52009SC0546

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 27.4.2009

SEC(2009) 546

DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN

que acompaña a la

COMUNICACIÓN DE LA COMISIÓN AL CONSEJO, AL PARLAMENTO EUROPEO, AL COMITÉ ECONÓMICO Y SOCIAL EUROPEO Y AL COMITÉ DE LAS REGIONES

Una estrategia de la UE para la juventud: inversión y capacitación Un método abierto de coordinación renovado para abordar los desafíos y las oportunidades de los jóvenes

Resumen de la evaluación de impacto

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Resumen de la evaluación de impacto de una estrategia de la UE para la juventud

La presente evaluación de impacto acompañará a la Comunicación «Una estrategia de la UE para la juventud: inversión y capacitación».

Definición del problema

En junio de 2002 se estableció un Marco para la cooperación europea en el ámbito de la juventud (en lo sucesivo, el «Marco de cooperación en el ámbito de la juventud»), con un método abierto de coordinación centrado en la ciudadanía activa de los jóvenes, y en 2005 se complementó con el Pacto Europeo para la Juventud, instrumento de la Estrategia de Lisboa dedicado a la integración social y profesional de los jóvenes. Dentro de ese Marco se han desarrollado progresivamente otros elementos, como actividades de integración en otras políticas, las herramientas del conocimiento, el diálogo estructurado con los jóvenes y el aprendizaje con pares.

El actual ciclo del método abierto de coordinación en el ámbito de la juventud concluye a finales de 2009, declarado desde hace tiempo año de evaluación y revisión.

En este contexto, es importante determinar todos los desafíos que esperan a los jóvenes ahora y en los próximos años, ya sean desafíos europeos que los afecten o problemas que incidan directamente en su situación.

Debido a estos desafíos, en Europa los jóvenes carecen de oportunidades: aún son demasiados los que sufren el desempleo, la pobreza y niveles educativos bajos. A raíz de esta falta de oportunidades educativas y profesionales, los jóvenes europeos tienen también dificultades para aprovechar las oportunidades sociales y cívicas y pueden verse confrontados a la exclusión y la marginación y a problemas ligados a la salud. Asimismo, pueden quedar excluidos o excluirse ellos mismos de la participación en la sociedad y encontrarse relativamente aislados debido al debilitamiento de los vínculos de solidaridad.

Aunque la evaluación general de los resultados del Marco de cooperación en el ámbito de la juventud ha sido globalmente positiva, el Marco actual no permite afrontar estos desafíos. El Marco de cooperación europea en el ámbito de la juventud ha inspirado legislación nacional en relación con la juventud y ha ayudado a muchos Estados miembros a desarrollar sus estrategias nacionales. Ha aumentado además la visibilidad de la juventud y de las políticas relacionadas con ella a nivel nacional y de la UE. También se ha destacado a menudo la utilidad del Marco de cooperación como plataforma de intercambio de prácticas y de diálogo. Sin embargo, el marco de evaluación no está bastante claro ni es suficientemente coherente, y en algunos casos, como el del Pacto Europeo por la Juventud, los resultados son insuficientes. Es preciso revisar el diálogo estructurado con los jóvenes y hacerlo más inclusivo, y aumentar el reconocimiento de la naturaleza intersectorial de la política de juventud a nivel nacional y de la UE.

Análisis de la subsidiariedad

Los Estados miembros son los principales responsables de introducir los cambios necesarios en las políticas para hacer frente a estos desafíos. Todas las opciones analizadas y presentadas a continuación respetan el principio de subsidiariedad. Dichas opciones son también proporcionales y dejan en manos de los Estados miembros o de sus entidades subnacionales la aplicación de los objetivos comunes y los principios de cooperación.

Sin embargo, es necesario desempeñar un papel más proactivo a nivel de la UE para apoyar la cooperación de los Estados miembros. La acción de un Estado miembro por sí solo no obtendría los mismos resultados que la cooperación a nivel de la UE en lo que respecta al aumento de la visibilidad de los jóvenes y de las estrategias en el ámbito de la juventud, la definición de objetivos comunes, el aprendizaje mutuo, el intercambio de prácticas y experiencia, el acceso a los datos a escala europea, etc.

Por tanto, es preciso revisar el marco de cooperación para tener más en cuenta las necesidades actuales y futuras de los jóvenes.

Objetivos de la iniciativa de la UE

Teniendo en cuenta los citados desafíos, se definen los siguientes objetivos para un Marco de cooperación renovado en el ámbito de la juventud.

Con el fin de mejorar el bienestar de los jóvenes en Europa en el próximo decenio, los objetivos generales deberán incluir la creación de más oportunidades para los jóvenes en la educación y el empleo; la mejora del acceso de todos los jóvenes a la sociedad y su plena participación en ella; y el fomento de la solidaridad mutua entre la sociedad y los jóvenes (en especial, a través de la inclusión, el voluntariado y acciones dedicadas al resto del mundo).

El Marco europeo de cooperación en el ámbito de la juventud que se propone tiene como objetivos específicos: 1) el desarrollo de un enfoque transversal de las cuestiones relativas a la juventud, 2) la mejora de la eficacia del Marco y 3) la movilización de las organizaciones juveniles y de los propios jóvenes.

Los objetivos operativos son el desarrollo de mecanismos de coordinación entre las políticas, el diálogo estructurado con los jóvenes, una mejor utilización de las herramientas de cooperación y la elaboración de políticas basadas en el conocimiento.

Opciones políticas

Se han tomado en consideración cuatro opciones políticas para examinarlas en detalle Se han considerado otras tres opciones pero no se someterán a un análisis detallado: concluir la cooperación, adoptar un planteamiento específico o desarrollar un conjunto de herramientas más vinculantes (véanse más detalles en el punto 4.2). : [1]

Se han considerado otras tres opciones pero no se someterán a un análisis detallado: concluir la cooperación, adoptar un planteamiento específico o desarrollar un conjunto de herramientas más vinculantes (véanse más detalles en el punto 4.2).

- Opción 1: el statu quo (el marco actual se prorroga tal cual y sigue funcionando con las mismas herramientas y los mismos objetivos);

- Opción 2: un método abierto de coordinación reforzado en el ámbito de la juventud (se refuerzan los instrumentos de cooperación y se mantiene la misma atención a la ciudadanía activa y algunas actividades de integración en otras políticas);

- Opción 3: un planteamiento intersectorial desarrollado (se mantienen los instrumentos del método abierto de coordinación, pero se establece un mecanismo de coordinación de las políticas con una fuerte dimensión en el ámbito de la juventud);

- Opción 4: una estrategia global (se desarrollan al mismo tiempo las herramientas del método abierto de coordinación y el planteamiento intersectorial, para aprovechar las sinergias de ambos elementos).

Evaluación del impacto de estas opciones

Sobre la base de una evaluación de las posibles consecuencias cualitativas sociales, económicas, medioambientales y en materia de derechos humanos, no parece que ninguna de las opciones analizadas tendría un impacto negativo. La opción 1 tendría un impacto positivo más limitado en estas cuestiones. Las opciones 3 y 4 tendrían un mayor impacto social y económico.

Comparación de las opciones

Una comparación de las opciones en lo que respecta a su impacto en los objetivos y su viabilidad indica que, si bien todas las opciones son viables, debe preferirse la opción 4 porque es más adecuada para afrontar los desafíos y alcanzar los objetivos. La opción 1 no aportaría ninguna mejora a la situación actual en lo que respecta a los objetivos, mientras que las opciones 2 y 3 solo aportarían una mejora parcial.

Seguimiento y evaluación

Los mecanismos de seguimiento y evaluación de la aplicación del Marco de cooperación en el ámbito de la juventud consistirían principalmente en informes de evolución conjuntos cada tres años, cuadros de los indicadores existentes y referencias. Una mayor participación de las partes interesadas en el seguimiento contribuiría también a este último. Se harían regularmente propuestas de mejora del Marco.

[1] Se han considerado otras tres opciones pero no se someterán a un análisis detallado: concluir la cooperación, adoptar un planteamiento específico o desarrollar un conjunto de herramientas más vinculantes (véanse más detalles en el punto 4.2).

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel 27.4.2009

SEK(2009) 546

KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT

Lisatud dokumendile:

KOMISJONI TEATIS NÕUKOGULE, EUROOPA PARLAMENDILE, EUROOPA MAJANDUS- JA SOTSIAALKOMITEELE NING REGIOONIDE KOMITEELE

ELi noorsoostrateegia – investeerimine ja mobiliseerimine Uuendatud avatud koordineerimismeetod noortega seotud väljakutsete ja võimaluste tarvis

Mõjuhinnangu kommenteeritud kokkuvõte

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

ELi noorsoostragteegia mõjuhinnangu kommenteeritud kokkuvõte

Käesolev mõjuhinnang lisatakse teatisele „ELi noorsoostrateegia – investeerimine ja mobiliseerimine”.

Probleemi piiritlemine

Euroopa noorsoovaldkonna koostööraamistik (edaspidi „noorsoo koostööraamistik”) loodi juunis 2002 avatud koordineerimismeetodi teel, mis keskendus noorte kodanikuaktiivsusele, ning seda täiendati aastal 2005 Euroopa noortepaktiga – instrumendiga, mis oli pühendatud noorte sotsiaalsele ja kutsealasele integratsioonile Lissaboni strateegia raames. Raamistikus on järk-järgult välja arendatud ka teisi elemente, näiteks noorsoo perspektiivi integreerimine teistesse poliitikavaldkondadesse, teadmiste tööriistad ning struktureeritud dialoog noortega ja vastastikune õpe.

Noorsoo valdkonna avatud koordineerimismeetodi praegune tsükkel jõuab lõpule aastal 2009 ning juba ammu on olnud teada, et käesolevast aastast saab hindamise ja ülevaatamise aasta.

Selles kontekstis on oluline ära tunda kõik tänapäeval ja eelseisvatel aastatel noorte ees seisvad väljakutsed, olgu siis tegemist üleeuroopaliste väljakutsetega, mis noori mõjutavad, või probleemidega, mis neid endid vahetult puudutavad.

Nende väljakutsete tulemusena puuduvad Euroopa noortel võimalused: liiga paljud on endiselt töötud, vaesed ja madala haridustasemega. Käsikäes hariduslike ja kutsealaste võimaluste puudumisega saab Euroopa noortele osaks ka raskusi juurdepääsul sotsiaalsetele ja ühiskondlikele võimalustele: neil tuleb võidelda tõrjutuse või marginaliseerimisega ja terviseprobleemidega. Samuti tõrjutakse neid eemale või jäävad nad ise eemale ühiskonnas osalemisest ning nõrgenenud solidaarsussidemete tõttu jäävad nad isolatsiooni.

Praegune raamistik ei ole suutnud kõiki neid probleeme lahendada, ehkki üldhinnang noorsoo koostööraamistiku tulemustele on olnud üleüldiselt positiivne. ELi noorsoo valdkonna koostööraamistik on innustanud liikmesriike tegelema noorsooalase õigusloomega ja aidanud mitmel liikmesriigil töötada välja riikliku strateegia. See on toonud noorsoo ja noorsoopoliitika rohkem nähtavale nii riiklikul kui ka ELi tasandil. Samuti on sageli esile tõstetud koostööraamistiku rolli kogemuste vahetamise ja dialoogi platvormina. Siiski ei ole hindamisraamistik piisavalt selge ja sidus ega anna mõnes valdkonnas, näiteks Euroopa noortepakti alal, piisavalt tulemusi. Struktureeritud dialoog noortega tuleb uuesti läbi vaadata ja muuta kaasavamaks ning noorsoopoliitika sektoritevaheline iseloom vajab nii ELi kui ka riigi tasandil rohkem tunnustust.

Subsidiaarsuse analüüs

Liikmesriigid kannavad peamist vastutust probleemide lahendamiseks vajalike poliitiliste muudatuste eest. Kõigi allpool esitatud ja analüüsis arvesse võetud tegevusvariantide puhul on analüüsitud nende vastavust subsidiaarsuse põhimõttele. Lisaks sellele vastavad nad proportsionaalsuse põhimõttele ja jätavad ühiste eesmärkide ja koostööpõhimõtete rakendamise liikmesriikide ja/või nende piirkondlike allüksuste hooleks.

Siiski on ELi tasandil vaja rohkem proaktiivset tegutsemist, et toetada liikmesriikide koostööd. Noorsoo ja noorsoopoliitika nähtavuse suurendamisel, ühiste eesmärkide piiritlemisel, vastastikuse õppe, hea tava ja kogemuste vahetamise, üleeuroopalistele andmetele juurdepääsu tagamise jmt alal ei suudaks liikmesriigid üksi saavutada samu tulemusi nagu ELi koostöös.

Seega on vaja koostööraamistik uuesti läbi vaadata, et võtta paremini arvesse noorte praegusi ja tulevasi vajadusi.

ELi algatuse eesmärk

Eespool nimetatud probleemide põhjal määrati uuendatud noorsoo koostööraamistiku jaoks kindlaks järgmised eesmärgid.

Et parandada järgmisel aastakümnel Euroopa noorte heaolu, näevad üldeesmärgid ette noortele rohkemate haridus- ja tööhõivevõimaluste loomise, kõikidele noortele rohkemate võimaluste loomise ühiskonnas täieõiguslikult osaleda ning vastastikuse solidaarsuse kasvatamise ühiskonna ja noorte vahel (eriti kaasamise, vabatahtliku töö ja muule maailmale suunatud tegevuste kaudu).

Kavandatud Euroopa noorsoo koostööraamistiku erieesmärkidega püütakse 1) arendada valdkondadevahelist lähenemisviisi noorsooküsimustes, 2) suurendada raamistiku tõhusust ja 3) mobiliseerida noorteorganisatsioone ja noori.

Tegevuseesmärgid näevad ette koordinatsioonimehhanismide väljatöötamise eri poliitikavaldkondade vahel, struktureeritud dialoogi noortega, koostöövahendite parema rakendamise ja teadmistepõhise poliitikakujunduse.

Võimalikud poliitikavariandid

Süvaanalüüsil võeti arvesse nelja võimalikku poliitikavarianti Kaaluti veel kolme varianti, mida siiski süvaanalüüsil arvesse ei võetud: koostöö lõpetamine, mingi konkreetse lähenemisviisi kehtestamine või siduvamate instrumentide väljatöötamine (üksikasjalikumalt vt 4.2). : [1]

Kaaluti veel kolme varianti, mida siiski süvaanalüüsil arvesse ei võetud: koostöö lõpetamine, mingi konkreetse lähenemisviisi kehtestamine või siduvamate instrumentide väljatöötamine (üksikasjalikumalt vt 4.2).

– variant 1: status quo (mille puhul senist raamistikku pikendataks tema praegusel kujul ning seega toimiks see samade vahendite ja eesmärkidega);

– variant 2: tugevdatud noorsoo valdkonna avatud koordinatsioonimeetod (millega tugevdatakse koostööinstrumente, samas kui fookuses on endiselt kodanikuaktiivsus ja paar meedet noorsooküsimuste integreerimiseks teistesse poliitikavaldkondadesse);

– variant 3: väljaarendatud sektoritevaheline lähenemisviis (säilitatakse samad avatud koordinatsioonimeetodi instrumendid, kuid luuakse koordinatsioonimehhanism tugeva noorsoomõõtmega poliitikavaldkondade jaoks);

– variant 4: üldine strateegia (arendatakse samaaegselt avatud koordinatsioonimeetodi töövahendeid ja valdkondadevahelist lähenemisviisi, et kasutada ära mõlema elemendi koostoimet).

Mõju hindamine

Kui lähtuda võimaliku kvalitatiivse mõju hindamisest sotsiaal-, majandus- ja keskkonna- ning inimõiguste küsimustes, näib, et ühelgi analüüsitud variandil ei oleks negatiivset mõju. Variandi 1 positiivne mõju oleks nendes küsimustes piiratum. Variantidel 3 ja 4 oles suurem sotsiaalne ja majanduslik mõju.

Variantide võrdlus

Variantide võrdlemine mõju seisukohalt, mida nad avaldavad eesmärkidele, ning teostatavuse seisukohalt näitab, et kuigi kõik variandid on teostatavad, on variant 4 eelistatav, sest see pakub probleemidele lahendusi ja aitab saavutada eesmärke. Variant 1 ei tooks eesmärkide osas mingit paranemist võrreldes praeguse olukorraga ning variandid 2 ja 3 parandaksid olukorda ainult osaliselt.

Seire ja hindamine

Noorsoo koostööraamistiku rakendamise seire ja hindamise mehhanismideks oleksid peamiselt iga kolme aasta tagant esitatavad ühised arenguaruanded ning olemasolevate näitajate ja sihttasemete tulemustabel. Huvirühmade suurem osalemine seires tuleks samuti kasuks. Regulaarselt esitataks ettepanekuid raamistiku parandamiseks.

[1] Kaaluti veel kolme varianti, mida siiski süvaanalüüsil arvesse ei võetud: koostöö lõpetamine, mingi konkreetse lähenemisviisi kehtestamine või siduvamate instrumentide väljatöötamine (üksikasjalikumalt vt 4.2).

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 27.4.2009

SEC(2009) 546

DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION

accompagnant la COMMUNICATION DE LA COMMISSION AU CONSEIL, AU PARLEMENT EUROPÉEN, AU COMITÉ ÉCONOMIQUE ET SOCIAL EUROPÉEN ET AU COMITÉ DES RÉGIONS Une stratégie de l’Union européenne pour investir en faveur de la jeunesse et la mobiliser Une méthode ouverte de coordination renouvelée pour aborder les enjeux et les perspectives de la jeunesse Analyse d’impact – Résumé

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Résumé de l’analyse d’impact de la stratégie de l’Union européenne pour la jeunesse

La présente analyse d’impact accompagne la communication sur la stratégie de l’Union européenne pour investir en faveur de la jeunesse et la mobiliser.

Définition du problème

Un cadre de coopération européenne dans le domaine de la jeunesse (ci-après le «cadre de coopération pour la jeunesse») a été établi en juin 2002 à travers la méthode ouverte de coordination (MOC) centrée sur la citoyenneté active des jeunes. En 2005, ce cadre a été complété par le Pacte européen pour la jeunesse, un instrument de la stratégie de Lisbonne visant à l’intégration sociale et professionnelle des jeunes. Progressivement, il a permis d’élaborer d’autres éléments tels que les activités destinées à intégrer la dimension jeunesse dans les autres politiques, les outils de la connaissance, un dialogue structuré avec les jeunes et l’apprentissage en équipe.

Le cycle actuel de la méthode ouverte de coordination dans le domaine de la jeunesse arrive à son terme en 2009, une année considérée depuis longtemps comme une année d’évaluation et de réexamen.

Dans ce contexte, il est important de déterminer les enjeux auxquels seront confrontés les jeunes d’aujourd’hui et des années à venir, qu’ils s’agissent d’ enjeux de dimension européenne qui les concernent ou de problèmes qui les touchent directement.

Face à de tels enjeux, les jeunes pâtissent en Europe d’un manque de perspectives: trop nombreux sont ceux qui souffrent du chômage, de la pauvreté et d’un faible niveau d’études. Le manque de possibilités dans les domaines de l’éducation et de l’emploi s’accompagne aussi de difficultés sur le plan social et civique pour les jeunes Européens qui peuvent se voir confrontés à l’exclusion ou à la marginalisation ainsi qu’à des problèmes de santé. Ils peuvent également être exclus de toute participation à la vie de la société ou s’en exclure d’eux-mêmes et vivre dans un grand isolement provoqué par le relâchement des liens de solidarité.

Sous sa forme actuelle, le cadre de coopération pour la jeunesse ne permettrait pas de faire face à tous ces enjeux, bien que l’analyse générale de ses résultats se soit révélée globalement positive. Le cadre de coopération de l’Union européenne dans le domaine de la jeunesse a inspiré la législation relative à la jeunesse à l’échelon national et a aidé les États membres dans l’élaboration de stratégies nationales. Il a renforcé la visibilité des jeunes et des actions dans le domaine de la jeunesse aux échelons national et communautaire. Son rôle en tant que plate-forme d’échange de pratiques et de dialogue a souvent été souligné. Toutefois, le cadre d’évaluation n’est pas assez clair et cohérent, il n’est pas non plus suffisamment efficace dans certains domaines, notamment en ce qui concerne le Pacte européen pour la jeunesse. Le dialogue structuré avec les jeunes doit être révisé et plus ouvert; quant à la nature transversale des actions dans le domaine de la jeunesse, elle doit bénéficier d’une meilleure reconnaissance aux échelons communautaire et national.

Analyse de la subsidiarité

C’est aux États membres qu’incombe la responsabilité première des changements de politique requis pour faire face à ces enjeux. Toutes les options retenues dans l’analyse et présentées ci-après respectent le principe de subsidiarité; elles sont par ailleurs proportionnées et laissent aux États membres et/ou à leurs entités sous-nationales le soin de mettre en œuvre les objectifs et les principes communs de la coopération.

Il faut cependant que l’Union européenne se montre plus dynamique pour encourager les États membres à coopérer. Agissant seul, un État membre ne parviendrait, entre autres, à renforcer la visibilité des jeunes et des stratégies en faveur de la jeunesse, à définir les objectifs communs, à favoriser l’apprentissage mutuel, l’échange de pratiques et d’expériences, l’accès aux données disponibles en Europe de la même manière que le ferait l’Union européenne dans le contexte d’une coopération.

Il convient donc de réviser le cadre de coopération pour mieux tenir compte des besoins actuels et futurs des jeunes.

Objectifs de l’initiative de l’Union européenne

Compte tenu des enjeux ci-dessus exposés, les objectifs du cadre renouvelé de coopération pour la jeunesse sont les suivants.

Afin d’accroître le bien-être des jeunes en Europe au cours des dix prochaines années, les objectifs généraux visent à élargir les possibilités offertes aux jeunes dans les secteurs de l’éducation et de l’emploi, à améliorer leur insertion sociale et leur pleine participation à la vie de la société et à développer une solidarité mutuelle entre la société et les jeunes (au moyen notamment de l’insertion, du volontariat et d’actions en faveur du reste du monde).

La proposition de cadre européen de coopération pour la jeunesse a pour objectifs spécifiques 1) d’élaborer une approche transversale des questions relatives aux jeunes, 2) d’améliorer l’efficacité du cadre et 3) d’accroître la mobilisation des jeunes et de leurs organisations.

Les objectifs opérationnels visent à créer des mécanismes de coordination entre les domaines d’action, à intensifier le dialogue structuré avec les jeunes, à favoriser une meilleure mise en œuvre des outils de coopération ainsi que l’élaboration de politiques fondées sur la connaissance.

Options d’action

Quatre options d’action ont été prises en considération pour faire l’objet d’un examen approfondi Trois autres options ont été envisagées mais n’ont pas été retenues pour l’analyse approfondie: mettre fin à la coopération, adopter une démarche précise ou élaborer un ensemble d’outils obligatoires (pour plus de détails, voir partie 4.2). :[1]

Trois autres options ont été envisagées mais n’ont pas été retenues pour l’analyse approfondie: mettre fin à la coopération, adopter une démarche précise ou élaborer un ensemble d’outils obligatoires (pour plus de détails, voir partie 4.2).

- Option 1: maintenir le statu quo (le cadre actuel serait élargi tout en conservant sa forme actuelle, il fonctionnerait donc à l’aide des mêmes outils et ses objectifs demeureraient inchangés);

- Option 2: renforcer la méthode ouverte de coordination dans le domaine de la jeunesse (consolider les instruments de coopération tout en continuant de privilégier la citoyenneté active et certaines activités destinées à intégrer la dimension jeunesse dans les autres politiques);

- Option 3: élaborer une approche transversale (conserver les instruments de la méthode ouverte de coordination, mais instaurer un mécanisme de coordination des actions fortement axé vers les jeunes);

- Option 4: bâtir une stratégie globale (élaborer simultanément les outils de la méthode ouverte de coordination et l’approche transversale afin de profiter des effets de leur synergie).

Analyse d’impacts

Au vu de l’analyse des incidences qualitatives potentielles sur les plans social, économique, environnemental et dans le domaine des droits de l’homme, il ressort qu’aucune des options analysées n’aurait de répercussion négative. L’option 1 aurait un effet plus limité sur l’ensemble de ces domaines tandis que les options 3 et 4 auraient une incidence plus marquée sur les plans social et économique.

Comparaison des options

La comparaison des options en fonction de leur incidence sur les objectifs et de leur faisabilité montre que, si toutes les options sont réalisables, il convient de privilégier l’option 4 qui devrait permettre de répondre aux enjeux et d’atteindre les objectifs. L’option 1 n’apporterait aucune amélioration à la situation actuelle sur le plan des objectifs tandis que les options 2 et 3 n’apporteraient qu’une amélioration partielle.

Suivi et évaluation

Les mécanismes de suivi et d’évaluation de la mise en œuvre du cadre de coopération pour la jeunesse seraient essentiellement constitués de rapports conjoints trisannuels sur l’état d’avancement, d’un tableau de bord des indicateurs existants et de critères de qualité. Une plus grande participation des parties prenantes aux opérations de suivi serait également utile. Des propositions d’amélioration du cadre seraient régulièrement présentées.

[1] Trois autres options ont été envisagées mais n’ont pas été retenues pour l’analyse approfondie: mettre fin à la coopération, adopter une démarche précise ou élaborer un ensemble d’outils obligatoires (pour plus de détails, voir partie 4.2).

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 2009.4.27.

SEC(2009) 546

BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM,

amely a következő dokumentumot kíséri:

A BIZOTTSÁG KÖZLEMÉNYE A TANÁCSNAK, AZ EURÓPAI PARLAMENTNEK, AZ EURÓPAI GAZDASÁGI ÉS SZOCIÁLIS BIZOTTSÁGNAK ÉS A RÉGIÓK BIZOTTSÁGÁNAK

Az EU ifjúsági stratégiája – befektetés és az érvényesülés elősegítése Megújított nyílt koordinációs módszer a fiatalok előtt álló kihívások és lehetőségek kezelésére

A hatásvizsgálat vezetői összefoglalója

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Az EU ifjúsági stratégiájára vonatkozó hatásvizsgálat vezetői összefoglalója

Ez a hatásvizsgálat „Az EU ifjúsági stratégiája: befektetés és az érvényesülés elősegítése” című közleményt kíséri.

A probléma meghatározása

2002 júniusában jött létre az ifjúság terén történő európai együttműködés kerete (a továbbiakban: ifjúsági együttműködési keret), amely a nyílt koordinációs módszer segítségével a fiatalok aktív polgárságára fókuszált. Ezt 2005-ben kiegészítette az európai ifjúsági paktum, a lisszaboni stratégia keretében a fiatalok társadalmi és szakmai integrációjának szentelt eszköz. A kereten belül fokozatosan alakult ki a többi elem, például az ifjúság szélesebb körű figyelembevételére irányuló tevékenységek, a fiatalok megismerésének eszközei, valamint a fiatalokkal folytatott strukturált párbeszéd és az egymástól való tanulás.

A nyílt koordinációs módszer jelenlegi ciklusa 2009-ben véget ér; ez az év pedig már régóta az értékelés és a felülvizsgálat éveként van meghatározva.

Ebben az összefüggésben fontos meghatározni a ma és az elkövetkező években a fiatalok előtt álló kihívásokat, akár rájuk hatással lévő európai léptékű kihívásokról, akár közvetlenül a saját helyzetüket érintő problémákról van szó.

E kihívások miatt az európai fiatalok a lehetőségek hiányától szenvednek: még mindig túlzottan sokukat sújtja a munkanélküliség, a szegénység és az alacsony szintű oktatás. Az oktatási és szakmai lehetőségek hiányából kifolyólag a fiatal európaiak a társadalmi és civil lehetőségekhez való hozzáférésben is nehézségekkel szembesülnek: előfordul, hogy küzdeniük kell a kirekesztés vagy a marginalizálódás, illetve az egészséggel kapcsolatos problémák ellen. Akár a társadalomban történő részvételből is kiszorulhatnak vagy kizárhatják magukat, és a meggyöngült szolidaritási kapcsolatok miatt meglehetősen elszigetelődhetnek.

A jelenlegi keret képtelen lenne mindezen kihívások kezelésére, még akkor is, ha az ifjúsági együttműködési keret eredményeinek átfogó értékelése összességében pozitív. Az EU ifjúság terén való együttműködési kerete ifjúsággal kapcsolatos jogszabályokat inspirált nemzeti szinten, és számos tagállamban segítette nemzeti stratégiák kidolgozását. Nemzeti és közösségi szinten egyaránt javította az ifjúság és az ifjúsági politikák láthatóságát. Gyakran kiemelik az együttműködési keretnek azt a szerepét, amelyet a gyakorlatok kicserélése és a párbeszéd platformjaként játszott. Az értékelési keret azonban nem elég egyértelmű és koherens, illetve számos területen – például az európai ifjúsági paktum esetében – nem járt elég eredménnyel. A fiatalokkal folytatott strukturált párbeszédet felül kell vizsgálni és befogadóbbá kell tenni, valamint közösségi és nemzeti szinten egyaránt jobban el kell ismerni az ifjúságpolitika ágazatokon átívelő jellegét.

A szubszidiaritás elemzése

A kihívásokra adandó válaszhoz szükséges politikai változtatásokért elsősorban a tagállamok felelősek. A szubszidiaritás elvét az elemzésre méltónak ítélt és alább bemutatott összes választási lehetőség tiszteletben tartja. A lehetőségek ezen kívül arányosak is, a közös együttműködési célkitűzések és elvek megvalósítását pedig a tagállamok és/vagy országos szint alatti szervezeteik hatáskörében hagyják.

A tagállamok együttműködésének támogatásához azonban az EU szintjén is proaktívabb szerepre van szükség. A tagállamok önálló intézkedéseivel nem lehetne olyan eredményt elérni, mint a közösségi szintű együttműködéssel többek között az ifjúság és ifjúságstratégiák láthatóságában, a közös célkitűzések meghatározásában, a kölcsönös tanulásban, a gyakorlatok és tapasztalatok cseréjében, az európai szintű adatokhoz való hozzáférésben stb.

A fiatalok jelenlegi és leendő szükségleteinek jobb figyelembevétele érdekében tehát felül kell vizsgálni az együttműködési keretet.

A közösségi kezdeményezés célkitűzései

A fenti kihívások alapján a megújított ifjúsági együttműködési keret esetében a következő célkitűzések lettek meghatározva.

Annak érdekében, hogy a következő évtizedben Európában fokozódjék a fiatalok jólléte, az általános célkitűzések a következőkre fognak irányulni: további oktatási és foglalkoztatási lehetőségek teremtése a fiatalok számára, növekvő hozzáférés a lehetőségekhez és teljes részvétel a társadalom valamennyi fiatalja számára, valamint a társadalom és a fiatalok közötti kölcsönös szolidaritás elősegítése (elsősorban integrációval, önkéntességgel és a világ többi része felé irányuló intézkedésekkel).

A javasolt európai ifjúsági együttműködési keret konkrét célkitűzései a következőket kísérlik meg fejleszteni: 1) az ifjúságot érintő kérdések transzverzális megközelítése, 2) a keret nagyobb hatékonysága és 3) az ifjúsági szervezetek és a fiatalok mozgósítása.

A működési célkitűzések a politikák közötti koordinációs mechanizmusokat, a fiatalokkal folytatott strukturált párbeszédet, az együttműködési eszközök jobb megvalósítását és a tudásalapú politikaalkotást kívánják fejleszteni.

Szakpolitikai lehetőségek

Alaposabb megfontolásra négy politikai lehetőség lett figyelembe véve A másik három mérlegelt, ám alaposabb elemzésre nem méltatott választási lehetőség: az együttműködés befejezése, egy sajátos megközelítés alkalmazása és egy sor kötelezőbb jellegű eszköz kialakítása (részletesebben lásd a 4.2. pontban). :[1]

A másik három mérlegelt, ám alaposabb elemzésre nem méltatott választási lehetőség: az együttműködés befejezése, egy sajátos megközelítés alkalmazása és egy sor kötelezőbb jellegű eszköz kialakítása (részletesebben lásd a 4.2. pontban).

- 1. választási lehetőség: a status quo megőrzése (a jelenlegi keret addig terjedne, ameddig most terjed, és ugyanazokkal az eszközökkel és célkitűzésekkel működne);

- 2. választási lehetőség: megerősített nyílt koordinációs módszer az ifjúságpolitika területén (az együttműködési eszközök megerősítése, miközben a középpontban továbbra is az aktív polgárság és néhány az ifjúság szélesebb körű figyelembevételére irányuló tevékenység áll);

- 3. választási lehetőség: továbbfejlesztett ágazatokon átívelő jellegű megközelítés (a nyílt koordinációs módszer adott eszközeinek megőrzése, ám a szakpolitikák számára erő ifjúsági dimenziójú koordinációs mechanizmus meghatározása);

- 4. választási lehetőség: globális stratégia (a nyílt koordinációs módszer és az ágazatokon átívelő megközelítés egyszerre történő fejlesztése annak érdekében, hogy ki lehessen használni a két elemben rejlő szinergiákat).

A hatások értékelése

A társadalmi, gazdasági, környezet és emberi jogi kérdésekre gyakorolt lehetséges hatások értékelésének alapján úgy tűnik, hogy az elemzett lehetőségek egyike sem járna negatív hatással. Az említett kérdéskörök tekintetében az 1. lehetőség pozitív hatásai korlátozottabbak lennének. A 3. és 4. lehetőség nagyobb társadalmi és gazdasági hatásokkal járna.

A lehetőségek összehasonlítása

A lehetőségeknek a célkitűzésekre gyakorolt hatásuk és megvalósíthatóságuk szempontjából történő összehasonlítása azt mutatja, hogy miközben valamennyi megvalósítható, a kihívások kezelése és a célkitűzések elérése szempontjából a 4. lehetőség a legkedvezőbb. Az 1. lehetőség a célkitűzések szempontjából semmit sem javítana a jelenlegi helyzeten, a 2. és a 3. lehetőség pedig csupán részleges javulást hozna.

Monitoring és értékelés

Az ifjúsági együttműködési keret végrehajtásának monitorozására és értékelésére szolgáló mechanizmus elsősorban a háromévenkénti közös időközi jelentést, illetve a meglévő mutatókból és referenciaértékekből álló eredményjelző táblázatot fogja jelenteni. A monitoringot segíteni fogja az érdekelt felek szorosabb bevonása is, a keret javítására pedig rendszeresen javaslatok fognak készülni.

[1] A másik három mérlegelt, ám alaposabb elemzésre nem méltatott választási lehetőség: az együttműködés befejezése, egy sajátos megközelítés alkalmazása és egy sor kötelezőbb jellegű eszköz kialakítása (részletesebben lásd a 4.2. pontban).

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 27.4.2009

SEC(2009) 546

DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE

che accompagna la

COMUNICAZIONE DELLA COMMISSIONE AL CONSIGLIO, AL PARLAMENTO EUROPEO, AL COMITATO ECONOMICO E SOCIALE EUROPEO E AL COMITATO DELLE REGIONI

Una strategia dell'Unione europea per investire nei giovani e conferire loro maggiori responsabilità Un metodo aperto di coordinamento rinnovato per affrontare le sfide e le prospettive della gioventù

Analisi d'impatto - Riassunto

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Riassunto dell'analisi d'impatto nella strategia dell'Unione europea per la gioventù

La presente analisi d'impatto accompagna la comunicazione sulla strategia dell'Unione europea per investire a favore della gioventù e conferire maggiore responsabilità ai giovani.

Definizione del problema

Un quadro di cooperazione europea nel settore della gioventù (d'ora in poi il "quadro di cooperazione per la gioventù") è stato elaborato nel giugno 2002 attraverso il metodo aperto di coordinamento (MAC) incentrato sulla cittadinanza attiva dei giovani. Nel 2005, questo quadro di cooperazione è stato completato dal Patto europeo per la gioventù, uno strumento della strategia di Lisbona volto a garantire l'integrazione sociale e professionale dei giovani. Esso ha consentito di elaborare progressivamente altri elementi quali le attività destinate a integrare la dimensione gioventù nelle altre politiche, gli strumenti della conoscenza, un dialogo strutturato con i giovani e l'apprendimento tra pari.

L'attuale ciclo del metodo aperto di coordinamento nel settore della gioventù giunge a termine nel 2009. Quest'anno è stato da lungo tempo identificato come un anno di valutazione e di riesame.

In tale contesto, è importante determinare le sfide che devono affrontare i giovani nel presente e nel futuro, si tratti di sfide di portata europea che li riguardano o problemi che influenzano direttamente la loro situazione.

Di fronte a queste sfide, i giovani subiscono una carenza di opportunità: sono troppo numerosi coloro che sono ancora colpiti dalla disoccupazione, dalla povertà e da un basso livello di studi. La mancanza di possibilità nei settori dell'istruzione e della formazione si accompagna anche a difficoltà sul piano sociale e civico per i giovani europei che devono anche lottare contro l'esclusione, l'emarginazione o i problemi di salute. I giovani possono inoltre essere esclusi da qualunque partecipazione alla vita sociale o escludersi essi stessi vivendo in un grande isolamento provocato dall'allentamento dei vincoli di solidarietà.

Nella sua forma attuale, il quadro di cooperazione per la gioventù non permetterebbe di affrontare tutte queste sfide, anche se l'analisi generale dei risultati si è rivelata globalmente positiva. Il quadro di cooperazione dell'Unione europea nel settore della gioventù ha ispirato la legislazione relativa alla gioventù a livello nazionale e ha aiutato gli Stati membri ad elaborare strategie nazionali. Ha rafforzato la visibilità dei giovani e delle azioni nel settore della gioventù ai livelli nazionale e comunitario. Il suo ruolo in quanto piattaforma di scambio di prassi e di dialogo è stato spesso sottolineato. Tuttavia, il quadro di valutazione non è abbastanza chiaro e coerente e non è neppure sufficientemente efficace in alcuni settori, in particolare per quanto riguarda il patto europeo per la gioventù. Il dialogo strutturato con i giovani dev'essere modificato e reso più aperto; d'altro canto, la natura trasversale delle azioni nel settore della gioventù dev'essere meglio riconosciuta ai livelli comunitario e nazionale.

Analisi della sussidiarietà

Incombe agli Stati membri la principale responsabilità per i cambiamenti di politica necessari per fronteggiare queste sfide. Tutte le opzioni individuate nel corso dell'analisi e presentate qui di seguito rispettano il principio di sussidiarietà; sono d'altro canto proporzionate e lasciano agli Stati membri e/o ai loro organismi sub-nazionali il compito di perseguire gli obiettivi e di attuare i principi comuni della cooperazione.

Occorre tuttavia che l'Unione europea si mostri più dinamica per incoraggiare gli Stati membri a cooperare. Operando da solo, uno Stato membro non potrebbe tra l'altro rafforzare la visibilità dei giovani e delle strategie a favore della gioventù, né definire obiettivi comuni, favorire l'apprendimento tra pari, lo scambio di prassi e di esperienze, l'accesso ai dati disponibili in Europa così come potrebbe fare l'Unione europea nel contesto di una cooperazione.

È quindi opportuno rivedere il quadro di coordinamento per tenere meglio conto delle esigenze attuali e future dei giovani.

Obiettivi dell'iniziativa dell'Unione europea

Tenuto conto delle sfide sopra esposte, gli obiettivi del quadro rinnovato di cooperazione per la gioventù sono i seguenti.

Al fini di aumentare il benessere dei giovani in Europa nel corso dei prossimi dieci anni, gli obiettivi generali hanno lo scopo di ampliare le possibilità offerte ai giovani nei settori dell'istruzione e dell'occupazione, migliorando il loro inserimento sociale e la loro piena partecipazione alla vita della società e sviluppando una solidarietà reciproca tra la società e i giovani (in particolare attraverso l'integrazione, il volontariato e le azioni a favore del resto del mondo).

La proposta di quadro europeo di cooperazione per la gioventù ha i seguenti obiettivi specifici: 1) elaborare un approccio trasversale delle questioni relative ai giovani, 2) migliorare l'efficacia del quadro di cooperazione e 3 ) accrescere la mobilitazione dei giovani e delle loro organizzazioni.

Gli obiettivi operativi hanno lo scopo di creare meccanismi di coordinamento tra i settori d'azione, intensificare il dialogo strutturato con i giovani, favorire una migliore attuazione degli strumenti di cooperazione, nonché l'elaborazione di politiche fondate sulla conoscenza.

Opzioni d'azione

Quattro opzioni d'azione sono state prese in considerazione per essere oggetto di un esame approfondito Sono state esaminate altre tre opzioni, che non sono state tuttavia prescelte per l'analisi approfondita: porre fine alla cooperazione, adottare un approccio specifico o elaborare un insieme di strumenti obbligatori (per maggiori dettagli si veda la parte 4.2). : [1]

Sono state esaminate altre tre opzioni, che non sono state tuttavia prescelte per l'analisi approfondita: porre fine alla cooperazione, adottare un approccio specifico o elaborare un insieme di strumenti obbligatori (per maggiori dettagli si veda la parte 4.2).

- Opzione 1: mantenere lo statu quo (il quadro attuale sarebbe ampliato conservando tuttavia la sua forma attuale e funzionerebbe pertanto nell'ambito degli stessi strumenti e obiettivi);

- Opzione 2 : rafforzare il metodo aperto di coordinamento nel settore della gioventù (consolidare gli strumenti di cooperazione pur continuando a privilegiare la cittadinanza attiva ed alcune attività destinate a integrare la dimensione gioventù nelle altre politiche);

- Opzione 3 : elaborare un approccio trasversale (conservare gli strumenti del metodo aperto di coordinamento, ma porre in essere un meccanismo di coordinamento delle azioni più fortemente incentrato sui giovani);

- Opzione 4 : elaborare una strategia globale (utilizzare simultaneamente gli strumenti del metodo aperto di coordinamento e l'approccio trasversale al fine di trarre vantaggio dagli effetti sinergici di entrambi gli elementi).

Valutazione degli impatti

Sulla base di una valutazione degli impatti qualitativi potenziali ai livelli sociale, economico, ambientale e nel settore dei diritti dell'uomo, risulta che nessuna opzione analizzata avrebbe ripercussioni negative. L'opzione 1 avrebbe un effetto più limitato sull'insieme di questi settori, mentre le opzioni 3 e 4 avrebbero un impatto maggiore ai livelli sociale ed economico.

Confronto delle opzioni

Il confronto delle opzioni in funzione del loro impatto sugli obiettivi e della loro fattibilità dimostra che, se è vero che tutte le opzioni sono realizzabili, è opportuno privilegiare l'opzione 4 che consente di rispondere alle sfide e di perseguire gli obiettivi. L'opzione 1 non recherebbe alcun miglioramento alla situazione attuale sul piano degli obiettivi, mentre le opzioni 2 e 3 genererebbero solo un miglioramento parziale.

Controllo e valutazione

I meccanismi per il controllo e la valutazione dell'attuazione del Quadro di cooperazione per la gioventù sarebbero essenzialmente costituiti da relazioni congiunte triennali sullo stato d'avanzamento, da un quadro di bordo degli indicatori esistenti e dai criteri di qualità. Sarebbe inoltre utile una maggiore partecipazione delle parti interessate alle operazioni di controllo. Sarebbero presentate regolarmente proposte di miglioramento del quadro di cooperazione.

[1] Sono state esaminate altre tre opzioni, che non sono state tuttavia prescelte per l'analisi approfondita: porre fine alla cooperazione, adottare un approccio specifico o elaborare un insieme di strumenti obbligatori (per maggiori dettagli si veda la parte 4.2).

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 27.4.2009

SEC(2009) 546

WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE

bij de

MEDEDELING VAN DE COMMISSIE AAN DE RAAD, HET EUROPEES PARLEMENT, HET EUROPEES ECONOMISCH EN SOCIAAL COMITÉ EN HET COMITÉ VAN DE REGIO'S

Een EU-strategie voor jongeren – Investeringen en empowerment Een vernieuwde open coördinatiemethode om op de uitdagingen en kansen voor jongeren in te spelen

Samenvatting van de effectbeoordeling

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Samenvatting van d e effectbeoordeling

Deze effectbeoordeling hoort bij de mededeling over een EU-strategie voor jongeren – Investeringen en empowerment.

Omschrijving van het probleem

In juni 2002 is een kader voor Europese samenwerking op het gebied van jeugdzaken vastgesteld (hierna het jeugdsamenwerkingskader genoemd) met een op het actief burgerschap van jongeren toegespitste open coördinatiemethode (OCM). Het kader werd in 2005 aangevuld door het Europees Pact voor de jeugd – een instrument om de sociale en professionele integratie van jongeren in het kader van de Lissabonstrategie te bevorderen. Ook andere elementen (bijvoorbeeld mainstreamingsactiviteiten, kennisinstrumenten, de gestructureerde dialoog met jongeren en peer learning) zijn geleidelijk binnen het kader tot ontwikkeling gebracht.

De huidige cyclus van de OCM op het gebied van jeugdzaken loopt in 2009 af en het stond reeds lang vast dat het in 2009 tijd was voor een evaluatie.

Het is in deze context belangrijk alle uitdagingen waarmee jongeren vandaag en de komende jaren worden geconfronteerd, in kaart te brengen (zowel Europawijde uitdagingen als problemen die hun situatie rechtstreeks beïnvloeden).

Als gevolg van deze problemen lijden jongeren in Europa onder een gebrek aan mogelijkheden: te veel jongeren kampen nog steeds met werkloosheid, armoede en een lage scholingsgraad. Naast dit gebrek aan onderwijs- en beroepskansen ondervinden jonge Europeanen ook moeilijkheden bij de toegang tot sociale en civiele mogelijkheden: ze kunnen worden geconfronteerd met uitsluiting, marginalisatie en gezondheidsproblemen. Ze kunnen ook worden uitgesloten of zichzelf uitsluiten van het maatschappelijk leven en als gevolg van verzwakte solidariteitsbanden in een uiterst geïsoleerde positie terechtkomen.

Het bestaande kader kon niet al deze uitdagingen aangaan, ook al is de evaluatie van de resultaten van het jeugdsamenwerkingskader over het algemeen positief. Het jeugdsamenwerkingskader van de EU heeft de aanzet gegeven tot nationale wetgeving op het gebied van jeugdzaken en veel lidstaten geholpen nationale strategieën te ontwikkelen. Het heeft jongeren en het jeugdbeleid nationaal en Europees meer zichtbaarheid verleend. Ook de rol van het samenwerkingskader als platform voor dialoog en de uitwisseling van praktijken is vaak beklemtoond. Het beoordelingskader is echter niet helder en coherent genoeg en heeft op sommige gebieden (bijvoorbeeld het Europees Pact voor de jeugd) onvoldoende resultaten opgeleverd. De gestructureerde dialoog met jongeren moet herzien en verruimd worden en het sectordoorsnijdende karakter van het jeugdbeleid moet Europees en nationaal beter worden erkend.

Analyse van subsidiariteit

De lidstaten dragen de hoofdverantwoordelijkheid voor de beleidsveranderingen die nodig zijn om op deze uitdagingen te reageren. Alle onderstaande opties die voor analyse in aanmerking komen, respecteren het subsidiariteitsbeginsel. Bovendien zijn ze evenredig en laten ze de uitvoering van de gemeenschappelijke doelstellingen en samenwerkingsbeginselen over aan de lidstaten en/of hun subnationale instanties.

De EU moet echter een proactievere rol spelen om de samenwerking tussen de lidstaten te bevorderen. Door Europees samen te werken kunnen de lidstaten op een aantal gebieden (bijvoorbeeld de zichtbaarheid van jongeren en jeugdstrategieën vergroten, de vaststelling van gemeenschappelijke doelstellingen, wederzijds leren, de uitwisseling van praktijken en ervaringen, de toegang tot Europese gegevens) meer bereiken dan wanneer ze elk afzonderlijk maatregelen nemen.

Het samenwerkingdskader moet bijgevolg worden herzien om beter met de bestaande en toekomstige behoeften van jongeren rekening te kunnen houden.

Doelstellingen van het EU-initiatief

Op basis van de bovenstaande uitdagingen worden de volgende doelstellingen vastgesteld voor een vernieuwd jeugdsamenwerkingskader.

Om het welzijn van de Europese jongeren tijdens de komende tien jaar te vergroten beogen de algemene doelstellingen meer kansen voor jongeren op het gebied van onderwijs en werkgelegenheid te creëren; de toegang van alle jongeren tot en hun volledige participatie aan het maatschappelijk leven te bevorderen; en de wederzijdse solidariteit tussen de samenleving en jongeren te bevorderen (met name via sociale inclusie, vrijwilligerswerk en activiteiten ten dienste van de rest van de wereld).

De specifieke doelstellingen van het voorgestelde Europese jeugdsamenwerkingskader beogen 1) een transversale benadering van jeugdthema's te ontwikkelen, 2) het kader doeltreffender te maken en 3) een beroep te doen op jeugdorganisaties en jongeren.

De operationele doelstellingen beogen coördinatiemechanismen tussen beleidsmaatregelen te ontwikkelen, de gestructureerde dialoog met jongeren en het gebruik van samenwerkingsinstrumenten te bevorderen en een op kennis gebaseerde beleidsvorming te stimuleren.

Beleidsopties

Vier beleidsopties zijn grondig onderzocht Drie andere opties zijn in overweging genomen maar niet grondig geanalyseerd: de samenwerking beëindigen, voor een specifieke aanpak kiezen of een reeks meer bindende instrumenten ontwikkelen (voor nadere informatie: zie 4.2). :[1]

Drie andere opties zijn in overweging genomen maar niet grondig geanalyseerd: de samenwerking beëindigen, voor een specifieke aanpak kiezen of een reeks meer bindende instrumenten ontwikkelen (voor nadere informatie: zie 4.2).

- Optie 1: status-quo (waarbij het bestaande kader met dezelfde instrumenten en doelstellingen onveranderd wordt verlengd);

- Optie 2: een versterkte open coördinatiemethode op het gebied van jeugdzaken (de samenwerkingsinstrumenten worden versterkt maar de klemtoon blijft liggen op actief burgerschap en enkele mainstreamingsactiviteiten);

- Optie 3: een uitgewerkte sectordoorsnijdende aanpak (de instrumenten van de open coördinatiemethode blijven behouden maar er wordt een coördinatiemechanisme ontwikkeld voor beleidsmaatregelen die nauw met jeugdzaken verband houden);

- Optie 4: een globale strategie (de open coördinatiemethode en de sectordoorsnijdende aanpak worden tegelijkertijd uitgewerkt om van de synergie-effecten van beide elementen te kunnen profiteren).

Effectbeoordeling

Uit een beoordeling van de potentiële kwalitatieve effecten op sociaal, economisch en milieugebied en op de mensenrechten blijkt dat geen van de geanalyseerde opties negatieve effecten zou hebben. De positieve effecten van optie 1 op al deze gebieden zouden beperkter zijn. Opties 3 en 4 zouden grotere sociale en economische effecten hebben.

Vergelijking van de opties

Uit een vergelijking van de effecten op de doelstellingen en de haalbaarheid van de verschillende opties blijkt dat alle opties haalbaar zijn maar dat optie 4 de voorkeur geniet om de uitdagingen aan te gaan en de doelstellingen te verwezenlijken. Wat de doelstellingen betreft, zou optie 1 geen verbetering in de huidige situatie brengen. De opties 2 en 3 zouden slechts tot gedeeltelijke verbeteringen leiden.

Monitoring en evaluatie

De uitvoering van het jeugdsamenwerkingskader zal voornamelijk worden gemonitord en geëvalueerd met behulp van driejaarlijkse gezamenlijke voortgangsverslagen en een dashboard van bestaande indicatoren en benchmarks. Ook een sterkere betrokkenheid van de belanghebbende partijen bij de monitoring zou de monitoring ten goede komen. Op gezette tijden zullen voorstellen ter verbetering van het kader worden gedaan.

[1] Drie andere opties zijn in overweging genomen maar niet grondig geanalyseerd: de samenwerking beëindigen, voor een specifieke aanpak kiezen of een reeks meer bindende instrumenten ontwikkelen (voor nadere informatie: zie 4.2).

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 27.4.2009

SEK(2009) 546

ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE

der ledsager

MEDDELELSE FRA KOMMISSIONEN TIL RÅDET, EUROPA-PARLAMENTET, DET EUROPÆISKE ØKONOMISKE OG SOCIALE UDVALG OG REGIONSUDVALGET

En EU-strategi for unge – investering og mobilisering En fornyet åben koordinationsmetode tilpasset udfordringer og muligheder på ungdomsområdet

Konsekvensanalyse - resumé

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Resumé af konsekvensanalysen af en EU-strategi for unge

Denne konsekvensanalyse vil ledsage meddelelsen om en EU-strategi for unge: investering og mobilisering.

Problemstillingen

Der blev i juni 2002 etableret et sæt rammer for europæisk samarbejde på ungdomsområdet (i det følgende benævnt "rammerne for samarbejde på ungdomsområdet") med en åben koordinationsmetode (ÅKM), der havde fokus på unge som aktive medborgere, og som i 2005 blev suppleret med den europæiske ungdomspagt, som er et redskab, der skal sikre unges sociale og erhvervsmæssige integration inden for rammerne af Lissabonstrategien. Andre elementer som f.eks. mainstreamingaktiviteter, vidensværktøjer samt struktureret dialog med unge og peer-læring er løbende blevet udviklet inden for rammerne.

Den nuværende cyklus for den åbne koordinationsmetode på ungdomsområdet afsluttes i 2009, som for længst er blevet udpeget som året for evaluering og revision.

I den forbindelse er det vigtigt at udpege alle de udfordringer, som unge står over for i dag og de kommende år, uanset om der er tale om udfordringer for Europa som sådan, der har betydning for dem, eller vanskeligheder, der direkte har virkninger for deres situation.

Som følge af disse udfordringer lider unge i Europa under en mangel på muligheder: for mange har stadig problemer vedrørende arbejdsløshed, fattigdom og et ringe uddannelsesniveau. I tråd med manglen på uddannelsesmæssige og erhvervsmæssige muligheder oplever de unge i Europa også vanskeligheder vedrørende social inddragelse og samfundslivet; de skal måske også kæmpe mod udstødelse eller marginalisering og sundhedsrelaterede problemer. De kan også være udstødte eller udstøde sig selv fra samfundslivet og være relativt isolerede på grund af et svagt netværk.

Disse udfordringer kunne ikke alle tages op inden for de nuværende rammer, selv om den generelle vurdering af de resultater, der er opnået inden for rammerne for samarbejde på ungdomsområdet, overordnet set har været positiv. EU's rammer for samarbejde på ungdomsområdet har givet inspiration til ungdomsrelateret lovgivning på nationalt plan og hjulpet mange medlemsstater med at udvikle nationale strategier. De har øget unges og ungdomspolitikkers synlighed på nationalt plan og EU-plan. Den rolle, som samarbejdsrammerne spiller som platform for udveksling af praksis og dialog, er også ofte blevet understreget. Rammerne for vurdering er dog ikke tilstrækkeligt klare og sammenhængende og giver ikke de ønskede resultater på visse områder som f.eks. den europæiske ungdomspagt. Den strukturerede dialog med unge skal revideres og være bredere, og ungdomspolitikkens sektoroverskridende karakter skal i højere grad anerkendes på EU-plan og nationalt plan.

Analyse af subsidiaritetsprincippet

Medlemsstaterne har hovedansvaret for de politiske ændringer, der er nødvendige for at kunne reagere på disse udfordringer. Alle de valgmuligheder, der analyseres og beskrives nedenfor er i overensstemmelse med subsidiaritetsprincippet; de er desuden i overensstemmelse med de mål, der forfølges, og gennemførelsen af de fælles målsætninger og principper for samarbejde er overladt til medlemsstaterne og/eller deres subnationale enheder.

Der er dog behov for en mere proaktiv rolle på EU-plan for at støtte medlemsstaternes samarbejde. En enkelt medlemsstat kan ikke alene opnå de samme resultater, som kan opnås gennem samarbejde på EU-plan, med hensyn til forøgelse af unges og ungdomsstrategiers synlighed, definition af fælles målsætninger, gensidig læring, udveksling af praksis og erfaringer, adgang til oplysninger vedrørende hele Europa osv.

Der er således et behov for at revidere samarbejdsrammerne for at tage bedre hensyn til unges nuværende og fremtidige behov.

Målsætninger med EU-initiativet

På grundlag af ovennævnte udfordringer er der fastsat følgende målsætninger for et sæt nye rammer for samarbejde på ungdomsområdet.

For at forbedre unge europæeres trivsel i løbet af det næste årti skal de overordnede målsætninger skabe flere muligheder for unge inden for uddannelse og beskæftigelse, øge unges adgang til og fulde deltagelse i samfundslivet og fremme gensidig solidaritet mellem samfundet og unge (navnlig gennem inddragelse, volontørarbejde og foranstaltninger, der vedrører resten af verden).

De specifikke målsætninger i forslaget til et sæt europæiske rammer for samarbejde på ungdomsområdet skal 1) udvikle en tværgående tilgang til emner, der vedrører unge, 2) etablere mere effektive rammer og 3) sikre mobilisering af ungdomsorganisationer og unge.

De operationelle målsætninger har til formål at udvikle mekanismer for koordinering af politikker, struktureret dialog med unge, bedre indførelse af samarbejdsredskaber og videnbaseret politisk beslutningstagning.

Politiske valgmuligheder

Der er blevet udvalgt fire politiske valgmuligheder, som skal undersøges nøje Tre andre valgmuligheder blev overvejet, men blev forkastet: afslutning af samarbejdet, vedtagelse af en specifik tilgang eller udvikling af et sæt mere bindende redskaber (yderligere oplysninger under pkt. 4.2). : [1]

Tre andre valgmuligheder blev overvejet, men blev forkastet: afslutning af samarbejdet, vedtagelse af en specifik tilgang eller udvikling af et sæt mere bindende redskaber (yderligere oplysninger under pkt. 4.2).

- Valgmulighed 1: Status quo (hvorved gyldighedsperioden for de nuværende rammer forlænges og skal anvendes med de samme redskaber og målsætninger).

- Valgmulighed 2: Styrkelse af den åbne koordinationsmetode på ungdomsområdet (styrkelse af samarbejdsredskaberne, mens fokus på aktivt borgerskab og nogle få mainstreamingaktiviteter bevares).

- Valgmulighed 3: Udvikling af den sektoroverskridende tilgang (den åbne koordinationsmetode bevares, men der etableres en koordinationsmetode for politikker med stor betydning for unge).

- Valgmulighed 4: En overordnet strategi (samtidig udvikling af den åbne koordinationsmetodes redskaber og den sektoroverskridende tilgang for at udnytte disse to elementers synergieffekter).

Konsekvensanalyse

På grundlag af en vurdering af de potentielle kvalitative virkninger, for så vidt angår økonomiske og miljømæssige forhold og menneskerettigheder, fremgår det, at ingen af de analyserede valgmuligheder ville have negative virkninger. Valgmulighed 1 ville i den forbindelse have mere begrænsede virkninger. Valgmuligheder 3 og 4 ville have større sociale og økonomiske virkninger.

Sammenligning af valgmuligheder

En sammenligning af valgmulighederne, for så vidt angår deres virkninger for målsætningerne og deres gennemførlighed, viser, at mens alle valgmulighederne kan gennemføres, foretrækkes valgmulighed 4, da denne valgmulighed er mest effektiv med hensyn til at tage udfordringerne op og opfylde målsætningerne. Valgmulighed 1 ville ikke forbedre den nuværende situation med hensyn til målsætningerne, mens valgmulighed 2 og 3 kun ville indebære begrænsede forbedringer.

Overvågning og evaluering

Som mekanisme for overvågning og udvikling af gennemførelsen af rammerne for samarbejde på ungdomsområdet vil der hovedsageligt blive anvendt fælles treårlige statusrapporter, en oversigt over eksisterende indikatorer og benchmarks. Yderligere inddragelse af de berørte i overvågningen ville også gøre denne mere effektiv. Der skal jævnligt fremsættes forslag til forbedring af rammerne.

[1] Tre andre valgmuligheder blev overvejet, men blev forkastet: afslutning af samarbejdet, vedtagelse af en specifik tilgang eller udvikling af et sæt mere bindende redskaber (yderligere oplysninger under pkt. 4.2).

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 27.4.2009

SEC(2009) 546

РАБОТЕН ДОКУМЕНТ НА КОМИСИЯТА

придружаващ

СЪОБЩЕНИЕ НА КОМИСИЯТА ДО СЪВЕТА, ЕВРОПЕЙСКИЯ ПАРЛАМЕНТ, ЕВРОПЕЙСКИЯ ИКОНОМИЧЕСКИ И СОЦИАЛЕН КОМИТЕТ И КОМИТЕТА НА РЕГИОНИТЕ

Стратегия на ЕС за инвестиране в младежта и за мобилизиране на нейния потенциал Обновен отворен метод на координация за справяне с предизвикателствата и възползване от възможностите, стоящи пред младежта

Обобщение на оценката на въздействието

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Обобщение на оценката на въздействието относно стратегия на ЕС за младежта

Настоящата оценка на въздействието ще придружава Съобщението относно стратегията на ЕС за инвестиране в младежта и за мобилизиране на нейния потенциал.

Формулиране на проблема

Рамката за европейското сътрудничество по въпросите на младежта (по-нататък „рамка за сътрудничество по въпросите на младежта“) беше установена през юни 2002 г. под формата на отворен метод за координация (ОМК), насочен към активната гражданска позиция на младите хора и допълнен през 2005 г. от Европейския пакт за младежта, който е инструмент, предназначен за социалната и професионалната интеграция на младите хора в рамките на Лисабонската стратегия. При спазване на рамката бяха постепенно развивани други елементи като действия по интегрирането на въпросите за младежта в други политики, инструменти с познавателна цел като структуриран диалог с младите хора и „учене един от друг“.

Настоящият цикъл на ОМК по въпросите на младежта приключва в края на 2009 г. и въпросната година отдавна бе определена като година за оценка и преразглеждане.

В такъв контекст е важно да бъдат посочени всички предизвикателства пред младите хора днес и през идващите години, независимо дали става въпрос за европейски предизвикателства, които ще им окажат въздействие, или за проблеми с пряко отношение към тяхното положение.

Поради тези предизвикателства младите хора в Европа страдат от липса на възможности: твърде голяма част са все така засегнати от безработица, бедност и ниска образованост. Свързани с тази липса на образователни и професионални възможности са и трудностите, които младите европейци срещат по отношение на достъпа до социални и граждански възможности; може да им се налага да се борят срещу изключване или маргинализация и да се справят със здравословни проблеми. Може и да са изключени или сами да се изключат от участие в обществото, и да се окажат до голяма степен изолирани поради отслабени отношения на солидарност.

Настоящата рамка не може да се справи с всички тези предизвикателства, дори и ако общата оценка на резултатите от рамката за сътрудничество по въпросите на младежта като цяло е положителна. Рамката за сътрудничество на ЕС по въпросите на младежта бе в основата на законодателство за младежта на национално равнище и бе от полза за много държави-членки при разработването на националните им стратегии. Тя допринесе и за подобряване на видимото присъствие на младите хора и политиките за младежта на национално равнище и на равнище ЕС. Често беше наблягано и на ролята на рамката за сътрудничество като платформа за обмен на практики и за диалог. Въпреки това, рамката за оценка не е напълно ясна и последователна, и не води до резултати в някои области като например Европейския пакт за младежта. Структурираният диалог с младите хора трябва да бъде ревизиран и да позволява по-широко участие, а многосекторният характер на политиката за младежта се нуждае от по-голямо признание на национално равнище и на равнище ЕС.

Анализ на субсидиарността

Основната отговорност за промените на ниво политика, които са необходими за реагиране на посочените предизвикателства, принадлежи на държавите-членки. Всички варианти, които бяха анализирани и са представени по-долу, спазват принципа на субсидиарността. Освен това те са пропорционални и предоставят изпълнението на общите цели и принципи на сътрудничеството на държавите-членки и/или поднационалните им структури.

Въпреки това обаче е необходимо да се предвиди по-активна роля за ЕС в подкрепа на сътрудничеството между държавите-членки. Самостоятелните действия на една държава-членка няма да постигнат същите резултати като едно сътрудничество на равнище ЕС за повишаването на видимостта на младежта и стратегиите за младежта, за определянето на общи цели, ученето един от друг, обмена на практики и опит, достъпа до данни от цяла Европа, и т.н.

Поради това е необходимо рамката за сътрудничество да бъде преразгледана, за да се добие по-добра представа за настоящите и бъдещите нужди на младите хора.

Цели на инициативата на ЕС

Въз основа на горните предизвикателства в обновената рамка за сътрудничество по въпросите на младежта са определени описаните по-долу цели.

За да се подобри благосъстоянието на младите хора в Европа през следващото десетилетие, общите цели ще са насочени към създаването на повече възможности за младите хора в областта на образованието и трудовата заетост, към подобряването на достъпа и пълноценното участие в обществото на всички млади хора, както и към насърчаването на взаимна солидарност между обществото и младите хора (особено чрез приобщаване, доброволчество и действия, посветени на останалия свят).

Чрез конкретните си цели предлаганата европейска рамка за сътрудничество по въпросите на младежта се стреми да постигне: 1) многосекторен подход към въпросите за младежта, 2) по-голяма ефикасност на рамката и 3) мобилизиране на младежките организации и младите хора.

Оперативните цели са насочени към разработване на механизми за координиране на политиките, структуриран диалог с младите хора, по-добро прилагане на инструментите за сътрудничество и изработване на политики, основани на знанието.

Варианти за политика

Бяха разгледани и подложени на задълбочен анализ четири варианта на политика Други три варианта бяха разгледани, но не се стигна да подлагането им на задълбочен анализ: прекратяване на сътрудничеството, възприемане на специфичен подход или разработване на набор от инструменти с по-задължаващ характер (за повече подробности вж. точка 4.2). : [1]

Други три варианта бяха разгледани, но не се стигна да подлагането им на задълбочен анализ: прекратяване на сътрудничеството, възприемане на специфичен подход или разработване на набор от инструменти с по-задължаващ характер (за повече подробности вж. точка 4.2).

- Вариант 1: запазване на съществуващото положение (при което действието на настоящата рамка ще бъде продължено без промени и по този начин ще действа със същите инструменти и цели);

- Вариант 2: засилен отворен метод на координация по въпросите на младежта (засилване на инструментите за сътрудничество със запазване на същата насоченост към активната гражданска позиция и известен брой действия за интегрирането на въпросите за младежта в други политики);

- Вариант 3: задълбочен многосекторен подход (запазване на същите инструменти на отворения метод за координация, но създаване на механизъм за координиране на политиките със сериозно младежко измерение);

- Вариант 4: глобална стратегия (едновременно развиване на инструментите на отворения метод за координация и на многосекторния подход, за да се оползотворят полезните взаимодействия и на двата компонента).

Оценка на въздействието

Въз основа на оценката на възможните ефекти от качествено естество върху социалните, икономическите и екологичните въпроси, и въпросите, свързани с човешките права, вероятно е нито един от анализираните варианти да няма отрицателно въздействие. Вариант 1 ще има по-ограничено положително въздействие върху всички тези въпроси. Варианти 3 и 4 ще имат по-голямо социално и икономическо въздействие.

Сравнение на вариантите

Сравнението на вариантите по отношение на въздействието им върху целите и тяхната осъществимост показва, че макар и всички варианти да са осъществими, трябва да бъде предпочетен вариант 4 с оглед на възможностите, които предоставя за справяне с предизвикателствата и постигане на целите. Вариант 1 няма да доведе до подобрение на настоящата ситуация по отношение на целите, а варианти 2 и 3 ще доведат само до частично подобрение.

Мониторинг и оценка

Механизмите за мониторинг и оценка на изпълнението на рамката за сътрудничество по въпросите на младежта ще се състоят главно в тригодишни съвместни доклади за напредъка, таблица със съществуващите индикатори и критерии за сравнение. За мониторинга ще допринася и по-голямото участие в него на заинтересовани страни. Редовно ще бъдат правени предложения за подобряване на рамката

[1] Други три варианта бяха разгледани, но не се стигна да подлагането им на задълбочен анализ: прекратяване на сътрудничеството, възприемане на специфичен подход или разработване на набор от инструменти с по-задължаващ характер (за повече подробности вж. точка 4.2).

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 27.4.2009

SEK(2009) 546

DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI

uzupełniający

KOMUNIKAT KOMISJI DO RADY, PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO, EUROPEJSKIEGO KOMITETU EKONOMICZNO-SPOŁECZNEGO I KOMITETU REGIONÓW

Inwestowanie w młodzież i mobilizowanie jej do działania – strategia UE na rzecz młodzieży Odnowiona otwarta metoda koordynacji na potrzeby wyzwań i możliwości stojących przed młodzieżą

Streszczenie oceny skutków

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Streszczenie oceny skutków strategii UE na rzecz młodzieży

Niniejsza ocena skutków uzupełnia komunikat Komisji „Inwestowanie w młodzież i mobilizowanie jej do działania – strategia UE na rzecz młodzieży”.

Opis problemu

W czerwcu 2002 r. ustanowiono ramy dla europejskiej współpracy w zakresie młodzieży (zwane dalej ramami współpracy w zakresie młodzieży) na podstawie otwartej metody koordynacji kładącej nacisk na aktywną postawę obywatelską młodych ludzi. W 2005 r. uzupełniono je Europejskim paktem na rzecz młodzieży − instrumentem strategii lizbońskiej poświęconym społecznej i zawodowej integracji młodych ludzi. W ramach tych stopniowo rozwijano pozostałe elementy, takie jak działania mające na celu priorytetyzację zagadnień związanych z tą problematyką, instrumenty wiedzy oraz zorganizowany dialog z młodymi ludźmi i partnerskie uczenie się.

Obecny cykl otwartej metody koordynacji w zakresie młodzieży zakończy się w 2009 r. i dlatego rok ten od dawna ma być rokiem oceny i przeglądu.

W tym kontekście istotne jest, aby określić wszystkie wyzwania stojące obecnie i mogące stać w przyszłości przed młodymi ludźmi, niezależnie od tego, czy chodzi o wyzwania o europejskim charakterze, wpływające na ich sytuację, czy o problemy dotyczące ich bezpośrednio.

W obliczu takich wyzwań młodzi ludzie w Europie cierpią z powodu braku możliwości: zbyt wielu z nich jest wciąż dotkniętych bezrobociem, ubóstwem i posiada niski poziom wykształcenia. Z brakiem możliwości edukacyjnych i zawodowych łączą się również odczuwane przez młodych Europejczyków trudności o charakterze społecznym i obywatelskim; mogą oni być narażeni na wykluczenie lub marginalizację oraz problemy związane ze zdrowiem. Mogą oni również być wykluczeni z uczestnictwa w życiu społeczeństwa – lub wykluczać się z niego samemu i odczuwać izolację z powodu osłabionych więzi solidarnościowych.

Obecne ramy nie były w stanie odpowiedzieć na wszystkie te wyzwania, nawet jeśli ogólna ocena wyników ich działania była generalnie pozytywna. Ramy współpracy UE w zakresie młodzieży zainspirowały prawodawstwo w zakresie młodzieży na szczeblu krajowym i były pomocne wielu państwom członkowskim w rozwoju krajowych strategii. Podniosło to widoczność młodzieży i polityki dotyczącej młodzieży na szczeblu krajowym i unijnym. Często podkreślano również rolę ram współpracy jako platformy wymiany praktyk oraz platformy dialogu. Ramy dotyczące oceny nie są jednak jasne ani wystarczająco spójne oraz nie przynoszą dostatecznych wyników w niektórych dziedzinach, takich jak np. Europejski pakt na rzecz młodzieży. Zorganizowany dialog z młodymi ludźmi musi zostać zweryfikowany i mieć bardziej integracyjny wymiar. Międzysektorowy charakter polityki dotyczącej młodzieży musi zdobyć większe uznanie na szczeblu UE i szczeblu krajowym.

Analiza zasady pomocniczości

Główna odpowiedzialność za zmiany polityczne konieczne, aby sprostać wymienionym wyzwaniom, spoczywa na państwach członkowskich. Wszystkie warianty strategiczne wybrane na potrzeby analizy i przedstawione poniżej przestrzegają zasady pomocniczości. Są one ponadto proporcjonalne i pozostawiają realizację wspólnych celów i zasad współpracy w rękach państw członkowskich lub jednostek na szczeblu niższym niż krajowy.

Bardziej proaktywna rola UE jest jednak niezbędna, aby wspomagać współpracę państw członkowskich. Działania podjęte przez jedno państwo członkowskie nie dałyby takiego samego rezultatu, jak współpraca na szczeblu UE, jeśli chodzi o podnoszenie widoczności młodzieży i strategii na rzecz młodzieży, definiowanie wspólnych celów, wzajemne uczenie się, wymianę praktyk i doświadczeń, dostęp do danych na poziomie europejskim itd.

Istnieje więc potrzeba zweryfikowania ram współpracy, aby lepiej uwzględnić obecne i przyszłe potrzeby młodych ludzi.

Cele działania UE

Na podstawie wyżej wymienionych wyzwań określono następujące cele odnowionych ram współpracy w zakresie młodzieży.

Aby poprawić jakość życia młodych Europejczyków w ciągu następnego dziesięciolecia cele ogólne będą skierowane na zwiększanie możliwości kształcenia i zatrudnienia dla młodych ludzi; na zwiększanie dostępu do tych możliwości oraz pełne uczestnictwo wszystkich młodych ludzi w życiu społeczeństwa oraz na wspieranie wzajemnej solidarności między społeczeństwem a młodymi ludźmi (zwłaszcza przez integrację, wolontariat i działania na rzecz reszty świata).

Szczegółowe cele proponowanych europejskich ram współpracy w zakresie młodzieży mają na celu 1) rozwijanie przekrojowego podejścia do spraw dotyczących młodzieży, 2) zwiększanie skuteczności tych ram, 3) mobilizację organizacji młodzieżowych i młodych ludzi.

Cele operacyjne mają rozwijać mechanizmy koordynacji między działaniami politycznymi i zorganizowany dialog z młodymi ludźmi oraz poprawiać realizację instrumentów współpracy i tworzenie polityki opartej na wiedzy.

Warianty strategiczne

Dogłębnie przeanalizowano cztery warianty strategiczne Trzy inne warianty były brane pod uwagę, ale nie zostały poddane głębszej analizie: zakończenie współpracy, przyjęcie szczególnego podejścia, opracowanie zestawu bardziej wiążących narzędzi (więcej szczegółów w pkt 4.2). : [1]

Trzy inne warianty były brane pod uwagę, ale nie zostały poddane głębszej analizie: zakończenie współpracy, przyjęcie szczególnego podejścia, opracowanie zestawu bardziej wiążących narzędzi (więcej szczegółów w pkt 4.2).

- Wariant 1: Utrzymanie stanu obecnego (w przypadku tego wariantu obecne ramy zostałyby poszerzone, funkcjonując z takim samym zestawem narzędzi i celów);

- Wariant 2: Wzmocniona otwarta metoda koordynacji w zakresie młodzieży (wzmocnienie narzędzi współpracy przy utrzymaniu tego samego nacisku na aktywną postawę obywatelską oraz niewielka liczba działań mających na celu priorytetyzację zagadnień związanych z tą problematyką);

- Wariant 3: Rozwinięte podejście międzysektorowe (przy zachowaniu narzędzi otwartej metody koordynacji, lecz ustanowieniu mechanizmu koordynacji działań silnie skoncentrowanych na młodzieży);

- Wariant 4: Strategia globalna (jednoczesny rozwój narzędzi otwartej metody koordynacji i podejścia międzysektorowego, tak aby wykorzystać efekt synergii obu elementów).

Ocena skutków

Na podstawie oceny potencjalnych skutków jakościowych dotyczących społeczeństwa, gospodarki, środowiska i praw człowieka, wydaje się, że żaden z analizowanych wariantów nie powinien mieć negatywnych skutków. Wariant 1 mógłby mieć bardziej ograniczony pozytywny wpływ na te kwestie. Warianty 3 i 4 miałyby silniejsze skutki społeczne i gospodarcze.

Porównanie wariantów

Porównanie wariantów w zależności od ich wpływu na cele oraz ich wykonalność wskazuje, że, choć wszystkie warianty są wykonalne, wybór wariantu 4 byłby optymalny, gdyż powinien umożliwić sprostanie wyzwaniom i osiągnięcie celów. Wariant 1 nie przyniósłby poprawy obecnej sytuacji pod względem celów, zaś warianty 2 i 3 przyniosłyby poprawę jedynie częściową.

Monitoring i ocena

Mechanizmami monitoringu i oceny realizacji ram współpracy w zakresie młodzieży mogłyby głównie stać się przygotowywane raz na trzy lata wspólne sprawozdania z realizacji oraz zintegrowane istniejące wskaźniki i poziomy odniesienia. Monitoringowi sprzyjałoby również silniejsze zaangażowanie zainteresowanych stron w jego działania. Propozycje poprawy ram współpracy czynione byłyby regularnie.

[1] Trzy inne warianty były brane pod uwagę, ale nie zostały poddane głębszej analizie: zakończenie współpracy, przyjęcie szczególnego podejścia, opracowanie zestawu bardziej wiążących narzędzi (więcej szczegółów w pkt 4.2).

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 27.4.2009

SEK(2009) 546

ARBEITSPAPIER DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN

Begleitdokument zu der MITTEILUNG DER KOMMISSION AN DAS EUROPÄISCHE PARLAMENT, DEN RAT, DEN EUROPÄISCHEN WIRTSCHAFTS- UND SOZIALAUSSCHUSS UND DEN AUSSCHUSS DER REGIONEN Eine EU Strategie für die Jugend: Investitionen und Empowerment Eine neue offene Methode der Koordinierung, um auf die Herausforderungen und Chancen einzugehen, mit denen die Jugend konfrontiert ist Zusammenfassung der Folgenabschätzung

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Zusammenfassung der Folgenabschätzung zur EU-Strategie für die Jugend

Diese Folgenabschätzung liegt der Mitteilung zur „EU-Strategie für die Jugend: Investitionen und Empowerment“ bei.

Problemstellung

Im Juni 2002 wurde ein Rahmen für die europäische Zusammenarbeit im Bereich der Jugendpolitik (im Folgenden „Rahmen für die jugendpolitische Zusammenarbeit“) mit einer offenen Methode der Koordinierung (OMK) eingerichtet, deren Schwerpunkt auf der aktiven Bürgerschaft Jugendlicher liegt. Ergänzt wurde die OMK 2005 durch den Europäischen Pakt für die Jugend, der vor dem Hintergrund der Lissabon-Strategie die soziale und berufliche Integration der Jugendlichen fördern soll. Schrittweise wurden weitere Elemente entwickelt, wie Aktivitäten zur Einbeziehung der Jugendperspektive in andere Politikbereiche, Wissenswerkzeuge, ein strukturierter Dialog mit jungen Menschen sowie das Peer-Lernen.

2009 endet der derzeitige Zyklus der OMK im Bereich der Jugendpolitik, wobei dieses Jahr seit langem für eine Bewertung und Überprüfung vorgesehen ist.

In diesem Zusammenhang ist es sehr wichtig, die Herausforderungen zu identifizieren, mit denen junge Menschen heute konfrontiert sind bzw. in den kommenden Jahren sein werden. Dabei spielt es keine Rolle, ob es sich um europaweite Problemstellungen handelt oder um Probleme, die die Lage der jungen Menschen direkt betreffen.

Diese Probleme führen zu einem Mangel an Möglichkeiten: Zu viele junge Menschen in Europa sind noch immer von Arbeitslosigkeit, Armut und einem geringen Bildungsniveau betroffen. Aufgrund der mangelnden schulischen und beruflichen Möglichkeiten ist jungen Europäern auch der Zugang zu sozialen und staatsbürgerlichen Angeboten erschwert, und sie müssen unter Umständen mit Ausgrenzung, Marginalisierung und gesundheitlichen Problemen kämpfen. Sie können auch von einer Teilhabe an der Gesellschaft ausgeschlossen werden oder grenzen sich selbst aus, was aufgrund der geschwächten solidarischen Bindungen zu Isolation führen kann.

Das derzeitige Rahmenwerk konnte nicht alle diese Probleme angehen, auch wenn im Allgemeinen die Gesamtbewertung der Ergebnisse des Rahmens für die jugendpolitische Zusammenarbeit positiv ausgefallen ist. Auf nationaler Ebene hat der europäische Kooperationsrahmen im Bereich der Jugendpolitik jugendbezogene Rechtsvorschriften inspiriert und vielen Mitgliedstaaten bei der Entwicklung von nationalen Strategien geholfen. Das Bewusstsein für Jugendfragen und Jugendpolitik wurde auf nationalem und gemeinschaftlichem Niveau geschärft. Ebenfalls häufig hervorgehoben wurde die Bedeutung des Kooperationsrahmens als Plattform für den Austausch von Verfahren und für einen Dialog. Dem Bewertungsrahmen mangelt es jedoch an Klarheit und Kohärenz, und in manchen Bereichen, wie z. B. dem Europäischen Pakt für die Jugend, erfüllt er nicht die Erwartungen. Der strukturierte Dialog mit jungen Menschen muss erneuert und ausgebaut werden. Auf gemeinschaftlicher und nationaler Ebene muss zudem der bereichsübergreifende Ansatz in der Jugendpolitik stärker anerkannt werden.

Subsidiaritätsanalyse

Bei den Mitgliedstaaten liegt die Hauptverantwortung für die politischen Veränderungen, die zur Bewältigung der oben genannten Probleme und Herausforderungen erforderlich sind. Alle für die Analyse ausgewählten und im Folgenden vorgestellten Optionen entsprechen dem Subsidiaritätsprinzip. Sie sind angemessen und überlassen die Umsetzung der gemeinsamen Zielsetzungen und Kooperationsprinzipien den Mitgliedstaaten und/oder den untergeordneten Organisationen.

Auf EU-Ebene muss jedoch verstärkt die Zusammenarbeit der Mitgliedstaaten gefördert werden. Maßnahmen eines einzelnen Mitgliedstaates können nicht zu denselben Ergebnissen wie eine Kooperation auf EU-Ebene führen, wenn es z. B. um das Bewusstsein für Jugendfragen und Jugendpolitik, die Definition gemeinsamer Zielsetzungen, wechselseitiges Lernen, den Austausch von Erfahrungen und Verfahren sowie den Zugang zu europaweiten Daten geht.

Daher ist es erforderlich, den Kooperationsrahmen zu erneuern, um den derzeitigen und zukünftigen Bedürfnissen von jungen Menschen besser gerecht zu werden.

Ziele der EU-Initiative

Auf der Grundlage der oben genannten Herausforderungen werden folgende Ziele für einen erneuerten Rahmen für die jugendpolitische Zusammenarbeit definiert.

Das Wohlergehen der jungen Menschen in Europa soll im kommenden Jahrzehnt gesteigert werden. Die übergeordneten Ziele sehen daher die Schaffung von mehr Möglichkeiten für junge Menschen in Bildung und Beruf, einen verbesserten Zugang bzw. eine umfassende Beteiligung junger Menschen an der Gesellschaft sowie die Förderung der gegenseitigen Solidarität zwischen Gesellschaft und jungen Menschen (insbesondere durch Integration, Freiwilligentätigkeiten und Engagement für den Rest der Welt) vor.

Die spezifischen Ziele des Europäischen Rahmens für Zusammenarbeit in der Jugendpolitik beinhalten 1) die Entwicklung eines übergreifenden Ansatzes für Jugendfragen, 2) eine effizientere Gestaltung des Rahmens und 3) die Mobilisierung von Jugendorganisationen und Jugendlichen.

Auf operativer Ebene sollen Mechanismen zur Koordinierung von politischen Strategien, der strukturierte Dialog mit jungen Menschen, eine bessere Umsetzung der Kooperationswerkzeuge und eine wissensgestützte Politikgestaltung entwickelt und gefördert werden.

Optionen

Für eine eingehende Untersuchung wurden vier Optionen ausgewählt Drei weitere Optionen wurden in Betracht gezogen, aber nicht für eine eingehende Analyse ausgewählt: Ende der Kooperation, Annahme eines speziellen Ansatzes oder Entwicklung einer Reihe von verbindlicheren Werkzeugen (weitere Informationen siehe 4.2). : [1]

Drei weitere Optionen wurden in Betracht gezogen, aber nicht für eine eingehende Analyse ausgewählt: Ende der Kooperation, Annahme eines speziellen Ansatzes oder Entwicklung einer Reihe von verbindlicheren Werkzeugen (weitere Informationen siehe 4.2).

- Option 1: Status quo (wobei der derzeitige Rahmen in seiner jetzigen Form ausgedehnt und demzufolge über die denselben Werkzeuge und Ziele verfügen würde);

- Option 2: eine verstärkte offene Methode der Koordinierung im Jugendbereich (Ausbau der Kooperationsinstrumente unter Beibehaltung des Schwerpunkts auf der aktiven Bürgerschaft und einigen Aktivitäten zur Einbeziehung von Jugendfragen in andere Politikbereiche);

- Option 3: ein ausgereifter bereichsübergreifender Ansatz (Beibehaltung derselben Instrumente der offenen Methode der Koordinierung unter Einrichtung von Mechanismen zur Koordinierung von politischen Strategien mit ausgeprägtem Bezug zu Jugendfragen);

- Option 4: eine globale Strategie (gleichzeitige Entwicklung von Werkzeugen der offenen Methode der Koordinierung und eines bereichsübergreifenden Ansatzes mit dem Ziel, Synergieeffekte der beiden Elemente zu nutzen).

Abschätzung der Folgen

Im Hinblick auf soziale, wirtschaftliche, umweltbezogene und menschenrechtliche Fragen wird im Rahmen der Abschätzung der potenziellen qualitativen Folgen davon ausgegangen, dass keine der analysierten Optionen negative Auswirkungen haben würde. Option 1 hätte geringere positive Wirkungen in Bezug auf die genannten Fragen. Die Optionen 3 und 4 würden sich sozial und wirtschaftlich stärker auswirken.

Vergleich der Optionen

Ein Vergleich der Optionen in Bezug auf Ziele und Machbarkeit deutet darauf hin, dass trotz einer Umsetzbarkeit aller Optionen die Option 4 im Hinblick auf ihre Eignung zur Bewältigung der Herausforderungen und zum Erreichen der Ziele zu bevorzugen ist. Option 1 würde mit Blick auf die Ziele zu keinerlei Verbesserungen bei der derzeitigen Situation führen und die Optionen 2 und 3 nur zu einer teilweisen Verbesserung.

Überwachung und Bewertung

Zur Überwachung und Bewertung der Umsetzung des Rahmens für Zusammenarbeit in der Jugendpolitik würden hauptsächlich im Dreijahresrhythmus veröffentlichte gemeinsame Fortschrittsberichte und eine Übersichtstafel der vorhandenen Indikatoren und Benchmarks verwendet. Eine stärkere Beteiligung der Interessengruppen an der Überwachung wäre ebenfalls von Nutzen. Vorschläge zur Verbesserung des Rahmens würden in regelmäßigen Abständen erfolgen.

[1] Drei weitere Optionen wurden in Betracht gezogen, aber nicht für eine eingehende Analyse ausgewählt: Ende der Kooperation, Annahme eines speziellen Ansatzes oder Entwicklung einer Reihe von verbindlicheren Werkzeugen (weitere Informationen siehe 4.2).

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 2009.4.27

SEK(2009) 546

KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS

Prie komunikato pridedamas dokumentas

KOMISIJOS KOMUNIKATAS TARYBAI, EUROPOS PARLAMENTUI, EUROPOS EKONOMIKOS IR SOCIALINIŲ REIKALŲ KOMITETUI IR REGIONŲ KOMITETUI

ES jaunimo strategija. Investicijos ir galimybių suteikimas Atnaujintas atvirasis koordinavimo metodas, taikomas sprendžiant jaunimo problemas ir suteikiant jiems daugiau galimybių

Poveikio vertinimo santrauka

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

ES jaunimo strategijos poveikio vertinimo santrauka

Ši poveikio vertinimo ataskaita bus pridėta prie komunikato „ES jaunimo strategija. Investicijos ir galimybių suteikimas“.

Problema

Europos bendradarbiavimo jaunimo reikalų srityje sistema (toliau – bendradarbiavimo jaunimo reikalų srityje sistema) nustatyta 2002 m. birželio mėn. Numatyta taikyti atvirąjį koordinavimo metodą ir daugiausiai dėmesio skirti aktyviai pilietinei jaunimo veiklai. Šią sistemą papildė pagal Lisabonos strategiją sudarytas 2005 m. Europos jaunimo paktas – priemonė, skirta jaunimo socialinei ir profesinei integracijai. Palaipsniui imta plėtoti ir kitus aspektus, kaip antai konkretūs integracijos veiksmai, žinių priemonės ir struktūrizuotas dialogas su jaunimu bei tarpusavio mokymasis.

Dabartinis atvirojo koordinavimo metodo taikymo etapas baigsis 2009 m., todėl jau seniai nuspręsta šiais metais atlikti vertinimą ir peržiūrą.

Atsižvelgiant į šias aplinkybes, svarbu nustatyti visas problemas, su kuriomis jaunimas susiduria dabar ir susidurs ateityje, nepriklausomai nuo to, ar tai Europos masto problemos, darančios poveikį jaunimui, ar problemos, su kuriomis jaunimas susiduria konkrečioje situacijoje.

Dėl šių problemų ribojamos Europos jaunimo galimybės: per daug jaunuolių neturi darbo, patiria skurdą arba gauna menką išsilavinimą. Dėl menkų švietimo ir profesinių galimybių Europos jaunimas taip pat patiria sunkumų siekdamas pasinaudoti socialinėmis ir pilietinėmis galimybėmis; jam tenka kovoti su atskirtimi ir spręsti su sveikata susijusias problemas. Jaunuoliai taip pat gali būti atskirti arba patys nedalyvauti visuomenės gyvenime ir dėl susilpnėjusių ryšių pasijusti izoliuotais.

Pagal dabartinę bendradarbiavimo jaunimo reikalų srityje sistemą neįmanoma išspręsti šių problemų, nepaisant to, kad šios sistemos vertinimo rezultatai buvo iš esmės teigiami. Atsižvelgdamos į ES bendradarbiavimo jaunimo reikalų srityje sistemą, daugelis valstybių narių priėmė su jaunimu susijusius nacionalinius įstatymus ir parengė nacionalines strategijas. Tai padėjo skleisti informaciją apie jaunimą ir jaunimo politiką nacionaliniu ir ES lygmeniu. Dažnai pabrėžta, kad taikant bendradarbiavimo sistemą buvo sudarytos sąlygos dalytis patirtimi ir bendrauti. Tačiau vertinimo sistema yra nepakankamai aiški ir nuosekli, o jos poveikis kai kuriose srityse, kaip antai įgyvendinant Europos jaunimo paktą, nepakankamas. Struktūrizuotas dialogas su jaunimu turi būti persvarstytas, į jį reikia įtraukti daugiau dalyvių, o ES ir nacionaliniu lygmeniu turėtų būti labiau pripažinta, kad jaunimo politika yra svarbi daugelyje politikos sričių.

Subsidiarumo analizė

Valstybėms narėms tenka pagrindinė atsakomybė už politikos pokyčius, siekiant išspręsti šias problemas. Toliau pateikti analizės variantai atitinka subsidiarumo principą; be to, jie yra proporcingi ir leidžia valstybėms narėms ir (arba) jų žemesnio lygio valdžios institucijoms siekti bendrų tikslų ir laikytis bendradarbiavimo principų.

Tačiau būtina imtis aktyvesnių veiksmų ES lygmeniu siekiant sustiprinti valstybių narių bendradarbiavimą. Kai kuriose srityse (kaip antai sprendžiant jaunimo problemas ir įgyvendinant jaunimo strategijas, nustatant bendrus tikslus, mokantis vieniems iš kitų, keičiantis patirtimi, suteikiant prieigą prie europinių duomenų bazių) pavienių valstybių narių veikla duotų prastesnių rezultatų nei ES masto bendradarbiavimas.

Todėl siekiant geriau atsižvelgti į dabartinius ir būsimus jaunimo poreikius reikia persvarstyti bendradarbiavimo sistemą.

ES iniciatyvos tikslai

Atsižvelgiant į minėtas problemas, buvo nustatyta naujų atnaujintos jaunimo bendradarbiavimo sistemos tikslų.

Siekiant ateinantį dešimtmetį padidinti Europos jaunimo gerovę, pagrindiniai tikslai bus susiję su didesnių švietimo ir užimtumo galimybių jaunimui užtikrinimu, jaunimo įtraukimu ir dalyvavimo visuomenėje skatinimu bei abipusio visuomenės ir jaunimo solidarumo (ypač įtraukties, savanoriškos veiklos ir su kitomis pasaulio šalimis susijusios veiklos) skatinimu.

Siūlomos Europos jaunimo bendradarbiavimo sistemos konkrečiais tikslais siekiama: 1) jaunimo klausimus integruoti į įvairių sričių politiką; 2) didinti sistemos veiksmingumą ir 3) geriau sutelkti jaunimo organizacijas ir jaunimą.

Veiklos tikslai – plėtoti politikos sričių koordinavimo mechanizmus, taikyti struktūrizuotą dialogą su jaunimu, geriau įgyvendinti bendradarbiavimo priemones ir žiniomis pagrįstą politikos formavimą.

Politikos galimybės

Svarstytos keturios politikos galimybės, kurios bus nagrinėjamos išsamiau Kitos trys galimybės buvo svarstytos, bet nebus nagrinėjamos išsamiau: bendradarbiavimo nutraukimas, specialaus požiūrio nustatymas arba privalomų priemonių nustatymas (žr. 4.2). : [1]

Kitos trys galimybės buvo svarstytos, bet nebus nagrinėjamos išsamiau: bendradarbiavimo nutraukimas, specialaus požiūrio nustatymas arba privalomų priemonių nustatymas (žr. 4.2).

-1 galimybė. Esamos padėties išlaikymas (būtų išplečiama dabartinė sistema, todėl būtų taikomi tokios pačios priemonės ir tikslai);

-2 galimybė. Sustiprintas atvirasis koordinavimo metodas (sustiprintos bendradarbiavimo priemonės, drauge akcentuojant aktyvaus dalyvavimo pilietinėje veikloje ir integravimo veiklos svarbą);

-3 galimybė. Plėtojamas tarpsektorinis požiūris (išlaikant tas pačias atvirojo koordinavimo metodo priemones, bet nustatant labiausiai su jaunimu susijusių politikos sričių koordinavimo mechanizmą);

-4 galimybė. Globalinė strategija (taikant atvirojo koordinavimo metodo priemones kartu plėtoti ir tarpsektorinį požiūrį, siekiant pasinaudoti abiejų elementų sinergija).

Poveikio vertinimas

Remiantis galimo kokybinio poveikio, susijusio su socialiniais, ekonominiais, aplinkos ir žmogaus teisių klausimais, vertinimu nustatyta, kad nei viena iš nagrinėtų galimybių neturėtų neigiamo poveikio. Pasirinkus pirmąją galimybę, teigiamas poveikis, susijęs su minėtais klausimais, būtų mažesnis. 3 ir 4 galimybių socialinis ir ekonominis poveikis būtų didesnis.

Galimybių palyginimas

Palyginus galimybes pagal tai, kaip jos padėtų siekti tikslų ir pagal jų įgyvendinamumą, nustatyta, kad galima įgyvendinti visas galimybes, bet 4 galimybė yra parankesnė siekiant geriau išspręsti problemas ir pasiekti tikslus. Pasirinkus 1 galimybę dabartinė padėtis nepagerėtų (vertinant pagal tikslus), o 2 ir 3 galimybės padėtį pagerintų tik iš dalies.

Stebėsena ir vertinimas

Numatyti jaunimo bendradarbiavimo sistemos įgyvendinimo stebėsenos ir vertinimo mechanizmai – kas trejus metus rengiamos bendros pažangos ataskaitos, rodiklių ir lyginamųjų standartų suvestinė. Stebėsena būtų veiksmingesnė, jei suinteresuotosios šalys aktyviau dalyvautų ją atliekant. Sistemos tobulinimo pasiūlymai būtų teikiami reguliariai.

[1] Kitos trys galimybės buvo svarstytos, bet nebus nagrinėjamos išsamiau: bendradarbiavimo nutraukimas, specialaus požiūrio nustatymas arba privalomų priemonių nustatymas (žr. 4.2).

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 27.4.2009

SEC(2009) 546

KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS

Pavaddokuments

KOMISIJAS PAZIŅOJUMS PADOMEI, EIROPAS PARLAMENTAM, EIROPAS EKONOMIKAS UN SOCIĀLO LIETU KOMITEJAI UN REĢIONU KOMITEJAI

ES jaunatnes stratēģija – ieguldīt jaunatnē, iesaistīt jauniešus Atjaunināta atvērtās koordinācijas metode, kā risināt jauniešu problēmas un tiem pavērt jaunas iespējas

Ietekmes novērtējuma kopsavilkums

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Ietekmes novērtējuma kopsavilkums attiecībā un ES jaunatnes stratēģiju

Šo ietekmes novērtējumu pievienos paziņojumam “ES jaunatnes stratēģija – ieguldīt jaunatnē, iesaistīt jauniešus”.

Problēmas formulējums

Eiropas sadarbības sistēmu jaunatnes jomā (jaunatnes sadarbības sistēma) izveidoja 2002. gada jūnijā ar atvērtās koordinācijas metodi (AKM), kas vērsta uz jauniešu aktīvu pilsoniskumu, un 2005. gadā to papildināja ar Eiropas Jaunatnes paktu – instrumentu, kas veltīts jauniešu sociālai un profesionālai integrācijai atbilstoši Lisabonas stratēģijai. Sistēmā pakāpeniski izstrādāti arī citi elementi, piemēram, darbību iekļaušana citās jomās, zināšanu rīki, kā arī strukturēts dialogs ar jauniešiem un savstarpēja mācīšanās.

Pašreizējais jaunatnes AKM cikls beigsies 2009. gadā, un šis gads jau sen uzskatīts par vērtēšanas un pārskatīšanas gadu.

Saistībā ar šo ir svarīgi noteikt visas problēmas, ar kurām jaunieši saskaras patlaban un saskarsies tuvāko gadu laikā, vai tās būtu Eiropas mēroga problēmas, kuras ietekmē jauniešus, vai problēmas, kas tieši skar jauniešu situāciju.

Šo problēmu iespaidā Eiropas jauniešiem trūkst iespēju: pārāk daudzus joprojām skar bezdarbs, nabadzība un zems izglītības līmenis. Saistībā ar šo izglītības un profesionālo iespēju trūkumu Eiropas jauniešiem rodas grūtības piekļūt sociālām iespējām un iespējām sabiedrībā; tiem var nākties cīnīties ar atstumtību vai marģinalizāciju un ar veselību saistītām problēmām. Tie var būt arī nošķirti vai nošķirt paši sevi no līdzdalības sabiedrībā un nokļūt visai izolētā situācijā vājākas solidaritātes dēļ.

Pašreizējā sistēma nevarēja atrisināt visas šīs problēmas, lai gan jaunatnes sadarbības sistēmas rezultātu vērtējums kopumā bija labvēlīgs. ES sadarbības sistēma jaunatnes jomā ir iedvesmojusi valsts līmeņa tiesību aktus jaunatnes jomā un palīdzējusi daudzām dalībvalstīm izstrādāt valsts stratēģijas. Tā vērsusi uzmanību uz jaunatnes un jaunatnes politikas jautājumiem valsts un ES mērogā. Bieži uzsvērta arī sadarbības sistēmas kā prakses apmaiņas un dialoga platformas nozīme. Tomēr vērtēšanas sistēma nav pietiekami saskaņota un skaidra, un dažās jomās nav gūti pietiekami labi rezultāti, piemēram, saistībā ar Eiropas jaunatnes paktu. Strukturētais dialogs ar jauniešiem ir jāpārskata un jāpaplašina, un ES un valsts līmenī lielākā mērā jāatzīst jaunatnes politikas starpnozaru aspekts.

Subsidiaritātes analīze

Galvenā atbildība par pārmaiņām politikā, kas vajadzīgas, lai risinātu minētās problēmas, ir dalībvalstīm. Visās analīzē izmantotajās un zemāk izklāstītajās iespējās ievērots subsidiaritātes princips; turklāt tās ir proporcionālas, un kopīgo mērķu un sadarbības principu īstenošana paliek dalībvalstu un/vai to pakārtoto struktūru ziņā.

Tomēr vajadzīga aktīvāka darbība ES līmenī, lai atbalstītu dalībvalstu sadarbību. Dalībvalstu darbība vien nesniegtu tos pašus rezultātus, ko var panākt ar ES sadarbību, lai plaši informētu par jauniešiem un jaunatnes stratēģijām, noteiktu kopīgos mērķus, kopīgi mācītos, apmainītos ar praksi un pieredzi, piekļūtu Eiropas mēroga datiem utt.

Tāpēc ir jāpārskata sadarbības sistēma, lai labāk ņemtu vērā jauniešu pašreizējās un nākotnes vajadzības.

ES iniciatīvai izvirzītie uzdevumi

Pamatojoties uz iepriekšminētajām problēmām, atjauninātajā jaunatnes sadarbības sistēmā noteikti šādi uzdevumi.

Lai nākamās desmitgades laikā uzlabotu Eiropas jauniešu labklājību, vispārīgie uzdevumi būs vērsti uz to, lai jauniešiem pavērtu vairāk izglītības un nodarbinātības iespēju; lai uzlabotu jauniešu iespējas pilnībā līdzdarboties sabiedrībā un piekļūt tai un lai veidotu savstarpēju solidaritāti starp sabiedrību un jauniešiem (īpaši ar integrācijas, brīvprātīgā darba un uz pārējo pasauli vērstu darbību starpniecību).

Ierosinātās Eiropas sadarbības sistēmas jaunatnes jomā konkrēti uzdevumi paredzēti, lai 1) izstrādātu transversālu pieeju ar jaunatni saistītiem jautājumiem, 2) panāktu lielāku sistēmas efektivitāti, 3) lielākā mērā iesaistītu jauniešu organizācijas un jauniešus.

Darbības mērķi vērsti uz to, lai pilnveidotu koordinācijas mehānismus starp politikas jomām, strukturēto dialogu ar jauniešiem, labāk īstenotu sadarbības rīkus un uzlabotu uz zināšanām balstītu politikas veidošanu.

Politisko risinājumu varianti

Tuvāk izskatīti četri politisko risinājumu varianti Tika apskatīti vēl trīs varianti, kurus nepaturēja sīkākai izpētei: sadarbības pārtraukšana, konkrētas pieejas pieņemšana un saistošāku rīku kopuma izstrāde (sīkāku informāciju skatīt 4.2. punktā). . [1]

Tika apskatīti vēl trīs varianti, kurus nepaturēja sīkākai izpētei: sadarbības pārtraukšana, konkrētas pieejas pieņemšana un saistošāku rīku kopuma izstrāde (sīkāku informāciju skatīt 4.2. punktā).

– 1. risinājums. Status quo (tas nozīmē, ka pašreizējās sistēmas piemērošanas termiņš tiktu pagarināts bez izmaiņām, un tā darbotos ar tiem pašiem rīkiem un mērķiem).

– 2. risinājums. Pastiprināta atvērtā koordinācijas metode jaunatnes jomā (sadarbības instrumentu stiprināšana, vienlaikus turpinot pievērst nemainīgu uzmanību aktīvam pilsoniskumam un dažām darbībām saistībā ar citām politikas jomām).

– 3. risinājums. Pilnveidota starpnozaru pieeja (paturot tos pašus atvērtās koordinācijas metodes instrumentus, taču izveidojot arī politikas jomu koordinēšanas mehānismus ar spēcīgu jaunatnes dimensiju).

– 4. risinājums. Visaptveroša stratēģija (pilnveidojot tos pašus atvērtās koordinācijas metodes rīkus un starpnozaru pieeju, lai izmantotu abu elementu radītās sinerģijas priekšrocības).

Ietekmes novērtējums

Novērtējot iespējamo kvalitatīvo ietekmi uz sociāliem, ekonomiskiem, vides un cilvēktiesību jautājumiem, secināts, ka nevienam no analizētajiem risinājumiem nebūtu negatīvas ietekmes. 1. risinājuma labvēlīgā ietekme uz minētajiem jautājumiem nebūtu tik liela. 3. un 4. risinājumam būtu lielāka sociāla un ekonomiska ietekme.

Risinājumu salīdzinājums

Salīdzinot risinājumus attiecībā uz to ietekmi uz uzdevumiem un īstenojamību, secināts, ka visi risinājumi ir īstenojami, taču priekšroka dodama 4. risinājumam saistībā ar tajā paredzētajām iespējām atrisināt problēmas un sasniegt mērķus. Piemērojot 1. risinājumu, pašreizējā situācija attiecībā uz uzdevumiem neuzlabotos, bet, piemērojot 2. un 3. risinājumu, uzlabojumi būtu tikai daļēji.

Uzraudzība un vērtēšana

Jaunatnes sadarbības sistēmas īstenošanas uzraudzības un vērtēšanas mehānismiem būtu lielākoties jābūt trīsgadīgiem kopīgiem progresa ziņojumiem, shēmām ar esošiem rādītājiem un kritērijiem. Turklāt ieinteresēto personu aktīvāka iesaistīšanās uzraudzībā uzlabotu uzraudzību. Regulāri jāsniedz priekšlikumi par to, kā uzlabot sistēmu.

[1] Tika apskatīti vēl trīs varianti, kurus nepaturēja sīkākai izpētei: sadarbības pārtraukšana, konkrētas pieejas pieņemšana un saistošāku rīku kopuma izstrāde (sīkāku informāciju skatīt 4.2. punktā).

MT

(...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussel 27.4.2009

SEG(2009) 546

DOKUMENT TA’ ĦIDMA TAL-PERSUNAL TAL-KUMMISSJONI

Li jakkumpanja

L-KOMUNIKAZZJONI MILL-KUMMISSJONI LILL-KUNSILL, LILL-PARLAMENT EWROPEW, LILL-KUMITAT EKONOMIKU U SOĊJALI EWROPEW U LlLL-KUMITAT TAR-REĠJUNI

Strateġija tal-UE għaż-Żgħażagħ – Investiment u Responsabbilizzazzjoni Metodu miftuħ u mġedded ta’ koordinazzjoni biex jindirizza l-isfidi u l-opportunitajiet għaż-żgħażagħ

Sommarju Eżekuttiv tal-Istima tal-Impatt

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Sommarju Eżekuttiv tal-Istima tal-Impatt dwar Strateġija għaż-Żgħażagħ tal-UE

Din l-istima tal-impatt se takkumpanja l-Komunikazzjoni dwar Strateġija għaż-Żgħażagħ tal-UE: Investiment u Responsabbilizzazzjoni.

Definizzjoni tal-problema

F’Ġunju 2002 ġie stabbilit qafas għal kooperazzjoni Ewropea fil-qasam taż-żgħażagħ (minn hawn ’il quddiem il-Qafas ta’ Kooperazzjoni bejn iż-Żgħażagħ) b’metodu miftuħ ta’ koordinazzjoni (MMK) iffokat fuq iċ-ċittadinanza attiva taż-żgħażagħ, u kkomplementat fl-2005 bil-Patt Ewropew għaż-Żgħażagħ – strument iddedikat għall-integrazzjoni soċjali u vokazzjonali taż-żgħażagħ fi ħdan l-istrateġija ta’ Liżbona. Elementi oħra bħal attivitajiet ta’ integrazzjoni, għodod ta’ għarfien kif ukoll djalogu strutturat maż-żgħażagħ u tagħlim bejn il-pari ġew żviluppati progressivament fi ħdan il-qafas.

Iċ-ċiklu attwali tal-MMK fil-qasam taż-żgħażagħ qed joqrob lejn tmiemu fl-2009, u din is-sena ġiet identifikata, sa minn żmien ilu, bħala s-sena għall-valutazzjoni u r-reviżjoni.

F’dan il-kuntest, huwa importanti li jiġu identifikati l-isfidi kollha li jħabbtu wiċċhom magħhom iż-żgħażagħ illum u fis-snin li ġejjin, kemm jekk huma sfidi fuq firxa Ewropea li jkollhom impatt fuqhom kif ukoll problemi li jolqtu direttament is-sitwazzjoni tagħhom.

B’riżultat ta’ dawn l-isfidi, iż-żgħażagħ fl-Ewropa jbatu minn nuqqas ta’ opportunitajiet: huma wisq dawk li għadhom milquta mill-qgħad, faqar u livelli baxxi ta’ edukazzjoni. B’rabta ma’ dan in-nuqqas ta’ opportunitajiet edukattivi u professjonali, iż-żgħażagħ Ewropej jesperjenzaw ukoll diffikultajiet ta’ aċċess għal opportunitajiet soċjali u ċiviċi; jista’ jkun li jkollhom jiġġieldu kontra l-esklużjoni jew l-emarġinazzjoni kif ukoll problemi relatati mas-saħħa. Dawn jistgħu wkoll jiġu esklużi jew jeskludu lilhom infushom milli jipparteċipaw fis-soċjetà, u jsibu lilhom infushom pjuttost iżolati minħabba rabtiet dgħajfa ta’ solidarjetà.

Il-qafas attwali ma setax jindirizza dawn l-isfidi kollha, anki jekk l-evalwazzjoni globali tar-riżultati tal-Qafas ta’ Kooperazzjoni bejn iż-Żgħażagħ kien globalment pożittiv. Il-qafas ta’ kooperazzjoni tal-UE fil-qasam taż-żgħażagħ ispira l-leġiżlazzjoni relatata maż-żgħażagħ fil-livell nazzjonali u għen lil bosta Stati Membri jiżviluppaw strateġiji nazzjonali. Dan żied il-viżibilità taż-żgħażagħ u tal-politiki taż-żgħażagħ fil-livell nazzjonali u tal-UE. Ir-rwol tal-qafas ta’ kooperazzjoni bħala pjattaforma għall-iskambju tal-prassi u għad-djalogu ġie wkoll enfasizzat ta’ spiss. Madankollu, il-qafas ta’ evalwazzjoni mhuwiex ċar u koerenti biżżejjed, u mhux qed iwettaq biżżejjed f’ċerti oqsma, bħall-Patt Ewropew għaż-Żgħażagħ. Jeħtieġ li d-djalogu strutturat maż-żgħażagħ jiġi rivedut u jkun aktar inklussiv, u n-natura intersettorjali tal-politika għaż-żgħażagħ teħtieġ aktar rikonoxximent fil-livell nazzjonali u f’dak tal-UE.

Analiżi tas-sussidjarjetà

L-Istati Membri għandhom ir-responsabbiltà ewlenija għall-bidliet fil-politika meħtieġa biex iwieġbu għal dawn l-isfidi. L-għażliet kollha miżmuma għall-analiżi u ppreżentati hawn taħt jirrispettaw il-prinċipju ta’ sussidjarjetà; barra minn hekk, huma proporzjonali u jħallu l-implimentazzjoni tal-għanijiet u l-prinċipji komuni għall-kooperazzjoni f’idejn l-Istati Membri u/jew l-entitajiet sottonazzjonali tagħhom.

Madankollu, jinħtieġ rwol aktar proattiv fil-livell tal-UE biex tiġi sostnuta l-kooperazzjoni bejn l-Istati Membri. Azzjoni minn Stat Membru waħdu ma tiksibx l-istess riżultati bħall-kooperazzjoni tal-UE fir-rigward taż-żieda tal-viżibilità taż-Żgħażagħ u tal-istrateġiji taż-żgħażagħ, id-definizzjoni tal-għanijiet komuni, it-tagħlim reċiproku, l-iskambju ta’ prassi u esperjenza, l-aċċess għal dejta mifruxa mal-UE kollha, eċċ.

Għaldaqstant, jeħtieġ li jkun rivedut il-qafas ta’ kooperazzjoni biex jitqiesu aħjar il-ħtiġijiet attwali u futuri taż-żgħażagħ.

L-għanijiet tal-inizjattiva tal-UE

Fuq il-bażi tal-isfidi msemmija hawn fuq, l-għanijiet li ġejjin huma definiti għal Qafas imġedded ta’ Kooperazzjoni bejn iż-Żgħażagħ.

Biex jissaħħaħ il-benessri taż-żgħażagħ fl-Ewropa matul l-għaxar snin li ġejjin, l-għanijiet ġenerali se jimmiraw li joħolqu aktar opportunitajiet għaż-żgħażagħ fl-edukazzjoni u l-impjiegi; li jżidu l-aċċess u l-parteċipazzjoni sħiħa taż-żgħażagħ kollha fis-soċjetà; u li jrawmu solidarjetà reċiproka bejn is-soċjetà u ż-żgħażagħ (b’mod partikolari permezz ta’ inklużjoni, volontarjat u azzjonijiet iddedikati għall-bqija tad-dinja).

L-għanijiet speċifiċi tal-Qafas Ewropew ta’ Kooperazzjoni bejn iż-Żgħażagħ li ġie propost ifittxu li jiżviluppaw 1) approċċ trasversali ta’ kwistjonijiet li jikkonċernaw iż-żgħażagħ, 2) aktar effiċjenza tal-qafas u 3) mobilizzazzjoni taż-żgħażagħ u tal-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ.

L-għanijiet operattivi jimmiraw li jiżviluppaw mekkaniżmi ta’ koordinazzjoni bejn il-politiki, djalogu strutturat maż-żgħażagħ, implimentazzjoni aħjar ta’ għodod ta’ kooperazzjoni u tfassil ta’ politika msejjes fuq l-għerf.

Għażliet ta’ politika

Erba’ għażliet ta’ politika ġew eżaminati fil-fond Tliet għażliet oħra ġew ikkunsidrati iżda ma nżammux għal analiżi fil-fond: it-tmiem tal-kooperazzjoni, l-adozzjoni ta’ approċċ speċifiku, jew l-iżvilupp ta’ sett ta’ għodod aktar vinkolanti (sib aktar dettalji fil-punt 4.2). : [1]

Tliet għażliet oħra ġew ikkunsidrati iżda ma nżammux għal analiżi fil-fond: it-tmiem tal-kooperazzjoni, l-adozzjoni ta’ approċċ speċifiku, jew l-iżvilupp ta’ sett ta’ għodod aktar vinkolanti (sib aktar dettalji fil-punt 4.2).

- Għażla 1: status quo (li skontha l-qafas attwali jiġi estiż kif inhu, u għalhekk ikun jiffunzjona bl-istess għodod u għanijiet);

- Għażla 2: it-tisħiħ tal-metodu miftuħ ta’ koordinazzjoni bejn iż-Żgħażagħ (li jsaħħaħ l-istrumenti ta’ kooperazzjoni filwaqt li jżomm l-istess enfasi fuq iċ-ċittadinanza attiva kif ukoll ftit attivitajiet ta’ integrazzjoni);

- Għażla 3: l-iżvilupp ta’ approċċ intersettorjali (li jżomm l-istess strumenti tal-metodu miftuħ ta’ koordinazzjoni, iżda li jwaqqaf mekkaniżmu ta’ koordinazzjoni għal politiki b’dimensjoni qawwija taż-żgħażagħ);

- Għażla 4: strateġija globali (l-iżvilupp fl-istess waqt tal-metodu miftuħ ta’ għodod ta’ koordinazzjoni u tal-approċċ intersettorjali, biex jittieħed vantaġġ mill-effetti ta’ sinerġija taż-żewġ elementi).

Evalwazzjoni tal-impatti

Fuq il-bażi ta’ evalwazzjoni tal-impatti kwalitattivi potenzjali fir-rigward ta’ kwistjonijiet soċjali, ekonomiċi, ambjentali u tad-drittijiet tal-bniedem, jidher li l-ebda waħda mill-għażliet analizzati ma jkollha impatt negattiv. L-għażla 1 ikollha impatt pożittiv aktar limitat fir-rigward ta’ dawn il-kwistjonijiet. L-għażliet 3 u 4 ikollhom impatti soċjali u ekonomiċi akbar.

Tqabbil tal-għażliet

It-tqabbil tal-għażliet fir-rigward tal-impatt tagħhom fuq l-għanijiet u l-fattibilità jindika li filwaqt li l-għażliet kollha huma fattibbli, l-għażla 4 għandha tkun preferuta f’termini tal-abilità tagħha li tindirizza l-isfidi u li tikseb l-għanijiet. L-għażla 1 ma ġġib magħha l-ebda titjib għall-qagħda attwali fir-rigward tal-għanijiet, filwaqt li l-għażliet 2 u 3 iġibu magħhom biss titjib parzjali.

Monitoraġġ u valutazzjoni

Il-mekkaniżmi biex jimmonitorjaw u jivvalutaw l-implimentazzjoni tal-Qafas ta’ Kooperazzjoni bejn iż-Żgħażagħ ikunu prinċipalment rapporti konġunti ta’ progress kull tliet snin, sett ta’ indikaturi u punti ta’ referenza. Involviment aktar qawwi tal-partijiet interessati fil-monitoraġġ ikun jikkontribwixxi wkoll għall-monitoraġġ. Il-proposti għal titjib tal-qafas isiru fuq bażi regolari.

[1] Tliet għażliet oħra ġew ikkunsidrati iżda ma nżammux għal analiżi fil-fond: it-tmiem tal-kooperazzjoni, l-adozzjoni ta’ approċċ speċifiku, jew l-iżvilupp ta’ sett ta’ għodod aktar vinkolanti (sib aktar dettalji fil-punt 4.2).

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

Brusel, 27.4.2009

SEK(2009) 546

PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE

Sprievodný dokument

K OZNÁMENIU KOMISIE RADE, EURÓPSKEMU PARLAMENTU, EURÓPSKEMU HOSPODÁRSKEMU A SOCIÁLNEMU VÝBORU A VÝBORU REGIÓNOV

Stratégia EÚ pre mládež – investovanie do mládeže a posilnenie jej postavenia Obnovená otvorená metóda koordinácie prístupu k výzvam a príležitostiam mládeže

Zhrnutie hodnotenia vplyvu

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Zhrnutie hodnotenia vplyvu stratégie EÚ pre mládež

Hodnotenie vplyvu sprevádza oznámenie o stratégii EÚ pre mládež: Investovanie do mládeže a posilnenie jej postavenia.

Vymedzenie problému

Rámec pre európsku spoluprácu v oblasti mládeže (ďalej len rámec pre spoluprácu mládeže) bol ustanovený v júni 2002 s otvorenou metódou koordinácie (OMK), ktorá sa zamerala na aktívne občianstvo mladých ľudí. V roku 2005 bol rámec spolupráce doplnený Európskym paktom pre mládež – nástrojom venovaným sociálnemu a profesijnému začleneniu mladých ľudí v rámci lisabonskej stratégie. V rámci spolupráce sa postupne rozvíjali iné prvky ako aktivity začlenenia rozmeru mládeže do iných politík, nástroje na získavanie lepších vedomostí, ako aj štruktúrovaný dialóg s mladými ľuďmi a partnerská výmena.

Súčasný cyklus otvorenej metódy koordinácie pre mládež sa skončí v roku 2009, pričom tento rok bol už dávno určený za rok hodnotenia a preskúmania.

V tomto kontexte je dôležité identifikovať všetky výzvy, ktorým mladí ľudia čelia dnes a budú čeliť v nasledujúcich rokoch, či už sú to výzvy celoeurópskeho charakteru alebo problémy, ktoré priamo ovplyvňujú ich situáciu.

V dôsledku týchto výziev majú mladí ľudia v Európe nedostatok príležitostí: príliš mnoho z nich je stále ohrozovaných nezamestnanosťou, chudobou a nízkou úrovňou vzdelania. V súvislosti s týmto nedostatkom odborných príležitostí majú mladí Európania ťažkosti aj pri prístupe k sociálnym a občianskym príležitostiam; je možné, že musia bojovať proti vylúčeniu alebo marginalizácii a so zdravotnými problémami. Môžu tiež byť vylúčení z účasti na dianí v spoločnosti alebo sa tejto účasti sami zriekajú a stávajú sa tak fakticky izolovanými v dôsledku oslabenej solidarity.

Súčasný rámec nemohol riešiť všetky tieto výzvy, aj keď bolo celkové hodnotenie výsledkov rámca spolupráce v oblasti mládeže celkovo pozitívne. Rámec spolupráce EÚ v oblasti mládeže ovplyvnil právne predpisy týkajúce sa mládeže na vnútroštátnej úrovni a pomohol mnohým členským štátom vytvoriť vnútroštátne stratégie. Zvýšil viditeľnosť mládeže a politík v oblasti mládeže na vnútroštátnej úrovni a na úrovni EÚ. Takisto sa často zdôrazňovala úloha rámca spolupráce ako platformy na výmenu postupov a dialóg. Rámec hodnotenia však nie je dostatočne jasný a ucelený a v niektorých oblastiach neprináša dostatočné výsledky, ako je napr. Európsky pakt pre mládež. Štruktúrovaný dialóg s mladými ľuďmi sa musí upraviť a stať sa inkluzívnejším a medziodvetvová povaha politiky v oblasti mládeže potrebuje získať väčšie uznanie na úrovni EÚ a na vnútroštátnej úrovni.

Analýza subsidiarity

Hlavnú zodpovednosť za zmeny v politike, ktoré sú potrebné pri reakcii na tieto výzvy, majú členské štáty. Všetky možnosti zvolené na analýzu a uvedené nižšie rešpektujú zásadu subsidiarity; okrem toho sú primerané a ponechávajú vykonávanie spoločných cieľov a zásad spolupráce v rukách členských štátov a/alebo ich nižších správnych celkov.

Potrebná je však aktívnejšia úloha na úrovni EÚ na podporu spolupráce členských štátov. Samotné opatrenia jednotlivých členských štátov by nedosiahli taký istý výsledok ako spolupráca EÚ pri zvyšovaní viditeľnosti mládeže a stratégií v oblasti mládeže, vymedzovaní spoločných cieľov, vzájomnom vzdelávaní, výmene postupov a skúseností, prístupe k celoeurópskym údajom, atď.

Preto je potrebné preskúmať rámec spolupráce s cieľom lepšie zohľadniť súčasné a budúce potreby mladých ľudí.

Ciele iniciatívy EÚ

Na základe uvedených výziev sa vymedzujú tieto ciele obnoveného rámca spolupráce v oblasti mládeže.

Na účely zlepšenia podmienok mladých ľudí v Európe počas nasledujúceho desaťročia sa všeobecné ciele zamerajú na vytváranie viac príležitostí pre mladých ľudí v oblasti vzdelávania a zamestnanosti; zlepšovanie prístupu a plnej účasti všetkých mladých ľudí v spoločnosti; a na posilňovanie vzájomnej solidarity medzi spoločnosťou a mladými ľuďmi (najmä prostredníctvom začlenenia, dobrovoľnej činnosti a činností týkajúcich sa zvyšku sveta).

Osobitné ciele navrhovaného európskeho rámca spolupráce v oblasti mládeže sa snažia rozvíjať 1) prierezový prístup k otázkam týkajúcim sa mládeže, 2) väčšiu efektivitu rámca a 3) mobilizáciu mládežníckych organizácií a mladých ľudí.

Operačné ciele sa snažia rozvinúť koordinačné mechanizmy medzi politikami, štruktúrovaný dialóg s mladými ľuďmi, lepšie používanie nástrojov spolupráce a tvorbu politiky založenú na znalostnom základe.

Možnosti politiky

Pri hlbšom preskúmaní sa zohľadnili štyri možnosti politiky Zohľadnili sa tri iné možnosti, ale nezahrnuli sa do hĺbkovej analýzy: ukončenie spolupráce, prijatie osobitného prístupu alebo rozvoj súboru viac záväzných nástrojov (pre podrobnosti pozri bod 4.2). : [1]

Zohľadnili sa tri iné možnosti, ale nezahrnuli sa do hĺbkovej analýzy: ukončenie spolupráce, prijatie osobitného prístupu alebo rozvoj súboru viac záväzných nástrojov (pre podrobnosti pozri bod 4.2).

- Možnosť 1: status quo (pričom súčasný rámec by sa predĺžil v podobe, v akej je, a teda by ďalej fungoval s rovnakými nástrojmi a cieľmi);

- Možnosť 2: posilnená otvorená metóda koordinácie v oblasti mládeže (posilnenie nástrojov spolupráce, pričom zostane zameranie na aktívne občianstvo a niekoľko aktivít začlenenia rozmeru mládeže do iných politík);

- Možnosť 3: rozvoj medziodvetvového prístupu (ponechanie tých istých nástrojov otvorenej metódy koordinácie, ale vytvorenie koordinačného mechanizmu pre politiky s významným rozmerom mládeže);

- Možnosť 4: globálna stratégia (vytvorenie nástrojov otvorenej metódy koordinácie a medziodvetvového prístupu na účely využitia synergických vplyvov obidvoch prvkov).

Hodnotenie vplyvov

Na základe hodnotenia potenciálnych kvalitatívnych vplyvov týkajúcich sa sociálnych, hospodárskych, environmentálnych otázok a otázok ľudských práv sa zdá, že žiadna z analyzovaných možností by nemala negatívny vplyv. Možnosť 1 by na tieto otázky mala obmedzenejší pozitívny vplyv. Možnosti 3 a 4 by mali väčší sociálny a hospodársky vplyv.

Porovnanie možností

Porovnanie možností na základe ich vplyvu na ciele a ich vykonateľnosť ukazuje, že aj keď sa všetky možnosti dajú uskutočniť, možnosť 4 by sa mala uprednostniť vzhľadom na jej spôsobilosť riešiť výzvy a dosahovať ciele. Možnosť 1 by v súvislosti s cieľmi neviedla k žiadnemu zlepšeniu súčasnej situácie a možnosti 2 a 3 by viedli iba k čiastočnému zlepšeniu.

Monitorovanie a hodnotenie

Hlavnými mechanizmami monitorovania a hodnotenia vykonávania rámca spolupráce v oblasti mládeže by boli trojročné spoločné správy o pokroku, panel existujúcich ukazovateľov a kritérií. Prospešné by bolo tiež väčšie zapojenie zúčastnených strán do monitorovania. Návrhy na zlepšenie rámca by sa vypracovávali pravidelne.

[1] Zohľadnili sa tri iné možnosti, ale nezahrnuli sa do hĺbkovej analýzy: ukončenie spolupráce, prijatie osobitného prístupu alebo rozvoj súboru viac záväzných nástrojov (pre podrobnosti pozri bod 4.2).

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 27.4.2009

SEC(2009) 546

DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE

priložen

SPOROČILU KOMISIJE SVETU, EVROPSKEMU PARLAMENTU, EVROPSKEMU EKONOMSKO-SOCIALNEMU ODBORU IN ODBORU REGIJ

Strategija EU za mlade – vlaganje v mlade ter krepitev njihove vloge in položaja Prenovljena odprta metoda koordinacije za obravnavo izzivov in priložnosti za mlade

Povzetek ocene učinka

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Povzetek ocene učinka strategije EU za mlade

Ta ocena učinka bo priloga Sporočilu o strategiji EU za mlade: vlaganje v mlade ter krepitev njihove vloge in položaja.

Opredelitev problema

Okvir za evropsko sodelovanje na področju mladine (v nadaljevanju: okvir za sodelovanje na mladinskem področju) je bil določen leta 2002 z odprto metodo koordinacije (OMK), usmerjeno na aktivno državljanstvo mladih, leta 2005 pa ga je dopolnil Evropski pakt za mlade − instrument za socialno in poklicno vključevanje mladih v okviru lizbonske strategije. Drugi elementi, kot so ukrepi vključevanja, orodja za pridobivanje znanja, strukturiran dialog z mladimi in vzajemno učenje, pa so bili postopoma razviti znotraj okvira.

Sedanji krog mladinske OMK se izteka konec leta 2009, isto leto pa je že dolgo opredeljeno kot leto ocenitve in pregleda.

Glede tega je pomembno ugotoviti vse izzive za današnjo in jutrišnjo mladino, ne glede na to, ali gre za izzive evropske razsežnosti, ki vpliva nanje, ali problemi neposredno vplivajo na njihove razmere.

Ti izzivi vodijo k pomanjkanju možnosti za mlade v Evropi: mnoge še vedno pestijo brezposelnost, revščina in nizka izobrazba. V povezavi s pomanjkanjem izobraževalnih in strokovnih možnosti imajo Evropejci težave tudi z dostopom do socialnih in javnih storitev; morda se morajo boriti proti izključenosti ali marginalizaciji in z zdravstvenimi problemi. Morda so tudi izključeni ali se sami izključijo iz družbe in se zaradi oslabljenih solidarnostnih povezav počutijo izolirano.

Sedanji okvir ne more biti kos vsem tem izzivom, pa čeprav je bila splošna ocena rezultatov okvira za sodelovanje na mladinskem področju pozitivna. Okvir za sodelovanje na mladinskem področju EU je bil navdih za zakonodajo, povezano z mladimi, na nacionalni ravni in je mnogim državam članicam pomagal pri razvoju nacionalnih strategij. Povečal je prepoznavnost mladih in mladinskih politik na nacionalni ravni in na ravni EU. Pogosto je bila poudarjena tudi vloga okvira za sodelovanje kot temelja za izmenjavo praks in za dialog. Vendar pa okvir ocenjevanja ni povsem jasen in skladen ter na nekaterih področjih, kot npr. v Evropskem paktu za mlade, ne dosega pričakovanj. Strukturiran dialog z mladimi je treba pregledati in razširiti. Medsektorski naravi mladinske politike pa bi bilo treba na ravni EU in nacionalni ravni priznati večji pomen.

Analiza subsidiarnosti

Države članice imajo največjo odgovornost za spremembo politik, potrebno kot odziv na te izzive. Vse možnosti, uporabljene za analize in predstavljene v nadaljevanju, upoštevajo načelo subsidiarnosti. Poleg tega pa upoštevajo tudi načelo sorazmernosti ter prepuščajo izvajaje skupnih ciljev in načel za sodelovanje državam članicam in/ali njihovim podnacionalnim enotam.

Vendar pa mora biti tudi EU bolj dejavna in tako v večjo podporo sodelovanju držav članic. Države članice samo s svojim ukrepanjem ne morejo dosegati enakih rezultatov kot sodelovanje EU pri večanju prepoznavnosti mladih in mladinskih strategij, opredelitvi skupnih ciljev, vzajemnem učenju, izmenjavi praks in izkušenj, dostopu do podatkov na evropski ravni itn.

Zato je treba pregledati okvir sodelovanja in tako boljše upoštevati sedanje in prihodnje potrebe mladih.

Cilji pobude EU

Na podlagi navedenih izzivov so bili opredeljeni naslednji cilji prenovljenega okvira za sodelovanje na mladinskem področju.

Da bi se povečala blaginja mladih v Evropi v naslednjih desetih letih, bodo splošni cilji usmerjeni v oblikovanje novih možnosti za mlade v izobraževanju in zaposlovanju, večji dostop in polno udeležbo mladih v družbi ter spodbujanje vzajemne solidarnosti med družbo in mladimi (zlasti z vključevanjem, prostovoljstvom in dejavnostmi, usmerjenimi v preostali svet).

Namen posebnih ciljev predlaganega evropskega okvira za sodelovanje na mladinskem področju je 1) razviti vsestranski pristop k vprašanjem, povezanih z mladimi, 2) oblikovati učinkovitejši okvir ter 3) vključiti mladinske organizacije in mlade.

Operativni cilji bodo namenjeni razvoju koordinacijskih mehanizmov med politikami, strukturiranega dialoga z mladimi, boljšega izvajanja orodij za sodelovanje in oblikovanje na znanju temelječe politike.

Možne politike

Temeljito so bile proučene štiri možne politike Obravnavane so bile tri druge možnosti, vendar niso bile predložene v temeljito analizo: končanje sodelovanja, uvajanje posebnega pristopa ali razvoj bolj zavezujočih orodij (podrobnosti glej v 4.2). : [1]

Obravnavane so bile tri druge možnosti, vendar niso bile predložene v temeljito analizo: končanje sodelovanja, uvajanje posebnega pristopa ali razvoj bolj zavezujočih orodij (podrobnosti glej v 4.2).

− možnost 1: ohranitev obstoječega stanja (podaljšanje obstoječega okvira v njegovi sedanji obliki, ki bi se tako uporabljal z enakimi orodji in cilji);

− možnost 2: okrepitev odprte metode koordinacije na mladinskem področju (okrepitev instrumentov sodelovanja ob ohranitvi enake usmeritve glede aktivnega državljanstva in nekaterih dejavnosti v zvezi z vključevanjem mladine);

− možnost 3: razvoj medsektorskega pristopa (ohranitev enakih instrumentov odprte metode koordinacije, pa tudi določitev koordinacijskega mehanizma za politike z močno mladinsko razsežnostjo);

− možnost 4: globalna strategija (istočasni razvoj orodij odprte metode koordinacije in medsektorskega pristopa za izkoristek učinka sinergije obeh elementov).

Ocena učinkov

Na podlagi ocene morebitnih kakovostnih učinkov glede socialnih, gospodarskih in okoljskih vprašanj in vprašanj človekovih pravic se zdi, da nobena od analiziranih možnosti ne bi imela negativnega učinka. Možnost 1 bi glede teh vprašanj imela bolj omejen pozitiven učinek. Možnosti 3 in 4 bi imeli večji socialni in gospodarski učinek.

Primerjava možnosti

Primerjava možnosti glede njihovega učinka na cilje in njihove izvedljivosti kaže, da je kljub temu, da so vse možnosti izvedljive, možnost 4 najboljša, ker se lahko spoprijema z izzivi in dosega cilje. Možnost 1 ne bi pomenila izboljšanja sedanjih razmer glede ciljev, možnosti 2 in 3 pa bi pomenili zgolj delno izboljšanje.

Spremljanje in vrednotenje

Mehanizmi za spremljanje in vrednotenje izvajanja okvira za sodelovanje na mladinskem področju bi v glavnem bili triletno skupno poročilo o napredku, strnjeni obstoječi kazalci in merila uspeha. K boljšemu spremljanju bi prispevala tudi večja vključitev zainteresiranih strani v spremljanje. Redno pa bi se pripravljali predlogi za izboljšave okvira.

[1] Obravnavane so bile tri druge možnosti, vendar niso bile predložene v temeljito analizo: končanje sodelovanja, uvajanje posebnega pristopa ali razvoj bolj zavezujočih orodij (podrobnosti glej v 4.2).

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE|

Bruxelles, 27.4.2009

SEC(2009) 546

DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI

de însoțire a

COMUNICĂRII COMISIEI CĂTRE CONSILIU, PARLAMENTUL EUROPEAN, COMITETUL ECONOMIC ȘI SOCIAL EUROPEAN ȘI COMITETUL REGIUNILOR

O strategie a UE pentru tineret – investiție și mobilizare O metodă deschisă de coordonare reînnoită pentru abordarea provocărilor și oportunităților tineretului

Evaluarea impactului - Rezumat

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Rezumatul evaluării impactului cu privire la strategia ue pentru tineret

Prezenta evaluare a impactului va însoți Comunicarea privind o strategie a UE pentru tineret - investiție și mobilizare.

Definirea problemei

Un cadru de cooperare europeană în domeniul tineretului (denumit în continuare „cadru de cooperare pentru tineret”) axat pe cetățenia activă a tinerilor a fost stabilit în iunie 2002 prin intermediul metodei deschise de coordonare (MDC). În 2005, acest cadru a fost completat de Pactul european pentru tineret – un instrument în cadrul Strategiei de la Lisabona dedicat integrării sociale și profesionale a tinerilor. În mod treptat, acest cadru a permis elaborarea altor elemente, precum activitățile destinate integrării dimensiunii tineretului în alte politici, instrumentele cunoașterii, dialogul structurat cu tinerii și învățarea reciprocă.

Ciclul actual al metodei deschise de coordonare în domeniul tineretului se apropie de sfârșit în 2009, iar acest an a fost considerat de mult timp ca un an de evaluare și reexaminare.

În acest context, este important să se identifice toate provocările cu care se confruntă tinerii în prezent și în anii care urmează, fie că este vorba de provocări la nivel european care au impact asupra lor, fie de probleme care afectează direct situația acestora.

Ca rezultat al acestor provocări, tinerii din Europa au de suferit din cauza lipsei de oportunități: prea mulți tineri sunt încă afectați de șomaj, sărăcie și un nivel scăzut de educație. În legătură cu această lipsă de oportunități educaționale și profesionale, tinerii europeni întâmpină, de asemenea, dificultăți în ceea ce privește accesul la oportunitățile sociale și civice; aceștia se pot confrunta cu excluziunea sau marginalizarea, precum și cu probleme legate de sănătate. Tinerii pot fi, de asemenea, excluși de la participarea în cadrul societății sau se pot exclude singuri, sau se pot confrunta chiar cu o izolare provocată de slăbirea legăturilor de solidaritate.

În forma sa actuală, cadrul nu ar putea face față tuturor acestor provocări, chiar dacă evaluarea generală a rezultatelor cadrului de cooperare pentru tineret s-a dovedit, în ansamblu, pozitivă. Cadrul de cooperare al UE în domeniul tineretului a inspirat legislație la nivel național referitoare la tineret sau a ajutat statele membre să-și dezvolte strategii naționale. Acesta a consolidat vizibilitatea tinerilor și politicile în domeniul tineretului la nivelul UE și la nivel național. Rolul cadrului de cooperare ca platformă de schimb și de dialog a fost, de asemenea, subliniat în repetate rânduri. Cu toate acestea, cadrul de evaluare nu este suficient de clar și de coerent și nu este suficient de eficient în anumite domenii, precum Pactul european pentru tineret. Dialogul structurat cu tinerii trebuie să fie revizuit și mai deschis, iar caracterul intersectorial al politicii în domeniul tineretului trebuie să beneficieze de o mai mare recunoaștere la nivelul UE și la nivel național.

Analiza principiului subsidiarității

Statele membre au principala responsabilitate în ceea ce privește modificările de politică necesare pentru a răspunde acestor provocări. Toate opțiunile reținute pentru analiză și prezentate mai jos respectă principiul subsidiarității; în plus, acestea sunt proporționale și lasă statelor membre și/sau entităților lor sub-naționale responsabilitatea de a pune în aplicare obiectivele și principiile comune de cooperare.

Cu toate acestea, este necesar un rol mai proactiv la nivelul UE pentru a sprijini cooperarea statelor membre. Acțiunea individuală a unui stat membru nu ar atinge aceleași rezultate precum cooperarea în cadrul Uniunii Europene în ceea ce privește consolidarea vizibilității tinerilor și a strategiilor pentru tineret, definirea obiectivelor comune, învățarea reciprocă, schimbul de bune practici și experiență și accesul la baza de date europeană etc.

Apare, astfel, necesitatea revizuirii cadrului de cooperare pentru a lua mai bine în considerare nevoile actuale și viitoare ale tinerilor.

Obiectivele inițiativei Uniunii Europene

Ținând cont de provocările expuse anterior, se definesc următoarele obiective pentru un cadru de cooperare pentru tineret reînnoit:

În scopul de a spori bunăstarea tinerilor din Europa pe parcursul următorului deceniu, obiectivele generale vor viza crearea mai multor oportunități pentru tineri în domeniul educației și al ocupării forței de muncă; creșterea accesului și o participare deplină a tuturor tinerilor în societate; și cultivarea solidarității reciproce între societate și tineri (în special prin intermediul incluziunii, voluntariatului și acțiunilor dedicate restului lumii).

Obiectivele specifice ale cadrului european de cooperare pentru tineret propus urmăresc să dezvolte 1) o abordare transversală a aspectelor cu impact asupra vieții tinerilor, 2) ameliorarea eficienței cadrului și 3) mobilizarea tinerilor și a organizațiilor de tineret.

Obiectivele operaționale vizează crearea de mecanisme de coordonare între politici, intensificarea dialogului structurat cu tinerii, favorizarea unei mai bune puneri în aplicare a instrumentelor de cooperare, precum și elaborarea de politici bazate pe cunoaștere.

Opțiuni strategice

Patru opțiuni strategice au fost luate în considerare pentru a face obiectul unei examinări aprofundate Trei alte opțiuni au fost examinate dar nu au fost reținute pentru o analiză aprofundată: încheierea cooperării, adoptarea unei abordări specifice, sau elaborarea unui set de instrumente obligatorii (pentru mai multe detalii, a se vedea punctul 4.2). : [1]

Trei alte opțiuni au fost examinate dar nu au fost reținute pentru o analiză aprofundată: încheierea cooperării, adoptarea unei abordări specifice, sau elaborarea unui set de instrumente obligatorii (pentru mai multe detalii, a se vedea punctul 4.2).

- Opțiunea 1: menținerea situației existente (cadrul actual ar fi lărgit conservând forma sa actuală și ar funcționa astfel cu aceleași instrumente și obiective);

- Opțiunea 2: consolidarea metodei deschise de coordonare în domeniul tineretului (consolidând instrumentele de cooperare și menținând deopotrivă accentul pe cetățenia activă și pe câteva activități menite să integreze dimensiunea „tineret” în alte politici);

- Opțiunea 3: elaborarea unei abordări intersectoriale (menținând instrumentele metodei deschise de coordonare, dar instituind un mecanism de coordonare al politicilor axate în mod deosebit pe dimensiunea tineret);

- Opțiunea 4: construirea unei strategii globale (elaborarea simultană a instrumentelor metodei deschise de coordonare și a abordării intersectoriale în scopul de a profita de efectele de sinergie ale celor două elemente).

Evaluarea impactului

Pe baza evaluării impactului calitativ potențial pe plan social, economic de mediu și în domeniul drepturilor omului, reiese că niciuna dintre opțiunile analizate nu ar avea un impact negativ. Opțiunea 1 ar avea un impact pozitiv mai limitat asupra ansamblului acestor aspecte. Opțiunea 3 și 4 ar avea un impact mai marcant pe plan social și economic.

Compararea opțiunilor

Comparația opțiunilor în funcție de impactul asupra obiectivelor și de fezabilitatea acestora indică faptul că, deși toate opțiunile sunt realizabile, este de preferat opțiunea 4 care relevă capacitatea de a face față provocărilor și de a atinge obiectivele. Opțiunea 1 nu ar aduce nicio îmbunătățire situației actuale în ceea ce privește obiectivele, în timp ce opțiunile 2 și 3 ar aduce doar o îmbunătățire parțială.

Monitorizare și evaluare

Mecanismele de monitorizare și evaluare a punerii în aplicare a cadrului de cooperare pentru tineret vor consta în principal din rapoarte comune trienale privind progresele înregistrate, un tablou de bord al indicatorilor existenți și al criteriilor de referință. O mai puternică implicare a părților interesate în monitorizare va fi, de asemenea, utilă. Se vor efectua în mod regulat propuneri de îmbunătățire a cadrului.

[1] Trei alte opțiuni au fost examinate dar nu au fost reținute pentru o analiză aprofundată: încheierea cooperării, adoptarea unei abordări specifice, sau elaborarea unui set de instrumente obligatorii (pentru mai multe detalii, a se vedea punctul 4.2).

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 27.4.2009

SEK(2009) 546

KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA

Oheisasiakirja

KOMISSION NEUVOSTOLLE, EUROOPAN PARLAMENTILLE, EUROOPAN TALOUS- JA SOSIAALIKOMITEALLE SEKÄ ALUEIDEN KOMITEALLE ANTAMAAN TIEDONANTOON

EU:n nuorisostrategia – Satsataan nuorten vaikutusmahdollisuuksiin Uudistetulla avoimella koordinointimenetelmällä kiinni nuorison haasteisiin ja mahdollisuuksiin

Tiivistelmä vaikutusten arvioinnista

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Tiivistelmä EU:n nuorisostrategian vaikutusten arvioinnista

Tämä vaikutustenarviointi liittyy tiedonantoon EU:n nuorisostrategia: Satsauksin voimaa nuorille .

Ongelman määrittely

Vuonna 2002 luotiin puitteet nuorisoon liittyvälle Euroopan tason yhteistyölle (”nuorisoalan yhteistyöpuitteet”). Yhteistyössä hyödynnetään avointa koordinointimenetelmää, jossa keskitytään nuorten aktiiviseen kansalaisuuteen. Yhteistyöpuitteita täydennettiin vuonna 2005 tehdyllä Euroopan nuorisosopimuksella, joka osana Lissabonin strategiaa tavoittelee nuorten sosiaalista ja ammatillista integroitumista. Yhteistyöpuitteissa on vaiheittain kehitetty muitakin osatekijöitä, kuten nuorisoasioiden ottamista huomioon kaikessa toiminnassa, tiedonhankintavälineitä sekä nuorten kanssa käytävää jäsenneltyä vuoropuhelua ja vertaisoppimista.

Nuorisoalan avoimen koordinointimenetelmän nykyinen kierros päättyy vuonna 2009, ja jo aikaa sitten päätettiin, että silloin asiaa arvioidaan ja tarkastellaan uudelleen.

Tässä yhteydessä on tärkeää kartoittaa kaikki nuorten nyt ja tulevina vuosina kohtaamat haasteet, olipa kyse heihin vaikuttavista koko Euroopan laajuisista tekijöistä tai heidän tilanteeseensa suoraan vaikuttavista ongelmista.

Näiden haasteiden vuoksi Euroopan nuorilta puuttuu mahdollisuuksia: liian moni nuori kärsii edelleen työttömyydestä, köyhyydestä ja heikosta koulutuksesta. Heikkojen koulutus- ja työmahdollisuuksien lisäksi nuorilla eurooppalaisilla on vaikeuksia osallistua sosiaaliseen ja kansalaistoimintaan. He saattavat joutua kamppailemaan syrjäytymisen ja terveysongelmien kanssa. Nuoret voivat myös jäädä tai jättäytyä syrjään yhteiskunnan toiminnasta ja tuntea itsensä varsin eristetyiksi, kun yhteenkuuluvuus ja kontaktit heikkenevät.

Nykyisillä toimintapuitteilla ei ole voitu ratkaista kaikkia ongelmia, jos kohta nuorisoalan yhteistyöpuitteitten tulokset onkin arvioitu yleisesti myönteisiksi. EU:n nuorisoalan yhteistyöpuitteet ovat saaneet jäsenvaltiot laatimaan nuorisoon liittyvää lainsäädäntöä, ja niistä on ollut monille maille apua kansallisten strategioiden kehittämisessä. Yhteistyöpuitteet ovat parantaneet nuorison ja nuorisopolitiikan näkyvyyttä niin kansallisesti kuin EU:nkin tasolla. Myös puitteitten merkitystä toimintamallien vaihtamisen ja keskustelun foorumina on korostettu moneen otteeseen. Arviointijärjestelyt eivät kuitenkaan ole riittävän selkeitä ja johdonmukaisia, eikä niillä ole päästy riittäviin tuloksiin tietyillä osa-alueilla, joista yksi on Euroopan nuorisosopimus. Nuorten kanssa käytävää jäsenneltyä vuoropuhelua on muokattava, ja siitä on tehtävä kattavampi. Nuorisopolitiikan monialainen luonne olisi lisäksi tunnustettava paremmin sekä EU:n tasolla että kansallisesti.

Toissijaisuuskysymysten analyysi

Päävastuu haasteiden edellyttämistä politiikan muutoksista on jäsenvaltioilla. Kaikki seuraavassa esitettävät, analysoitavaksi otetut vaihtoehdot ovat toissijaisuusperiaatteen mukaisia. Ne ovat myös oikeasuhteisia ja jättävät yhteistyöhön sovellettavien yhteisten tavoitteitten ja periaatteitten toteuttamisen jäsenvaltioille ja niiden alueellisille elimille.

EU:n tasolla tarvitaan kuitenkin ennakoivampaa otetta jäsenvaltioiden yhteistyön tueksi. Pelkästään jäsenvaltion toimin ei päästä samoihin tuloksiin kuin EU:n tason yhteistyöllä pyrittäessä parantamaan nuorten ja nuorisostrategian näkyvyyttä, määrittelemään yhteisiä tavoitteita, oppimaan toisilta, vaihtamaan toimintamalleja ja kokemuksia, hyödyntämään Euroopan laajuisia tietoja jne.

Yhteistyöpuitteita on siksi tarkistettava siten, että niissä otetaan paremmin huomioon nuorten nykyiset ja tulevat tarpeet.

EU:n toimien tavoitteet

Uudistetuille nuorisoalan yhteistyöpuitteille on edellä kuvattujen haasteiden perusteella määritelty seuraavassa esitettävät tavoitteet.

Jotta voitaisiin parantaa Euroopan nuorten hyvinvointia seuraavan vuosikymmenen aikana, yleisenä tavoitteena on tarjota nuorille enemmän mahdollisuuksia koulutukseen ja työntekoon, parantaa kaikkien nuorten mahdollisuuksia osallistua täysipainoisesti yhteiskunnan toimintaan sekä edistää yhteiskunnan ja nuorison välistä solidaarisuutta (etenkin osallistamisen, vapaaehtoistyön ja muuhun maailmaan kohdistettavien toimien kautta).

Ehdotettujen Euroopan nuorisoalan yhteistyöpuitteitten erityisinä tavoitteina on 1) kehittää monialainen tapa lähestyä nuoriin vaikuttavia kysymyksiä, 2) tehostaa puitteitten toimintaa ja 3) saada nuorisojärjestöt ja nuoret mukaan toimintaan.

Toiminnallisena tavoitteena on kehittää politiikanalojen välisen koordinoinnin järjestelyjä, nuorten kanssa käytävää jäsenneltyä vuoropuhelua, yhteistyön eri välineiden käyttöä sekä tietoon perustuvaa poliittista päätöksentekoa.

Toimintavaihtoehdot

Tarkemmin tarkasteltaviksi otettiin seuraavat neljä toimintavaihtoehtoa: Kolmea muutakin vaihtoehtoa harkittiin, mutta ne jätettiin perusteellisemman tarkastelun ulkopuolelle. Vaihtoehdot olivat yhteistyön lopettaminen, erityisen lähestymistavan omaksuminen ja sitovampien välineiden kehittäminen (tarkemmin kohdassa 4.2). [1]

Kolmea muutakin vaihtoehtoa harkittiin, mutta ne jätettiin perusteellisemman tarkastelun ulkopuolelle. Vaihtoehdot olivat yhteistyön lopettaminen, erityisen lähestymistavan omaksuminen ja sitovampien välineiden kehittäminen (tarkemmin kohdassa 4.2).

– Vaihtoehto 1: nykytilanteen säilyttäminen (nykyisten puitteitten käyttöä jatkettaisiin sellaisenaan, eivätkä välineet tai tavoitteet muuttuisi)

– Vaihtoehto 2: tehostettu nuorisoalan avoin koordinointimenetelmä (tehostetaan yhteistyön välineitä mutta säilytetään painopiste aktiivisessa kansalaisuudessa ja muutamissa toimissa, joilla pyritään nuorisoasioiden huomioimiseen kaikessa toiminnassa)

– Vaihtoehto 3: pitemmälle kehitetty monialainen lähestymistapa (säilytetään entiset avoimen koordinointimenetelmän välineet ja perustetaan lisäksi menettely vahvasti nuorisoon liittyvien politiikanalojen välistä koordinointia varten)

– Vaihtoehto 4: yleisstrategia (kehitetään yhtä aikaa avoimen koordinointimenetelmän välineitä ja monialaista lähestymistapaa synergiaetujen hyödyntämiseksi).

Vaikutusten arviointi

Kun tarkastellaan kaikkien vaihtoehtojen mahdollisia laadullisia vaikutuksia, jotka liittyvät sosiaalisiin, taloudellisiin, ympäristö- ja ihmisoikeuskysymyksiin, vaikuttaisi siltä, ettei millään vaihtoehdolla olisi kielteisiä vaikutuksia. Vaihtoehdon 1 myönteiset vaikutukset näihin seikkoihin jäisivät pienemmiksi kuin toisten. Vaihtoehdot 3 ja 4 menisivät sosiaalisilta ja taloudellisilta vaikutuksiltaan muiden edelle.

Vaihtoehtojen vertailu

Kun vertaillaan vaihtoehtojen vaikutuksia asetettuihin tavoitteisiin ja niiden toteutettavuutta, käy ilmi, että vaikka kaikki niistä ovat toteuttamiskelpoisia, vaihtoehdon 4 kyky puuttua yksilöityihin haasteisiin ja saavuttaa tavoitteet nostaa sen muiden edelle. Vaihtoehto 1 ei muuttaisi nykyistä tilannetta tavoitteiden suhteen, ja vaihtoehdot 2 ja 3 toisivat siihen vain osittaista parannusta.

Seuranta ja arviointi

Nuorisoalan yhteistyöpuitteitten seurannassa ja arvioinnissa käytettäisiin pääasiassa kolmen vuoden välein laadittavia yhteisiä edistymisraportteja sekä käytössä olevien indikaattorien ja vertailuarvojen muodostamaa tulostaulua. Seurantaa tehostaisi, jos sidosryhmät otettaisiin siihen entistä vahvemmin mukaan. Puitteisiin ehdotettaisiin säännöllisesti parannuksia.

[1] Kolmea muutakin vaihtoehtoa harkittiin, mutta ne jätettiin perusteellisemman tarkastelun ulkopuolelle. Vaihtoehdot olivat yhteistyön lopettaminen, erityisen lähestymistavan omaksuminen ja sitovampien välineiden kehittäminen (tarkemmin kohdassa 4.2).

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 27.4.2009

SEC(2009) 546

DOCUMENTO DE TRABALHO DOS SERVIÇOS DA COMISSÃO

que acompanha a

COMUNICAÇÃO DA COMISSÃO AO CONSELHO, AO PARLAMENTO EUROPEU, AO COMITÉ ECONÓMICO E SOCIAL EUROPEU E AO COMITÉ DAS REGIÕES

Uma Estratégia da UE para a Juventude – Investir e Mobilizar Um método aberto de coordenação renovado para abordar os desafios e as oportunidades que se colocam à juventude

Avaliação de Impacto – Resumo

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

Resumo da avaliação de impacto relativa a uma estratégia da UE para a Juventude

A presente avaliação de impacto será apresentada conjuntamente à Comunicação «Uma Estratégia da UE para a Juventude – Investir e Mobilizar».

Definição do problema

Em Junho de 2002, foi criado um quadro europeu de cooperação no domínio da juventude (em seguida designado Quadro de Cooperação para a Juventude) com um método aberto de coordenação (MAC) centrado na cidadania activa dos jovens e complementado em 2005 com o Pacto Europeu para a Juventude, um instrumento previsto pela Estratégia de Lisboa e dedicado à integração social e profissional dos jovens. Foram ainda desenvolvidos outros elementos, como as actividades de integração da dimensão «juventude» nas demais políticas, os instrumentos do conhecimento, o diálogo estruturado com os jovens e a aprendizagem entre pares.

O actual ciclo do MAC para a juventude termina no fim de 2009, um ano desde há muito pensado para a sua avaliação e revisão.

Neste contexto, é importante identificar todas as dificuldades que os jovens enfrentam já hoje e enfrentarão no futuro, sejam eles desafios à escala da Europa que os afectam, ou problemas que os tocam mais directamente.

Em consequência destas dificuldades, os jovens europeus sofrem de falta de oportunidades: muitos deles são ainda afectados pelo desemprego, pela pobreza e pelos baixos níveis de educação. A acrescentar a esta falta de oportunidades educativas e profissionais, os jovens europeus têm igualmente dificuldades em aceder às oportunidades sociais e cívicas, podendo até ter de lutar contra a exclusão ou marginalização e, bem assim, contra problemas do foro da saúde. Podem também ver-se excluídos ou retirarem se eles mesmos da participação na sociedade, fechando se em situações de isolamento criadas pela dissolução dos laços de solidariedade.

Na sua forma actual, o quadro não pode abordar todas estas dificuldades, ainda que o balanço global dos resultados do Quadro de Cooperação para a Juventude seja positivo. O quadro de cooperação europeu para a juventude inspirou legislação nacional em matéria de juventude e ajudou muitos Estados Membros a desenvolver estratégias a esse nível. Do mesmo passo, aumentou a visibilidade da juventude e das políticas correlativas aos níveis nacional e da UE. O seu papel enquanto plataforma de intercâmbio de práticas e de diálogo já foi bastas vezes destacado. Contudo, o quadro de avaliação não é suficientemente claro e coerente, nem dá os resultados esperados em algumas áreas, como acontece na do Pacto Europeu para a Juventude. O diálogo estruturado com os jovens precisa de ser revisto e de ser mais abrangente, e o cariz trans sectorial da política de juventude deve merecer mais atenção aos níveis nacional e da UE.

Análise da subsidiariedade

Cabe aos Estados-Membros a principal responsabilidade pelas reformas políticas necessárias para dar resposta a estes desafios. Todas as opções seleccionadas para análise e apresentadas em seguida respeitam o princípio da subsidiariedade; são, além disso, proporcionais e deixam a realização dos objectivos comuns e dos princípios da cooperação ao cuidado dos Estados Membros e/ou das respectivas entidades.

Contudo, é necessário um envolvimento mais activo da UE no sentido de fomentar a cooperação entre os Estados Membros. A acção isolada dos Estados Membros não obtém tão bons resultados quanto a cooperação no quadro da UE permite alcançar em termos de visibilidade da juventude e das suas estratégias, de definição de objectivos comuns, aprendizagem mútua, intercâmbio de práticas e experiências, acesso à informação em toda a Europa, etc.

É preciso rever o quadro de cooperação para melhor ter em conta as necessidades actuais e futuras dos jovens.

Objectivos da iniciativa da UE

A partir dos desafios anteriormente identificados, foi decidido renovar o Quadro de Cooperação para a Juventude, com os objectivos que se passam a expor.

Para melhorar o bem-estar dos jovens europeus na próxima década, os objectivos gerais tentarão criar mais oportunidades de educação e emprego para os jovens, aumentar o acesso e a participação activa de todos os jovens na sociedade e fomentar a solidariedade entre a sociedade e os jovens (em particular mediante a inclusão, o voluntariado e as acções destinadas ao resto do mundo).

Os objectivos e specíficos da proposta de quadro europeu de cooperação no domínio da juventude procuram desenvolver, em primeiro lugar, uma abordagem transversal dos temas relativos à juventude , em segundo lugar, obter uma maior eficiência do quadro, e, por último, mobilizar as organizações de juventude e os jovens.

Os objectivos operacionais visam o desenvolvimento de mecanismos de coordenação de políticas, o diálogo estruturado com os jovens, a implementação melhorada de instrumentos de cooperação e a elaboração de políticas assentes na informação disponível sobre a juventude.

Opções políticas

Seleccionaram se quatro opções para serem examinadas em pormenor Três outras foram igualmente consideradas mas não seleccionadas para esse exame: acabar com a cooperação, adoptar uma abordagem específica e desenvolver um conjunto de instrumentos mais rígidos (ver em mais pormenor no ponto 4.2). : [1]

Três outras foram igualmente consideradas mas não seleccionadas para esse exame: acabar com a cooperação, adoptar uma abordagem específica e desenvolver um conjunto de instrumentos mais rígidos (ver em mais pormenor no ponto 4.2).

- Opção 1: manter a situação actual (ampliar o quadro existente e manter o seu actual modo de funcionamento com os mesmos instrumentos e objectivos);

- Opção 2: reforçar o método aberto de coordenação para a juventude (reforçar os instrumentos de cooperação e manter o enfoque na cidadania activa e nalgumas actividades de integração da dimensão «juventude» nas demais políticas);

- Opção 3: desenvolver uma abordagem trans sectorial (manter os mesmos instrumentos do método aberto de coordenação, mas criar um mecanismo de coordenação das políticas onde a questão da juventude esteja mais fortemente presente);

- Opção 4: estratégia global (desenvolver em simultâneo os instrumentos do método aberto de coordenação e a abordagem trans sectorial, para aproveitar as sinergias de ambos os elementos).

Avaliação dos impactos

V erificou-se, com base na avaliação dos possíveis impactos qualitativos sociais, económicos, ambientais e no domínio dos direitos humanos, que nenhuma das opções analisadas teria um impacto negativo. Os impactos positivos da Opção 1 seriam mais limitados relativamente a estas matérias. As Opções 3 e 4, por sua vez, teriam impactos sociais e económicos mais importantes.

Comparação das opções

A comparação do impacto das opções nos objectivos, bem como da sua viabilidade, indica que embora todas sejam exequíveis, a opção 4 é preferível por fazer uma abordagem mais eficaz dos desafios e por melhor permitir alcançar os objectivos. Quanto à Opção 1, não traz qualquer melhoria à situação actual em relação aos objectivos e as opções 2 e 3 só trariam uma melhoria parcial.

Acompanhamento e avaliação

Os mecanismos de acompanhamento e avaliação da execução do Quadro de Cooperação para a Juventude seriam principalmente relatórios conjuntos trienais sobre os progressos efectuados, painéis de avaliação dos indicadores existentes e critérios de aferição. A maior participação das partes interessadas contribuiria para esse acompanhamento. Seriam igualmente propostas com regularidade melhorias do quadro.

[1] Três outras foram igualmente consideradas mas não seleccionadas para esse exame: acabar com a cooperação, adoptar uma abordagem específica e desenvolver um conjunto de instrumentos mais rígidos (ver em mais pormenor no ponto 4.2).

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 27.4.2009

SEC(2009) 546

ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ

το οποίο συνοδεύει την

ΑΝΑΚΟΙΝΩΣΗ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ ΣΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ, ΤΟ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟ, ΤΗΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΟΙΚΟΝΟΜΙΚΗ ΚΑΙ ΚΟΙΝΩΝΙΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΚΑΙ ΤΗΝ ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΠΕΡΙΦΕΡΕΙΩΝ

Μια στρατηγική της ΕΕ για τη νεολαία – Επένδυση και ενδυνάμωση Μια ανανεωμένη ανοιχτή μέθοδος συντονισμού για την αντιμετώπιση των προκλήσεων και των ευκαιριών των νέων

Περίληψη εκτίμησης αντίκτυπου

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

περιληψη της εκτιμησησ αντικτυπου σχετικα με τη στρατηγικη της ΕΕ για τη νεολαια

Η παρούσα εκτίμηση αντίκτυπου θα συνοδεύει την ανακοίνωση σχετικά με τη στρατηγική της ΕΕ για τη νεολαία: Επένδυση και ενδυνάμωση

Ορισμός του προβλήματος

Τον Ιούνιο του 2002 θεσπίστηκε πλαίσιο ευρωπαϊκής συνεργασίας στο πλαίσιο της νεολαίας (στο εξής πλαίσιο συνεργασίας για τη νεολαία) με μια ανοιχτή μέθοδο συντονισμού (ΑΜΣ) η οποία εστιάζεται στον ενεργό ρόλο των νέων ως πολιτών. Το εν λόγω πλαίσιο συμπληρώθηκε το 2005 με το ευρωπαϊκό σύμφωνο για τη νεολαία - ένα εργαλείο αφιερωμένο στην κοινωνική και επαγγελματική ένταξη των νέων στο πλαίσιο της στρατηγικής της Λισαβόνας. Στο πλαίσιο αυτό αναπτύχθηκαν σταδιακά και άλλα στοιχεία, όπως δραστηριότητες ενσωμάτωσης της διάστασης των νέων σε άλλες πολιτικές και πρωτοβουλίες, γνωστικά εργαλεία καθώς και διαρθρωμένος διάλογος με νέους και αλληλοδιδαχή από ομοτίμους.

Ο τρέχων κύκλος της ΑΜΣ για τη νεολαία πρόκειται να ολοκληρωθεί το 2009 και το έτος αυτό έχει οριστεί εδώ και πολύ καιρό ως έτος αξιολόγησης και επανεξέτασης.

Στο πλαίσιο αυτό, είναι σημαντικό να εντοπιστούν όλες οι προκλήσεις που αντιμετωπίζουν οι νέοι σήμερα και θα αντιμετωπίζουν τα ερχόμενα έτη, είτε πρόκειται για πανευρωπαϊκές προκλήσεις που έχουν αντίκτυπο και σε αυτούς είτε για προβλήματα που τους επηρεάζουν άμεσα.

Εξαιτίας των προκλήσεων αυτών οι νέοι της Ευρώπης υποφέρουν από έλλειψη ευκαιριών: πάρα πολλοί είναι αυτοί που εξακολουθούν να πλήττονται από την ανεργία, τη φτώχεια και το χαμηλό μορφωτικό επίπεδο. Σε σχέση με αυτή την έλλειψη εκπαιδευτικών και επαγγελματικών ευκαιριών, οι νέοι Ευρωπαίοι αντιμετωπίζουν επίσης δυσκολίες πρόσβασης σε κοινωνικές και πολιτικές ευκαιρίες· μπορεί να χρειαστεί να παλέψουν ενάντια στον αποκλεισμό ή την περιθωριοποίηση και σε προβλήματα σχετικά με την υγεία. Μπορεί επίσης να τους έχουν αποκλείσει ή να έχουν αυτοαποκλειστεί οι ίδιοι από τη συμμετοχή στην κοινωνία και να βρίσκονται σε κατάσταση σχετικής απομόνωσης εξαιτίας της χαλάρωσης των δεσμών αλληλεγγύης.

Το τρέχον πλαίσιο δεν θα μπορούσε να αντιμετωπίσει τις προκλήσεις αυτές, ακόμα και ο συνολικός απολογισμός του πλαισίου συνεργασίας για τη νεολαία είναι γενικά θετικός. Το πλαίσιο της ΕΕ για τη συνεργασία στον τομέα της νεολαίας έχει αποτελέσει πηγή έμπνευσης για εθνική νομοθεσία σε θέματα νέων και έχει βοηθήσει πολλά κράτη μέλη να αναπτύξουν εθνικές στρατηγικές. Έχει αυξήσει την προβολή της νεολαίας και των πολιτικών για τη νεολαία τόσο σε εθνικό όσο και σε ευρωπαϊκό επίπεδο. Έχει επίσης τονιστεί ο ρόλος του πλαισίου συνεργασίας ως πλατφόρμας για την ανταλλαγή πρακτικών και για διάλογο. Εντούτοις, το πλαίσιο αξιολόγησης δεν είναι αρκετά σαφές και συνεκτικό ούτε επαρκώς αποτελεσματικό σε ορισμένους τομείς, όπως το ευρωπαϊκό σύμφωνο για τη νεολαία. Ο διαρθρωμένος διάλογος με τους νέους πρέπει να επανεξεταστεί και να καταστεί σφαιρικότερος, ενώ πρέπει να αναγνωριστεί περισσότερο η διατομεακή φύση της πολιτικής για τη νεολαία τόσο σε ευρωπαϊκό όσο και σε εθνικό επίπεδο.

Ανάλυση της επικουρικότητας

Η βασική ευθύνη για τις αλλαγές στις πολιτικές που απαιτούνται για την αντιμετώπιση των προκλήσεων αυτών ανήκει στα κράτη μέλη. Όλες οι επιλογές που επιλέγησαν για ανάλυση και υποβάλλονται παρακάτω σέβονται την αρχή της επικουρικότητας· επιπλέον, είναι αναλογικές και αφήνουν την εφαρμογή των κοινών στόχων και αρχών για συνεργασία στην ευχέρεια των κρατών μελών και/ή των υποεθνικών φορέων.

Ωστόσο, απαιτείται ένας πιο προδραστικός ρόλος σε ευρωπαϊκό επίπεδο για να υποστηριχθεί η συνεργασία των κρατών μελών. Η δράση ενός και μόνον κράτους μέλους δεν θα μπορούσε να επιτύχει τα ίδια αποτελέσματα με τη συνεργασία σε επίπεδο της ΕΕ όσον αφορά την προβολή της νεολαίας και των στρατηγικών για τη νεολαία, τον καθορισμό κοινών στόχων, την αμοιβαία μάθηση, την ανταλλαγή πρακτικών και εμπειριών, την πρόσβαση σε πανευρωπαϊκά στοιχεία, κ.τ.λ.

Συνεπώς, είναι αναγκαίο να επανεξεταστεί το πλαίσιο συνεργασίας ώστε να λαμβάνονται καλύτερα υπόψη οι τρέχουσες και μελλοντικές ανάγκες των νέων.

Στόχοι της πρωτοβουλίας της ΕΕ

Με βάση τις παραπάνω προκλήσεις, καθορίζονται οι ακόλουθοι στόχοι για το ανανεωμένο πλαίσιο συνεργασίας για τη νεολαία.

Για να ενισχυθεί η ευημερία των νέων στην Ευρώπη κατά την επόμενη δεκαετία, οι γενικοί στόχοι θα αποσκοπούν στη δημιουργία περισσότερων ευκαιριών για τους νέους στην εκπαίδευση και την απασχόληση· στην αύξηση της πρόσβασης και στην πλήρη συμμετοχή όλων των νέων στην κοινωνία και στην προαγωγή της αμοιβαίας αλληλεγγύης μεταξύ κοινωνίας και νέων (ιδιαίτερα μέσω της ένταξης, του εθελοντισμού και ενεργειών που απευθύνονται υπόλοιπο κόσμο).

Οι ειδικοί στόχοι του προτεινόμενου ευρωπαϊκού πλαισίου συνεργασίας για τη νεολαία επιδιώκουν την ανάπτυξη 1) εγκάρσιας προσέγγισης των θεμάτων που αφορούν τους νέους, 2) μεγαλύτερης αποτελεσματικότητας του πλαισίου και 3) κινητικότητας των οργανώσεων νεολαίας και των νέων.

Οι επιχειρησιακοί στόχοι αποσκοπούν στην ανάπτυξη μηχανισμών συντονισμού των πολιτικών, διαρθρωμένου διαλόγου με τους νέους, καλύτερης εφαρμογής των εργαλείων συνεργασίας και χάραξης πολιτικής με βάση τις γνώσεις.

Επιλογές πολιτικής

Τέσσερις επιλογές πολιτικής ελήφθησαν υπόψη για εις βάθος εξέταση Τρεις άλλες επιλογές εξετάστηκαν αλλά δεν επελέγησαν για ενδελεχή ανάλυση: παύση της συνεργασίας, υιοθέτηση ειδικής προσέγγισης ή ανάπτυξη ενός συνόλου πιο δεσμευτικών εργαλείων (βλ. περισσότερες λεπτομέρειες στο τμήμα 4.2) : [1]

Τρεις άλλες επιλογές εξετάστηκαν αλλά δεν επελέγησαν για ενδελεχή ανάλυση: παύση της συνεργασίας, υιοθέτηση ειδικής προσέγγισης ή ανάπτυξη ενός συνόλου πιο δεσμευτικών εργαλείων (βλ. περισσότερες λεπτομέρειες στο τμήμα 4.2)

- Επιλογή 1: διατήρηση της κατάστασης (δηλαδή το ισχύον πλαίσιο θα παραταθεί ως έχει και, συνεπώς, θα εφαρμόζεται με τα ίδια εργαλεία και τους ίδιους στόχους)·

- Επιλογή 2: ενίσχυση της ανοιχτής μεθόδου συντονισμού για τη νεολαία (ενίσχυση των εργαλείων συνεργασίας με διατήρηση, παράλληλα, της ίδιας έμφασης στον ενεργό ρόλο του πολίτη και σε ορισμένες δραστηριότητες για την ενσωμάτωση της νεολαίας σε άλλες πολιτικές)·

- Επιλογή 3: ανάπτυξη διατομεακής προσέγγισης (διατήρηση των ίδιων εργαλείων της ανοιχτής μεθόδου συντονισμού αλλά θέσπιση μηχανισμού για το συντονισμό των πολιτικών που έχουν ισχυρή διάσταση σχετική με τη νεολαία)·

- Επιλογή 4: σφαιρική στρατηγική (ταυτόχρονη ανάπτυξη των εργαλείων της ανοιχτής μεθόδου συντονισμού και της διατομεακής προσέγγισης, ώστε να αξιοποιηθούν τα αποτελέσματα της συνέργειας και των δύο στοιχείων).

Εκτίμηση αντίκτυπου

Με βάση την εκτίμηση του ενδεχόμενου ποιοτικού αντίκτυπου όσον αφορά τα κοινωνικά, οικονομικά, περιβαλλοντικά θέματα και τα θέματα που σχετίζονται με τα ανθρώπινα δικαιώματα, φαίνεται ότι καμία από τις επιλογές που αναλύθηκαν δεν έχει αρνητικό αντίκτυπο. Η επιλογή 1 θα είχε πιο περιορισμένο θετικό αντίκτυπο όσον αφορά τα θέματα αυτά. Οι επιλογές 3 και 4 θα είχαν μεγαλύτερο κοινωνικό και οικονομικό αντίκτυπο.

Σύγκριση των επιλογών

Η σύγκριση των επιλογών όσον αφορά τον αντίκτυπό τους στους στόχους και την εφικτότητά τους δείχνει ότι, ενώ όλες οι επιλογές είναι εφικτές, πρέπει να προτιμηθεί η επιλογή 4 εξαιτίας της ικανότητάς της να αντιμετωπίσει τις προκλήσεις και να επιτύχει τους στόχους. Η επιλογή 1 δεν θα επέφερε καμία βελτίωση στην τρέχουσα κατάσταση όσον αφορά τους στόχους, ενώ οι επιλογές 2 και 3 θα επέφεραν μόνο μερική βελτίωση.

Παρακολούθηση και αξιολόγηση

Οι μηχανισμοί για την παρακολούθηση και την αξιολόγηση της υλοποίησης του πλαισίου συνεργασίας για τη νεολαία θα είναι κυρίως τριετείς κοινές εκθέσεις προόδου, πίνακες των υφιστάμενων δεικτών και συγκριτικές αξιολογήσεις. Στην παρακολούθηση θα συνέβαλε επίσης η μεγαλύτερη συμμετοχή των ενδιαφερομένων για την εν λόγω διαδικασία. Προτάσεις για τη βελτίωση του πλαισίου θα γίνονται σε τακτική βάση.

[1] Τρεις άλλες επιλογές εξετάστηκαν αλλά δεν επελέγησαν για ενδελεχή ανάλυση: παύση της συνεργασίας, υιοθέτηση ειδικής προσέγγισης ή ανάπτυξη ενός συνόλου πιο δεσμευτικών εργαλείων (βλ. περισσότερες λεπτομέρειες στο τμήμα 4.2)

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 27.4.2009

SEC( 2009) 546

COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT

Accompanying the COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS An EU Strategy for Youth – Investing and Empowering A renewed open method of coordination to address youth challenges and opportunities Impact Assessment Executive Summary

{ COM( 2009) 200} { SEC( 2009) 545} { SEC( 2009) 548} { SEC( 2009) 549}

Executive Summary of the Impact Assessment on a EU Strategy for Youth

This impact assessment will accompany the Communication on an EU Strategy for Youth: Investing and Empowering.

Problem definition

A framework for European co-operation in the field of youth (hereafter the Youth Cooperation Framework) has been established in June 2002 with an open method of coordination (OMC) focused on active citizenship of young people, and complemented in 2005 by the European Youth Pact – instrument dedicated to social and vocational integration of young people within the Lisbon strategy. Other elements such as mainstreaming activities, knowledge tools as well as structured dialogue with young people and peer-learning have been progressively developed within the framework.

The current cycle of the youth OMC is coming at an end in 2009, and this year has been since long identified as a year for evaluation and review.

In this context, it is important to identify all the challenges facing young people today and in the coming years, whether they are European-wide challenges which impact on them or problems directly affecting their situation.

As a result of these challenges, young people in Europe suffer from a lack of opportunities: too many are still affected by unemployment, poverty and low education levels. In link with this lack of educational and professional opportunities, young Europeans also experience difficulties of access to social and civic opportunities; they may have to fight against exclusion or marginalisation and health related problems. They may also be excluded or exclude themselves from participating in society, and find themselves quite isolated due to weakened solidarity links.

The current framework could not tackle all these challenges, even if the overall assessment of the results of the Youth Cooperation Framework has been globally positive. The EU cooperation framework in the field of youth has inspired youth-related legislation at national level and helped many Member States develop national strategies. It has raised the visibility of youth and youth policies at national and EU level. The role of the cooperation framework as a platform for exchange of practices and for dialogue has also often been underlined. However, the assessment framework is not clear and coherent enough, and is not enough delivering in some areas, such as the European Youth Pact. The structured dialogue with young people needs to be revised and more inclusive, and the cross-sector nature of youth policy needs more recognition at EU and national level.

Analysis of subsidiarity

Member States have the main responsibility for the policy changes needed to respond to these challenges. All options retained for analysis and presented below respect the principle of subsidiarity; furthermore, they are proportional and leave the implementation of the common objectives and principles for cooperation in the hands of the Member States and/or their sub-national entities.

However, a more pro-active role at EU level is necessary in order to support Member State cooperation. Action by a Member State alone would not achieve the same results than EU cooperation in raising visibility of Youth and youth strategies, definition of common objectives, mutual learning, exchange of practices and experience, access to European wide data, etc.

There is thus a need to review the cooperation framework in order to better take into account the current and future needs of young people.

Objectives of EU initiative

Based on the above challenges, the following objectives are defined for a renewed Youth Cooperation Framework.

In order to enhance the well-being of young people in Europe during the next decade, the general objectives will aim at c reating more opportunities for young people in education and employment; at increasing access and full participation of all young people in society; and at fostering mutual solidarity between society and young people (in particular through inclusion, volunteering and actions dedicated at the rest of the world).

T he specific objectives of the proposed European Youth Cooperation Framework seek to develop 1) a transversal approach of issues concerning youth, 2) more efficiency of the framework and 3) mobilisation of youth organisations and young people.

The operational objectives aim to develop coordination mechanisms between policies, structured dialogue with young people, better implementation of cooperation tools and knowledge based policy making.

Policy options

Four policy options have been taken in consideration for in depth examination Three other options have been considered but have not been retained for in-depth analysis: ending the cooperation, adopting a specific approach, or developing a set of more binding tools (see more details in 4.2). : [1]

Three other options have been considered but have not been retained for in-depth analysis: ending the cooperation, adopting a specific approach, or developing a set of more binding tools (see more details in 4.2).

- Option 1: status quo (whereby the current framework would be extended as it is, and would thus function with the same tools and objectives);

- Option 2: reinforced Youth open method of coordination (reinforcing cooperation instruments while keeping same focus on active citizenship and a few mainstreaming activities);

- Option 3: developed cross-sectoral approach (keeping the same instruments of the open method of coordination, but setting up coordination mechanism for policies with a strong youth dimension);

- Option 4: global strategy (developing at the same time the open method of coordination tools and the cross-sectoral approach, in order to take advantage of synergy effects of both elements).

Assessment of impacts

On the basis of an assessment of potential qualitative impacts regarding social, economic, environmental and human rights issues, it appears that none of the options analysed would have a negative impact. Option 1 would have a more limited positive impact regarding these issues. Options 3 and 4 would have greater social and economic impacts.

Comparison of options

A comparison of options regarding their impact on objectives and their feasibility indicates that while all options are feasible, option 4 is to be preferred in terms of its ability to address the challenges and to achieve the objectives. Option 1 would not bring any improvement to the current situation regarding the objectives, while options 2 and 3 would only bring partial improvement.

Monitoring and evaluation

The mechanisms to monitor and evaluate the implementation of the Youth Cooperation Framework would be mainly triennial joint progress reports, dashboard of existing indicators and benchmarks. A stronger involvement of stakeholders in the monitoring would also contribute to the monitoring. Proposals for improvement of the framework would be done on a regular basis.

[1] Three other options have been considered but have not been retained for in-depth analysis: ending the cooperation, adopting a specific approach, or developing a set of more binding tools (see more details in 4.2).

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 27.4.2009

SEK(2009) 546

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže

Souhrn posouzení dopadů

{COM(2009) 200} {SEC(2009) 545} {SEC(2009) 548} {SEC(2009) 549}

souhrn posouzení dopadů strategie eu pro mládež

Toto posouzení dopadů bude přiloženo ke sdělení o Strategii EU pro mládež: Investování do mládeže a posílení jejího postavení.

Definice problému

V červnu 2002 byl vytvořen rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (dále jen „rámec spolupráce“) s otevřenou metodou koordinace zaměřenou na aktivní občanství mladých lidí. V roce 2005 byl rámec spolupráce doplněn Evropským paktem mládeže – nástrojem pro sociální a profesní začlenění v rámci Lisabonské strategie. V rámci spolupráce byly postupně rozvíjeny další prvky jako např. aktivity začlenění rozměru mládeže do jiných politik, nástroje pro vytvoření znalostí, strukturovaný dialog s mladými lidmi a vzájemné učení („peer-learning“).

Současný cyklus otevřené metody koordinace pro mládež skončí v roce 2009, který byl již dávno určen rokem jejího vyhodnocení a přezkumu.

V této souvislosti je důležité rozpoznat všechny problémy, kterým mladí lidé čelí dnes a kterým budou čelit v následujících letech, ať již to jsou celoevropské problémy mající na mladé lidi dopad či problémy přímo ovlivňující jejich životní situaci.

V důsledku těchto problémů mladí lidé v Evropě trpí nedostatkem příležitostí a příliš mnoho z nich je stále postiženo nezaměstnaností, chudobou a nízkou úrovní vzdělání. Kromě tohoto nedostatku příležitostí pro vzdělávání a profesní uplatnění mladí Evropané také mají potíže s přístupem k sociálním a občanským příležitostem a nezřídka se musí potýkat se sociálním vyloučením či marginalizací a se zdravotními problémy. Také mohou být vyloučeni z účasti na společnosti nebo se této účasti sami zříkají a ocitají se v důsledku oslabené solidarity ve faktické izolaci.

Stávající rámec nemohl vyřešit všechny tyto problémy, přestože souhrnné zhodnocení výsledků rámce spolupráce bylo celkově pozitivní. Rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže dal podnět k legislativě týkající se mládeže na vnitrostátní úrovni a pomohl mnoha členským státům vytvořit národní strategie. Zvýšil viditelnost mládeže a politik v oblasti mládeže na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Často také byla zdůrazněna úloha rámce spolupráce působit jako platforma pro dialog a sdílení osvědčených postupů. Rámec posouzení ovšem není dostatečně jasný a koherentní a nedostatečně plní některé cíle v něm vytyčené, jako např. Evropský pakt mládeže. Strukturovaný dialog s mladými lidmi musí být upraven a učiněn přístupnějším, a meziodvětvová povaha politiky v oblasti mládeže potřebuje získat větší uznání na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

Analýza subsidiarity

Členské státy mají hlavní zodpovědnost za změny v politice, které je třeba provést v reakci na zmíněné problémy. Všechny možnosti, které byly zajištěny za účelem analýzy a které jsou uvedeny níže, respektují zásadu subsidiarity. Jsou také přiměřené a ponechávají provádění společných cílů a principů spolupráce v rukou členských států a/nebo jejich nižších územně správních celků.

Je ovšem potřeba aktivnější role na úrovni EU za účelem podpory spolupráce členských států. Samotná opatření jednotlivých členských států by nedosáhla stejných výsledků jako spolupráce EU na zvyšování viditelnosti mládeže a strategií v oblasti mládeže, určení společných cílů, vzájemném učení, výměně osvědčených postupů a poznatků, přístupu k celoevropským údajům apod.

Za účelem lepšího zohlednění současných a budoucích potřeb mladých lidí je tedy třeba přezkoumat rámec spolupráce.

Cíle iniciativy EU

Na základě výše uvedených problémů byly určeny následující cíle obnoveného rámce spolupráce v oblasti mládeže.

Za účelem zlepšení životních podmínek mladých lidí v Evropě v příštím desetiletí budou obecné cíle zaměřeny na vytváření více příležitostí ve vzdělávání a zaměstnanosti pro mladé lidi, dále na zlepšení přístupu a plné účasti všech mladých lidí ve společnosti a na rozvíjení vzájemné solidarity mezi společností a mladými lidmi (zejména pomocí začlenění, dobrovolných činností a činností v rámci zapojení se do chodu zbytku světa).

Specifickými cíli navrhovaného evropského rámce spolupráce je rozvíjet 1) průřezový přístup k tématům týkajícím se mládeže; 2) větší účinnost rámce; 3) mobilizace mládežnických organizací a mladých lidí.

Operačními cíli je vytvořit mechanismy koordinace mezi politikami, strukturovaný dialog s mladými lidmi, lepší provádění nástrojů spolupráce a tvorbu politik na znalostním základě.

Možnosti politiky

Čtyři možnosti politiky byly vzaty v úvahu k důkladnému zkoumání V úvahu byly vzaty další tři možnosti, které ale nebyly podrobeny důkladné analýze: ukončení spolupráce, přijetí specifického přístupu a vytvoření souboru závaznějších nástrojů (podrobnosti viz bod 4.2). : [1]

V úvahu byly vzaty další tři možnosti, které ale nebyly podrobeny důkladné analýze: ukončení spolupráce, přijetí specifického přístupu a vytvoření souboru závaznějších nástrojů (podrobnosti viz bod 4.2).

- Možnost č. 1: status quo (současný rámec by byl prodloužen ve své nynější podobě a obsahoval by tedy stejné nástroje a cíle),

- Možnost č. 2: posílená otevřená metoda koordinace v oblasti mládeže (byly by posíleny nástroje spolupráce a přitom by bylo zachováno stejné zaměření na aktivní občanství a několik aktivit začlenění rozměru mládeže do jiných politik),

- Možnost č. 3: vyvinutý meziodvětvový přístup (byly by použity stejné nástroje otevřené metody koordinace, ale byl by vytvořen koordinační mechanismus pro politiky s významným rozměrem mládeže),

- Možnost č. 4: globální strategie (zároveň by byly vytvořeny nástroje otevřené metody koordinace a meziodvětvový přístup za účelem využití synergických účinků obou těchto složek).

Posouzení dopadů

Po posouzení případných kvalitativních dopadů týkajících se sociální a hospodářské problematiky a problematiky životního prostředí a lidských práv se zdá, že žádná z analyzovaných možností by neměla negativní dopad. Možnost č. 1 by na tyto oblasti problematiky měla omezenější pozitivní dopad. Možnosti č. 3 a 4 by měly větší sociální a ekonomický dopad.

Porovnání možností

Porovnání možností vzhledem k jejich dopadu na cíle a k jejich proveditelnosti ukazuje, že ačkoli všechny možnosti jsou uskutečnitelné, možnost č. 4 by s ohledem na její způsobilost řešit zmíněné problémy a dosáhnout zmíněných cílů měla být upřednostněna. Možnost č. 1 by s ohledem na vytyčené cíle nevedla k žádnému zlepšení současné situace a možnosti č. 2 a 3 by přinesly jen částečné zlepšení.

Sledování a vyhodnocení

Hlavními mechanismy sledování a vyhodnocení provádění rámcového programu by byly společné zprávy o pokroku vypracované každé tři roky a přehled stávajících ukazatelů a hodnotících kritérií. Větší zapojení zúčastněných subjektů do procesu sledování by také bylo prospěšné. Pravidelně by byly vypracovány návrhy pro vylepšení rámce.

[1] V úvahu byly vzaty další tři možnosti, které ale nebyly podrobeny důkladné analýze: ukončení spolupráce, přijetí specifického přístupu a vytvoření souboru závaznějších nástrojů (podrobnosti viz bod 4.2).