout dodatečné technické požadavky k požadavkům uvedeným v příloze II pro plavidla provozovaná na vodních cestách zón 1 a 2 na vlastním území.

Tyto dodatečné požadavky sdělí ostatním členským státům a Komisi alespoň šest měsíců před jejich vstupem v platnost, pokud již nebyly platné ke dni 21. ledna 1977.

2. Soulad plavidel s těmito dodatečnými požadavky musí být výslovně uveden v osvědčení Společenství podle článku 3 nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství.

Článek 6

Každé plavidlo mající osvědčení vydané na základě nařízení o přepravě nebezpečných věcí na Rýně (ADNR) může přepravovat nebezpečné věci přes celé území Společenství za podmínek uvedených v tomto osvědčení.

Každý členský stát může požadovat, aby plavidla bez osvědčení ADNR byla oprávněna k přepravě nebezpečných věcí na jeho území, pouze pokud splňují požadavky dodatečné k požadavkům stanoveným touto směrnicí. Tyto požadavky sdělí Komisi a ostatním členským státům.

Článek 7

1. Členské státy mohou z oblasti působnosti této směrnice zcela nebo zčásti vyjmout:

a) plavidla provozovaná na splavných vodních cestách nepropojených vnitrozemskými vodními cestami s vodními cestami jiných členských států;

b) plavidla s nosností nepřesahující 350 tun spuštěná na vodu před 1. lednem 1950 a provozovaná pouze na vnitrostátních vodních cestách.

2. Členské státy mohou ve vztahu k plavbě po vlastních vnitrozemských vodních cestách povolit odchylky od jednoho nebo více ustanovení této směrnice pro omezené plavby místního významu nebo v přístavních areálech. Tyto odchylky a plavby nebo areály, pro které jsou platné, musí být výslovně uvedeny v osvědčení plavidla.

3. Odchylky přijaté na základě tohoto článku se sdělují Komisi.

4. Žádný členský stát, který v důsledku odchylek podle odstavců 1 a 2 nemá žádné plavidlo spadající do působnosti ustanovení této směrnice a provozované na vlastních vodních cestách, nemusí splňovat požadavky článků 9, 10 a 12.

KAPITOLA II

Podmínky a pravidla pro vydávání osvědčení Společenství o vnitrozemské plavbě

Článek 8

1. Osvědčení Společenství se vydává plavidlům spuštěným na vodu po 1. lednu 1985 po provedení technické prohlídky vykonané před zprovozněním plavidla a zaměřené na ověření souladu plavidla s technickými požadavky stanovenými v příloze II.

2. Osvědčení Společenství se vydává plavidlům, která byla v provozu k 1. lednu 1985, a plavidlům spuštěným na vodu před tímto dnem po provedení technické prohlídky vykonané mezi 1. lednem 1986 a 1. červencem 1998 v souladu s časovým plánem, který stanoví jednotlivé členské státy, zaměřené na ověření souladu plavidla s technickými požadavky stanovenými v příloze II. Časový plán se sděluje Komisi a ostatním členským státům.

Avšak v případě plavidel provozovaných výhradně na vlastní vnitrostátní síti a spuštěných na vodu před 1. lednem 1970 může každý členský stát rozhodnout o prodloužení období k provedení technické prohlídky o sedm let.

3. Během technických prohlídek stanovených v předchozích odstavcích nebo během technické prohlídky provedené na žádost majitele plavidla se případně ověří, zda je plavidlo v souladu s dodatečnými požadavky podle článku 5.

Článek 9

Osvědčení Společenství vydávají příslušné orgány členského státu, ve kterém je plavidlo registrováno, nebo není-li to možné, orgány členského státu, ve kterém má plavidlo domovský přístav, nebo není-li to možné, orgány členského státu, ve kterém je usazen majitel plavidla.

Tyto orgány mohou v případě potřeby o vydání osvědčení požádat příslušné orgány jiného členského státu.

Každý členský stát sestaví seznam orgánů příslušných k vydávání osvědčení a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

Každý členský stát, který na základě čl. 7 odst. 4 neurčil příslušný orgán, může požádat jiný členský stát nebo státy, aby pověřily své příslušné orgány vydávat osvědčení Společenství pro plavidla registrovaná nebo mající domovský přístav na jeho území nebo plavidla ve vlastnictví osob tam usazených.

Článek 10

Technickou prohlídku podle článku 8 provádějí příslušné orgány, které jí nemusí podrobit plavidlo jako celek nebo jeho části, pokud je zjevné z platného osvědčení vydaného klasifikační společností uznanou státem, ve kterém bylo osvědčení vydáno, že plavidlo jako celek nebo jeho části splňují technické požadavky přílohy II.

Každý členský stát sestaví seznam orgánů příslušných k provádění prohlídek a sdělí jej Komisi a ostatním členským státům.

Článek 11

Dobu platnosti osvědčení Společenství určuje v jednotlivých případech orgán příslušný k jejich vydávání. Nesmí však přesáhnout 10 let.

Článek 12

Každý členský stát stanoví podmínky, za kterých může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení nahrazeno.

KAPITOLA III

Podmínky a pravidla pro obnovu nebo změnu osvědčení

Článek 13

Osvědčení Společenství se obnovuje po uplynutí doby jeho platnosti v souladu s podmínkami a pravidly pro jeho vydání.

Článek 14

Platnost osvědčení může výjimečně prodloužit nejvýše o 12 měsíců orgán, který je vydal nebo který prodloužil jeho platnost.

Toto prodloužení se vyznačí na osvědčení Společenství.

Článek 15

V případě větších změn nebo oprav, které mění pevnost konstrukce nebo vlastnosti plavidla, je plavidlo podrobeno před jakoukoliv další plavbou technické prohlídce podle článku 8.

Po provedení prohlídky je vydáno nové osvědčení, které uvádí technické vlastnosti plavidla.

Je-li toto osvědčení vydáno v jiném členském státě, než který vydal nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do jednoho měsíce uvědomen příslušný orgán, který osvědčení vydal nebo obnovil.

KAPITOLA IV

Odmítnutí nebo odebrání

Článek 16

Každé rozhodnutí o odmítnutí vydání nebo obnovení osvědčení Společenství musí být odůvodněno. Zúčastněná osoba je informována o rozhodnutí, opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání v daném členském státě.

Jakékoliv platné osvědčení může odebrat příslušný orgán, který jej vydal nebo obnovil, pokud plavidlo přestane splňovat technické požadavky uvedené v tomto osvědčení.

KAPITOLA V

Kontrola

Článek 17

1. Příslušné orgány členského státu mohou kdykoliv ověřit, zda má plavidlo osvědčení platné ve smyslu této směrnice a zda splňuje požadavky stanovené tímto osvědčením.

2. Pokud orgány při kontrole zjistí, že osvědčení není platné nebo že plavidlo nesplňuje požadavky stanovené tímto osvědčením, ale tato neplatnost nebo nesplnění požadavků nepředstavuje zjevné nebezpečí, přijme majitel plavidla nebo jeho zástupce všechna nezbytná opatření k nápravě. Orgán, který osvědčení vydal nebo ho naposledy obnovil, je o tom informován.

3. Pokud při kontrole podle odstavce 1 orgány zjistí, že se na plavidle nenachází osvědčení nebo že plavidlo představuje zjevné nebezpečí, mohou mu zabránit pokračovat v plavbě, dokud nejsou podniknuty nezbytné kroky k nápravě.

Mohou také předepsat opatření, která plavidlu umožní, případně po dokončení jeho dopravní operace, bezpečně pokračovat v plavbě do místa, kde bude prohlédnuto nebo opraveno. Orgán, který vydal nebo naposledy obnovil osvědčení, je o tom informován.

4. Členský stát, který zabrání plavidlu pokračovat v plavbě nebo uvědomí majitele o svém záměru tak učinit, pokud nalezené závady nebudou opraveny, informuje o rozhodnutí, které přijal nebo zamýšlí přijmout, orgán členského státu, který vydal nebo naposledy obnovil osvědčení.

5. Každé rozhodnutí o přerušení plavby plavidla přijaté v souladu s opatřeními přijatými na základě této směrnice musí být podrobně odůvodněno. Oznamuje se zúčastněné osobě, která je zároveň informována o opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání stanovených platnými předpisy v daném členském státě.

KAPITOLA VI

Opatření použitelná pro plavidla třetích zemí

Článek 18

Do uzavření dohod o vzájemném uznávání osvědčení mezi Společenstvím a třetími zeměmi mohou členské státy uznávat plavební osvědčení plavidel z třetích zemí a případně vydávat osvědčení Společenství nebo dodatečná osvědčení Společenství plavidlům ze třetích zemí v souladu s touto směrnicí.

KAPITOLA VII

Přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku

Článek 19

Rada kvalifikovanou většinou přijímá na návrh Komise veškeré změny nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 20

Směrnice 76/135/EHS je nadále použitelná na:

— plavidla v provozu podle čl. 8 odst. 2 této směrnice do doby, než budou podrobena prohlídce podle uvedeného článku,

— osobní plavidla,

— plavidla mající osvědčení Společenství, ale dosud nesplňující požadavky vymezené v příloze II kapitole 13 bodě 13.01 písm. a).

Článek 21

Předpisy o složení a kvalifikaci posádek a o nezbytných osvědčeních, které jsou použitelné v členských státech, nejsou touto směrnicí dotčeny.

Článek 22

Členské státy po konzultaci s Komisí přijmou ustanovení nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1985.

Článek 23

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST SPOLEČENSTVÍ, ZEMĚPISNĚ ROZDĚLENÝCH DO ZÓN 1, 2, 3 A 4

(článek 1 směrnice)

KAPITOLA I

Zóna 1

Spolková republika Německo

Emže: od čáry spojující majáky Delfzijl a Knock směrem k otevřenému moři až po 6° 45′ východní zeměpisné šířky a 53° 30′ severní zeměpisné délky (tj. vně překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Alte Ems, s ohledem na dohodu o spolupráci Ems-Dollart).

▼A2

Polská republika

Část Pomořanského zálivu jižně od linie spojující Nord Perd na ostrově Rujana a maják Niechorze.

Část Gdaňského zálivu jižně od linie spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.

▼B

Zóna 2

Spolková republika Německo

Emže: od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje čerpací stanici Diemen (Diemer Schöpfwerk) a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující majáky Delfzijl a Knock, s ohledem na dohodu o spolupráci Ems-Dollart.

Jade: uvnitř čáry spojující horní světlo v Schillighörnu a kostelní věž v Langwardenu.

Vezera: od železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Kappelu s vedlejším ramenem Schweiburg, včetně vedlejších ramen Kleine Weser, Rekumder-Loch a Rechter.

Labe: od spodní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják v Döse a severozápadní výběžek Hohe Ufer (Dieksand) s přítoky Este, Lühe, Schwinge, Oste, Pinnau, Krückau a Stör (vždy od hráze k ústí), včetně ramena Nebenelbe.

Meldorfer Bucht: uvnitř čáry spojující severozápadní výběžek Hohe Ufer (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu.

Flensburger Förde: uvnitř čáry spojující maják Kekenis a Birknack.

Eckernförder Bucht: uvnitř čáry spojující Bocknis-Eck se severozápadním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu.

Kieler Förde: uvnitř čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö.

Leda: od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí.

Hunte: od přístavu Oldenburg a od 200 m po proudu od Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí.

Lesum: od železničního mostu v Bremen-Burgu k ústí.

Este: od vrat hráze Buxtehude k hrázi Este.

Lühe: od mlýna 250 m proti proudu od silničního mostu Marschdamm-Horneburg k hrázi Lühe.

Schwinge: od mostu pro pěší po proudu od bašty Güldenstern ve Stade k hrázi Schwinge.

Freiburger-Hafenpriel: od zdymadel Freiburg/Labe k ústí.

Oste: od přehrady mlýna Bremervörde k hrázi Oste.

Pinnau: od železničního mostu v Pinneburgu k hrázi Pinnau.

Krückau: od vodního mlýna Elmshorn k hrázi Krückau.

Stör: od Pegel Rensing k hrázi Stör.

Eider: od kanálu Gieselau k hrázi Eider.

Nord-Ostsee-Kanal (Kielský průplav): od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla Kiel-Holtenau a Schirnauer See, Bergstedter See, Audorfer See, Obereider See s Enge, průplavem Achterwehrer a Flemhuder See.

Trave: od železničního mostu a mostu Holsten (Stadttrave) v Lübecku až k čáře spojující dvě vnější hlavy mola Travemünde s Pötenitzer Wiek a Dassower See.

Schlei: uvnitř čáry spojující hlavy mola Schleimünde.

Francouzská republika

Seina: po proudu od mostu Jeanne d'Arc v Rouenu.

Garonna a Gironde: po proudu od kamenného mostu v Bordeaux.

Rhôna: po proudu od mostu Trinquetaille v Arles a za ním směrem k Marseille.

Nizozemské království

Dollard.

Emže.

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem.

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee.

Rotterdam Waterweg a Scheur.

Hollands Diep.

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně.

Hellegat.

Volkerak.

Kramer.

Grevelingen a Brouwershavense Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee.

Keten, Mastgat, Zijpe Oosterschelde a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn.

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeewusch Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn.

▼A1

Švédsko

Trollhätte kanal a Göta älv.

jezero Vänern.

Södertälje kanal.

jezero Mälaren.

Falsterbo kanal.

Sotenkanalen.

▼A2

Česká republika

Přehradní nádrž Lipno.

Maďarská republika

Jezero Balaton.

Polská republika

Štětínský záliv.

Kamieńský záliv.

Viselský záliv.

Puckský záliv.

Wloclawská přehradní nádrž.

Jezero Śniardwy.

Jezero Niegocin.

Jezero Mamry.

▼B

KAPITOLA II

Zóna 3

Belgické království

Námořní Šelda: (po proudu od antverpského otevřeného kotviště).

Spolková republika Německo

Dunaj: od Kelheimu (416,60 km) k německo-rakouským hranicím.

Rýn: od německo-švýcarských hranic k německo-nizozemským hranicím.

Labe: od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk.

Francouzská republika

Rýn.

Nizozemské království

Rýn.

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnitrozemský IJ, vnější IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rijn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo.

▼A1

Rakousko

Dunaj od rakousko-německé hranice po rakousko-slovenskou hranici.

Švédsko

Göta kanal.

jezero Vättern.

▼A2

Česká republika

Řeka Labe: od zdymadla v Ústí nad Labem-Střekově ke zdymadlu Lovosice.

Přehradní nádrže: Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny, Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko, Žermanice.

Rybníky: Oleksovice, Svět, Velké Dářko.

Maďarská republika

Řeka Dunaj: od říčního km 1812 do říčního km 1433.

Řeka Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0.

Řeka Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0.

Řeka Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0.

Řeka Tisa: od říčního km 685 do říčního km 160.

Řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70.

Řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0.

Řeka Kettős Körös: od říčního km 23 do říčního km 0.

Řeka Hármas Körös: od říčního km 91 do říčního km 0.

Kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0.

Jezero Velence.

Jezero Fertő.

Polská republika

— Řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia.

— Řeka Brda od linie s kanálem Bydgoski v Bydgoszcz k ústí řeky Visly.

— Řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia.

— Jezero Dąbie k hranici vnitřního moře.

— Kanál Augustowski od linie s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu.

— Kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek.

— Kanál Bydgoski.

— Kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewo od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně.

— Kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński.

— Kanál Jagiellońskiod linie s řekou Elbląg k řece Nogat.

— Kanál Łączański

— Kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło.

— Kanál Żerański.

— Řeka Martwa Visla od řeky Visla v Przegalině k hranici vnitřního moře.

— Řeka Narew od ústí řeky Biebrza k ústí řeky Visla, včetně jezera Zegrzyński.

— Řeka Nogat od řeky Visly k ústí Viselského zálivu.

— Řeka Noteć (horní) od jezera Gopło k linii s kanálem Górnonotecki a kanálem Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od linie kanálu Bydgoski k ústí řeky Warta.

— Řeka Lužická Nisa od Gubinu k ústí řeky Odra.

— Řeka Odra od města Ratiboř k linii s řekou Východní Odra, která se stáčí k řece Regalica od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve městě Vratislav.

— Řeka západní Odra od hráze Widuchowa (704,1 km od řeky Odry) - k hranici vnitřního moře, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující řeku Východní Odra s řekou západní Odra.

— Řeka Parnica a průplav Parnicki od řeky Západní Odra k hranici vnitřního moře.

— Řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew.

— Řeka Szkarpawa od řeky Visly k ústí Viselského zálivu.

— Řeka Warta od zálivu Ślesiński k ústí řeky Odra.

— Soustava Wielkie Jeziora Mazurskie zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně tohoto kanálu) ve Węgorzewu, včetně jezer: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński, a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvoříce hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), včetně jezer: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka.

— Řeka Visla od ústí řeky Przemsza k linii s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu v Skawina, k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski.

Slovenská republika

Dunaj: od Devína (říční km 1880,26) ke slovensko-maďarské hranici.

▼B

KAPITOLA III

Zóna 4

Belgické království

Celá belgická síť kromě vodních cest zóny 3.

Spolková republika Německo

Všechny spolkové vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3.

Francouzská republika

Celá francouzská síť kromě vodních cest zón 1, 2 a 3.

Nizozemské království

Všechny řeky, průplavy a vnitřní moře neuvedené v zónách 1, 2 a 3.

Italská republika

Řeka Pád: od Piacenzy k ústí.

Průplav Milán-Cremona, řeka Pád: poslední úsek 15 km k Po.

Řeka Mincio: od Mantovy, Governolo k řece Pád.

Idrovia Ferrarese: od řeky Pád (Pontelaguscuro), Ferrara k Porto Garibaldi.

Průplavy Brondolo a Valle: od Po di Levante k Benátskému zálivu.

Průplav Fissero-Tartaro-Canalbianco: od Adrie k Po di Levante.

Benátské pobřeží: od Benátského zálivu ke Gradu.

Lucemburské velkovévodství

Moselle.

▼A1

Švédsko

Všechny ostatní řeky, kanály a jezera neuvedené v zónách 1, 2 a 3.

▼A2

Česká republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3.

Litevská republika

Celá litevská síť.

Maďarská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3.

Slovenská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamu pro zónu 3.

▼B

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VODNÍCH CESTÁCHV ZÓNÁCH 1, 2, 3 A 4

(Článek 3 směrnice)

	Strana
KAPITOLA 1 —DEFINICE …	155
KAPITOLA 2 — POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL …	156
2.01. Základní pravidlo…	156
2.02. Trup lodi…	156
2.03. Zařízeník topení, vaření a chlazení …	156
2.04. Topení tekutými palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C …	157
2.05. Topení tuhými palivy…	157
2.06. Strojovny,kotelny a zásobníky paliva …	158
KAPITOLA 3 — KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ A KORMIDELNA…	158
3.01. Všeobecně…	158
3.02. Účinnostkormidelního zařízení …	158
3.03. Všeobecné konstrukční požadavky …	159
3.04. Kormidelní zařízení sestrojním pohonem …	159
3.05. Zapojení pomocného pohonu …	159
3.06. Ruční pohon …	159
3.07. Ručně ovládaný hydraulický pohon …	159
3.08. Hydraulický pohon…	159
3.09. Elektrickýpohon …	160
3.10.Kormidlovací propelery a zařízení Voith-Schneider …	160
3.11. Zařízení dálkového ovládání…	160
3.12. Ukazatelpolohy kormidla …	160
3.13. Pomocná kormidelní zařízení …	160
3.14. Neomezený výhled …	161
3.15. Akustický tlak …	161
3.16. Elektrické součástikormidelního zařízení …	161
3.17. Spustitelná kormidelna …	162
KAPITOLA 4 — BEZPEČNÁ VZDÁLENOST, VOLNÝBOK A PONOROVÉ STUPNICE …	162
4.01. Definice …	162
4.02. Bezpečná vzdálenost …	162
4.03. Volný bok …	162
4.04. Ponorové značky …	162
4.05. Ponorová stupnice …	163
KAPITOLA 5 — STROJNÍ ZAŘÍZENÍ …	163
5.01. Všeobecně …	163
5.02. Bezpečnostní vybavení…	163
5.03. Pohonnézařízení …	163
5.04.Výfukové potrubí motoru …	164
5.05. Nádrže, zásobníky paliva a potrubí …	164
5.06. Drenážní čerpadla …	164
5.07. Zařízení ke sběruodpadního oleje …	165
5.08. Navijáky …	165
5.09. Vlastní hluk plavidla …	165
KAPITOLA 6 — ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ…	166
6.01. Všeobecně…	166
6.02. Nejvyššípřípustná napětí …	166
6.03. Břehové přípojky …	166
6.04. Generátory a motory …	167
6.05. Akumulátory …	167
6.06. Elektrické rozvodné desky …	168
6.07. Spínače, zástrčky,pojistky a ochrany vodičů …	168
6.08. Zařízení kontroly uzemnění …	169
6.09. Osvětlení …	169
6.10. Signální světla…	169
6.11. Uzemnění…	169
6.12. Nouzovýzdroj elektrické energie …	169
KAPITOLA 7 — VYBAVENÍ …	170
7.01. Kotvy, řetězy a kotevní lana …	170
7.02. Jiné vybavení…	170
7.03. Protipožárnízařízení …	170
7.04.Lodní čluny …	172
7.05.Záchranné kruhy, záchranné plováky a záchranné vesty …	173
KAPITOLA 8 —SOUSTAVA ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ …	173
8.01. Všeobecně …	173
8.02. Zařízení …	174
8.03. Zásobníky …	174
8.04. Umístění a uspořádánízásobovací jednotky …	174
8.05. Náhradní a prázdné zásobníky …	174
8.06. Redukční ventily …	174
8.07. Tlak …	175
8.08. Potrubí a ohebnéhadice …	175
8.09. Rozvodný systém …	175
8.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění …	175
8.11. Větránía odstraňování zplodin hoření …	176
8.12. Uživatelské a bezpečnostní pokyny …	176
8.13. Kontroly …	176
8.14. Zkoušky …	176
8.15. Atestace …	177
KAPITOLA 9 — ZVLÁŠTNÍ USPOŘÁDÁNÍ KORMIDELNY PRO KORMIDLOVÁNÍJEDNOU OSOBOU S POMOCÍ RADARU …	177
9.01. Všeobecně …	177
9.02. Všeobecné konstrukční podmínky …	177
9.03. Radarové vybavenía ukazatel rychlosti otáčení …	177
9.04. Signalizace a zařízení vydávající signál …	178
9.05. Zařízení prokormidlování plavidla a obsluhu motorů …	178
9.06. Ovládací zařízení záďové kotvy …	178
9.07. Telefonické vybavení…	178
9.08. Poplašnésignály …	179
9.09.Ostatní přístroje …	179
9.10. Schválení inspekčního osvědčení …	179
KAPITOLA 10 — ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO PLAVIDLA NAVRŽENÁ K ZAŘAZENÍ DO TLAČNÝCH NEBOTAŽNÝCH SOUPRAV NEBO SPŘAŽENÝCH SESTAV …	179
10.01. Tlačná plavidla …	179
10.02. Tlačné čluny…	179
10.03. Plavidlas vlastním pohonem a vlečná plavidla schopná tlačení …	180
10.04. Zkoušky tlačné sestavy…	180
10.05. Vlečnáplavidla …	180
10.06.Plavidla určená k pohonu spřažených sestav …	180
KAPITOLA 11 — ZDRAVÍ A BEZPEČNOST VOBYTNÝCH PROSTORECH A NA PRACOVIŠTÍCH POSÁDKY …	181
11.01. Všeobecně …	181
11.02. Umístění a vybavení obytných prostor …	181
11.03. Rozměry obytnýchprostor …	181
11.04.Potrubí v obytných prostorech …	182
11.05. Prostředky vstupu, dveře a žebříky v obytných prostorech…	182
11.06. Podlahy,stěny a stropy obytných prostor …	182
11.07. Topení a větrání obytných prostor …	182
11.08. Denní světlo a osvětlenív obytných prostorech …	183
11.09. Vybavení obytných prostor nábytkem …	183
11.10. Kuchyně, jídelny proposádku a zásobárny …	183
11.11. Sanitární zařízení …	183
11.12. Zařízení na pitnou vodu …	184
11.13. Bezpečnostnízařízení …	184
11.14.Přístupnost pracovišť …	185
11.15. Rozměry pracovišť …	185
11.16. Ochrana proti pádu …	185
11.17. Vstup, dveře a vstupní přístřešky pracovišť…	185
11.18. Podlahy,povrchy paluby, podlahy v podpalubí, stěny, stropy, dveře a světlíky …	186
11.19. Topení a větránípracovišť …	186
11.20.Denní světlo a osvětlení vnitřních pracovišť …	186
11.21. Ochrana proti hluku a vibracím …	186
KAPITOLA 12 — USTANOVENÍ O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCHDOPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY PRO ZÓNU 4 A PLATNÝCH PRO PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NAVNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 3 …	187
12.01. Požadavky týkající selodního stavitelství …	187
12.02. Volný bok, bezpečná vzdálenost a ponorové stupnice…	187
12.03.Výstroj	190
12.04.Zvláštní opatření pro plavidla navržená k zařazení do tlačných nebo tažnýchsouprav nebo spřažených sestav …	191
KAPITOLA 13 — VÝJIMKY PRO PLAVIDLA V PROVOZU …	191
KAPITOLA 14 —POSTUP …	195
14.01.Žádost o kontrolu …	195
14.02. Přistavení plavidla k prohlídce …	195
14.03. Náklady …	195
14.04. Informace …	195
14.05. Registr osvědčeníSpolečenství …	195
14.06. Vyplnění osvědčení Společenství …	196
14.07. Poznámky k jednotlivýmbodům v osvědčení …	196

KAPITOLA 1

DEFINICE

Pro účely této směrnice a příslušných dodatků se rozumí:

a) „plavidlem“ plavidlo vnitrozemské plavby;

b) „normálně poháněným plavidlem“ plavidlo určené pro přepravu zboží, které nenítanker, postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastní hnací síly;

c) „poháněným tankerem“ plavidlo určené pro přepravu zbožív pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastní hnacísíly;

d) „poháněným plavidlem“ normálně poháněné plavidlo nebopoháněný tanker;

e) „vlečnýmplavidlem“ plavidlopostavené k vlečení;

f) „tlačnýmplavidlem“ plavidlopostavené k pohonu plavidel tlačné soupravy;

g) „vlečno-tlačným plavidlem“ plavidlo postavené k vlečení a k pohonu plavidel tlačnésoupravy;

h) „nákladním vlečným člunem“ plavidlo určené pro přepravuzboží, které není cisternový člun, postavené jako vlečné a:

— bez vlastní hnací síly, nebo

— s vlastní hnacísilou dostatečnou pouze k provádění krátkých manévrů;

i) „cisternovým člunem“ plavidlo určené pro přepravu zbožív pevných nádržích a postavené jako vlečné a:

— bezvlastního pohonu, nebo

— s vlastním pohonem dostatečnýmpouze k provádění krátkých manévrů;

k) „vlečným člunem“ nákladní vlečný člun nebo cisternový člun;

l) „normálním tlačným člunem“ plavidlo určené pro přepravu zboží, které není cisternový tlačnýčlun, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, a:

— bez vlastního pohonu, nebo

— s vlastním pohonemdostatečným pouze k provádění krátkých manévrů;

m) „cisternovým tlačným člunem“ plavidlo určené pro přepravu zboží v pevnýchnádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné a:

— bez vlastního pohonu, nebo

— s vlastním pohonemdostatečným pouze k provádění krátkých manévrů;

n) „lodním tlačným člunem“ tlačný člun postavený k přepravě na paluběnámořní lodi a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách;

o) „tlačným člunem“ normální tlačný člun, cisternový tlačný člun nebo lodní tlačnýčlun;

p) „osobním plavidlem“ plavidlo postavené a vybavené propřepravu více než 12 cestujících;

q) „plovoucím zařízením“ plovoucí těleso nesoucí mechanická zařízení a určené pro práci navodních cestách nebo v přístavech (například plovoucí bagr, výtah, zdvižnáplošina nebo jeřáb);

r) „plovoucímpodnikem“ plovoucíkonstrukce, která není normálně určena k pohybu (například plovárna, dok, molonebo loděnice);

s) „plovoucíkonstrukcí“ vor nebo jinétěleso, předmět nebo sestava schopná plavby, která není plavidlo nebo plovoucízařízení nebo plovoucí podnik;

t) „kormidelnou“ prostor, ve kterém je umístěnoveškeré zařízení nezbytné k vedení plavidla;

u) „strojovnou“prostor, ve kterém jsou umístěny hnací stroje a pomocné agregáty;

v) „obytným prostorem“ prostor určený k využívání osobami běžněžijícími na palubě, nebo cestujícími, včetně lodní kuchyně, skladu zásob,záchodů a umýváren, prádelny, chodeb a můstků, kromě kormidelny;

w) „rovinou největšího přípustného ponoru“ vodoryska odpovídající maximálnímu ponoru, přikterém je plavidlo oprávněno k plavbě;

x) „volným bokem“vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a rovnoběžnou rovinouprocházející nejnižším bodem boční paluby nebo, není-li boční paluba, nejnižšímbodem horního okraje stěny trupu;

y) „bezpečnostní vzdáleností“ vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponorua rovnoběžnou rovinou, procházející nejnižším bodem, nad kterým již neníplavidlo považováno za vodotěsné;

z) „osvědčením“osvědčení vnitrozemské plavby Společenství.

KAPITOLA 2

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

2.01. Základní pravidlo

Plavidla musejí být postavena v souladu s řádnou loďařskou praxí;jejich stabilita musí odpovídat zamýšlenému použití.

2.02. Trup lodi

2.02.1.

Pevnost trupu lodi musí odpovídat namáhání, kterým je za normálních podmínekvystaven.

2.02.2.

Vodní přívody a vývody a k nim připojená potrubí jsou považovány zavodotěsné, jsou-li vyrobeny tak, že znemožňují jakýkoli neúmyslný průsak vodydo plavidla.

2.02.3.

Vodotěsné přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba, k hornímuokraji stěny trupu, musí být umístěny takto:

a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti odpřídě;

b) záďová přepážkau plavidel s celkovou délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

2.02.4.

Obytné prostory, strojovna, kotelnaa jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musí být vodotěsněodděleny od úložných prostor.

2.02.5.

Každé oddělení, které není běžně během plavbyhermeticky uzavřeno, musí být možné zcela vyčerpat. Jednotlivá oddělení musíbýt možné vyčerpat samostatně.

2.02.6.

Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytnéprostory. Obytné prostory musí být odděleny od strojovny a kotelny plynotěsnýmipřepážkami a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musíexistovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

2.02.7.

V přepážkách a dalšímpažení mezi prostory, které jsou požadovány podle bodů 2.02.3 a 2.02.4, nesmíbýt žádné otvory. Nicméně průlezy jsou povoleny v přepážkách, kromě koliznípřepážky, pokud jsou upevněny vodotěsně. Dveře v záďové přepážce a otvory prohnací hřídele, potrubí atd. jsou povoleny, pokud jsou zhotoveny tak, ženeovlivňují účelnost přepážek a dalšího pažení mezi prostory.

2.02.8.

Odchylně od bodů 2.02.5a 2.02.7 může být záďové oddělení propojeno se strojovnou pomocí snadnopřístupného samouzavíracího drenážního zařízení.

2.03. Zařízení k topení,vaření a chlazení

2.03.1.

Zařízení k topení, vaření a chlazení včetněpříslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná aniv případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnoutnebo pohnout.

2.03.2.

Pokud zařízení podle bodu 2.03.1 používá tekuté palivo, lze je používatpouze s palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C.

2.03.3.

Odchylně od bodu 2.03.2 lze v obytnýchprostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení fungujícína obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádržky nepřesahuje 12 litrů.

2.03.4.

Zařízení podle bodu 2.03.1nesmí být umístěno v prostorech nebo strojovnách, kde jsou skladovány nebopoužívány látky kategorie K1n nebo K1s nebo K2 třídy IIIa ADNR.

Žádnévětrací potrubí těchto zařízení nesmí procházet uvedenými prostory nebostrojovnami.

2.03.5.

Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování. Na ventilátorechnesmí být žádná uzavírací zařízení.

2.03.6.

Zařízení k topení a vaření musí být bezpečněpřipojeno k větracímu potrubí. Větrací potrubí musí být v dobrém stavua vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem.Větrací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.

2.03.7.

Zařízení ke chlazení,které funguje na tekuté palivo musí být vybaveno větracím potrubím.

2.04. Topení tekutými palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C

2.04.1.

Všechna zařízenímusí být postavena tak, aby mohla být zapálena bez pomoci další hořlavékapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která má dostatečnoukapacitu k zabránění náhodnému přetečení paliva, a musí být vybavena zařízenímk zabránění úniku paliva v případě náhodného zhasnutí plamene. Pokud je nádržoddělena od zařízení, spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročithodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem. Nádrž nesmí být blízkoplamene. Musí být možné z paluby přerušit tok paliva.

Palivové nádržes obsahem nad 12 litrů nesmí být instalovány uvnitř obytných prostor.

2.04.2.

Pokud jezařízení umístěno ve strojovně, musí být vyvěšeny stanovené podmínky pro jehoumístění.

Pokud jsou zařízení s otevřeným ohněm umístěna ve strojovně,musí být umístěna nad nepropustnou nádobou s postranicemi sahajícími nejméně0,20 m nad dno.

2.04.3.

Pokud je zařízení umístěno ve strojovně, musí být přívod vzduchu k zařízenía k motorům takový, aby zařízení a motory fungovaly nezávisle, účinněa naprosto bezpečně. Je-li to nutné, musí být zavedeno samostatné potrubí propřívod vzduchu.

2.04.4.

Každé zařízení s přirozeným tahem musí být vybaveno zařízením proti obrácenítahu.

Zařízení s nuceným tahem musí být vybaveno automatickým zastavenímpřívodu paliva pro případ přerušení dodávky vzduchu nutného pro spalování.

2.04.5.

Zařízeník ústřednímu vytápění s nuceným tahem umístěná ve strojovně nebo v oddělení zestrojovny přístupném, musí také splňovat tyto požadavky:

a) během uvádění do chodu musínejdříve ventilátor fungovat samostatně, aby zajistil řádnou ventilacikotle;

b) musí míttermostatické zařízení k regulaci průtoku paliva;

c) palivo musí být zažehnuto automaticky zapalovacímplamenem nebo jiným způsobem;

d) musí být možné z paluby zastavit ventilátor a palivové čerpadlohořáku;

e) pokud je zařízeníústředního vytápění ve strojovně, musí být umístěno tak, aby žádný plamenz hořáků nemohl zasáhnout další předměty v místnosti;

f) pokud je ve strojovně umístěno zařízeník topení horkým vzduchem, musí být přívody vzduchu spojeny s kanály vedoucímido volného prostoru.

2.05. Topení tuhýmipalivy

2.05.1.

Kromě toho, že k umístění kotle jsou výhradněurčeny prostory postavené z ohnivzdorného materiálu, musí být zařízení k topenífungující na tuhá paliva umístěno na kovové desce se zdviženými okraji nebopodobným ochranným zařízením, aby bylo zajištěno, že žádné hořící palivo nebohorké oharky nevypadnou mimo tuto desku.

2.05.2.

Kotle na tuhá paliva musíbýt vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacíhovzduchu.

2.05.3.

V blízkosti každého zařízení k topení musí být umístěny prostředky, kterýmilze oharky rychle uhasit.

2.06. Strojovny, kotelny a zásobníky paliva

2.06.1.

Strojovny a kotelny musí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízenísnadno a bezpečně kontrolovat a udržovat.

2.06.2.

Zásobníky na tekuté palivo nebo mazací olejnesmí mít společné stěny s obytnými prostory.

2.06.3.

Stěny, stropy a dveře strojoven a kotelenmusí být z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

2.06.4.

Strojovny a kotelnya další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo toxické plyny,musí být přiměřeně odvětrávány.

2.06.5.

Žebříky a schody umožňující přístup dostrojoven a kotelen a k zásobníkům paliva musí být trvale připevněny a vyrobenyz oceli nebo jiného rovnocenně pevného a ohnivzdorného materiálu.

2.06.6.

Strojovny a kotelny musímít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.

2.06.7.

Nejvyšší přípustná hladinaakustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybránys ohledem na nezbytnou údržbu při běžném fungování zařízení.

Pokudakustický tlak ve strojovně přesahuje 90 dB(A), musí být u každého vchoduvyvěšeno jasné varovné upozornění.

KAPITOLA 3

KORMIDELNÍZAŘÍZENÍ A KORMIDELNA

3.01. Všeobecně

3.01.1.

Každé plavidlo musí být vybaveno spolehlivýmkormidelním zařízením - zahrnujícím v případě potřeby příďové kormidelnízařízení - zajišťujícím dobrou schopnost manévrování s ohledem na účel použitía hlavní rozměry plavidla.

3.01.2.

Kormidelní zařízení musí být seřízeno tak,aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

3.02. Účinnostkormidelního zařízení

Kormidelní zařízení musís ohledem na výkonnost splňovat tyto požadavky:

a) u ručně ovládaného kormidelního zařízení musí jednaúplná otáčka kormidelního kola odpovídat nejméně 3° úhlu kormidla;

b) má-li kormidelní zařízení strojnípohon, musí být možné při plně ponořeném kormidle a při plné rychlosti plavidladosáhnout průměrné úhlové rychlosti kormidla 4° za sekundu v celém rozsahu úhlukormidla;

c) pokud jekormidelní zařízení opatřeno posilovačem (posilovač doplňuje hlavní ručníovládání), musí být možné při plně ponořeném kormidle a při plné rychlostiplavidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti kormidla 3° za sekundu v rozsahu30° na každou stranu od neutrální polohy kormidla;

d) u kormidelního zařízení se strojním pohonem opatřenýmdruhým, ručně ovládaným, musí toto zařízení přinejmenším umožnit plavidludosáhnout kotviště při snížené rychlosti.

3.03. Všeobecnékonstrukční požadavky

3.03.1.

Celé kormidelní zařízení musí být navrženo,vyrobeno a instalováno tak, aby vydrželo stálé příčné naklánění až do 15°a teplotu prostředí až do 40 °C.

3.03.2.

Části tvořící kormidelní zařízení musí býtdimenzovány tak, aby vydržely všechna maximální namáhání, kterým budouvystaveny za běžných provozních podmínek. Za účelem co nejúčinnějšího odolánívýjimečným vnějším silám nesmí být kormidelní zařízení nejslabší částí systému.Každé kormidelní zařízení vyrobené v souladu s pravidly uznané klasifikačníspolečnosti může být v tomto ohledu považováno za uspokojivé.

3.04. Kormidelní zařízení se strojním pohonem

3.04.1.

Pokud je plavidlo vybavenokormidelním zařízením se strojním pohonem, musí být za účelem zajištěníokamžité schopnosti manévrování v případě poruchy hlavního zařízení opatřenonezávislým pomocným pohonem.

3.04.2.

Kormidelní zařízení se strojním pohonem musíbýt opatřeno ochranou proti přetížení, aby byl omezen vyvíjený krouticímoment.

3.04.3.

Náhodný výpadek nebo porucha kormidelního zařízení se strojním pohonemmusejí být vizuálně a akusticky signalizovány v kormidelně.

3.05. Zapojenípomocného pohonu

3.05.1.

Pokud se pomocný pohon kormidelního zařízenínezapojí automaticky při poruše hlavního pohonu, musí být možné ho okamžitěa jednoduše zapojit ručně při jakékoli poloze kormidla. Počet úkonů, které majíbýt provedeny, nesmí převýšit dva úkony a musí být proveditelné jedinouosobou.

3.05.2.

Musíbýt možné provést zapojení do 5 sekund. Z kormidelny musí být jasněrozpoznatelné, který pohon je zapnut.

3.06. Ruční pohon

3.06.1.

Pokud jenezávislý pomocný pohon ručně ovládaný, musí být zapojen automaticky nebo musíbýt možné okamžité zapojení v případě výpadku strojního pohonu nebo jehoporuchy z kormidelny. Zubové spojky jsou povoleny pouze tehdy, pokud nejsouběhem zapojení zatíženy krouticím momentem.

3.06.2.

Strojní pohon nesmí uvádět do pohybukormidelní kolo; použije se zařízení, které při automatickém zapojení ručníhopohonu brání návratu kormidelního kola v jakékoli poloze kormidla.

3.07. Ručně ovládaný hydraulický pohon

3.07.1.

Kormidelní zařízenís ručně ovládaným hydraulickým pohonem je zařízení, ve kterém je kormidlopoháněno čerpadlem, které je poháněno pouze ručně ovládaným kormidelním kolem(čerpadlo kormidelního kola).

3.07.2.

Pokud je ručně ovládaný hydraulický systémjediným kormidelním zařízením, není považován za strojní kormidelní zařízení vesmyslu 3.04, vyžadující nezávislý pomocný kormidelní systém, pokud:

— dimenzování, konstrukce a uspořádání potrubívylučuje poškození mechanickým působením nebo ohněm a

— konstrukce čerpadla kormidelního kola zaručuje bezporuchovou činnost.

3.08. Hydraulický pohon

3.08.1.

Pokud je hlavní kormidelnízařízení ovládáno hydraulicky a pomocné kormidelní zařízení je ručně ovládanýhydraulický systém, musí být potrubí ručně ovládaného systému odděleno odpotrubí hlavního zařízení.

Musí být možné ovládat hlavní zařízení bezpoužití čerpadla kormidelního kola pomocného zařízení.

3.08.2.

Pokud je hlavní i pomocnýpohon hydraulický, musí být příslušná čerpadla poháněna nezávisle,například:

— pokud je hlavní čerpadlo poháněno hlavním motorem, musí být pomocnéčerpadlo poháněno elektricky,

— pokud je hlavní čerpadlozapojeno na hlavním elektrickém okruhu, musí být pomocné čerpadlo zapojeno nanouzovém elektrickém okruhu,

— pokud je hlavní čerpadlopoháněno generátorem č. I, musí být pomocné čerpadlo poháněno generátorem č.II.

3.08.3.

Pokud je pomocné čerpadlo poháněno nouzovýmmotorem, který není během plavby soustavně v provozu, musí být čas potřebnýk nastartování nouzového motoru překlenut pomocí vyrovnávacího systému.

3.08.4.

Obě soustavymusí mít samostatné potrubí, ventily, ovládání atd. Nicméně pokud je zajištěnnezávislý provoz obou soustav, mohou mít společné prvky.

3.09. Elektrický pohon

3.09.1.

Pokud má hlavní i pomocná soustava elektrickýpohon, musí být příslušné napájecí a řídicí systémy navzájem nezávislé. Každásoustava musí mít vlastní motor.

3.09.2.

Pokud je pomocný motor napájen z pomocnéhomotoru, který není během plavby soustavně v provozu, musí být čas potřebnýk nastartování nouzového motoru překlenut pomocí vyrovnávacího systému.

3.10. Kormidlovací propelery a zařízení Voith-Schneider

Pokud je dálkové ovládání kormidlovacích propelerů a zařízeníVoith-Schneider elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí mezi kormidelnoua propulzním zařízením být dva navzájem nezávislé řídicí systémy.

Pokudexistují dvě nebo více nezávislá propulzní zařízení, nepožaduje se žádnýpomocný nezávislý řídicí systém, zachová-li si plavidlo dostatečnou schopnostmanévrování v případě, že jedno ze zařízení selže.

3.11. Zařízení dálkovéhoovládání

Zařízení dálkového ovládání, včetnězařízení mimo kormidelnu, musí být trvale připevněna. Lze-li tato zařízenívypnout, musí být opatřena ukazateli současného provozního stavu.

Uspořádání a ovládání řídicích prvků musí být přiměřené jejich funkcím.

3.12. Ukazatelpolohy kormidla

Poloha kormidla musí být jasněpatrná z kormidelny; je-li to nezbytné, musí být zajištěn spolehlivýindikátor.

3.13. Pomocná kormidelní zařízení

3.13.1.

Pomocná kormidelnízařízení jsou zařízení s posilovačem přidaná ke kormidelnímu zařízení s ručnímovládáním.

3.13.2.

Pokud je použito pomocné kormidelní zařízení, musí být spojení mezi hlavníma pomocným kormidelním zařízením takové, aby nebyl nutný podstatný nárůst ručnísíly při ovládání kormidelního kola.

3.13.3.

Dále musí pomocná kormidelní zařízenísplňovat tyto požadavky:

a) pomocné kormidelní zařízení musí být možné zapnout a vypnout z kormidelnypři jakékoli poloze kormidla. Poloha„zapnuto“ a „vypnuto“ musí být jasně rozpoznatelná;

b) elektrická, hydraulická a pneumatická propojení mezipomocným zařízením a mechanickým hlavním řídicím zařízením s ručním ovládánímnesmějí ovlivňovat kapacitu hlavního zařízení k okamžitému použití. Jináselhání pomocného kormidelního zařízení nesmí způsobit výpadek nebo zablokováníhlavního systému;

c) všechnysoučásti stávajícího pomocného kormidelního zařízení a jakékoliv nové pozdějidoplněné součásti musí splňovat požadavky na kormidelní zařízení stanovenév této kapitole.

3.13.4.

Ukazatel polohy kormidlamusí fungovat pro hlavní i pro pomocné kormidelní zařízení.

3.13.5.

Požadavky zde stanovenéplatí také tehdy, pokud je pomocné kormidelní zařízení instalováno po dokončenístavby plavidla.

3.14. Neomezený výhled

Zkormidelny musí být neomezený výhled ve všech směrech. Ve směru vpřed musí býtvýhled zajištěn pomocí spolehlivých optických prostředků.

3.15. Akustickýtlak

Za běžných provozních podmínek nesmí hladinaakustického tlaku hluku způsobeného plavidlem překročit v úrovni kormidelníkovyhlavy 70 dB (A).

3.16. Elektrické součásti kormidelního zařízení

3.16.1.

Nominálnívýkon motorů musí odpovídat nejvyššímu krouticímu momentu kormidelníhozařízení. V případě zařízení s hydraulickým pohonem musí být nominální výkonhnacího motoru takový, aby při maximálním tlaku v zařízení (nastaveném nabezpečnostním ventilu) s ohledem na účinnost čerpadla zajistil maximální výkončerpadla

3.16.2.

Motory musí splňovat přinejmenším tyto požadavky:

a) Kormidelní zařízení se strojním pohonem propřerušovaný provoz:

— Motory elektrohydraulickýchpohonů a připojené výměníky musí být konstruovány pro nepřetržitý provozs přerušovaným zatížením a 15 % činitelem využití. Předpokládá se desetiminutový pracovní cyklus.

— Motory pro kormidelní zařízenís elektrickým pohonem musí být konstruovány pro nepřetržitý provoz, aniž bybyly ovlivněny startovacím postupem a s 15 % činitelem využití. Předpokládá sedeseti minutový pracovní cyklus.

b) Kormidelní zařízení se stálou spotřebouenergie musí být konstruováno pro nepřetržitý provoz.

3.16.3.

Obvodyhnacího a řídicího zařízení mohou být chráněny pouze proti zkratu. Obvodyřídicího zařízení musí být chráněny proti dvojnásobku nejvyšší nominálníhodnoty proudu daného elektrického obvodu; nastavení jisticích prvků nesmí býtmenší než 6 A.

3.16.4.

Napájecí kabely motorů musí být chráněny takto:

Pokud jsou použitypojistky, musí být jejich navržená hodnota 2 × vyšší než navržený proud motorů,ale ne více, než 160 % navrženého proudu v případě motorů pro přerušovaný nebokrátkodobý provoz. Zkratové mžikové vypnutí jističů nesmí být nastaveno nanavržený proud více než 10 × větší, než je navržený proud pro hnací motor.

3.16.5.

Tam, kde jev jističích tepelná ochrana, musí být buď vyřazena, nebo nastavena na 2 × vyššíhodnotu, než je navržený proud motoru.

3.16.6.

Pro elektrické součásti musí být k dispozicitato kontrolní a ukazovací zařízení:

a) zelená kontrolní žárovka ukazující, že zařízení jev provozu;

b) červenákontrolní žárovka, která se rozsvítí při poruše nebo náhodném vypojení, připřetížení elektromotoru nebo při poruše jedné fáze třífázového napájení.Současně s rozsvícením červeného světla musí zaznít zvukový signál.

Pokud je napájení chráněno pouze jističi, zařízení nakontrolu výpadku fáze není požadováno.

3.16.7.

Pokud je ukazatel polohy kormidla elektrický,musí mít nezávislé napájení.

3.17. Spustitelnákormidelna

Pokud lze kormidelnu spustit, musí býtprostor pod kormidelnou opatřen zařízením zabraňujícím přístupu ke kormidelněběhem spouštění. Pokud je třeba pod spustitelnou kormidelnou procházet, musíspouštění kormidelny automaticky uvést do provozu zvukové výstražné zařízení.V případě poruchy zařízení pro spouštění kormidelny musí být možné kormidelnuspustit jinými způsoby.

KAPITOLA 4

BEZPEČNÁ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A PONOROVÉSTUPNICE

4.01. Definice

V této kapitolese:

a) „délkou (L)“ rozumí maximální délka trupu bez kormidlaa příďového čelenu;

b) výrazem „uprostředplavidla“ rozumív polovině délky L;

c) zařízením nebo konstrukčním prvkem„odolným vůči voděa povětrnostním vlivům“rozumí zařízení, které za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmimalému množství vody.

4.02. Bezpečná vzdálenost

Minimální bezpečná vzdálenost je:

a) pro dveře a otvory kromě průlezů, které lze uzavřítzpůsobem zajišťujícím odolnost vůči vodě a povětrnostním vlivům: 0,15 m;

b) pro dveře a otvory kroměprůlezů, které nelze uzavřít způsobem zajišťujícím odolnost vůči voděa povětrnostním vlivům: 0,20 m;

c) pro průlezy, které lze uzavřít způsobem zajišťujícím odolnost vůči voděa povětrnostním vlivům: 0,30 m;

d) pro průlezy, které nelze uzavřít speciálním zařízením, nebo nejsouuzavřeny (otevřená podpalubí): 0,50 m.

4.03. Volný bok

Volný bok musí být dostatečný, aby byly dodrženybezpečné vzdálenosti - nesmí být záporný.

4.04. Ponorové značky

4.04.1.

Úroveňmaximálního ponoru musí být určena tak, aby byl současně zajištěn soulads požadavky minimální bezpečné vzdálenosti, jakož i to, že tato úroveň nemůžebýt v žádném bodě vyšší než boční paluby, nebo, nejsou-li boční paluby,nejnižší bod horního okraje stěny trupu.

4.04.2.

Úroveň maximálního ponoru musí být značenajasně viditelnými nesmazatelnými ponorovými značkami.

4.04.3.

Ponorové značky se musískládat z obdélníku 0,3 m dlouhého a 0,04 m vysokého s vodorovnou základnou,která se kryje s úrovní maximálního ponoru povolenou v této příloze. Tytoznačky lze kombinovat s dalšími značkami požadovanými podle jinýchpředpisů.

4.04.4.

Každé plavidlo musí mít nejméně tři páry ponorových značek, jeden páruprostřed a ostatní přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a odzádě.

Nicméně:

— u plavidel kratších než40 m stačí dva páry značek přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od příděa od zádě,

— u plavidel, která nejsou určena k přepravězboží, stačí jeden pár značek přibližně uprostřed plavidla.

4.04.5.

Značky nebo informace,které pozbudou platnosti následkem nové prohlídky, musí být odstraněny nebooznačeny jako neplatné pod dohledem orgánu vydávajícího lodní osvědčení.

Pokud z jakéhokoli důvodu ponorová značka zmizí, může být nahrazena pouzepod dohledem orgánu vydávajícího lodní osvědčení.

4.04.6.

Pokud bylo plavidlozměřeno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby ( 5 ) a rovina měřicích plechů splňujepožadavky této přílohy, mohou být měřicí plechy přijaty jako alternativak ponorovým značkám.

4.05. Ponorová stupnice

4.05.1.

Každé plavidlo, jehožponor může dosáhnout 1 m, musí mít ponorové stupnice na každé straně zádi; můžemít přídavné ponorové stupnice.

4.05.2.

Nulový bod každé ponorové stupnice musí ležetsvisle pod ponorovou stupnicí v místě rovnoběžném s rovinou maximálního ponoruprocházející nejnižším bodem trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenostnad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Od roviny ponoruprázdného plavidla až po 10 cm nad rovinou maximálního ponoru musí být totoodstupňování vyznačeno čarami vyraženými nebo vyrytými a nabarvenými dvěmarůznými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačenočíslicemi na straně stupnice alespoň po každých 50 cm a na horním konciponorové stupnice.

4.05.3.

Dvě zadní měřicí stupnice umístěné v souladus úmluvou podle bodu 4.04.6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, žejsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případěnezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 5

STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

5.01. Všeobecně

5.01.1.

Veškeré strojní zařízení a připojené zařízenímusí být navrženo, vyrobeno a umístěno v souladu s pravidly řádné inženýrsképraxe.

5.01.2.

Dozavedení předpisů Společenství musí boilery a jiné tlakové nádoby a jejichpříslušenství splňovat předpisy platné v členském státě vydávajícímosvědčení.

5.01.3.

Hlavní a pomocné strojní zařízení fungující na palivo s bodem vzplanutí pod55 °C je zakázáno.

Nicméně motory fungující na palivo s bodem vzplanutípod 55 °C, které pohánějí kotevní navijáky, lodní čluny a přenosná motorováčerpadla, jsou povoleny.

5.01.4.

Startovací pomocné prostředky fungující napalivo s bodem vzplanutí pod 55 °C jsou povoleny.

5.02. Bezpečnostnívybavení

5.02.1.

Veškeré strojní zařízení musí být umístěnoa upevněno tak, aby bylo dostatečně přístupné pro obsluhu a údržbu a abyneohrožovalo zúčastněný personál.

5.02.2.

Hlavní a pomocné strojní zařízení, boilerya veškeré příslušenství musí být vybaveno bezpečnostním zařízením odpovídajícímplatným předpisům členského státu vydávajícího osvědčení.

5.02.3.

Musí být také možnézastavit motory pohánějící tlakové a sací ventilátory z vnějšku prostoru, vekterém jsou umístěny.

5.03. Pohonné zařízení

5.03.1.

Pohonné zařízení plavidlamusí být možné rychle a bezpečně uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětnéhochodu (šrouby, kola atd.).

5.03.2.

Pokud není pohonnézařízení plavidla ovládáno během plavby z kormidelny, musí být mezi kormidelnoua strojovnou zajištěn spolehlivý obousměrný komunikační systém.

5.04. Výfukovépotrubí motoru

5.04.1.

Výfukové potrubí procházející obytnýmiprostory nebo kormidelnou musí být uzavřeno v dostatečně plynotěsném obalu.Prostor mezi obalem a výfukovým potrubím musí být propojen s vnějšímovzduším.

5.04.2.

Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny. Musí být přijataveškerá vhodná bezpečnostní opatření k zabránění průniku škodlivých plynů dorůzných oddělení. Výfuky z hlavních motorů, které vypouštějí výfukové plynybokem nebo nad bokem, jsou zakázány.

5.04.3.

Výfukové potrubí musí být vhodně tepelněizolováno, nebo chlazeno.

5.04.4.

Pokud výfukové potrubí prochází podélhořlavých materiálů nebo skrz ně, musí být tyto materiály chráněny izolačnímmateriálem nebo jiným vhodným zařízením zajišťujícím účinnou izolaci.

5.05. Nádrže, zásobníky paliva a potrubí

5.05.1.

Tekuté palivo musí býtskladováno v nádržích bezpečně připevněných k trupu nebo v zásobnícíchpaliva.

5.05.2.

Nádrže a zásobníky paliva, jejich potrubí a další příslušenství musí býtuspořádány a upevněny tak, aby ani palivo ani plyn nemohly uniknout doplavidla.

5.05.3.

Vyústění plnicích potrubí nádrží a zásobníků tekutého paliva musí být napalubě, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu. Plnicí potrubí musí býtopatřeno uzavíracím zařízením. Každá nádrž nebo zásobník paliva musí býtvybaveny větracím potrubím, vyúsťujícím do vnějšího ovzduší nad paluboua uspořádaným tak, aby do něj nemohla vniknout voda.

5.05.4.

Rozvodné potrubí tekutéhopaliva musí být na výstupu z nádrže nebo zásobníku paliva vybaveno uzavíracímzařízením.

Dále musí být možné z paluby zastavit přívod palivav potrubích přímo zásobujících motory, boilery a vytápění.

Palivovépotrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejichkontrola po celé délce.

5.05.5.

Vizuální trubkové stavoznaky na nádržícha zásobnících tekutého paliva musí být vhodně chráněny proti poškození nárazem,vybaveny samouzavíracími kohouty a připojeny k nádržím nebo zásobníkům palivana horním konci.

5.05.6.

Nádrže a zásobníky tekutého paliva musí býtvybaveny průlezy s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

5.05.7.

Nádrže přímozásobující pohonné strojní zařízení musí být vybaveny zařízením, které dávávizuální a zvukový signál v kormidelně v případě, že úroveň paliva užnedostačuje pro bezpečný provoz.

5.05.8.

Žádné potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebokapaliny, zejména potrubí pod takovým tlakem, který by v případě netěsnostimohl ohrozit osoby, nesmí být umístěno v obytných prostorech a na chodbách.Tento požadavek neplatí na potrubí vedoucí páru a potrubí hydraulickýchsystémů, pokud jsou obklopeny ochranným kovovým obalem.

5.06. Drenážníčerpadla

5.06.1.

Platí požadavky bodu 2.02.5.

5.06.2.

Plavidla s posádkou musíbýt vybavena alespoň jedním drenážním čerpadlem. Nicméně plavidla s pohonnousilou přesahující 225 kW a plavidla s nosností přesahující 350 t musí býtvybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, z nichž alespoň jedno musí mítstrojní pohon.

Drenážní čerpadla s ručním pohonem jsou dostačující provodotěsná oddělení kratší než 4 m.

5.06.3.

Vnitřní průměr (d)drenážního potrubí musí být alespoň:

Vnitřní průměr (da)potrubních větví spojujících různé sací koše musí být alespoň:

kde:

— L je délka plavidla mezi kolmicemi(v m),

— B je šířka plavidla na žebrech (v m),

— C je boční výška plavidla k hlavní palubě (v m),

— l je délka příslušného vodotěsného oddělení (v m).

5.06.4.

Kapacitadrenážního čerpadla se strojním pohonem musí být alespoň 0,1 d2 l/min.

Kapacita pomocného drenážního čerpadla musí býtalespoň 0,1 da 2 l/min, kde se da vztahuje na nejdelšívodotěsné oddělení.

Kapacita jakéhokoli drenážního čerpadla s ručnímpohonem pro použití pouze v jediném oddělení musí být alespoň:

0,1 da 2 l/min, kde da sevztahuje na dané oddělení.

5.06.5.

Jsou povolena jen samonasávací drenážníčerpadla.

5.06.6.

Pro každé oddělení s plochým dnem širším než 5 m musí být instalován alespoňjeden sací koš na každé straně. Pokud je strojovna delší než 5 m, musí v ní býtalespoň dva sací koše.

5.06.7.

Záďové oddělení musí být možné drenážovat zestrojovny pomocí automaticky uzavíratelného potrubí (2.02.8).

5.06.8.

Drenážní potrubní větvez různých oddělení musí být spojené do hlavního potrubí pomocí zpětnýchventilů, které lze uzavřít.

Oddělení nebo jiné prostory vybavené jakozátěžové mohou být zapojeny do drenážního systému přes jednoduché uzavíracízařízení.

5.07. Zařízení ke sběru odpadního oleje

Zařízení ke drenážování sběrných prostorů strojovny musí býtnavržena tak, aby olej nebo olejem znečištěná voda odčerpávaná ze sběrnýchprostorů zůstaly na plavidle.

Dynamický separátor oleje musí být umístěnna potrubí za drenážním čerpadlem, a pokud to není možné, musí být kolemkaždého sacího koše umístěn statický separátor.

Tato zařízení musí býtzařízení typu schváleného příslušným orgánem jednoho ze členských států a musímít odpovídající velikost.

5.08. Navijáky

5.08.1.

Kotevní navijáky musí být k dispozici prokotvy těžší než 50 kg.

5.08.2.

Navijáky navržené pro strojní i ruční pohonmusí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybustrojním pohonem.

5.09. Vlastní hluk plavidla

5.09.1.

Vlastní hluk plavidlaběhem plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí býtodpovídajícím způsobem tlumen.

5.09.2.

Za běžných provozních podmínek nesmí vlastníhluk plavidla měřený v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla převýšit 75 dB(A).

KAPITOLA 6

ELEKTRICKÁZAŘÍZENÍ

6.01. Všeobecně

6.01.1.

Veškeré elektrické zařízení musí splňovatpožadavky této kapitoly.

6.01.2.

Na palubě plavidla musí být:

a) schéma instalace a okruhů,zkontrolované a podepsané orgánem příslušným pro provádění prohlídeka specifikující:

— typy a značky použitého strojníhozařízení a spotřebičů,

— typy a průřezy kabelů,

— všechny další podrobnosti, podstatné pro posouzení souladus bezpečnostními požadavky;

b) návody na obsluhu elektrických zařízení.

6.01.3.

Veškeré elektrické zařízení musí být navrženo, vyrobeno a instalováno tak,aby vydrželo stálé příčné naklánění až do 15° a teplotu prostředí až do40 °C.

6.02. Nejvyšší přípustná napětí

6.02.1.

Nesmí býtpřekročena tato napětí:

Druhzařízení	Nejvyšší přípustné napětí
Druhzařízení	Stejnosměrný proud	Jednofázový střídavý proud	Třífázový střídavý proud
A. Pohonná a vytápěcízařízení včetně vývodů	250 V	250 V	500 V
B. Světelná zařízení včetněvývodů	250V	250 V	—
C. Vývody pro napájeníručního nářadí používaného na palubě nebo v omezených nebo vlhkých kovověuzavřených prostorech kromě boilerů a zásobníků paliva
a) všeobecně	50 V	50 V	—
b) připoužití izolačního transformátoru pro jediné zařízení	—	250 V	—
c) při použití zařízení sezesílenou nebo dvojitou izolací	250 V	250 V	—
D. Vývody pro napájeníručního nářadí používaného v boilerech nebo zásobnících paliva	50 V	50V	—

6.02.2.

Za podmínky souladus předepsanými bezpečnostními opatřeními jsou přípustná vyšší napětí:

a) v zařízeních pro nabíjeníbaterií, jak to vyžaduje nabíjecí postup;

b) pro strojní zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;

c) pro speciální palubní zařízení(například rádiové zařízení, zapalování).

6.03. Břehovépřípojky

6.03.1.

Pokud je elektrické zařízení napájeno zebřehu, musí mít kabely pevné spojení na palubě nebo musí být vybaveny stálýmspojením nebo zařízením pro odběr proudu.

Musí být postaráno o to, abykabely a jejich spojení nebyly vystaveny zatížení v tahu.

6.03.2.

Použijí se pouze ohebnékabely izolované nehořlavým pláštěm odolným proti oleji.

6.03.3.

Pokud vstupní napětípřevyšuje 50 V, musí být trup účinně uzemněn. Zásuvka na trupu musí býtspeciálně označena.

6.03.4.

Hlavní rozvaděč musí obsahovat ukazatel toho,zda břehová přípojka vede proud.

6.04. Generátory a motory

6.04.1.

Generátorya motory musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné pro prohlídky, měřenía opravy, a aby se zabránilo vniknutí vody a/nebo oleje k vinutí. Svorkovnicemusí být snadno přístupné.

6.04.2.

Generátory poháněné hlavním motorem,vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným pro jinou funkci musí býtnavrženy na kolísání otáček, ke kterému může v provozu dojít.

6.05. Akumulátory

6.05.1.

Akumulátory musí mít konstrukci speciálněuzpůsobenou pro použití na palubách plavidel. Skříně článků musí být vyrobenyz nárazu vzdorného materiálu, který se nemůže snadno vznítit, a musí býtprovedeny tak, aby zabraňovaly vylití elektrolytu při příčném náklonu 40° odsvislice.

6.05.2.

Akumulátory musí být zabezpečeny tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla.Nesmí být vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebovýparům.

Musí být uspořádány tak, aby byly snadno přístupné a aby žádnéjimi produkované výpary nemohly poškodit sousední zařízení.

Akumulátorové baterie nesmí být umístěny v kormidelně nebo v obytnýchprostorech nebo v podpalubí.

Nicméně akumulátory pro přenosné spotřebičesmějí být umístěny v kormidelnách nebo obytných prostorech.

6.05.3.

Baterie vyžadujícínabíjecí příkon přesahující 2 kW (vypočítaný z nejvyššího napětí a nominálníhonapětí baterie) musí být umístěny v místnosti zvlášť pro ně vyhrazené. Jsou-liumístěny na palubě, musí být uzavřeny ve skříni nebo v bedně.

Baterievyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny pod palubou veskříňce nebo v bedně. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo v jiném dobřevětraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapajícívodě.

6.05.4.

Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších konstrukčníchpodsestav speciálně vyhrazených pro baterie musí být vrstvou nátěru neboobložení vyrobeného z materiálu odolného proti elektrolytu chráněny protiagresivnímu působení elektrolytu.

6.05.5.

Účinné větrání musí být zajištěno, jsou-libaterie instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Vzduchmusí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětráníplynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu (např.uzavírací ventil).

6.05.6.

Požadovaný průtok vzduchu v litrech za hodinuse vypočítá podle tohoto vzorce:

kde:

— „j“ představuje jednu čtvrtinu maximálního napětí přípustného pronabíječku (v A),

— „n“představuje počet článků.

6.05.7.

Při přirozené ventilaci musí průřez kanálůodpovídat průtoku vzduchu požadovanému při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menšínež 80 cm2 pro olověné baterie a menší než 120 cm2 pro alkalické baterie.

6.05.8.

Nelze-li zajistit požadované větránípřirozeným průtokem vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe s výfukema motorem mimo proud vzduchu a plynu.

Zvláštní zařízení musí bránitplynům vniknout do motoru.

Ventilátory musí mít takovou konstrukcia materiál, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříněventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

6.05.9.

Na dveřích nebo krytechoddělení, skříní nebo beden obsahujících baterie musí být umístěn symbol„kouření zakázáno“ o průměru alespoň 0,10 m.

6.06. Elektrické rozvodné desky

6.06.1.

Rozvodné desky musí být umístěny napřístupných a dobře větraných místech bez emisí plynu a kyselin. Musí býtuspořádány tak, aby byly chráněny proti nárazům a proti jakýmkoli nepříjemnýmincidentům způsobeným drsným počasím, vodou, olejem, tekutými palivy, parounebo výpary.

Rozvaděče nesmějí být umístěny blízko komunikačního potrubínebo větracích otvorů nádrží na tekutá paliva.

6.06.2.

Obecně musí mít materiály použité pro výroburozvaděčů mechanickou pevnost, musí být trvanlivé a nehořlavé. Nesmějí nasávatvodu a vlhkost.

6.06.3.

Pokud napětí převyšuje 50 V:

a) musí být použity rozvaděče, jejichž vodivé prvky jsouuspořádány nebo chráněny tak, aby zabránili náhodnému dotyku;

b) musí být zajištěna izolační rohož neboimpregnovaný dřevěný rošt; to se ale netýká panelu odpojovačů;

c) kovové díly rámu ovládacího panelua kovové skříně přístrojů musí být pečlivě uzemněny.

6.06.4.

Všechnyčásti rozvaděčů včetně propojení musí být snadno přístupné za účelem kontroly,údržby nebo výměny a schopné rozpojení.

6.06.5.

K rozvaděči musí být připevněné informačnítabulky pro všechny hlavní a připojené okruhy, ukazující příslušný okruh.

6.07. Spínače, zástrčky, pojistky a ochrany vodičů

6.07.1.

Celá instalace, odbočnékabely z hlavního rozvaděče a odbočné kabely z rozvodného panelu, musí býtschopná odpojení pomocí spínačů nebo automatických jističů, které současněodpojí všechny vodiče vedoucí proud.

Pokud je napětí 50 V a méně, jsoupovoleny výjimky pro odbočné kabely z rozvodných panelů, zejména u okruhůs individuálními spínači pro každý spotřebič.

6.07.2.

Všechny generátory a okruhy musí být chráněnyproti nadměrnému proudu v každém neuzemněném pólu nebo vodiči. Pro tento účelmohou být použity automatické jističe s okamžitou ochranou proti zkratua nadměrnému proudu nebo bezpečnostní pojistky uzavřeného provedení. Tatoelektrická ochranná zařízení musí být umístěna tak, aby byla vhodně chráněnaproti otřesům.

6.07.3.

Požadavky bodů 3.16.3, 3.16.4 a 3.16.5 musí být splněny z hlediska ochranysoučástí kormidelního zařízení.

6.07.4.

Na odpojovacích přístrojích musí býtukazovány polohy „zapnuto“a „vypnuto“. To neplatí pro spínače osvětlenípracující s méně než 10 A.

6.07.5.

Všechny spínače a zástrčky musí být navrženytak, aby rozpojily všechny vodiče současně. Spínače osvětlení pracující s méněnež 10 A lze vyjmout kromě osvětlení vlhkých prostorů.

6.07.6.

Spotřebiče vyžadujícíproud nad 10 A musí být zapojeny do samostatného obvodu.

6.07.7.

Kabely musí být izolovanénehořlavým vodotěsným pláštěm a musí to být druh kabelů běžně používaných naplavidlech.

Jiné typy kabelů mohou být použity v obytných prostorách,pokud jsou účinně chráněné a nehořlavé.

Kabely musí být chráněny protivšem typům poškození za běžných provozních podmínek, zvláště na palubě a vpodpalubí.

6.07.8.

Přenosné spotřebiče nesmíbýt za žádných okolností napájeny kabely s kovovým pláštěm.

6.07.9.

Kabely a vybavení musí býtpropojeny prostřednictvím robustních a trvanlivých zařízení, která zabránínamáhání spojů tahem.

6.08. Zařízení kontroly uzemnění

Vhodné zařízení pro kontrolu uzemnění musí být k dispozici u všechneuzemněných obvodů nad 50 V.

6.09. Osvětlení

6.09.1.

Veškeré světelnéspotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálitblízké hořlavé předměty nebo jednotky.

6.09.2.

V uzavřených prostorech, ve kterých jsouumístěny akumulátory nebo skladovány barvy a jiné vysoce hořlavé látky, sesmějí používat jenom světelné spotřebiče s omezeným rizikem výbuchu.

6.09.3.

Světelnéspotřebiče ve strojovnách a kotelnách musí být rozděleny nejméně na dvaobvody.

6.10. Signální světla

6.10.1.

Rozvaděč pro osvětlenímusí být umístěn v kormidelně; musí být možné jej napájet zvláštním kabelemz hlavního rozvaděče.

6.10.2.

Každé světlo musí být napájeno samostatněz rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěno a ovládáno. Světla tvořícískupinu smějí být napájena jedním obvodem, pokud porucha jakéhokoli světlaspustí poplach v monitorovacím systému.

6.10.3.

Pokud není možná přímá kontrola z kormidelny,jsou světla kontrolována pomocí kontrolních svítilen nebo podobných zařízení,umístěných na řídícím panelu v kormidelně. Porucha kontrolní svítilny nesmíovlivnit činnost světla, které je její pomocí kontrolováno.

6.11. Uzemnění

6.11.1.

Kovové části, které při svém provozu nevedouproud, například rámy a skříně strojů, spotřebiče, spojovací a pomocné prvky,musí být uzemněny, pokud již nejsou namontovány tak, aby měly účinný kovovýdotyk s trupem.

6.11.2.

Při provozu na stejnosměrný proud musí být kovové spojovací a pomocné prvky,kovové oplášťování kabelů a kanálů uzemněny přinejmenším na obou koncích. Pokudjsou kabely upevněny na dřevěném nebo plastovém materiálu, postačí jednouzemnění. Při provozu na střídavý proud nesmí být jednovodičové kabely a kanályuzemněny na více než jednom místě.

6.11.3.

V zařízeních s napětím do 50 V lze uzemněnívynechat.

6.11.4.

Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být skříně přenosných elektrickýchspotřebičů, nejsou-li vyrobeny z izolantů nebo chráněny, uzemněny přes napájecíkabel pomocí přídavného vodiče, který za běžných okolností proud nevede.

6.12. Nouzový zdroj elektrické energie

6.12.1.

Jako nouzový zdrojelektrické energie jsou povolena tato zařízení:

a) pomocná souprava se systémem dodávky palivanezávislým na hlavním motoru a se samostatným chladicím systémem, kteráv případě poruchy hlavního okruhu nastartuje automaticky, nebo může býtnastartována ručně, pokud je umístěna v těsné blízkosti kormidelny nebo jiného,kvalifikovanou obsluhou trvale obsazeného pracoviště, a která je sama schopnapokrýt požadavky na dodávku proudu během 30 sekund nebo

b) akumulátorová baterie, která převezme dodávkuproudu v případě poruchy hlavního okruhu automaticky nebo může být zapnutaručně z kormidelny nebo jiného, kvalifikovanou obsluhou trvale obsazenéhopracoviště a která je schopna napájet daná zařízení po předepsanou dobu bezpotřeby nabití a bez nedovoleného poklesu napětí.

6.12.2.

Pomocné soupravy, nouzovébaterie a související přepínací systém, mohou být instalovány ve strojovně, alev tomto případě musí být co nejvýše.

6.12.3.

Nouzové zdroje elektrické energie musí býtschopné zajistit přinejmenším to, aby tato zařízení mohla fungovat současně,pokud je to povinné a pokud zařízení nemají nezávislé nouzové zdrojenapájení:

a) signálnísvětla;

b) zvukovésignály;

c) nouzovéosvětlení;

d) radiotelefon;

e) hlavnípoplašné zařízení, příslušné tlampače nebo jiné nouzové systémy;

f) nouzové světlomety.

Doba, po jakou musí být nouzový zdroj elektrické energieschopný provozu, musí být určena v souladu se zamýšleným použitím plavidla, alenesmí být kratší než 30 minut.

KAPITOLA 7

VYBAVENÍ

7.01. Kotvy, řetězy a kotevní lana

Početa hmotnost kotev a jejich lan musí odpovídat charakteristice používanýchvodních cest a musí být stanovena místně příslušným orgánem.

7.02. Jinévybavení

7.02.1.

Plavidla musí být opatřena přinejmenším tímtovybavením:

a) přístrojea zařízení potřebné k vydávání vizuálních nebo zvukových signálů a k označeníplavidla podle požadavků platných dopravních předpisů;

b) nouzová světla nezávislá na hlavnímelektrickém obvodu plavidla, která v případě potřeby nahradí světla požadovanáuvedenými předpisy pro plavidla stojící, uvízlá nebo potopená;

c) provazy a kovová lana;

d) kolizní rohož (lekážní plachta), pokudosvědčení neuvádí, že není požadována;

e) lodní můstek nejméně 0,40 m široký a 4 m dlouhý, sestranami označenými světlými barevnými pruhy; musí mít zábradlí;

f) plovoucí nárazníky nebo dřevěnénárazníky;

g) lodníhák;

h) lékárnička;

i) dalekohled;

j) nástěnka s instrukcemi pro záchranua oživování tonoucích;

k) kontejner s víkem pro skladování zaolejovaných hadrů;

l) tažné lano;

m) sekyra.

7.02.2.

Plavidla, jejichž palubaje více než 1,50 m nad čárou ponoru prázdného plavidla, musí mít přistávacímůstek, nebo naloďovací žebřík.

7.03. Protipožární zařízení

7.03.1.

Na paluběmusí být alespoň toto:

a) v kormidelně: jeden přenosný hasicí přístroj;

b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytnýchprostor: jeden přenosný hasicí přístroj;

c) v místě vstupu do každého služebního prostorunepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení,vaření nebo chlazení na pevné nebo tekuté palivo: jeden přenosný hasicípřístroj;

d) u vchodu dokaždé strojovny nebo kotelny: jeden přenosný hasicí přístroj;

e) pro plavidla s celkovým výkonem přes110 kW, na vhodném místě v podpalubí ve strojovně: jeden přenosný hasicípřístroj.

7.03.2.

Předepsané přenosné hasicí přístroje musísplňovat tyto požadavky:

a) kapacita kapalinového přenosného hasicího přístroje nesmí být větší než13,5 litru a menší než 9 litrů, obsah práškových hasicích přístrojů musí býtalespoň 6 kg;

b) jakominimální požadavek platí, že hasicí náplň musí být vhodná k likvidaci takovéhotypu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostoru neboprostorech, pro které je hasicí přístroj zejména určen. Na plavidlech, jejichželektrická instalace má pracovní napětí převyšující 50 V, musí být hasicí náplňtaké vhodná pro hašení v elektrických instalacích; na každém přenosném hasicímpřístroji musí být jasně viditelný návod k použití;

c) hasicí náplň v přenosných hasicích přístrojíchpředepsaných v bodě 7.03.1 nesmí obsahovat CO2, ani látkyvyvíjející při použití jedovaté plyny (například tetrachlormethan);

d) hasící přístroje zvlášť citlivé nachlad nebo teplo musí být umístěny nebo chráněny tak, aby byla zajištěna jejichtrvalá účinnost.

7.03.3.

Všechna protipožární zařízení musí být každédva roky podrobena nejméně jednou prohlídce. Na palubě se musí nacházetpotvrzení podepsané osobou provádějící kontrolu.

7.03.4.

Pokud jsou protipožárnízařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označenyalespoň 10 cm vysokým červeným písmenem„F“.

7.03.5.

Protipožární systém používající vodu podtlakem a zahrnující potrubí napájené jedním nebo více čerpadly přes hydrantya hadice do trysek může být umístěn za těchto podmínek:

a) protipožární zařízení musí mít strojní pohon.Nesmí být umístěno mezi kolizní překážkou a přídí;

b) tlak vody v hydrantech musí být udržován nejméně na 3barech;

c) potrubí a hydrantymusí být zkonstruovány tak, aby se hadice snadno spojovaly;

d) všechny trysky musí být vybaveny zařízením proregulaci vysokotlakého vodního paprsku včetně rozprašování a zastaveníprůtoku;

e) celý systém musíodpovídat platným normám.

7.03.6.

Jedinou hasicí náplnídovolenou v trvale umístěných zařízeních je halon 1301 (CBrF3). Jeho použití podléhá splnění těchto podmínek:

a) tato zařízení lze použítpouze ve strojovnách, kotelnách a čerpacích stanicích;

b) množství hasicí látky musí být dostatečné, abyv plynném skupenství při 20 °C naplnilo 4,25 až 7 % celkového objemu chráněnémístnosti včetně ventilačních šachet.

Při výpočtu nezbytného množstvíhasicí látky se vychází z toho, že 1 kg halonu 1301 při 20 °C zaplní objem0,160 m3;

c) nádrže pod tlakem určené ke skladování halonu 1301 musí splňovat požadavkyschválených kontrolních orgánů. Tyto nádrže musí vydržet stejný tlak jako celýsystém v podmínkách, kdy okolní teplota dosahuje maxima 60 °C. Na nádržích musíbýt čitelně a nesmazatelně vyznačeny tyto údaje: nominální provozní tlak, tlak,pod kterým je udržována náplň hasicího přístroje, rok výroby a rok posledníkontroly, jakož i typ a množství hasicí látky;

d) nádrže umístěné v chráněné místnosti musí být vybavenyautomatickým bezpečnostním zařízením zajišťujícím, aby hasicí látka bylauvolněna do chráněné oblasti, pokud je v případě požáru nádrž vystavena ohnia protipožární systém nebyl uveden v činnost; toto bezpečnostní zařízení musíbýt účinné při teplotě okolí 60 °C;

e) nádrže umístěné mimo oblast, kterou chrání,musí být dostatečně chráněné proti nadměrnému tlaku až do maximální teplotyokolí 60 °C. Tato podmínka platí také pro nádrže obsahující hnací plyn;

f) každá nádrž obsahující hnacíplyn musí být vybavena manometrem nebo rovnocenným přístrojem umožňujícímkontrolovat tlak hnacího plynu. Poblíž musí být umístěna tabulka ukazujícípoměr tlak/teplota;

g) potrubí a příslušenství musí být vyrobeno z oceli nebo materiáluvykazujícího rovnocennou odolnost vůči teplu;

h) jediný dovolený hnací plyn pro nádrže umístěné uvnitřmístností, které chránění, je dusík, který musí být v takových nádržích poddostatečným tlakem;

i) výstupní ventily musí být umístěny tak, aby umožňovaly rovnoměrnérozptýlení hasicí látky, a musí být zkonstruovány tak, aby umožňovalyrovnoměrné a úplné promíchání hasicí látky se vzduchem za účelem zabráněnívzniku silných lokálních koncentrací hasicí látky;

j) systém potrubí a výstupních ventilů musí býtzkonstruován tak, aby umožňoval hasicí látce uvolnění do prostoru, kterýchrání, do 10 sekund, za předpokladu, že hasicí látka je při okolní teplotě0 °C v tekutém stavu;

k) protipožární systém musí být ovladatelný ručně z kormidelny neboz jakéhokoli jiného vhodného místa; toto místo musí být situované mimochráněnou místnost;

automatické spouštěcí zařízení, které nenívybaveno zvukovým výstražným signálem, není povoleno;

l) pokud má protipožární systém chránit více prostorů,musí být jasně stanovený návod k obsluze a množství hasicí látky nezbytné prokaždý prostor;

m) pneumatické, hydraulické a elektrické řídicí systémy musí být umístěnytak, aby se minimalizovala pravděpodobnost selhání v případě ohně nebovýbuchu;

n) protipožárnísystém musí být kontrolován alespoň jednou za každých 12 měsíců. Tato kontrolamusí zahrnovat alespoň:

— vnější kontrolu celéhosystému,

— kontrolu řádné činnosti elektrického systémuurčeného k destrukci zálepek,

— kontrolu tlakuv nádržích.

Dovolený pokles tlaku nesmí v žádnénádrži přesáhnout 10 %.

Během druhé kontroly musí být zkontrolováno takémnožství hasicí látky v nádržích. Jakýkoli pokles množství nesmí přesáhnout 5 %v žádném hasicím přístroji;

o) na palubě se musí nacházet potvrzení o prohlídce podepsanéinspektory;

p) pokud jeplavidlo vybaveno jedním nebo více protipožárními systémy používajícími halon1301, které byly zkontrolovány, pod číslem 18 potvrzení vydaného pro plavidlose uvede tento text:

„… (počet) stabilních protipožárních systémůpoužívajících halon 1301. Požadovaná osvědčení musí být na palubě“

7.04. Lodní čluny

7.04.1.

Plavidla a nákladní člunys nosností nad 150 t, jakož i vlečná, tlačná a vlečno-tlačná plavidlas výtlakem nad 150 m3 musí mít alespoň jeden lodníčlun.

7.04.2.

Lodníčlun musí být na plavidle umístěn tak, aby mohl být spuštěn na vodu zcelabezpečně a s nejmenším možným zdržením, a je-li to nezbytné s pomocípříslušného spouštěcího mechanismu.

7.04.3.

Lodní čluny požadované v bodech 7.04.1a 7.04.2 musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být vybaveny sedačkami nejméně pro 3 osoby, přičemžšířka sedačky pro jednu osobu musí být alespoň 0,45 m;

b) musí být dostatečně pevné;

c) objem musí být nejméně 1,5 m3 nebo hodnota součinu: délka × šířka × výška nesmí být menšínež 2,7 m3;

d) při přepravě tří osob vážících přibližně 75 kg/osobu musí mít lodní člunvolný bok nejméně 25 cm;

e) musí být dostatečně stabilní. Za dostatečněstabilní se považuje, pokud při obsazení dvěma osobami, z nichž každá vážípřibližně 75 kg, sedícími na stejné straně co nejblíže okraji boku, zůstávávolný bok nejméně 10 cm;

f) bez lidí na palubě při úplném naplnění vodou musí být rezervaplovatelnosti člunu (v kg) nejméně: 30 × délka × šířka × výška;

g) na palubě musí být toto vybavení:

— jedna sada vesel,

— jednovázací lano,

— jedna nádoba na vylévání vody.

7.04.4.

V bodu 7.04.3 se:

— délkou rozumí maximální délka lodního člunu (v m),

— šířkou rozumí maximální šířka (v m),

— výškou rozumíboční výška (v m).

7.05. Záchranné kruhy, záchranné plovákya záchranné vesty

7.05.1.

Všechna plavidla musí nést alespoň třizáchranné kruhy nebo dva záchranné kruhy a dva záchranné plováky. Všechnymusejí být připravené k použití a zabezpečené na palubě na vhodných místech,ale nepřipevněné k držákům. Alespoň jeden záchranný kruh musí být umístěnv bezprostřední blízkosti kormidelny.

Na plavidlech se strojním pohonemdlouhých do 40 m stačí dva záchranné kruhy.

Alespoň jeden ze záchrannýchkruhů nebo záchranných plováků musí mít vlečné lano dostatečné délky.

7.05.2.

Záchranné kruhymusí:

— mít ve sladké vodě plovatelnost většínež 7,5 kg,

— být vyrobené z vhodného materiálu a býtodolné vůči oleji a jeho derivátům a teplotám do 50 °C,

— být tak zbarvené, aby byly na vodě viditelné,

— míthmotnost větší než 2,5 kg,

— mít vnitřní průměr 0,45 m± 10 %,

— být opatřeny po obvodu provazem k uchopení.

7.05.3.

Záchranné plováky musí:

— mít ve sladké voděplovatelnost větší než 7,5 kg,

— být vyrobené z vhodnéhomateriálu a být odolné vůči oleji a jeho derivátům a teplotám do 50 °C,

— být tak zbarvené, aby byly na vodě viditelné,

— mít hmotnost větší než 1 kg,

— být obaleny sítík uchopení.

7.05.4.

Záchranná vesta musí být v okamžitém dosahukaždé osoby pobývající pravidelně na palubě.

7.05.5.

Plovatelnost, materiál a barva záchrannýchvest musí odpovídat podmínkám stanoveným v bodě 7.05.2.

Nafukovacízáchranné vesty se musí nafouknout automaticky nebo manuálně; musí být možnéjejich nafouknutí ústy.

KAPITOLA 8

SOUSTAVA ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝPLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

8.01. Všeobecně

8.01.1.

Každé zařízení nazkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo víceplynových zásobníků a jeden nebo více redukčních ventilů, z rozvodného systémua řady plynových spotřebičů.

8.01.2.

Zařízení mohou být provozována pouze naobchodní propan-butan.

8.02. Zařízení

8.02.1.

Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musíbýt umístěno v souladu s ověřenou praxí a odpovídat platným předpisům členskéhostátu, který vydal osvědčení.

8.02.2.

Zařízení na zkapalněný plyn smí být užitopouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně.

8.02.3.

Na palubě může být řadasamostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytnýchprostorů oddělených podpalubím nebo pevnou nádrží.

8.03. Zásobníky

8.03.1.

Jsoupovoleny pouze zásobníky s ověřenou kapacitou mezi 5 a 35 kg.

8.03.2.

Zásobníky musí splňovatplatné požadavky členského státu, který vydal osvědčení.

Musí býtopatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že prošly povinnými zkouškami.

8.04. Umístění a uspořádání zásobovací jednotky

8.04.1.

Pokud jsou použityzásobníky s obsahem do 35 kg, musí být zásobovací jednotka umístěna na paluběve speciální skříňce nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, ženebrání pohybu na palubě. Nicméně nesmí být umístěna u příďové nebo záďovéobšívky štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud může býtotevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby trubky vedoucí kespotřebičů byly co nejkratší.

Každé zařízení může obsahovat až čtyřizásobníky pracující současně, s použitím nebo bez použití zpětnéhoautomatického propojovače. Počet zásobníků na palubě, včetně náhradních, nesmípřevýšit šest na jedno zařízení.

Reduktor tlaku, nebo v případědvoustupňové redukce první reduktor, musí být připevněn k přepážce ve stejnéskříňce jako zásobníky.

8.04.2.

Zásobovací jednotka musí být umístěna tak,aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky obsahující jednotkubez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do stykus čímkoli, co by ho mohlo zapálit.

8.04.3.

Skříňka musí být zkonstruovánaz ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrána nahoře a dole.Zásobníky musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohlypřevrátit.

8.04.4.

Skříňka musí být zkonstruována a umístěna tak, aby teplota zásobníků nemohlapřevýšit 50 °C.

8.04.5.

Nápis „zařízení nazkapalněný plyn“ a symbol„kouření zakázáno“ podle bodu 6.05.9. musí býtpřipevněny k vnější straně skříňky.

8.04.6.

Je-li ve skříňce potřebné vnitřní osvětlení,musí být elektrické a zařízení musí být nehořlavé.

8.05. Náhradní a prázdnézásobníky

Náhradní a prázdné zásobníky, kterénejsou umístěné v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytný prostorya kormidelnu ve skříňce navržené v souladu s požadavky bodu 8.04 tétokapitoly.

8.06. Redukční ventily

8.06.1.

Plynové spotřebiče mohou být spojeny sezásobníky jenom rozvodným systémem s jedním nebo více redukčními ventilyurčenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jednénebo ve dvou fázích. Všechny redukční ventily musí být stále nastaveny na tlakurčený podle 8.07.

8.06.2.

Koncové tlakové reduktory musí být buďvybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí protinadměrnému tlaku v případě selhání funkce redukčního ventilu. Jakýkoli plyn,který unikne přes toto ochranné zařízení, musí být odveden do otevřenéhoprostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohlproniknout do plavidla nebo přijít do styku s čímkoli, co by ho mohlo zapálit;je-li to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.

8.06.3.

Ochrannézařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.

8.07. Tlak

8.07.1.

Tlak na výstupu z posledního tlakovéhoreduktoru musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférickýtlak.

8.07.2.

Pokudje použit dvoustupňový redukční systém, nesmí být střední tlak vyšší oprotiatmosférickému tlaku než 2,5 bar.

8.08. Potrubí a ohebné hadice

8.08.1.

Potrubí semusí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek.

Potrubí spojenése spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálovýchhadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvalepřipevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsoudelší než 1 m.

8.08.2.

Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání a korozní působení, které se můžeobjevit při běžných pracovních podmínkách na palubě, a jeho charakteristikya uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovýmspotřebičům při odpovídajícím tlaku.

8.08.3.

Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jakpotrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu navibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.

8.08.4.

Trubky musí být snadnopřístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly býtvystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými překážkaminebo kovovými částmi.

Celý vnější povrch ocelových trubek musí býtprotikorozně upraven.

8.08.5.

Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopnévydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovníchpodmínek na palubě. Nesmí být zatíženy a musí být upevněny tak, aby mohly býtkontrolovány po celé své délce.

8.09. Rozvodný systém

8.09.1.

Žádná částzařízení na zkapalněný plyn nesmí být umístěna ve strojovně.

Natankerech podle pravidel pro přepravu nebezpečného nákladu nesmí být žádná částzařízení na zkapalněný plyn umístěna v nákladovém prostoru.

8.09.2.

Způsob, jak celý rozvodnýsystém odpojit, je rychle a snadno přístupný ventil.

8.09.3.

Každý plynový spotřebičmusí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí býtovládána samostatným uzavíracím zařízením.

8.09.4.

Ventily musí být pokud možno upevněnyv místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.

8.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění

8.10.1.

Jediné spotřebiče, kterélze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené ve členském státě, kterývydal osvědčení, a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jakv případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.

8.10.2.

Každý přístrojmusí být umístěn a propojen tak, aby se zamezilo riziku náhodného zkroucenípřipojovacího potrubí.

8.10.3.

Topidla a ohřívače vody musí být spojenys ventilací pro odstraňování spalovacích plynů.

8.10.4.

Umístění plynovýchspotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruovánatak, aby žádný náhodně uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částíplavidla, zejména ovládacími prostupy, vedoucími do strojovny.

Natankerech nesmí být podle pravidel pro přepravu nebezpečného nákladu umístěnv kormidelně žádný plynový spotřebič.

8.10.5.

Plynové spotřebiče smějí být umístěnyv prostorách pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchuz těchto prostor.

8.10.6.

Plynové spotřebiče, u kterých spalovánízávisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze dát jen do dostatečněvelkých místností.

8.10.7.

Na tankerech musí mít plynové spotřebičepodle pravidel pro přepravu nebezpečného nákladu výrazné červené označení.

8.11. Větrání a odstraňování zplodin hoření

8.11.1.

V místnostech, kde jsouplynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí býtzajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odstraňování zplodin hoření větracímiotvory odpovídajících rozměrů, které jsou stanoveny podle kapacityspotřebičů.

8.11.2.

Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do spacíchprostor.

8.11.3.

Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečnéodstranění zplodin hoření. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejichčinnost nesmí být ovlivňována ventilátory.

8.12. Uživatelskéa bezpečnostní pokyny

Vyhláška obsahující návodk použití zařízení má být umístěna na vhodném místě na palubě. Vyhláška musímimo jiné obsahovat tyto instrukce v příslušném jazyce nebo jazycích:

— „kohouty zásobníků, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musíbýt uzavřeny, i pokud jsou zásobníky považovány za prázdné“,

— „ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile tojejich stav vyžaduje“,

— „všechnyzásobníky musí zůstat připojeny, pokud není příslušné spojovací potrubíuzavřeno kohouty nebo zapečetěno“.

8.13. Kontroly

Předpoužitím zařízení na zkapalněný plyn, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a přikaždém obnovování atestu podle bodu 8.15 musí být celé zařízení podrobenokontrole schváleným odborníkem členského státu vydávajícího osvědčení. Přikontrole musí odborník ověřit, zda je zařízení v souladu s požadavky tétokapitoly. Musí předložit kontrolní zprávu příslušnému orgánu, který vydáváosvědčení.

8.14. Zkoušky

Zkoušky zařízenípo montáži musí být provedeny takto:

8.14.1.

Středotlaké potrubí mezi výstupem z prvníhoredukčního ventilu a ventily namontovanými před koncovým tlakovýmreduktorem:

a) pevnostnízkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku 20 barůpřesahujícím atmosférický tlak;

b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku 3,5barů přesahujícím atmosférický tlak.

8.14.2.

Potrubí při pracovnímtlaku mezi samostatným nebo koncovým tlakovým reduktorem a ventilynamontovanými před spotřebiči:

— zkouškatěsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku 1 baru přesahujícímatmosférický tlak.

8.14.3.

Potrubí mezi samostatným nebo koncovýmtlakovým reduktorem a ovládacími prvky plynových spotřebičů

— zkouška těsnosti při tlaku o 0,2 bar přesahujícímatmosférický tlak.

8.14.4.

Ve zkouškách podle bodů8.14.1 písm. b), 8.14.2 a 8.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-lipo uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minzaznamenán pokles zkušebního tlaku.

8.14.5.

Přípojky zásobníků, trubky a jiná zařízenívystavená tlaku v zásobnících a spoje mezi redukčním ventilem a rozvodnýmpotrubím:

— zkouška těsnosti provedená pěnivoulátkou při provozním tlaku.

8.14.6.

Všechny plynové spotřebiče musí být uvedenydo provozu a zkoušeny při nominálním tlaku za účelem ověření uspokojivéhospalování v různých polohách regulačních prvků.

U bezpečnostníchzařízení musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.

8.14.7.

Po provedení zkoušky podlebodu 8.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoruověřeno, zda po pěti minutách provozu při nominálním tlaku, uzavřených oknecha dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají jakékoli spálené plyny kouřovýmfiltrem.

Pokud se objeví větší než momentální únik takových plynů, musíbýt příčina ihned nalezena a odstraněna. Spotřebič nesmí být schválenk použití, dokud nejsou všechny závady odstraněny.

8.15. Atestace

8.15.1.

Osvědčení musí zahrnovat atestaci ukazující, že v návaznosti na kontrolupodle bodu 8.13 odpovídají všechna zařízení na zkapalněný plyn požadavkům tétokapitoly.

8.15.2.

Atestace platí po dobu nepřesahující tři roky. Lze ji obnovit pouze po dalšíkontrole provedené podle bodu 8.13.

Pokud majitel plavidla nebo jehozástupce předloží odůvodněnou žádost, členský stát vydávající osvědčení můžeprodloužit platnost atestace o nejdéle šest měsíců bez provedení kontroly podlebodu 8.13. Takové prodloužení musí být zaneseno do osvědčení. Datum provedeníkontroly nesmí být následkem prodloužení posunuto.

KAPITOLA 9

ZVLÁŠTNÍ USPOŘÁDÁNÍ KORMIDELNY PRO KORMIDLOVÁNÍ JEDNOU OSOBOU S POMOCÍRADARU

9.01. Všeobecně

Kormidelna sepovažuje za zvláště uspořádanou pro kormidlování jednou osobou s pomocí radaru,pokud splňuje podmínky této kapitoly.

9.02. Všeobecné konstrukční podmínky

9.02.1.

Kormidelnamusí být zkonstruována pro obsazení sedícím kormidelníkem.

9.02.2.

Všechna zařízení,přístroje a ovládací prvky, musí být uspořádány tak, aby je kormidelník mohlpohodlně použít během plavby, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovatobrazovku radaru.

Ovládací prvky se musí snadno přestavovat do provoznípolohy a tato provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

9.02.3.

Kontrolní přístroje musíbýt snadno čitelné a jejich osvětlení plynule regulovatelné až do úplnéhovypnutí, nezávisle na světelných podmínkách v kormidelně, aby osvětleníneobtěžovalo a nezhoršovalo viditelnost.

9.02.4.

Kormidelna musí být vybavena nastavitelnýmtopením. Zařízení k zatemnění kormidelny nesmí negativně ovlivňovatvětrání.

9.03. Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

9.03.1.

Obrazovka radaru nesmí být podstatně mimo směr pohledu kormidelníka, kterýsedí v normální poloze za kormidlem.

9.03.2.

Obraz radaru musí zůstatplně viditelný bez pomoci masky nebo stínidla, nezávisle na světelnýchpodmínkách převažujících mimo kormidelnu.

9.03.3.

Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěnpřímo nad nebo pod obrazovkou radaru.

9.04. Signalizace a zařízenívydávající signál

9.04.1.

Světla a světelné signály musí být ovládányvypínači, jejichž uspořádání odráží skutečnou polohu světel a světelnýchsignálů. Každé světlo nebo světelný signál musí být zobrazeny kontrolkou stejnébarvy, jakou má zobrazované světlo nebo světelný signál. Tato kontrolka jevestavěna do vypínače nebo umístěna vedle něho. Porucha světla nebo světelnéhosignálu musí způsobit zhasnutí odpovídající kontrolky.

9.04.2.

Zvuková výstražná zařízenímusí být ovládána nohou.

9.05. Zařízení pro kormidlování plavidla a obsluhumotorů

9.05.1.

Kormidelní zařízení plavidla musí býtovládáno vodorovnou pákou. Tato páka se musí snadno ovládat a úhel mezi pákoua podélnou osou plavidla musí přesně odpovídat úhlu vychýlení kormidla. Musíbýt možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla.Rovnocenný systém ovládání je povolen pro propelery Voith-Schneidera kormidlovatelné propelery.

Pokud je plavidlo vybaveno také zpětnýminebo příďovými kormidly, musí být tato kormidla ovládána samostatnýmipákami.

9.05.2.

Každý motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se pooblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla.Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musízpůsobit pohyb plavidla nazpět. Pohon musí být zapnutý nebo reverzován, pokudje páka přibližně v neutrální poloze. Umístění páky do neutrální polohy musíbýt provázeno jasně rozlišitelným klapnutím. Rozsah pohybu páky z neutrálnípolohy do polohy „plnárychlost vpřed“ a zneutrální polohy do polohy„plná rychlostvzad“ nesmí přesáhnout90°.

9.05.3.

Směra rychlost otáčení propelerů musí být indikovány.

9.06. Ovládací zařízenízáďové kotvy

Kormidelník musí být schopen spustitzáďovou kotvu (kotvy), aniž by opustil své sedadlo. Tento požadavek neplatíu plavidel tlačných souprav nebo spřažených sestav kratších než 86 m.

9.07. Telefonické vybavení

9.07.1.

Plavidla musí být vybavena radiotelefonickýmzařízením pro spojení mezi plavidly. Příjem musí být zajištěn reproduktorema vysílání pevným mikrofonem. Kormidelník musí být schopen ovládat oběčinnosti. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítkem.Kormidelník musí dosáhnout na toto zařízení ze svého sedadla.

Stejnépožadavky se v nezbytných případech vztahují na službu v námořním provozu.

9.07.2.

Pokud jekormidelna vybavena radiotelefonickým zařízením propojeným s veřejnou sítí,musí být příjem proveden reproduktorem u sedačky kormidelníka. Nicméně mikrofonpro spojení mezi plavidly nesmí být za žádných okolností použit pro voláníveřejnou sítí.

9.07.3.

Všechna plavidla musejí mít hlasový komunikační systém. Ten obsluhujepřinejmenším tato místa:

— příď plavidla nebočelo soupravy,

— prostory pro posádku,

— kabinu kormidelníka.

Příjem musí být prováděnsamostatným reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem, jímž může být mikrofonpro spojení mezi plavidly, pokud to nezpůsobí zmatek mezi oběma sítěmi.Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítky nebo přepínači.

9.08. Poplašnésignály

9.08.1.

Kormidelníkovi musí být k dispozici poplašnýsystém ovládaný tlačítkem „zapnuto/vypnuto“. Spínače, které se po uvolnění automaticky vrací do polohy„vypnuto“, nejsou povoleny.

9.08.2.

Síla tohoto signáluv obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB (A). Ve strojovně musí být síla5 dB (A) větší než okolní hladina hluku při plném výkonu hnacího zařízení.

9.09. Ostatní přístroje

Jiné než výše uvedenépřístroje musí být omezeny na minimum.

9.10. Schválení inspekčního osvědčení

Pokud plavidlo splňuje požadavky této kapitoly, osvědčenímusí znít takto:

„Schválenopro kormidlování jednou osobou pomocí radaru“.

KAPITOLA 10

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO PLAVIDLANAVRŽENÁ K ZAŘAZENÍ DO TLAČNÝCH NEBO TAŽNÝCH SOUPRAV NEBO SPŘAŽENÝCH SESTAV

10.01. Tlačná plavidla

10.01.1.

Tlačná plavidla musí mít na přídi„tlačnou plošinu“, tedy zařízení široké minimálnědvě třetiny největší šířky plavidla. Plošina musí být zkonstruována tak, aby seod počátku spojovacího manévru mohla příslušná obsluha se spojovacím zařízenímpohybovat snadno a bez nebezpečí z jednoho plavidla na druhé.

Plošinamusí také umožnit tlačnému plavidlu zaujmout stálou polohu vůči tlačným člunůma zvláště zabránit bočnímu pohybu vůči zádi člunů.

10.01.2.

Tlačná plavidla musí býtvybavena požadovaným spojovacím zařízením. Pokud jsou pro spojování požadovánalana, musí být tlačná plavidla vybavena alespoň dvěma speciálními navijáky nebopodobným zařízením.

10.01.3.

Hlavní motory musí být ovládányz kormidelny. Jejich provoz musí být kontrolován pomocí zařízení umístěnýchv kormidelně.

10.02. Tlačné čluny

10.02.1.

Kapitola 3 a body 7.02,7.04, a 7.05.1 se nevztahují na tlačné čluny. Bod 5.06 se nevztahuje na tlačnéčluny bez obytných prostor, strojovny nebo kotelny.

10.02.2.

Lodní tlačné čluny musívyhovovat také těmto konstrukčním požadavkům:

a) příčné vodotěsné přepážky podle bodu 2.02.3 senepožadují, pokud jsou přídě schopné vydržet náraz alespoň 2,5 krát větší, nežse požaduje u kolizní přepážky plavidla pro vnitrozemské vodní cesty se stejnýmponorem, postaveného podle požadavků klasifikační organizace uznané členskýmstátem, který má vydat osvědčení;

b) odchylně od bodu 2.02.5 nemusí být oddělení s dvojitýmdnem, k nimž je obtížný přístup, vyčerpatelná, pokud objem příslušného prostorunepřesahuje 5 % výtlaku lodního tlačného člunu při maximálním povolenémponoru;

c) povrch palub,bočních palub a krytů průlezů musí mít protiskluzovou úpravu. Je-li to nutné,musí být skloněné povrchy opatřeny vztyčenými laťkami;

d) podél čáry, kde paluba nebo boční paluby tvořís lodním bokem úhel, musí být patní kolejnice nebo boční výztuha alespoň 0,03 mvysoká a ochranné zábradlí alespoň 0,90 m vysoké; ochranné zábradlí může býtodnímatelné.

Na přídích se ochranná zábradlí nevyžadují.

10.03. Plavidlas vlastním pohonem a vlečná plavidla schopná tlačení

Za účelem schválení k provádění tlačných operací musí plavidla s vlastnímpohonem a vlečná plavidla:

a) mít tlačnou plošinu podle požadavku bodu 10.01.1 nebo

b) být vybaveny odpovídajícím a účinnýmzařízením, které zabrání bočnímu posunu tlačného plavidla vůči zádi tlačenéhoplavidla.

10.04. Zkoušky tlačné sestavy

10.04.1.

Za účelem vydáníosvědčení pro tlačné nebo vlečno-tlačné plavidlo nebo za účelem potvrzeníosvědčení plavidla s vlastním pohonem nebo vlečného plavidla textem„způsobilýk tlačení“ je věcípříslušného orgánu, aby rozhodl, zda a které soupravy mají být podrobenyzkoušce, a provedl zkoušky s těmi sestavami, které se jeví jako nejméněpříznivé. Osvědčení musí obsahovat podmínky, za kterých je tlačné plavidlocertifikováno, nebo platné potvrzení„způsobilý ketlačení“.

10.04.2.

Zkouška má prokázat,že:

a) sestava mádostatečnou směrovou stabilitu;

b) velké změny směru následované okamžitým návratem do původního směru mohoubýt prováděny rychle a snadno;

c) sestava má na vodě dostatečnou rychlost;

d) je-li to nutné, je zpětný propulzní tah dostatečnýk zastavení sestavy při plavbě po proudu;

e) při spojování a rozpojování sestavy se spojovacímzařízením manipuluje snadno a bezpečně.

Spojovací zařízení musí také splňovat tyto požadavky:

— tuhost soupravy musí být zachována,

— spojovacízařízení musí zabezpečit stejné napětí, přednostně pomocí speciálníchnavijáků.

10.04.3.

V průběhu uvedených zkoušek nevezme orgánpříslušný pro vydání osvědčení v úvahu účinky speciálních zařízení (kormidel,propulzních mechanismů atd.) umístěných na tlačných člunech, pokud tyto netvořívždy součást stejné sestavy. Pokud ji tvoří, musí být tlačné čluny vyjmenoványv osvědčení plavidla zajišťujícího pohon sestavy.

10.05. Vlečnáplavidla

Za účelem získání povolení k prováděnívlečných operací musí plavidla splňovat tyto požadavky:

a) vlečné zařízení musí být instalováno tak, abypři použití nesnižovalo bezpečnost posádky nebo nákladu; při vlečení musíplavidlo zůstat dostatečně stabilní a schopné manévrování;

b) kormidelník musí být schopen ovládat propulznízařízení sám nebo musí být schopen řídit tyto operace bez opuštění kormidelníhostanoviště;

c) pokud jsou provlečení použita lana, musí vlečné zařízení obsahovat navijáky nebo vlečný hák,který lze rozpojit za pohybu z kormidelního stanoviště. Vlečné zařízení musíbýt instalováno před rovinou propelerů. To se nevztahuje na kloubová vlečnáplavidla.

10.06. Plavidla určená k pohonu spřažených sestav

Za účelem schválení k pohonu spřažených sestav musíplavidla:

1. splňovatopatření z bodu 10.05 písmen a) a b);

2. být vybavena zařízeními, které počtem a uspořádánímzajišťují, že sestava plavidel s vlastním pohonem a bez vlastního pohonuzůstane bezpečně spřažena i během nakládky a vykládky.

KAPITOLA 11

ZDRAVÍA BEZPEČNOST V OBYTNÝCH PROSTORECH A NA PRACOVIŠTÍCH POSÁDKY

11.01. Všeobecně

11.01.1.

Plavidla, na kterých se vyžaduje nepřetržitápřítomnost osob mimo pracovní dobu, musí mít nezbytné obytné prostory.

11.01.2.

Obytné prostorymusí být navrženy, dimenzovány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob napalubě z hlediska bezpečnosti, zdraví a pohodlí. Takové obytné prostory musísplňovat požadavky bodů 11.02 až 11.12.

11.01.3.

Orgány provádějící prohlídku mohou povolitvýjimky z níže stanovených pravidel, pokud jsou bezpečnost, zdraví a pohodlíosob na palubě zabezpečeny odpovídajícím způsobem jinými prostředky.

11.01.4.

Body 11.03,11.08, 11.09, 11.10, a 11.11 se nevztahují na obytné prostory používané pouzečleny posádky, kteří nejsou zaměstnanci na základě pracovní smlouvy. Tytoodchylky musejí být uvedeny pod nadpisem č. 21 osvědčení.

11.02. Umístění a vybavení obytných prostor

11.02.1.

Obytné prostory musí býtumístěny za kolizní přepážkou směrem k zádi a co nejvíce obytných prostor musíbýt nad úrovní paluby.

V přední části plavidla nesmí být žádné podlahyníže než 1,20 m pod čarou maximálního ponoru.

Výjimky mohou být povolenypro obytné prostory, které nejsou trvale obsazeny.

11.02.2.

Obytné prostory musí býtpřístupné snadno a zcela bezpečně.

Obecným pravidlem je, že obytnéprostory a kuchyně musí být z paluby přístupné chodbou.

11.02.3.

Obytné prostory musí býtumístěny a vybaveny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikáníznečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla (například strojovnya podpalubí). Je-li použito umělé větrání, musí být vstupní větrací kanályumístěny tak, aby byl výše uvedený požadavek splněn. Nečerstvý vlhký vzduchz kuchyní a sanitárních zařízení musí být z plavidla odstraněn tou nejpřímějšícestou.

11.02.4.

Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi.Maximálně dovolené hladiny akustického tlaku jsou:

— 70 dB(A) v obytných místnostech,

— 60 dB(A) vespacích místnostech kromě případu, kdy je plavidlo v provozu pouze ve dne.

11.02.5.

Za účelem možnosti rychlé evakuace v případě ztroskotání nebo požáru musíbýt obytné prostory opatřeny nouzovými východy, pokud možno orientovanými nalevobok i pravobok.

To se nevztahuje na:

a) obytné prostory s několika východy, dvířky nebosvětlíky, které dovolují rychlou evakuaci;

b) sanitární zařízení.

11.02.6.

Nouzové východy a dvířkanebo světlíky konstruované coby nouzové východy musí mít plochu volného otvorualespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň0,50 m.

11.03. Rozměry obytných prostor

11.03.1.

Světlá výška v prostorechpro posádku nesmí být menší než 2 m.

11.03.2.

Volná podlahová plocha obytného prostorunesmí být menší než 2 m2 na jednoho obyvatele. Plochaobsazená přenosným nábytkem, jako jsou židle a stoly, se zahrnuje do volnépodlahové plochy.

11.03.3.

Objem vzduchu na jednohoobyvatele nesmí být menší než 3,5 m3 v obytných prostorecha menší než 5 m3 pro prvního obyvatele a 3 m3 pro druhého obyvatele ve spacích místnostech. Objemem vzduchuse rozumí objem po příslušných odečtech objemů skříněk na šaty, lůžek atd.

11.03.4.

Krychlový obsahkaždé místnosti v obytných a spacích prostorech nesmí být menší než 7 m3.

11.03.5.

Splachovacízáchody musí mít minimální podlahovou plochu 1 m2 (nejméně0,75 m na šířku a nejméně 1,1 m na délku).

11.03.6.

Obytné kajuty se nesmí plánovat proubytování více než dvou dospělých osob.

11.04. Potrubív obytných prostorech

Potrubí v obytnýchprostorech musí splňovat požadavky bodu 5.05.8.

11.05. Prostředky vstupu, dveřea žebříky v obytných prostorech

11.05.1.

Prostředky vstupu do obytných prostorů musíbýt uspořádány a dimenzovány tak, aby mohly být použity bez obtížía nebezpečí.

Tento požadavek je považován za splněný, pokud:

a) je před přístupovýmotvorem dost prostoru k nerušenému vstupu;

b) jsou prostředky vstupu dosti daleko od zařízení, která bymohla být nebezpečná, například navijáky, vlečné a nakládací mechanismy;

c) světlá šířka je alespoň 0,60 ma celková výška otvoru včetně silu je alespoň 1,90 m, přičemž je dovolenodosáhnout této výšky pomocí přístřešků nebo krytů;

d) všechny sily ve dveřních otvorech jsou ne více než0,40 m vysoké, aniž jsou dotčena ustanovení jiných bezpečnostníchpředpisů;

e) prostředkyvstupu u nouzových východů jsou izolovány a pokryty nehořlavýmmateriálem.

11.05.2.

Je třeba zabránit náhodnému otevíránía zavírání dveří a krytů s panty.

11.05.3.

Dveře musí být opatřeny uzavíracímiprostředky, které lze ovládat z obou stran.

11.05.4.

Pokud není přístup do obytných prostorz úrovně paluby a rozdíl v úrovních je 0,30 m a více, musí být obytné prostorypřístupné pomocí vstupních přístřešků.

11.05.5.

Přístřešky musí být upevněny. Musí být zcelaspolehlivé a za takové jsou považovány, pokud:

a) nejsou užší než 0,50 m;

b) šířka schodišťového stupně není menší než0,15 m;

c) schody jsouneklouzavé;

d) vstupnípřístřešky s více než čtyřmi schody jsou vybaveny alespoň jednímzábradlím.

11.06. Podlahy, stěny a stropy obytnýchprostor

11.06.1.

Podlahy, stěny a stropy musí být snadnočistitelné. Podlahoviny musí být neklouzavé. Oplášťování nesmí být škodlivézdraví.

11.06.2.

Obytné prostory včetně chodeb v části plavidla využité pro ubytování posádkymusí být izolovány proti chladu i teplu z vnější strany, nebo z blízkých nebopřilehlých oddělení.

11.07. Topení a větrání obytných prostor

11.07.1.

Obytnéprostory musí být vybaveny topným systémem schopným udržovat uspokojujícíteplotu v takových podmínkách počasí a klimatu, kterým je plavidlovystaveno.

11.07.2.

Obytné prostory musí být řádně větrány, a to i při zavřeném vstupu.

11.08. Denní světloa osvětlení v obytných prostorech

11.08.1.

Obytné prostory musí být odpovídajícímzpůsobem osvětleny. Obytné místnosti, spací místnosti a kuchyně musí býtpřístupné dennímu světlu a pokud možno být orientovány na vnější stranuplavidla.

11.08.2.

V obytných prostorech musí být umístěno odpovídající osvětlení.

11.08.3.

Jakákoliosvětlovací zařízení fungující na tekuté palivo musí být vyrobena z kovua spalovat pouze paliva s bodem vzplanutí nad 55 °C nebo parafin. Musí býtupevněna, aby nepředstavovala riziko požáru.

11.09. Vybavení obytnýchprostor nábytkem

11.09.1.

Každý člen posádky musí mít samostatnélůžko. Lůžka musí odpovídat biometrickým parametrům lidského těla.

11.09.2.

Lůžka nesmí býtumístěna vedle sebe tak, aby obyvatel musel vylézt na jedno lůžko za účelemdosažení lůžka dalšího.

11.09.3.

Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nadpodlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, horní lůžko musí být umístěnozhruba uprostřed mezi spodkem dolního lůžka a spodní stranou palubníku. Světlýprostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.

11.09.4.

Lůžka včetně jejich rámůmusí být z pevného hladkého materiálu. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým,musí být pod horní lůžko připevněn protiprachový kryt.

11.09.5.

Každý člen posádky musímít vhodnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Skříňky musí mít dispoziční výškunejméně 1,70 m a dispoziční plochu 0,25 m2.

11.09.6.

K dispozici musí býtdobře větraná zařízení pro zavěšení oblečení používaného k práci při špatnémpočasí a pro špinavou práci, ale ne umístěné v kabinách, denních místnostechnebo jídelnách.

11.10. Kuchyně, jídelny pro posádku a zásobárny

11.10.1.

Obecněmusí mít plavidla alespoň jedno oddělení oddělené od spacích místnostía používané jako kuchyň nebo kombinace kuchyně a denní místnosti.

11.10.2.

Kuchyně a kombinacekuchyně s denní místností musí být vybaveny:

a) zařízením na vaření;

b) vhodným odpadem s odvodněním;

c) zařízením pro dodávku pitné vody;

d) chladničkou s kapacitou dostatečnou provšechny členy posádky;

e) nezbytné příborníky nebo poličky.

11.10.3.

Jídelny a kombinacekuchyně s denní místností musí být dostatečně velké pro ten počet členůposádky, který je běžně užívá současně, přičemž sedačky jsou široké nejméně0,60 m.

11.10.4.

Jídelny a kombinace kuchyně s denní místností musí být vybaveny dostatečnýmpočtem stolů a židlí s opěradly.

11.10.5.

Plavidla se stálou posádkou musí mítchladničku a zásobárnu potravin. Tento prostor musí být udržován suchý a dobřevětraný. Musí být možné udržovat ho v perfektním hygienickém stavu. Chladícízásobárny a chladničky musí být možno otevřít z vnitřní strany, dokonce i pokudbyly zavřeny z vnější strany.

11.11. Sanitární zařízení

11.11.1.

na plavidlechs obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sanitárnízařízení:

a) jednoumyvadlo připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo načtyři členy posádky. Umyvadla musí mít vhodnou velikost a být vyrobenaz hladkého materiálu, který nepraská a nekoroduje;

b) jedna vana nebo sprcha připojená na teploua studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky;

c) jeden splachovací záchod na jednumístnost nebo na šest členů posádky.

11.11.2.

Sanitární zařízení musíbýt v těsné blízkosti obytných prostor.

11.11.3.

Oblasti výskytu sanitárních zařízení musísplňovat tyto požadavky:

a) podlahy a stěny musí být z trvanlivých a vodotěsných materiálů;

b) spoje mezi podlahami a stěnamimusí být vodotěsné.

11.11.4.

Splachovací záchody musí být odvětrány dovnějšího ovzduší.

11.11.5.

Záchody musí mít splachovací soustavu,jejich sedačky musí být snadno omyvatelné.

11.12. Zařízení napitnou vodu

11.12.1.

a) Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena jednou nebo více nádržemina pitnou vodu nebo zařízením pro znovuzískávání pitné vody.

b) Musí mít dostatečnou kapacituodpovídající počtu osob na palubě, minimem je 150 l/osobu.

11.12.2.

Nádržena pitnou vodu musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby neexistovalo rizikoznečištění pitné vody nebo zhoršení jejích chuťových a pachových vlastností,a to zejména působením tekutých paliv nebo mazacích olejů.

Nádrže napitnou vodu musí být co nejlépe chráněny proti nadměrnému zahřívání pitnévody.

11.12.3.

Nádrže na pitnou vodu musí být vybaveny ukazatelem hladiny(stavoznakem).

11.12.4.

Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s nádržemi určenými k jinýmúčelům.

11.12.5.

Nádrže na pitnou vodu musí mít otvor nebo průlez umožňující jejich vnitřníčištění.

11.12.6.

Vodní nádrže pod tlakem na pitnou vodu musí pracovat jen se stlačenýmvzduchem přirozeného složení. Je-li stlačený vzduch získáván z tlakovýchzásobníků používaných k obsluze plavidla nebo pro jiné účely, nebo vyráběnpomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou vodní nádrží umístěn vzduchovýfiltr nebo separátor oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.

11.12.7.

Potrubí propitnou vodu nesmí procházet cisternami nebo nádržemi obsahujícími jinékapaliny. Potrubí vedoucí jiné kapaliny nebo plyn nesmí procházet skrzecisterny nebo nádrže na pitnou vodu.

Propojení mezi soustavou dodávkypitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno.

Potrubí určené propitnou vodu musí být trvanlivé, s hladkým povrchem a opatřené spojkami provodní hydranty na molech.

11.12.8.

Plnicí otvory a připojovací potrubí cisterena nádrží na pitnou vodu musí být označeny tak, aby byl uživatel varován předpoužitím jiných kapalin.

11.13. Bezpečnostní zařízení

11.13.1.

Plavidla musíbýt vybavena tak, aby se posádka mohla snadno pohybovat a pracovat. Je-li tonezbytné, musí být pohyblivé části a otvory v palubě chráněny bezpečnostnímiprvky a musí být umístěna oplechování, ochranné zábradlí a madla. Navijákya vlečné háky musí být konstruovány tak, aby zajistily bezpečnou práci.

Všechny systémy požadované pro práci na palubě musí být zkonstruovány,umístěny a chráněny tak, aby byl bezpečně a snadno zajištěn pohyb po palubě,údržba a opravy.

11.13.2.

Paluby v okolí navijákůa pacholat, jakož i boční paluby, podlahy strojoven, vstupní přístřešky,odpočívadla schodišť a vrchní části postranních pacholat musí býtneklouzavé.

11.13.3.

Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v místech pohybuposádky (například stupnice schodišť, vstupních přístřešků) musí být označenyjasnou barvou.

11.13.4.

Pro ukotvení nahromaděných krytů jícnů musí být k dispozici příslušnázařízení.

11.14. Přístupnost pracovišť

11.14.1.

Pracoviště musí býtsnadno a veřejně přístupná.

11.14.2.

Vstupní přístřešky, žebříky, jejich příčkya podobná zařízení musí být k dispozici tam, kde je úroveň stále obsazenéhopracoviště odlišná o více než 1 m od úrovní, ze kterých se provádí vstup.

11.14.3.

Nouzové východymusí být jasně označeny jako nouzové.

11.14.4.

Počet, konstrukce a rozměry východů, včetněnouzových, musí být v souladu s účelem a velikostí jednotlivých oddělení.

11.15. Rozměry pracovišť

11.15.1.

Pracoviště musí mít takové rozměry, abykaždý člen posádky v nich pracující měl příslušnou svobodu pohybu.

11.15.2.

Stále obsazenápracoviště musí mít dostatečné rozměry k zajištění:

a) čistého objemu vzduchu nejméně 7 m3, kromě kormidelen plavidel kratších než 40 m;

b) volné podlahové plochy a světlostikaždého pracoviště dávajících odpovídající svobodu pohybu pro obsluhua kontrolu a pro běžnou údržbu a opravářské práce.

11.15.3.

Čistá šířkapostranních palub nesmí být menší než 0,60 m, přičemž tato šířka se můžezmenšit okolo kotevních pacholat.

11.16. Ochrana proti pádu

11.16.1.

Pracovištěblízká k vodě nebo umístěná v poloze s rozdílem úrovní větším než 1 m, musí býtvybavena tak, aby posádka nesklouzla nebo nespadla.

11.16.2.

Na plavidlech s posádkoumusí být zajištěna ochrana proti sklouznutí a spadnutí přes palubu pomocíochranného zábradlí zahrnujícího madlo, prostřední ochranu v úrovni kolena ochranný profil u paty zábradlí. Na plavidlech bez posádky dostačujemadlo.

11.17. Vstup, dveře a vstupní přístřešky pracovišť

11.17.1.

Velikost a uspořádání průchodů, vstupů a chodeb pro pohyb osob a nákladumusí být takové, aby byly spolehlivě přístupné bez rizika nehody. Minimálnípožadavky jsou splněny, pokud:

a) je před vstupním otvorem dostatek prostoru, aby bylumožněn nerušený pohyb;

b) jsou otvory dosti daleko od zařízení, která by mohla být nebezpečná;

c) odpovídá světlá šířka průchoduúčelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m,na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;

d) světlá výška včetně silu není menší než1,90 m.

11.17.2.

Konstrukce a uspořádání dveří musí býttakové, aby neohrozily osoby, které je otvírají a zavírají. Dveře musí býtchráněny proti náhodnému otevření a zavření a musí být otvíratelnéa zavíratelné z obou stran.

11.17.3.

Konstrukce průchodů z jedné úrovně do druhé,zvláště vstupní přístřešky, žebříky, příčle, musí být takové, aby jejichpoužití nebylo nebezpečné. Minimální požadavky jsou splněny, pokud:

a) jsou vstupní přístřeškya žebříky trvale upevněny nebo zajištěny proti sklouznutí a převrácení;

b) jsou vstupní přístřešky široké nejméně 0,50 ma šířka mezi madly není menší než 0,60 m; žebříky a příčle jsou široké nejméně0,30 m;

c) šířkaschodišťového stupně není menší než 0,15 m;

d) schody a příčle jsou dosažitelné bezpečně bez rizikasklouznutí do strany; příčle musí být viditelné shora;

e) vstupní přístřešky s více než čtyřmi schodyjsou vybaveny madly;

f) svislé žebříky jsou nad východy vybaveny ručními držáky;

g) přenosné žebříky (podpalubní žebříky)jsou zabezpečeny proti převrácení a sklouznutí a jsou dost dlouhé na to, abydosáhly 1 m za okraj jícnu, jsou-li skloněny v úhlu 60

h) příčle jsou upevněny tak pevně ve svisléstěně, že se nemohou obrátit nebo oddělit, přičemž maximální vzdálenost mezipříčlemi je 0,30 m.

11.17.4.

Nouzové východy a dvířka nebo světlíkyzkonstruované jako nouzový východ musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

11.18. Podlahy, povrchy paluby, podlahy v podpalubí, stěny, stropy, dveřea světlíky

11.18.1.

Podlahy a podlahy v podpalubí na vnitřníchpracovištích, povrchy paluby na venkovních pracovištích a povrchy, na kterýchse pohybuje personál, musí být pevné a konstruované tak, aby bránily klouzánía pádu.

11.18.2.

Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřenyochranou proti pádu osob.

11.18.3.

Podlahy, povrchy paluby, podlahyv podpalubí, stěny a stropy musí být konstruovány tak, aby se daly čistit.

11.18.4.

Dveřea světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhoványa čištěny bez rizika.

11.19. Topení a větrání pracovišť

11.19.1.

Uzavřenéprostory, ve kterých se provádějí práce, kromě skladišť, musí být větratelné.Větrací zařízení nesmí způsobovat průvan a musí zajistit odpovídajícía pravidelně obnovovanou dodávku vzduchu na pracoviště a osobám, které tampobývají.

Pokud je přirozená výměna vzduchu nedostatečná, musí býtzajištěno mechanické větrání. Rychlost výměny vzduchu se považuje zaodpovídající, pokud se vzduch vymění alespoň 5krát za hodinu.

11.19.2.

Spalovací nebo větracízařízení nesmí způsobit zhoršení kvality vzduchu na pracovištích.

11.19.3.

Topné zařízení schopnéudržovat odpovídající teploty musí být umístěno na stálých pracovištích uvnitřplavidla.

11.20. Denní světlo a osvětlení vnitřních pracovišť

11.20.1.

Pokud je to možné, pracoviště musí přijímat odpovídající přirozené světlo,a to i při zavřených dveřích. Stále obsazená pracoviště musí být orientovaná navnější stranu plavidla, pokud to dovolí provozní a konstrukční požadavky.

11.20.2.

Osvětlení musíbýt upraveno tak, aby neoslňovalo.

11.20.3.

Spínače osvětlení na pracovištích musí býtumístěny ve snadno přístupné poloze blízko dveří.

11.21. Ochrana protihluku a vibracím

11.21.1.

Stálá pracoviště a jejich zařízení musí býtzkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby bezpečnosta zdraví uživatelů byly chráněny proti hluku a vibracím.

Aniž jsou dotčena ustanovení bodů 2.06.7 a 3.15, hladiny okolního hluku nastále obsazených pracovištích nesmí převýšit hodnotu 90 dB(A) ve výšce hlavya každá z přístupových cest musí být opatřena jasně formulovanou výstrahou.

11.21.2.

Je-li tatoúroveň překročena, musí být k dispozici dostatečné množství ochrannýchprotihlukových prostředků.

11.21.3.

Pracoviště musí být umístěna, vybavenaa navržena takovým způsobem, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivýmvibracím.

KAPITOLA 12

USTANOVENÍ O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCHDOPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY PRO ZÓNU 4 A PLATNÝCH PRO PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NAVNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 3

(Požadavkybodů 4.02 a 4.03 se nevztahují na vodních cesty v zóně 3)

12.01. Požadavky týkající se lodního stavitelství

Plavidla, tlačné soupravy a spřažené sestavy s maximální délkou přesahující86 m.

12.01.1.

Jakékolivplavidlo vybavené mechanickými propulzními prostředky s maximální délkoupřesahující 86 m musí být postaveno a vybaveno tak, aby bylo schopno při plavběpo proudu zastavit včas, při zachování dostatečné schopnosti manévrování běhema po zastavení. Tento požadavek platí též pro tlačné soupravy a spřaženésestavy s délkou přesahující 86 m.

Tato způsobilost je ověřovánazkouškou zastavení prokazující, že síla propulze směrem vzad je dostatečná.Zkouška zastavení není nutná, prokáže-li se splnění tohoto požadavku jinýmzpůsobem.

Maximální povolený výtlak plavidla nebo sestavy se určí nazákladě výsledků zkoušky zastavení nebo prokázání toho, že požadavek nazastavení lze splnit jiným způsobem, a uvede se v osvědčení o prohlídce.

12.01.2.

Plavidlo,tlačná souprava nebo spřažená sestava musí být schopná udržet přiměřenouminimální rychlost.

12.02. Volný bok, bezpečná vzdálenost a ponorovéstupnice

12.02.1. Definice

V tétokapitole se rozumí:

a) „délkou L“maximální délka trupu bez kormidla a přídního čelenu;

b) „šířkou B“maximální šířka měřená z vnější strany obšívky bez koles;

c) „středem plavidla“ bod v polovině délky L;

d) „uzavřenou nástavbou“ rozumí konstrukce zhotovená z pevných vodotěsných stěn nadpalubou a spojená s palubou pevným vodotěsným způsobem;

— „šířínástavby“ rozumí šířkaa

— „výškou nástavby“ rozumí vertikální výška měřená na boční straně plavidla mezivrchní palubou nástavby a palubou volného boku; pokud mají stěny otvory jakojsou dveře nebo okna, měří se výška nástaveb pouze k nejnižšímu bodu těchtootvorů;

e) konstrukční díly a zařízení jsou považovány za„vodotěsné“, jsou-li upevněny tak, abyzabraňovaly vniknutí vody do plavidla buď:

— jsou-lipodrobeny tlaku rovnocennému 1 m vodního sloupce po dobu 1 minuty, nebo

— jsou-li podrobeny proudu vody s tlakem větším než 1 bar podobu 10 minut ve všech směrech a na celý povrch;

f) konstrukční díly a zařízení jsoupovažovány za „těsné protipostřiku a vodotěsné“,pokud za běžných podmínek dovolí proniknout pouze malému množství vody.

12.02.2. Bezpečnostnívzdálenost

1. Bezpečnostní vzdálenost nesmí být menší než 30 cm.

2. Na plavidlech, jejichž otvorynemohou být uzavřeny prostředky těsnými proti postřiku nebo vodotěsnýmiprostředky, a na plavidlech, která se plaví z nezakrytými podpalubními otvory,se bezpečnostní vzdálenost zvyšuje o 20 cm.

U plavidel s nezakrytýmpodpalubím se nicméně zvýšení týká pouze silů nezakrytých podpalubí, a to pouzedo míry předepsané vzdálenosti 50 cm mezi rovinou největšího ponoru a horníhranou silu.

12.02.3. Volný bok

1. Volný bok plavidels průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být150 mm.

Tato hodnota je též základní hodnotou volného boku proplavidla se sedlovitostí paluby a s nástavbami.

2. Volný bok plavidel se sedlovitostí paluby a s nástavbamise vypočte podle tohoto vzorce:

Volný bok (F)nesmí být v žádném případě menší než nula.

Ve vzorci:

— F0 je základní volný bok podlebodu 12.02.3 č. 1 (v mm),

— α je opravný koeficientuvažující všechny nástavby přicházející v úvahu,

— α sepočítá podle tohoto vzorce:

—

kde:

— le je účinná délka nástavby (v m),

— L je délka plavidla (v m) podle definice v bodu 12.02.1,

— Se1 a Se2 jsou příslušnéúčinné sedlovitosti na přídi a zádi (v mm),

— β1 a β2 jsou příslušné opravné koeficientypro účinek sedlovitosti paluby na přídi a na zádi vyplývající z existencenástaveb v obrysu plavidla,

— β1 jevypočteno podle tohoto vzorce:

—

kde:

— β2 jevypočteno podle tohoto vzorce:

—

V tomto vzorci:

— le1 je účinná délka předních nástaveb (v m) a

— le2 je účinná délka záďových nástaveb (v m).

Účinná délka se bere v úvahu pouze tehdy, je-li umístěnav přední čtvrtině nebo zadní čtvrtině délky plavidla L.

3. Účinná sedlovitost je vypočtena podle tohotovzorce:

kde:

— S je skutečná největší příslušná sedlovitost(v mm),

— S na přídi nesmí přesáhnout 1 000 mm,

— S na zádi nesmí přesáhnout 500 mm a

— p jekoeficient braný z této tabulky v řádku pro poměr

—

	0,25 a více	0,20	0,15	0,10	0,05	0
p	1	0,8	0,6	0,4	0,2	0

Promezilehlé hodnoty poměru

je koeficient p získánpřímou úměrou.

X je úsečka měřená od konce do bodu, kde sedlovitost serovná 0,25 S (viz uvedený náčrt).

Pokud β2 Se2 je větší než β1 Se1, hodnota β1 Se1 se považuje za hodnotu β2 Se2.

4. Účinnádélka nástavby je vypočtena podle vzorce:

kde:

— l je skutečná délka příslušnénástavby (v m),

— b je skutečná šířka příslušné nástavby(v m),

— B je šířka plavidla podle definice v bodě 12.02.1(v m)

— (pro le1 a le2 se nicméněpoužije šířka plavidla v polovině příslušné nástavby),

— Hje výška příslušné nástavby (v m)

— (u poklopů se nicméně h získá sníženímvýšky silů na polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle bodu 12.02.2).

Hodnota přesahující 0,6 × 0,6 m (tj. 0,36 m) nesmí býtza žádných okolností připsána pro h.

Pokud je

menší než 0,6, předpokládá se nulová hodnotazávorky (tj. předpokládá se nulová účinná délka le nástavby).

12.02.4. Minimální volný bok

Pokud se bere v úvahusnížení podle bodu 12.02.3, nesmí být minimální volný bok menší než 50 mm.

Nicméně příslušný orgán může povolit menší volný bok, je-li zaručeno, žeposádka se může pohybovat bez nebezpečí po celé délce plavidla a provádět svoupráci.

12.02.5. Ponorovéznačky

Pokud jsou plavidla provozována v různýchvnitrozemských plavebních zónách (zóny 1, 2, 3 a 4), musí být označena svisloučarou a ponorovými značkami délky 150 mm směrem k přídi na ponorových přednícha zadních značkách pro jednu nebo více vnitrozemských plavebních zón.

Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle ponorové značkysměřující k přídi musí být umístěna písmena velká 40 × 60 mm, která určujíodpovídající zónu (viz obr. 1 a 2).

12.03. Výstroj

Záchranné kruhy, kulové plováky, záchranné vesty.

Plavidlo s vlastnímpohonem do délky 40 m musí mít na palubě minimálně 3 záchranné kruhy nebo 2záchranné kruhy a 2 kulové plováky.

12.04. Zvláštní opatření pro plavidla navržená k zařazení do tlačných nebotažných souprav, nebo spřažených sestav

12.04.1.

Tlačná plavidla musí býtopatřena poháněnými kotevními vrátky.

12.04.2.

Plavidla schopná vlečení

Z toho důvodu, aby plavidla mohla provádět vlečné operace, musísplňovat tyto požadavky:

a) délka plavidla nesmí přesahovat 86 m; výjimečně může místně příslušnýorgán schválit plavidlo s délkou přesahující 86 m k vlečení po proudu, pokudvyhovuje určitým stanoveným podmínkám. Stejné požadavky platí pro tlačnáplavidla určená pro tlačné soupravy rozměrů 86 × 12 m a více;

b) hrozí-li, že vlečné lano bude narážetna záď plavidla, musí být plavidlo opatřeno vlečnými ochrannými oblouky.

KAPITOLA 13

VÝJIMKY PRO PLAVIDLA V PROVOZU

13.01.

Plavidla,která jsou již v provozu, nebo spuštěna na vodu před dnem 1. ledna 1985, alejejichž konstrukce a vybavení nevyhovuje plně ustanovením této směrnice, musíbýt uvedena v soulad s těmito ustanoveními během jednoho roku od data prvnítechnické prohlídky podle čl. 8 odst. 2 této směrnice, kromě ustanovení nížeuvedené tabulky 1, která stanoví tyto podmínky:

a) požadavky stanovené v prvním sloupci tabulky musí býtsplněny do pěti let od data první prohlídky podle článku 8 této směrnice;

b) požadavky stanovené ve druhémsloupci se nevztahují na plavidla v provozu, kde je bezpečnost plavidlaa posádky zajištěna jiným přiměřeným způsobem;

c) odchylky podle bodů 13.01 písm. a) a 13.01písm. b) se nevztahují na části, které byly změněny nebo přemístěny;

d) pokud provádění požadavků podlebodů 13.01, 13.01 písm. a) (po uplynutí přechodného období) a 13.01 písm. c)není možné nebo pokud by způsobilo neúměrné výdaje, může příslušný orgánodpovědný za vydání osvědčení povolit výjimku;

e) důležité podrobnosti veškerých výjimek povolených podlebodu 13.01 písm. a) musí být zapsány do osvědčení během první prohlídky povstupu této směrnice v platnost; výjimky podle bodu 13.01 písm. d) musí být poudělení zapsány.

13.02.

Plavidla již schválená pro řízení za pomociradaru jednou osobou musí do pěti let splňovat požadavky kapitoly 9. Plavidla,pro která je takové osvědčení požadováno poprvé, musí být uvedena v soulads kapitolou 9 před schválením.

13.03.

Plavidla, která mají ke dni 1. ledna 1985trvale instalované hasicí zařízení používající CO2 jakohasicí látku, mohou tato zařízení použít, pokud splňují tyto podmínky:

CO2 je schváleno jako hasicí látka v trvaleinstalovaných hasicích zařízeních, pokud splňují tyto podmínky:

a) Zařízení s CO2 smějí být použita pouze ve strojovnách, kotelnácha strojovnách s čerpadly.

b) Všechna trvale instalovaná zařízení musí být vybavena poplašným zařízením,jehož signál je jasně slyšitelný ve všech prostorách určených k zaplnění CO2, který převyšuje nejvyšší možnou hladinu vnitřního hlukuběhem provozu, a je jasně odlišitelný od všech jiných poplašných signálů naplavidle.

Poplašné signály zařízení s CO2 musí býtjasně slyšitelné také v sousedních prostorách - přes zavřené komunikačníotvory, přičemž musí převyšovat nejvyšší možnou hladinu vnitřního hluku běhemprovozu - lze-li tyto prostory evakuovat přes prostor, který má být zaplněnCO2.

U vchodu a východu z prostoru, který má býtzaplněn CO2, musí být vyvěšeno na odpovídajícím místě totooznámení provedené červenými písmeny na bílém podkladě ve francouzštině,němčině, nizozemštině a v jazyku(cích) členských států, ve kterých je plavidloprovozováno:

„Zazní-li poplašný signál CO2 (popis signálu),opusťte neprodleně tyto prostory - nebezpečí udušení“.

c) Blízko všech zařízení k ovládání systémuhašení CO2 musí být vyvěšen jasně, čitelně a trvanlivěoznačený návod k použití ve francouzštině, němčině, nizozemštině a vjazyku(cích) členských států, ve kterých je plavidlo provozováno:

Potrubí, které končí v prostorech, které mohou být zaplněny CO2, musí být vybaveno uzavírací armaturou.

Výstražnázařízení požadovaná v písmeni b) musí být aktivována před uvedením hasicíhosystému v činnost.

d) ZásobníkyCO2 musí být umístěny v plynotěsném prostoru odděleném odostatních prostorů.

Tento prostor musí být přímo přístupný pouzez vnějšku a musí mít odpovídající nezávislý větrací systém zcela oddělený odjiných větracích systémů na plavidle.

Teplota v tomto prostoru nesmípřesáhnout 60 °C.

Všechny zásobníky musí být označeny nápisem CO2v bílé barvě na červeném podkladu. Písmo musí být vysoké nejméně 6 cm.

e) Zásobníky CO2, armatury a potrubí pod tlakem musí odpovídat platným normámčlenského státu, který vydal osvědčení. Musí být označeny úředním razítkempotvrzujícím, že splňují předepsané zkoušky.

f) Poplašné zařízení podle písmena b) musí být zkontrolovánonejméně jednou za 12 měsíců.

Protipožární soustavy musí být zkontrolovány nejméně jednou za dva roky.Tato kontrola musí zahrnovat:

— vnějšíkontrolu celého systému,

— funkční zkoušku potrubía vnějších trysek,

— funkční zkoušku spouštěcíhomechanismu,

— kontrolu CO2 dodávanéhoz každého zásobníku v provozu.

g) Na plavidle se musí nacházet potvrzení o prohlídcepodepsané inspektory. Toto potvrzení musí obsahovat minimálně výše uvedenéprohlídky, zjištěné výsledky a datum prohlídky.

h) Pokud je plavidlo vybaveno jednou hasicí soustavou nebovíce hasicími soustavami CO2, jež byly vyzkoušeny,osvědčení vydané pro toto plavidlo musí být pod číslem 18 potvrzenotakto:

„…(počet) upevněných CO2 hasicích soustav.Požadované osvědčení musí být k dispozici na plavidle.“

13.04

Ustanoveníkapitoly 11 se vztahují pouze na plavidla uvedená v čl. 8 odst. 1 tétosměrnice. Nicméně z důvodu bezpečnosti se ustanovení bodů 11.01.1, 11.01.3a 11.01.4 ve stanovených lhůtách a také ustanovení v tabulce 2 této kapitoly,vztahují také na plavidla uvedená v bodě 13.01.

13.05.

U již postavených plavidel s bočnípalubou užší než 0,5 m může být pevné zábradlí nahrazeno lanovým zábradlímprovedeným ve formě napjatého lana umístěného podél strany k vodě nebo podélsilu.

TABULKA 1

Výjimka	Požadavkyplatné pro plavidla v provozu během 5 let od data první kontroly		Požadavky, které se nevztahují naplavidla v provozu
Kapitola	Článek	Odstavec	Článek	Odstavec
2.Požadavky na stavbu plavidel			2.02	3, 6, 7
	2.03	2, 3
	2.04	1, 2, 3, 4, 5
	2.05	1, 2, 3
	2.06	3, 5, 6	2.06	2, 7
3. Kormidelní zařízenía kormidelna	3.01	2
			3.02
	3.03	2	3.03	1
	3.04	1, 2, 3
	3.05	1, 2
	3.06	1, 2
	3.08	1, 2, 3, 4
	3.09	1, 2
	3.10
	3.11
	3.12
	3.13	2, 3, 4, 5
	3.14
			3.15
	3.16	1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
			3.17
4. Volný bok,bezpečnostní vzdálenost a ponorová stupnice	4.05	1, 2, 3
5. Strojní soustava			5.01	3
	5.02	2, 3
			5.03	2/vzájemně
			5.04	1, 2, 3,4
	5.05	2, 3, 4, 5,6	5.05	7, 8
	5.06	8	5.06	2, 3, 4, 5, 6, 7
			5.08	1, 2
			5.09	2
6. Elektrická instalace			6.01	2, 3
			6.02	1, 2
	6.03	1, 2, 3, 4
			6.04	1, 2
	6.05	1, 2, 5, 6, 7, 8	6.05	3
	6.06	1, 2, 3,4, 5
			6.07	1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9
	6.08
	6.09	1, 2	6.09	3
			6.10	1, 2, 3
	6.11	1, 2, 3, 4
			6.12	1, 2,3
7. Výstroj	7.03	6	7.03	5
	7.04	1,2	7.04	3, 4
			7.05	2, 3, 5
8. Soustava zkapalněného plynu pro interní použití	Celá kapitola kromě bodu 8.15	Tři roky místo pěti
12. Opatření týkající se technických požadavků doplňujícíchpožadavky pro zónu 4 platící pro plavidla provozovaná na vnitrozemských vodníchcestách v zóně 3			12.02	2, 3, 4
			12.03

TABULKA 2

Výjimka	Požadavkyna plavidla v provozu během 5 let od data první kontroly		Požadavky na plavidla v provozuv prvním roce od data první kontroly
Kapitola	Článek	Odstavec	Článek	Odstavec
11. Zdraví a bezpečnost v obytných prostorech a napracovištích posádky	11.01	2
	11.02	5
	11.05	2
	11.08	3
	11.12	5, 6, 7	11.12	8
	11.13	1, 2, 3, 4
			11.14	1, 3,4
	11.16	1, 2
	11.17	2	11.17	3 a)
	11.18	1, 2, 4
	11.20	2, 3
			11.21	2

KAPITOLA 14

POSTUP

14.01. Žádosto prohlídku

Orgán vydávající osvědčení stanovípostup při žádání o prohlídku a při rozhodování o místě a datu kontroly. Tentopostup musí být takový, aby kontrola mohla být provedena v přiměřené lhůtě odpodání žádosti.

14.02. Přistavení plavidla k prohlídce

14.02.1.

Majitel nebojeho zástupce musí přistavit plavidlo k prohlídce ve stavu, kdy je vyloženýnáklad a plavidlo je vyčištěné a vybavené; majitel je povinen při kontroleposkytnout nezbytnou pomoc, například poskytnout odpovídající člun, uvolnitpotřebný personál a umožnit prohlídku částí trupu nebo zařízení, které nejsoupřímo přístupné nebo viditelné.

14.02.2.

Pokud jsou pro to důvody, může orgánpožadovat také:

a) kontrolu plavidla z vody;

b) provozní zkoušky;

c) průkazný výpočet pevnosti trupu;

d) průkazný výpočet stability a kde je to nutné, též výpočetna základě nakláněcího pokusu.

14.03. Náklady

Pokud je majitel nebo jeho zástupce odpovědný zanáklady vzniklé v souvislosti s prohlídkou a vydáním osvědčení v souladus podrobným rozpisem stanoveným jednotlivými členskými státy, nesmí docházetk diskriminaci na základě země registrace, státní příslušnosti nebo bydlištěmajitele.

14.04. Informace

Osoby, kteréprokáží oprávněný zájem o obsah osvědčení ve vztahu k plavidlu, do něj mohounahlédnout a na vlastní náklady od orgánu vydávajícího osvědčení získat výpisynebo ověřené kopie osvědčení, které jsou jako výpisy nebo ověřené kopieoznačeny.

14.05. Registr osvědčení Společenství

14.05.1.

Orgányvydávající osvědčení musí každému osvědčení přiřadit pořadové číslo a zanést jedo registru.

14.05.2.

Orgány vydávajícíosvědčení musí uschovat kopie všech osvědčení, které vydaly, a doplňovat k nimpotvrzení, dodatky, zrušení a přemístění osvědčení.

14.06. Vyplněníosvědčení Společenství

1. Osvědčení musí být vyplněno na stroji nebo hůlkovým písmem. Používejtečerný nebo modrý inkoust.

2. Tam, kde to jevhodné, by detaily provázené poznámkami pod čarou měly být černě nebo modřepřeškrtnuty.

3. Pokud některý údaj nenípoužitelný, přeškrtne se kolonka průběžnou černou nebo modrou vodorovnoučarou.

4. Údaje, které je třeba změnit, sepřeškrtnou červeně. Údaje přeškrtnuté černě nebo modře se podtrhnoučerveně.

5. Nové údaje se vloží černě nebomodře pod nadpisem č. 23 osvědčení.

14.07. Poznámky k jednotlivým bodůmv osvědčení

2.	Při určování typu plavidla by měly být pokud možnopoužity termíny definované v kapitole 1. Je třeba také stanovit odkazy na tytotermíny (například „vlečnéplavidlo kódu 1 písm. e)“.

3.	Úřední číslo přidělené podle plavebních předpisů pro Rýn nebo Moselu, neboje-li přiděleno, číslo udělené podle vnitrostátních předpisů.

4.	Platná poštovní adresamajitele.

15 a 17.

Pokud orgán vydá osvědčení pouze pro určitou zónu, ostatní kolonky sepřeškrtnou. Držitel takového osvědčení může později požádat o dodatečnéosvědčení platné pro ostatní zóny, nebo o změnu osvědčení.

15.	Informace uvedené v cejchovnímosvědčení; na dvě desetinná místa.

16.	Udejte pouze hmotnost, délku a účinné zatíženípři přetržení. Informace ve sloupci se vztahují ke kotvám a řetězům, které bylyna plavidle v době prohlídky.

20.	Seznam může být doplněn o informace vztahující sek výstroji a příslušenství stanovenému ve vnitrostátních předpisech. Počet položek musí být dán, ale uvedení druhu je volitelné.

21.	Uveďte stálé a dočasnépožadavky s uvedením příslušných článků a časové lhůty. V této části lzeuvést také zvláštní opatření nebo podmínky týkající se provozu, zatížení atd.Lze uvést také osvědčení pro přepravu nebezpečných látek.

22. až 25.

Je-li to nutné, lzedoplnit zvláštní strany pro další informace. Očíslují se 5a, 5b, 6a, 6b atd.Původní listy se ponechají v osvědčení.

Strana 10, a je-li to nezbytnéstrany 10a, 10b atd., jsou rezervovány pro vnitrostátní osvědčení o schválení,prohlášení a povolení.

Osvědčení se uchovává v trvanlivém obalu. Není-liobal průhledný, je na obalu kopie záhlaví (například alespoň strana 1 osvědčeníaž po řádek „názevplavidla“).

PŘÍLOHA III

VZOR OSVĚDČENÍ VNITROZEMSKÉ PLAVBY SPOLEČENSTVÍ

(článek 3 této směrnice)