Migrační a azylová politika EU – krizové situace a situace zásahu vyšší moci

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Nařízení se vztahuje na:

• krizové situace, včetně účelového využívání migrantů, a situace zásahu vyšší moci, které popisuje jako:
  • výjimečná situace hromadného příchodu státních příslušníků zemí mimo EU nebo osob bez státní příslušnosti do členského státu, která je takového rozsahu a povahy, že způsobuje nefunkčnost dobře připravených systémů členského státu, což by mohlo mít vážné důsledky pro fungování společného evropského azylového systému,
  • situace, kdy země mimo EU (třetí země) nebo nepřátelský nestátní subjekt podporuje nebo usnadňuje pohyb státních příslušníků zemí mimo EU nebo osob bez státní příslušnosti k vnějším hranicím EU nebo do členského státu s cílem destabilizovat EU nebo členské státy a kdy takové jednání může ohrozit základní funkce členského státu („účelové využívání migrantů“);
• neobvyklé a nepředvídatelné okolnosti mimo kontrolu členského státu, jejichž důsledkům se i přes vynaložení veškeré náležité péče nemohl vyhnout (vyšší moc).

Opatření musí:

• být dočasná, nezbytná, přiměřená, vhodná a omezená na výjimečné okolnosti;
• dodržovat práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, včetně práva na azyl a dodržování zásady nenavracení;
• dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, obecné zásady práva EU a mezinárodního práva a právní předpisy EU v oblasti azylu.

Řízení

V rámci tohoto postupu:

• členský stát, který se ocitl v krizové situaci nebo v situaci zásahu vyšší moci, poskytne popis situace a požádá Evropskou komisi o pomoc a případně o dočasné výjimky ze stávajících pravidel;
• Komise:
  • vyhodnotí situaci s pomocí příslušných agentur EU a mezinárodních organizací,
  • nejpozději do dvou týdnů rozhodne, zda se u dotyčného členského státu jedná o rozhodnou situaci, a své rozhodnutí („prováděcí rozhodnutí“) zašle Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie,
  • Komise případně předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady s navrhovanými opatřeními, která mají být přijata (návrh plánu solidární reakce a odchylky);
• Rada na základě návrhu Komise do dvou týdnů rozhodne o opatřeních, která je třeba přijmout, a stanoví:
  • povolení členského státu uplatňovat odchylky,
  • případně plán solidární reakce, včetně solidárních opatření, která může členský stát využít k řešení situace;
• maximální celková doba uplatňování odchylek a solidárních opatření je jeden rok (s počátečním tříměsíčním obdobím, které lze prodloužit);
• Komise:
  • sleduje situaci společně s Radou,
  • věnuje zvláštní pozornost dodržování základních práv a humanitárních norem,
  • ruší, mění a prodlužuje různá opatření v závislosti na vývoji situace,
  • každé tři měsíce po vstupu rozhodnutí Rady v platnost podává zprávy Parlamentu a Radě;
• koordinátor EU pro solidaritu:
  • podporuje činnosti spojené s relokací z dotčeného členského státu do jiných členských států (dále jen „relokace“),
  • podporuje připravenost, spolupráci a odolnost členských států při provádění azylové a migrační politiky EU,
  • vydává čtrnáctidenní informační přehled o relokačním mechanismu.

Solidární opatření

Členský stát může požádat své partnery v EU o následující pomoc:

• relokace žadatelů o azyl nebo osob požívajících mezinárodní ochrany;
• finanční příspěvky;
• alternativní podporu, například na správu hranic a budování kapacit.

Výjimky

Členský stát může v závislosti na situaci využít následujících dočasných výjimek:

• prodloužení lhůty pro registraci žadatelů o mezinárodní ochranu z pěti dnů na čtyři týdny od podání žádosti, přičemž přednost mají osoby se zvláštními potřebami a nezletilé osoby a jejich rodiny;
• prodloužení doby trvání hraničního řízení a řízení o navrácení na hranicích o dalších šest týdnů;
• změny v rozsahu řízení na hranicích;
• prodloužení lhůty pro dublinský systém;
• osvobození od povinnosti přijmout zpět žadatele o azyl z jiného členského státu.

Zrychlené řízení

Ve specifických situacích může Komise přijmout doporučení o zrychleném řízení o udělení mezinárodní ochrany žadatelům z určité země původu. Cílem je urychlit řízení a dokončit je do čtyř týdnů pro skupiny s pravděpodobně opodstatněnými žádostmi.

Závěrečná ustanovení

Členské státy zahrnují do své krizové připravenosti vnitrostátní strategie:

• pohotovostní plánování a preventivní opatření ke snížení rizika krizí;
• analýzu prostředků potřebných k řešení krizí a k ochraně práv žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany.

Finanční podpora EU je k dispozici členským státům, které přijímají migranty z členského státu v krizi, přičemž tento členský stát má nárok na financování výstavby, údržby a rekonstrukce přijímacích zařízení.

Nařízení mění nařízení (EU) 2021/1147 o Azylovém, migračním a integračním fondu.